Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

Podobné dokumenty
Kinetická teorie plynů - tlak F S F S F S. 2n V. tlak plynu. práce vykonaná při stlačení plynu o dx: celková práce vykonaná při stlačení plynu:

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

Zákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie

SP NV Normalita-vlastnosti

Přednáška č. 7 Analýza experimentálních údajů, testování statistických hypotéz, testy střední hodnoty

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.

VÝKONOVÉ DIODY 5000 A 0,1 A I FAV 50 V U RRM V

1 Úvod. 2 Fázové rozhraní. Čs. čas. fyz. 51 (2001) Vybrané modely vzniku a růstu krystalické fáze

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

Malé písemné práce II. 8. třída Tři malé opakovací písemné práce

Výroba a užití elektrické energie

ENERGIE MEZI ZÁŘENZ VZORKEM

IDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

Úloha V.E... Vypař se!

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

ÚLOHA VÍCE TĚLES V NEBESKÉ MECHANICE

Kinetická teorie plynů

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 9, 10

( ) = [m 3 /s] (3) S pr. Ing. Roman Vavřička, Ph.D. Postup:

Stýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu





Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

2 y(t) y(t) -6 t. -6 t

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

Geometrické modelování. Diferenciáln

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

Základy vakuové techniky

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

= 0 C. Led nejdříve roztaje při spotřebě skupenského tepla Lt

Práce a výkon při rekuperaci

Křivočarý pohyb bodu.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.


Řešení soustav lineárních rovnic

Projekční podklady Vybrané technické parametry


procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

Zrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu

12. N á h o d n ý v ý b ě r

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení


TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

1.8.9 Bernoulliho rovnice



PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5

Nelineární systémy. 3 / Matematické základy

REV23.03RF REV-R.03/1

III. Akustika. 2. Slyšení 2.1. Fyziologie slyšení 2.2. Intenzita a hlasitost 2.3. Spektrální složení a barva zvuku

Slovní úlohy na pohyb

n(- ) = n p FEKT VUT v Brně ESO / L3 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / L3 / J.Boušek x p x 0 N A E = 0

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení




Technická kybernetika. Obsah. Laplaceova transformace. Akademický rok 2017/2018. Připravil: Radim Farana

Signálky V. Signálky V umožňují světelnou signalizaci jevu.

SDM.600/24.Q.Z.H


Vysokoúčinná kapalinová chromatografie

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ


Cena celkem včetně DPH. E Kč H Kč 52902P ,2 714 Kč Cena bez DPH Cena celkem včetně DPH.

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Příloha: Elektrická práce, příkon, výkon. Příklad: 4 varianta: Př. 4 var: BEZ CHYBY

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Matematika 2 (BMA2 + KMA2)

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

( ) ( ) Úloha 1. Úloha 2

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

množina všech reálných čísel

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

Úloha II.E... je mi to šumák

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

CZ Regulační ventily a redukční stanice 500 line

Transkript:

Teploa laky obou čásech se yroají 1 m1 1 m rooáe budou sředí kieické eergie obou druhů molekul sejé: 1 1 m m 1 1 ěžší molekuly se pohybují pomaleji ež lehčí sejé musí edy bý i objemoé kocerace: 1 když mají da plyy sejou eplou jsou sředí kieické eergie jejich molekul sejé sředí kieická eergie eáisí a ypu plyu, ale je a eploě Bolmaoa kosaa k = 1.38648 1-3 J K -1 m 3 defiice eploy

Teploa eploa m 3 defiice eploy 1 1 Bolmaoa kosaa k = 1.38648 1-3 J K -1 Na každý eáislý pohyb (supeň olosi) připadá sředí hodoa kieické eergie když mají da plyy sejou eplou jsou sředí kieické eergie jejich molekul sejé ěžší molekuly se pohybují pomaleji ež lehčí r-aomoá molekula: 3r eáislých směrů pohybu (supňů olosi) kieická eergie hmoého sředu: 3/ iří (ibračí a roačí) kieická eergie: 3/(r-1) 1

Saoá roice ideálího plyu p 3 N m m U 3 3 p N RT saoá roice ideálího plyu Sejé objemy plyů mají při sejé eploě a laku sejý poče molekul Aogadroa kosaa N A = 6.14 1 3 p T kos. poče molekul N A 1 mol je o ak defioáo proo aby M[g] = A hmoos 1 mol aomů 1 C je 1 g lákoé možsí (poče molekul molech) R molárí plyoá kosaa R N A k 8.31446 N N A JK 1 mol 1 molárí objem plyu a sadardí eploy a laku: p = 11.35 kpa T = 73.15 K ( o C) m =.41 l

Saoá roice ideálího plyu Tlakoé lahe p = bar =.3 MPa T = 93 K ( o C) = 5 l = 5 1-3 m 3 R =8.3144 JK -1 mol -1 H, A = 1 g mol -1 M =.4 kg O, A = 3 g mol -1 M = 13.4 kg

Ioermická amosféra pokles laku s ýškou: dp mg d poče molekul jedokoém objemu: saoá roice ideálího plyu: p N N p d d mg 1. řešeí: e mg husoa ěžších plyů klesá s ýškou rychleji / 1..8.6 O N H He.4.. 4 6 8 (km)

Bolmaů pricip ioermická amosféra: e mg husoa: E p ~ ep poeciálí eergie aomu Bolmaů pricip: Praděpodobos aleeí molekuly daé prosoroé kofiguraci se měí epoeciálě se áporou poeciálí eergií éo kofigurace děleou.

Bolmaů pricip Bolmaů pricip husoa: E p ~ ep poeciálí eergie aomu Poeciál (r) odpudiá ierakce, ~1/r 1 >> (r) a poloe příliš eáleží << (r) elký rodíl praděpodobosi ýskyu molekuly r a jide přiažliá ierakce, ~ -1/r 6

Roděleí rychlosí molekul ioermická amosféra: e mg molekuly s < u se do ýšky h edosaou 1 mu mgh u h h Bolmaů pricip: h mgh mu ep ep u ýška h E k plaí pro každou ýšku u ~ ep

Roděleí rychlosí molekul ioermická amosféra: roděleí rychlosí husoa praděpodobosi: E u e mg k u C ep u f u 1 f u du ýška h f u C mu ep Gaussiá C m celkoá husoa praděpodobosi f, y, m 3/ ep m y

Roděleí rychlosí molekul ioermická amosféra: roděleí rychlosí f 3/ e mg m m, y, ep e sférických souřadicích f m m,, ep 3/ margiálí celkoá husoa praděpodobosi pro elikos rychlosi: f m m f,, si d d 4 ep 3/ ýška Mawell-Bolmaoo roděleí h

Roděleí rychlosí molekul Mawell-Bolmaoo roděleí 3/ f m m 4 ep sředí hodoa elikosi rychlosi m m m 1 5 ejpraděpodobější elikos rychlosi

Sředí doba mei srážkami poče srážek jedé molekuly a čas : N pro N molekul: N S dn d 1 N N S d N () - poče molekul, keré se a dobu ješě esraily : N N e praděpodobos, že se molekula a dobu ješě esraila: sředí doby mei srážkami N d doba mei srážkami je áhodá proměá s epoeciálím roděleím: sředí doba mei srážkami: f d e d sředí olá dráha: l praděpodobos srážky a dáleosi d: 1 P d l 1 d l P N N N e f - N účiý průře r 1 r 1 e d S 1

Drif drifoá rychlos: drif F m F rychleí sředí doba mei srážkami drifoá rychlos: drif F pohyblios m

Difúe ok molekul jedokou plochou: J d d d S 1 -, + kocerace e dáleosi l/ (sředí olé dráhy) od rohraí kocerace difudujících molekul: a, y,, a l a 1 J l l 3 1 difúí koeficie: D 3 l a D a l m D m 3 m 3 J 1. Ficků áko D D a

Difúe 1. Ficků áko: J D a (sacioárí sa) S 1 ok molekul jedokou plochou: a J d J a J deriace 1. Fickoa ákoa: D a. Ficků áko a D a (difereciálí roice pro časoý ýoj kocerace)

Difúe. Ficků áko a a D, a okrajoá podmíka:, počáečí podmíka: a error fukce: erf e d řešeí: a, 1 erf D 1. 1..8.6.4 1 1.. 4 6 8 1 X

Difúe. Ficků áko okrajoá podmíka: počáečí podmíka: a a a D a,, řešeí: a, 1 erf D 1. 1..8.6.4 1 1.. 4 6 8 1 X

Difúe ioropí difůe prosoru prosoru: 1. Ficků áko. Ficků áko