7. 0. 06 Hloubkové připojení měření A. Brometricky (hrubé) B. Odvinování těžního ln (hrubé) C. Geometrická nivelce vpřed (v úklonných chodbách) D. Geometrická nivelce ze tředu E. Trigonometrické určení výšek V = mm, p,c = mm (tuhá olovnice) z = 0,7 mgon, = mm (prlktik) Vb =? mm Zenitk 0 m 0 m 75 gon,59,59 50 gon 3,9 3,9 5 gon 5,46 5,4 V V v cot z v B A p c V cot B V A v p z z v c v c v p pc in z z V cot B V A pc z 4 in z E. Trigonometrické určení výšek b) V = mm, p,c = mm (tuhá olovnice) z = 0,7 mgon, = mm (dálkoměr) Vb =? mm V V v co z v B A p c in z co z VB V v z vc vc v pc A p p V V pc z in z co z B A Zenitk 0 m 0 m 75 gon,56,57 50 gon,8,83 5 gon 3,06 3,07 Čím trmější záměr, tím přeněji e muí měřit vodorovná (šikmá) délk zenitový úhel. Měřit elektronicky šikmou délku je výhodnější.
7. 0. 06 F. Pámo - puštěno do vilé šchty (hloubkové pámo) Oprv z komprce 5 Oprv z teploty l l0 t,,50 C L = 80 m, t = 0 C, oprv 9, mm t t t0 ( t0 0 C) Oprv z protžení (nul nhoře) vždy e nměří méně l glq o E modul pružnoti.. N/mm p QM QK gldq EP P průřez pám.. mm l = 80 m, l d = 0m, Q M = 400, Q K = 00 l odvinuté pámo P = 3,5 l d - neodvinuté pámo (převěšek) q hmotnot běžného metru pám (0,0 Kg.m - ), g = 9,8 m. - Q rozdíl íly npíncí při měření (M) komprci (K) v Newtonech E = 65 000 E = 7 0 43,3 mm, mm G. Měření elektronickým dálkoměrem Vzájemná poloh orientce důlních děl objektů (Připojovcí uměrňovcí měření) Možnoti: Polygonový pořd ve vodorovné nebo úklonné štole Dvě nebo více šchet - dvěm bod, vetknutý pořd Jednou vilou šchtou promítání dvou bodů promítání jednoho bodu + gyroteodolit Provážení - opticky (roení, viditelnot doh, tbilit) - lerem - mechnicky (olovnice)
7. 0. 06 Olovnice Provážení olovnicí - volné - upnuté (Jungovy tlíře) - tlumené (nádob tekutinou) Vychýlení olovnice (vítr) výchylk olovnice od vilice (mm) h hloubk promítání (m) q boční íl (N) G hmotnot olovnice (kg) hq G h = 00 m, Q = 50 Kg, q = 0,0 N, = mm Únonot drátu olovnice u oučinitel konfidence (koeficient bezpečnoti, mezi ž 3) F ploch průřezu drátu v mm (F =.r ) Q Fk k nonot drátu ( většinou 80 kg/mm ) u Q hmotnot závží v kg Př. r = 0,5 mm, F = 0, mm, u =,5, Q = 4,4 Kg (fkult) Olovnice e pouští vrátkem nejprve pytlem píku. (pk olovnice) N ohlubni prochází závě opěrným zářezem nelineární průběh. Volné olovnice - menší hloubky = rychlejší utálení - menší přenot Kontrol volnoti závěu l dob kyvu, puštěním prtence, vícením t l, 9,8 g Určení tředové polohy pro upevnění Jungův centrční tlíř - Svilice je třed nucených kyvů - 5 kyvů (7 levých + 8 prvých) - Dvě ž tři řdy ritmetický průměr - Upnutí závěu n průměr 3
7. 0. 06 pl ( G D / ), Wilkiho promítání - Elimince kontntních bočních il (vítr) - Různé hmotnoti olovnice = pl/(/(g+d/)) kde: p - boční tlk npř. půobení větru, l - délk závěu, D, G - hmotnot závěu olovnice. Lze pát: = k/q = o + (k / Q ), = o + (k / Q ) potom 0 = ( Q - Q ) / (Q -Q ). Použije-li e více olovnic (npř. potupně e ztížením 00 00 400 00 kg), dochází k vyrovnání metodou nejmenších čtverců uvážením vh. Čím větší je hmotnot olovnice, tím větší je váh. Použití motorizovné TS Při použití motorizovné totální tnice utomtickým ledováním cíle je do závěu nd olovnici ouoe vložen všeměrný hrnol. Poloh hrnolu je po dobu několik kyvů olovnice opkovně měřen. Střední poloh závěu e vypočte jko těžiště regitrovných mítních ouřdnic jednotlivých poloh. Tu je potom možno zpětně vytýčit. Vliv točení tupnice - nekolmot tupnice n záměrnou přímku (v půdorye) L 0, P 0 krjní polohy kyvů S 0 právný třed kyvů c S0S L,P kyvy n točené tupnici S třed ze točených kyvů u čtený úek P-L d délk záměry T-S in 0 c u (bližší tlíř) 4d - úhel točení tupnice Př. u = 0,05 m, d = m, = 0 gon, c = 0,05 mm = 0 gon, c = 0, mm 4
7. 0. 06 Vliv točení roviny kyvů - závě e nekýve rovnoběžně e tupnicí L 0, P 0 krjní polohy kyvů S 0 právný třed kyvů c S0 S L,P točené kyvy S třed ze točených kyvů u čtený úek P-L d délk záměry T-S 0 (bližší tlíř) in c u - úhel točení kyvů 8d Př. u = 0,05 m, d = m, = 0 gon, c = 0,0 mm = 0 gon, c = 0,09 mm Určení tředové polohy 8 krát o l 7 krát o p Průměr l p o l op, kde l, p n n l p Fox o o3 x o o o4 x3 o3 Ulrich (lichý počet čtení) x x n n o o3 x o o3 o5 x3 o4 Köhlerov regitrční olovnice První č. lerový provžovč 5
7. 0. 06 Optické promítání - Menší hloubky - Omezení protředí (pršnot, vodní páry) - Zdlouhvý prcovní potup - Přenot přímo ouvií citlivotí libely či kompenzátoru - Vždy e měří ve dvou polohách (vícekrát) - průměr Lery - He-Ne ler (lerová diod) - Rozptyl pprku n větší vzdálenoti - Detekce topy optická, elektronická (mximální intenzit) Poždovná přenot provážení dvou bodů (měrníku) - xy je ouřdnicová odchylk promítání bodu - je vzdálenot mezi závěy (=3 m, = 3 mgon, xy = 0, mm)! xy Připojovcí uměrňovcí měření Připojení jednou šchtou dvěm body Přímk - Teodolit umítěn n pouvu e šroubem - V bližším závěu kovový rámeček - Urovnání teodolitu do měru závěů - Použití v mělkých podzemních dílech Trojúhelník - Volí e, by byly viditelné ob závěy - Měří e obvykle všechny tři délky úhel (kontrol délky mezi závěy) - Oprv délky závěů o bíhvot tížnic - Štíhlý trojúhelník (používá e inová vět, vliv délek e neupltní) -Přenot úhlu závěů je dán přenotí vrcholového úhlu - -Čtyřúhelník 6
7. 0. 06 Měřeny 4 prvky Sinová vět Štíhlý trojúhelník b in in b tg cot 0, 00gon tg in b tg in Pro = mgon, = 3 m, = 0,5 mm. (gon) (mgon) pro poměr b/,5,0 3,0,5,0 3,0 5,,8 4, 0 3,4 4,4 6,8 0 6,8 9,6 8,7 Porovnání přeurčených trojúhelníků při odvození inovou větou Obecný = m, b = 3 m, c = 4 m, = 0,7 mm, b = 0,9 mm, c =,0 mm, = 34 gon, = 0,7 mgon. = 56 gon, = 0 gon, = 35,5 mgon, = 73,0 mgon!!!!!! Rovnormenný = m, b = 3 m, c = 3 m, = 0,7 mm, b = 0,9 mm, c = 0,9 mm, = 43,3 gon, = 0,7 mgon. = 78,4 gon, = 78,4 gon, = 83, mgon, = 83, mgon Rovnotrnný = m, b = m, c = m, = 0,7 mm, b = 0,7 mm, c = 0,7 mm, = 66,6 gon, = 0,7 mgon. = 66,6 gon, = 66,6 gon, = 54,5 mgon, = 54,5 mgon Odvození tngentovou větou - Ve výpočtu e neupltňuje trn bin cin tg, tg c bco b c co - Vytvoření totálního diferenciálu přechodem n měrodtné odchylky b in b in c bco trojúhelník tngentová inová Obecný 3,6 mgon 73,0 mgon Rovnormenný 7,4 mgon 83, mgon Rovnotrnný,4 mgon 54,5 mgon Štíhlý 3,6 mgon,5 mgon 7
7. 0. 06 Trojúhelník určený třemi prvky 3 délky b c c co c b rcco c b cin co co trojúhelník tngenty 3 délky Obecný 3,6 mgon 56,7 mgon Rovnormenný 7,4 mgon 39,8 mgon Rovnotrnný,4 mgon 3,5 mgon Štíhlý 3,6 mgon 3,6 gon!! Měření úhlu výrzně zvyšuje přenot. Trojúhelník určený třemi prvky Délky k závěům úhel - délk e určí koinovou větou in in b co b c bc b in b in c bco trojúhelník délky + úhel 3 délky Obecný 3,6 mgon 56,7 mgon Rovnormenný 7,4 mgon 39,8 mgon Rovnotrnný,4 mgon 3,5 mgon Štíhlý 3,6 mgon 3,6 gon!!. Shrnutí Pokud e volí trojúhelník jko připojovcí obrzec, je nejvhodnější volbou štíhlý trojúhelník odvozený obecnou inovou větou. Podmínky: - Poměr délky ke vzdálenějšímu závěu délkou mezi závěy co nejmenší - Délk mezi závěy co největší - Délk ke vzdálenějšímu závěu co nejmenší ( hrnice otření ) - Úhel ve štíhlém trojúhelníku nutné měřit velmi přeně v lbortorních jednotkách (prlkticky) 8
7. 0. 06 Foxův čtyřúhelník Optimální tvr tohoto obrzce je opět štíhlý. Je výhodný u oboutrnného nárží, kde lze měřit oučně dvěm teodolity kyvy e určují jen v jednom měru, příčném ke pojnici. Potup řešení: zvolí e přímk AB (tnovik teodolitů) přibližně rovnoběžná úečkou O, O ve vzdálenoti několik cm. N tupnicích S, S e určí úeky c, d. Změří e vzdálenoti, b, l, e A, e B (obr.). V mítní ouřdnicové outvě ξ, η e určí ouřdnice závěů olovnic O, O. Pltí: η = -e A, η = +l+e B. Z podobnoti trojúhelníků plyne: c( ea) d( b eb ),. b Ze známých ouřdnic závěů olovnic O, O ve tátní outvě e vypočte měrník σ v mítní outvě e vypočte φ. Směrník pojnice bodů AB ve tátní outvě je: σ AB = 00 + σ - φ. (+) Ze ouřdnic závěů O, O tnoviek A, B e v mítní outvě určí měrníky φ A, φ B délky A, B. Dále lze určit měrníky σ A, σ B : σ A = σ - φ + φ A + 00 gon, σ B = σ - φ + φ B + 00 gon. Ze ouřdnic závěů olovnic O, O ve tátní outvě vypočtených měrníků σ A, σ B délek A, B e vypočtou rjonem z bodů závěu ouřdnice bodů (tnoviek) A, B ve tátní outvě. Výpočet lze kontrolovt hodou měrníku σ AB, vypočteného ze ouřdnic z rovnice (+). Přenot Foxov připojení je závilá n přenoti určení měrníku φ ze ouřdnic ξ η. Z rovnice pro tgφ e odvodí měrodtná odchylk měrníku σ :. tg co in / Vzorec pltí z předpokldu, že σ ξ = σ ξ σ η = σ η. Pro φ = 00 gon je co φ = 0 in φ =. Potom e rovnice zjednoduší n tvr:, kde σ ξ je prkticky přenot určení úeček c d. Příkld: σ ξ = 0,05 mm, = 3,0 m, pk σ φ =,5 mgon. Použije-li e Foxov připojení jk n povrchu, tk v podzemí, muí e hodnot náobit. 9
7. 0. 06 Konec 0