MODELOVÁNÍ KOORDINACE SILNĚ ZÁVISLÝCH SVĚTELNÝCH KŘIŽOVATEK 1. ÚVOD

Podobné dokumenty
ČASOVÁ KOORDINACE VYBRANÝCH LINEK MHD PROSTĚJOV TIME COORDINATION OF SELECTED PUBLIC TRANSPORT LINES IN PROSTĚJOV

PŘÍSPĚVEK O MOŽNÉM VYUŽÍVÁNÍ P/T PETRIHO SÍTÍ PŘI NAVRHOVÁNÍ SVĚTELNÉHO ŘÍZENÍ KŘIŽOVATEK

TECHNOLOGICKÉ UKAZATELE PŘEPRAVY OSOB S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU V SYSTÉMU MHD

U Úvod do modelování a simulace systémů

M - Příprava na 1. čtvrtletku - třída 3ODK

y Obrázek 1.26: Průměrová rovina válcové plochy

Návrh pevného signálního plánu metodou saturovaného toku. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Simulace (nejen) fyzikálních jevů na počítači

DIPLOMOVÁ PRÁCE Nelineární řízení magnetického ložiska

Úvod do lineární algebry

9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6)

Algoritmus pro hledání vlastních čísel kvaternionových matic

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

0.1 Úvod do lineární algebry

Žáci mají k dispozici pracovní list. Formou kolektivní diskuze a výkladu si osvojí způsoby algebraické minimalizace a využití Booleovy algebry

APLIKACE ÚHOLY OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO PRO VÝBĚR OPTIMÁLNÍHO POŘADÍ FÁZÍ SVĚTELNĚ ŘÍZENÝCH KŘIŽOVATEK

Deset přednášek z teorie statistického a strukturního rozpoznávání

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Soustavy lineárních rovnic

EXPERIMENTÁLNÍ METODY V OBRÁBĚNÍ

Z transformace. Definice. Z transformací komplexní posloupnosti f = { } f n z n, (1)

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Arnoldiho a Lanczosova metoda

0.1 Úvod do lineární algebry

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

veřejných výdajů metodou stanovení koeficientu

2. Určete optimální pracovní bod a účinnost solárního článku při dané intenzitě osvětlení, stanovte R SH, R SO, FF, MPP

20. května Abstrakt V následujícím dokumentu je popsán způsob jakým analyzovat problém. výstřelu zasáhnout bod na zemi v definované vzdálenosti.

STUDIE VYUŽITÍ SIMULAČNÍHO SOFTWARE WITNESS PŘI NÁVRHU SIGNÁLNÍHO PLÁNU SVĚTELNĚ ŘÍZENÉ KŘIŽOVATKY

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

Aritmetické vektory. Martina Šimůnková. Katedra aplikované matematiky. 16. března 2008

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

IO - 03 Světelná signalizace, DH Borovany

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

6.1 Shrnutí základních poznatků

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34

Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných PŘÍKLAD 1. Nalezněte funkční předpis kvadratické formy F( z1, z2, z = A.

QUADROTORY. Ing. Vlastimil Kříž

Lineární transformace

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Bakalářská práce. Řízení tlumení vibrací mechanických soustav

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic. 27. prosince 2011

FP - SEMINÁŘ Z NUMERICKÉ MATEMATIKY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ ROVNIC A JEJICH SOUSTAV

APLIKACE METOD BARVENÍ GRAFŮ PRO URČENÍ MINIMÁLNÍHO POČTU FÁZÍ SVĚTELNĚ ŘÍZENÝCH KŘIŽOVATEK

Diskrétní řešení vzpěru prutu

Zadání semestrální práce z předmětu Mechanika 2

1. ÚVOD. Vladislav Křivda 1

ROBUSTNÍ ŘÍZENÍ DVOUROZMĚROVÉ SOUSTAVY ROBUST CONTROL OF TWO INPUTS -TWO OUTPUTS SYSTEM

VYUŽITÍ MATLABU PRO VÝUKU NUMERICKÉ MATEMATIKY Josef Daněk Centrum aplikované matematiky, Západočeská univerzita v Plzni. Abstrakt

Vliv konstrukční úpravy na spolehlivost průzkumného vozidla BRDM-2/99

Laserové scanovací mikrometry

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)

MOŽNOST PRAVDĚPODOBNOSTNÍHO VÝPOČTU KRITICKÉ ÚNAVOVÉ TRHLINY METODOU PDPV

Numerická stabilita algoritmů

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

5. Ohýbané nosníky Únosnost ve smyku, momentová únosnost, klopení, MSP, hospodárný nosník.

Globální matice konstrukce

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

4.2. Graf funkce více proměnných

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Metody síťové analýzy

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

SEZNAM ANOTACÍ. CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_MA4 Analytická geometrie

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Co je obsahem numerických metod?

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza obvodů s regulárními prvky

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Vnitřní síly v prutových konstrukcích

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ. SSZ Lidická - Zborovská. Změna 12/15. Kód

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice

PARAMETRICKÁ STUDIE VÝPOČTU KOMBINACE JEDNOKOMPONENTNÍCH ÚČINKŮ ZATÍŽENÍ

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Matematika 2 pro PEF PaE

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

VYUŽITÍ METOD TEORIE GRAFŮ PRO HLEDÁNÍ NEJSPOLEHLIVĚJŠÍ CESTY V DOPRAVNÍ SÍTI

Citlivost kořenů polynomů

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

PREDIKCE DÉLKY KOLONY V KŘIŽOVATCE PREDICTION OF THE LENGTH OF THE COLUMN IN THE INTERSECTION

Soustavy se spínanými kapacitory - SC. 1. Základní princip:

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

Aplikovaná numerická matematika - ANM

Transkript:

MODELOVÁNÍ KOORDINACE SILNĚ ZÁVISLÝCH SVĚTELNÝCH KŘIŽOVATEK Modeling strongly dependent crossroads coordination Ing. Michal Turek h.d. Vysoká škola logistiky o.p.s. Katedra logistiky a technických disciplín e-ail: ichal.turek@vslg.c Abstrakt V příspěvku je navrhována koordinace světelných křižovatek v ax-plus algebře. Na ačátku je definován problé a uveden teoretický robor ax-plus algebry. oté je navržena koordinace světelných křižovatek v severovýchodní jihoápadní a severoápadní části ěstského okruhu v rostějově na ákladě rovnic ax-plus algebry. Na ávěr je provedeno vyhodnocení. Abstract The paper proposed the coordination of traffic lights in ax-plus algebra. At the beginning of the proble is defined theoretical analysis and ax-plus algebra. Then the coordination of traffic lights designed in the northeast southwest and northwest parts of the city circuit in rostějov equations based on ax-plus algebra. Finally there is an evaluation. Klíčová slova Koordinace říení křižovatek ax-plus algebra Scilab Key words Coordination Control Crossroads Max-plus algebra Scilab 1. ÚVOD rincip světelného říení křižovatek uožňuje současné jídy poue nekoliní resp. podíněně koliní dopravní proudů. Zajišťuje srouitelné obraování návěsti včetně srouitelného obraování ěny návěstí aby byla ajištěna bepečnost provou a efektivně přiřauje doby elené jednotlivý dopravní proudů aby byla ajištěna plynulost provou. Uvedený princip le využít u křižovatek které se nacháejí ve velkých vdálenostech. V případě že se křižovatky nacháejí v alých vdálenostech je nutné ákladní princip světelného říení rošířit o koordinaci křižovatek protože vstupy dopravních proudů do křižovatek jsou naváje ovlivňovány. Rošíření principu světelného říení o koordinaci dojde ou že koordinované dopravní proudy ískají na sousedních křižovatkách shodné doby elené v odpovídajících časových úsecích. Tí bude ajištěna plynulost provou na sousedních křižovatkách a poitivní psychologický vliv na řidiče kteří budou oci vstoupit do sousedních křižovatek be oeení rychlosti. Nekoordinovaný dopravní proudů ůstane přiřaována doba elené obdobně jako u iolovaných křižovatek. Některé ačátky a konce elených pro nekoordinované dopravní proudy budou ovlivňovány dobai elené koordinovaných dopravních proudů ale nesí dojít ou že nabíená doba elené pro nekoordinovaný dopravní proud bude nižší než požadovaná doba elené. 2. Motivace K návrhu koordinace křižovatek le v současné době použít předevší technické podínky T 81 v nichž je uveden grafický a nuerický působ koordinace křižovatek (Centru dopravního výkuu 2006. Dále je ožné použít ateatický odel pro tvorbu signálních plánů soustavy světelně říených křižovatek který vycháí ateatického odelu pro říení dopravy na křižovatce vytvořeného řešitelský kolektive ve Výkuné ústavu dopravní v Žilině (Černý - Kluvánek 1991. - 135 -

Kroě přístupů které se v současné době pro návrh světelného říení se ajištění koordinace křižovatek používají je vhodné hlediska efektivity hledat perspektivnější působy řešení koordinace křižovatek. erspektivní řešení koordinace křižovatek představují obsáhlé ateatické odely které ve spojení s výpočtovou silou software řešícího úlohy ax-plus algebry uožňují efektivně řídit koordinované a nekoordinované dopravní proudy na světelně říených křižovatkách. 3. MAX-LUS ALGEBRA Max-plus algebra se objevila jako vhodný ateatický aparát pro popis chování diskrétních dynaických systéů v roce 1950. K hledání optiálních řešení využívá ax-plus algebra specifické operace vhodné pro odelování a analýu synchroniovaných systéů. ředstavuje ateatický nástroj v něž se aritetická operace sčítání nahrauje určování axia a aritetická operace násobení se nahrauje sčítání. Jedná se tedy o originální aplikace nelineární algebry při řešení synchroniačních probléů a nový přístup k řešení některých optialiačních probléů který ůže být použit pro návrh světelného říení křižovatek a jejich koordinaci. odrobnější inforace o ax-plus algebře čtenář nalene v literatuře (Andersen 2002 (Bacelli - Cohen - Olsder - Quadrat 2001. 4. KOORDINACE KŘIŽOVATEK V MAX-LUS ALGEBŘE Návrh koordinace křižovatek byl pracován pro koordinaci silně ávislých křižovatek které se nacháejí v severovýchodní jihoápadní a severoápadní části ěstského okruhu v rostějově. Ke stanovení počátečních ačátků elených na koordinovaných křižovatkách byla využita hodnota vlastního vektoru λ atice A vypočtená e vtahu (1. ( k = ( k A λ (1 Následné ačátky elených na koordinovaných křižovatkách byly stanoveny na ákladě vtahu (2. 4.1 araetry a proěnné ( k = A ( k +1 (2 řed odelování koordinace silně ávislých křižovatek na ěstské okruhu v rostějově budou uvedeny veličiny které v rovnicích ax-plus algebry vystupují: i - dopravní proud i i (k - ačátek elené pro pro i-tý dopravní proud v k-té fái (proěnná hodnota t i (k - doba elené pro i-tý dopravní proud vstupující v k-té fái (konstantní hodnota t v - vykliovací doba koordinovaného úseku (konstantní hodnota ij - eičas ei konce vstupu i-tého proudu do křižovatky a ačátke vstupu j-tého proudu do křižovatky (konstantní hodnota. 4.2 Koordinace křižovatek Vápenice-Olooucká-Svatoplukova a Svatoplukova-Újed rvní návrh koordinace křižovatek byl pracován pro křižovatku Vápenice- Olooucká-Svatoplukova a Svatoplukova-Újed v rostějově (Obr. č. 1. Hlavní poení kounikaci představují ulice Vápenice a Újed které tvoří severovýchodní část ěstského okruhu. Vedlejší poení kounikace představují Olooucká a Svatoplukova ulice které jsou radiálai k ěstskéu okruhu. - 136 -

Obr. č. 1: Letecký pohled na koordinované křižovatky v severovýchodní části ěstského okruhu 4.2.1 Analýa vstupních podkladů Do koordinovaných křižovatek vstupuje 12 voidlových a 4 chodecké proudy nožiny ={VAVB...K} (Obr. č. 2. Doby elené pro dopravní proudy na koordinovaných křižovatkách jsou uvedeny v Tab. č. 1 a 2. Obr. č. 2: Schéa koordinovaných křižovatek v severovýchodní části ěstského okruhu Tab. č. 1: Doby elené na křižovatce Vápenice-Olooucká-Svatoplukova Dopravní proud VA VB VC SC VE A C Doba elené [s] 47 20 21 14 27 20 5 5-137 -

Tab. č. 2: Doby elené na křižovatce Svatoplukova-Újed Dopravní proud VH VJ VK SK H K Doba elené [s] 29 20 43 14 27 20 5 5 Meičasy pro dvojice koliních proudů jsou uvedeny v tab. č. 3 a 4 fáová schéata která byla stanovena s ohlede na princip koordinace jsou uvedena na Obr. č. 3 a 4. Vykliovací doba koordinovaného úseku činí 9 sekund. Tab. č. 3: Matice eičasů na křižovatce Vápenice-Olooucká-Svatoplukova Najíždí Vykliuje VA VB VC SC VE A C VA - - 3 - - - 4 - VB - - 6-5 3 3 8 VC 4 2 - - - 4-4 SC - - - - - 3 7 4-3 - - - - - 6 VE - 5 3 3 - - 7 - A 13 11-8 - 8 - - C - 4 9 9 6 - - - Tab. č. 4: Matice eičasů na křižovatce Svatoplukova-Újed Najíždí Vykliuje VH VJ VK SK H K - - - 3 - - - 6 - - - 5 4 3 6 - VH - - - - 3-4 - VJ 5 4 - - 6-3 7 VK - 5 3 3 - - - 4 SK - 4 - - - - 7 4 H - 6 9 8-6 - - K 6 - - 5 9 9 - - Obr. č. 3: Fáové schéa pro křižovatku Vápenice-Olooucká-Svatoplukova Obr. č. 4: Fáové schéa pro křižovatku Svatoplukova-Újed - 138 -

řed odelování koordinace křižovatek byla ohledněna skutečnost že se na koordinovaných křižovatkách nacháí voidlové proudy VA a VH které se vyskytují ve více fáích. roto byly ačátky a doby elených pro voidlové proudy VA a VH roděleny k t elených pro voidlové proudy VA2 a VH3 na ačátky ( 3 2 3 v předchoí fái resp. na ačátky ( ( k ( k a doby 2 VA a doby ( 3 VH 1 t VA3 1 proudy VA3 a VH1 v následující fái. t elených pro voidlové Začátky elených pro voidlové proudy VA3 a VH1 v následující fái ( ( k ( k VA byly avedeny poue pro potřeby odelování a při sestavování signálních 3 VH 1 plánů budou považovány a fiktivní. 4.2.2 Modelování koordinace křižovatek VC V ráci odelování koordinace křižovatek byly sestaveny rovnice (3 - (20. ( k 1 = ax( VA VA VC VB VB VB VC SC 3 3 SC SC VC ( k 1 = ax( VB VB VB k 1 = ax( VA VA A VB VB VB A SC 3 3 SC SC A ( k 1 = VJ VJ VJ SK SK SK ( k 1 = ax( 1 VH 3 3 ( k 1 = VJ VJ VJ K SK SK SK K ( k 1 = ax( 2 VC VC VC VA A A A + tv K K K ( k 1 = VC VC VC VE A A A VE ( k 1 = ax( VC VC VC C C ( k 1 = ax( K K K k + 1 = ax( VK VH VH 1 VK K K K tv ( k t tv VC VC VC + + + + VE A A A VE ( k 1 = H VH 1 VH 1 H ( k 1 = ax( 3 VA2 2 ( k 1 = ( k + t VE VE VE VB C C C VB ( k 1 = ax( VE VE VE SC C C C SC ( k 1 = ax( VK VK VK VH H 3 H H ( k 1 = ax ( k + t VJ VK VK VK VJ H H H VJ ( k 1 = ax ( k + t + (3 + + (4 + (5 A + (6 + + (7 K + (8 + + (9 VE C + (10 + (11 + + (12 + VK H 1 VK (13 + (14 + + (15 VB SC + ( + (17 + (18 + (19 VJ SK VK VK VK SK H H H SK + (20 V ateatické software Scilab byla pro atici A v (21 sestavenou na ákladě rovnic (3 - (20 vypočtena hodnota vlastního čísla a vlastního vektoru. Hodnota vlastního čísla uožňuje vyeení ačátků elených které se po určité době opakují. Hodnota vlastního vektoru uožňuje definovat ačátky elených po kterých nastane období které se opakuje. - 139 -

VC A VH1 K VA2 VE A = C VK H VA3 VB SC VH3 VJ SK VC 25 25 25 34 33 A 18 13 22 24 VH1 K 11 14 VA2 25 VE 25 23 C 9 14 32 VK 30 30 27 H 14 13 11 VA3 VB 25 23 SC 14 21 VH3 21 VJ 18 21 SK 24 24 (21 Výpočet hodnot vlastního čísla a vlastního vektoru V software Scilab se nacháí pro stanovení hodnoty vlastního čísla a vlastního vektoru příka [l v d] = axplusaxalgol (A přičež prvek l repreentuje vlastní číslo atice A v repreentuje vlastní vektor atice A a d repreentuje přiroené číslo které představuje délku kritického cyklu atice A. Nyní budou uvedeny příkay kterýi byly v software Scilab vypočteny hodnoty vlastního čísla a vlastního vektoru. -->[lvd] = axplusaxalgol(a d = 6. v = 390 387 390 397 397 397 391 389 394 382 398 397 390 388 386 402 402 399 l = Výpočet ačátků elených Vypočtenéu počtu elených které se po určité době opakují byly přiřaeny konkrétní hodnoty. V software Scilab se nacháí pro stanovení následných ačátků elených v ráci vlastního čísla příka [X] = axplussys (Ax0p přičež prvek A repreentuje atici A x0 repreentuje počáteční vektor a p repreentuje vlastní číslo. Nyní budou uvedeny příkay kterýi byly v software Scilab definovány ačátky elených. -->x0=[390; 387; 390; 397; 397; 397; 391; 389; 394; 382; 398; 397; 390; 388; 386; 402; 402; 399]; -->p=; -->[X]=axplussys(Ax0p Zjištěné ačátky elených přepsané do časových údajů nabíejí řešiteli variantní řešení něhož byla vybrána varianta ačínající 1. fáí před ranní špičkou. Fragent signálního plánu který odpovídá vybrané variantě je obraen na obr. č. 5. - 140 -

Obr. č. 5: Fragent signálního plánu pro křižovatky v severovýchodní části ěstského okruhu 4.3 Koordinace křižovatek alackého-wolkerova-žeranovská a Brněnská-Wolkerova Druhý návrh koordinace křižovatek byl pracován pro křižovatku alackého- Wolkerova-Žeranovská a Brněnská-Wolkerova v rostějově (Obr. č. 6. Hlavní poení kounikaci představují alackého a Wolkerova ulice které tvoří jihoápadní část ěstského okruhu. Vedlejší poení kounikace představují Brněnská a Žeranovská ulice které jsou radiálai k ěstskéu okruhu. Obr. č. 6: Letecký pohled na koordinované křižovatky v jihoápadní části ěstského okruhu 4.3.1 Analýa vstupních podkladů Do koordinovaných křižovatek vstupuje 9 voidlových a 3 chodecké proudy nožiny ={VAVB...H} (Obr. č. 7. Doby elené pro dopravní proudy na koordinovaných křižovatkách jsou uvedeny v Tab. č. 5 a 6. - 141 -

Obr. č. 7: Schéa koordinovaných křižovatek v jihoápadní části ěstského okruhu Tab. č. 5: Doby elené na křižovatce alackého-wolkerova-žeranovská Dopravní proud VA VB VC Doba elené [s] 24 49 18 18 Tab. č. 6: Doby elené na křižovatce Brněnská-Wolkerova Dopravní proud VE SG VH E G H Doba elené [s] 40 11 18 11 27 5 5 5 Meičasy pro dvojice koliních proudů jsou uvedeny v Tab. č. 7 a 8 fáová schéata která byla stanovena s ohlede na princip koordinace jsou uvedena na Obr. č. 8 a 9. Vykliovací doba koordinovaného úseku činí 7 sekund. Tab. č. 7: Matice eičasů na křižovatce alackého-wolkerova-žeranovská Najíždí Vykliuje VA VB VC VA - - 4 4 VB - - - 2 VC 4 - - 3 3 5 4 - Tab. č. 8: Matice eičasů na křižovatce Brněnská-Wolkerova Najíždí Vykliuje VE SG VH E G H VE - - 3 - - 4-7 - - 5-5 4 8-4 3 - - 5-4 - SG - - - - 4-4 - VH - 4 4 4-7 - 4 E 9 8 - - 6 - - - G - 5 9 9 - - - - H 9 - - - 12 - - - - 142 -

Obr. č. 8: Fáové schéa pro křižovatku alackého-wolkerova-žeranovská Obr. č. 9: Fáové schéa pro křižovatku Brněnská-Wolkerova řed odelování koordinace křižovatek byla ohledněna skutečnost že se na koordinovaných křižovatkách nacháí voidlové proudy VB a VE které se vyskytují ve více fáích. roto byly ačátky a doby elených pro voidlové proudy VB a VE roděleny k t elených pro voidlové proudy VB2 a VE2 na ačátky ( VB VE 2 VB 2 VE 2 ve 2. fái resp. na ačátky ( ( k ( k proudy VB3 a VE3 ve 3. fái. a doby 2 VB a doby ( 3 VE 3 t VB 3 VE 3 t elených pro voidlové Začátky elených pro voidlové proudy VB3 a VE3 ve 3. fái ( ( k ( k VB byly 3 VE 3 avedeny poue pro potřeby odelování a při sestavování signálních plánů budou považovány a fiktivní. 4.3.2 Modelování koordinace křižovatek V ráci odelování koordinace křižovatek byly sestaveny rovnice (22 - (35. ( k 1 = ax VB VB VB VC 3 3 VC VC ( k 1 = ax( VE VE VE SG 3 3 SG SG ( k 1 = VE VE VE E E SG 3 3 SG SG E ( k 1 = ax( ( k + t VE 3 VE 3 VE H ( k 1 = ax( ( k + t tv VA VH tv ( k t tv E E E + + + + VH H H H VH ( k 1 = ax( 2 VB ( k 1 = ax( 2 VE E E E VE H H H VE + tv VB ( k 1 = ax( VH E E E VH H H H ( k 1 = ax( ( k + t ( G k 1 = ax 3 VB 2 VB 2 ( k = ax ( k + t E H + (22 + (23 + (24 + + (25 + ( + VA + + (27 VB + + (28 VE G + (29 + + (30 + + (31 VB VC + + (32 1 VA VA VA VC - 143 -

( + t G G ( + t ( k 1 = ax ( k t VE 2 2 ( k = ax ( k + t VH VH k G ( k = ax ( k + + (33 VE 3 VE 1 + 1 SG SG G + G G SG + (34 + (35 V ateatické software Scilab byla pro atici A v (36 sestavenou na ákladě rovnic (22 - (35 vypočtena hodnota vlastního čísla a vlastního vektoru. Hodnota vlastního čísla uožňuje vyeení ačátků elených které se po určité době opakují. Hodnota vlastního vektoru uožňuje definovat ačátky elených po kterých nastane období které se opakuje. E H VA VB2 A = VE2 VH G VB3 VC VE3 SG 21 23 30 30 22 23 22 E 18 14 11 H 24 14 17 VA 28 VB2 28 VE2 31 VH 31 31 G 10 14 VB3 21 VC 21 VE3 15 SG 11 11 (36 Výpočet hodnot vlastního čísla a vlastního vektoru V software Scilab se nacháí pro stanovení hodnoty vlastního čísla a vlastního vektoru příka [l v d] = axplusaxalgol (A přičež prvek l repreentuje vlastní číslo atice A v repreentuje vlastní vektor atice A a d repreentuje přiroené číslo které představuje délku kritického cyklu atice A. Nyní budou uvedeny příkay kterýi byly v software Scilab vypočteny hodnoty vlastního čísla a vlastního vektoru. -->[lvd] = axplusaxalgol(a d = 6. v = 183 182 182 182 186 180 187 179 178 182 188 192 184 184 l = Výpočet ačátků elených Vypočtenéu počtu elených které se po určité době opakují byly přiřaeny konkrétní hodnoty. V software Scilab se nacháí pro stanovení následných ačátků elených v ráci vlastního čísla příka [X] = axplussys (Ax0p přičež prvek A repreentuje atici A x0 repreentuje počáteční vektor a p repreentuje vlastní číslo. Nyní budou uvedeny příkay kterýi byly v software Scilab definovány ačátky elených. -->x0=[183 182 182 182 186 180 187 179 178 182 188 192 184 184]; -->p=; -->[X]=axplussys(Ax0p - 144 -

Zjištěné ačátky elených přepsané do časových údajů nabíejí řešiteli variantní řešení něhož byla vybrána varianta ačínající 1. fáí před ranní špičkou. Fragent signálního plánu který odpovídá vybrané variantě je obraen na obr. č. 10. Obr. č. 10: Fragent signálního plánu pro křižovatky v jihoápadní části ěstského okruhu 4.4 Koordinace křižovatek Blahoslavova-Kostelecká-Vápenice a Vápenice-Rejskova Třetí návrh koordinace křižovatek byl pracován pro křižovatku Blahoslavova- Kostelecká-Vápenice a Vápenice-Rejskova v rostějově (Obr. č. 11. Hlavní poení kounikaci představují ulice Blahoslavova a Vápenice které tvoří severoápadní část ěstského okruhu. Vedlejší poení kounikace představují Kostelecká a Rejskova ulice které jsou radiálai k ěstskéu okruhu. Obr. č. 11: Letecký pohled na koordinované křižovatky v severoápadní části ěstského okruhu 4.4.1 Analýa vstupních podkladů Do koordinovaných křižovatek vstupuje 10 voidlových a 5 chodeckých proudů nožiny ={VAVB...H} (obr. č. 12. Doby elené pro dopravní proudy na koordinovaných křižovatkách jsou uvedeny v tab. č. 9 a 10. - 145 -

Obr. č. 12: Schéa koordinovaných křižovatek v severoápadní části ěstského okruhu Tab. č. 9: Doby elené na křižovatce Blahoslavova-Kostelecká-Vápenice Dopravní proud VA VB VC VE A C D E Doba elené [s] 50 12 31 11 30 30 5 5 50 5 Tab. č. 10: Doby elené na křižovatce Vápenice-Rejskova Dopravní proud VH VI H Doba elené [s] 37 37 20 5 Meičasy pro dvojice koliních proudů jsou uvedeny v Tab. č. 11 a 12 fáová schéata která byla stanovena s ohlede na princip koordinace jsou uvedena na Obr. č. 13 a 14. Vykliovací doba koordinovaného úseku činí 10 sekund. Tab. č. 11: Matice eičasů na křižovatce Blahoslavova-Kostelecká-Vápenice Najíždí Vykliuje VA VB VC VE A C D E VA - - - 3 - - 4 - - - VB - - - 4 6 5 4 - - 7 VC - - - - - 4-4 - - 5 4 - - - 5 - - 4 - VE - 1 - - - - - - - 4-4 5 4 - - 6 - - - A 8 7 - - - 7 - - - - C - - 4 - - - - - - - D - - - 4 - - - - - - E - 5 - - 8 - - - - - Tab. č. 12: Matice eičasů na křižovatce Vápenice-Rejskova Najíždí Vykliuje VH VI H - - 5 6 VH - - 6 4 VI 4 5 - - H 7 10 - - - 146 -

Obr. č. 13: Fáové schéa pro křižovatku Blahoslavova-Kostelecká-Vápenice Obr. č. 14: Fáové schéa pro křižovatku Vápenice-Rejskova řed odelování koordinace křižovatek byla ohledněna skutečnost že se na koordinovaných křižovatkách nacháí dopravní proudy VA VC VI a D které se vyskytují ve více fáích. roto byly ačátky a doby elených pro dopravní proudy VA VC k k k t t t t VI a D roděleny na ačátky ( a doby D 2 2 VC 3 VI 3 VA 2 D 2 VC 3 VI 3 elených pro dopravní proudy VA2 D2 VC3 a VI3 v předchoí fái resp. na ačátky k k k t t t t elených pro voidlové proudy ( a doby D 3 3 VC1 VI 1 VA3 D3 VC1 a VI1 v následující fái. VA3 D 3 VC 1 VI 1 Začátky elených pro voidlové proudy VA3 D3 VC1 a VI1 v následující fái k k k byly avedeny poue pro potřeby odelování a při sestavování ( D 3 3 VC1 VI 1 signálních plánů budou považovány a fiktivní. 4.4.2 Modelování koordinace křižovatek VC V ráci odelování koordinace křižovatek byly sestaveny rovnice (37 - (54. ( k 1 = ax 1 VC 3 VC 3 ( k 1 = ax( ( k + t VA VA VB VB VB D 3 3 + + + + 3 D 3 D ( k 1 = VA VA A VB 3 3 VB VB A ( k 1 = ax( ( k + t VB VB VB ( E k 1 = ax 1 VI 3 VI 3 ( k 1 = ax( 2 VA A A A ( k + t + tv VI 1 VI 1 VI ( k 1 = ax( E E E VE k 1 = VC VC VC A 1 1 A A ( k 1 = ax( ( k + t VC1 VC1 VC C ( k 1 = ax( 2 D ( k = ax + + (37 + (38 A E + (39 + + (40 + + (41 VI + + (42 VA + + (43 VE C + (44 + + (45 + + (46 D + ( + (47 1 VI 1 VI 1 VI - 147 -

+ ( (48 ( k 1 = ax 1 1 1 1 1 t VI VI VI VH VC VC VC v tv ( k t tv + + + + A A A ( k 1 = ax( 3 VA2 2 ( k 1 = ax( ( k + t VE VE VE VB VB ( k 1 = ( k + t VC C 3 C C VC ( k 1 = ax( 3 D 2 D 2 ( k 1 = ax( VI VH 3 VH VI ( k 1 = ax ( k + t + VH + + (49 VB VC + (50 + (51 + + (52 D VI H H H + (53 + (54 V ateatické software Scilab byla pro atici A v (55 sestavenou na ákladě rovnic (37 - (54 vypočtena hodnota vlastního čísla a vlastního vektoru. Hodnota vlastního čísla uožňuje vyeení ačátků elených které se po určité době opakují. Hodnota vlastního vektoru uožňuje definovat ačátky elených po kterých nastane období které se opakuje. VC1 A E VI1 VA2 VE A = C D2 VH VA3 VB VC3 D3 VI3 H VC1 15 A 13 12 22 E 13 VI1 28 18 19 VA2 35 VE 31 34 35 C 9 D2 35 42 43 VH 43 41 VA3 19 19 19 VB VC3 19 D3 19 VI3 5 H 5 (55 Výpočet hodnot vlastního čísla a vlastního vektoru V software Scilab se nacháí pro stanovení hodnoty vlastního čísla a vlastního vektoru příka [l v d] = axplusaxalgol (A přičež prvek l repreentuje vlastní číslo atice A v repreentuje vlastní vektor atice A a d repreentuje přiroené číslo které představuje délku kritického cyklu atice A. -->[lvd] = axplusaxalgol(a d = 6. v = 230 238 238 238 229 234 236 2 228 220 227 2 238 245 236 237 236 255 253 l = Výpočet ačátků elených Vypočtenéu počtu elených které se po určité době opakují byly přiřaeny konkrétní hodnoty. V software Scilab se nacháí pro stanovení následných ačátků elených - 148 -

v ráci vlastního čísla příka [X] = axplussys (Ax0p přičež prvek A repreentuje atici A x0 repreentuje počáteční vektor a p repreentuje vlastní číslo. Nyní budou uvedeny příkay kterýi byly v software Scilab definovány ačátky elených. -->x0=[230 238 238 238 229 234 236 2 228 220 227 2 238 245 236 237 236 255 253]; -->p=; -->[X]=axplussys(Ax0p Zjištěné ačátky elených přepsané do časových údajů nabíejí řešiteli variantní řešení něhož byla vybrána varianta ačínající 1. fáí před ranní špičkou. Fragent signálního plánu který odpovídá vybrané variantě je obraen na obr. č. 15. Obr. č. 15: Fragent signálního plánu pro křižovatky v severoápadní části ěstského okruhu 5. ZÁVĚR V příspěvku bylo preentováno ajištění koordinace křižovatek prostřednictví ax-plus algebry která představuje perspektivní přístup k řešení některých optialiačních probléů protože uožňuje prostřednictví poěrně jednoduchých lineárních rovnic v této algebře řešit nelineární optialiační úlohy. Uvedený přístup byl aplikován na silně ávislých křižovatkách v severovýchodní jihoápadní a severoápadní části ěstského okruhu v rostějově na kterých byly s ohlede na vlastní číslo a vlastní vektor stanoveny ačátky elených pro dopravné proudy které se po určité době opakují. Na ákladě definovaných ačátků elených je ožné sestavit pro koordinované křižovatky signální plány. LITERATURA Centru dopravního výkuu: Navrhování světelných signaliačních aříení pro říení provou na poeních kounikacích. - Ministerstvo dopravy 2006 ČERNÝ J. - KLUVÁNEK.: Základy ateatickej teorie dopravy. Veda 1991 ANDERSEN M. H.: Max-plus algebra: properties and applications. - 2002 BACELLI F. - COHEN G. - OLSDER G. J. - QUADRAT J..: Synchroniation and Linearity. - 2001 Scilab. - Dostupné http://www.scilab.org Recenoval: rof. Ing. Vladiír Strakoš DrSc. Vysoká škola logistiky v řerově - 149 -