ODBORNÝ MSÍNÍK O ODPADECH A DRUHOTNÝCH SUROVINÁCH www.odpadoveforum.cz

RECENZOVANÝ ASOPIS PRO VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ RONÍK 2010 íslo 5 strana 458 542 ODBORNÝ MSÍNÍK O ODPADECH A DRUHOTNÝCH SUROVINÁCH www.odpadoveforum.cz eské ekologické manažerské centrum 2010

Úvodní slovo šéfredaktora 460 Pro autory 460 Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová 461 Metoda stanovení produkce komunálních odpad Zdenka Kotoulová, Bohumil erník 473 Využití stochastického programování pi optimalizaci provozních kapacit zaízení v systému integrovaného nakládání s odpady Lubomír Nondek 484 Srovnání nakládání s biologickým odpadem v integrovaných systémech nakládání s odpady Jií Hebíek, Zdenk Horsák, Jií Kalina, František Piliar, Miroslav Lacuška 491 Možnosti náhrady nového pírodního drceného kameniva v konstrukních vrstvách pražcového podloží Petr Kuera 497 Vlastnosti betonu se syntetickými vlákny a recyklovaným kamenivem Vladimíra Vytlailová 506 Recyklace malých elektrotechnických a elektronických výrobk v souasných ekonomických podmínkách Pavel Žák, Ivan Kudláek, Vratislav Žák 513 Fixace olovnatých iont v alkalicky aktivovaných aluminosilikátových matricích Pavla Rovnaníková, Nadžda Krmíková 519 Stabilizace/solidifikace odpadu s obsahem olova pomocí fosforenanového cementu Roman Slavík, Vratislav Bednaík, Markéta Julinová, Simona Svobodová 527 Nonylfenoly v kalech z komunálních OV Marie Michalová 533 WASTE MANAGEMENT FORUM (ODPADOVÉ FÓRUM) Specialised Monthly Journal on Wastes and Secondary Materials 539

Úvodní slovo šéfredaktora Vážení tenái, máte ped sebou letošní poslední íslo. Je letos již páté, protože minulé, které vyšlo zhruba ped msícem bylo tak íkajíc nad plán, pipravili jsme jej spolen s organizátory 14. roníku mezinárodní konference RECYKLÁCIA ODPADOV / WASTE RECYCLING, kterou poádal Ústav geotechniky SAV v Košicích a která se konala 2. až 3. prosince 2010. Ponkud jsme tím zmátli nkteré autory píspvk z tohoto ísla, kteí se mne dotazovali, pro jejich píspvek nevyšel. Kdyby si peetli Slovo šéfredaktora z onoho ísla, dozvdli by se, že v letošním roce vyjde ješt jedno íslo (tím je mínno toto, které máte ped sebou). Využívám toho, že toto íslo vychází tsn ped Vánoci a chci touto cestou popát všem dosavadním i budoucím autorm píspvk pro tento asopis, recenzentm i jeho tenám píjemné prožití vánoních svátk a hodn štstí a osobních i profesních úspch v novém roce. Pro píští rok pedpokládám zachování stejných dat uzávrek pro jednotlivá ísla jako v letošním roce, tj. 8. ledna, 8. dubna, 8. ervence a 8. íjna. Znamená to, že redakní uzávrka nejbližšího ísla je již 8. ledna 2011. Ondej Procházka Pro autory eské ekologické manažerské centrum (CEMC) na vydávání asopisu WASTE FORUM nedostává žádnou podporu z veejných zdroj. Proto se snažíme minimalizovat náklady spojené s vydáváním tohoto asopisu. Proto je asopis vydáván pouze v elektronické podob a ísla jsou zveejována na voln pístupných internetových stránkách www.wasteforum.cz. Pro snížení pracnosti pípravy jednotlivých ísel požadujeme, aby autoi posílali píspvky do redakce v kompletn zalomené podob se zabudovanými obrázky a tabulkami, tak zvan printerready. Pokyny k obsahovému lenní a grafické úprav píspvk spolu s pímo použitelnou šablonou grafické úpravy ve WORDu jsou uvedeny na www-stránkách asopisu v sekci Pro autory. Uveejnní píspvk v asopisu WASTE FORUM je v zásad bezplatné. Nicmén abychom píjmov pokryli alespo nezbytné externí náklady spojené s vydáváním asopisu (odmny recenzentm, poplatky za webhosting, softwarová podpora), vybíráme symbolický poplatek za uveejnní podkování grantové agentue i konstatování, že lánek vznikl v rámci ešení uritého projektu. Více na www-stránkách v sekci Inzerce. WASTE FORUM recenzovaný asopis pro výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodáství ISSN: 1804-0195; www.wasteforum.cz. Vychází tvrtletn. Roník 2010, íslo 5 Vydavatel: CEMC eské ekologické manažerské centrum, IO: 45249741, www.cemc.cz Adresa redakce: CEMC, Jevanská 12, 100 31 Praha 10, R, fax: +420/274 775 869 Šéfredaktor: Ing. Ondej Procházka, CSc., tel.: +420/274 784 448, 723 950 237, e-mail: prochazka@cemc.cz Redakní rada: Prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D., prof. Ing. František Božek, CSc., prof. Ing. František Kaštánek, CSc., prof. Ing. Meislav Kuraš, CSc., prof. Ing. Karel Obrouka, CSc., doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D., doc. Ing. Vladimír ablík, CSc., doc. Ing. Lubomír Ržek, CSc., doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., Ing. Vratislav Bednaík, CSc. Web-master: Ing. Vladimír Študent

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová Ústav pro životní prostedí, Pírodovdecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Benátecká 2, 128 01 Praha 2, E-mail: cernik.bohumil@centrum.cz Souhrn Tento píspvek vznikl na základ ešení projektu výzkumu a vývoje Ministerstva životního prostedí R "Odpady obcí environmentální a sociální problém budoucnosti". Obsahuje vcnou a metodologickou stránku ešení, hodnocení stavu a trend v systému odpadového hospodáství obcí v R do roku 2015/2020. Úvodní analýzou bylo stanoveno osm subsystém, které byly podrobnji zkoumány z hlediska minulého vývoje s cílem popsat jeho reprezentativní charakteristiky, tj. takové vlastnosti, které dosahovaly nejvýraznjších zmn v ase a relevantní faktory, které na tyto zmny psobily. Vzniklý prognostický systém, jako modelový obraz reálného systému nakládání s komunálními odpady v R, vytvoil základní "architekturu" ešení prognostické úlohy zabývající se hledáním možných budoucností tohoto systému do roku 2020 a klíových faktor, které vývoj systému budou ovlivovat. Budoucnosti systému jsou popisovány na základ vývoje reprezentativních charakteristik s využitím matematického aparátu lineárních regresí a s pomocí stupn naplnní požadavk uživatel systému v prostedí ty scéná hospodáského vývoje R a vývoje právních pedpis v oblasti odpadového hospodáství. Výsledkem prognostické práce je zjištní, že zvolená metoda osvdila použitelnost v pedvídání možných budoucností systému nakládání s komunálními odpady v R. Za urující faktor, který indikuje trend spokojenosti jednotlivých uživatel systému nakládání s komunálními odpady v budoucnu lze považovat vlastnickou strukturu provozovatel služeb a v ní podíl výkon poskytovaných privátním sektorem. Dalším rozhodným faktorem je preference obsluhy vtších územních celk spoívající ve vytváení integrovaných regionálních systém má vtší pedpoklady pro optimalizaci systém a efektivní plnní strategických cíl nakládání s komunálními odpady. Rovnž je z uvedených argument zejmé, že v roce 2015 bude pravdpodobn vyprodukováno 2-4 mil. t komunálních odpad, které nebudou smt být skládkovány. Tato práce pedstavuje první pokus o predikci vývoje oboru odpadového hospodáství v R. V odborné literatue nebyl obdobný metodický pístup zaznamenán. Klíová slova: Prognostika, Komunální odpady, Odpadové hospodáství, Veejná správa, Regresní analýza Úvod Odpadové hospodáství eské republiky prošlo po roce 1990 zásadními zmnami vlastnictví, zmnami technologickými i ekonomickými. Zcela nov bylo definováno poslání systému nakládání s komunálními odpady od dívjší "služby veejnosti" k nynjší liberalizované "podnikatelské píležitosti". Podstatným vnjším faktorem pak byla postupná harmonizace právního ádu v souvislosti s lenstvím R v EU od roku 2004. Ta pinesla nároky na technickou vybavenost území i nároky na pochopení role veejné správy a to v souvislosti s vytváením obecních, krajských a národního plánu odpadového hospodáství. To vše v prostedí dynamického nárstu produkce domovních a živnostenských odpad souvisejícím se zlepšující se hospodáskou kondicí eských domácností i celé spolenosti. Zcela zásadní promnou prošly v posledních 15 letech postoje veejnosti i podnikatelské sféry k odpovdnosti za oblast životního prostedí, vetn odpadového hospodáství. Jak se bude odpadové hospodáství v eské republice v tomto "kotli zmn" vyvíjet? Které zmny jsou pro další vývoj "klíové"? Jaké nové, dosud nezetelné, faktory budou hrát v budoucnu roli? Jaká rizika mže budoucnost pinést a jaká opatení pijmout? Jaké nerovnováhy mohou vzniknout pi rzných zájmech veejného a privátního sektoru v odpadovém hospodáství? Bude možné takové zájmy

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice sladit? Jak budou naplnna oekávání oban a obcí v budoucnosti? Jak bude systém ovlivován budoucím vývojem eské ekonomiky i dalším vývojem požadavk právních pedpis? Jak se celá Evropa vypoádá s konkurujícími americkými a asijskými ekonomikami a jaké dopady to bude mít na odpadové hospodáství? Co zpsobí probíhající hospodáská krize? Lze jist vyjmenovat další dvody zájmu o možné budoucnosti systému nakládání s komunálními odpady v R. Základní teoretický rámec práce tvoí metodologie prognostiky a pojetí prognostické praxe se zamením na ešení normativních predikcí 11 a koncept systémové prognostiky 16. Tyto teoretické modely mají fundamentální význam a jakékoliv další prognostické pístupy jsou z nich odvozeny. Normativní predikce zahrnuje všechny funkní podsystémy pedmtu prognózy: skutenost technologickou (poznání se ídí zákonitostmi technických a pírodních obor), skutenost organizaní (poznání se ídí vztahy a postoji osob), skutenost institucionální (poznání se ídí pijatými normami strategiemi, právními pedpisy) a tím pedstavuje neredukovanou prognostickou úlohu s nejrozsáhlejšími nároky na poznání pedmtu prognózy a jeho okolí. Nkdy se taková ešitelská praxe oznauje termínem "výzkum budoucnosti". K základním krokm výzkumu budoucnosti patí: pedprognózní analýza (urení informaních poteb uživatele prognózy), hodnotová analýza strategie (dlouhodobé cíle a trendy subjekt), srovnávací analýzy (vývojové tendence subsystém a prvk pedmtu prognózy), popis vývojových tendencí reprezentativních charakteristik (vztah promnných veliin), tvorba scéná vývoje okolí pedmtu prognózy (vývoj hybných sil), simulace vývoje hodnot pro subjekty (naplování požadavk). Systémová prognostika pracuje s modelem, který je úelovou reflexí pedmtu prognózy. Takový model se oznauje jako prognostický systém. Nejedná se o zjednodušení reality, nýbrž o nástroj, který slouží k poznání a následnému ovlivnní vývojových možností. Vývoj prognostického systému pak pedstavuje uspoádaný proces jeho zmn, piemž v prbhu prognostické úlohy je zjiš ováno, co se v systému mní, ím je tato zmna vyvolána a k jakým dsledkm vede. Poznání vývojových mechanizm prognostického systému a identifikace relevantních podnt psobících na zmny systému pak dovoluje vymezit potenciální stavy prognostického systému. Pedmtem prognostické práce tedy není urení budoucnosti pedmtu prognózy, nýbrž urení prostoru vývojových možností tedy budoucností. Vlastní prognostická práce pak respektuje obvyklé lenní poznávacího procesu na: deskripci popis pedmtu prognózy (definice prognostického systému a jeho subsystém a prvk a jeho okolí, vetn popisu jejich vzájemných vztah; popis vývoje pedmtu prognózy v minulosti), explanaci popis vývojových mechanism (zadání, ešení a modifikace hypotéz), predikci popis vývojových možností (simulace, specifikace klíových promnných, ovení prognózy). Za komunální odpady jsou považovány odpady skupiny 20 Katalogu odpad vznikající ve sfée bydlení (domovní odpady, objemné odpady) a služeb (živnostenské odpady). Roní evidovaná produkce komunálních odpad (podle 39 zákona. 185/2001 Sb., o odpadech) v R se v posledních 10 letech pohybuje kolem 4,2-4,6 mil. t 15. Obor nakládání s komunálními odpady zahrnuje umístní odpadu do sbrné nádoby, svoz komunálních odpad, zpracování komunálních odpad v zaízeních a skládkování. Technickou složku oboru pedstavují jednotlivá technologická zaízení, organizaní složku pak provozovatelé technologických zaízení (firmy) a institucionální složku píslušné orgány veejné správy umožujících innost tchto provozovatel na území R. Tento pedmt prognózy byl transformován do podoby prognostického systému.

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Cílem ešení zadané prognostické úlohy vývoje oboru nakládání s komunálními odpady je urit vývojové možnosti prognostického systému do roku 2010/2015/2020 a to na pdorysu oekávaných požadavk uživatel oboru nakládání s komunálními odpady. V prbhu prací byly definovány tyi skupiny uživatel: oban (požadavky na odvoz odpad, umožnní separace využitelných složek, umožnní odložení objemných, nebezpených odpad), obec (požadavek komplexní a kvalitní služby za nízké ceny), stát (požadavek plnní strategií a právních pedpis), zpracovatel výstup (požadavek stabilních a kvalitních dodávek druhotných surovin). Využití prognostické metodologie k projekci vývoje systému nakládání s odpady na národní úrovni, se zohlednním oekávaných poteb jednotlivých jeho uživatel a plnní požadavk právních pedpis, nebylo v dostupné odborné literatue zaznamenáno. Metody Velká setrvanost v provádní zmn struktury i chování oboru nakládání s odpady v R vedou k poteb analyzovat tento obor v dlouhodobých trendech s využitím co nejdelších asových ad relevantních dat. K tomu musel být pizpsoben i výbr výzkumných metod, které lze rozdlit na: informaní (literární rešerše, studie), analytické (retrospektivní problémová analýza, hodnotová analýza, analýza SWOT, metoda scéná), przkumné (sociologický przkum, rozbory složení domovních odpad), statistické (regresní analýza, tídní prvního a druhého stupn, testy významnosti, analýza prmr, faktorová analýza), prognostické (normativní predikce, systémová prognostika, strom významnosti/cíl). Retrospektivní problémová analýza oboru nakládání s komunálními odpady v R od roku 1970 4 pedstavuje deskriptivní ást práce zamenou na hodnocení minulých stav a trend. Výsledkem této analýzy je konstatování, že klíovým prvkem oboru nakládání s komunálními odpady v R v souasnosti je vývoj kvalitativních parametr ve všech složkách (pedevším ve veejné správ a u podnikatelských subjekt) v prostedí transparentními pravidly kodifikované volné soutže a rovnž úrove vazeb mezi tmito prvky. Druhá ást deskriptivní fáze prognózy vývoje oboru nakládání s komunálními odpady v R spoívala ve zpracování srovnávacích studií v 8 stanovených aspektech: strategické dokumenty, právní pedpisy, veejná správa, technicko-ekonomické charakteristiky, produkce a složení komunálních odpad, sociální souvislosti, obce, podnikatelské prostedí. Srovnávací studie Cílem zpracování srovnávacích studií byl podrobný popis vývoje pedmtu prognózy v minulosti a na základ asových ad hodnot jednotlivých ukazatel, identifikace takových ukazatel, které zaznamenávají v ase nejvýraznjší zmny. Pouze takový ukazatel mže totiž být obrazem zmn celého oboru nakládání s komunálními odpady v R. Protože as není vývojovým faktorem, ale pouze mítkem vývoje, nelze vysvtlovat minulý vývoj na základ jeho prolongace, nýbrž je teba stanovit pedpokládané vlivy, které na zmny ukazatel v minulosti mly nejvtší (pozitivní/negativní) dopady. Základní informaci o vývoji oboru nakládání s komunálními odpady v R v minulých 20 letech podává obrázek 1.

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Historie nakládání s komunálními odpady v R t/rok 5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1985 1990 1995 2000 2005 roky skládkování spalování recyklace Zdroj: Statistické roenky životního prostedí R, 2006 Obrázek 1: Podíl recyklace, spalování a skládkování komunálních odpad v R v letech 1990-2005 Výkyvy v produkci komunálních odpad v letech 1990 a 1995 nemají vcný základ, pouze ilustrují nedokonalou evidenci. Rovnž složení domovních odpad, které jsou vedle objemných odpad a odpad ze živností, souástí komunálních odpad zaznamenala v posledních 20 letech zásadní zmny. Tato zjištní byla uinna na základ srovnání výsledk rozbor domovních odpad. Zastoupení jednotlivých složek domovních odpad úzce koreluje pedevším se spotebou relevantních spotebitelských obal, s kupní silou obyvatel (vydání domácností) a s celkovou hospodáskou kondicí státu (úrove HDP). Podstatné zmny se však odehrály i ve spotebitelském chování obyvatel R a v jejich postojích k ochran životního prostedí. Toto zjištní bylo potvrzeno komplexním výzkumným šetením provedeným nezávislou spoleností pro výzkum trhu 13. K nejzajímavjším konstatováním patí fakt, že podíl obyvatel akceptujících obecní systémy nakládání s komunálními odpady dosahuje 70 %. Za indikátor akceptace byla zvolena úast oban na separaci odpad obrázek 2. 100 80 60 40 20 0 14 39 47 respondentské sebehodnocení 15 15 70 validizovaná segmentace údaje jsou v procentech - domácnosti, které o sob uvádjí, že netídí komunální odpad - domácnosti, které o sob uvádjí, že tídí komunální odpad píležitostn - domácnosti, které o sob uvádjí, že tídí komunální odpad soustavn - domácnosti, které komunální odpad netídí - domácnosti, které fakticky netídí - domácnosti, které skuten tídí Obrázek 2: Sociologické šetení podíl domácností tídících odpady

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Ve stejném výzkumném šetení bylo rovnž prokázáno, že obce jako pvodci komunálních odpad podle zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, které jsou odpovdné za nakládání se svými odpady, preferují pedání služeb spojených s nakládáním s odpady do rukou specializovaných spoleností obrázek 3. 30% 34% 17% 19%!! "! Obrázek 3: Sociologické šetení vztah obcí ke služb spojené s odpady Dalším významným konstatováním je fakt, že meziobecní spolupráce v této oblasti je pouze výjimená a ochota obcí i kraj pijmout dlouhodobá ešení systému nakládání s komunálními odpady na regionální úrovni se v období po roce 2002, až na výjimky, nerealizovala. Podnikatelskou strukturu oboru nakládání s odpady lze v R charakterizovat jako stabilizovanou. Velké privátní spolenosti jsou a patrn i dále budou, díky svému inovanímu a investinímu potenciálu, nejvýznamnjším hybatelem zmn v oboru odpadového hospodáství v R. Tento fakt zejm nezmní ani jedinená investiní šance daná podporou veejného sektoru ze strany fond EU v letech 2007 2013. Absence jakékoliv manažerské strategie státu v odpadovém hospodáství, rozhodnutí státu nepodporovat výstavbu nových spaloven a neschopnost veejné správy dohodnout se na efektivní regionální i nadregionální spolupráci (šance daná Plány odpadového hospodáství kraj zstala nevyužita) tuto situaci pouze dokresluje. To však implikuje potebu nastavit nové parametry komunikace veejného a privátního sektoru, které by zajistily dlouhodobý soulad podnikatelských i veejných (státních) zájm v oblasti odpadového hospodáství v R. Promnné Dílí srovnávací studie komplexn popsaly pedmt prognózy obor nakládání s komunálním odpadem v R a identifikovaly takové jeho vlastnosti, které dosahovaly v minulosti nejvýraznjších zmn. Tak vznikl soubor 14 ukazatel reprezentativních charakteristik pedmtu prognózy a soubor 28 vliv faktor, které mají pravdpodobn nejvýraznjší dopad na vývoj hodnot tchto reprezentativních charakteristik. Tyto soubory byly podrobeny panelové diskusi odborník. Vedle toho srovnávací studie odkryly 4 typy uživatel pedmtu prognózy obany, obce, stát a zpracovatele výstup a poskytly pehled jejich požadavk na funkci pedmtu prognózy a jejich priority (koeficienty významnosti jednotlivých požadavk). Regresní analýza Metodou, která pedpoví chování (hodnotu) vysvtlované promnné reprezentativní charakteristiky na základ známých hodnot vysvtlujících promnných faktor, je regresní analýza.

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Vlastní regresní analýza spoívá v hledání regresních koeficient "" v rovnici: kde: EY i reprezentativní charakteristika, x ij faktor, o, j parametry regrese, k poet nezávislých promnných. EY i = o + k j=1 j.x ij V pípad, že k > 1 a lze pedpokládat lineární závislost mezi promnnými, jedná se o vícenásobnou lineární regresi. ešení tchto rovnic v prostedí MS Excel poskytlo pro jednotlivé reprezentativní charakteristiky a jejich faktory hodnoty parametr regrese a výstupní regresní statistiku. Byla ovována vzájemná nezávislost faktor (Spearmann test) a normální rozdlení promnných (Shapiro-Wilk test). Specializovaná statistické SW nebyly použitelné, protože nedokázaly pracovat s neúplnými asovými adami dat. Píklad výpotu pro reprezentativní charakteristiku "poet tídíren" je v následující tabulce: Tabulka 1: Vícenásobná lineární regrese poet tídíren EY x1 X2 X3 X4 rok tídírny kvalitativní požadavky na ceny druhotných odmny obalové výtžnost separace druhotné suroviny surovin spolenosti jednotky poet škála K/t kg/obyv.rok K/t 1990 0 3 3000 1 0 1991 0 3 3000 1 0 1992 0 3 3000 1 0 1993 0 3 2500 1 0 1994 1 4 2600 1 0 1995 2 5 3000 1 0 1996 4 5 3500 1 0 1997 5 6 3800 1,5 0 1998 11 6 4500 2,2 0 1999 19 7 5500 9,3 0 2000 29 7 7000 10,2 4770 2001 31 8 9700 13,2 4910 2002 34 8 7950 16,1 8450 2003 42 9 8900 18,5 10030 2004 55 9 15050 21 11480 2005 60 10 18700 22,9 11560 Regresní statistika 4 3 2 1 o 0,000653 1,037994 0,001202 1,713332-9,60727 stední chyba výpotu regresních koeficient 0,000455 0,352635 0,000304 0,587734 2,391285 R2 S 0,993091 2,022014 #N/A #N/A #N/A F-statistika poet st. volnosti 395,2795 11 #N/A #N/A #N/A vysvtlená variabilita nevysvtl. variabilita 6464,464 44,97393 #N/A #N/A #N/A Poet tídíren = -9,60727 + (1,713332 x kvalit. požadavky na druhotné suroviny) + (0,001202 x ceny druhotných surovin) + (1,037994 x výtžnost separace) + (0,000653 x odmny obalové spolenosti).

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice ešení všech 14 reprezentativních charakteristik prognostického systému 4 umožnilo provádt relevantní simulace prognostického systému. asové ady všech promnných jsou z prostorových dvod uvedeny v 4. Podmínkou další prognostické práce s vývojovými možnostmi prognostického systému popsanými uvedenými regresními rovnicemi je pedpoklad, že platí-li popsané vztahy mezi promnnými v minulosti, budou platit i v budoucnosti. Oprávnnost tohoto pedpokladu pirozen klesá s horizontem prognózy. Platí-li uvedený pedpoklad, lze matematický vztah mezi promnnými využít k výpotu budoucích hodnot závisle promnné na základ znalosti budoucích hodnot nezávisle promnných. Klíovou oblastí je tedy odhad budoucího vývoje hodnot tchto nezávislých promnných. Vychází se vždy z úvahy, že odhad vývoje ve specifických oblastech nezávislých promnných je, i s ohledem na jejich poet, pesnjší, než pímý odhad vývoje závisle promnné. Pibližn polovinu z 28 definovaných faktor lze oznait jako faktory vnjší z pohledu prognostického systému a zbývající vnitní faktory (nap. odmny autorizované obalové spolenosti, podmínky výbrových ízení obcí, kvalita ízení v podnikatelských subjektech) budou vždy ásten reflektovat vývoj vnjšího prostedí (nap. vývoj hospodáství, vývoj právního vdomí). Odhad budoucího vývoje hodnot nezávislých promnných byl proto proveden nkolika postupy: - jiné prognózy (vývoj potu obyvatel (eský statistický úad), HDP a výdaje domácností (Ministerstvo financí R, eská národní banka), - expertní odhady (spoteba obal, vývoj požadavk právních pedpis, postup privatizace, modernizace veejné správy), - prolongace vývoje (ceny, odmny, bonusy), a to vždy na pozadí pedpokládaného vývoje okolí prognostického systému. Scénáe Vývoj okolí prognostického systému pro horizont prognózy 2020 byl popsán metodou scéná, která pedstavuje chronologické azení dílích událostí v okolí prognostického systému na základ logických souvislostí 4. Byly vyhodnoceny 2 hybné síly budoucího vývoje okolí prognostického systému právní úprava a vývoj ekonomiky, které v nezávislých extrémních vývojích vymezují 4 možné budoucnosti scénáe vývoje okolí systému. Scéná 1 VÍTZNÝ BYZNYS Vysoký hospodáský rst podpoený mj. tvrdou liberalizací, uplatováním strategického ízení, ástenou privatizací státní správy. Environmentální regulaci budou podléhat jen oblasti, kde se objektivn prokáží pozitivní dopady na životní prostedí; vše ostatní bude záležitost trhu. Scéná 2 CO JE DOMA... Nízký hospodáský rst, politické kompromisy, prosazování "šedé ekonomiky", nacionalismus a vícerychlostní Evropa budou rezultovat v bezfunknost EU. Environmentální oblast bude kolbišt bez pravidel. Scéná 3 EVROPA Vysoký hospodáský rst, stabilní politický systém, využití dotací EU a pínos zahraniního kapitálu, aktivní zapojení do Evropy, která si uvdomila svoji identitu, výhody heterogenity Evropy, kulturní a historické tradice jednotlivých stát. Konsenzuální ekologická daová reforma pinesla nové impulsy v environmentálních technologiích.

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Scéná 4 DO HLUBIN Nízký hospodáský rst, rozpad EU na pvodní EU15 a zbytek zemí podléhajících vlivm východu, vítzství bezpráví nad právem, radikalismus, agresivita rezultují v rozval eské spolenosti. Extrémnfundamentalistické hnutí prosadilo environmentální regulace, na které dohlíží environmentální policie. Odborné odhady vývoje hodnot 28 používaných faktor pro každý popsaný scéná budoucnosti byly pak použity v simulaci vývoje prognostického systému nakládání s komunálním odpadem v R. Výsledky Zpracované simulace budoucího vývoje pedpokládají další koncentraci eského trhu nakládání s komunálními odpady ve scénái 3 dokonce až k absolutní monopolizaci. To reáln není samozejm možné a ani žádoucí s ohledem na ztrátu konkurence. Co je však v jednotlivých horizontech prognózy oekávání hodné, je integrace služeb spojených s odpady do komplexního materiálov-energetického servisu území. Velmi pravdpodobn významné podnikatelské subjekty pochopí, že odpadové hospodáství je jen "odvrácenou tváí" materiálové logistiky a postupn vstoupí i na tento trh. Varujícím signálem je oekávaný vývoj kvality ízení státní správy. Vrcholné období kvality ízení lze predikovat na rok 2010, pravdpodobn v souvislosti se vzdlávacími a informaními aktivitami subjekt využívajících fondy EU (2007-2013). Klesající tendence po tomto období budou mít pravdpodobn dvod ve fluktuaci pracovník do privátní sféry. Dobrovolný charakter zavádní moderních metod ízení, atomizace správy (prmrná velikost obce 2400 obyvatel), neschopnost pijmout relevantní politická rozhodnutí (zákon o státní služb, podpora sluování formou spoleenství obcí) a pravdpodobn nadále rozevírající se "mzdové nžky" mezi veejným a privátním sektorem budou oekávanými píinami tohoto jevu. S výjimkou scénáe 2 bude do budoucnosti klesat aktivita veejné správy v tvorb obecních systém nakládání s odpady a to ve prospch smluvních podnikatelských subjekt. Analyzované souasné tendence vtšiny eských obcí k out-sourcingu tchto služeb (a dokonce i majetku s tím spojeného) tento již nastoupený trend jen potvrzují. Také politika EU, která služby spojené s odpady nezahrnuje pod statut veejné služby s povinností garance kvality a transparentnosti cen vi obanm, to jen dokládá. Uritým vyvážením vztahu veejného a privátního sektoru by mohlo být dosaženo pesunem odpovdnosti za další nakládání s komunálními odpady na velké obce (nad 100 000 obyvatel) nebo na kraje doprovázené povinností formulovat pedstavy o svém regionálním systému nakládání s komunálním odpadem. Období po Plánech odpadového hospodáství kraj (2002-2008) však posun kraj v tomto smyslu zeteln nesignalizuje a klíovým hybatelem proto budou velké privátní spolenosti. Ve srovnání se zemmi EU15 se však ukazuje, že tento pirozený vývoj bude zejm optimální oekávaným vysokým nárokm v odpadovém byznysu budoucnosti mohou s úspchem dostát jen ekonomicky efektivn psobící, relevantním know-how vybavené, kapitálov vysplé spolenosti schopné zaplatit kvalitní zamstnance. Akceptace systému Celá prognostická úloha je postavena na hodnocení nabídky a akceptace služby nakládání s komunálními odpady. Významné tedy bude nejen to, jaká bude technická vybavenost systému a strategie a kvalita ízení u podnikatelských subjekt a veejné správy, nýbrž také to, jak zavedené systémy budou akceptovat jejich uživatelé obané a pvodci odpad. Z výsledk je patrné, že akceptace ze strany obyvatel bude v jednotlivých scénáích stagnovat, i klesat, zatímco ze strany pvodc odpad stoupat (s výjimkou scénáe 2 a 4) obrázek 4.!

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Vývoj akceptace systému nakládání s odpady obany 80 podíl validovaných tídi /%/ 70 60 50 40 30 20 10 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 roky scéná 1 scéná 2 scéná 3 scéná 4 Obrázek 4: Vývoj akceptace systému nakládání s komunálními odpady obany Stagnace podílu obyvatel na akceptaci existujících systém nakládání s komunálními odpady vyjádená reprezentativní charakteristikou "podíl validovaných tídi" je vysvtlitelná uritou "standardizací" inností s tím spojených v bžném život obyvatel, která se bude vždy týkat jen ásti populace. Souasné sociologické przkumy však varovn hovoí o urité neukotvitelnosti této innosti, tzn. aktivní akceptace systém siln odvisí od medializovaných negativních píklad a musí být proto neustále podporována relevantními impulsy. Jednotlivé scénáe zejm popisují ob varianty stavu stane-li se aktivní využívání systém nakládání s komunálními odpady obany "bžnou souástí jejich života, o které ani nepemýšlí a o jejímž smyslu nemusí být pesvdováni" pak nastane situace popisovaná scénáem 3. V opaném pípad mže být pozornost oban stržena konkurenními tématy a akceptace systému mže v budoucnu klesat. Produkce odpad Zvláštní pozornost byla vnována prognóze kvalitativních a kvantitativních charakteristik domovních odpad. Produkce domovních odpad se do roku 2015, ve srovnání s rokem 2001, zvýší ze 150 200 kg/obyv.rok (podle typu zástavby) až na 315 335 kg/obyv.rok. Pi oekávaném nárstu potu obyvatel to bude znamenat v roce 2015 celkovou produkci domovních odpad cca 3,6 mil. t/rok a celkovou produkci komunálních odpad až 6 mil. t/rok (v roce 2005 bylo v R evidováno 4,4 mil. t komunálních odpad). S ohledem na nutnost omezovat skládkování komunálních odpad (Smrnice 99/31/ES) a nemožnost výstavby nových spaloven komunálních odpad (deklarovaná restrikce ze strany státu v Plánu odpadového hospodáství R) bude v roce 2015 existovat v R dost závažný problém jak naložit s cca 2 4 mil. t komunálních odpad (podle tempa hospodáského vývoje). A to se všemi mezinárodn-právní dsledky pro R, protože vyprodukovaná množství komunálních odpad budou bezpochyby uložena na skládky.

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice Uživatelé systému Plní-li pedmt prognózy njaké funkce, tzn. existují-li uživatelé pedmtu prognózy se svými požadavky na fungování pedmtu prognózy, pak má smysl ptát se, jak budoucí vývoj tyto požadavky naplní, pop. jaké faktory a jak stimulovat k tomu, aby k naplnní požadavk došlo v žádané míe. K tomu je nezbytné, v rámci syntézy prognostického systému, vyslovit pedpoklady o tom, jaká(é) reprezentativní charakteristika(y) prognostického systému a jejich vývoj zajistí naplnní konkrétního požadavku a jaká je jejich vzájemná významnost. Soustava vztah v rámci syntézy prognostického systému má asto podobu stromu významu (relevance tree), v kterém jsou azeny a kvantitativn hodnoceny relativní významnosti vývoje jednotlivých reprezentativních charakteristik vzhledem k jejich podílu na naplování relevantních požadavk uživatel. Prognostické simulace 4 vypoetly hodnoty bezrozmrných koeficient, které indikují trendy v naplnní požadavk jednotlivých uživatel systému nakládání s komunálním odpadem v R v letech 2010, 2015 a 2020. Vyšší hodnota bezrozmrného koeficientu ve srovnání s hodnotou pro rok 2005 znamená vyšší uspokojení daného požadavku a naopak. Jednoznan pozitivní vývoj vnímání systému nakládání s komunálními odpady v R u všech uživatel je zaznamenán ve Scénáích 1 a 3, tzn. scénáích s vysokým hospodáským rstem a nízkou/vysokou mírou environmentální regulace. Opané hodnocení vychází u Scéná 2 a 4 s nízkým hospodáským rstem a nízkou/vysokou mírou environmentální regulace. Vyplývá z toho fakt, že vývoj hospodáství je pro budoucnost systému nakládání s komunálními odpady v R dležitjší hybnou silou, než environmentální regulace. Zdá se, že volný trh s minimem pravidel bude nejlepším prostedkem k vytváení potebných kapacit k nakládání s komunálními odpady. Je jist na míst zjistit, které z uvažovaných faktor mají nejvtší vliv na zmnu hodnoty reprezentativní charakteristiky a tím i na zmnu bezrozmrného koeficientu indikujícího trend spokojenosti jednotlivých uživatel systému nakládání s komunálními odpady v R v budoucnosti. Jinak eeno, který z uvažovaných faktor by bylo vhodné ovlivovat tak, aby došlo k žádoucímu vývoji. Provedená citlivostní analýza odkryla následující "neuralgické body" systému nakládání s komunálními odpady v R v budoucnosti: privatizace, kvalita zamstnanc (firmy, úady), poet obcí v systému, ke kterým se pro rok 2020 pro všechny scénáe pidružují: ceny služeb, koncentrace trhu, podmínky výbrových ízení, bariéry zapojení oban. Za urující faktor, který indikuje trend spokojenosti jednotlivých uživatel systému nakládání s komunálními odpady lze považovat vlastnickou strukturu provozovatel služeb a v ní podíl výkon poskytovaných privátním sektorem. Kapitálov silné privátní pop. velké mstské spolenosti, s odpovídajícím know-how a s kvalifikovanými zamstnanci z hlediska všech uživatel systému mají pedpoklady jeho efektivní modernizace a úspšného provozu. Dalším rozhodným faktorem je poet obcí respektive zákazník napojených na provozovatele systému. Preference obsluhy vtších územních celk spoívající ve vytváení integrovaných regionálních systém má vtší pedpoklady pro optimalizaci systém a efektivní plnní strategických cíl nakládání s komunálními odpady. Výhledov se k rozhodným faktorm adí výše ceny služeb spojených s komunálními odpady. V pípad liberalizace trhu vyvolá zvýšení cen služeb poptávku po jiných zpsobech nakládání s odpady, což bude znamenat pozitivní odklon od skládkování. Na druhou stranu vzniká riziko sociáln neudržitelné ceny služeb, zejména pro nízkopíjmové vrstvy obyvatel a z toho rezultující možný únik komunálních odpad ze systému. To mže mít významné dopady do oblasti hygienické, zdravotní

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice a ochrany životního prostedí obecn. Bude proto nutné, v pípad poteby, ze strany státu uplatnit uritou regulaci ceny služeb. Dále nabývají na významu faktory, které charakterizují prostedí, ve kterém se výkony služeb uskuteují, jsou to úrove koncentrace trhu a podmínky výbrových ízení. Transparentní konkurenní prostedí se subjekty zaruujícími komplexní nabídku a provozování služeb jsou garancí požadované úrovn poskytování služeb. Za významnou skutenost modelující budoucí podobu systému nakládání s komunálním odpadem v R byly v analýze citlivosti vyhodnoceny bariéry pro zapojení oban do systému. Jedná se o technické bariéry, tak i o snižování respektu k právním pedpism a snižování ochoty k obtem ve prospch ochrany životního prostedí. Tato rizika musí být trvale eliminována trvalým informaním a vzdlávacím psobením všech úastník trhu a veejné správy. Závry Zámrem práce bylo touto prognostickou úlohou popsat vývoj možných budoucností systému nakládání s komunálními odpady v R do roku 2015 (2020) a najít nejvýznamnjší faktory a popsat možná rizika jeho vývoje. Souástí zámru bylo rovnž specifikovat nástroje k eliminaci možných rizik a navrhnout opatení k realizaci relevantních nástroj. Budoucnost oboru nakládání s komunálními odpady v R je pedurena vývojem eské ekonomiky a environmentální legislativy. S ohledem na provázanost ekonomik R a stát EU pak pedmt prognózy souvisí i s kondicí evropského hospodáství v nejbližších letech a s procesem a výsledky tvorby evropských smrnic relevantních k odpadovému hospodáství. Výsledkem prognostické práce je konstatování, že s ohledem na oekávaný vývoj kvantitativních a kvalitativních charakteristik domovních (komunálních) odpad a na požadavky právních pedpis v oblasti recyklace a využívání obalových odpad, regulace a omezování skládkování a s ohledem na státem deklarovanou restrikci energetického využití komunálních odpad, lze do roku 2015 oekávat vážné potíže. Jedním z rozhodujících opatení, k eliminaci dsledk prognózovaného vývoje bude nastavení nových parametr kooperace veejného a privátního sektoru (právní stabilita, dlouhodobé podnikatelské jistoty, poplatky za skládkování, ceny a odbyt energií, zkvalitnní výkonu státní správy), které by zajistily dlouhodobý soulad podnikatelských i veejných (státních) zájm v oblasti odpadového hospodáství R. Integrovaná ešení ve velkých územních celcích (NUTS2, svozové oblasti velkých podnikatelských subjekt i velkých mst) bude dalším logickým krokem. Literatura 1. ALWAST, H., HOFFMEISTER, J., PASCHLAU, H.: 2005 oder "5 vor 12" was passiert, wenn nichts mehr passiert?, Mull und Abfall, 1/2003, s.16 29 2. den BOER, E., den BOER, J., JAGER, J., 2005, Waste management planning and optimisation. Handbook for municipal waste prognosis and sustainability assessment of waste management systems, final report, Projekt LCA-IWM, ibidem-verlag, Stuttgart, Deutschland 3. CHRISTIANSEN, K.M., FISCHER, C., 1999, Baseline projections of selected waste streams. Development of a methodology, Technical report No 28, EEA 4. ERNÍK, B., BENEŠOVÁ, L., KOTOULOVÁ, Z.: Odpady obcí environmentální a sociální problém budoucnosti, závrená zpráva projektu výzkumu a vývoje MŽP R SL/7/102/05, 2008 5. DASKAPOULOS, E., BADR, O., ROBERT, S.D., 1998, Municipal solid waste: a prediction methodology for the generation rate and composition in the EU countries and the USA. Resource, Conservation and Recycling 24, 155 166 6. DYSON, B., ChANG, Ni-Bin, 2005, Forecasting municipal solid waste generation in a fast-growing urban region with system dynamics modeling, Waste Management 25, 669 679 7. HAASE, H. D., SCHLESINGER, D.: Strukturanalyse der bayerischen Entsorgungswirtschaft, Mull und Abfall, 7/2004, s. 312 318

Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová: Prognóza vývoje odpadového hospodáství v eské republice 8. KARAVERZYRIS V.: Prognose von Siedlungsabfaellen, disertaní práce na TU Berlin, Fachbereich- Umwelt und Gesellschaft, 2000 9. KARAVEZYRIS, V., TIMPE, K.-P., MARZI, R.: Application of system dynamics and fuzzy logic to forecasting of municipal solid waste, IMACS, Elsevier Science B.V., 2002 10. KARAVEZYRIS, V., 2006, Prognosemethoden fur die Bestimmung der Menge und Zusammensetzung fester Abfalle, Mull und Abfall Lieferung, (1) 1682, 1 29 11. PETRÁŠEK, F.: Základy hospodáské prognostiky, skriptum, Praha, VŠE FNH, 1997, 143 s. 12. POTEK, M.: Systematický rozvoj metodologie prognózování, zpráva výzkumného grantu GA R. 403/03/0109, CESES FSV UK v Praze, Praha, (2003 2005) POTEK, M. ed.: Manuál prognostických metod, Praha, SLON, 2006, 193 s. 13. REMR, J. et al.: Sociální souvislosti nakládání s komunálním odpadem v R, zpráva z przkumu v programu VaV MŽP R SL/7/102/05, Praha, Markent, 2006, 135 s. 14. SNOEK, M.: Metoda tvorby scéná a jejich uplatnní, In: Scenarios for the future of teacher education in Europe, ATEE-RDC19, Stokholm, 2002 15. STATISTICKÁ roenka životního prostedí eské republiky 2006, Ministerstvo životního prostedí R, Praha, 2006 16. ZEMAN, M.: Úvod do systémové prognostiky, Píruka specialisty, Praha: IMP, 1985, 84 s. 17. ZVÁRA, K.: Biostatistika, MFF UK v Praze, Karolinum, 2004 Waste Management Forecasting In the Czech Republic Bohumil erník, Libuše Benešová, Markéta Doležalová Ústav pro životní prostedí, Pírodovdecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Benátecká 2, 128 01 Praha 2, cernik.bohumil@centrum.cz Summary This entry has arisen on the basis of solving objectives of the Research and Development Project of the Ministry of the Environment of the Czech Republic: Wastes from municipalities environmental and social problem of the future. It deals with the factual and methodological aspect of the solution and the status and trend assessment of the waste management system in municipalities in the Czech republic by 2015/2020. Eight subsystems which have been set in the introductory analysis were studied in more details in term of the past development with a view to describe the representative characteristics thereof, and it means the properties mostly significantly changed in dependence on time and relevant factors acting upon those changes. The created prognostic system as a model view of the real system of municipal waste management in the Czech republic represents the basic architecture of the solution of a forecasting target concerning the search for possible future developments of this system by 2020 and for key factors which are expected to affect the system. Future developments of the system are described on the basis of representative characteristics with the use of the mathematical predictive apparatus of linear regression and regarding to the degree in which the requirements of the users of the system are fulfilled in the environment of four scenarios of economic growth in the Czech republic and the development of waste management legal regulations. Generally, the result of forecasting is the ascertainment that the used method has proved the applicability in the forecasting of possible future systems of municipal waste management in the Czech Republic. As the determining factor indicating trends toward the future satisfaction of users of the waste management system can be considered the ownership structure of waste services operators, and the rate of outputs provided by private sector therein. The further critical factor is the preference for serving bigger territorial units consisting in the creation of integrated regional systems with better assumptions to optimise systems and effectively fulfil strategic objectives of municipal waste management. Based on the arguments given above it is also obvious that 2 4 mil. t of municipal waste will be probably generated in 2015 which should not be landfilled. Keywords: Forecasting, Municipal waste, Waste Management Disposal, Public Administration, Regression analysis

Zdenka Kotoulová, Bohumil erník: Metodika stanovení produkce komunálních odpad Metodika stanovení produkce komunálních odpad Ing. Zdenka Kotoulová a, Ing. Bohumil erník b a) SLEEKO, Dtská 288, 100 00 Praha 10, kotoulova@quick.cz b) ENZO, Rezlerova 310, 109 00 Praha 10, cernik.bohumil@centrum.cz Souhrn Produkce komunálního odpadu v podmínkách R je sledována v Informaním systému odpadového hospodáství (ISOH) Ministerstva životního prostedí. Dalšími zdroji souhrnných informací je databáze eského statistického úadu a databáze EKO-KOM, a.s.. Informace o produkci komunálního odpadu uvádné provozovateli tchto databází vykazují asto odlišné hodnoty. Píiny tohoto stavu spoívají pedevším v nejednotnosti vymezení pojmu komunální odpad a souboru vykazujících jednotek. Pi zpracování koncepních dokument je vtšinou vycházeno z dat shromažovaných v rámci ISOH, která mají pvod v evidenci pvodc komunálních odpad a osob oprávnných k nakládání s tmito odpady. Kontrola takto evidovaných dat je velmi obtížná. Autoi v tomto píspvku pedkládají ovený metodický postup stanovení standard produkce komunálních odpad a jejich aplikace za úelem zjištní celkové produkce a alokace odpad v konkrétním území. Jedná se o výsledky ešení výzkumného projektu MŽP SP/II/2f1/2/07 Identifikace prevenního potenciálu živnostenských odpad v R a jeho uplatnní v praxi. Aplikace postupu v území je založena na soustav standard, pasportu živností a registru obyvatel. To jsou základní zdroje informací potebné k naplnní výpoetního programu speciáln vytvoeného k tomuto úelu. Podle dostupných informací je zvolený postup v evropském mítku zcela unikátní. Takto získaná data využívá samospráva k usmrování inností v odpadovém hospodáství na svém území. Klíová slova: komunální odpad, odpad podobný komunálnímu odpadu, živnostenský odpad, produkce komunálního odpadu, produkce živnostenského odpadu 1. Úvod Plán odpadového hospodáství eské republiky (POH R) obsahuje pro komunální odpady kvantifikované cíle materiálového využití a omezování skládkování tchto odpad. Podle výsledk dosavadních Hodnotících zpráv o plnní POH R je dosažení tchto cíl hodnoceno jako problematické. Existuje pitom vysoký potenciál materiálového využití komunálních odpad obsažený v odpadech ze sféry služeb a (malých) živností (dále jen živnostenské odpady). Tento potenciál není exaktn popsán a je spíše odhadován na základ informací o komunálních a jim podobných odpadech obsažených v nkterých výzkumných projektech 1 a z (nedostupných) dat zejména svozových firem. Pitom zákonná povinnost obcí i oban k oddlenému nakládání s komunálním odpadem se týká samozejm také tchto živnostenských odpad. Komunální odpady jsou z hlediska evidence odpad v podmínkách R definovány jako odpady z domácností a jim podobné živnostenské, prmyslové odpady a odpady z úad 2. Zatímco základní charakteristiky odpad z domácností (domovních odpad) jsou dlouhodob sledovány, analyzovány a projektovány dokonce i v rámci výzkumných projekt 3, informace o podobných odpadech ze živností, úad a prmyslu (živnostenské odpady) jsou sporadické, nejednotné a neovené. Uritým pínosem v této oblasti jsou výsledky ešení projektu výzkumu a vývoje 4, jehož ešiteli jsou autoi píspvku. V rámci výzkumného projektu 4 byl navržen, realizován a hodnocen metodický postup zamený na stanovení produkce komunálních odpad v konkrétním území. Ovený postup spoívá ve stanovení standard produkce komunálních odpad vetn živnostenských, výbru a zmapování konkrétního území s cílem aplikace standard za úelem zjištní celkové produkce a alokace odpad. Standardy produkce jsou stanoveny v innostech definovaných pomocí CZ-NACE. Aplikace v území je založena na

Zdenka Kotoulová, Bohumil erník: Metodika stanovení produkce komunálních odpad pasportizaci živností a registru obyvatel. Pro aplikaci standard na daném území byl vytvoen výpoetní program. Výsledky lze prezentovat jak v íselné podob, tak lokalizovat pomocí GIS na katastru obce. Získané informace mže obec využít k optimalizaci systému nakládání s odpady na svém území, k rozhodování o zvolené strategii v odpadovém hospodáství a v neposlední ad v kontrolní innosti obce. Výsledky výzkumu potvrzují schopnost samosprávného orgánu samostatn realizovat stanovený metodický postup, interpretovat a využít získané informace pi výkonu své innosti správce území. 2. Experimentální ást Hlavní pínosy ešení výzkumného projektu 4 jsou zameny na zlepšení situace v oblasti nakládání s komunálními odpady. Konkrétn jde o to identifikovat odpady produkované ve sfée služeb a malých živností, analyzovat produkci a nakládání s tmito odpady a na základ vyhodnocení navrhnout a rozpracovat nástroje smující k pedcházení vzniku odpad, ke snížení mrné produkce tchto odpad a ke zvýšení jejich využití. K naplnní stanoveného cíle jsme pistoupili etapov. Prioritní byla identifikace živnostenských respektive komunálních odpad. Následovalo vypracování metodiky zjiš ování produkce živnostenských odpad, kde bylo využito zkušeností z postupu uplatnného v roce 2005 pro EKO-KOM, a.s. 5. Vlastní výzkumné šetení probhlo ve spolupráci s nezávislou agenturou (Markent, s.r.o.) 6. Šetení je souasn podkladem pro stanovení standard produkce živnostenských/komunálních odpad. O standardech produkce je podrobnji dále pojednáno. V navazující etap jsme výzkumné práce zamili na vytipování a rozpracování nástroj k pedcházení vzniku živnostenských odpad a ke zvýšení jejich využití. V této souvislosti se jedná v podstat o ti oblasti experimentálních inností. Ve spolupráci s Centrem istší produkce (CCP) Brno byly zpracovány demonstraní projekty istší produkce pro vybrané obory živnostenského podnikání, které byly následn pepracovány ve vzorové prevenní manuály. eské ekologické manažerské centrum (CEMC) Praha ve spolupráci s ešiteli vyprojektovalo a zprovoznilo internetový portál specializovaný na problematiku živnostenského sektoru www.tretiruka.cz. Cílem provozu portálu je poskytnout živnostníkm relevantní informace k pedcházení a využití jimi produkovaných odpad, informace související s ochranou životního prostedí a jejich celkovou podnikatelskou inností. Tetí oblastí, jejíž výzkumná problematika je v našem píspvku podrobnji prezentována, je oblast aplikace standard produkce odpad v konkrétním území respektive metodický postup výpotu produkce komunálních odpad. Výpoet produkce komunálních odpad je orientován na stanovení produkce odpad v konkrétním území. V této etap prací bylo využito úinné spolupráce zástupc samosprávy msta Jarome. Výpoet se provádí ve specializovaném výpoetním programu PROKOM. Výsledky lze prezentovat jak v íselné podob (MS Excel), tak i lokalizovat na katastru obce pomocí GIS. Výpoet je založen na dvou souborech dat, jedná se o - standardy produkce živnostenských/komunálních odpad, - pasport (evidence) živností/služeb na katastru obce. 2.1 Definování živnostenských/komunálních odpad Zahraniní informaní zdroje dokládají, že jednotná a jednoznaná definice pojmu "živnostenský/é odpad/y" dosud v rámci EU neexistuje. Nejastji se tento pojem vymezuje negativn, jako "komunální odpad podobný domovnímu nepocházející z domácností". V nkterých definicích (Evropská environmentální agentura) 7 se k rozlišení užívá faktor etnosti svozu (a to i u domovního odpadu) "waste which is produced from the daily or routine activity of households and businesses", piemž komunální odpad svážený nepravideln i nárazov (nap. objemné odpady) již do této kategorie nepatí. Definice OECD 8 dokonce používá faktor vlastníka procesu, tj. kdo odpady shromažuje i si tuto službu objednává "municipal wastes are waste collected by municipalities or by order of them" se zohlednním faktu zpracování takových odpad na spolených zaízeních. Uritou výchozí pozici v terminologii komunálního odpadu mže pedstavovat práce ETC/W 7, která rozlišuje "total municipal

Zdenka Kotoulová, Bohumil erník: Metodika stanovení produkce komunálních odpad waste" jako "household waste" a "other municipal waste". Podobný negativn vymezující postup definice "gewerbliche siedlungsabfälle" je použit s odkazem na Evropský katalog odpad i v nmeckém naízení o živnostenských odpadech 9. V Bavorsku 10 se dokonce rozlišují živnostenské odpady z malých živností (Geschäftsmüll) a z velkých živností (Hausmüllähnlicher Gewerbeabfall), aniž by se rozsah kvantitativn vyjádil. Anglie 11 zavádí pojem "daily residual commercial waste" a v definici používá výtový zpsob pvodu odpad. Dánsko 12 definuje živnostenské odpady podle druh pvodc a pitom používá národní klasifikaci prmyslových inností. V platné právní úprav odpadového hospodáství v R není samotný pojem živnostenský odpad upraven. Živnostenský odpad je spojován s odpadem podobným komunálnímu odpadu, který je uveden v Katalogu odpad a který vzniká pi (nevýrobní) innosti právnických osob a fyzických osob oprávnných k podnikání na území obcí (nap. v úadech, v kanceláích, v kulturních a vzdlávacích zaízeních, v síti obchod a služeb vetn veejného stravování). V souladu s Katalogem odpad se jedná o odpad skupiny 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, prmyslové odpady a odpady z úad), vetn složek z oddleného sbru. V rámci výzkumného projektu 4 byla zvolena definice komunálního odpadu podle tabulky 1. TABULKA 1: Vymezení pojmu komunální odpad Oblast b) Skupiny odpad EWC a) 15 18 19 20 Ostatní c) Bydlení (domácnosti oban) Služby (obanská vybavenost) Výroba (produkní infrastruktura) Legenda: a) EWC Evropský katalog odpad b) veškeré aktivity relevantní z hlediska tvorby odpad v živnosti provozované na území obce c) specifické druhy odpad související s provozovanou aktivitou mimo skupiny 15,18,19,20 (nap. upotebené oleje (skupina 13) v OKE 50.20 autosalóny a autoopravny, stavební su (skupina 17) v OKE 52.4 maloobchod stavebniny. Za komunální odpad jsou považovány odpady z oblasti bydlení (podskupiny 2001.., 2002.., 2003.. mimo odpad 200302, 200303, 200306), pro které se vžil pojem domovní odpad ; odpady z oblasti služeb (skupiny 15, 18, 19, 20 a specifické druhy odpad odpovídající dané innosti), pro které se pevážn používá pojem živnostenský odpad. Zde jsou služby chápány v co nejširším smyslu jako veškerý servis pro život oban (vetn nap. zdravotnických zaízení) a fungování obce (vetn nap. provozu úad veejné správy). Toto pojetí je dáno výtovým pehledem podle evropské klasifikace ekonomických inností (CZ-NACE) 13 a mže být bezpochyby pedmtem další diskuse. Poslední ucelenou oblastí pvodu komunálního odpadu jsou prmyslové odpady nesouvisející s výrobou (odpady související s pítomností zamstnanc ve výrobních objektech) zaazené pod skupinu 20, pro které se nkdy používá termín prmyslové odpady podobné odpadm z domácností. V souladu s tím lze tedy za komunální odpad považovat všechny odpady z neprodukní infrastruktury vznikající na území obce a vyjádit je takto: KO = DO + OS + PONV (1) kde: KO komunální odpad, DO domovní odpad, OS odpady ze služeb, PONV prmyslové odpady nesouvisející s výrobou. Specifické sledování kvantitativních a kvalitativních charakteristik "živnostenských odpad" se na základ dostupných zdroj provádí v Evrop pomocí rzných metodických postup, vtšinou se jedná o kombinaci dotazníkového šetení a následného vzorkování s runí i vizuální klasifikací. V pevážné vtšin pípad jsou tato šetení provádna v rámci sledování vlastností komunálního odpadu.

Zdenka Kotoulová, Bohumil erník: Metodika stanovení produkce komunálních odpad 2.2 Standardy produkce komunálních odpad Metodický postup zvolený v rámci výzkumného projektu 4 spoívá ve vytvoení soustavy standard produkce odpad pro vybrané ekonomické innosti. Aplikací standard v konkrétním území se pak získají informace o druhu a množství produkovaných komunálních odpad. Standardy produkce živnostenských/komunálních odpad byly získány komplexním výzkumným šetením nezávislou spoleností pro výzkum trhu Markent, s.r.o. Sbr dat byl realizován v letech 2008 2009 na základ stratifikovaného náhodného výbru na celém území R. Standardy jsou tedy uplatnitelné v jakékoliv obci na území R. Standardy pedstavují mrnou produkci všech druh odpad (podle Katalogu odpad), které se v daném typu živnosti (klasifikace CZ-NACE) vyskytují. Jedná se o roní produkci vztaženou ke zvolenému faktoru, nap. markety 1m 2 prodejní plochy, hotely 1 lžko, úad 1 zamstnanec. Výbr šetených typ živností zahrnoval veškeré ekonomické innosti v odvtvových skupinách: drobná výroba (do 25 zamstnanc), prodej a servis automobil, markety/obchody, ubytování a stravování, doprava, úady, školy, zdravotní a sociální zabezpeení, nakládání s odpady, sportovní zaízení, pstování rostlin. Data z šetení byla zpracována statistickými postupy a ped zaazením do standard expertn posouzena v rámci týmové spolupráce ešitel projektu. Nkteré typy ekonomických inností 14 nebyly z asových dvod šeteny a relevantní standardy byly na základ Dohody o poskytnutí dat pevzaty s uritou aktualizací od EKO-KOM, a.s. 5. Standardy produkce živnostenských odpad byly doplnny o standardy produkce domovních a objemných odpad z centráln vytápné (CVZ) a lokáln vytápné zástavby (LVZ) 3. Standardy produkce prmyslových odpad nesouvisejících s výrobou (skupina 20) jsou doplovány až pi samotné aplikaci v konkrétním území. V našem pípad ve fázi aplikace byly tyto standardy navrženy na základ vyhodnocení hlášení evidence odpad prmyslových podnik psobících na katastrálním území msta Jarome za rok 2008. Vznikl tak soubor 61 sad standard produkce komunálních odpad (58 živnosti, 2 bydlení, 1 prmyslové odpady nesouvisející s výrobou) a jejich trend tabulka 2. TABULKA 2: Ukázka standard produkce komunálních odpad (drobná výroba tisk) NACE OKE FAKTOR ODPAD HODNOTA INTERNÍ TREND 18.11. 22.21 zam. kód kg/zam.rok 1 rst, 2 pokles,0 stagnace 18.12. 22.22 zam. kód kg/zam.rok 1 rst, 2 pokles,0 stagnace 080300 15 0 150101 861 0 150102 101 1 170201 3 0 200101 70 2 200102 29 2 200108 29 2 200139 35 2 200140 32 2 200201 3 0 200301 125 2 Standardy produkce jsou vytvoeny vtšinou pro konkrétní druh odpadu, pop. pro podskupinu (nap. 080300 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání tiskaských barev). Souástí standard produkce jsou i výhledové trendy produkce daného odpadu, které byly získány rovnž v rámci komplexního výzkumného šetení. 2.3 Pasport živností/služeb Aplikace standard produkce odpad v konkrétním území probíhala za spolupráce Msta Jarom. Jednou z podmínek aplikace je užití aktuálního pasportu živností. Pokud takový pasport pro dané

Zdenka Kotoulová, Bohumil erník: Metodika stanovení produkce komunálních odpad území není k dispozici, je nutné pistoupit k jeho zpracování. Výchozím podkladem pro sestavení je databáze všech ekonomických subjekt registrovaných v našem pípad ve mst Jaromi (SÚ, regionální pracovišt Hradec Králové). Tento soubor byl doplnn o subjekty registrované mimo Jarom, avšak s provozovnou umístnou na katastru msta. Výsledný soubor subjekt byl rozlenn na 57 typ živností (podle CZ-NACE) a ke každému subjektu piazeny relevantní hodnoty faktor. U nkterých odvtvových skupin (nap. doprava, úady, školy, zdravotnictví a sociální služby, hbitovy) byly hodnoty faktor dostupné v píslušných odborech MÚ, avšak u vtšiny odvtvových skupin bylo nezbytné provést terénní šetení. Terénní šetení mlo dva hlavní cíle: - aktualizovat, pop. doplnit výsledný soubor subjekt získaných z SÚ, - doplnit chybjící hodnoty faktor (zejména poty zamstnanc, velikost prodejní plochy, poet lžek, poet míst u stolu, poet jídel/rok, poet návštvník/rok). Terénní šetení v Jaromi (12 812 obyvatel k 1.1.2009) probhlo v 6 pracovních dnech za úasti 2 pracovník MÚ a 3 brigádnic na studentské praxi. Získaná data byla pevedena do požadované struktury a aktualizovala a doplnila výsledný soubor subjekt z SÚ. Náronou inností byla konená rafinace dat spoívající pedevším v upesování typ živností u nkterých subjekt a v doplování ojedinlých chybjících údaj (kompletace terénním zjiš ováním) a ešení dalších identifikovaných nejasností (nap. jeden subjekt má více pedmt podnikání apod.). Data o domácnostech (ulice,.p., poet obyvatel, zpsob vytápní, souadnice JTS) byla získána rovnž z databáze SÚ. Zpsob vytápní objekt byl konkretizován zamstnanci spolenosti Energetika, s.r.o. a Technických služeb msta. Pro poteby prostorové identifikace v prostedí geografického informaního systému (GIS) bylo nutné do struktury dat pasportu zalenit systém jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK) pomocí souadnic X, Y. To byl zdlouhavý a na pesnost nároný proces. Údaje byly pevzaty z databází SÚ (ze tí soubor v MS Excel) a na základ spolených znak sloueny v jeden soubor. Konenou fází pípravy pasportu bylo piazení externích trend (1 rst, 2 pokles, 0 stagnace) k jednotlivým typm živností, které charakterizují pedpokládaný budoucí vývoj daného druhu innosti na katastrálním území msta Jarom. Externí trendy byly stanoveny pracovníky MÚ na základ znalostí vývoje živností v minulosti. Výsledný pasport 2009 (MS Excel) zahrnuje 704 subjekt z oblasti služeb (nejpoetnji jsou zastoupeny obchody trvanlivé zboží/177 subjekt, drobná výroba kovo/54, drobná výroba instalace/52, drobná výroba stavba/52, auto oprava/44, restaurace/43, zdravotnictví ambulantní/39, obchody netrvanlivé/33) ve 46 typech živností; 1740 obytných budov s 12843 obyvateli (7152 obyvatel v CVZ, 5691 obyvatel v LVZ) a 10 prmyslových podnik (nad 25 zamstnanc) tabulka 3. TABULKA 3: Ukázka pasportu živností (drobná výroba tisk) ID I PROVOZ FORMA a) NAZEV CZ-NACE_1 1 15626041 101 Roman Bauer PURPLE 181200 2 12941719 101 EDUARD PASEKA, TISKÁRNA PASEKA 181100 3 25928244 112 Tisk A S, s.r.o. 181200 pokr. CZ-NACE_2 ULICE CISLO_P CISLO_O MÍSTO PSC nám. eskoslovenské armády 48 Jarom 55101 Jaromírova 108 Jarom 55101 Hradecká 597 Jarom 55138 KONT TEL EMAIL POET ZAPOJ_1 b) ZAPOJ_2 HODNOTA c) JEDNOTKA 0 0 1 Zamstnanec 0 0 2 Zamstnanec 0 0 18 Zamstnanec pokr. pokr.