S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 14. Kontrola jakosti betonu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Typy zkoušek Zkoušky průkazní -prokazujeme vlastnosti betonové směsi a betonu. -Jsou podkladem pro vypracování technologického předpisu, zajišťujícího hodnotu zpracovatelnosti. Kontrolní zkoušky-pravidelně ověřujeme krychelnou pevnost vyráběného betonu nebo jiné vlastnosti, pokud jsou požadovány projektantem. 2
1. Destruktivní zkoušky Prověřujeme pevnost zkušebních těles drcením, lámáním nebopřetržením. Nedostatkemtěchto zkoušek je, že je můžeme provádět jen na lisech v laboratořích a nemůžeme je opakovat se stejným tělesem. Pevnost v tlaku zjišťujeme na krychlích, válcích nebo hranolech. Pevnost v tahu za ohybu na trámcích a pevnost v příčném tahu na krychlích nebo válcích. 3
Krychelná pevnost krychle o hraně 150 mm, podle potřeby a sohledem na velikost největšího zrna kameniva používáme krychle o hraně 100, 200 nebo 300 mm a výslednou pevnost přepočítáme pomocí součinitele na krychelnou pevnost krychle o hraně 150 mm. 4
Zkušební krychli vkládáme mezi tlačené desky lisu ve směru kolmém na směr hutnění betonu. Zkouška pevnosti v tlaku http://mi21.vsb.cz/flashanimace/video-zkouska-tlak-beton 5
Válcová pevnost válec průměr základny 150 mm a výška 300 mm. Hranolová pevnost hranol o rozměrech 150 x 150 x 600 mm. 6
2. Nedestruktivní zkoušky Nedestruktivní zkoušky jsou takové zkoušky, při nichž zkoušené těleso nebo konstrukci nepoškodíme. Nevýhodou nedestruktivních zkoušek betonu je stanovení betonu v tlaku nepřímo. Odvozujeme ji na základě jiných zjištěných vlastností betonu. Proto je nezbytné zjišťovat pevnost několika různými způsoby, aby byl dosažený výsledek ověřen. 7
Rozdělení nedestruktivních zkoušek mechanické-pro zjištění pevnosti v tlaku a posouzení stupně její rovnoměrnosti a) Špičákovou zkoušku b) Waitzmanovo kladívko c) Schmidtovo kladívko dynamické-pro zjištění dynamického modulu pružnosti, pevnosti v tlaku a posouzení rovnoměrnosti těchto vlastností radiometrické a radiografické -pro zjištění hmotnosti, homogenitya strukturálních poruch betonu, polohy výztuže a vlhkosti betonu 8
a) Špičákova zkouška provádíme ocelovou tyčí o průměru 25,4 mm klínovitě zakončenou, špičákem. 20 údery kladivem hmotnosti 1 kg s rozmachem z výše 700 mm jej vháníme do zkoušeného betonu. Podle hloubky vniku pomocí kalibračního grafu určíme pevnost betonu. 9
b) Waitzmanovokladívko Zkouška vznikla vkloknerověústavu vpadesátých letech. Princip zkoušky spočívá vtom, že úder na kladívko zanechá dvě stopy, jednu vměřeném betonu a druhou do ocelové tyčinky přesně známé tvrdosti. Podle velikosti otisku do kovové tyčinky určujeme pomocí kalibrační tabulky pevnost zkoušeného betonu v tlaku. 10
Před měřením se do otvoru v tvrdoměru vsune porovnávací tyčinka o známé tvrdosti a pevnosti ze soupravy. Tím je kladívko Poldi připraveno k měření. 11
c) Schmidtovo kladívko Je založeno na principu centrického rázu dvou těles a na principu odrazu. Při stlačení kladívka vrhá stlačená pružina ocelový úderník na zkoušený beton. Podle velikosti odrazu pak určíme pevnost. 12
3. Nedestruktivně destruktivní zkoušky Postup takovéto zkoušky se skládá z vývrtu zkušebního tělesa ze zkoušené konstrukce, který je podroben zkouškám v lisu. Výsledkem zkoušky je válcová pevnost betonu. 13
Zdroje: http://www.betonserver.cz/ http://www.sosik.cz/_ftp/laborator/laboratorsta.htm http://www.ocel.wz.cz/index.html http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/ http://www.imaterialy.cz/ http://www.denbraven.cz/ http://www.tempos.cz/app/webroot/files/images/ratiotec/rt_3000_1 _ST_servo_Eurovia.jpg http://www.pruzkumystaveb.cz/pic/sluzby/0302.jpg Literatura: HRDOUŠEK V., Inženýrské stavby, 1. vydání, Informatorium spol. s r.o., 2006, 212 s., ISBN 80-7333-048-2 BUZKOVÁ M., BERAN J., Inženýrské stavby, 1. vydání, SPŠ stavební Praha, 2002, 102 s., ISBN 80-86641-06-6 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.