UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP



Podobné dokumenty
Digitální učební materiál

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

PJS Přednáška číslo 2

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Časové řady typu I(0) a I(1)

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

10. Elektromagnetická indukce

Úhrada za ústřední vytápění bytů II

Pasivní tvarovací obvody RC

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

0.1 reseny priklad 4. z

PJS Přednáška číslo 2

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/ Mgr. Petr Pavelka. Datum: Ročník: 9.

9 Viskoelastické modely

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Analogový komparátor

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

SP2 01 Charakteristické funkce

Stýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Inovace a vytvoření odborných textů pro rozvoj klíčových. kompetencí v návaznosti na rámcové vzdělávací programy. education programs

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Derivace funkce více proměnných

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

10. ANALOGOVĚ ČÍSLICOVÉ PŘEVODNÍKY

POPIS OBVODŮ U2402B, U2405B

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Tlumené kmity. Obr

Práce a výkon při rekuperaci

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Fyzikální praktikum II - úloha č. 4

4.5.8 Elektromagnetická indukce

Úloha V.E... Vypař se!

Biologické modely. Robert Mařík. 9. listopadu Diferenciální rovnice 3. 2 Autonomní diferenciální rovnice 8

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově

10 Lineární elasticita

Tabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin.

I dt. Elektrický proud je definován jako celkový náboj Q, který projde vodičem za čas t.

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Popis obvodů U2402B, U2405B

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

Elektrický proud. Opakování 6. ročníku

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Mgr. Ladislav Blahuta

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Datum Škola

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ

Bipolární tranzistor jako

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

REGULACE. Akční členy. Měřicí a řídicí technika přednášky LS 2006/07. Blokové schéma regulačního obvodu MRT-07-P4 1 / 13.

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Měrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K

296/2015 Sb. VYHLÁKA

listopadu 2016., t < 0., t 0, 1 2 ), t 1 2,1) 1, 1 t. Pro X, U a V najděte kvantilové funkce, střední hodnoty a rozptyly.

Úloha VI.3... pracovní pohovor

Schéma modelu důchodového systému

Model spotřeby soukromého sektoru (domácností)

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Úloha II.E... je mi to šumák

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

Teorie obnovy. Obnova

1.5.3 Výkon, účinnost

Digitální učební materiál

Zrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

Obr. 9.1: Elektrické pole ve vodiči je nulové

PLL. Filtr smyčky (analogový) Dělič kmitočtu 1:N

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Základní vztahy z reologie a reologického modelování

k 1 P R 2 A t = 0 c A = c A,0 = A,0 c t Poměr rychlostí vzniku produktů P a R je konstantní a je roven poměru příslušných rychlostních konstant.

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

Transkript:

NVEZTA PADBCE FAKLTA CHEMCKO-TECHNOLOGCKÁ Kadra fyzky ZÁKLADY FYZKY Pro obory DMML, TŘD a AD prznčního suda DFJP NDr. Jan Z a j í c, CSc., 005 3. ELEKTCKÝ POD 3. ZÁKLADNÍ POJMY Pod pojmm lkrcký proud chápm akový fyzkální jv, př němž dochází za určých příčn k uspořádanému (nějakým způsobm usměrněnému) pohybu nosčů lkrckého náboj. Těmo nosč lkrckého proudu mohou bý např. volné vodvosní lkrony v kovch, volné lkrony nbo díry v polovodčích, volné ony v lkrolych, volné lkrony a ony v plynch, ad. Jjch pohyb j obvykl způsobn vlvm přpojného vnějšího lkrckého pol. Tno přírodní jv pak charakrzuj fyzkální vlčna nazývaná naproso sjně, dy lkrcký proud nbo éž sručně proud. J označována písmnm a jjí jdnokou j jdna z sdm základních jdnok sousavy S... ampér - A. Jdná s o ypckou skalární fyzkální vlčnu, jž j dfnována vlkosí náboj dq, jnž projd jsou plochou S za dobu d vzahm dq = d. (3.) Přom náboj dq j řba chápa jako souč hodno nábojů všch noslů proudu prošlých danou plochou S (např. průřzm vodč) za čas d. V omo souču j řba rspkova znaménka nábojů!

Proud s obcně můž s časm měn, v om případě j určou funkcí času a jho okamžá hodnoa s pak značí zpravdla malým písmnm (např. u sřídavých proudů). Pro lkrcký proud, jnž j konsanní v čas, pak plaí Q =, (3.) kd Q j clkový náboj čásc, jž projdou plochou S (obvykl průřzm vodč) za čas. Směr lkrckého proudu j dfnován jako směr pohybu kladně nabých noslů proudu. V případě, ž ěmo nosl budou záporně nabé čásc (ypcké o j např. pro vodvosní lkrony v kovch), j podl éo dfnc sanovný směr proudu opačný, nž j skučný směr pohybu noslů proudu. Sjnosměrným lkrckým proudm rozumím akový proud, jhož směr s s časm nmění. Konsanní sjnosměrný proud nbo éž usálný proud j poom akový sjnosměrný proud, jhož vlkos zůsává navíc sál sjná = kons. v lbovolném čas. Důlžou fyzkální vlčnou j pak husoa proudu J, (éž s používá rmín proudová husoa). J o ypcká vkorová fyzkální vlčna, jž charakrzuj příslušný lkrcký proud v jdnolvých bodch dané plochy ds kolmo ornované na směr proudu. Tao vlčna j dfnovaná vzahm J = d ds J o, (3.3) kd J o j jdnokový vkor v směru proudu (vz vdljší obr. 3.). ds J o J S n J Obr. 3. k dfnc husoy proudu J V případě, ž j proudová husoa J konsanní v clé ploš S (J = kons.) a má směr jjí normály n, plaí J = S n. (3.4) Pro proud, jnž prochází určou ornovanou plochou S, dy musí naopak pla vzah = J. ds. (3.5) S Jslž ovšm nasan akový případ, ž proudová husoa J má v každém bodě plochy S směr ornac jjí normály n a navíc konsanní vlkos J = kons., lz proud snadno vyjádř jako = J. S. (3.6)

Láky, jž dobř vdou lkrcký proud, s nazývají vodč lkrckého proudu, č sručně vodč. K akovým marálům, jž obsahují volně pohyblvé nosl lkrckého proudu, paří zjména kovy, rozoky lkrolyů, onzované plyny a plazma. Napro omu nvodč yo volné nosl nobsahují a lkrcký proud proo vés nmohou. Zvlášní skupnu marálů pak voří zv. polovodč, láky, jjchž lkrcká vodvos s značně mění (slně zvyšuj) s rosoucí ploou. Navíc lkrcké vlasnos polovodčových marálů lz aké vlm clně ovlvn nparným množsvím vhodných příměsí. My s v dalším výkladu zaměřím na njběžnější případ na vznk a vdní usálného lkrckého proudu v pvných kovových vodčích. 3. ELEKTCKÝ POD V KOVECH 3.. Vznk lkrckého proudu v pvném kovovém vodč Nosl lkrckého proudu v kovch jsou volné lkrony, jž s pohybují v krysalcké mřížc vořné kladným ony kovu. Exsnc kovové vazby v ěcho marálch lz vysvěl na základě kvanově-mchanckého modlu řšním zv. Schrödngrovy rovnc. Kovy obsahují obvykl v osamělých aomch v krajní slupc jdn valnční lkron, jnž s př vorbě vazby mz aomy v pvné lác nuplaní a sává s v srukuř marálu rlavně volnou čáscí navíc lkrcky nabou. Tyo lkrony označované aké jako vodvosní lkrony s pak působním (byť malých) vnějších sl mohou snadno uvádě do pohybu. Pokud j vnější působní vyvoláno lkrckým slam po přpojní nějakého zdroj lkrckého napěí, začnou s lkrony jako záporně nabé čásc pohybova pro směru vkoru nnzy E vyvořného lkrckého pol a vznká ím lkrcký proud. Př svém pohybu v lác pak vodvosní lkrony anulují ( zrácjí") svou nrg a hybnos př srážkách s ony vořícím krysalckou kovovou mřížku, al s npravdlnosm a nčsoam v kovovém krysalu. Proož pohyb vodvosních lkronů v kovovém krysalu přpomíná pohyb molkul kun v proudové rubc, používá s pro ně někdy označní lkronový plyn. Aby mohla kovová vodvá láka vés lkrcký proud, j nuné j přpoj k vnějšímu zdroj lkrckého napěí. Bud-l zdroj napěí rval přpojn, vyvoří s v kovovém marálu sálé lkrcké pol určé nnzy E a na koncích vodč bud rvalý rozdíl poncálů ϕ ϕ. Na volné náboj vodvosních lkronů pak bud působ lkrcká síla F = Q.E (kd Q = ), jjíž ornac j opačná, nž j ornac vkoru nnzy E, a vodčm začn procház lkrcký proud (vz obr. 3. na násldující sraně). Jslž budm na koncích vodč udržova konsanní rozdíl poncálů (nbol napěí) ϕ ϕ =, vznkn v clém objmu vodč homognní lkrcké pol s nnzou E = kons. Na volné vodvosní lkrony v vodč pak bud působ sálá lkrcká síla F (konsanní co do vlkos co do směru) a pohyb lkronů bud zákoně rovnoměrně zrychlný, dy v smyslu. Nwonova pohybového zákona.

E F -. v m S ϕ ϕ Obr. 3. k vdní lkrckého proudu v kovch Navíc bud jjch pohyb uspořádaný, a o v směru opačném, nž j směr vkoru nnzy E vnějšího lkrckého pol. Too j podsaa vznku lkrckého proudu v kovch. ychlos lkronů však nmůž narůsa do nkončna, př jjch pohybu dochází nusál k srážkám (nbol nrakcím) s aomy vořícím mřížku příslušného kovu, al s různým nčsoam a npravdlnosm v daném marálu. Elkrony s př ěcho srážkách zasaví (uvědom s, žjjch hmonos j o několk řádů mnší nž hmonos jm přkážjících aomů!), jjch kncká nrg ak klsn na nulu a o sjnou hodnou s musí zvýš vnřní nrg vodvého marálu. Marál s začně zahříva zvyšuj s jho ploa a dochází ak vlasně k přdávání pohybové nrg lkronů danému marálu v formě pla. Po srážc j lkron lkrckým polm znovu urychlován, př další srážc opě zasavn, a ak s no procs nusál opakuj, pokud lkrcký proud vodčm prochází. Těmo nusálým nrakcm lkronů s lákou lz jdnak vysvěl lkrcký odpor láky, jdnak vznk zv. Joulova pla v vodč průchodm lkrckého proudu. Př svém usměrněném pohybu nabývá lkron njrůznějších rychlosí, přso lz nají jsou sřdní (dy průměrnou) hodnou rychlos jjch nuspořádaného pohybu. Tao sřdní rychlos s nazývá drfová (unášvá) rychlos v d pohybu lkronů (obcně j lz al zavés pro každého nosl lkrckého proudu). Jak s ukážm dál, j jjí vlkos přímo úměrná vlkos nnzy E přpojného vnějšího lkrckého pol. Pozn.: Vlkos éo unášvé rychlos v kovch j poměrně vlm malá řádově dosahuj hodno 0 4 m.s. Elkrony však kromě oho konají navíc chaocký nuspořádaný plný pohyb všm směry. Tn samozřjmě nní usměrněný, a udíž nmůž bý podsaou lkrckého proudu (pomnm-l ovšm rmolkrcké jvy!). Vlkos rychlos ohoo plného nuspořádaného pohybu j al mnohonásobně věší, dosahuj až řádu zhruba 0 6 m.s. Tím pádm j výsldný pohyb lkronů značně složý, al lkrcký proud jako clk vodčm č (č spíš posupuj) právě unášvou rychlosí v d. Vraťm s jšě k obr. 3. a podívjm s podrobněj na pohyb lkronů vlvm lkrckého pol. Jak jsm s ukázal, homognní lkrcké pol nnzy E = kons. v vodč způsobí, ž pohyb lkronů j rovnoměrně zrychlný. Označím-l průměrnou (sřdní) dobu pohybu lkronu mz

dvěma po sobě násldujícím srážkam (nrakcm), musí podl vzahu mz přírůskm hybnos lkronu a mpulsm působící lkrcké síly F pla m v = E... (3.7) J řba s uvědom, ž ao sřdní doba mz dvěma srážkam j dána právě rychlosí plného pohybu lkronů, a j proo na vlkos nnzy E lkrckého pol nzávslá! Elkron ak po každém zasavní př srážc s kovovou mřížkou získá v průměru rychlos v danou vzahm (3.7). Pro drfovou rychlos v d, jž j nuně sřdní hodnoou mz nulovou počáční rychlosí lkronu a ouo rychlosí, pak musí pla v d = v. Po jjím dosazní do rovnc (3.7) skučně dosávám, ž ao rychlos j přímo úměrná vlkos E nnzy vnějšího lkrckého pol: v d =. m E. (3.8) Zlomk. m, jnž j vlasně konsanou úměrnos mz vlkosí nnzy a drfovou rychlosí, číslně udává, jakou průměrnou rychlos získá lkron v lkrckém pol jdnokové nnzy E = V.m. Tao vlčna s nazývá pohyblvos noslů proudu µ (v případě kovů pak pohyblvos lkronů µ ) a j dána poměrm drfové (unášvé) rychlos v d noslů lkrckého proudu v lkrckém pol a vlkos nnzy E ohoo pol: µ = v d = E.. (3.9) m Pohyblvos noslů proudu µ j důlžým marálovým paramrm každého vodč, jjí vlkos bzprosřdně určuj vodvos daného marálu. Nní však konsanou v pravém slova smyslu, proož závsí na sřdní době mz dvěma srážkam, a no paramr rozhodně konsanou nní. Obcně lz říc, ž pohyblvos j funkcí ploy vodč ( µ = f (T) ). kovů s pohyblvos lkronů µ pohybuj v řádu 0 3 m.v.s (např. u měd j př pokojové ploě µ = 0,003 5 m.v.s ). S rosoucí ploou, jak s zvěšuj ampluda kmů kladných onů kovové mřížky, dochází k srážkám lkronů s aomy časěj a pohyblvos lkronů µ klsá (a odpor marálu, jak s ukážm dál, posupně vzrůsá).

3.. Elkrcký odpor láky, Ohmův zákon Vraťm s jšě jdnou k suac znázorněné na obr. 3. a vypočíjm proud, jnž v našm modlu proéká průřzm vodč o plošném obsahu S. J-l sřdní rychlos pohybu lkronů v d, pak plochou o obsahu S projd za čas clkový objm lkronů (jnž s můžm přdsav jako objm lkronového plynu vz dobř známá rovnc spojos oku z mchanky kun) V = S. v d.. (3.0) Jslž označím koncnrac lkronů v vodč n (oo číslo vlasně přdsavuj jjch poč v objmu m 3 příslušného marálu), pak clkový náboj Q, jnž přísluší objmu V v vzahu (3.0) bud rovn Q = n.. V = n.. S. v d., kd j lmnární náboj, jnž ns každý vodvosní lkron. V souladu s dfncí lkrckého proudu (3.) pak dosávám = Q ns.. v =. d. = n.. S. v d (3.) a pro vlkos omu odpovídající proudové husoy nsv... d J = = = S S n.. v d. (3.) Posldní vzah (3.) pro proudovou husou J plaí obcně pro akové proudy, jjchž husoa nní v clé ploš S konsanní. Dosadím-l do éo rovnc za drfovou rychlos v d podl vzahu (3.9) v d = µ. E, dosanm J = n.. µ. E = n.. E. m. (3.3) Tuo rovnc lz psá éž v vkorovém varu. Označím-l konsanu úměrnos n.. µ = γ, bud mz vkorm proudové husoy J a vkorm nnzy E lkrckého pol pla jdnoduchá závslos J = γ. E. (3.4) Vzah (3.4) j vyjádřním Ohmova zákona v zv.dfrncálním varu (byl Ohmm objvn v roc 86). Jdná s o základní zákon všch lnárních vodčů,.j. vodčů, u nchž konsana γ nzávsí an na nnzě E lkrckého pol, an na proudové husoě J. Konsana úměrnos γ v Ohmově zákoně s nazývá kondukva (dřív s používal rmín měrná lkrcká vodvos). J o skalární fyzkální vlčna charakrzující lkrckou vodvos každé láky. Jak j parné z vzahu (3.3), j dána pohyblvosí µ noslů lkrckého proudu, jjch koncnrací n a nábojm každého nosl proudu. Pro kovové vodč pak plaí

γ = n.. µ = n... m, (3.5) kd µ j pohyblvos lkronů v daném kovu. Hodnoy kondukv pro různé marály jsou ablovány. Jdnokou kondukvy v sousavě S j Ω -.m -. Např.: Pro měď j dosahuj koncnrac volných vodvosních lkronů řádu n 0 8 m 3, což př výš uvdné pohyblvos µ = 0,003 5 m.v.s dává hodnou měrné lkrcké vodvos ohoo kovu γ = 6.43.0 7 Ω.m. Z vzahu (3.5) rovněž vyplývá, proč kondukva kovových vodčů s rosoucí ploou posupně klsá. Jak jž bylo řčno, př vyšších ploách dochází k časějším nrakcím mz lkrony a mřížkou kovu, čhož bzprosřdním důsldkm j pokls pohyblvos µ ěcho noslů proudu. S rosoucí ploou s al prakcky nmění koncnrac vodvosních lkronů n, akž právě pokls pohyblvos s projví na snížní kondukvy γ příslušného kovu. Kromě Ohmova zákona v dfrncálním varu (3.4) j éž známo (už z základní školy) vyjádřní Ohmova zákona v zv. ngrálním varu, jž charakrzuj přímou úměrnos mz proudm procházjícím čásí vodč vymzné dvěma kvponcálním průřzy a napěím na čás vodč právě mz ěmo dvěma průřzy (vz násldující obr. 3.3). ϕ S ϕ + -. v = ϕ - ϕ Obr. 3.3 k Ohmovu zákonu v ngrálním varu l Jlkož v případě uvdném na obr. 3.3 plaí pro vlkos nnzy E přpojného lkrckého pol a husoy proudu J, ž E = l a J = S kd S j plocha průřzu vodč, lz snadno po dosazní do zákona (3.4) odvod závslos proudu na vnějším přpojném napěí v známém varu, =, (3.6)

v němž j skalární fyzkální vlčna nazývaná lkrcký odpor. Tao vlčna vyjadřuj vlasnos dané láky brán průchodu lkrckého proudu a jjí jdnokou v sousavě S j jdn ohm (Ω). Plaí Ω = kg.m.s 3.A. Přvrácnou hodnoou lkrckého odporu j lkrcká vodvos G =. Elkrcký odpor vodč o délc l a plošném průřzu S lz z přdcházjících vzahů snadno odvod jako = γ l S = ρ S l. (3.7) Vlčna označná řckým písmnm ρ j rzsva (dřív éž nazývaná měrný lkrcký odpor). Tao vlčna charakrzuj lkrcký odpor každé láky. J dfnována jako přvrácná hodnoa kondukvy ρ = γ a bývá ablována; jjí jdnokou v sousavě S j Ω.m. Vzhldm k omu, ž kondukva vodčů γ s rosoucí ploou klsá, vzrůsá naopak jjch rzsva ρ, a ím lkrcký odpor. Pro kovové vodč j závslos jjch lkrckého odporu na ploě v běžném rozsahu plo (.j. zhruba do 00 o C) přblžně lnární. Plaí, ž s odpor zvyšuj podl vzahu = o ( + a.), (3.8) kd j odpor láky př ploě, o jjí odpor př vzažné ploě o = 0 o C a α zv. ploní součnl odporu. Tao vlčna, jjíž fyzkální jdnokou j K, j pro kovové vodč ablována; pro kovy s jjí hodnoy pohybují řádově α 0 3 K. Pozn.: V šrším ploním nrvalu, kd s jž projvují výrazněj odchylky od lnárního průběhu závslos odporu na ploě kovu (3.8), j řba uo závslos vyjádř kvadrackou funkcí, č dokonc mocnnnou funkcí jšě vyšších řádů. 3..3 Spojování odporů Pod pojmm rzsor nbo éž odporový prvk obvodu rozumím určý prvk lkrckého obvodu, jhož schopnos brán průchodu lkrckého proudu j charakrzována fyzkální vlčnou odpor označovanou písmnm a měřnou v ohmch [] = Ω. Sousava rzsorů vznká spojním víc rzsorů, obvykl za účlm získání určého výsldného lkrckého odporu. Clkový odpor sousavy j pak rovn odporu akového rzsoru, jnž má kvvalnní lkrcké vlasnos jako daná sousava jako clk. V zásadě xsují 3 způsoby spojování rzsorů:. vdl sb (sérové spojní),. za sbou (parallní spojní) a 3. kombnac obou ěcho spojní.

n n Sérové zapojní rzsorů (zapojní za sbou) slouží vždy jako napěťový dělč. Pro napěí,,..., n na jdnolvých rzsorch a pro napěí na clé sousavě ož vždy musí pla = + +... + n. Obr. 3.4 sérové zapojní rzsorů Přom al všm rzsory zapojným do sér musí nuně proéka sjný proud. Budm-l aplkova Ohmův zákon v ngrálním varu na každý z ako zapojných rzsorů na clou sousavu jako clk, lz z rovnos pro napěí snadno odvod, ž. =. +. +... + n. / :. Odud už bzprosřdně vyplývá, ž clkový odpor sousavy n sérově zapojných rzsorů j rovn = + +... + n = n =. (3.9) Jak j na první pohld parné, př sérovém zapojní rzsorů vždy dosáhnm oho, ž výsldný odpor ako zapojné sousavy bud věší, nž j hodnoa odporu každého jdnolvého rzsoru v kombnac. Parallní zapojní rzsorů (zapojní vdl sb) j jako každé parallní zapojní jakýchkol prvků ypcké ím, ž na všch rzsorch bud sjně vlké napěí. Clkový proud, jnž přéká k kombnac, s al rozdělí (rozvěví) na mnší proudy,,..., n koucí jdnolvým rzsory. Přom al musí pla, ž n n Obr. 3.5 parallní zapojní rzsorů = + +... + n. Sjně jako u sérového zapojní lz zd vyjí př výpoču clkového odporu z Ohmova zákona v ngrálním varu. Dosadím-l za jdnolvé proudy do uvdné rovnos, dosávám = + +... + / :. Odud vyplývá, ž pro výsldný odpor sousavy n parallně zapojných rzsorů plaí vzah n

= + +... + = n n =. (3.0) Z něho j zřjmé, ž výsldný odpor každého parallního zapojní vždy mnší, nž j odpor jakéhokol z n rzsorů spojných do příslušné kombnac. 3..4 Prác a výkon lkrckého proudu Na přnsní náboj q př průchodu proudu vodčm mz mísy, kd j rozdíl poncálů (napěí), musí lkrcké síly vykona prác W = q.. Bud-l vodčm procház konsanní proud, bud clkový přnsný náboj Q rovn Q =., a příslušná nrg lkrckého proudu ak bud E l =... (3.) J-l odpor vodč, dosávám pak s použím Ohmova zákona pro nrg lkrckého proudu dva další kvvalnní vzahy E l =.. =.. (3.) Jslž proud procházjící vodčm bud měn s časm svou vlkos (podl Ohmova zákona bud ím pádm napěí na koncích vodč časově proměnné), bud výpoč nrg lkrckého proudu nuné provés obcně ngrací. V akovém případě pak plaí E l = 0 u d = 0 u d = 0 d. (3.) Jak jž bylo vysvělno dřív, dochází př průchodu lkrckého proudu vodvým marálm nusál k nrakcím lkronů s mřížkou kovu, př nchž s lkrony mohou na okamžk zasav. Přom úbyk jjch kncké nrg s musí rovna přírůsku nrg kmavého pohybu kladných onů mřížky, což s navnk projví zvýšním ploy marálu. Tímo způsobm vlasně dochází k "přměně" nrg lkrckého proudu v vodč na plo. Too plo nazývané Joulovo plo Q J musí bý podl zákona zachování nrg rovno nrg lkrckého proudu, jnž prochází vodčm, a plaí pro něj sjné vzahy. Pro případ, ž vodčm prochází časově sálý proud Q J =.. =.. =., (3.3) v případě, ž s proud v vodč s časm mění, pak Q J = 0 u d = 0 u d = 0 d. (3.4) Závslos vyjadřující vzah mz Joulovým plm Q J a proudm (rsp. ) v vodč o odporu s nazývá Joulův-Lnzův zákon.

Výkon lkrckého proudu j poom dán prací lkrckých sl, jž j vykonána za jdnoku času. V případě, ž bud vodčm procház konsanní proud, plaí pro jho výkon vzahy P = W =. =. =. (3.5) Bud-l však proud procházjící vodčm časově proměnný, plaí pro jho okamžý výkon v daném čas P () = kd u j příslušná okamžá hodnoa napěí v čas. dw = u. =. = d u, (3.6) Příklad: K nznámému napěí přpojím sérově dva rzsory s odpory = 3 Ω a = 6 Ω. rč oo napěí, jslž j výkon lkrckého proudu v prvním rzsoru P = 3 W. P = 3 W =? Jlkož s jdná o sérové zapojní dvou prvků, bud jm proéka sjný proud. Jho vlkos určím z výkonu v prvním rzsoru P =. = P 3 W = 3 Ω =& 0,3 A Clkový odpor sérové kombnac obou rzsorů má hodnou = + = 3 Ω + 6 Ω = 48 Ω Podl Ohmova zákona j hldané napěí =. = 48 Ω. 0,3 A =& 4,9 V Podl sjného zákona lz spočía napěí na jdnolvých rzsorch =& 9,9 V ; =& 5,0 V Samozřjmě musí pla rovnos = +. 3..5 zavřný lkrcký obvod Aby vodčm rval procházl lkrcký proud, j řba jj přpoj k nějakému zdroj lkrckého napěí, a ak vlasně vyvoř uzavřný lkrcký obvod. Zdroj poom dodává" do obvodu lkrckou nrg E l, a o obvykl ak, ž v něm dochází k přměnám" jných form nrg (mchancké, chmcké, apod.) právě na nrg lkrckou. Vlčna charakrzující schopnos zdroj kona lkrckou prác vyvářním lkrckého proudu v obvodu s nazývá lkromoorcké napěí zdroj a označuj s. Tao vlčna vlasně přdsavuj výšku určé baréry, krou musí proud v zdroj přkona, aby v zbyku obvodu mohl éc (ak, jak bylo vysvělno výš) jž jn působním lkrckých sl.

J řba s uvědom, ž v uzavřném lkrckém obvodu musí proud probíha uvnř zdroj, kd s však jho noslé nuně pohybují pro působícím lkrckým slám. To al znamná, ž uvnř zdroj nuně působí síly jného nž lkrckého původu, jž no pohyb náboj (obrazně řčno pro srs ) vůbc umožní. Prác ěcho nlkrckých sl jjíž mírou j zmíněné lkromoorcké napěí zdroj j poom rovna nrg lkrckého proudu v uzavřném obvodu. Tako j dy řba chápa onu přměnu" různých form nrg v zdrojích lkrckého proudu.!! Samoný průchod lkrckého proudu zdrojm však nní bz přkážk, proudu j kladn určý odpor; no odpor pak charakrzuj vlčna - zv. vnřní odpor zdroj. Enrg lkrckého proudu, jž j rovna prác nlkrckých sl zdroj za nějaký čas, j poom dána výrazm E l =.. (3.7) a příslušný výkon zdroj P z bud rovn P z =.. (3.8) Jdnoduchý uzavřný obvod s dy můžm schémacky znázorn jako obvod vořný zdrojm proudu s lkromoorckým napěím a vnřním odporm. K omuo zdroj j pak přpojn jsý rzsor (spořbč) o dfnovaném odporu (vz obr. 3.6). Jho vlkos s můž měn a podl oho s pak mění vlkos proudu v obvodu. A - +. V. Obr. 3.6 jdnoduchý lkrcký obvod Př průchodu proudu obvodm naměřím na svorkách zdroj (al současně na spořbč ) napěí =., jž j však mnší nž napěí lkromoorcké o úbyk napěí =. na vnřním odporu zdroj. Too napěí s nazývá svorkové napěí zdroj a plaí pro něj vzah: =.. (3.9) Proud proékající obvodm přom bud = +. (3.30)

Závslos hodnoy svorkového napěí na odbíraném proudu vyjadřuj (vz vdljší obr. 3.7) zaěžovací charakrska daného zdroj. Dl rovnc (3.9) j ouo charakrskou klsající přímka, jž proíná osy prvního kvadranu v dvou významných bodch. o = =. ) První j průsčík s svslou (napěťovou) osou. Přdsavuj suac, kdy zdroj nní zaížn odběrm proudu (např. když j obvod rozpojn). Pouz v omo případě j svorkové napěí (zv. napěí naprázdno o ) sjně vlké jako lkromoorcké napěí. 0 z = Obr. 3.7 zaěžovací charakrska zdroj ) Druhý průsčík s vodorovnou (proudovou) osou odpovídá savu, kdy j zdroj naopak njvíc zaížn odběrm proudu př zv. zkrau (k němu dochází v akových případch, kdy vnější odpor obvodu = 0 Ω ). Thdy klsá hodnoa svorkového napěí až na nulu. Z rovnc (3.9) pak snadno určím, ž vlkos zkraového proudu z j pak rovna z =. (3.3) V případě zkrau v obvodu j dy proud lmován pouz vnřním odporm zdroj. Vlkos vnřního odporu pak rozděluj zdroj na zv. vrdé (jž mají malý vnřní odpor, poskyují vlký zkraový proud z, a přom jjch svorkové napěí př malých změnách proudu zůsává éměř konsanní) a měkké (mající naopak vlký vnřní odpor ; yo zdroj poskyují malý zkraový proud z a jjch svorkové napěí dos kolísá př mnších změnách odbíraného proudu). Příklad: rč svorkové napěí zdroj, jhož lkromoorcké napěí j 6 V a vnřní odpor 0,8 Ω, jslž j př provozu zaížn rzsorm o odporu, Ω. Jaký j výkon lkrckého proudu v vnřním odporu a jaký v vnějším odporu? Jaký proud by obvodm proékal př zkrau? Bud-l k zdroj přpojn vnější odpor =, Ω, bud clkový odpor obvodu clk = + = Ω a obvodm dy bud proéka proud 6 V = = = 3 A. Ω clk Př omo odběru proudu bud příslušná hodnoa svorkového napěí zdroj =. = 6 V 0,8 Ω. 3 A = 6 V,4 V = 3,6 V. Znám-l odběr proudu, lz snadno spočía jho výkony v jdnolvých odporch:

výkon na vnřním odporu P =. = 0,8 Ω. (3 A) = 7, W, výkon na vnějším odporu P =. =, Ω. (3 A) = 0,8 W. Vdím, ž 40 % výkonu (a udíž lkrcké nrg) s spořbuj v vnřním odporu zdroj a jn 60 % j pak využo v vnějším odporu. Př zkrau nasává suac, kdy vlasně k zdroj přpojím vnější odpor nulové hodnoy ( = 0 Ω). Proud procházjící obvodm má v csě jn jdnou přkážku - vnřní odpor zdroj. Proo jho vlkos bud 6 V zkra = = = 7,5 A. 0, 8 Ω Svorkové napěí zdroj př zkrau j samozřjmě nulové. Elkrcká nrg dodávaná do obvodu zdrojm lkrckého napěí (3.7) s z čás spořbuj už v vnřním odporu zdroj a zbyk pak v vnějším odporu. Nuně musí pla rovnos.. =.. +.., jž j kvvalnní s vzahm (3.9). Poměr spořbované lkrcké nrg v vnějším odporu ku nrg, krou do obvodu dodává zdroj pak udává účnnos lkrckého obvodu η =.... =. (3.3) S pomocí Ohmova zákona lz pak účnnos η lkrckého obvodu vyjádř éž kvvalnním výrazm jako η = +. (3.33) Účnnos η lkrckého obvodu j ím věší, čím věší j odpor vnějšího spořbč v srovnání s vnřním odporm zdroj. Budm-l vnější odpor zmnšova, proud v obvodu poros a výkon proudu v omo odporu s bud měn podl vzahu P =. = (. ). =... Výkon v vnějším spořbč dy závsí na odběru proudu nlnárně uo závslos charakrzuj kvadracká funkc, jž nuně musí nabýva maxmální hodnoy. Výkon j ož nulový v případě nzaížného zdroj ( = 0 A) a rovněž v okamžku zkrau (kdy svorkové napěí klsá na nulu), pro osaní proudy z nrvalu < 0 ; z > pak výkon nabývá vždy kladných hodno. Maxma no výkon dosáhn právě v případě, kdy obvodm bud proéka proud

= z =.. V om případě musí al vdnně pla, ž vnější a vnřní odpor jsou s rovny ( = ), účnnos obvodu bud právě polovční (η = 50 %) a příslušný maxmální výkon v vnějším odporu bud dán vzahm P max = 4.. (3.34)