Rozpočtový výhled města Rožnova pod Radhoštěm s analýzou financí a ratingem

Rozpočtový města Rožnova pod Radhoštěm s analýzou financí a ratingem Na roky 217 až 221 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) dopady novely rozpočtového určení daní účinné od 1. 1. 217 na finance města stanovení finančního potenciálu města na 5 let (217 až 221) doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení Číslovaná stránka 1 z 39

OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Saldo rozpočtu... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 SMYSL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice (síla)... 6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 7 ANALÝZA... 9 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 25 ROZPOČTOVÝ VÝHLED... 27 DOPORUČENÍ... 27 DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA... 28 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 29 PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ MĚSTA... 3 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 31 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM... 33 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 38 OBRÁZKY... 38 TABULKY... 38 GRAFY... 38 KONTAKT NA ZPRACOVATELE... 39 PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE... 39 Číslovaná stránka 2 z 39

Úvod Město Rožnov pod Radhoštěm (dále jen město nebo Rožnov) tímto dokumentem naplňuje povinnost mít rozpočtový danou zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděné v 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost 215, rozpočet na rok 216, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny (http://monitor.statnipokladna.cz), vyhláška MF ČR č. 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní Cityfinance na roky 217 až 221 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový ročně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 39

Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 4 z 39

Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. ). Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 2 Číslovaná stránka 5 z 39

Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 4 Je stanoven s ohledem na finanční velikost města, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města (obce) v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se obec (město) nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnově majetku 4 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 6 z 39

Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 7 z 39

Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Bydlící podnikatelé (fyzické osoby)* Velikost katastru Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy *pouze do 31. 12. 216, novela RUD ruší od 1. 1. 217 daňový podíl obcí závisející na bydlišti podnikatelů. Zdroj: Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a výsledky podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 8 z 39

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Analýza Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, měl po úbytcích tendenci stabilizace, což naznačuje také výsledek za poslední rok. Počet obyvatel města byl v roce 215 celkem 16 541. Co obyvatel, to aktuálně 13 tis. Kč daňových příjmů ročně. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Počet zaměstnanců 8, kteří mají v katastru města místo výkonu práce se od hospodářské recese v roce 29 vyvíjel výborně a jen za poslední rok vzrostl 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 9 z 39

počet zaměstnanců o 332. Rožnov se podílí svým vývojem na příznivých výsledcích ekonomiky ČR. Na území (katastru) města bylo v roce 215 evidováno 1 79 zaměstnanců. Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 9, ale hlavně má příznivé sociální dopady. Rostoucí prosperita na území města je neoddiskutovatelným faktem. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova a dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů města 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Počet obyvatel 18 67 18 132 18 182 17 966 17 966 17 46 17 238 17 276 17 129 17 24 17 72 16 972 16 871 16 821 16 877 16 75 16 672 16 584 16 541 Počet zaměstnanců 11 762 1 522 11 485 1 566 9 656 8 911 9 532 9 43 8 728 8 795 9 365 9 464 9 794 9 747 1 79 Počet žáků 1 765 1 794 1 83 1 83 1 881 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 průměr od 212 Počet obyvatel 99,7 1,4 1,3 98,8 1, 96,9 99, 1,2 99,1 99,4 1,3 99,4 99,4 99,7 1,3 99,2 99,5 99,5 99,7 99,5 Počet zaměstnanců 1,5 89,5 19,2 92, 91,4 92,3 17, 98,6 92,8 1,8 16,5 11,1 13,5 99,5 13,4 11,9 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 tis.kč za poslední 4 roky Změna počtu obyvatel -87 65 5-216 -56-168 38-147 -15 48-1 -11-5 56-127 -78-88 -43-336 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -772 373 325-1 372-4 117-1 343 323-1 386-978 476-1 89-944 -49 545-1 354-965 -1 127-563 -4 9 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka RUD ). Počet žáků 1 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Počet žáků souvisle rostl. Celkem v roce 215 bylo ve školských zařízeních města evidováno 1881 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 215 převedeno cca 15,5 mil. Kč ovšem za zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo v roce 213. Na rok 217 se počítá s částkou 17,5 mil. Kč dle kritéria počtu žáků v RUD. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok (záleží na mnoha okolnostech), z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, 9 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 39

grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší v rámci ČR nejednotně. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem 1119 mil. Kč a výdaji celkem 118 mil. Kč (přebytek 11 mil. Kč). Za 1 let dosáhly příjmy města 3173 mil. Kč a výdaje podobný objem s mírným přebytkem 51 mil. Kč, což prakticky znamená, že Rožnov dlouhodobě hospodařil vyrovnaně, resp. s mírným přebytkem. Město tedy z dlouhodobého hlediska hospodařilo podle zákona rozpočtově správně. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Rožnova 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1. Daňové příjmy 114 114 118 384 127 955 137 86 146 943 161 453 158 515 169 277 184 785 157 684 164 85 164 194 178 637 26 343 212 363 216 395 2. Nedaňové příjmy 16 7 15 113 12 22 14 784 2 216 23 185 22 777 27 435 28 498 8 168 9 338 11 352 7 913 5 84 8 996 1 28 3. Kapitálové příjmy 19 958 17 791 16 56 28 655 5 63 3 88 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 1 393 257 4. Přijaté dotace 62 951 91 636 115 613 162 588 17 223 14 57 12 6 131 917 149 183 191 968 159 664 153 817 65 538 4 91 72 81 92 39 Příjmy celkem 213 3 242 923 272 277 343 833 343 11 292 233 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 252 88 253 57 294 833 318 719 5. Běžné výdaje 138 41 194 65 223 46 271 451 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 21 478 218 763 6. Kapitálové výdaje 57 397 38 883 56 136 66 577 54 233 66 864 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 71 29 147 6 784 7 65 Výdaje celkem 195 438 232 948 279 542 338 28 335 32 37 188 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 232 55 225 18 271 262 288 828 Saldo příjmů a výdajů 17 592 9 975-7 265 5 85 7 79-14 954-31 648 29 381-6 188-5 552 1 736 7 29 19 583 27 949 23 571 29 891 tis. Kč 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1. Daňové příjmy 161 453 158 515 169 277 184 785 157 684 164 85 164 194 178 637 26 343 212 363 216 395 2. Nedaňové příjmy 23 185 22 777 27 435 28 498 8 168 9 338 11 352 7 913 5 84 8 996 1 28 3. Kapitálové příjmy 3 88 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 1 393 257 4. Přijaté dotace 14 57 12 6 131 917 149 183 191 968 159 664 153 817 65 538 4 91 72 81 92 39 Příjmy celkem 292 233 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 252 88 253 57 294 833 318 719 5. Běžné výdaje 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 21 478 218 763 6. Kapitálové výdaje 66 864 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 71 29 147 6 784 7 65 Výdaje celkem 37 188 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 232 55 225 18 271 262 288 828 Saldo příjmů a výdajů -14 954-31 648 29 381-6 188-5 552 1 736 7 29 19 583 27 949 23 571 29 891 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 13 98 17 19 85 15 1 19 116 13 12 17,3 2. Nedaňové příjmy 1 98 12 14 29 114 122 7 73 155 111 12,4 3. Kapitálové příjmy 177 55 1219 69 17 29 19 18 6,2 4. Přijaté dotace 15 115 19 113 129 83 96 43 62 176 128 12,2 Příjmy celkem 12 14 115 18 96 93 99 76 1 117 18 1,3 5. Běžné výdaje 1 113 16 17 16 95 94 65 15 17 14 95,1 6. Kapitálové výdaje 15 97 51 234 113 29 134 65 29 115 13,7 Výdaje celkem 11 19 95 12 17 81 97 72 97 121 16 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 11 z 39

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy s tím, že přebytky deficity vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů) mezi roky, zejména v období toku větších investičních dotací. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Rožnova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Rožnova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12 z 39

Celkové příjmy a výdaje města měly vcelku stagnační trend s progresí příjmů od roku 213. Celkové příjmy a výdaje ovlivnila v delší minulosti vedle dotací následující finanční fakta. Rok 23 byl poznamenán vznikem obcí s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, v roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje) a v roce 212 se změnil systém agendy vyplácení sociálních dávek přesunem na úřady práce. Drobné zlepšení přinesla novela tzv. RUD v roce 213, která městu přinesla pozitivum v přesunu dotací na žáky do RUD. Dále působily pozitivně lepší výnosy daní a dotační politika. Podrobněji opakujeme mezníky s dopadem na finance města uvedené i v posledním u z roku 215, jsou jimi: 1. Rok 21 novela RUD 11. 2. Rok 22 - ukončily činnost okresní úřady a kompetence přešly na město a kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 23 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy, které bohužel stagnovaly a nekryly růst výdajů na platy a další provoz. 3. V roce 25 se změnilo financování školství. Změna toku dotací mimo rozpočet města (na kraj). 4. Rok 29 Světová finanční krize - negativní dopad v rozmezí cca 4 mil. Kč do příjmů. Světová finanční krize způsobila, že z původně očekávaného 9 % růstu daňových příjmů města v roce 29 byl hluboký propad. Konsolidace úvěru a zásadní zlepšení dluhové služby. Přijata opatření k ozdravení financí a změněna byla finanční politika města. 5. V roce 212 se přesunula agenda vyplácení sociálních transferů z města na Úřady práce. Sociální transfery již od 1. 1. 212 nejsou součástí rozpočtu města. 6. Rok 213 novela RUD nakonec působila na finance města pozitivně. Stát neposílá příspěvky obcím na školy dotačně, ale město je má zajištěno posílenými daňovými příjmy. Příspěvky na žáky tím výrazně lépe rostou, než jak tomu bylo u účelových dotací (příspěvků). 11 Zákon č. 243/2 Sb., rozpočtové určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Číslovaná stránka 13 z 39

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 předpoklad 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Rožnova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Rožnova se postupně zásadně stabilizovala. Bylo to podníceno růstem podílu daňových příjmů na příjmech celkem (v grafu nahoře vpravo bíle vyznačený podíl rostl). Klesl význam dotací, i když je stále podstatný a prakticky vymizel vliv kapitálových příjmů. Zohledníme-li vliv mimořádných dotací, můžeme s jistotou hovořit o stabilní základně příjmů a velice dobře předvídatelných příjmech. Nedaňové příjmy města ve výši 1 mil. Kč pocházely především z vlastní činnosti 1/2, zejména služeb. Dále sem patří sem také prodeje nekapitálového majetku a přijaté sankca apod. Graf 5: Vývoj celkových daňových příjmů Rožnova s předpokladem Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 25 2 15 1 5 Zdroj:MF ČR, Daňové příjmy Rožnova představují za běžné situace více než cca 2/3 veškerých příjmů a jejich váha kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí zásadní část daňových příjmů města především na počtu obyvatel, počtu žáků a dalších ukazatelích jako je rozloha katastrálního území. Číslovaná stránka 14 z 39

28 29 21 211 212 213 214 215 217 218 219 28 29 21 211 212 213 214 215 217 218 219 Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend. Hlubokou újmu utrpěly daňové příjmy města dopadem světové finanční krize v roce 29. Od roku 212 se daňové příjmy opět vyvíjely dobře a vedle daňových změn v tzv. RUD (213) reagují na ekonomický vývoj ČR a město obezřetně plánovalo daňové příjmy na základě velice skeptických prognóz ekonomiky. Novela tzv. RUD městu od 1. 1. 217 uškodí o cca 2 mil. Kč a ově uškodí více, protože město přichází o lokální výnos extrémně progresivní daně z podnikání FO, u které se čeká po aplikaci registračních pokladen boom a naopak náhrada za nevyzpytatelnou a na ekonomiku rychle reagující DPH není nijak zásadní, protože DPH se neplní příliš oslnivě, i když i zde se čeká nárůst podnikatelů přiznávajících nové obraty v souvislosti s povinností registračních pokladen. Mezi daňovými příjmy města převažují ty sdílené se státním rozpočtem, což je dobře, protože to podporuje stabilitu příjmů města. Graf 6: Vývoj struktury daňových příjmů Rožnova 3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni více než 26 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města a pokrývá to běžné výdaje města. Mandatorní výdaje města ze skutečnosti 215 činí 192 mil. Kč, vycházíme z běžných výdajů snížených o výdaje na opravy a udržování. Kladný rozdíl příjmů k pokrytí nutných výdajů (mandatorních) je dostatečně zajištěn. Číslovaná stránka 15 z 39

Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Rožnova Mimořádné příjmy v tis. Kč 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj: MFČR, 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 3. Kapitálové příjmy: 28 655 5 63 3 88 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 1 393 257 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 11 247 15 324 2 1 18 64 2 37 19 25 25 125 9 321 14 95 19 119 3 29 23 734 42 34 Rožnov využívá dotace a jejich význam byl zřejmý (viz černý spojnicový čárový graf). Rožnov za poslední 4 roky získal 9 mil. Kč mimořádných příjmů, z toho 88 mil. Kč investiční dotace a 2 mil. Kč kapitálových příjmů. Město však za poslední 4 roky investovalo 25 mil. Kč, tj. město přililo za 4 roky k investicím dalších 115 mil. Kč. Vždy záleží na smysluplnosti projektů a z okamžitého finančního hlediska jsou žádoucí zejména ty mající vliv na snížení provozních výdajů, zlepšení infrastruktury a podmínek pro podnikání a bydlení. Graf 8. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Rožnova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Mimořádné příjmy 39 93 2 954 5 188 2 328 22 944 33 142 27 491 1 17 15 415 19 12 3 29 25 127 42 597 6. Kapitálové výdaje: 66 577 54 233 66 864 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 71 29 147 6 784 7 65 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16 z 39

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Výdaje města charakterizovala vysoká investiční aktivita. Provozní výdaje město také rostly, zejména opravy, což působilo dobře na stabilitu finančního zdraví. Graf 9. Vývoj struktury výdajů Rožnova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 45 4 35 3 25 2 15 1 5 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Zdroj: MFČR, Pro Rožnov existuje riziko spočívající ve schopnosti města udržet rozumné provozní výdaje (běžné) a nadále je proto třeba klást důraz na projekty snižující provozní výdaje. Graf 1. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Rožnova a saldo Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Běžné výdaje (provozní) 271 451 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 21 478 218 763 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 33 93 322 58 287 46 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 232 968 249 768 269 76 276 122 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 32 479 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 87 59 228 57 359 Zdroj: MFČR,, POZ. rok 212 odliv sociálních transferů, 25 odliv transferů na školství, 29 finanční krize Obecně platí, že čím více ekonomicky nevyužívaného majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Číslovaná stránka 17 z 39

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Zapomíná se často na obnovu technologických celků, také bytů a dalšího majetku a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a zásadní obnova velkých investičních celků je často chybně v pozadí a velice často se přijímají chybná provizorní řešení nebo některá města trpí naopak megalomanií či střádáním staveb. Obce a města musí investovat do infrastruktury a zejména menší jsou svým způsobem ve finanční pasti, kdy rozvoj a obnova majetku může záviset později na dotacích a dluzích. Zanedbávání majetku je vždy nejhorší zvolenou taktikou, to ale není případ Rožnova. Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Rožnova 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok 12 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Riziko neúměrného růstu běžných výdajů je pro Rožnov poměrně nízké a závisí zejména od nových projektů. rok Číslovaná stránka 18 z 39

Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít město na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu města a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku města (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Finanční kondice Rožnova se velmi výrazně stabilizovala. Od roku 29, kdy byly finance na úrovni krizového řízení, se situace trvale zlepšovala až do roku 213 a od té doby jsou finance města silné a stabilní. Zohledníme-li rostoucí výdaje na opravy v letech 212 až 215, lze říci, že provozní saldo města se stalo po mnoha letech silnou stránkou města. Finanční kondice města se naprosto zásadním způsobem od roku 29 zlepšila. V roce 215 dosáhl Rožnov 21 % provozního salda na běžných příjmech s tím, že průměr ČR byl 25 % běžných příjmů, ale výše oprav byla značná. Graf 12. Porovnání provozního salda Rožnova k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 2% 22% 22% 21% 16% 11% 13% 4% 12% 11% 3% 5% 8% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 11% 13% 16% 4% 12% 11% 3% 5% 8% 2% 22% 22% 21% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% Zdroj: MFČR,, *změna toku sociálních dávek v r. 212 a RUD v r. 213 Číslovaná stránka 19 z 39

Graf 13. Vývoj provozního salda Rožnova po úhradě splátek jistin dluhů 6 4 2-2 -4-6 -8-1 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 25 15 27 39 42 414 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 36 79 46 215 51 636 49 767 Zdroj: MFČR,, *změna toku sociálních dávek v r. 212 a RUD v r. 213 Je dobré očistit provozní saldo o objem oprav a tyto zahrnout k financím, aby byl pokračující dobrý trend vidět navzdory vyšším opravám, pak vypadá trend dobře a finance jsou stabilní jako nikdy předtím. Je to motivováno také velice dobrým vývojem daňových příjmů. Graf 14. Provozní saldo posílené o výdaje na opravy a udržovaní bez odpočtu splátek dluhů v tis. Kč 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Provozní saldo včetně oprav v tis. Kč Zdroj: MFČR, Provozní saldo včetně oprav v tis. Kč 212 213 214 215 6 13 73 759 82 963 83 631 Číslovaná stránka 2 z 39

Tabulka 4. Vývoj provozního salda Rožnova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 322 58 287 46 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 232 968 249 768 269 76 276 122 5 Běžné výdaje (provozní) 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 21 478 218 763 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 13 598 4 38 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 11 672 8 825 7 592 7 592 7 592 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 87 59 228 57 359 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 27 39 42 414 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 36 79 46 215 51 636 49 767 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 16% 4% 12% 11% 3% 5% 8% 2% 22% 22% 21% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 387-3 147 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 22 234 42 67 58 592 8 872 tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů Suma od + stav na bankovních účtech 29 25 42 81 2 32-5 24 24 881-6 624-19 65-84 94 38 46 68 449 94 243 18 359 213 předchozího roku (tis. Kč) Změna běžných příjmů (tis. Kč) 18 127-35 12-3 795 43 8 17 181-1 746-8 29-9 218-82 299 16 8 19 938 6 416 43 154 Změna běžných výdajů (tis. Kč) 9 618-4 745 3 235 16 481 18 95 18 255-16 331-18 92-12 386 8 527 14 517 8 285 31 329 Zdroj: MFČR, propočty Od roku 213 se běžné příjmy města zlepšily o 43 mil. Kč a běžné výdaje vzrostly o 31 mil. Kč. Jelikož do obnovy majetku směřuje významný objem financí města a město modernizuje majetek, tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje kolísání provozního salda a jeho srážení opticky níže v přímé vazbě na objem oprav realizovaný prostřednictvím města a jeho organizací a také notně krytý dotacemi, které zkreslovaly finance. Majetek Rožnova, přesněji jen stavby, představují z rozvahy cca,6 mld. Kč (rok 215 celkem 612 mil. Kč). Velmi orientačně město potřebuje na obnovu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 2 mil. Kč ročně 12 (z účetnictví odpisy dlouhodobého majetku za 215 byly 24 mil. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu a hlavně stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů města (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky organizacím (investičními i neinvestičními). Rožnov dosud vynakládal do obnovy majetku vyšší částku, s ohledem na investice (vyplívá z dalšího grafu, kde červená čára představuje odpisy). Od roku 212 město přililo k potřebě obnovy majetku ve výši 84 mil. Kč dalších 2 mil. Kč, proto město obnovovalo majetek podstatně rychleji, viz graf s limitem nutné obnovy majetku vyznačeným červenou čárou, ale bez zohlednění pořizování nových investičních celků v rámci investic. 12 Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 21 z 39

26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 Rozpoč 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 Rozpoč Graf 15. Vývoj financování obnovy majetku Rožnova v tis. Kč včetně investic 8 7 6 5 4 3 2 1 212 213 214 215 Výdaje na opravy a udržování 14 479 19 952 23 735 26 272 Investice 45 71 29 147 6 784 7 65 Odpisy dlouhodobého majetku* 21 114 21 343 22 366 24 72 Zdroj: MFČR, Graf 16. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Rožnova Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice Běžné výdaje *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 22 z 39

Graf 17: Základní finanční aktiva a provozní saldo Rožnova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, -2-4 -6-8 -1 27 39 42 414 5 449-9 324 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 87 59 228 57 359 Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 387-3 147 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 22 234 42 67 58 592 8 872 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 27 39 42 414 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 36 79 46 215 51 636 49 767 Rožnov disponuje dostatečnou finanční rezervou. Ke konci roku 215 mělo město rezervu cca 8 mil. Kč 13, což dostačuje ke krytí toků financí v průběhu roku, na krizové stavy, obnovu majetku a rozvoj při financování projektů. Velká Část rezerv je zapojena na krytí deficitu v rozpočtu, ale věřím, že skutečnost dopadne lépe i díky tomu, že město může očekávat o cca 1 mil. Kč vyšší daňové příjmy, než uváděl rozpočet. Rožnov má dluh, ale na dnešní poměry a ceny úvěrů není nijak velký. Zůstatek dluhů ke konci roku 216 má být necelých cca 75 mil. Kč. Město 7 % největšího úvěru zafixovalo s na tehdejší poměry dobrým úrokem PRIBOR 3M + 1,5 %. Současné dluhy jsou podstatně levnější a město správně vyjednává o úpravě úroků. Díky podstatnému zlepšení financí města a zásadní stabilizaci výrazně vzrostl strop bezpečné výše zadlužení města, který vidíme aktuálně na úrovni 25 mil. Kč 14. Limit stanovený na základě návrhu zákona o rozpočtové zodpovědnosti by byl ještě o 3 mil. Kč vyšší (celkem 28 mil. Kč). Uvažujeme při tom s časovým rozložením splátek na cca 2 let 21 14-2 951-2 255-85 226 36 79 46 215 51 636 49 767 13 Základní běžný účet a účty fondů. Položka 96 ARIS-6M, od 21 součty účtů 68+231+236+241 výkaz viz ÚFIS 1M. 14 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. Dále zohledňujeme limit dle rozpočtové zodpovědnosti plánované státem, což je 6% průměru ročních příjmů za poslední 4 roky. Číslovaná stránka 23 z 39

29 21 211 212* 213* 214 215 Rozpočet 216 29 21 211 212* 213* 214 215 Rozpočet 216 a také započítáváme aktuální stav a vývoj sazeb finančního trhu pro obce a zohledňujeme dobrý vývoj ekonomiky a s vědomím opatrné prognózy příjmů města. Dle většiny bankovních standardů řízení rizik a s ohledem na vývoj a strukturu příjmů a výdajů a aktiva města je námi stanovená výše stropu bezpečné zadluženosti více než opatrná a také vyšší limit daný návrhem zákona je pro město bezproblémový. Graf 18. Vývoj zůstatků dlouhodobých úvěrových závazků Rožnova s vývojem splátek Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých půjček v tis. Kč Zdroj: MFČR, Dlouhodobé pohledávky 15 viz graf níže. Rožnova jsou minimální s tendencí snižovaní, Graf 19. Vývoj dlouhodobých pohledávek za dlužníky Rožnova 1 417 Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 1 459 1 215 1 41 468 211 212* 213* 214 215 Zdroj: MFČR, 15 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 24 z 39

Závěr finanční analýzy Město do důsledku dodrželo, ba překonalo rámce dané posledním rozpočtovým em a zažívá především díky stabilizaci financí v letech 21 až 213 a s ohledem na dobrou kondici ekonomiky ČR velice dobré roky. Finanční zdraví Rožnova je nyní stabilní s tendencí mírného zlepšování při zohlednění posílení výdajů na opravy a hodnotíme ho aktuálně známkou A- tedy výborné s riziky. Tuto známku opíráme o: A (výbornou) finanční kondici Rožnova zakládáme především na stabilitě a trvale velmi dobrém výsledku provozního salda, které je již několik let nejlepší v novodobé historii města, a s ohledem na podstatně vyšší výdaje na opravy ho lze o tyto vylepšit (očistit). Město je finančně na dobré vlně růstu běžných příjmů. Město velmi dobře a zodpovědně finančně plánuje a pracuje s rozpočtem. Opatrně predikuje příjmy a hledá zdroje na investice i mimo rozpočet města. A- (výborný s mínusem) stav financí zakládáme na výborné finanční likviditě, rezervě a oddlužování města s více než bezpečnou výší dluhu. Likvidita dostačuje také ke krytí jistých mimořádných výdajů díky existenci rezerv, ale je také rozpouštěna ve výdajích rozpočtu s tím, že část výdajů se vrací jako nerealizovaná. Takže i již tak skvělá finanční likvidita vypadá v číslech rozpočtu malinko hůře, než bude realita. Limit bezpečného dluhu je vysoce nad reálným stavem (stav cca 75 mil. Kč, bezpečný limit 25 mil. Kč). Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví města se znázorněním posunu od 29 Číslovaná stránka 25 z 39

Rizika a příležitosti financí města spočívají především ve vnějších vlivech a na vývoji ekonomiky a vybraných sdílených daních ČR. Hlavní rizika vnitřní spočívají ve schopnosti města řídit provozní výdaje v souvislosti s novými plány investic a lze též zlevnit krytí dluhové služby, zejména s novými plány. Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Stabilní a výborné provozní saldo. Slabé stránky financí Dluh Finanční rezerva a velmi dobrá reálná finanční likvidita. Lepší výsledky než plánované. Stabilní běžné příjmy, včetně příjmů z pronájmů. Dostatek finanční kondice a výdajů na udržování a obnovu majetku. Opatrná prognóza příjmů. Příležitosti financí Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) Uvážlivé využití dotací nového období. Ohrožení (rizika) financí Podléhání tlaku na pořizování nového majetku bez finančního zajištění příjmů na provoz. Rizika plynoucí z dotací. Riziko podléhání tlaku na růst provozních výdajů vyjma oprav a platů. Stagnace běžných příjmů města vlivem stagnace světové i naší ekonomiky. Číslovaná stránka 26 z 39

Rozpočtový Rožnov dostojí svým dosavadním závazkům, a pokud udrží stabilní finance, může pomýšlet i na nové investice. Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 218 16, i když uvádí také rok 217, aby byl pomocným nástrojem finančního plánování s určitou kontinuitou. Doporučení Vzhledem k vývoji a stavu financí máme následující praktická doporučení především s ohledem na finanční trendy a příležitosti: 1) Zajistit privatizaci vybraného bytového fondu a finanční výnos zapojit do investic 2) V případě vysokých investic bychom doporučovali využít úvěrový rámec a zvýšit likviditu. Případné nové dluhy realizovat do limitu 2 mil. Kč vždy s floatingovými sazbami (PRIBOR má klesnout) a se současnými provozními úsporami nebo s vysokou přidanou hodnotou. a) Podmínky na finančním trhu se za poslední roky výrazně změnily a úroky z úvěrů pro samosprávy se snížily pod inflaci, což znamená, že případným čerpáním úvěru bude hodnota financí využitých samosprávou úroky dotčena pozitivně. Jinak řečeno reálné zhodnocení aktuální ceny pořízené investice předčí náklady úroků z případného čerpání úvěru. Konkrétně toto doporučení je možné udělit díky posunu (změně) podmínek na finančním trhu. Není výjimkou, že samosprávy na tzv. floatingové 17 sazby (odvozené od PRIBOR) docílí úroků i PRIBOR +,1 % 18 až +,4 % p. a. 19 (výsledný úrok je cca,31 % až,7 % p.a.). b) Přijetím úvěrového rámce se otevírá možnost čerpat finance, nezvyšuje se dluhová služba ani zadluženost dokud zastupitelstvo vždy v konkrétním případě finance nevyužije. 3) Zmrazit běžné výdaje vyjma platů a oprav 16 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet 17 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 18 POZ. Nejedná se o překlep, skutečně,1 % p. a. 19 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. Číslovaná stránka 27 z 39

mil. Kč Definice finančního potenciálu města Rožnov při dodržení rozpočtového u bude schopný následujících 5 let, počínaje rokem 217 do 221, vygenerovat minimálně cca 258 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě mandatorních běžných výdajů, ve kterých nejsou zahrnuty opravy) s tím, že: cca 38 mil. Kč město použije na úmor dluhu; zbylých 22 mil. Kč by mělo město využít zejména na investice a opravy do projektů zlepšujících stav dosavadního majetku a zajišťujících redukci běžných výdajů a ke zvýšení atraktivity města pro podnikání a bydlení s tím, že město bude potřebovat na pouhou reprodukci majetku v definovaném období minimálně 1 mil. Kč. Samospráva bude moci pracovat ve svém rozhodování na definovaných 5 let (od 217 do 221) bez dotací, kapitálových příjmů s celkem až s cca 435 mil. Kč v následujícím členění: 22 mil. Kč vlastních financí z provozního salda po úhradě splátek dluhů; až 175 mil. Kč možnost nového úvěrového rámce (do stropu 25 mil. Kč); rezervy jsou zapojeny z velké části v rozpočtu, proto budeme počítat pouze s cca 4 mil. Kč, o které čekáme lepší výsledek 216 na straně příjmů, za předpokladu nenavyšování výdajů (rezervy jsou ponechány k řízení finanční likvidity). Graf 2. Znázornění finančních možností Rožnova na období 217 až 221 bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč 3 25 2 15 1 22 175 možnost čerpáno 5 Provozní saldo po úhradě splátek dluhu 75 Bezpečný limit dluhu 4 Rezerva Zdroj: Číslovaná stránka 28 z 39

Graf 21. Znázornění finančních možností Rožnova na období 217 až 221 bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Celkové finanční možnosti města od 217 do 221 v mil. Kč Rezerva; 4 Bezpečný limit dluhu; 175 Provozní saldo po úhradě splátek dluhu; 22 Předpoklady pro plnění rozpočtového u Rozpočtový je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji na straně příjmů než jak počítá MF ČR. Rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 217 až 221: Víceúčelové kulturní centrum (VUC) v Rožnově = investice 1 mil. Kč v roce 218 a navýšení provozních výdajů cca o 5 až 8 mil. Kč (viz rezerva na běžné výdaje); Privatizaci vybraného bytového fondu = Příjem z privatizace 25 mil. Kč v roce 218 Růst výdajů na platy o 4,3 % ročně dle očekávání respektujících nařízení vlády; Růst příspěvku na výkon státní správy o 5% v roce 217 a 5% v roce 218 Skeptický vývoj daňových příjmů oproti predikci MFČR ( počítá s pouze 2,8 % ročním průměrným růstem daňových příjmů oproti dlouhodobému dosavadnímu průměru 4,6 %); Dopad novely RUD s účinností od 1. 1. 217; Udržení provozního salda bez oprav alespoň na 4 mil. Kč (opravy mohou saldo výrazně snížit), po zahrnutí výdajů na opravy by provozní saldo nemělo klesnout pod 1 mil. Kč. Číslovaná stránka 29 z 39

Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně) a měly by tak být sestavovány také rozpočty na každý rok. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 3 mil. Kč (nebo 1 % běžných příjmů), ideální provozní saldo je alespoň 6 mil. Kč (25 % běžných příjmů, což je průměr v ČR 2 ). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 21, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 2 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky a grafy dále. 2 skutečnost 215 21 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 3 z 39

Dopady rozpočtového u do financí města Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 22. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Rožnova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 Rozpočet 216 217 218 219 22 221 Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, město,, POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 podstatnější novela RUD Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Rožnova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj:, *213 novela RUD 213* 214 215 Rozpoč et 216 217 218 219 22 221 Běžné výdaje (provozní) 195 961 21 478 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 249 768 269 76 276 122 268 72 278 7 291 5 297 4 31 1 35 6 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 53 87 59 228 57 359 2 978 4 56 5 54 58 Číslovaná stránka 31 z 39

tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Rožnova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 213* 214 215 Rozpočet 216 217 218 219 22 221 CELKEM 217 až 221 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 249 768 269 76 276 122 268 72 278 7 291 5 297 4 31 1 35 6 1 474 3 5 Běžné výdaje (provozní) 195 961 21 478 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 1 216 3 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 53 87 59 228 57 359 2 978 4 56 5 54 58 258 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 22% 22% 21% 8% 14% 19% 17% 18% 19% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 7 592 7 592 7 592 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 38 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 46 215 51 636 49 767 13 378 32 4 48 4 42 4 46 4 5 4 22 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 42 67 58 592 8 872 51 585 83 985 57 385 99 785 146 185 196 585 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 68 449 94 243 18 359 94 25 83 985 132 385 99 785 146 185 196 585 f Stavby (tis. Kč) 575 49 582 21 % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 7% 8% 2% -3% 4% 5% 2% 1% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 5% 7% 4% 13% -4% -1% 5% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 16 8 19 938 6 416-7 42 9 998 12 8 5 9 3 7 4 5 36 898 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 8 527 14 517 8 285 28 961-9 24-3 2 11 9-3 5-124 Zdroj: MFČR, město,, POZ. *213 podstatnější novela RUD Graf 24: Výhled provozního salda Rožnova po úhradě splátek dluhů 7 6 5 4 3 2 1 213* 214 215 Rozpočet 216 217 Zdroj: MFČR, město,, POZ. *213 podstatnější novela RUD 218 Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 219 22 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 53 87 59 228 57 359 2 978 4 56 5 54 58 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 46 215 51 636 49 767 13 378 32 4 48 4 42 4 46 4 5 4 221 Číslovaná stránka 32 z 39

Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 218 22. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem investic obsahuje pouze uvedené akce a bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Zbylý finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Kapitálové výdaje obsahují nulové hodnoty s tím, že je stanoven jejich limit krytý z vlastních příjmů a případně avizovaných prodejů majetku. Čerpání limitu kapitálových výdajů dle projektů a dotací stanoví samospráva v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem krytým dostatečně provozním saldem. 22 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 33 z 39

Tabulka 7. Podrobný rozpočtový Rožnova ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje 215 Rozpočet 216 217 218 219 22 tis.kč INDEXY 221 průměr 2 až 215 průměrná % změna 221/217 1 1 Daňové příjmy 216 395 223 49 235 5 247 3 253 4 257 1 261 6 14,6 2,8 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 38 311 43 46 3 49 5 52 8 55 57 5,8 3 1112 DPFO OSVČ 3 939 2 1 1 6 2 2 2 4 2 9 47,5 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 4 269 3 4 4 4 4 4, 5 1121 DPPO 39 621 4 45 5 46 5 46 7 47 48 1,4 6 1122 DPPO za obce 2 44 2 2 2 2 2 2, 7 1211 DPH 76 892 81 86 93 95 96 97 3,2 8 133 až 135 Místní poplatky 26 41 29 487 26 26 26 26 26, 9 1361 Správní poplatky 8 116 6 562 8 8 8 8 8, 1 1511 Daň z nemovitostí 16 766 16 16 7 16 7 16 7 16 7 16 7, 11 2 Nedaňové příjmy 1 28 6 797 3 2 3 2 3 3 3 13, -2 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 5 6 3 116 3 2 3 2 3 3 3-1,6 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 1 556 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 2 81 1 725 15 24 Přijaté splátky půjček 4 Suma 217 až 221 16 3 Kapitálové příjmy 257 5 25 25 17 4 Přijaté dotace (transfery) 92 39 44 26 4 41 41 41 41 18,9 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 49 7 38 856 4 41 41 41 41 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 42 34 5 35 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 24 86 24 2 25 4 26 6 26 6 27 27 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 13,5 2,4 22 5 Běžné výdaje 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 14,5,9 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 82 22 76 893 8 83 1 86 5 9 93 5 4,2 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 73 11 79 128 7 7 7 7 7, 25 52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 18 522 21 814 2 2 2 2 2, 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 4 163 45 98 46 47 47 47 47,5 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma 217 54 až 59 4 775 23 99 5 5 5 5 5 obyv. a ostatní neinvestiční výdaje až 221 28 Rezerva na běžné výdaje 17 7 1 4 18 9 15 1 12 1 74 2 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 29 6 DOTACÍ!) 7 65 48 515 1 1 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 288 828 296 239 238 7 335 5 247 4 247 1 247 6 13,8,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 29 891-21 687 4-19 5 54 58 11,3 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 276 122 268 72 278 7 291 5 297 4 31 1 35 6 18,1 2,4 33 5 Běžné výdaje (provozní) 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 14,5 Suma 217 až 221 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 57 359 2 978 4 56 5 54 58 258 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 7 592 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 38 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 22 299-29 287 32 4-26 6 42 4 46 4 5 4 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -29 891 21 687-4 19-5 -54-58 39 ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 4 ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 41 ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 8 872 51 585 83 985 57 385 99 785 146 185 196 585 Suma 217 až 221 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 49 767 13 378 32 4 48 4 42 4 46 4 5 4 22 ř.1+ř.11+pol. 4112 44 Dluhová základna a 4212 25 58 254 46 264 1 277 1 283 287 1 291 6 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. Dluhová služba 7 592 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 3,3% 2,99% 2,88% 2,74% 2,69% 2,65% 2,61% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) 82 337 74 737 67 137 59 537 51 937 44 337 36 737 48 Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha 468 468 468 468 468 468 468 návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) 611 91 Suma 217 až 21 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) 2 2 2 2 2 1 51 ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 12 4 28 4 22 4 26 4 3 4 12 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., 279 674 167 85 je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 34 z 39

Tabulka 8. Podrobný rozpočtový Rožnova s pohledem na finance od r. 211 ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje 211 212* 213* 214 215 Rozpočet 216 1 1 Daňové příjmy 164 194 178 637 26 343 212 363 216 395 223 49 235 5 247 3 253 4 257 1 261 6 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 31 755 32 35 37 177 36 72 38 311 43 46 3 49 5 52 8 55 57 3 1112 DPFO OSVČ 5 82 5 143 3 292 3 837 3 939 2 1 1 6 2 2 2 4 2 9 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 2 675 3 18 3 533 4 18 4 269 3 4 4 4 4 4 5 1121 DPPO 27 98 31 34 34 55 38 468 39 621 4 45 5 46 5 46 7 47 48 6 1122 DPPO za obce 5 98 1 992 3 198 2 344 2 44 2 2 2 2 2 2 7 1211 DPH 64 257 62 825 74 83 78 77 76 892 81 86 93 95 96 97 8 133 až 135 Místní poplatky 12 596 2 45 27 356 24 167 26 41 29 487 26 26 26 26 26 9 1361 Správní poplatky 6 167 5 442 6 812 7 922 8 116 6 562 8 8 8 8 8 1 1511 Daň z nemovitostí 7 863 16 77 16 389 16 88 16 766 16 16 7 16 7 16 7 16 7 16 7 11 2 Nedaňové příjmy 11 352 7 913 5 84 8 996 1 28 6 797 3 2 3 2 3 3 3 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 3 55 3 416 2 498 3 693 5 6 3 116 3 2 3 2 3 3 3 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 1 556 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 5 256 1 38 96 2 548 2 81 1 725 15 24 Přijaté splátky půjček 4 16 3 Kapitálové příjmy 1 32 1 1 393 257 5 25 17 4 Přijaté dotace (transfery) 153 817 65 538 4 91 72 81 92 39 44 26 4 41 41 41 41 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 139 721 46 418 37 62 48 347 49 7 38 856 4 41 41 41 41 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 14 95 19 119 3 29 23 734 42 34 5 35 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 26 973 26 518 24 112 24 9 24 86 24 2 25 4 26 6 26 6 27 27 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 33 682 252 88 253 57 294 833 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 22 5 Běžné výdaje 289 82 187 434 195 961 21 478 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 68 619 65 864 67 996 77 282 82 22 76 893 8 83 1 86 5 9 93 5 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 64 851 6 429 64 338 71 36 73 11 79 128 7 7 7 7 7 25 52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 15 794 2 275 22 2 19 687 18 522 21 814 2 2 2 2 2 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 43 564 37 668 48 887 5 876 4 163 45 98 46 47 47 47 47 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky 54 až 59 obyv. a ostatní neinvestiční výdaje 96 993 3 197-7 459-8 727 4 775 23 99 5 5 5 5 5 28 Rezerva na běžné výdaje 17 7 1 4 18 9 15 1 12 1 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 29 6 DOTACÍ!) 33 571 45 71 29 147 6 784 7 65 48 515 1 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 323 392 232 55 225 18 271 262 288 828 296 239 238 7 335 5 247 4 247 1 247 6 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 7 29 19 583 27 949 23 571 29 891-21 687 4-19 5 54 58 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 315 267 232 968 249 768 269 76 276 122 268 72 278 7 291 5 297 4 31 1 35 6 33 5 Běžné výdaje (provozní) 289 82 187 434 195 961 21 478 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 25 446 45 534 53 87 59 228 57 359 2 978 4 56 5 54 58 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 13 948 9 8 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 11 672 8 825 7 592 7 592 7 592 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 566 2 558 2 358 15 979 22 299-29 287 32 4-26 6 42 4 46 4 5 4 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -7 29-19 583-27 949-23 571-29 891 21 687-4 19-5 -54-58 39 ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) 434 63 261 888 253 57 294 833 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 4 ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) 434 63 261 888 253 57 294 833 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 41 ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 1 697 22 234 42 67 58 592 8 872 51 585 83 985 57 385 99 785 146 185 196 585 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů -85 226 36 79 46 215 51 636 49 767 13 378 32 4 48 4 42 4 46 4 5 4 ř.1+ř.11+pol. 4112 44 Dluhová základna a 4212 22 519 213 67 236 259 245 449 25 58 254 46 264 1 277 1 283 287 1 291 6 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. Dluhová služba 11 672 8 825 7 592 7 592 7 592 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 54,65% 4,14% 3,21% 3,9% 3,3% 2,99% 2,88% 2,74% 2,69% 2,65% 2,61% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) 99 35 15 113 97 521 89 929 82 337 74 737 67 137 59 537 51 937 44 337 36 737 48 Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 1 417 1 41 1 459 1 215 468 468 468 468 468 468 468 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) 579 38 584 939 575 49 582 21 611 91 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) 2 2 2 2 2 51 ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 12 4 28 4 22 4 26 4 3 4 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., 279 674 167 85 je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) 217 218 219 22 tis.kč 221 Zdroj: Číslovaná stránka 35 z 39

Tabulka 9. Kumulovaný rozpočtový Rožnova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Kumulovaný rozpočtový Údaje 213 214 215 Rozpočet 216 217 218 219 22 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 26 343 212 363 216 395 223 49 235 5 247 3 253 4 257 1 261 6 14,6 2,8 11 2 Nedaňové příjmy 5 84 8 996 1 28 6 797 3 2 3 2 3 3 3 13, -1,6 16 3 Kapitálové příjmy 1 393 257 5 25 17 4 Přijaté dotace (transfery) 4 91 72 81 92 39 44 26 4 41 41 41 41 18,9 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 37 62 48 347 49 7 38 856 4 41 41 41 41 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 3 29 23 734 42 34 5 35 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 24 112 24 9 24 86 24 2 25 4 26 6 26 6 27 27 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 253 57 294 833 318 719 274 552 278 7 316 5 297 4 31 1 35 6 13,5 2,4 22 5 Běžné výdaje 195 961 21 478 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 14,5,9 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 29 147 6 784 7 65 48 515 1 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 225 18 271 262 288 828 296 239 238 7 335 5 247 4 247 1 247 6 13,,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 27 949 23 571 29 891-21 687 4-19 5 54 58 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 249 768 269 76 276 122 268 72 278 7 291 5 297 4 31 1 35 6 tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní) 195 961 21 478 218 763 247 724 238 7 235 5 247 4 247 1 247 6 14,5 Suma 217 až 221 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 53 87 59 228 57 359 2 978 4 56 5 54 58 258 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 7 592 7 592 7 592 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 7 6 38 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 42 67 58 592 8 872 51 585 83 985 57 385 99 785 146 185 196 585 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 46 215 51 636 49 767 13 378 32 4 48 4 42 4 46 4 5 4 22 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 rozvaha účet 451 ÚFIS 1M) 89 929 89 929 82 337 74 737 67 137 59 537 51 937 44 337 36 737 48 Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 1 459 1 215 468 468 468 468 468 468 468 5 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) 2 2 2 2 2 1 51 ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 12 4 28 4 22 4 26 4 3 4 12 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 POZ. 54 až 58 279 674 167 85 je 6% příjmů za 4 roky *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) 221 průměr 2 až 215 průměrná % změna 221/217 Číslovaná stránka 36 z 39

tis. Kč Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Rožnova 8 25% 6 22% 22% 21% 4 2% 19% 18% 19% 2% 2 16% 17% 14% 15% 13% 12% -2 11% 11% 1% -4 8% 8% -6 4% 5% 5% -8 3% -1 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 32 479 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 87 59 228 57 359 2 978 4 56 5 54 58 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 25 15 27 39 42 414 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 36 79 46 215 51 636 49 767 13 378 32 4 48 4 42 4 46 4 5 4 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 11% 13% 16% 4% 12% 11% 3% 5% 8% 2% 22% 22% 21% 8% 14% 19% 17% 18% 19% Rozpoč et 216 217 218 219 22 221 % Zdroj: Číslovaná stránka 37 z 39