VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF POWER ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING VÝPOČET OPTIMÁLNÍHO SKLUZOVÉHO KMITOČTU ASYNCHRONNÍHO MOTORU PRO MINIMALIZACI ZTRÁT DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Bc. Václav Bednařík BRNO 2014

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF POWER ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING VÝPOČET OPTIMÁLNÍHO SKLUZOVÉHO KMITOČTU ASYNCHRONNÍHO MOTORU PRO MINIMALIZACI ZTRÁT CALCULATION OF OPTIMUM SLIP FREQUENCY OF INDUCITON MOTOR FOR MINIMISATION OF ITS LOSSES DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Bc. Václav Bednařík VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR doc. Ing. Pavel Vorel, Ph.D. BRNO, 2014

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav výkonové elektrotechniky a elektroniky Diplomová práce Magisterský studijní obor Silnoproudá elektrotechnika a výkonová elektronika Student: Bednařík Václav ID: 125194 Ročník: 2 Akademický rok: 2013/14 NÁZEV TÉMATU: Výpočet optimálního skluzového kmitočtu asynchronního motoru pro minimalizaci ztrát POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ: 1. Seznamte se s analytickým výpočtem optimálního skluzového kmitočtu, který používá náhradní schéma ve formě Gama-článku s parametrickou hlavní indukčností a frekvenčně závislým odporem reprezentujícím hysterezní ztráty. 2. Proveďte přepočet uvedeného náhradního schématu na zapojení s paralelním uspořádáním rotorových prvků. 3. Sestavte nový analytický výpočet optimálního rotorového kmitočtu s použitím nového náhradního schématu. Porovnejte s původním výpočtem složitost a řešitelnost v explicitním tvaru. 4. Ověřte správnost výpočtů porovnáním s měřením. DOPORUČENÁ LITERATURA: Termín zadání: 27.9.2013 Vedoucí projektu: doc. Ing. Pavel Vorel, Ph.D. Termín odevzdání: 28.5.2014 Ing. Ondřej Vítek, Ph.D. předseda oborové rady UPOZORNĚNÍ: Autor diplomové práce nesmí při vytváření semestrální práce porušit autorská práva třetích osob, zejména nesmí zasahovat nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a musí si být plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb.

Abstrakt Tato diplomová práce se soustředí na minimalizaci ztrát v asynchronním motoru pomocí výpočtu optimálního skluzového kmitočtu. V dalším bodě této diplomová práce je řešeno přesycování. Přesycování je nutno řešit s ohledem na velikost ztrát, kvůli efektu, který je zapříčiňuje, kdy se sycením vzrůstá velikost proudu. Proud se ale nezvyšuje úměrně se zvyšujícím se sycením, ale vzroste několika násobně více. Tato problematika je zahrnuta do výpočtu skluzové frekvence. Optimální skluzová frekvence je zde hledána pomocí upraveného gamma článku. V hlavním bodě této práce je nastíněn postup, jakým lze odvodit optimum skluzové frekvence. Pomocí této metody byly již dříve odvozeny rovnice, které jsou ovšem velmi rozsáhlé. V závěru je tedy hledáno optimální minimum skluzového kmitočtu pomocí minima rotorového toku. Abstract This master s thesis focuses on the minimisation of losses by calculation of optimum slip frequency of induction motor. The next point of this master s thesis is supersaturation. Supersaturation must be solved for the size of losses, because of the effect that is cause of the losses, when current increases with saturation. However current is not increase proportionally with increasing saturation, but increases several times more. This problem is included in the calculation of the slip frequency. Optimum of slip frequency is solve for modified gamma model of induction machine. In the main point of this thesis is outlined the process, how the optimum can be found. With same process were already were found the equations, but they were too extensit. In the end is solved the optimum of slip frequency be minimum of the flux density.

Klíčová slova Asynchronní motor, přesycování, Ztráty, optimální rotorový kmitočet, lomená lineární aproximace, magnetizační proud, indukčnost, skluzový kmitočet, minimalizace ztrát Keywords Induction machine, supersaturation, losses, optimal rotor frequency, fractional linear approximation, magnetization current, inductance, slip frequency, minimisation of losses

Bibliografická citace Bednařík, V. Výpočet optimálního skluzového kmitočtu asynchronního motoru pro minimalizaci ztrát, Brno:, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2014. 57 s. Vedoucí semestrální práce doc. Ing. Pavel Vorel, Ph.D. vygeneruje Informační systém

Prohlášení Prohlašuji, že svou diplomovou práci na téma Výpočet optimálního skluzového kmitočtu asynchronního motoru pro minimalizaci ztrát jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené diplomové práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této diplomové práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb. V Brně dne Podpis autora.. Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Pavel Vorel, Ph.d. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé diplomové práce. V Brně dne Podpis autora..

7 Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ... 8 SEZNAM TABULEK... 9 SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK... 10 1 ÚVOD... 11 2 PŘESYCOVÁNÍ... 13 3 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO SKLUZOVÉHO KMITOČTU... 22 4 POROVNÁNÍ A OVĚŘENÍ VÝSLEDKŮ... 35 5 ZÁVĚR... 56 POUŽITÁ LITERATURA... 57

8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1-1 Závislost momentu na skluzové frekvenci... 11 Obr. 1-2 Náhradní schéma motoru jako gamma článek... 12 Obr. 2-1 Závislost indukčnosti na napětí při synchronních otáčkách... 13 Obr. 2-2 Náhradní schéma motoru jako gamma článek při nulovém skluzu... 14 Obr. 2-3 Naměřená charakteristika závislosti proudu na napětí... 17 Obr. 2-4 Naměřená charakteristika závislosti indukčnosti na napětí... 17 Obr. 2-5 Aproximovaná charakteristika závislosti indukčnosti na napětí... 18 Obr. 2-6 Naměřená charakteristika závislosti proudu na napětí... 20 Obr. 2-7 Naměřená charakteristika závislosti indukčnosti na napětí... 20 Obr. 2-8 Aproximovaná charakteristika závislosti indukčnosti na napětí... 21 Obr. 3-1 Náhradní schéma motoru jako gamma článek s přepočtenými parametry... 22 Obr. 3-2 Charakteristika závislosti skluzového kmitočtu na momentu pro motor č.1... 28 Obr. 3-3 Charakteristika závislosti ztrát na velikosti toku... 32 Obr. 4-1 Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu na nastavené rychlosti... 43 Obr. 4-2 Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu na nastavené rychlosti... 44 Obr. 4-3 Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu na nastavené rychlosti... 45 Obr. 4-5 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.4... 47 Obr. 4-6 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.4... 48 Obr. 4-7 Závislost velikosti příkonu naskluzové frekvenci pro motor č.4... 48 Obr. 4-8 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.4... 49 Obr. 4-9 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.4... 49 Obr. 4-10 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.4... 50 Obr. 4-11 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.4... 50 Obr. 4-12 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 51 Obr. 4-13 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 51 Obr. 4-14 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 52 Obr. 4-15 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 52 Obr. 4-16 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 53 Obr. 4-17 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 53 Obr. 4-18 Závislost velikosti příkonu na skluzové frekvenci pro motor č.3... 54

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Tab. 2-1 Parametry motoru č.1... 15 Tab. 2-2 Naměřené proudy a napětí... 16 Tab. 2-3 Naměřené proudy a napětí... 19 Tab. 3-1 Uvažované prvky motoru č.1... 30 Tab. 3-2 Vypočtené ztráty pro motor č.1... 32 Tab. 3-3 Iterace rotorového toku... 33 Tab. 4-1 Parametry motoru č.1... 40 Tab. 4-2 Parametry motoru č.3... 41 Tab. 4-3 Parametry motoru č.4... 41

10 SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK n asynchronní otáčky n 1 f 1 p M max M cos ω s L 1 L 1max L 1min U 1crit U 10 η P P 1 synchronní otáčky napájecí frekvence počet pólových dvojic Maximální moment moment účiník úhlová rychlost otáčení rotoru skluz indukčnost maximální indukčnost po aproximaci minimální indukčnost po aproximaci napětí při maximální indukčnosti napětí při minimální indukčnosti účinnost výkon příkon R p R v R h L p P cu P Fe P h P rot P mech P v Ψ Ω r Ω m L σ přepočítaný odpor R E vířivý odpor hysterezní odpor přepočítaná indukčnost L σ Ztráty v mědi Ztráty v železe ztráty hysterezní ztráty v rotoru mechanický výkon ztráty vířivými proudy rotorový tok skluzová frekvence mechanické otáčky indukčnost

11 1 ÚVOD Pokud, chceme řídit asynchronní motor s ohledem na co největší účinnost, musíme motor řídit s ohledem na skluz resp. frekvenci skluzu Ω r. Skluzová frekvence uvedená jako štítková hodnota je u asynchronního motoru optimální pouze při nominálních otáčkách a nominálním momentu stroje. Pokud se změní hodnota otáček a momentu, tak se musí změnit i velikost optimální skluzové frekvence a s ní napětí, jak můžeme vidět na obr:1-1, kde stejný moment můžeme docílit různě velkým napětím a odpovídajícím skluzovým kmitočtem. Optimální nastavení pak musíme hledat vzhledem k minimalizaci ztrát ve stroji. Toto optimální nastavení nejvíce závisí na okamžitých hodnotách otáček a momentu. [4,5] Obr:1-1. Závislost momentu na skluzové frekvenci asynchronního motoru. Momentu M 1 může být dosažen při různém skluzu a různém napětí[4] A)nižší otáčky Pokud jsou požadovány menší otáčky, než nominální je lepší nastavení téměř nominálního statorového toku a velmi malé skluzové frekvence. Statorová frekvence při této rychlosti bude velmi malá, tím pádem budou ztráty v železe zanedbatelné i přes velký statorový tok. Díky tomu, že skluzová frekvence bude nízká, tak ztráty, ke kterým dochází v rotoru, budou také minimální. Při jmenovité hodnotě momentu je vhodné mít okamžitou hodnotu skluzové frekvence také nominální. Hodnota skluzové frekvence je udávaná výrobcem při jmenovitém momentu a otáčkách a je vhodné ji dodržovat, i když je rychlost nižší než nominální. V tomto případě, kdy udržujeme nízkou skluzovou frekvenci, z důvodů minimalizace ztrát v rotoru, bude velikost statorového toku velmi vysoká. Z toho plyne, že budou velmi velké Joulovy ztráty ve vinutí statoru (ztráty v mědi), kvůli přesycenému magnetickému obvodu. To je způsobeno vysokým magnetizačním proudem, tekoucím ve statoru. Problém s Joulovými ztrátami způsobenými velkým magnetizačním proudem jsou velkým problémem především u trakčních pohonů při momentovém přetížení. V tomto případě je lepší nepřesycovat magnetický obvod motoru, ale zvýšit skluzovou frekvenci ke zvýšení momentu. B)vyšší otáčky Při nízkém momentu už není vhodné udržovat vyšší statorový tok a malou skluzovou frekvenci, protože by tím byla ovlivněna velikost statorových ztrát v železe, které by byly

12 v tomto případě dominantní vůči ostatním ztrátám v motoru. Proto je výhodnější při vyšších otáčkách udržovat i vyšší skluzovou frekvenci s ohledem na velikost ztrát v železe. V literatuře [3] je rotorový tok brán jako parametr k dosažení lokálního minima a v literatuře[4] je jako parametr brána skluzová frekvence. V této práci je jako parametr použit jak skluzová frekvence, tak rotorový tok. Pro porovnání budou nejdříve demonstrovány výpočty pro klasický gamma článek Obr:1-2. Náhradní schéma motoru jako gamma článek napětí U 1 (1) Celkový proud tekoucí do obvodu Pomocí proudu a napětí jsou pak spočítány jednotlivé derivace ztrát a z nich je vypočten optimální skluzový kmitočet. To ovšem bude provedené na upraveném gamma článku, kde prvky L σ a R E musí být přepočítány na paralelní prvky L p a R p. (2)

13 2 PŘESYCOVÁNÍ Indukčnost L 1 v uvažovaném gamma článku obr.1-2 je konstantní pouze při malém toku (U 1 /ɷ). Nicméně bod, ve kterém začne indukčnost L 1 klesat, bývá na charakteristice i pod jmenovitou hodnotou toku pro daný motor. Ve stavu přesycení ale průběh magnetizačního proudu zůstává téměř harmonický, a to v důsledku toho, že přesycení v motoru je pouze lokálního charakteru. Tato skutečnost nám umožňuje definovat indukčnost L 1 jako lineární parametrickou indukčnost, tedy že indukčnost této cívky se zmenšuje při přesycení motoru. Lineární aproximaci funkce L 1 =f(u 1 /ɷ) můžeme provést stejně jako na obr.2-1, protože tomuto způsobu aproximace vyhovují naměřené charakteristiky. Výpočet indukčnost L 1 můžeme provést pomocí obr.2-1, když ji spočítáme z rozsahu U 1 /ɷ od kritické hodnoty bodu a až do maximálního očekávaného bodu přesycení bodu b následujícím vzorcem Klesající hodnota indukčnosti L 1 při zvyšujícím se sycení má dominantní vliv na velikost ztrát ve statoru v důsledku magnetizačního proudu. Tento efekt klesající indukčnost L 1 při přesycování má největší význam hlavně v případech momentového přetížení motoru (velmi časté krátkodobé přetížení u trakčních motorů). Konstanta L 1max je rovna hodnotě L 1 při malé hodnotě toku. Konstanty a,b musí být zjištěny pomocí měření na daném motoru. (3) Obr:2-1 Závislost indukčnosti L 1 na U 1 /ɷ0 A) Způsob měření: Nejdříve musí být změřena závislost napětí a proudu. Motor nemá žádnou mechanickou zátěž a běží při synchronních otáčkách ɷ 0. Rozsah měření napětí je zvolen tak aby bylo simulováno předpokládané přesycování motoru. Předpokládáme nulový moment a nulový skluzový kmitočet. Při uvažování těchto hledisek můžeme indukčnost L 1 spočítat pro každý naměřený bod následujícím vztahem

14 (4) Tento vztah je odvozen ze vztahu pro výpočet proudu pro gamma článek z Obr:1-2, kde uvažujeme Ωr nulové a gamma článek je tedy zredukován do následující podoby Obr:2-2. Náhradní schéma motoru jako gamma článek při nulové Ωr vztah je poté následující a z tohoto vztahu tedy určíme již zmíněnou indukčnost L 1 Nyní máme odvozenou indukčnost L 1 jako funkci napětí tedy L 1 =f(u) při stavu kdy motor nemá žádnou mechanickou zátěž na hřídeli. Takže můžeme pomocí měření zjistit hodnotu L 1max a ΔL 1. Nicméně musíme zjistit závislost U 1 na U při tomto stavu, tedy při stavu kdy motor není nijak zatížen. Závislost U 1 na U je podstatné zjistit pro následné určení ztrát které jsou závislé právě na napětí U 1 a ne na svorkovém napětí U. Přičemž musíme hledat závislost indukčnosti L 1 na napětí U 1, která de facto má za následek přesycování stroje a bude stejná při každé možné velikosti zatížení a ne jenom při nezatíženém motoru. Při zjišťování závislosti U 1 na U musíme R E v gamma článku uvažovat jako nekonečné a to při měření bez zatížení (kdy Ω r =0). Dále zde zanedbáme odpor R F, který také uvažujeme jako nekonečný. Takže gama článek je zredukován na napěťový dělič s prvky R 1 a L 1. Následujícími výrazy tedy spočítáme hledané napětí U 1crit a U 10 (5) (6) (7) Kde U crit a U 0 jsou hodnoty z napájecího napětí U a odpovídají dvěma bodům U 1 na Obr:2-1. Hodnoty U crit a U 0 mohou být odečteny ze změřené charakteristiky závislosti indukčnosti L1 na

15 napájecím napětí. Pak tedy konečně pomocí vzorců pro U 1crit a U 10 můžeme spočítat konstanty a,b [4] (8) (9) B)Měření: Měření proběhlo na dvou odlišných motorech (dále už značených jen jako motor č.1 a motor č.2) Motor č.1 Označení: AOM 90L02016 Tab:2-1. Parametry motoru č.1 Výkon (P) 2,2 kw Sdružené napětí (U s ) 400 V jmenovitý proud (I f ) 4,5 A jmenovité otáčky (n) 2865 ot.min -1 počet pólů (p) 2 frekvence (f) 50 Hz účiník (cos ϕ) 0,88 Další dopočtené parametry: Úhlová rychlost Moment Příkon Účinnost Parametry potřebné pro výpočet indukčnosti L 1 : R F = 1125,5Ω R 1 = 3,2Ω Motor byl měřen za stavu naprázdno, bez ventilátoru

16 Tab:2-2. Naměřené proudy a napětí a vypočtené indukčnosti L 1 U f I f L [V] [A] [mh] 50 0,35 458,32 70 0,44 511,43 90 0,54 536,33 110 0,68 520,21 130 0,8 522,63 150 0,96 502,12 170 1,04 525,79 190 1,25 488,20 210 1,55 434,30 230 1,8 409,25 250 2,5 319,41 270 3,3 260,93 Motor byl měřen za stavu naprázdno, bez ventilátoru. Jelikož motor nebyl zatížen, tak se skluzový kmitočet přibližně rovná nule a L 1 můžeme spočítat následujícím způsobem Příklad výpočtu L 1 Z naměřených a vypočtených hodnot sestavíme charakteristiky závislosti proudu na napětí a závislosti indukčnosti L 1 na napětí

L[mH] If[A] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 17 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 50 70 90 110 130 150 170 190 210 230 250 270 Uf[V] Obr:2-3. Naměřená charakteristika závislosti proudu na napětí 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 50 70 90 110 130 150 170 190 210 230 250 270 Uf[V] Obr:2-4. Naměřená charakteristika závislosti indukčnosti L 1 na napětí

18 Obr:2-5. Lineárně aproximovaná charakteristika závislosti indukčnosti L 1 na napětí Z lineárně aproximované charakteristiky odečteme velikosti L 1max a L 1min U crit a U 0 L 1max = 522 mh L 1min =280 mh U crit = 170 V U 0 = 270 V Pomocí odečtených hodnot vypočítáme U 1crit a U 10 A dopočítáme konstanty a,b

19 Motor č.2 Parametry potřebné pro výpočet indukčnosti L 1 : R F = 0,94Ω R 1 = 0,011Ω Motor byl měřen za stavu naprázdno Tab:2-3. Naměřených proudů a napětí a vypočtené indukčnosti L 1 Us Is L [V] [A] [mh] 4 22 1,063 5 26,5 1,109 6 31,5 1,121 7 37,7 1,089 8 44 1,063 9 51 1,028 10 60,5 0,956 11 73 0,864 12 93 0,732 13 130 0,560 14 180 0,432 14,5 220 0,364 Motor byl měřen za stavu naprázdno. Stejně jako u motoru č.1, tak i motor č.2 nebyl zatížen, tak se skluzový kmitočet přibližně rovná nule a L 1 můžeme spočítat následujícím způsobem Příklad výpočtu L 1 Z naměřených a vypočtených hodnot sestavíme charakteristiky závislosti proudu na napětí a závislosti indukčnosti L 1 na napětí

L[mH] If[A] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 20 140 120 100 80 60 40 20 0 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 14,5 Uf[V] Obr:2-6. Naměřená charakteristika závislosti proudu na napětí 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 14,5 Uf[V] Obr:2-7. Naměřená charakteristika závislosti indukčnosti L 1 na napětí

21 Obr:2-8. Lineárně aproximovaná charakteristika závislosti indukčnosti L 1 na napětí Z lineárně aproximované charakteristiky odečteme velikosti L 1max a L 1min U crit a U 0 L 1max = 1,08 mh L 1min =0,34 mh Ucrit= 9 V U0=14,5 V Pomocí odečtených hodnot vypočítáme U 1crit a U 10 A dopočítáme konstanty a,b

22 3 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO SKLUZOVÉHO KMITOČTU Jak již bylo řečeno v úvodu, pro výpočet optimálního rotorového kmitočtu bude použit modifikovaný gamma článek s přepočtenými parametry L σ a R E na L p a R p. Obr:3-1. Náhradní schéma motoru jako gamma článek s přepočtenými parametry Přepočtené parametry pak mají následující tvar [6] Odpor R p Impedance L p A jejich součin Díky přepočtu může být nyní vypočteno napětí U 1 na paralelních prvcích a celkový proud I vtékající do obvodu, které budou poté použity ve vztazích pro výpočet ztrát. Ztráty v motoru a jejich závislost na velikosti napětí U 1 a na celkovém proudu I jsou vyjádřeny následovně. Určení celkových ztrát v motoru P: Ztráty ve statoru (11) (12) (13) (14) Ztráty v železe (15)

23 Ztráty hysterezní (16) Ztráty vířivými proudy (17) Ztráty v rotoru (18) Ztráty v motoru (19) Jak je vidět většina ztrát v motoru je závislá na napětí U 1 (vyskytující se na prvcích L 1, R F, L p a R p ) Proto je pro nezbytné toto napětí a jeho závislost na svorkovém napětí vyjádřit.

24 3.1 Návrh optimálního skluzového kmitočtu za pomocí obvodových prvků A)Odvození napětí U 1 : Celková impedance paralelních prvků (20) Dosadíme Zx do klasického vzorce pro dělič napětí (21) Poté bude mít U 1 následující tvar (22) Modulový tvar Po dosazení za R p a L p dostaneme následující tvar (23) Provedeme substituce kdy Celý výraz vynásobíme Výsledné napětí na U 1 (24) B)Odvození proudu I: Celková admitance paralelních prvků Celková admitance včetně odporu R 1 (25) (26)

25 Modulový tvar (27) Provedeme substituce kdy Celkovou admitanci vynásobíme výrazem a dostaneme (28) Výslednou admitanci dosadíme do následujícího vztahu A dostaneme celkový proud tekoucí do obvodu (29) (30) Jak je vidět výsledné napětí U 1 a proud I jsou příliš složité pro použití v rovnicích pro výpočet ztrát. Po dosazení těchto rovnic do rovnic určující ztráty v motoru, by jsme dostali velmi složité rovnice pro vyčíslení skluzového kmitočtu. Proto bylo od tohoto postupu ustoupeno.

26 3.2 Návrh optimálního skluzového kmitočtu pomocí určení rotorového toku K odvození optimálního skluzového kmitočtu pomocí rotorového toku je zapotřebí několika úprav, které zde budou prezentovány. Jelikož, výpočet optimálního kmitočtu z uvažovaných rovnic vede ke složité kvadratické rovnici je za potřebí provést několik změn. (31) A Kde Tuto rovnici (33) můžeme odvodit díky modifikovanému gamma článku a to následujícím způsobem. Výkon na odporu R p Kde (32) (33) (34) Návrh optimálního skluzového kmitočtu bude vycházet z návrhu optimálního toku. Tedy nejdříve vyjádříme U 1 a jeho závislost na rotorovém toku Následně podle již zmíněného vzorce (33) pro U 1 je vyjádřena závislost skluzového kmitočtu na velikosti toku následujícím způsobem Do zmíněného vzorce (33) dosadíme (11) a dostanema následující vztah (36) (36)

27 A dosadíme za U 1f rovnici (35) a dostaneme následující vztah (38) Celou rovnici vynásobíme Ωr a 3p a dostaneme (39) rovnici položíme rovnu nule a dostaneme kvadratickou rovnici (40) Z toho vyjádříme diskriminant (41) A dosadíme. Jako výsledek dostaneme rovnici skluzového kmitočtu pro skutečný motor (42) Následně vyjádříme Taylorovým rozvojem Ωr jako Tuto rovnici následně použijeme pro vyjádření Ωr v rovnicích pro ztráty v motoru. Nejdříve však tuto rovnici musíme upravit, jinak by vedla ke složité kvadratické rovnici vysokého řádu. Pro ukázku, po dosazení do současné rovnice Ωr by ztráty v mědi byly (43) Kde (44) Ztráty v železe vyjdou obdobně. Tyto ztráty a ztráty v rotoru by se museli derivovat podle toku, sečíst, a položit rovny nule. Výsledná rovnice by ovšem byla příliš složitá, proto se musí Ωr omezit pouze na následující vzorec Pro kontrolu, jak moc velký vliv bude mít tato změna na výsledek, sestrojíme následující graf Kde ψ,r a L σ jsou konstanty. (45)

Ωr[rad.s-1] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 28 Obr:3-2. Charakteristika závislosti skluzového kmitočtu na momentu pro motor č.1 70 60 50 40 30 20 10 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 M[N.m] Červená charakteristika vypočtená pomocí vzorce (42), modrá pomocí vzorce (45), zelená pomocí vzorce (42) pro skutečný motor. Jmenovitý moment je u tohoto motoru 7,33 N.m. Jak je vidět v grafu omezení má vliv až při vyšším momentu. Pro příklad jmenovitý moment u motoru č.1 je 7,33 N.m a na této hodnotě se Ωr ve výsledcích liší pouze na setinovém čísle. Větší změny Ωr nejsou ani při dvojnásobku jmenovitého momentu, takže můžeme uvažovat zvolený kratší vzorec pro Ωr. Nyní tedy můžeme vyjádřit jednotlivé ztráty. Ztráty v mědi U ztrát může být zredukován počet uvažovaných proudů v rovnici pouze na proudy procházející přes odpor R p a indukčnost L 1. A to proto, že proud tekoucí přes odpor R Fe je zanedbatelný. Stejně tak proud tekoucí přes indukčnost L p, kdy po přepočtu L σ na L p je indukčnost L p výrazně větší než L 1 a způsobuje menší ztráty na odporu R 1. Ztráty v mědi (46) Kde I T je prou procházející přes odpor R P I L1 je prou procházející přes indukčnost L 1

29 Proud I T je vyjádřen podle [6] Proud I L1 je vyjádřen jako Ztráty v železe dělíme ztráty hysterezní a ztráty způsobené vířivými proudy Ztráty hysterezní Ztráty způsobené vířivými proudy (47) Kde (48) Ztráty v rotoru (49) Všechny tyto ztráty derivujeme podle toku a dostaneme Derivace ztrát v mědi podle toku (50) Derivace ztrát hysterezních podle toku (51) Derivace ztrát způsobených vířivými proudy podle toku (52)

30 Derivace ztrát v rotoru podle toku (53) Derivace ztrát sečteme a položíme rovny nule (54) Dosadíme za jednotlivé ztráty Následně vynásobíme ψ 3 a dostaneme rovnici (55) Ze které vyjádříme tok (56) (57) Pro ověření správnosti je proveden příklad výpočtu ideálního toku. Tab:3-1 Uvažované prvky motoru č.1 M 7,33 N.m R v 2251 Ω R ho 2251 Ω L1 0,458 H R1 3,2 Ω R 2,366 Ω p 1 ɷ 0 314,15 rad.s -1 ɷ m 300 rad.s -1 Tyto hodnoty dosadíme do rovnice pro výpočet optimálního toku A dostaneme Tento rotorový tok dosadíme do rovnice pro výpočet celkových ztrát

31 Tato rovnice pak bude mít následující tvar (58) Po dosazení vypočteného rotorového toku dostaneme výsledné minimum ztrát Pro ověření sestrojíme závislost ztrát na velikosti rotorového toku.

ztráty P [W] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 32 Tab:3-2 Vypočtené ztráty pro motor č.1 ψ P cu P h P v P rot P celkové [V.s] [W] [W] [W] [W] [W] 0,2 1434,60 7,44 10,53 1059,35 2511,93 0,3 640,90 13,72 15,91 470,82 1141,36 0,4 365,51 22,51 24,09 264,83 676,96 0,5 240,68 33,82 34,7 169,49 478,79 0,6 175,67 47,63 47,92 117,70 388,94 0,7 139,38 63,96 63,48 86,47 353,31 0,7649 129,23 71,62 70,78 76,91 348,55 0,8 118,83 82,80 81,45 66,20 349,31 0,9 107,82 104,15 101,83 52,31 366,13 1 103,07 128,02 124,61 42,37 398,08 1,1 102,74 154,40 149,79 35,01 441,95 1,2 105,70 183,29 177,37 29,42 495,79 1,3 111,25 214,69 207,35 25,07 558,37 1,4 118,94 248,60 239,74 21,61 628,90 1,5 128,44 285,02 274,52 18,83 706,82 1,6 139,54 323,96 311,70 16,55 791,77 1,7 152,09 365,41 351,28 14,66 883,45 Obr:3-3.Charakteristika závislosti ztrát na velikosti toku ψ 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8 ψ [V.s]

33 Jak již bylo zmíněno dříve indukčnost L 1 není konstantní, proto musíme tedy provést další krok pro správné určení velikosti této indukčnosti. Pokud tedy chceme dostat skutečnou hodnotu toku, který závisí na indukčnosti L 1 musíme uvažovat následující již zmíněný vzorec (3) Kde Protože po dosazení L 1 do rovnice pro optimální tok by vedlo polynomu sedmého řádu, bude lepší provést iteraci (iterace se provádí pokud a < ψ < b) Tab:3-3 Iterace rotorového toku L 1 ψ L 1 _ ψ [H] [V.s] [H] 0,458 0,764918 0,35106 0,35106 0,74517 0,366135 0,366135 0,748833 0,363339 0,363339 0,748182 0,363836 Příklad výpočtu iterace Výpočet L 1 při dosazení vypočteného rotorového toku Znovudosazení L 1

34 Optimální skluzový kmitočet pak dostaneme ze zmíněného vzorce

35 4 POROVNÁNÍ A OVĚŘENÍ VÝSLEDKŮ K ověření použijeme rovnice a charakteristiky z zdrojů [4, 5]. Původní vzorce Rovnice pro malé otáčky (pωm < 20 Ωr) (59) Kde R Fe Rovnice pro vysoké otáčky (pωm > 20 Ωr) Kde δ (60) Tyto dvě rovnice jsou pro praktičtější použití zjednodušeny do následujících 6 rovnic podle velikosti otáček a momentu 1) malé otáčky a velký moment (pωm << 20 Ωr) (61)

36 Kde 2) malé otáčky a malý moment (pωm << 20 Ωr) (62) 3) střední otáčky a malý moment ( Ωr < pωm < 20 Ωr) (63) 4) střední otáčky a velký moment ( Ωr < pωm < 20 Ωr) (64) Kde L 1 iterujeme podle tohoto vztahu (65)

37 5) velké otáčky a malý moment ( pωm > 20 Ωr) 6) velké otáčky a velký moment ( pωm > 20 Ωr) (66) Kde L 1 iterujeme podle tohoto vztahu (67) Opravené vzorce Tyto rovnice byly opraveny[4] (konkrétně Ztráty P Fe, které jsou v původních vzorcích vyjádřeny pro jednu fázi a ne pro skutečný motor)a následně použity na výpočet Ωr. Nyní jsou tedy uvedeny opravené rovnice použité pro výpočet Ωr. Rovnice pro malé otáčky (pωm < 20 Ωr) (68) (69)

38 Kde R Fe Rovnice pro vysoké otáčky (pωm > 20 Ωr) Kde δ (70) Tyto dvě rovnice jsou pro praktičtější použití zjednodušeny do následujících 6 rovnic podle velikosti otáček a momentu 1) malé otáčky a velký moment (pωm << 20 Ωr) Kde (71)

39 2) malé otáčky a malý moment (pωm << 20 Ωr) 3) střední otáčky a malý moment ( Ωr < pωm < 20 Ωr) (72) 4) střední otáčky a velký moment ( Ωr < pωm < 20 Ωr) (73) Kde L 1 iterujeme podle tohoto vztahu (74) 5) velké otáčky a malý moment ( pωm > 20 Ωr) (75) (76)

40 6) velké otáčky a velký moment ( pωm > 20 Ωr) Kde L 1 iterujeme podle tohoto vztahu (77) Pro porovnání budou použity 2 motory s parametry z [5] a jeden změřený motor, konkrétně motor č.1. Námi změřený motor č.1 má následující parametry L 1max L 1min Tab:4-1 Parametry motoru č.1 L σ 0,01231 H M 7,33 N.m R v 2251 Ω R ho 2251 Ω L 1 0,458 H R 1 3,2 Ω R 2,366 Ω p 1 ɷ 0 314,15 rad.s -1 a 0,541 V.s.rad -1 b 0,858 V.s.rad -1 L 1 0,242 H 0,522 H 0,28 H (78)

41 L 1max L 1min Tab:4-2 Parametry motoru č.3 [5] L σ 0,00297 H M 71 N.m R v 236 Ω R ho 236 Ω L 1 0,045 H R 1 0,1764 Ω R 0,1315 Ω p 1 ɷ 0 314,15 rad.s -1 a 0,5729 V.s.rad -1 b 0,891 V.s.rad -1 L 1 0,055 H 0,08 H 0,025 H L 1max L 1min Tab:4-3 Parametry motoru č.4 [5] L σ 0,00015 H M 2,8 N.m R v 3 Ω R ho 3 Ω L 1 0,001 H R 1 0,043 Ω R 0,04 Ω p 2 ɷ 0 314,15 rad.s -1 a 0,0143 V.s.rad -1 b 0,0257 V.s.rad -1 L 1 0,0013 H 0,0017 H 0,0004 H

42 Jak je vidět rovnice pro malé a vysoké otáčky jsou momentově nezávisle, z toho plyne, že hledané Ωr, při kterém budou ztráty minimální bude nezávislé na velikosti potřebného momentu. Stejně tak je tomu i v případě postupu kdy hledáme ideální Ωr pomocí rotorového toku, kdy po dosazení rovnice (57) do rovnice (45) dostaneme rovnice pro Ωr, kde už nefiguruje moment. Úprava je následující Rovnice pro výpočet Ωr (45) Rovnice pro výpočet ideálního rotorového toku(57) Výsledná rovnice po dosazeni (57)do (45) bude (79) Moment v čitateli a jmenovateli se tedy vykrátí a rovnice je momentově nezávislá Nyní tedy použijeme vzorce pro malé, střední a vysoké otáčky při malém momentu pro porovnání s rovnicí (79) pro výpočet optimálního skluzového kmitočtu. Moment bereme na vědomí jenom za účelem iterace indukčnosti L 1. Pokud rotorový tok vyjde menší, než konstanta a pak na místo L 1 dosazujeme L 1max. V opačném případě musíme provést iteraci.

Ωr [rad/s] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Obr:4-1. Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu Ωr na rychlosti Ω m pro motor č.1 (při malém momentu s konstantní hodnotou L 1max ) 43 nastavené 14 12 10 8 6 4 2 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 Ωm[rad/s] Modrá charakteristika (výpočty pomocí optimálního toku), Červená charakteristika (výpočty pomocí opravených rovnic pro malé, střední a vysoké otáčky a malý moment) Jak je vidět, rozdíly mezi oběma charakteristika jsou velmi malé. Můžeme tedy usuzovat že výpočet optimální skluzové frekvence Ωr pomocí optimálního rotorového toku je správný a nadále s ním počítat pro zvolené motory. Dalším bodem, který musí být brán v potaz je vliv indukčnosti L 1. Tento vliv je demonstrován na následující charakteristice pro motor č.1

Ωr [rad/s] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 44 Obr:4-2 Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu Ωr na nastavené rychlosti Ω m pro motor č.1 (při jmenovitém momentu) počítané pomocí optimálního rotorového toku 14 12 10 8 6 4 2 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 Ωm[rad/s]

Ωr [rad/s] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 45 Obr:4-3 Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu Ωr (počítaného pomocí rovnic pro malé, střední a vysoké otáčky a malý moment)na nastavené rychlosti Ω m pro motor č.3 (s konstantní hodnotou L 1max ) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 Ωm[rad/s]

Ωr [rad/s] ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY 46 Obr:4-4 Charakteristika závislosti optimálního skluzového kmitočtu Ωr (počítaného pomocí rovnic pro malé, střední a vysoké otáčky a malý moment)na nastavené rychlosti Ω m pro motor č.4 (s konstantní hodnotou L 1max ) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 Ωm[rad/s] Jak je vidět na předchozích charakteristikách 4.1, 4.3 a 4.4 při výpočtech pro malý moment, jsou výsledné charakteristiky téměř lineární. Podstatnější je charakteristika 4.1 kde při použití rovnice (57) dostaneme téměř stejné výsledky jako při použití rovnic (72, 73, 76). Dále tedy budeme používat rovnice (71, 72, 73, 74, 75, 76) a rovnici (57) s rovnicí pro iteraci (3). Tyto rovnice použijeme do již vypočítaných charakteristik závislosti velikosti příkonu na zvoleném skluzovém kmitočtu Ωr, které jsou uvedeny v [5]

47 Charakteristiky pro motor č.4: Obr:4-5 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=0 rad.s -1 a M=0,2 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro malé otáčky a malý moment

48 Obr:4-6 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=0 rad.s -1 a M=2,8 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro malé otáčky a velký moment Obr:4-7 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=100 rad.s -1 a M=2,8 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro střední otáčky a velký moment

49 Obr:4-8 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=192 rad.s -1 a M=0,2 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro střední otáčky a malý moment Obr:4-9 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=192 rad.s -1 a M=2,8 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro střední otáčky a velký moment

50 Obr:4-10 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=671 rad.s -1 a M=0,2 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro velké otáčky a malý moment Obr:4-11 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.4 při n=671 rad.s -1 a M=2,8 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro velké otáčky a velký moment

51 Charakteristiky pro motor č.3: Obr:4-12 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=0 rad.s -1 a M=10 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro malé otáčky a malý moment Obr:4-13 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=0 rad.s -1 a M=71 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro malé otáčky a velký moment

52 Obr:4-14 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=100 rad.s -1 a M=10 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro střední otáčky a malý moment Obr:4-15 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=314 rad.s -1 a M=10 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro střední otáčky a malý moment

53 Obr:4-16 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=314 rad.s -1 a M=71 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro střední otáčky a velký moment Obr:4-17 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=628 rad.s -1 a M=10 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro velké otáčky a malý moment

54 Obr:4-18 Závislost velikosti příkonu na Ωr pro motor č.3 při n=628 rad.s -1 a M=71 N.m Modrá hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice rotorového toku, červená hodnota Ωr vypočtené pomocí rovnice pro velké otáčky a velký moment

55 5 ZÁVĚR Jak se prokázalo indukčnost L 1 není konstantní a je ovlivněná velikostí sycení. Pokud tedy dochází k přesycování motoru, začne indukčnost L 1 v určitém bodě charakteristiky klesat. Největší dopad má tento efekt na motory, které jsou značně momentově přetěžovány. Po provedení lomené aproximace závislosti indukčnosti L 1 na velikosti napájecího napětí U, můžeme vidět, že indukčnost L 1 je v podstatě konstantní do určité velikosti napětí. Velikost této indukčnosti je nazvaná L 1max. Při U 10 je indukčnost na minimu označeném jako L 1min. V praktické části byly změřeny dva odlišné motory. Nejdříve byly změřeny charakteristiky závislosti proudu na napětí. Kdy u obou motorů shodně vzrůstal proud se zvyšujícím se napětím. Oba motory byly bez mechanické zátěže a běžely při konstantních otáčkách. Aby bylo možné vypočítat indukčnost L 1 musel být uvažován nulový skluz i moment. Po změření závislosti proudu na napětí byly sestaveny pro oba motory charakteristiky a následně vypočítaná indukčnost L 1 pro každý bod měření. Následně byla vynesena charakteristika závislosti indukčnost L 1 na napájecím napětí U. Po té byly pomocí aproximace zmíněných charakteristik nalezeny hodnoty L 1max a L 1min. Prokázali jsme tedy závislost velikosti indukčnosti L 1 na přesycování motoru a fakt, že se zvyšujícím se sycením se několika násobně zvyšuje proud. V hlavním budu této práce jsme se zaměřili na odvození rovnice pro výpočet optimální skluzové frekvence. Toho je dosaženo pomocí upraveného gamma článku s přepočtenými parametry L σ a R E na L p a R p. V podkapitole 3.1 je nastíněn stejný postup pro odvození jaký byl použit v [4], a který by i v tomto případě vedl ke složitým rovnicím. V hlavní části tedy v kapitole 3.2 je odvozen optimální skluzový kmitočet pomocí optima rotorového toku. K tomuto způsobu odvození může dojít díky modifikovanému gamma článku. Nejdříve je ovšem nutné najít vztah mezi skluzovým kmitočtem a rotorovým tokem. Tento vztah (43) vyjádřený Taylorovým rozvojem, který byl zjednodušen na vztah (45) je podstatný pro další krok v odvození hledaného minima skluzové frekvence. Derivací všech ztrát v motoru a jejích následným sečtením a položením rovným nule jsme dostali vztah pro výpočet optimálního rotorového toku (57). Tento vztah byl v závěru této práce porovnán s již odvozenými a opravenými vztahy z [4], které jsou výrazně složitější. Z charakteristiky motorů č.3 a č.4 můžeme vyvodit následující závěry. Hledané minimum skluzové frekvence je při nenulových otáčkách jen nepatrně závislé na velikosti momentu. Tento jev můžeme pozorovat na všech charakteristikách motorů č.3 a č.4 pro příklad charakteristiky na Obr:4-10 a Obr:4-11 kde minimum skluzové frekvence má téměř stejnou hodnotu okolo 210 rad.s -1 s rozdílně velkými momenty, konkrétně 0,2 a 1,0 N.m. Toto ovšem neplatí pro charakteristiky kde je motor zabržděn a má tedy nulové otáčky. V takovém případě se hledané minimum skluzového kmitočtu nachází vždy v jiném bodě charakteristiky a to právě v závislosti na momentu. Z porovnání všech charakteristik motorů č.3 a č.4, můžeme vyvodit následující závěr. Odvozený vzorec (57) je podle výsledků nejvhodnější pro hledání minima skluzové frekvence v oblasti nenulových otáček. Pro nulové otáčky je vhodnější použít vzorce (71) a (72). Tímto způsobem by se mělo dosáhnout minimalizace ztrát v motoru. Výhodou tohoto způsobu bude větší přesnost, protože jak je vidět na charakteristikách motoru č.4 vzorce (73, 74, 75 a 76) pro nenulové otáčky nejsou ve všech případech zdaleka tak přesné jako odvozený vzorec (57). Další a stejně zásadní výhodou je zjednodušení, ke kterému díky tomuto vzorci (57) dochází

56 LITERATURA [1] PETROV, G.N. Elektrické stroje 2. Asynchronní stroje-synchronní stroje. Praha 1982, str. 368 384, ISSN 1212-0812 [2] METLÍK, V., Pihera, J., Polanský, R., Prosr, P., Trnka, P. Diagnostika elektrických zařízení.praha 2008, 440 stran, ISBN 978-80-7300-232-9 [3] K.Matsuse, S.Taniguchi, T.Yoshizumi, K. Namiki. A speed-sensorless vector control of induction motor operating at high efficiency taking core loss into account, vol. 37, IEEE 2001 [4] P. Vorel, P. Huták, P. Procházka. Maximum efficiency of a induction machine operating in wide range of speed and torgue Part1, IEEE 2011 [5] P. Vorel, P. Huták, P. Procházka. Maximum efficiency of a induction machine operating in wide range of speed and torgue Part2, IEEE 2011 [6] M.Patočka, Přirozené řízení asynchronního motoru. Brno 2013, 29 stran