VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Podobné dokumenty
VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

5 FUNKČNÍ CYKLUS ZBRANĚ

Otázky k přijímací zkoušce do navazujícího magisterského studia Obor: Zbraně a munice pro AR 2015/2016

6 Hlavně palných zbraní

LOVECKÉ STŘELECTVÍ TEORIE STŘELBY

KMA/MM. SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Matematický model chování kulky při varovném výstřelu do vzduchu

VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Martin Fryauf Název materiálu: Balistika Označení

Příloha-výpočet motoru

VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

1141 HYA (Hydraulika)

LET Z KULOVNICE. Petr Lenhard

Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry

Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole

VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

MODIFIKOVANÝ KLIKOVÝ MECHANISMUS

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

Vyučovací předmět: CVIČENÍ Z MATEMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu.

FYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Mechanické kmitání (oscilace)

Základy hydrauliky vodních toků

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

I. část - úvod. Iva Petríková

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

PŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

R 2 R 4 R 1 R

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Testovací příklady MEC2

ŘÍZENÍ PALBY. Příprava řízení palby dělostřeleckých jednotek

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.

Veletrh nápadů učitelů fyziky. Gravitační katapult

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

Reaktivní pěchotní plamenomety RPO-A, RPO-Z, RPO-D Čmelák (Реактивные пехотные огнеметы РПО-А, РПО-З, РПО-Д Шмель )

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Výpočet křivosti křivek ve stavební praxi

Vyřešením pohybových rovnic s těmito počátečními podmínkami dostáváme trajektorii. x = v 0 t cos α (1) y = h + v 0 t sin α 1 2 gt2 (2)

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

FYZIKA I. Složené pohyby (vrh šikmý)

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Cvičení Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí (

Ilustrační animace slon a pírko

enýrství Hydraulika koryt s pohyblivým dnem I 141RIN 1

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

POKUSY S PRAKEM Václav Piskač, Brno 2014

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005

ZBRANĚ A ZÁKON. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Základy rádiové navigace

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Zakřivený nosník. Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly. Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z

Digitální učební materiál

Dynamika vázaných soustav těles

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH

12. Křivkové integrály

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU

Odpružená sedačka. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Dynamika. Hybnost: p=m v. F= d p. Newtonův zákon síly: , pro m=konst platí F=m dv dt =ma. F t dt. Impulz síly: I = t1. Zákon akce a reakce: F 1 = F 2

Maple. Petr Kundrát. Ústav matematiky, FSI VUT v Brně. Maple a základní znalosti z oblasti obyčejných diferenciálních rovnic.

Výpočet stlačitelného proudění metodou konečných objemů

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

Kvantitativní fázová analýza

Příklady: 7., 8. Práce a energie

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní. Semestrální práce z Matematického Modelování

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

Základní jednotky v astronomii

Elektrostatické pole Coulombův zákon - síla působící mezi dvěma elektrickými bodovými náboji Definice intenzity elektrického pole Siločáry

17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N?

Transkript:

Výška dráhy střely y [m] VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství 0.03 10 Přechodová a vnější balistika HPZ 0.025 0.02 0.015 0.01 0.005 0 1 0.5 60 0 40 Stranová odchylka z [m] -0.5-1 0 20 Dráha střely x [m] Róbert Jankových (jankovych@fme.vutbr.cz ) Brno, 13. listopadu 2012

PREZENTACE ZBROJOVEK na FSI 23.11.2012 CT5 8.00-12.00 Posluchárna P3 8.00-8.30 AlfaProj 8.30-9.00 Zbrojovka Brno 9.00-9.30 Prototypa 9.30-10.15 Zbrojovka U.B. 10.15-11.00 Sellier&Bellot 11.00 12.00 individuální jednání

Studijní literatura https://e-ballistics.com MINISTERSTVO NÁRODNÍ OBRANY Výzbrojní správa

Osnova Základy přechodové balistiky Úsťová charakteristika zbraně Expanze na ústí hlavně Základy vnější balistiky Počáteční rychlost střely Úhel výstřelu Balistický koeficient Model pohybu střely v atmosféře

Časové úseky výstřelu (periody) I. perioda od okamžiku zážehu prachové náplně do počátku pohybu střely: zažehnutí, vzplanutí a počátek hoření prachové náplně v konstantním objemu (pyrostatika) II. perioda od počátku pohybu střely do okamžiku dohoření prachové náplně: zaříznutí vodicích částí střely do přechodového kužele (u jednotného náboje) a postupný pohyb střely ve vodící části vývrtu hlavně, hoření prachové náplně v proměnném objemu (pyrodynamika) III. perioda od dohoření prachové náplně do okamžiku, kdy dno střely opouští ústí hlavně: urychlování střely silou expandujících prachových plynů v hlavni (expanze) IV. perioda od okamžiku, kdy dno střely opustí ústí hlavně do okamžiku ukončení urychlování střely: urychlování střely silou plynů vytékajících z hlavně (perioda dodatečného účinku plynů - přechodová balistika)

Charakteristiky p, T, v, l (t) počátek pohybu střely Dosažení max. tlaku PP Dohoření PN Dno střely opouští ústí hlavně

Přechodová balistika zkoumá 1/2 pohyb střely v oblasti dodatečného účinku prachových plynů, vliv pohybu hlavně (zbraně) při výstřelu na pohyb střely za ústím hlavně, vliv kmitání střely uvnitř hlavně na pohyb střely za ústím hlavně, vliv expanze úsťového proudu plynů na výlet střely z hlavně, její let k cíli a v případě podkaliberních střel také na oddělení vodících segmentů (pouzdra) střely, dynamiku úsťového proudu, jevy spojené s výtokem prachových plynů včetně popisu úsťové charakteristiky zbraně, tj. popis vzniku komplexního úsťového proudového pole včetně silných rázových a expanzních vln, elektromagnetického záření, záblesku a dýmu na ústí hlavně,

Přechodová balistika zkoumá 2/2 možnosti vyhledávání zbraní podle jejich úsťových charakteristik, vliv úsťové charakteristiky zbraně na chování zbraně při výstřelu a následném výtoku prachových plynů z hlavně, úsťová mechanická zařízení určená pro redukci zákluzu, expanze a záblesku na ústí (úsťové brzdy, snižovače ústí, tlumiče plamene, apod.), vliv chemických příměsí (aditiv) prachové náplně na potlačení záblesku na ústí, vliv chemických příměsí prachové náplně na výkon a úsťovou charakteristiku palné zbraně, možnosti simulace výtoku prachových plynů včetně záblesku na ústí zbraně atd.

Úsťová charakteristika (úsťový projev) HPZ expanze na ústí hlavně, elektromagnetické záření, záblesk na ústí hlavně, dým na ústí hlavně.

Expanze na ústí hlavně (primární expanzní vlna) První předcházející proud Expanzní vlna Primární expanzní vlna - jevy spojené s rychlým výtokem směsi vzduchu a prachových plynů z hlavně Sekundární expanzní vlna - jevy spojené s rychlým hořením v průběhu sekundárního záblesku 1 - expanzní vlna prvního předcházejícího proudu 2- turbulentní prstenec druhého proudu

150 μs před výletem střely z hlavně (střela DM 41 ráže 7,62 mm, v ú = 800 m.s -1 První předcházející proud

Primární expanzní vlna 2/2 1- expanzní vlna prvního předcházejícího proudu, 2- expanzní vlna proudu prachových plynů, 3- Machův disk, 4- hlavňová rázová vlna, 5- rozhraní mezi vzduchem a prachovými plyny, 6- vířivý turbulentní prstenec, 7- oblast zvýšené hustoty plynů

Průběh rychlosti střely a tlaku plynů v hlavni a na dno střely p v p ú Tlak v hlavni (na ústí) p m v ú v max p atm t m t ú t Tlak na dno střely

Počáteční rychlost střely v v 0 Úsťová rychlost v ú je výsledkem vnitrobalistického výpočtu Počáteční rychlost v 0 je smluvní (interpolovaná) rychlost střely na ústí hlavně v dú v 0 v ú v max v 1 v 2 v 3 v ú 0 x dú x 1 x 2 x 3 x

stranová souřadnice výška Dráha střely v atmosféře (balistická křivka) - vrchol dráhy úhel zdvihu úhel dopadu úhel doletu vodorovný dostřel - bod nárazu - bod doletu vodorovná dálka derivace

Střelba na cíle s různým převýšením C 3 cíl převýšený C3 C 2 C1 C 1 cíl snížený

Úhel výstřelu 1/2 0 c úhel zdvihu

Úhel výstřelu 2/2 ploché dráhy pro 0 < 20 (v jiné literatuře 15 ) oblé dráhy pro 20 0 45 strmé dráhy pro 0 > 45.

Základní síly působící na střelu při pohybu v atmosféře v R Síla odporu vzduchu R m a q R 2 v R cx S 2 c x T G dráha střely v atmosféře (balistická křivka) koeficient čelního odporu vzduchu [-] v závislosti na rychlosti střely, S příčný průřez střely [m 2 ], hustota vzduchu [kg.m -3 ], v rychlost střely [m.s -1 ].

Koeficient čelního odporu etalonové střely Reálná atmosféra 2 v R cx S 2 c x R 2 2 v S cx et ( v ) pro zákon odporu vduchu z roku 1943 (Ruský) Standardní atmosféra v v v c x et ( v ) c xet [-] R 2 2 v S 0N v - skutečná rychlost střely, - virtuální teplota vzduchu v určitém bodě dráhy, 0N - virtuální teplota vzduchu na hladině moře ve standardní atmosféře ( 0N = 15,9 C) Jiné zákony odporu vzduchu: Siacciův (Itálie), Garnier-Dupuis (Francie). v 1 [m.s ]

c xet Koeficient čelního odporu - zákon 1943 [-] v 1 [m.s ]

Funkce odporu vzduchu, balistický koeficient c, součinitel tvaru střely i R m a x et 2 q 0N R p ar c F( v ) p c ( v ) c id m 2 q R v S 2 10 3 i c c x x et ( v ) ( v ) Náboj 223 Remington 7,62x39 9 Luger 38 Special Střela biogivální ostrá špička monoogivální ostrá špička monoogivální zakulacená špička válcová wadcuter ráže střely d [mm] hmotnos t střely m q [g] koeficient tvaru i 43 [-] balistický koeficient c 43 [m 2 /kg] počát. rychlost v 0 [m/s] 5,56 3,6 1,0 8,59 1006 7,62 8,0 1,3 9,44 738 9,0 7,5 1,5 16,20 390 9,0 9,6 1,9 16,03 213

Náboje a jejich balistické charakteristiky (ZOV 1943) Náboj 223 Remington 7,62x39 Střela biogivální ostrá špička monoogivální ostrá špička ráže střely d [mm] Hmot. střely m q [g] Koef. tvaru i 43 [-] balistický koeficient c 43 [m 2 /kg] počát. rychlost v 0 [m/s] 5,56 3,6 1,0 8,59 1006 7,62 8,0 1,3 9,44 738 c id m 2 q 10 3 9 Luger monoogivální zakulacená špička 38 Special válcová wadcuter 9,0 7,5 1,5 16,20 390 9,0 9,6 1,9 16,03 213

Odporová plocha střely S() - úhel náběhu (u rotačních střel nazývaný úhel nutace), - úhel precese

c xet [-] Funkce odporu vzduchu 2/2 p ar c F( v ) p0 N 2 F( v ) 0Nv cx ( v ) et 8000 Gv ( ) ( ) Fv ( ) Gv Fv ( ) v v 1 [m.s ] v 1 [m.s ]

Sestavení pohybových rovnic pro T v y y v a R cos T a R sin v x x a R

a R cos a R v y T y a R sin v x v x Pohybové rovnice vnější balistiky počáteční rychlost v 0, úhel výstřelu = (počáteční úhel sklonu dráhy) 0, balistický koeficient střely c. 2 dx a cos 2 R dt v x dx dt 2 d y a sin 2 R dt v y dy dt g v sin y 2 2 v v ( vx vy)

Výška dráhy střely y [m] Výška dráhy střely y [m] 800 600 CZ 85 střelba pod úhlem 40 o 400 200 0 1 0.5 0 Stranová odchylka z [m] -0.5-1 0 500 1500 1000 700 Dráha střely x [m] 600 2000 c_43 [m^2/kg] =14,5 v_0 [m/s] = 360 Theta_0 [deg] = 40 dostrel =1.6656e+003 m vrchol = 6.233e+002 m doba_letu =2.20242e+001 s uhel_doletu = -7.17e+001 deg dopadova_rychlost = 8.39e+001 ms-1 500 400 300 200 100 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 Dráha střely x [m]

Výška dráhy střely y [m] Výška dráhy střely y [m] 0.03 0.025 0.02 CZ 85 střelba na vzdálenost 50 m 0.015 0.01 0.005 0 1 0.5 60 0 Stranová odchylka z [m] -0.5-1 0 20 40 Dráha střely x [m] 0.03 0.025 c_43 [m^2/kg] =14,5 v_0 [m/s] = 360 Theta_0 [deg] = 0.1175 0.02 0.015 dostrel =50 m vrchol 2.66e-002 m doba_letu = 1.47e-001 s uhel_doletu = -1.26e-001 deg dopadova_rychlost = 3.229e+002 ms-1 0.01 0.005 0 0 10 20 30 40 50 60 Dráha střely x [m]

Spojení vnitřní a vnější balistiky

50 Graf dráhy střely v závislosti na čase 25 14,8 m 3,9 m

Ukázka otázek do testu z T9 Počáteční rychlost v 0 a) je smluvní (interpolovaná) rychlost střely na ústí hlavně b) rychlost střely na ústí hlavně určená vnitrobalistickým výpočtem c) rychlost střely při maximálním tlaku v hlavni Balistický koeficient střely (z hlediska požadavku maximálního dostřelu) a) je tím lepší, čím je menší ráže a větší hmotnost střely b) je tím lepší, čím je větší ráže a menší hmotnost střely c) je tím lepší, čím je větší menší ráže a menší hmotnost střely c id m 2 q 10 3 p ar c F( v ) p 0N