2.3.7 Lineární rovnice s více neznámými I

Podobné dokumenty
2.3.8 Lineární rovnice s více neznámými II

Soustavy více rovnic o více neznámých I

2.7.8 Druhá odmocnina

2.9.4 Exponenciální rovnice I

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

Soustavy rovnic pro učební obor Kadeřník

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Rovnice s neznámou pod odmocninou I

Lineární funkce IV

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

Soustavy rovnic pro učební obory

Nepřímá úměrnost I

2.7.7 Inverzní funkce

( ) Absolutní hodnota. π = π. Předpoklady: základní početní operace. 0 = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá

7. SOUSTAVY LINEÁRNÍCH A KVADRATICKÝCH ROVNIC

M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic

Slovní úlohy I

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

Soustavy více rovnic o více neznámých III

M - Příprava na pololetní písemku č. 1

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

( ) ( ) Lineární nerovnice II. Předpoklady: Jak je to s problémem z minulé hodiny? Získali jsme dvě řešení nerovnice x < 3 :

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

10. Soustava lineárních rovnic - substituční metoda

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Vzorce pro poloviční úhel

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

Grafické řešení rovnic a jejich soustav

1.5.7 Znaky dělitelnosti

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

Soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých I

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

2.7.6 Rovnice vyšších řádů (separace kořenů)

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Lineární rovnice

Soustavy více rovnic o více neznámých II

0.1 Úvod do lineární algebry

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Matematika B101MA1, B101MA2

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

7.1.3 Vzdálenost bodů

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ZADÁNÍ NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN!

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

9. Soustava lineárních rovnic

Funkce pro učební obory

4 Rovnice a nerovnice

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Úvod do řešení lineárních rovnic a jejich soustav

11. Soustava lineárních rovnic - adiční metoda

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

( x ) 2 ( B) ( ) ( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin pomocí vzorců. Předpoklady: ) ( )( ) a) ( ) ( ) ( ) b) ( ) ( ) ( ) Př.

Vektorový součin I

2.3.1 Rovnice v součinovém tvaru

5.2.8 Zobrazení spojkou II

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Exponenciální rovnice. Metoda převedení na stejný základ. Cvičení 1. Příklad 1.

9. Soustavy rovnic DEFINICE SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC O DVOU NEZNÁMÝCH. Soustava lineárních rovnic o dvou neznámých je:

Řešení slovních úloh pomocí lineárních rovnic

7.5.3 Hledání kružnic II

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306

4.3.2 Goniometrické nerovnice

2.1.9 Lineární funkce II

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

CVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Použití substituce při řešení soustav rovnic

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

( ) ( ) ( ) ( ) Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) II. Předpoklady: 1101

Soustava 2 lineárních rovnic o 2 neznámých 3 metody: Metoda sčítací

) je definovaná pro libovolné kladné reálné číslo x a nabývá všech hodnot ( H f

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Největší společný dělitel

4.3.2 Goniometrické rovnice II

Kreslení graf obecné funkce II

Diferenciální rovnice 1

Matematika Kvadratická rovnice. Kvadratická rovnice je matematický zápis, který můžeme (za pomoci ekvivalentních úprav) upravit na tvar

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Kvadratickou funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí. Definičním oborem kvadratické funkce je množina reálných čísel.

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Funkce - pro třídu 1EB

4.3.3 Goniometrické nerovnice

( )( )( ) ( ) ( ) ( )( )( ) ( ) ( )( )( ) ( ) ( )( )( ) ( )( )( ) ( ) ( ) Počet řešení rovnice. Předpoklady:

Jak pracovat s absolutními hodnotami

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Transkript:

..7 Lineární rovnice s více neznámými I Předpoklady: 01 Pedagogická poznámka: Následující hodinu považuji za velmi důležitou hlavně kvůli pochopení soustav rovnic, které mají více než jedno řešení. Proto je také látka oproti učebnici rozdělena do dvou hodin. Další důležitou věcí je nutnost překonávání bariéry jednoznačnosti, kterou studenti podvědomě vyžadují. Pedagogická poznámka: Následující příklad je v případě, že ho studentům zadáte a nebudete vysvětlovat, krásnou ukázkou mentálního bloku podporovaného naším školstvím. Studenti sestaví rovnici (to je jednoznačný úkol) a pak už nic. Začnou padat dotazy: A jak to máme vyřešit. Můžeme to vyřešit z hlavy? apod. Když chvilku trváte na tom, že příklad řešení má, že se nemusí ničeho bát a že další informace už nedostanou, nakonec z nich řešení uvedená níže získáte. Př. 1: Najdi všechna taková reálná čísla, aby součet dvojnásobku prvního čísla a trojnásobku druhého čísla byl roven dvanácti. První číslo x Druhé číslo y Součet dvojnásobku prvního čísla a trojnásobku druhého čísla je roven dvanácti:. Žádnou další rovnici sestavit nemůžeme (zadání neobsahuje další informace). Zadání není jednoznačné, ale neznamená to, že příklad nemá řešení. Můžeme například dosadit čísla: x = 1,5 = 1,5 + = + 9 x = 0 = 0 + = 0 + 1 x = = + = 6 + 6 x = 6 0 = 6 + 0 + 0 Dvojce nalezených čísel musí být uspořádaná, když prohodíme x a y, nemusí to vyjít x = 0 6 0 + 6 = 0 + 18 1 Řešením rovnice se dvěma neznámými je uspořádaná dvojice čísel. Dvojic je asi nekonečně mnoho, jak je všechny napsat? Př. : Najdi takové řešení předchozího příkladu, aby platilo x = 1. Dosadíme za x: 1 1 10 1

Řešením předchozího příkladu je uspořádaná dvojice čísel 10 1;. Zkusíme to obecně: y x Dokážeme spočítat y pro jakékoliv x správných dvojic je nekonečně mnoho. x; x + ; x R Všechny uspořádané dvojice, ve kterých si x z reálných čísel vybereme a y dopočítáme z vybraného x podle vzorce x. Pedagogická poznámka: Někteří studenti mají trochu problémy, provést postup s jedničkou obecně, ale většinou se jim to nakonec podaří. Funguje předpis i pro x = π? x = π π + Zkouška: L : = π + π + = π π + 1 Podobně můžeme vyzkoušet i zápis všech možných řešení. = + x = + 1 x = + 1 rovnice vyjde pro libovolnou hodnotu x všechna nalezená řešení jsou správná. Pedagogická poznámka: Zkouška pro je samozřejmě zbytečná, ale musíme si uvědomit, že jednak studenti pořád považují rovnici s dvěma neznámými za něco podezřelého a že pokud to vyjde pro tak nehezké (ze studentského pohledu) číslo jako je π, studenti snáze přistoupí na to, že předpis pravdu platí pro všechna čísla. Př. : Nakresli graficky všechna řešení předchozí rovnice. x + - Jde o předpis přepis lineární funkce, její body mají souřadnice [ x, y ] grafickým znázorněním řešení rovnice je graf funkce x + (s definičním oborem R).

y 6-6 - - 6 x - - -6 Pedagogická poznámka: Docela mě udivila skutečnost, že studenti si pro kreslení grafu x, y i přesto, že už jich během předchozího počítání znovu počítají dvojice [ ] sestavili několik. Byli docela překvapení, když jsem jim o té možnosti řekl. Př. : Vyjádři všechna řešení rovnice tak, aby se při sestavování uspořádaných dvojic volilo číslo y. y 1 y x = x = y + 6 Př. 5: Vyjádři všechna řešení rovnice tak, aby v zápisu množiny všech výsledků nebyl žádný zlomek. Máme dvě možnosti, jak vyjádřit řešení x, x x R a. Vezmeme si y jako dvojnásobek nějakého čísla, aby se dvojky vykrátily t 6 t, t ; t R t = 0 x = 6 t = 6 0 = 6 t = 0 = 0 [ 6,0] K = {[ 6 t, t] ; t R}

t = 1 [,] Podobně vyjdeme z x, x x R. x = s s, s ; s R K = s; s ; s R {[ ] } Pedagogická poznámka: Objeví se dva způsoby řešení. Kromě substituce, která je správně, se někteří studenti snaží výraz pro popis řešení vynásobit dvěma. Upozorňuji na rozdíl mezi vynásobením (které změní čísla a tím i dvojice, které z předpisu vyjdou) a substitucí, která čísla nemění, jenom mění způsob zápisu. Množinu všech řešení rovnice je možné vyjádřit nekonečně mnoha způsoby. Například x; x + ; x R nebo K 6 t, t ; t R K = s; s ; s R. nebo = {[ ] } nebo {[ ] } Fakt, že rovnice má jako řešení množinu nekonečně mnoha uspořádaných dvojic čísel, přesně odpovídá naší představě o rovnicích jako omezujících podmínkách, které musí splňovat čísla dosazovaná do proměnných. Rovnice znamená jedinou omezující podmínku pro dvě možnosti volby jedna možnost volby je zrušena uplatněním podmínky, ale druhá možnost volby zůstane. Proto má rovnice nekonečně mnoho řešení. Př. 6: Vyřeš rovnici + y = x +. Dvě neznámé, jedna rovnice nekonečně mnoho řešení. Vyjadřujeme pomocí y. + y = x + x y 5 = 0 x = y + 5 {[ 5; ]; } K = y + y y R Př. 7: Vyřeš rovnici + y = x +. Pro vyjádření množiny všech řešení zvol opačnou neznámou než v předchozím příkladě. Vyjadřujeme pomocí x. + y = x + x 5 = y x 5 x 5 x; ; x R

Pedagogická poznámka: U obou předchozích příkladů je třeba dát pozor na zápisy řešení x 5 typu ; y + 5 ; y R nebo K = {[ x;y + 5 ]; y R}. Je třeba pohlídat, aby studenti pochopili systém, ve kterém hodnotu jedné z proměnných si volí a druhou dopočítávají. Z něj plyne například to, že v zápisu všech řešení se může vyskytovat pouze jediná proměnná. Př. 8: Která z přímek na obrázku může být grafickým znázorněním všech řešení rovnice x + y x + = + y. ( ) y x Nejdříve najdeme řešení rovnice ( ) x x + = + y x + y x + = + y. 1 x 1 x; 1 x 1 ; x R funkce, která znázorňuje všechna řešení rovnice je klesající grafickým znázorněním všech x + y x + = + y může být červená přímka. řešení rovnice ( ) Shrnutí: Lineární rovnice s dvěma neznámými může mít nekonečně mnoho řešení uspořádaných dvojic čísel. Množinu řešení získáme například tak, že si jedno z čísel volíme a druhé dopočítáváme. 5