Prč a jak zavést prgresivní pžadavky na energeticku nárčnst budv pr bydlení Listpad 2010 Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY předkládá p důkladné dbrné diskusi tat dpručení pr dluhdbé buducí nastavení pžadavků na energeticku nárčnst budv v České republice. Tat dpručení se týkají zatím puze rezidenčníh sektru. Dpručení pr budvy veřejnéh sektru a administrativní budvy pdnikatelskéh sektru by měla mít bdbný charakter, nicméně knkrétní definice, pžadavky a termíny musí být teprve řádně vydiskutvány. Tent dkument by měl služit jak pdklad k další dbrné diskusi a k případnému upřesnění jedntlivých pžadavků. Shrnutí 2013 2015 2020 nízkenergetický dům pasivní dům dům s téměř nulvu sptřebu I. kritérium Měrná ptřeba tepla na vytápění 50 kwh/m 2 rk 15 kwh/m 2 rk (BD) 20 kwh/m 2 rk (RD) (zůstává) NOVOSTAVBY II. kritérium III. kritérium Sptřeba primární energie na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vdy Pdíl bnvitelných zdrjů na celkvé sptřebě energie 60 kwh/m 2 rk (zůstává) nadplviční pkrytí sptřeby OZE REKONSTRUKCE - částečné (d 60% bálky) - celkvé (nad 60% bálky) Sučinitel prstupu tepla knstrukcí Měrná ptřeba tepla na vytápění Dnešní dpručené hdnty U se stanu pžadvanými 40 kwh/m 2 rk (PD) 55 kwh/m 2 rk (BD) 70 kwh/m 2 rk (RD) Dnešní cílvé hdnty U se stanu pžadvanými 20 kwh/m 2 rk (PD) 30 kwh/m 2 rk (BD) 40 kwh/m 2 rk (RD) (zůstává) (zůstává) Zárveň upzrňujeme na t, že ve všech případech nastavení pžadavků na energeticku nárčnst je zárveň nutn jak předpklad úspěchu stanvit jednznačnu metdiku výpčtu a při návrhu a realizaci zajistit dstatečnu výměnu vzduchu a tepltní stabilitu v letním bdbí. Rvněž by měla být stanvena minimální účinnst technlgií. Blíže tyt faktry rzebíráme níže. Zárveň by z těcht pžadavků měly být umžněny výjimky pr památkvě chráněné budvy, bčasně bývané bjekty (rekreační chaty) a malé budvy d 50 m 2 pdlahvé plchy. 1
Prč vznikl tent dkument? Česká eknmika je plvinu nárčnější na sptřebu energie na jedntku HDP 1, než je průměr EU27 a stále velmi závislá na fsilních zdrjích. T jinými slvy znamená, že jsme 50% zranitelnější v případě cenvých šků, či náhlých výpadků energie, ať už způsbeným plitickými, či přírdními klnstmi. Sučasně ČR vypuští na byvatele 36% více emisí CO2 než je průměr EU. Budvy jsu v ČR zdpvědné za 65 % knečné sptřeby tepla a 49 % knečné sptřeby elektrické energie. 2 Drtivá většina budv energií zcela zbytečně plýtvá, přestže dnes jsu již dávn dstupné prvěřené a hlavně nákladvě efektivní metdy, kterými lze energeticku nárčnst budv snížit až 90 %. Tat situace bez výjimky platí i v ČR, kde je naprstá většina zástavby pstavena z phledu sptřeby energie vysce neúčinně, existují však patření, kterými lze tut neefektivitu velmi dbře napravit. Typickými příklady jsu panelvé dmy, které jsu ve velké většině tepelnými zářiči, ale které přitm jsu díky své kmpaktnsti přím předurčeny k velice efektivním energetickým reknstrukcím. Zárveň i nvá výstavba je dnes čast na dalek hrší úrvni, než by mhla být. Energeticky efektivní výstavba i reknstrukce se p čase samy zaplatí a následně začnu významně spřit, cž je důvdem k tmu, aby d nich investvali zejména sami majitelé dmů. Čistě tržnímu řešení všem brání některé překážky, jak zejména nesulad zájmů investrů, vlastníků a nájemců (tzv. agency prblem ), při nichž dchází ke splečenské neefektivitě a také prblémům externalit. Zvyšvání energetické efektivnsti má navíc částečně charakter veřejnéh zájmu: Snížení sptřeby energie znamená významné zvýšení energetické bezpečnsti ČR, cž znamená menší závislst na dvzu energie z nestabilních reginů Pdpra úsprné výstavby a reknstrukcí je pdpru převážně maléh stavebnictví, cž znamená významné prtikrizvé půsbení: Tvrba pracvních míst zejména v malých a středních pdnicích s vyským multiplikačním efektem Pdpra reginálníh rzvje rzprstřením p celém území ČR (na rzdíl d velkých infrastrukturních neb energetických prjektů, kde je efekt centralizván) Veškerá pdpra zůstane v dmácí eknmice, nehrzí přeliv za hranice (jak např. u šrtvnéh) Pdpra malých a středních pdniků je nástrjem pr stabilní eknmické živení Úsprná výstavba má i silný pzitivní sciální dpad. Vyské platby za energii dpadají především na nízkpříjmvé skupiny, prtže elasticita pptávky je zde velmi nízká. Snížení výdajů za energie tak má největší efekt právě pr dmácnsti s nižším příjmem. Snížení sptřeby energie znamená nižší emise škdlivin z její výrby Snížení emisí CO2 znamená více vlných pvlenek, které lze následně prdat Snížení lkálníh znečištění (SOx, NOx, TZL, VOC) v pstižených reginech Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY se prt plně hlásí k příslušným závěrům závěrečné zprávy tzv. Pačesvy kmise, která vidí úspry energie v budvách jak klíčvé: V ČR činí ptenciál úspr energie v sektru budv pr bydlení a veřejnu správu 46,3 % z celkvéh bjemu dsažitelných úspr 1 Zdrj: EEA 2007 (http://www.eea.eurpa.eu/data-and-maps/figures/ttal-energy-intensity-1995-2007) 2 Zdrj: IEA 2008 (http://www.iea.rg/stats/electricitydata.asp?country_code=cz) 2
v ČR. (strana 213). Klíčvým sektrem, na který je třeba zaměřit úsilí nejdříve, jsu bytné budvy a budvy terciérníh sektru, dalšími důležitými blastmi jsu průmysl a dprava. (strana 214) Uvědmujeme si, že nejen stát, ale zejména průmysl musí tut příležitst náležitě uchpit. V případě, že české stavebnictví včas nezareaguje, vystaví se knkurenci ze západní Evrpy, kde se nízkenergetická či energeticky pasivní výstavba stává standardem již dnes 3. Napak, pkud český průmysl bude tut výzvu reflektvat, stane se knkurenceschpnější a napak si tevře dveře na trhy výchdní Evrpy, ale perspektivně i Ruska, či států SNS. Dmníváme se prt, že jak český stavební průmysl, tak stát musí prblematiku energeticky úsprných budv brát velmi vážně a přispívat k jejímu rzvji. Tent dkument je prvním příspěvkem iniciativy ŠANCE PRO BUDOVY k tmut tématu a tevřením debaty, která se, jak dufáme, rzvine. Čeh chceme dsáhnut: cílvý stav v rce 2020 (resp. 2018) Je-li naším cílem psun stavebnictví směrem k úsprnějším budvám, jedním z hlavních dkumentů specifikujícím cíle a termíny je nvá (přepracvaná) evrpská směrnice energetické nárčnsti budv 4. Tat směrnice nám může pmci specifikvat cílvý stav, aby všechny nvé budvy byly budvami s téměř nulvu sptřebu energie, a t d rku 2018 pr veřejné a 2020 pr veškeré budvy. Definice budv s téměř nulvu sptřebu energie je ve směrnici pměrně flexibilní. Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY p něklikaměsíční intenzivní dbrné debatě v pracvní skupině přichází s návrhem definice budv s téměř nulvu sptřebu energie pmcí tří na sebe lgicky navazujících kritérií: 1. Snížení měrné ptřeby tepla na vytápění na minimum. Tt kritérium zajišťuje kvalitní návrh a prvedení bálky budvy bjektu a uvažuje taktéž se slárními a vnitřními zisky. Kritérium vytváří předpklad pr úspru tepla na vytápění nezávisle na instalvaných technlgiích a způsbu užívání. 2. Snížení sptřeby primární energie na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vdy (bez zapčtení světlení a zásuvkvé elektřiny, které nelze vlivnit návrhem a prvedením stavby). Kritérium již charakterizuje spjení stavby a technlgií, má ambice dhadu fakturační sptřeby energie. Navíc kritérium lépe vystihuje envirnmentální dpad prvzu budvy skrze předpkládané sptřeby paliv a s ní suvisející emise xidu uhličitéh, ale i dalších škdlivin. 5 3. Značné pkrytí celkvé sptřeby primární energie bnvitelnými zdrji (včetně sptřeby elektřiny na světlení a zásuvkvé sptřeby). Kritérium zajišťuje snížený dpad prvzu budvy na živtní prstředí a decentralizaci výrby energie. Cesta k cíli: pstupný náběh pžadavků Nvstavby Jestliže je naším cílem v rce 2020 (resp. 2018) dspět u nvstaveb k budvám s téměř nulvu sptřebu energie, pak je již dnes třeba připravit pstupné krky, které k tmut cíli pvedu. Je zřejmé, 3 IG Passivhaus Österreich, http://igpassivhaus.cuisine.at/presse/files/43/pk%20- %20pressetext%20zu%20tage%20des%20ph%202010.pdf 4 Energy Perfrmance f Buildings Directive (EPBD) 2010/31/EU z 19. května 2010 5 Měrné emise xidu uhličitéh z prvzu budvy musí být zavedeny v průkazu energetické nárčnsti budvy jak hlavní měřítk envirnmentálníh dpadu prvzu budvy. Dpručujeme dplnění také úrvně emisí lkálních plutantů. 3
že pstupný náběh na sebe navazujících pžadavků je lepší alternativu, než nedělat nic a pté dufat v náhlý velký skk. Navíc pžadavky na energeticku nárčnst budv mají být pdle směrnice, ale zejména pdle zdravéh rzumu nákladvě ptimální. 6 Mnhé studie však naznačují, že již dnes jsu stávající pžadavky eknmicky subptimální. 7 Jak nízkenergetický, tak pasivní energetický standard jsu již dnes mnhdy eknmicky výhdnější, než realizace patření pdle stávajících pžadavků. Pasivní energetický standard navíc řeší i další prblémy, zejména negativní dpady nekvalitníh vnitřníh prstředí na zdraví byvatel. Každý měsíc platnsti stávajících pžadavků tedy znamená další splečensku ztrátu. Z těcht důvdů iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY navrhuje zavedení nízkenergetickéh standardu jak pžadvanéh v c nejbližším mžném termínu (pracvně navrhujeme rk 2013 za předpkladu, že v rce 2011 bude prvedena nvelizace předpisů a následně pběží dvuleté přechdné bdbí). Následně pté by v rychlém sledu měl být zaveden pasivní energetický standard. Dsažení jak nízkenergetickéh, tak pasivníh standardu je již dnes mžné a prakticky užívané. Naprti tmu pslední krk veducí k téměř nulvému standardu, tedy zavedení minimálních pžadavků na bnvitelné zdrje, už bude prti dnešku pměrně zásadnější změna, na kteru se bude třeba náležitě připravit. I prt má ale smysl zavést c nejúsprnější dmy c nejdříve, aby následné pkrytí zbývající ptřeby energie bnvitelnými zdrji byl mžné realizvat z již c nejmenšíh základu. Rk Krk Ppis 2013 Nízkenergetický standard Měrná ptřeba tepla na vytápění nepřesáhne 50 kwh/(m 2.rk). 8 2015 Pasivní standard Měrná ptřeba tepla na vytápění nepřesáhne 20 kwh/(m 2.rk) pr rdinné dmy, resp. 15 kwh/(m 2.rk) pr bytvé dmy a zárveň sptřeba primární energie z nebnvitelných zdrjů na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vdy nepřesáhne 60 kwh/(m 2.rk). 9 2020 Budvy s téměř nulvu sptřebu Budvy v pasivním standardu, kde nadplviční část celkvé předpkládané sptřeby energie na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vdy, světlení a zásuvkvé sptřeby je ddávána bnvitelnými zdrji umístěnými na budvě neb v blízkém klí. 6 Nákladvé ptimum pčítá s celkvými náklady (tedy investičními, udržvacími a prvzními) budvy. Optimum je takvá kmbinace pžadavků, které minimalizují sučet těcht nákladů v průběhu jejíh celéh živtníh cyklu. Blíže viz např. studie Cst Optimality d BPIE 2010 (http://bpie.eu/brchures.html) 7 EkWATT (2010): VAV-SP-3g5-221-07 - Kmplexní revitalizace panelvých dmů; Prsenna pr AVMI (2010): Jak zateplvat účinně a eknmicky 8 Měrnu ptřebu tepla na vytápění se rzumí čistá výpčtvá ptřeba tepla na prstrvé vytápění bez vlivu účinnsti tpné sustavy a zdrje tepla. Vztahuje se k pdlahvé plše budvy, kteru se rzumí celkvá vnitřní pdlahvá plcha všech pdlaží budvy vymezená vnitřní stranu vnějších stěn, bez nebývaných sklepů a ddělených nevytápěných prstr (TNI 730329 a TNI 730330). 9 Primární energie z nebnvitelných zdrjů se hdntí sučtvu hdntu sptřeby energie v budvě, která se vynásbí dpvídajícím faktrem energetické přeměny zhledňujícím mnžství nebnvitelné energie ptřebné pr zajištění tét sptřeby (např. dle TNI 730329 a TNI 730330). 4
Reknstrukce Stanvení prgresivních pžadavků pr nvstavby je důležitým krkem, avšak ještě důležitější jsu reknstrukce stávajících budv. Jestliže nvých budv se rčně pstaví přibližně 1%, znamená t, že 99% stavebníh fndu jsu existující budvy, které lze energeticky vylepšit právě reknstrukcí. Ve směrnici byl dstraněn práh 1000 m 2 pr energeticky efektivní reknstrukce, čili se nyní tevírá velká příležitst, jak významně zlepšit stav celkvéh bytvéh fndu, nikliv puze velkých budv. Je zaptřebí přestat prvádět eknmicky subptimální (a tedy splečensky ztrátvé) reknstrukce s negativním lck-in efektem 10. Zárveň je samzřejmě nutné nebýt příliš restriktivní a nelimitvat tak mnžství prváděných reknstrukcí. Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY p důkladné diskusi dspěla k následujícím dpručením, reprezentující vyvážený phled: Rzsah renvace: V suladu se směrnicí dpručujeme rzlišvat mezi dvěma typy renvace: celkvu a částečnu, přičemž hranice pr jejich dlišení dpručujeme stanvit jak bnvu 60 % plchy bálky budvy. T plně dpvídá pžadavkům směrnice, jak ukazuje tabulka níže. Směrnice sice definuje větší renvaci jak tu, kdy prbíhá renvace alespň 25 % bálky budvy 11, ale tam stanvené variantní pžadavky se prlínají s návrhem iniciativy. Rzsah renvace Pžadavek směrnice Dpručení iniciativy 0-25% bálky budvy stanvení pžadavku na renvvané prvky 25-60%bálky budvy 60%-100% bálky budvy větší renvace stanvení pžadavku buď na celu budvu a/neb na renvvané prvky Pžadavky pr tyt dva typy renvací by pak měly být následvné: částečná renvace stanvení pžadavku na renvvané prvky, příp. první krk celkvé renvace celkvá renvace stanvení pžadavku na celu budvu Celkvá renvace bude ve většině případů knečným stavem na dalších 30-40 let. Prt by měl být cílen na dsažení kvalitníh standardu energetické nárčnsti celé budvy, cž nejlépe u stávajících budv vyjadřuje kritérium měrné ptřeby tepla na vytápění. Částečná renvace cílí na prvedení jen některých patření a čast vycházejí z mezených finančních mžnstí majitelů budv. Pvažujeme prt za nutné zachvat tut mžnst a dpručujeme pr ně zachvat stávající systém pžadavků na jedntlivé reknstruvané prvky budvy tak, aby nebyl zabráněn v další etapě reknstrukce dsáhnut knečnéh pžadvanéh stavu energetické nárčnsti celé budvy. 10 Lck-in efekt znamená nevyužití příležitsti a uzamčení ptenciálu úspr při subptimální reknstrukci. Ptenciál úspr je tak na dluhu dbu zmařen, prtže další reknstrukce budvy se typicky dehraje až p desítkách let. 11 Pr účel definice větší renvace nedpručujeme pužívat pdíl investičních nákladů na renvaci k hdntě budvy. Tut mžnst danu směrnicí dle našich infrmací nevyužije žádný členský stát, prtže je velmi btížně prkazatelná. 5
Pr celkvé renvace dpručujeme pžadvat následující hdnty měrné ptřeby tepla na vytápění: Typ dmů Od rku 2013 Od rku 2015 Rdinné dmy 70 kwh/(m 2.rk) 40 kwh/(m 2.rk) Bytvé dmy nepanelvé 55 kwh/(m 2.rk) 30 kwh/(m 2.rk) Bytvé dmy panelvé 40 kwh/(m 2.rk) 20 kwh/(m 2.rk) Uvědmujeme si, že pžadavků d rku 2015 bude ve většině případů mžné dsáhnut puze instalací systému nucenéh větrání a systému zpětnéh získávání tepla. Systém nucenéh větrání je dpručené instalvat d nvstaveb i celkvých reknstrukcí již nyní pr ddržení stávajících pžadavků na kvalitu vnitřníh prstředí. Účinnst rekuperace tepla z dpadníh vzduchu by měla být alespň 75 %. Při reknstrukci velkéh rzsahu u bytvých dmů musí být zárveň pr dsažení skutečných úspr energie a emisí pžadvána instalace účinné regulace tpné sustavy, a zárveň by jak u bytvých, tak u rdinných dmů měla být zvážena reknstrukce tpné sustavy včetně výměny zdrje a využití bnvitelných zdrjů. Pr částečné renvace dpručujeme pžadvat d rku 2013 dpručené hdnty sučinitele prstupu tepla reknstruvanými částmi bálky budvy pdle ČSN 730540-2 (znění duben 2007, následně aktualizvané znění) a d rku 2015 cílvé hdnty pdle aktualizvané verze nrmy (resp. na úrvni zhruba 2/3 až 3/4 dpručené hdnty). V případě, že tent pstup nebude mžný (např. knflikt vlastnických práv), pak by měla být umžněna realizace takvé dílčí reknstrukce, která dle dlženéh knceptu řešení celkvé reknstrukce budvy umžní pstupné dsažení pžadavků stanvených pr reknstrukce velkéh rzsahu. Při reknstrukci menšíh rzsahu by měl být dpručen instalvat účinnu regulaci tpné sustavy, případně pět zvážit reknstrukci tpné sustavy včetně zdrje. Rzhdný kamžik Rzhdným kamžikem pr stanvení pžadavků na výše uvedené energetické standardy budv by měl být u nvstaveb datum pdání žádsti územní rzhdnutí a u reknstrukcí pak datum pdání žádsti stavební pvlení, neb datum hlášení stavební úpravy. Pžadavky musí být s dstatečným předstihem jasně kmunikvány k veřejnsti a zejména stavebnímu průmyslu, aby se předešl případným zmařeným investicím d nevyhvujících prjektů, apd. Budvy financvané z veřejných rzpčtů a/neb budvy bývané veřejnými institucemi musí jít příkladem. Veřejná správa by si tedy měla stanvit dřívější termín pr zavedení výše uvedených pžadavků. Rzhdným datem musí být vyhlášení výběrvéh řízení na ddávku prjektvé dkumentace. Klíčvé předpklady úspěchu Pr zajištění skutečné úspry energie v budvě a pr zvýšení kmfrtu bydlení, je nutné při navrhvání a realizaci jakýchkli patřeních důsledně ddržet následující pžadavky, z nichž některé již jsu dány stávající legislativu: Stanvení jednznačné metdiky výpčtu jedntlivých zmíněných kritérií se závaznými vstupními hdntami. Puze tak nebude nadále umžněn umělé vylepšvání energetickéh hdncení bjektu tak, jak je tmu v některých případech dnes. Takvu metdiku mhu pr bytné budvy být TNI 730329 pr rdinné dmy a TNI 730330 pr bytvé dmy. 6
Zajištění pžadvané minimální výměny vzduchu pdle vyhlášky č. 268/2009 Sb 12. Výměna vzduchu v užívaných místnstech je důležitým faktrem vlivňujícím byvatelnst budv. Nedstatečný přísun čerstvéh vzduchu je dnes jeden z nejčastějších prblémů zejména reknstrukcí stávající zástavby včetně škl. Bhužel dnes čast není zajištěn hdntné a zdravé užívání takvých budv. Zajištění tepelné stability v letním bdbí pdle ČSN 730540-2. Dále je nutné zajistit patření a splnění pžadavků prti přehřívání místnstí v letním bdbí (dle ČSN 730540-2, duben 2007, Tepelná chrana budv: Kapitla 8.2. Tepelná stabilita místnsti v letním bdbí). Stanvení minimální účinnsti technlgií vlivňujících energeticku nárčnst budvy (např. účinnst rekuperace tepla z dpadníh vzduchu na úrvni alespň 75 %). Snižvání celkvé sptřeby energie v budvě, tedy nejen energie ptřebné na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplá vdy, které lze u rezidenčních bjektů nejlépe vlivnit návrhem a prvedením stavby, ale také sptřeby elektřiny pr světlení a zásuvkvé elektřiny pr sptřebiče. Praktivní a včasná kmunikace pžadavků vůči vlastníkům budv, stavebnímu průmyslu, architektům, prjektantům a další dbrné veřejnsti. Sučástí musí být také pdpra dbrnéh vzdělávání. Financvání a pdpra státu Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY se přiklání k rzumnému nastavení finanční pdpry úspr energie a bnvitelných zdrjů v bytných budvách. Na jednu stranu úsprná patření jsu eknmicky racinální a jsu prt průběžně realizvána na tržních principech. Na druhu stranu existují určité překážky zmíněné výše, jak například nesulad zájmů prnajímatele a nájemce, vyšší pčáteční investiční náklady a také veřejný zájem na snižvání energetické sptřeby ČR. Úsprná patření v budvách byla v pslední dbě v ČR dtačně pdprvána zejména v rámci prgramů Zelená úsprám a OPŽP (blast pdpry 3.2). Tyt prgramy vedly ke značnému nárůstu zájmu zvyšvání energetické efektivity českých budv a přes pčáteční prblémy vedly i ke zkvalitnění realizačních kapacit stavebníh průmyslu pr budvy s nízku energeticku nárčnstí. Přikláníme se k pkračvání těcht prgramů i p rce 2012 tak, aby nadále byly využity jejich synergické efekty v sciální, eknmické a envirnmentální blasti. Česká republika má příležitst získat prstředky na aukcích emisních pvlenek znečišťvatelům. V případě, že by nebyly výrbcům elektřiny z fsilních paliv rzdány pvlenky zadarm, lze při dhadvaném vývji ceny pvlenky mezi lety 2013 a 2020 rčně získat kl 40 mld. Kč 13. Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY navrhuje, aby alespň 15 mld. Kč rčně byl vynalžen na pkračvání prgramů pdpry energetické efektivity v budvách. Tyt prstředky mhu být dplněny částí alkace Evrpskéh fndu pr bnvu a rzvj v prgramvacím bdbí p rce 2013, cž jeh nvá pravidla umžňují až d výše 4% nárdní alkace, případně z dalších zdrjů. 12 Vyhláška 268/2009 Sb., technických pžadavcích na stavby uvádí pžadavek na minimální výměnu vzduchu v dbě pbytu lidí 25 m 3 h -1 /sbu neb výměnu vzduchu v místnsti nejméně jedenkrát za 2 hdiny. Dále musí být ddržena hdnta maximální přípustné kncentrace xidu uhličitéh 1000 ppm, která služí jak ukazatel intenzity a kvality větrání. Takt stanvené pžadavky by měly být ddrženy při zachvání vyské energetické efektivity budvy, tedy zejména pmcí systému nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla. 13 Ministerstv živtníh prstředí, 2009, 2010 7
Zárveň je třeba přemýšlet nad chytrými patřeními, které dále zefektivní tyt pdpůrné prgramy a dkáží mbilizvat sukrmý kapitál. T je například mechanismus PAYS (Pay As Yu Save) ve Velké Británii (umžňuje navázat hyptéku na budvu, ne knkrétníh vlastníka a splácet investiční náklady z uspřené energie), daňvé úlevy v Belgii neb pdpra hypték puze při dsažení určitéh energetickéh standardu (hypteční splátky je nyní mžné dečíst ze základu daně z příjmu fyzických sb, tat pdpra by se mhla vázat na dsažení vyššíh než pvinnéh energetickéh standardu). Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY nabízí maximální pmc a sučinnst ve zprstředkvání dbré praxe a příkladů zajímavých schémat ze zahraničí. Nyní je zpracvávána studie ing. Mirslava Zámečníka, která bude různé varianty pdpry diskutvat. Jakýkli finanční prgram by vždy měl být nastaven tak, aby pdprval puze takvý energetický standard nvstaveb a reknstrukcí, který jde nad rámec legislativníh pžadavku. Napak realizace patření na úrvni záknných pžadavků by neměly být pdprvány. Tent mechanismus zajistí, že veřejné prstředky budu služit pr přípravu investrů a stavebníh průmyslu na dsažení zvýšenéh energetickéh standardu, který bude závazný v další fázi. O iniciativě ŠANCE PRO BUDOVY Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY je aktivitu asciací Česká rada pr šetrné budvy a Centrum pasivníh dmu, které zastupují přes 100 významných splečnstí v bru stavebnictví a finančních služeb. Kntakt: Mgr. Petr Hlub, petr.hlub@ecn.cz, 604 177 711 www.czgbc.rg www.pasivnidmy.cz 8