Prevence dtských úraz a otrav Doc.MUDr.Veronika Benešová,CSc. Centrum úrazové prevence pi Ústavu veejného zdravotnictví a preventivního lékaství Univerzita Karlova v Praze,2.lékaská fakulta a FN v Motole Úrazy a otravy, uvedené v mezinárodní klasifikaci nemocí jako vnjší píiny nemocnosti a úmrtnosti, jsou v R na pedním míst v celkové úmrtnosti, nemocnosti i pracovní neschopnosti. U dtí a mladých dosplých do 42 let jsou hlavní píinou smrti. V celkové eské populaci zpsobují poranní a otravy 20% ze všech úmrtí u dtí do 14 let. Úmrtnost na úraz je v eské republice dvakrát vyšší, nežli napíklad ve Velké Británii, Švédsku a Nizozemí. Každý rok v dsledku úrazu je ošeteno lékaem 16% dtí školního vku. Z epidemiologických studií vyplývá, že na jedno úmrtí pro úraz je nutno poítat se 42 hospitalizacemi a s více než 1000 návštv ambulancí. Epidemický charakter úrazovosti z ní iní veejn-zdravotnický problém, jehož ovlivnní prostednictvím prevence mže výrazn zmnit oekávanou stední délku života, ekonomickou zátž zdravotnického systému i stav veejného zdraví. Prevence úraz je aktivita, která na základ studia píin a mechanism úraz predikuje jejich frekvenci a navrhuje praktickou intervenci ke snížení jejich potu a závažnosti, vetn zmírnní následk. K tomu slouží metody primární, sekundární a terciární prevence. Úraz je akutní píhoda, definován je jako náhlé poškození zdraví psobením vnjších faktor o síle pesahující adaptaní možnosti lidského organizmu, nebo nedostatek nkterých životn nezbytných faktor. Pro prevenci úraz je základem sbr validních dat o míst, asu, typu úrazu a píinách a souvislostech úrazového dje. Jejich rozborem mžeme stanovit zpsob preventivního zásahu tak, aby bylo dosaženo maximální úinnosti (snížení potu úraz) pi co nejnižších nákladech. Úelem úrazové prevence je aby k úrazu vbec nedošlo a pokud ano, pak aby byl dobe a vas ošeten. Jde tedy nejen o primární prevenci - zabránní vzniku úraz (oddlení chodc a dopravy, zákaz nebezpených výrobk), ale i prevenci sekundární - kvalitní záchranný systém,poskytnutí odpovídající první pomoci, snížení dopadu úrazu, zkrácení léby, snížení náklad, urychlení návratu k plnému zdraví a pedcházení invalidizace a trvalých následk (zádržné systémy v automobilu, ochrann pílby, požární hlásie). I terciární prevence, zaazení trvale poškozených do bžného života má
svoji preventivní roli. Základem prevence jsou objektivní podmínky pro uplatnní zdravého a bezpeného zpsobu života jednotlivce i populaních skupin a pro pípad selhání pak dostupná, kvalifikovaná pomoc dobe fungujícího zdravotnického zaízení. Úrazy vznikají spolupsobením tí faktor: prostedí, hostitele (lovka) a initele (rzné druhy a formy penosu energie). Prostedí - faktory prostedí dlíme do dvou kategorií- sociální a fyzikální. Sociální jsou nap. akceptace požití alkoholu, užívání drog, socioekonomické faktory. Fyzikální jsou místo úrazu, poasí, teplota, denní doba, roní období, rizikové prostedí, stroje, nástroje. Hostitel - vk, pohlaví, vzdlání, schopnosti, fyzická zdatnost, psychický stav, alkohol, drogy, rizikové chování. initel - penos abnormálního množství energie,mechanické, tepelné, chemické,elektrické, radianí. Prostedí zásadním zpsobem ovlivuje úrazovost, ale protože jeho zmna je obvykle asov i finann nároná, bývá asto bezpenost prostedí nahrazována jiným preventivním zásahem, obvykle výchovou k bezpenému chování a zvládání rizikových situací. U dtí zstává bezpené prostedí nejúinnjší ochranou ped úrazem. Prostedí komunikace je místem, kde se úrazové dje pravideln opakují podle stabilních schémat. Nepehledné místo pro pecházení, nedostatek chránných sportovních a rekreaních ploch, špatná signalizace. Dti jsou na komunikacích znevýhodnny svým malým vzrstem, špatným odhadem vzdálenosti jedoucího vozidla, nedostatenou koncentrací pozornosti. Domácí prostedí, které by mlo poskytovat bezpené útoišt rodin je asto djištm úrazu, pedevším dtí do 5ti let vku. Léka a zdravotní sestra má umt poradit rodim jak vytvoit pro dti bezpené domácí prostedí a upozornit na rizikové výrobky a hraky. Dti nad pt let se nejastji zraní na hišti, pi sportu a ve škole. Bezpené hišt, sportovní vybavení a dozor napomáhají úinné prevenci úraz. Hostitel, tedy dít, má adu vlastností, které jej predisponují k uritým druhm úraz. Stupe psychomotorického vývoje zásadním zpsobem ovlivuje riziko úrazu. V rzných vkových skupinách se setkáváme s typickými úrazy pro dané období. Chlapci jsou od stáí 9 msíc astji zranní, nežli dívky. Není to pouze tím, že více sportují a vybírají si rizikovjší druhy sportu. Vizuální a prostorová percepce je u dívek stejného vku lepší než u chlapc, stejn tak i motorická koordinace. Chlapci mají vyšší míru agresivity a odvahy. Míra díttem dosažených dovedností a tendence zapomínat pi he na okolí jsou spolupsobícími faktory. Sociální statut rodiny má vliv na poet i druh úraz. V sociáln slabších rodinách je více
popálenin a opaení, utonutí a úraz dtí chodc. Píinou je menší dohled rodi, nechránné nebo až nebezpené prostedí i nedostatená výchova k bezpenému chování. Více úraz je také v rodinách s vysokou mírou stresu, vliv zde má u menších dtí hlavn temperament matky, u vtších pak chování samotného dítte. initel, tedy energie úraz psobící ovlivuje epidemiologii úrazovosti. Pády jsou nejastjší píinou úrazu dtí obvykle pi výškách od 1 do 2 metr, ale i pád z výše 60 cm mže znamenat pro dít závažné poranní.. Schody jsou rizikové nejen pro batolata, ale i menší dti, pokud spadne osoba, která je nese. Patrové postele a dtská chodítka se nedoporuují. V chodítku se dít mže dostat do nebezpených situací, pi pevrácení chodítka po nárazu na pekážku je dít katapultováno.ezné a bodné rány vznikají pádem na sklo,nebo ostré hrany, proto použití bžného skla ve výplních dveí, nebo oken do výše 1m je nebezpené. Smrtelné úrazy u dtí do 6 ti let zpsobily sekaky na trávu, ezné rány pi nevhodném použití u starších dtí. Prevence otravy toxickými látkami a léky spoívá v bezpenostních uzávrech, které dít nedokáže otevít, ukládání nebezpených látek a lék mimo dosah dtí. Inhalaci drobných pedmt, vtšinou provázenou silným laryngospasmem, který bývá píinou smrti u dtí od pl roku do 3 let lze pedejít odstranním drobných pedmt a potravin, nebo plastových sák z dosahu dtí i zvládnutím manévr první pomoci. Zamezení pístupu dtí k horkým tekutinám a povrchm, kuáckým potebám a otevenému ohni je primární prevencí bolestivých, nákladných a asto trvalé následky zanechávajících úrazm tepelnou energií. Dít do 3 let nemá být ponecháno samo v blízkosti vody, i pouhých 10 cm staí k utonutí. Zdravotnický personál má být schopen rozeznat píznaky syndromu týraného a zneužívaného dítte od píznak úrazu neúmyslného. Zvlášt u rodin neúplných, nefunkních, u velmi mladých i málo vzdlaných rodi je nutno zvlášt pak pi opakujících se ošeteních úrazu na tuto možnost myslet. Intervence se mohou provádt na úrovni individuální, komunitní, i populaní: Individuální - psobení na dti, rodie a osoby zodpovdné za dti (pée odpovídající vku, bezpené prostedí, znalost rizik, výuka dtí ve zvládání rizikových situací a výuka bezpenostních zásad pimená vku). Komunitní - bezpené komunikace, pechody, cyklistické stezky, kvalita bydlení, design pístroj, nábytek a materiály používané doma, systém rychlé zdravotnické pomoci. SZO (Svtová zdravotnická organizace) podporuje projekty zamené na lokální prevenci úraz, využívající spolupráce mezi všemi sektory a zamené na všechny vkové kategorie pod názvem Safe Community Bezpená komunita.
pomoci. Populaní - zákonná opatení, výchova školní, rodinná a mediální o prevenci a první Léka a sestra má využívat svého vlivu na dti i rodie a využít píležitosti k prevenci. Instrukce rodi, spolupracovník a všech profesionál, kteí mají vliv na rodinu se mže dít v prostedí ambulantním i nemocniním, zvlášt pak pokud je dít pro úraz již ošetováno. Verbální informaci je dobré doplnit psaným textem, letákem. Musí být relativn struná a jednoduchá, pokud je doplnna ukázkou bezpenostních prvk a pomcek dosáhne se žádané zmny chování lépe. Schopnost naslouchat, podpoit rodie, jejichž dít prodlalo úraz a pomoc pi hledání zpsobu jak v budoucnu úrazu zabránit je jedna z povinností zdravotníka. Patí sem i pozornost k rizikm na vlastním pracovišti, ve svém vlastním dom a obci. Ke skutené kontrole úrazovosti je zapotebí spolupráce lékae-traumatologa, pediatra, epidemiologa a preventisty. V roce 2005 zemelo podle údaj Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku eské republiky (ÚZIS) 106 dtí na vnjší píiny- úrazy a otravy.úmrtnost se sice postupn meziron snižuje, ale poet celkem lékasky ošetených dtských úraz zstává stále stejný, kolem 450 000.A poet dtí, které musely být pro úraz hospitalizovány spíše narstá.ošetuje se více sportovních úraz i úraz školních, narstá poet úraz ve volném ase a domácích.poet dopravních úraz dtí není tak vysoký, ale zato jsou tyto úrazy vážnjší, tém polovina smrtelných úraz dtí se stala v doprav. Tato varující ísla pedstavují obrovskou zátž nejen z hlediska utrpení obtí úraz, jejich rodin a blízkých, ale také zátž ekonomickou a neúmrn zatžují zdravotnický systém.takový stav je neudržitelný, když si uvdomíme, že vtšin nehod se dalo zabránit. Proto je poteba prevence úraz u nás naléhavá a musí používat efektivní metody s prokázanou úinností a postihnout všechny vkové skupiny, všechny situace a prostedí, kde k úrazm dochází nejastji.na prevenci se mohou podílet v podstat všechny státní orgány a instituce i spolenosti, které mohou úrazovost ovlivnit- tedy sektory dopravy, školství, sportu,vnitra., ale i práce a sociální vci. Samozejm zdravotnictví a jeho zdravotní ústavy, ale vlastn každý zdravotník by ml prevenci úraz provádt jako souást své práce, zvlášt pak ten, který se stará o dti. Znalost píin, souvislostí a mechanism dtských úraz pomáhá rozhodovat, kam vložit omezené prostedky na preventivní zásahy co nejúelnji.preventivní program snížení úrazovosti musí zahrnovat všechna základní prostedí, domov, školu, hišt a komunikace.
Dtství je z hlediska úrazovosti zvlášt rizikovým obdobím života, tetina všech úraz které si vyžádají lékaské ošetení se stane dtem do 14. let.samozejm je hlavní zodpovdnost na rodiích, ale zdravotnická veejnost mže psobit nejen výchovn na rodie i dti, ale i participovat na vytváení program a jejich iniciováním a poskytováním nezbytných zdravotnických informací zásadním zpsobem pispt ke snížení úrazovosti dtí. Ministerstvo zdravotnictví pedložilo vlád ke schválení Národní akní plán prevence dtských úraz, který vznikl mezioborovou spoluprácí skupiny odborník.návrh vychází z podrobné analýzy souasného stavu a stanovuje úkoly jednotlivých resort tak, aby se podailo úinn snížit dtskou úrazovost prostednictvím pasivních i aktivních prostedk prevence ve všech oblastech života dtí.nap byl vládou schválen v srpnu 2007. Prevence úraz je postavena na uceleném programu snížení úrazovosti. Musíme zmnit chování lidí tak aby vdom snižovali riziko, kterému jsou vystaveni. Dti uíme chránit své zdraví a vyhýbat se nebezpeí a to nejen pouováním, ale pedevším nácvikem praktických dovedností. Prostednictvím zákon a naízení mžeme upravit prostedí, nebo výrobky. Tím se pak vytváí pasivní ochrana, ale nutná je pak kontrola a postih nedodržování práva.vtšina úraz vzniká tak, že spolupsobí rizikové prostedí, chování a nedostatek znalostí a dovedností, jak se chránit. Dti mají podle mezinárodních úmluv právo na bezpeí a to pedevším proto, že jsou zranitelnjší z mnoha dvod. Nemají pístup k adekvátním informacím o výrobcích, které používají, o prostedí ve kterém žijí, hrají si a cestují. I v pípad, že tyto informace mají k dispozici, nechápou veškeré jejich dsledky.rodie asto ani nemohou ovlivnit výbr prostedí, ve kterém se dti musí orientovat (silnice, školy, dtská hišt a dokonce i domovy). Život do znané míry ovlivují socioekonomické podmínky.není možné, aby dti nebo jejich rodie adekvátn posoudili potencionální rizika používání moderních technologických výrobk, zejména rzných chemických pípravk.v eské republice jsme zamili pozornost pedevším na sekundární prevenci, tedy kvalitní ošetení úraz tak, aby došlo k úplnému zahojení a nezstaly trvalé následky. Centra dtské traumatologie - obecn traumacentra jsou místem, kde se poskytuje komplexní pée o zranné na nejvyšší možné úrovni. Nemocnice, která má traumacentrum musí být schopná zajistit všechny odborníky, kteí jsou k ošetení úrazu zapotebí. Závažné popáleniny ošetují kliniky popáleninové medicíny, nebo oddlení popálenin, pípadn pak plastická chirurgie.málo však je vnováno primární prevenci, tedy snahám úrazu zabránit.ve státech kde se tento druh prevence provádí již dv desítky let se jasn prokázala úinnost, jejich úrazovost tedy poty ošetených úraz na 100 000 osob jsou i více než dvakrát nižší.a vycházeli z podobné situace, jaká je dnes u nás.
Žádná prevence nebude úinná, pokud bude zamena jen jednostrann.nkteré intervence jsou zameny na uritý druh úrazu, jiné zahrnují více druh a píin. Programy zamené na používání cyklistických pileb specificky snižují poranní hlavy, které je u dtí cyklist asté a vážné.prosazení dsledného používání dtských autosedaek a jiných zádržných systém v autech sníží poet i závažnost mnohoetných zranní-polytraumat. Dobe osvtlená komunikace, jasné a srozumitelné dopravní znaení i omezeni rychlosti ovlivní celou škálu úraz dítte chodce.stejn tak zizování pších a cyklistických stezek, pechod bezpenjších pro dti a dostatených chránných ploch pro bezpenou hru. Nejastji se komunitní programy zamují na výchovu dítte jako chodce a úastníka provozu na komunikacích, mén asto, protože více nákladné, jsou úpravy prostedí tak, aby bylo bezpené a pátelské k dtem.kvalita dtských hiš je dosud pevážn nízká, akoliv již platí evropské normy pro jejich vybavení i povrchy.mnohá jsou pro dti pímo nebezpená, a obce je tedy radji odstraní, aniž by je nahradily. Nejastjší úraz je pád z nevhodného, nebo poškozeného vybavení. Konstrukce výrobk bezpenjších pro dti a dsledné odstranní tch, které jsou rizikové by se mlo stát vizitkou zodpovdného výrobce. Prevence násilných in, omezení zneužívání a týrání dtí nejen sníží jejich úrazovost, ale v budoucnu i sníží riziko jejich vlastní násilné innosti.rozpoznání a vasná diagnóza násilí na dtech je úkolem pediatra, ale i dosplých kteí se s díttem dostanou do kontaktu.efektivní programy na snížení sebevražednosti dtí a mladistvých jsou zameny na trénink uitel, vychovatel, léka a policist k rozeznání píznak sebevražedných sklon. Prevence úraz dtí je i prioritou Svtové zdravotnické organizace (SZO), proto byla na léta 2006 7 byla uzavena mezi eskou kanceláí SZO a Ministerstvem zdravotnictví smlouva o spolupráci. Jedná se o bilaterální smlouvu, zamenou na prevenci pedevším úraz dopravních.jde o pokraování aktivit, které zaaly vloni Svtovým dnem zdraví WHO. Jde o to aby se do prevence dopravních úraz zapojila státní správa i neziskový sektor.aby existující projekty na regionální a místní úrovni, které se osvdili a zvýšily bezpeí dtí byly dále využívány. Napíklad projekt Bezpená cesta do školy,vidíš mne?,na kolo jen s pílbou,domluvme se,nebo Road Show-The Action. Každoron se organizují Národní dny bez úraz pod záštitou MZ a ve spolupráci s Národní sítí Zdravých mst. V roce 2007 byl OSN a SZO vyhlášen Globální týden bezpenosti v doprav na 23.-29.duben a k tomu se vázala ada akcí, napíklad výtvarná soutž dtí, nebo vytvoení metodiky pro prevenci úraz dtí na cest do školy a zárove zvýšení tlesného pohybu dtí.
Systémovým a koordinovaným pístupem k problematice dtských úraz se v eské republice dlouhodob zabývají napíklad nkteí lenové sít Zdravých mst, obce a regiony, a zvlášt první Bezpené komunity WHO. lenové Národní sít této akce se každoron zapojují do celostátní kampan Dny bez úraz a ada z nich realizuje projekty zamené na bezpenost dtí v doprav, pi sportu nebo ve škole. K tmto aktivitám pedevším také zvýšení informovanosti oban o možnostech prevence a o rizicích, které nás obklopují.takové msto, nebo region si vytváí vlastní plán, zamený na lokální problémy. Nkterá rizika jsou spolená, domácí úrazy, popáleniny a opaeniny, otravy nebo pády. Jiná jsou specifická, nkde je zapotebí zamit se více na cyklisty, jinde motoristy, nebo tonutí. Vzhledem k tomu, že se na úrazu podílí více faktor, je velice obtížné odhadnout budoucí vývoj úrazovosti dtí v eské republice. Zahraniní studie popisují existující vztah mezi nízkým píjmem rodiny a zvýšeným rizikem úrazu.vzhledem k pokraující sociální diverzifikaci naší spolenosti, lze pedvídat, že i v eské republice se bude zvtšovat riziková skupina dtí ze špatných ekonomických pomr. Také zmny v tradiní form rodiny, zvyšující se poet dtí vychovávaných jedním rodiem, asto i v horších podmínkách ovlivují dtskou úrazovost i možnosti prevence. Horší standard bydlení v nekvalitních a neudržovaných prostorách, hustá doprava, nedostatek finanních prostedk k nákupu bezpenostních prvk, napíklad cyklistických pileb nebo kvalitních dtských sedaek do auta, používání nebezpených ojetých vozidel, málo bezpeného prostoru na hraní, používání starých elektrických spotebi nebo starých systém vytápní, sportovních poteb, které neodpovídají velikosti a vku dítte.pipoítat mžeme i zanedbaná hišt,nedostatek vhodných ploch pro hru a sport, málo píležitostí sportovat pod dohledem instruktor, nedostatek cyklistických stezek a další. Studie Svtové zdravotnické organizace pedvídá i zmny v dopravních úrazech, pokles úmrtnosti v dsledku dopravních nehod v ekonomicky vysplých zemích o 30% do roku 2020, ale souasn upozoruje, že dojde k výraznému nárstu v zemích stedn vysplých, ke kterým patí i R a rozvojových. Z devátého místa v roce 1990 se zejm dopravní úrazy pesunou v roce 2020 na tetí místo v poadí celosvtových zdravotnických problém. Souasn budou celosvtov na šestém míst v píinách úmrtí. V rámci tzv.pasivní technologické intervence má velký význam oblast ochrany spotebitele. Zajištní bezpeného prostedí (nap. dtská hišt, bazény, školy,a sportovišt) a dozor nad bezpeností prodávaných výrobk (lékovky, elektrické spotebie, domácí chemie) musí být nedílnou souástí preventivních snah. Maastrichtská smlouva znan rozšíila pravomoci
Evropské komise s ohledem na ochranu zdraví a bezpeí evropských oban. V lenských státech má plnou moc iniciovat regulaní výkony tak, aby zaruily bezpenost výrobk a služeb. Normy a smrnice hrají v souasnosti klíovou roli pi regulaci bezpenosti v rámci Evropské unie, protože poskytují technické specifikace již uzákonných koncepcí. Normy mají také jedinený vzdlávat pomocí návod, varování, ilustrací a symbol. V eské republice je hlavní prioritou vytvoení celospoleenského povdomí o naléhavosti úrazové problematiky zejména mezi potencionálními partnery a zainteresovanými skupinami. K prevenci úraz by se ml používat systémový pístup využívající zkušeností získané používáním Haddonových stratégií, které bychom mohli shrnout do nkolika bod: 1. snížení vystavení riziku (nap. zákaz prodeje nebezpených výrobk, bezpenostní uzávry u lék nebo drogistického zboží, úprava domácího prostedí atd.) 2. prevence vzniku úrazového dje (zdravotn-výchovná nebo technologická intervence) 3. snížení závažnosti úrazu v prbhu úrazového dje (zkvalitnní designu výrobk automobil, zádržných systém, elektrických spotebi atd.) 4. snížení následk po úrazu (nap. zkvalitnním záchranného systému, ovládání laické i odborné první pomoci, odborná traumatologická pée.