EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu Makroekonomické modely se zabývají modelováním a analýzou vzahů mezi agregáními ekonomickými veličinami jako je důchod, spořeba, invesice, vládní výdaje, úspory, úroková míra ad. Zaměříme se na jednoduché saické i dynamické modely národního důchodu. Ve saických modelech se zajímáme jen o konečný výsledek a ne o časový průběh realizace změn. Kdežo v dynamických modelech jde o popis změn v závislosi na čase. Saické modely muliplikáor Jednoduchý řísekorového modelu (sekor domácnosí, sekor podniků, vládní sekor), ve kerém označíme: C I G - důchod, - celková spořeba, - celkové čisé invesice, - vládní výdaje. Spořeba C je funkcí velikosí důchodu předpoklad lineární vzah, kde o absoluní čás C vyjadřuje auonomní spořebu, nezávislou na velikosi národního důchodu, o a lineární čás s koeficienem c ( < c < 1 ) předsavuje spořebu indukovanou národním důchodem. Definiční rovnice popisuje rovnováhu, kdy důchod je roven souču celkové spořeby C, celkových čisých invesic I a vládních výdajů G. Model pak můžeme zapsa ve varu: C C() C + c C + I + G Model je sousavou dvou rovnic o 4 proměnných. Předpoklad: proměnné C a jsou endogenní a proměnné I a G jsou exogenní, jejichž hodnoy jsou zadány z vnějšku modelu. Označme zadané hodnoy I a G a doplňme model o další dvě rovnice
I I G G Proměnné G, jsou v pozici vysvělujících i vysvělovaných proměnných. Upravme model na redukovaný var. Dosazením do rovnice rovnováhy a úpravami dosáváme C + c + I + G (1 - c) C + I + G Hodnoy endogenních proměnných a C jsou dány výrazy C + I + G 1 c C + I + G C C + c 1 c Derivace spořební funkce C podle velikosi národního důchodu nám definuje mezní sklon ke spořebě a v případě lineární závislosi je ao míra rovna koeficienu c c dc, d ao hodnoa nám udává jak se změní spořeba v důsledku změny velikosi národního důchodu. Derivace funkce národního důchodu podle velikosi invesic I nám definuje invesiční muliplikáor k d 1 k, di 1 c ao hodnoa nám udává jak se změní velikos národního důchodu v důsledku změny invesic. Z podmínky pro mezní sklon ke spořebě, < c < 1, dosáváme podmínku pro hodnoy invesičního muliplikáoru k >. To, že jsme předpokládali, že G a I jsou exogenní proměnné je zjednodušením modelu. Předpokládejme, že chceme vysvěli hodnou I. Zavedeme I jako endogenní proměnnou. Předpokládejme, že výše invesic závisí na úrokové míře r. Poom model je však neúplný, máme 5 proměnných a 4 rovnice, musíme zada hodnou exogenní proměnné úrokové míry: r r.
Konkréní příklad na cvičení. Uvažujme modely, keré pracují s úsporami S a invesicemi I. To je určiá alernaiva k modelu, ve kerém vysupuje spořeba a invesice a kerý jsme použili při předchozí analýze. Vezměme model ve varu C C() C + c C + S. Víme, že mezní sklon ke spořebě je roven: c dc. d Úspory S jsou funkcí velikosi národního důchodu S() - C() - C - c Derivace funkce úspor S podle velikosi národního důchodu nám definuje mezní sklon k úsporám s ds 1 - c, d ao hodnoa nám udává jak se změní velikos úspor v důsledku změny velikosi národního důchodu. Z podmínky pro mezní sklon ke spořebě, < c < 1, dosáváme podmínku pro mezní sklon k úsporám, < s < 1. Když nedochází ke zpoždění ve spořebě nebo produkci, máme model národního důchodu ve varu C C() C + I. Porovnáním s předchozím modelem dosáváme podmínku rovnováhy I S(), invesice se rovnají úsporám ex pos. Jesliže dochází ke zpoždění ve spořebě nebo produkci dochází k rovnováze ex ane. C + I, kde C C(), I jsou auonomní invesice. Porovnáním dosáváme podmínku rovnováhy: I S. Jesliže spořební funkce je lineární: C C + c,
Poom podmínka rovnováhy je ve varu: - C - c I, z čehož dosáváme: C + I C + I A 1 c s, s A C + I jsou auonomní výdaje. Dosáváme princip lineární muliplikáoru. Je-li sklon k úsporám s konsanní, je rovnovážná úroveň důchodu (1/s)- násobkem auonomních výdajů. Jesliže máme obecnou spořební funkci, oddělíme auonomní čás C a přepíšeme: C C(), kde C pro. Poom dosáváme rovnici: - C() A, rovnovážný důchod závisí na auonomních výdajích A. Jesliže derivujeme předchozí rovnici, dosáváme dc ( ) 1 d da d, z čehož po dosazení mezního sklonu ke spořebě: c dc d dosáváme: da d 1 c 1. 1 s Je-li mezní sklon k úsporám při rovnovážném důchodu roven s, způsobuje přírůsek A auonomních výdajů zvýšení důchodu, keré je přibližně rovno (1/s) A A. s Dynamické modely akceleráor jsou užiečné pro sledování deerminanu důchodu, kerý zase ovlivňuje hospodářský cyklus anebo inflaci. Rozlišujeme diskréní a spojié dynamické modely. U diskréních modelů předpokládáme, že se čas měří v jednolivých obdobích (,1,2, ) a násrojem dynamické analýzy jsou diferenční rovnice. U spojiých modelů předpokládáme, že se čas mění spojiě a pro analýzu ěcho modelů se používají diferenciální rovnice.
Diskréní dynamický model Úspory jsou indukovány velikosí důchodu s mezním sklonem k úsporám s. Mezi invesicemi a důchodem enokrá exisují dva vzahy: o invesice vyvolávají růs důchodu (muliplikáor), o zároveň zv. vyvolané invesice jsou indukovány změnou důchodu za poslední období (akceleráor). Podmínka rovnováhy je určena vzahem invesice se rovnají úsporám. Celý model můžeme zapsa ve varu S I I s S i( 1 Dosazením do rovnice rovnováhy dosáváme i i -s 1 Dosáváme lineární homogenní diferenční rovnici prvního řádu. ) a 1 Pro řešení éo rovnice musíme zná hodnou národního důchodu v jednom období (např., ). 1 2 3 a a 1 a.. 2 a a 2 3 V obecném období je velikos národního důchodu určena velikosí národního důchodu v čase a hodnoou koeficienu a: a -1 a. Pro hodnoy koeficienu a je závislos velikosi národního důchodu na čase : a > 1, rosoucí, a 1, konsanní s hodnoou, < a < 1, klesající, a, konsanní s hodnoou, -1<a <, oscilující konvergující k hodnoě,
a - 1, oscilující mezi hodnoami a -, a < - 1, oscilující divergující. Musí bý však zajišěna predikce pouze poziivních hodno. Spojiý dynamický model Předpokládejme, že čas je spojiou veličinou a dosáváme analogii předchozího diskréního modelu. Úspory jsou indukovány velikosí důchodu s mezním sklonem k úsporám s. Invesice jsou indukovány změnou důchodu, kde změna je vyjádřena jako derivace národního důchodu podle času. Podmínka rovnováhy je určena vzahem invesice se rovnají úsporám. Celý spojiý model můžeme zapsa ve varu S() s() I() d i d S() I() Dosazením do rovnice rovnováhy a po úpravách dosáváme d s d i () d s() i d 1 d. d s b i Zavedením podílu b s/i a inegrováním rovnice dosáváme d bd Řešení je až na konsanu K dáno (,2+ K) () e e b.e K K Z počáeční podmínky dosáváme: e. Po dosazení dosáváme exponenciální závislos velikosi národního b důchodu na čase: () e.