MATEMATIKA. O paradoxech spojených s losováním koulí



Podobné dokumenty
MATEMATIKA. O paradoxech spojených s losováním koulí

1. Házíme hrací kostkou. Určete pravděpodobností těchto jevů: a) A při jednom hodu padne šestka;

Základní vlastnosti funkcí

V tomto článku popíšeme zajímavou úlohu (inspirovanou reálnou situací),

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2016/2017

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

{ 3;4;5;6 } pravděpodobnost je zřejmě 4 = 2.

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

5 Pravděpodobnost. Sestavíme pravděpodobnostní prostor, který modeluje vytažení dvou ponožek ze šuplíku. Elementární jevy

PRAVDĚPODOBNOST Náhodné pokusy. Náhodný jev

EKONOMETRIE 2. přednáška Modely chování výrobce I.

3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,

4.4.3 Další trigonometrické věty

V roce 1998 se v Liberci oženili muži a vdaly ženy v jednotlivých věkových skupinách v následujících počtech:

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

2. přednáška - PRAVDĚPODOBNOST

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

Tepelný komfort 2.1. Program pro stanovení ukazatelů tepelné pohody PMV a PPD a lokálních kritérií tepelného komfortu podle ČSN EN ISO 7730

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

Náhodný pokus Náhodným pokusem (stručněji pokusem) rozumíme každé uskutečnění určitého systému podmínek resp. pravidel.

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 2

Konstrukce na základě výpočtu I

MATEMATIKA. který byl zveřejněn v našem časopise v roce V tomto navazujícím

Pravděpodobnost a statistika

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

Matematika III. 4. října Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

3.3. EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÁ ROVNICE A NEROVNICE

Diferenciální rovnice 1

5 ZÁKLADNÍ TYPY ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI SPOJITÉ NÁHODNÉ VELIČINY

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Základy matematické analýzy

Intuitivní pojem pravděpodobnosti

Teorie. Hinty. kunck6am

Logaritmické rovnice a nerovnice

62. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Jihlava, března 2013

Zajímavé matematické úlohy

Teorie pravěpodobnosti 1

Konstrukce na základě výpočtu II

Inženýrská statistika pak představuje soubor postupů a aplikací teoretických principů v oblasti inženýrské činnosti.

IB112 Základy matematiky

Binární vyhledávací stromy pokročilé partie

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

pravděpodobnosti Pravděpodobnost je teorií statistiky a statistika je praxí teorie pravděpodobnosti.

Mgr. Karel Pazourek. online prostředí, Operační program Praha Adaptabilita, registrační číslo CZ.2.17/3.1.00/31165.

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Drsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Matematika Kvadratická rovnice. Kvadratická rovnice je matematický zápis, který můžeme (za pomoci ekvivalentních úprav) upravit na tvar

VYUŽITÍ FLOYDOVA ALGORITMU NA SITÍCH USE OF FLOYD ALGORITHM IN NETWORKS

Teorie. Hinty. kunck6am

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

0.1 Úvod do lineární algebry

TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI. 2. cvičení

Jak funguje asymetrické šifrování?

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

p ACD = 90, AC = 7,5 cm, CD = 12,5 cm

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Náhodné jevy. Teorie pravděpodobnosti. Náhodné jevy. Operace s náhodnými jevy

Petriho sítě PES 2007/2008. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D.

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

kuncova/, 2x + 3 (x 2)(x + 5) = A x 2 + B Přenásobením této rovnice (x 2)(x + 5) dostaneme rovnost

Hammingův odhad. perfektní kódy. koule, objem koule perfektní kód. triviální, Hammingův, Golayův váhový polynom. výpočet. příklad

Numerická matematika 1

Kvadratické rovnice. Řešení kvadratických rovnic. Kvadratická rovnice bez lineárního členu. Příklad 1:

Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

2 ) 4, Φ 1 (1 0,005)

Matematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě

Extremální úlohy v geometrii

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

3.3. ANALYTICKÁ GEOMETRIE KRUŽNICE A KOULE

Digitální učební materiál

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

Náhodný pokus každá opakovatelná činnost, prováděná za stejných nebo přibližně stejných podmínek, jejíž výsledek je nejistý a závisí na náhodě.

PRAVDĚPODOBNOST A JEJÍ UŽITÍ

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

v z t sin ψ = Po úpravě dostaneme: sin ψ = v z v p v p v p 0 sin ϕ 1, 0 < v z sin ϕ < 1.

Předpovídejte snadno a rychle

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

KOMBINATORIKA. 1. cvičení

Matematická olympiáda ročník (1998/1999) Komentáře k úlohám druhého kola pro kategorie Z5 až Z7. Zadání úloh Z5 II 1

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 12. a) 3 +1)d. Vypočítejte určité integrály: b) 5sin 4 ) d. c) d. g) 3 d. h) tg d. k) 4 arctg 2 ) d.

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar

Matice přechodu. Pozorování 2. Základní úkol: Určete matici přechodu od báze M k bázi N. Každou bázi napíšeme do sloupců matice, např.

Graf je ve školské matematice často opomíjen. Je obvykle spojen s geometrií,

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Rozhodnutí / Skutečnost platí neplatí Nezamítáme správně chyba 2. druhu Zamítáme chyba 1. druhu správně

Evropská unie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

, p = c + jω nejsou zde uvedeny všechny vlastnosti viz lit.

Transkript:

MATEMATIKA O paradoxeh spojenýh s losováním koulí PAVEL TLUSTÝ IRENEUSZ KRECH Ekonomiká fakulta JU, České Budějovie Uniwersytet Pedagogizny, Kraków Matematika popisuje a zkoumá různé situae reálného světa. Je přirozené, že někdy řešíme případ, který se ez hlušího rozoru jeví jako paradoxní. Speiálně teorie pravděpodonosti je na paradoxy velmi ohatá. To svědčí o tom, že naše stohastiké intuie nejsou vždy utvářené správně. Jedním takovým paradoxem se zaývá i tento článek. Začneme jednoduhým příkladem. Příklad 1 V pytlíku je ílýh a černýh koulí. Jaká je pravděpodonost, že náhodně vylosovaná koule ude černá? Jaká je pravděpodonost, že náhodně vylosovaná koule ve druhém tahu ude černá, pokud první vylosovanou kouli vrátíme zpět do pytlíku? Snadno si rozmyslíme, že oě otázky řeší stejnou situai, a tedy je zřejmé, že v oou případeh je hledaná pravděpodonost rovna /( + ). Nyní situai změníme. Příklad 2 V pytlíku je ílýh a černýh koulí. Jaká je pravděpodonost, že náhodně vylosovaná koule ve druhém tahu ude černá, pokud první vylosovanou kouli nevrátíme zpět do pytlíku? V tomto případě vidíme, že stav koulí v pytlíku před druhým losováním závisí na výsledku prvního tahu. Jiná situae nastane, pokud v prvním tahu vylosujeme ílou kouli, a jiná, pokud je v prvním tahu tažena koule Matematika fyzika informatika 24 2015 1

černá. Ovykle se takovýh případeh zavádí pojem podmíněná pravděpodonost a k řešení příkladu 2 se užije věty o elkové pravděpodonosti (viz [1, str. 193]). Tímto postupem dostaneme následujíí řešení: První řešení. Označme P (C n )... pravděpodonost vylosování černé koule v n-tém tahu (n N), P (B 1 )... pravděpodonost vylosování ílé koule v 1. tahu, P (C 2 B 1 )... pravděpodonost vylosování černé koule v 2. tahu, ude-li v prvním tahu vylosována ílá koule, P (C 2 C 1 )... pravděpodonost vylosování černé koule v 2. tahu, ude-li v prvním tahu yla vylosována černá koule. Pak dle věty o elkové pravděpodonosti dostaneme rovnost Víme, že P (C 2 ) = P (C 1 ) P (C 2 C 1 ) + P (B 1 ) P (C 2 B 1 ). P (C 1 ) = Podoně vypočítáme, že +, P (B 1) = +. P (C 2 C 1 ) = 1 1 +, P (C 2 B 1 ) = + 1. Po dosazení dostaneme P (C 2 ) = + 1 1 + + + + 1 = +. Uvedený výsledek ukazuje, že pravděpodonost vylosování černé koule ve druhém tahu nezáleží na tom, zdali kouli vylosovanou v prvním tahu vrátíme do pytlíku či nikoli, a je též rovna pravděpodonosti vylosování černé koule v prvním tahu. Tato skutečnost se zdá paradoxní. Užití podmíněné pravděpodonosti znamená, že takové úlohy yhom mohli řešit až se studenty vyššíh ročníků střední školy. Další nevýhodou takovéhoto formalizovaného řešení je jeho malá názornost. Zvolíme-li jiný přístup s užitím tzv. stohastikého stromu (podroně je tato tehnika popsána např. v [1]), můžeme se pojmu podmíněné pravděpodonosti vyhnout, jak ukazuje následujíí řešení: 2 Matematika fyzika informatika 24 2015

Druhé řešení. Náhodný pokus se skládá ze dvou tahů (etap). Na or. 1 je stohastiký strom takového pokusu, čísla přiřazená jednotlivým větvím stromu představují odpovídajíí pravděpodonosti. + + -1-1+ -1-1 + -1 Or. 1 Při použití stohastikého stromu vidíme, že vylosovat černou kouli ve druhém tahu můžeme dvěma různými způsoy (strom má dvě větve). Podle kominatorikého pravidla součtu (viz např. [2]) je výsledná pravděpodonost rovna součtu pravděpodoností jednotlivýh větví. Podle kominatorikého pravidla součinu (viz např. [2]) je pravděpodonost každé z větví dána součinem pravděpodoností jednotlivýh losování. Odtud plyne, že P (C 2 ) = + 1 1 + + + + 1 = +. Základní kominatoriké prinipy využívá i následujíí řešení. Třetí řešení Vzhledem k tomu, že všehny možné výsledky vylosování dvou koulí z pytlíku jsou stejně pravděpodoné, je stohastikým modelem takového pokusu klasiký pravděpodonostní prostor. V klasikém pravděpodonostním prostoru se pravděpodonost jevu vypočte jako podíl počtu výsledků příznivýh danému jevu a počtu všeh možnýh výsledků. Počet všeh možnýh výsledků losování: Před prvním tahem je v pytlíku ( + ) koulí, a tedy můžeme získat ( + ) různýh výsledků losování. Před druhým tahem je v pytlíku ( + 1) koulí, a tedy můžeme získat ( + 1) různýh výsledků losování. Podle kominatorikého pravidla součinu je tedy elkem ( + ) ( + 1) různýh výsledků tažení dvou koulí. Počet losování, v nihž je ve druhém tahu vylosována černá koule: V pytlíku je černýh koulí, a tedy ve druhém tahu lze vylosovat černou kouli různými způsoy. V první tahu losujeme liovolnou Matematika fyzika informatika 24 2015 3

kouli ze zývajííh, ož lze udělat (+ 1) různými způsoy. Podle kominatorikého pravidla součinu je elkem ( + 1) různýh výsledků. Odtud plyne, že P (C 2 ) = ( + 1) ( + ) ( + 1) = +. Tento postup je univerzální, tj. lze ho použít i v situai, kdy nás zajímá, jaká je pravděpodonost, že koule vylosovaná v n-tém tahu ude černá n = 1, 2,..., +. Pak dostáváme P (C n ) = ( + 1)... ( + (n 1)) ( + ) ( + 1)... ( + (n 1)) = +. Vidíme tedy překvapujíí skutečnost, že při losování koulí (po jedné) je pravděpodonost vylosování černé koule ve všeh tazíh stejná. (!) Čtvrté řešení. Do láhve dáme ílýh a černýh koulí. Zamíháme je a orátíme láhev dnem vzhůru. Koule začnou vypadávat z láhve (or. 2). Zajímá nás pořadí, v jakém koule vypadnou. Or. 2 Ze symetrie je zřejmé, že každá z koulí může se stejnou pravděpodoností vypadnout na liovolném z + míst, proto P (C n ) = Situai lze ještě zoenit. + pro n {1, 2,..., + }. 4 Matematika fyzika informatika 24 2015

Příklad 3 V pytlíku je ílýh a černýh koulí. Jaká je pravděpodonost, že náhodně vylosovaná koule ve druhém tahu ude černá, pokud kouli vylosovanou v prvním tahu vrátíme zpět do pytlíku a a) přidáme k koulí téže arvy, ) uereme k koulí téže arvy, kde k min(, )? Řešení. Označme k elé číslo splňujíí zadání příkladu a užijeme stejný postup jako ve 2. řešení příkladu 2. Odpovídajíí stohastiký strom je na or. 3. + + + k + k+ + k + k + + k Z or. 3 plyne, že Or. 3 P (C 2 ) = + + k + + k + + + + k = +. Uvedené tři příklady poukazují na paradoxní situai. Pravděpodonost vylosování koule nezávisí na způsou losování, tj. zda vylosované koule vraíme do pytlíku či nikoli, je stejná pro všehny tahy, tj. P (C 1 ) = P (C 2 ) =... = P (C + ), nezávisí na přidání neo urání koulí (podle pevně stanovenýh pravidel). L i t e r a t u r a [1] P loki, A. Tlustý, P.: Pravděpodonost a statistika pro začátečníky a mírně pokročilé. Prometheus, Praha, 2007. [2] P loki, A. Tlustý, P.: Kominatoryka wokó l nas, Novum, P lok, 2010. Matematika fyzika informatika 24 2015 5