Modely selektivní interakce a jejich aplikace

Podobné dokumenty
Základy teorie odhadu parametrů bodový odhad

Statistika a spolehlivost v lékařství Charakteristiky spolehlivosti prvků I

Odhady Parametrů Lineární Regrese

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 9

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

5. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bayesovské odhady

Intervalové Odhady Parametrů

Nestranný odhad Statistické vyhodnocování exp. dat M. Čada

BAYESOVSKÉ ODHADY. Michal Friesl V NĚKTERÝCH MODELECH. Katedra matematiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni

3 Bodové odhady a jejich vlastnosti

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

Neparametrické odhady podmíněné rizikové funkce

z Matematické statistiky 1 1 Konvergence posloupnosti náhodných veličin

Odhad parametrů N(µ, σ 2 )

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

Charakterizace rozdělení

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Eva Fišerová a Karel Hron. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

y = 0, ,19716x.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Regresní analýza. Eva Jarošová

Odhad stavu matematického modelu křižovatek

6. ZÁKLADY STATIST. ODHADOVÁNÍ. Θ parametrický prostor. Dva základní způsoby odhadu neznámého vektoru parametrů bodový a intervalový.

KGG/STG Statistika pro geografy

Pearsonůvχ 2 test dobré shody. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Radka Picková Transformace náhodných veličin

KVADRATICKÁ KALIBRACE

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Stabilizace Galerkin Least Squares pro

CHOVÁNÍ SILOFUNKCÍ TESTŮ V COXOVĚ MODELU PROPORCIONÁLNÍCH RIZIK

Statistika. Regresní a korelační analýza Úvod do problému. Roman Biskup

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Přednáška č.7 Ing. Sylvie Riederová

Časové řady, typy trendových funkcí a odhady trendů

Pravděpodobnost a statistika

Určujeme neznámé hodnoty parametru základního souboru. Pomocí výběrové charakteristiky vypočtené z náhodného výběru.

Návrh a vyhodnocení experimentu

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

Odhad parametrů N(µ, σ 2 )

Příklady - Bodový odhad

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Fiala P., Karhan P., Ptáček J. Oddělení lékařské fyziky a radiační ochrany Fakultní nemocnice Olomouc

Matematika (a fyzika) schovaná za GPS. Global Positioning system. Michal Bulant. Brno, 2011

Základní statistické modely Statistické vyhodnocování exp. dat M. Čada ~ cada

AVDAT Nelineární regresní model

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

Odhady - Sdružené rozdělení pravděpodobnosti

MATEMATICKÁ STATISTIKA. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Mˇ eˇren ı ˇ cetnost ı (Poissonovo rozdˇ elen ı) 1 / 56

LIMITNÍ VĚTY DALŠÍ SPOJITÁ ROZDĚLENÍ PR. 8. cvičení

VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Základy navrhování průmyslových experimentů DOE

Pojistná matematika. Úmrtnostní tabulky, komutační čísla a jejich použití. Silvie Kafková

Laplaceova transformace

Časové řady, typy trendových funkcí a odhady trendů

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Metoda momentů Metoda maximální věrohodnosti

Úvod do analýzy časových řad

Kendallova klasifikace

Kvantily a písmenové hodnoty E E E E-02

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM

1 Vedení tepla stacionární úloha

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Apriorní rozdělení. Jan Kracík.

Šárka Došlá. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze. Bimodální rozdělení. Šárka Došlá. Motivace. Základní pojmy

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Neuronové sítě. Vlasta Radová Západočeská univerzita v Plzni katedra kybernetiky

ROVNICE NA ČASOVÝCH ŠKÁLÁCH A NÁHODNÉ PROCESY. Michal Friesl

Intervalová data a výpočet některých statistik

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 11. téma

NEPARAMETRICKÉ BAYESOVSKÉ ODHADY V KOZIOLOVĚ-GREENOVĚ MODELU NÁHODNÉHO CENZOROVÁNÍ. Michal Friesl

Regresní analýza 1. Regresní analýza

Náhodné chyby přímých měření

Generování pseudonáhodných. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Regresní analýza. Ekonometrie. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel

AVDAT Mnohorozměrné metody, metody klasifikace

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Testování změn v binárnách autoregresních modelech Šárka Hudecová 1/ 36

Jemný úvod do statistických metod v netržním oceňování

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Odhady parametrů Postačující statistiky

ODHADY VARIABILITY POSLOUPNOSTÍ

Modelovánía experimentální zjišťovánímechanických vlastností nelineárních materiálů

Modelování a simulace Lukáš Otte

1 Klasická pravděpodobnost. Bayesův vzorec. Poslední změna (oprava): 11. května 2018 ( 6 4)( 43 2 ) ( 49 6 ) 3. = (a) 1 1 2! + 1 3!

O ODHADU PARAMETRŮ V JEDNODUCHÉM NELINEÁRNÍM MODELU KLOUZAVÝCH SOUČTŮ

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

1 Přesnost metody konečných prvků

Úlohy nejmenších čtverců

Česká republika - ŽENY

2016 Česká republika ŽENY (aktuální k )

Numerická matematika Písemky

Transkript:

Modely selektivní interakce a jejich aplikace Marie Leváková Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity 5. 9. 2013 Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 1 / 23

Obsah 1 Úvod a motivace 2 Model selektivní interakce 3 Aplikace: model latence 4 Odhad latence Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 2 / 23

Obsah Úvod a motivace 1 Úvod a motivace 2 Model selektivní interakce 3 Aplikace: model latence 4 Odhad latence Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 3 / 23

Úvod a motivace Úvod a motivace Pomocí synapsí na dendritech jsou na neuron přenášeny excitační a inhibiční vzruchy. Excitační vzruchy - zvyšují membránový potenciál. Inhibiční vzruchy - snižují membránový potenciál. Membránový potenciál dosáhne prahové hodnoty neuron vyšle výstupní impulz. Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 4 / 23

Úvod a motivace Při experimentu se zaznamenává průběh membránového potenciálu. Obecně se předpokládá, že pro přenos informace má význam pouze čas výskytu výstupních impulzů. Posloupnost impulzů - náhodný bodový proces. Záznam posloupnosti impulzů: Čas Mimo jiné nás zajímá pravděp. rozdělení délky intervalů mezi výstupními impulzy. Experimentální studie rozdělení intervalů může být multimodální. Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 5 / 23

Obsah Model selektivní interakce 1 Úvod a motivace 2 Model selektivní interakce 3 Aplikace: model latence 4 Odhad latence Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 6 / 23

Model selektivní interakce Model selektivní interakce Excitatory X E f E (t) Inhibitory Response X I f I (t) X p(t) 1 Výstupní impulzy modelovány pomocí interakce dvou pomocných náhodných procesů reprezentujících: a) excitační vzruchy b) inhibiční vzruchy 2 Inhibiční vzruch vymaže následující excitační vzruch. 3 Neeliminované excitační vzruchy výstupní impulzy neuronu. Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 7 / 23

Model selektivní interakce Předpoklady základního modelu Excitační vzruchy - proces obnovy, interval mezi vzruchy - náh. veličina X E, hustota f E (t) Inhibiční vzruchy - Poissonův proces s parametrem µ, interval mezi vzruchy - náh. veličina X I, hustota f I (t) = µe µt. výstupní impulzy tvoří proces obnovy, délka intervalu mezi výstupními impulzy - náh. veličina X, p(t) - hustota X Model umožňuje multimodální rozdělení X. Simulace modelu s X E Gama(k, λ) - histogramy pro X : 1.0 0.8 k = 5 λ = 5 θ * = 1 1.0 0.8 k = 20 λ = 20 θ * = 1 density 0.6 0.4 density 0.6 0.4 0.2 0.2 0.0 0 2 4 6 8 10 X 0.0 0 2 4 6 8 10 X Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 8 / 23

Model selektivní interakce Odvození Laplaceovy transformace p(t) Impulz nastal v čase t 2 možnosti: a) E I R 0 t b) E I R 0 τ t f E (t)e µt f E (τ)(1 e µτ )p(t τ) Celkem dostáváme: p(t) = f E (t)e µt + Laplaceova transformace: Z t 0 ˆfE (τ)(1 e µτ )p(t τ) dτ bp(s) = b f E (s + µ) + b f E (s)bp(s) b f E (s + µ)bp(s) bf E (s + µ) bp(s) = 1 f b E (s) + f b E (s + µ) Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 9 / 23

Obsah Aplikace: model latence 1 Úvod a motivace 2 Model selektivní interakce 3 Aplikace: model latence 4 Odhad latence Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 10 / 23

Pojem latence Aplikace: model latence Spontánní aktivita - impulzy nastávají náhodně, ale s konstantní intenzitou. V okamžiku t s začne působit podnět, po něm se intenzita výskytu výstupních impulzů změní. zvýšení intenzity excitační odezva snížení intenzity inhibiční odezva podnˇet odezva excitaˇcní odezva inhibiˇcní odezva latence Změna intenzity se projeví až po jistém zpoždění (latence). Jak odhadnout délku zpoždění, jestliže došlo k inhibiční odezvě? Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 11 / 23

Aplikace: model latence Latence v modelu selektivní interakce 1 Před stimulací do neuronu vstupují pouze excitační vzruchy. 2 Od okamžiku t s se začnou objevovat inhibiční vzruchy. 3 Latence - doba mezi t s a výskytem prvního inhibičního vzruchu. Excitační vzruchy - proces obnovy, interval mezi vzruchy X E, hustota f E (t) Inhibiční vzruchy - Poissonův proces s parametrem 1/θ, interval mezi vzruchy X I, hustota f I (t) = (e t/θ )/θ E t s X E I R T Θ X X I Θ - latence, doba do výskytu inhibičního vzruchu, střední hodnota θ T - doba mezi t s a prvním následujícím impulzem, hustota p T (t) X - interval mezi prvním a druhým impulzem po t s, hustota p(t) Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 12 / 23

Rozdělení veličiny T Aplikace: model latence První impulz nastal po uplynutí doby t. Dvě možné situace: 1 První exc. vzruch v čase t, před ním žádný inh. vzruch. 2 První exc. vzruch v čase τ < t, před ním alespoň jeden inhibiční vzruch. p F (t) - hustota dopředné rekurenční doby excitačního procesu. Z t p T (t) = p F (t)e t/θ + p F (τ)(1 e τ/θ )p(t τ) dτ 0 Laplaceova transformace p T (t): cp T (s) = p c h F (s + 1/θ ) + bp(s) cpf (s) p c i F (s + 1/θ ). Po dosazení bp(s): cp T (s) = c p F (s + 1/θ ) + h bf E (s + 1/θ ) cpf (s) p c i F (s + 1/θ ) 1 f b E (s) + f b. E (s + 1/θ ) Pro dopřednou rekurenční dobu v procesu obnovy platí p F (t) = 1 F E (t) ; pf c(s) = 1 f b E (s) E(X E ) se(x E ). Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 13 / 23

Aplikace: model latence Model s gama rozdělením X E Excitační vzruchy - proces obnovy, X E Gama(k, λ). f E (t) = Laplaceova transformace hustoty X : λk Γ(k) tk 1 e λt, b fe (s) = λ «k s + λ [λ(s + λ)] k bp(s) = ˆ`s + λ)(s + λ + 1 k + [λ(s + λ)] k ˆλ `s. + λ + 1 k θ θ Laplaceova transformace hustoty T : cp T (s) = + λ k(s + 1/θ ) ( λ s + λ + 1/θ «k 1 + ` ««k»s λ k k s+λ λ s+λ+1/θ λ s + λ + 1/θ» s 1 ` λ s+λ k + ` + 1 λ θ s+λ k λ s+λ+1/θ 9 k 1 >=. >; Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 14 / 23

Aplikace: model latence Pro obecné k je obtížné najít inverzní transformaci bp(s) a cp T (s). Je-li k = 1, excitační vzruchy tvoří Poissonův proces: p T (t) = 1 λ t 2 4λθ + 1 e 2 (2λ+1/θ ) h 1 + 4λθ + 1 + 4λθ e t 2θ 1+4λθ + + 1 + 4λθ 1 + 4λθ e t i 2θ 1+4λθ. Hustoty a histogramy pro T (ze simulace modelu): 1.0 0.8 k = 1, λ = 1 θ * = 10 θ * = 1 θ * = 0.2 1.0 0.8 k = 5 λ = 5 θ * = 1 1.0 0.8 k = 20 λ = 20 θ * = 1 p T (t) 0.6 0.4 density 0.6 0.4 density 0.6 0.4 0.2 0.2 0.2 0.0 0 2 4 6 8 10 t 0.0 0 2 4 6 8 10 T 0.0 0 2 4 6 8 10 T Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 15 / 23

Obsah Odhad latence 1 Úvod a motivace 2 Model selektivní interakce 3 Aplikace: model latence 4 Odhad latence Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 16 / 23

Odhad latence Odhad latence Zajímá nás rozdělení náhodné veličiny Θ. Z předpokladů modelu plyne, že Θ Exp(1/θ ). θ je zároveň střední doba latence. K odhadu θ použijeme: pozorování t 1,..., t n proměnné T pozorování x 1,..., x n proměnné X. Předpokládáme, že všechny ostatní parametry modelu jsou známé. Tři metody odhadu: 1 Metoda maximální věrohodnosti 2 Momentová metoda 3 Metoda vycházející z Laplaceovy transformace hustoty Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 17 / 23

Odhad latence Odhad metodou maximální věrohodnosti Lze aplikovat jedině je-li známa hustota. Zde pouze v případě, kdy k = 1. l(θ ) = n ln 2 + n ln λ n ln θ n ln»4λ+ 1θ 2λθ +1 2θ + nx i=1 nx t i + i=1 ln h 1 + 4λθ + 1 + 4λθ e t i 2θ 1+4λθ + Maximum věrohodnostní funkce se určí numericky. + 1 + 4λθ 1 + 4λθ e t i i 2θ 1+4λθ. Odhad lze zpřesnit, dosadí-li se do věrohodnostní funkce jak pozorování t i, tak x i (pochází ze stejného rozdělení). Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 18 / 23

Odhad momentovou metodou Odhad latence Výpočet momentů z Laplaceovy transformace hustoty: E (Z n ) = ( 1) n b fz (n) (0) Momentový odhad - řešení momentové rovnice. Několik možností momentových odhadů: 1 ˆθ M,T : 2 ˆθ M,X : 3 ˆθ M,T +X : E(T ) = t E(X ) = x E(T + X ) = E(T ) + E(X ) = t + x Jen pro ˆθ M,X lze nalézt explicitní řešení pro obecné k ˆθ M,X = 1 λ " «# 1/k 1 λ k x 1. V ostatních případech se rovnice řeší numericky. Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 19 / 23

Odhad latence Odhad vycházející z Laplaceovy transformace hustoty Rozdělení jednoznačně určeno Laplaceovou transformací hustoty. Platí: cp T (s) = E e st. Aproximace střední hodnoty pomocí empirického odhadu: fp T (s) = 1 n nx e st i. Myšlenka metody: porovnání teoretické a empirické Laplaceovy transformace v předem zvolených bodech s 1, s 2,..., s q. Nelineární regresní model: i=1 fp T (s i) = cp T (s i; θ ) + ε i. - odhad parametru θ metodou nejmenších čtverců. Přesnost odhadu závisí na použitých bodech s i. Neexistuje jednoduchý návod pro jejich optimální volbu. Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 20 / 23

Výsledky Odhad latence λ = 1, n = 100, N = 1000 k {1, 3, 9} θ [0.1, 1.5] RME(ˆθ ) = 1 N RMSE(ˆθ ) = 1 N NX i=1 NX i=1 ˆθ i ˆθ i! θ θ θ θ ML (T) ML (T,X) MOMENT (T) MOMENT (X) MOMENT (T+X) LAPLACE! 2 RME 100 [%] 10 5 0 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 θ * ML (T) ML (T,X) MOMENT (T) MOMENT (X) MOMENT (T+X) LAPLACE k = 1 k = 3 k = 9 RMSE 100 [%] 60 40 20 k = 1 k = 3 k = 9 0 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 0.5 1.0 1.5 θ * Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 21 / 23

Děkuji za pozornost! Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 22 / 23

Reference Coleman, R.; Gastwirth, J. I. (1969) Some models for interaction of renewal processes related to neuron firing. J. Appl. Prob. 6, 38 58. Fienberg, S. E. (1974) Stochastic models for single neuron firing trains: A survey. Biometrics 30, 399 427. Lawrance, A. J. (1970) Selective interaction of a Poisson and renewal process: first-order stationary results. J. Appl. Prob. 7, 359 372. Lawrance, A. J. (1971) Selective interaction of a Poisson and renewal process: the dependency structure of the intervals between responses. J. Appl. Prob. 8, 170 183. Ten Hoopen, M.; Reuver, H. A. (1965) Selective interaction of two independent recurrent processes. J. Appl. Prob. 2, 286 292. Marie Leváková (PřF MU) Modely selektivní interakce a jejich aplikace 5. 9. 2013 23 / 23