Územně analytické pdklady Karlvarskéh kraje 2015 část b) Rzbr udržitelnéh rzvje území 3. úplná aktualizace červen 2015
Základní údaje První Územně analytické pdklady rku 2009 byly splufinancvány z prstředků Evrpské unie, Evrpskéh fndu pr reginální rzvj. Pdpra byla pskytnuta z Integrvanéh peračníh prgramu v kntinuální výzvě pr blast intervence 5.3. Mdernizace a rzvj systémů tvrby územních plitik, zaměření výzvy 5.3. a) Pdpra při zavádění územně analytických pdkladů bcí s rzšířenu půsbnstí a krajů. www.strukturalni-fndy.cz/ip Rzbr udržitelnéh rzvje území Karlvarskéh kraje byl přízen v suladu s 26-29 zákna č.183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů (dále jen stavební zákn ), a v suladu s 4-5 vyhlášky MMR ČR č.500/2006 Sb., územně analytických pdkladech, územně plánvací dkumentaci a způsbu evidence územně plánvací činnsti, v platném znění (dále jen vyhláška č. 500/2006 Sb., ). Přizvatel : Krajský úřad Karlvarskéh kraje, dbr reginálníh rzvje Závdní 353/88 360 21 Karlvy Vary Tel.: +420 354 222 111 www.kr-karlvarsky.cz Zhtvitel aktualizace : Krajský úřad Karlvarskéh kraje, dbr reginálníh rzvje, ddělení územníh plánvání Ing.arch. Jarmír Musil, veducí dbru reginálníh rzvje Ing.arch. Jana Kaválkvá, veducí ddělení územníh plánvání Ing.arch. Jarslav Jelínek, celkvá krdinace Ing. Jana Irvská, Petr Křenek Prjednání : v Zastupitelstvu Karlvarskéh kraje 10.9.2015, usnesením č. ZK 267/09/15 Zpřístupnění : Dkumentace Územně analytických pdkladů Karlvarskéh kraje (dále jen Dkumentace ÚAP KK ) je zveřejněna v rzsahu a způsbem umžňujícím dálkvý přístup ( 166 stavebníh zákna) na internetvé adrese www.kr-karlvarsky.cz Obsah dálkvě zpřístupněné dkumentace : 1. Pdklady pr RURÚ - textvá část - grafická část 1. Výkres hdnt území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na prvedení změn v území 2. RURÚ - textvá část - grafická část 4. Prblémvý výkres Dkumentace ÚAP KK v listinné pdbě je ulžena na Krajském úřadě Karlvarskéh kraje, dbru reginálníh rzvje, ddělení územníh plánvání, Závdní 353/88, 360 21 Karlvy Vary. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 2/94
Dklad prjednání Text usnesení v přílze č.1 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 3/94
ÚAP, část b) Rzbr udržitelnéh rzvje území Obsah textvé části: 1. Úvd... 6 1.1. Legislativní rámec rzbru udržitelnéh rzvje území... 6 1.2. Udržitelný rzvj becně... 6 1.3. Přehled změn prvedených tut aktualizací Rzbru URÚ... 7 1.4. Návaznst ÚAP Karlvarskéh kraje na ÚAP bcí... 7 1.5. Metdika zpracvání RURÚ... 7 2. Základní údaje území Karlvarskéh kraje... 9 2.1. Širší vztahy... 9 2.2. Charakteristiky území kraje... 9 3. Suhrn zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území (URÚ) v 10 tématech... 12 3.1. Hrninvé prstředí a gelgie... 12 3.2. Vdní režim... 14 3.3. Hygiena živtníh prstředí... 17 3.4. Ochrana přírdy a krajiny... 20 3.5. Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa... 23 3.6. Veřejná dpravní a technická infrastruktura... 26 3.7. Scidemgrafické pdmínky... 30 3.8. Bydlení... 35 3.9. Rekreace... 38 3.10. Hspdářské pdmínky... 41 4. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr udržitelný rzvj území... 45 4.1. Hdncení pdmínek URÚ SWOT analýzu... 45 4.1.1. Metdika zpracvání SWOT analýzy pilířů URÚ... 45 4.1.2. SWOT pilíře Příznivéh živtníh prstředí... 46 4.1.3. SWOT pilíře Sudržnsti splečenství byvatel... 47 4.1.4. SWOT pilíře Hspdářskéh rzvje... 48 4.2. Hdncení územní rzdílnsti pdmínek URÚ kvantitativními indikátry... 49 4.2.1. Metdika hdncení kvantitativními indikátry... 49 4.2.2. Vyhdncení pdmínek pilíře Příznivéh živtníh prstředí... 52 4.2.3. Vyhdncení pdmínek pilíře Sudržnsti splečenství byvatel... 54 4.2.4. Vyhdncení pdmínek pilíře Hspdářskéh rzvje... 56 4.2.5. Suhrnné vyhdncení pdmínek URÚ... 58 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 4/94
5. Určení prblémů k řešení v ÚPD... 60 5.1. Všebecné prblémy... 60 5.1.1. Prblémy vyplývající z výsledků SWOT analýz... 60 5.1.2. Ohržení... 62 5.2. Knkrétní prblémy... 63 5.2.1. Závady... 63 5.2.2. Ohržení... 63 5.2.3. Střety záměrů... 63 5.2.4. Ostatní prblémy... 64 5.2.5. Tabulkvý suhrn knkrétních prblémů k řešení... 65 6. Přehledy... 69 6.1. Seznam pužitých pdkladů... 69 6.2. Seznam tabulek... 69 6.3. Seznam brázků... 70 6.4. Seznam nejčastěji pužívaných zkratek... 71 7. Přílhy... 73 7.1. Výpis z usnesení Zastupitelstva Karlvarskéh kraje... 73 7.2. Vyhdncení bcí dle indikátrů pr pilíř Příznivé živtní prstředí... 74 7.3. Vyhdncení bcí dle indikátrů pr pilíř Sudržnsti splečenství byvatel... 78 7.4. Vyhdncení bcí dle indikátrů pr pilíř Hspdářskéh rzvje... 82 7.5. Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - hdncení indikátry... 86 7.6. Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - expertní hdncení v ÚAP... 87 7.7. Vzrce výpčtů indikátrů... 88 7.8. Knihvna prblémů k řešení... 93 Obsah grafické části: 4. Prblémvý výkres 1 : 50 000 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 5/94
1. Úvd 1.1. Legislativní rámec rzbru udržitelnéh rzvje území Zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn) přinesl nvý způsb práce s infrmacemi území zavedením nvéh nástrje územníh plánvání a tím jsu územně analytické pdklady. Územně analytické pdklady přizují krajské úřady a úřady bcí s rzšířenu půsbnstí (ORP). Náležitsti bsahu územně analytických pdkladů stanví vyhláška Ministerstva pr místní rzvj č.500/2006 Sb., územně analytických pdkladech, územně plánvací dkumentaci a způsbu evidence územně plánvací činnsti, v platném znění (dále jen vyhláška 500 ). Pdle 4 dst.1 tét vyhlášky územně analytické pdklady bsahují: a. pdklady pr rzbr udržitelnéh rzvje území zahrnující zjištění a vyhdncení stavu a vývje území, jeh hdnt, limity využití území, zjištění a vyhdncení záměrů na prvedení změn v území, b. rzbr udržitelnéh rzvje území zahrnující: 1. zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území s uvedením jeh silných a slabých stránek, příležitstí a hrzeb v tematickém členění zejména na hrninvé prstředí a gelgii, vdní režim, hygienu živtníh prstředí, chranu přírdy a krajiny, zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnu dpravní a technicku infrastrukturu URÚ, scidemgrafické pdmínky, bydlení, rekreaci, hspdářské pdmínky; závěrem těcht tematických zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území je vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr příznivé živtní prstředí, pr hspdářský rzvj a pr sudržnst splečenství byvatel území, 2. určení prblémů k řešení v územně plánvacích dkumentacích zahrnující zejména urbanistické, dpravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na prvedení změn v území a střety těcht záměrů s limity využití území, hržení území například pvdněmi a jinými rizikvými přírdními jevy. Územně analytické pdklady krajů se prjednávají pdle 5 dst. 1 tét vyhlášky: 2. Územně analytické pdklady kraje se předkládají k prjednání zastupitelstvu kraje v rzsahu rzbru udržitelnéh rzvje území neb jeh aktualizace. 1.2. Udržitelný rzvj becně Princip udržitelnéh rzvje vychází z přesvědčení, že je třeba uspkjvat ptřeby sučasné generace, aniž by byla hržena schpnst buducích generací uspkjvat ptřeby svje. Spčívá v zajištění schpnsti Země udržvat živt v celé jeh rzmanitsti a je zalžen na zásadách demkracie, rvnsti žen a mužů, slidarity, právníh státu a ddržvání základních lidských práv, včetně sv a rvných příležitstí pr všechny. Má za cíl neustále zlepšvat kvalitu živta a živtní pdmínky na Zemi pr sučasné i buducí generace. Za tímt účelem pdpruje dynamicku eknmiku s maximální zaměstnanstí a vysku úrvní vzdělání, chranu zdraví, sciální a územní sudržnst a chranu živtníh prstředí ve světě míru a bezpečnsti, a t při respektvání kulturní rzmanitsti. Udržitelnst je mžn becněji definvat jak dluhdbý stav stability - dynamické rvnváhy. Kvalitativně udržitelnst charakterizuje rzvj, respektive žáducí vývj, tevřený d buducnsti. Udržitelný rzvj může být systémvým přístupem následně rzvinut d harmnickéh, vyváženéh rzvje se vztahem ke třem základním pilířům - bisféře, lidské splečnsti a hspdářství. Udržitelnst bisféry (envirnmentální pilíř) Přírdní kapitál se neztenčuje. Vlastnsti eksystému - čisté vzduší, čistá vda v dstatečném mnžství, kyslík, prdukce bimasy, bidegradace dpadů atd. - nejsu narušeny. Evluční ptenciál bisféry (bidiverzita) ani člvěka nejsu sníženy. Udržitelnst lidské splečnsti (sciální pilíř) Sudržnst a stabilita sciálních struktur, kultura, vzdělávací systém, věda, zdravtnictví apd. se rzvíjejí k naplnění ptřeb jedntlivce i splečenství. Základní materiální ptřeby jedince jak ptrava, přístřeší, pcit bezpečí atd. - jsu zajištěny stejnu měru. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 6/94
Udržitelnst hspdářství (eknmický pilíř) Hspdářský rzvj vyjadřuje stav pracvně eknmických aktivit phybující se v kladném eknmickém výsledku. Hspdářský rzvj je schpen zajistit rstucí bhatství splečnsti a zárveň nehržvat bisféru ani lidsku splečnst na nárdní, reginální ani glbální úrvni. Envirnmentální, sciální a eknmický pilíř udržitelnsti se vzájemně vlivňují. Existují mezi nimi četné vazby, které mhu být jak vzájemně prtikladné knfliktní, tedy nervnvážné, tak vzájemně pdpůrné synergické, tedy rvnvážné. Strategie udržitelnéh rzvje směřuje k psílení harmnických vztahů mezi jedntlivými pilíři udržitelnéh rzvje. Jejím hlavním cílem je vytvářet pdmínky pr t, aby byly c nejvíce psilvány rvnvážné vazby a aby byly c nejvíce slabvány - a tam, kde je t mžné i eliminvány - vazby nervnvážné. 1.3. Přehled změn prvedených tut aktualizací Rzbru URÚ Aktualizace dkumentace Rzbru URÚ sleduje dluhdbu stabilizaci metdiky zpracvání. T umžní vytvářet v buducnu suvislé řady srvnatelných zjištění a jejich následnu analýzu dspět k identifikaci vývjvých trendů v území. Jen jediněle (v důvdněných případech) byly prvedeny změny. Některé si vynutily vnější klnsti, některé byly nutné pr zásadnější zkvalitnění výsledků rzbru. Krmě dále uvedených případů nedšl k žádné pdstatné změně metdiky zpracvání prti předchzí dkumentaci 2013. a) Český statistický úřad změnil metdiku sledvání nezaměstnansti (půvdně Míra nezaměstnansti, nvě Pdíl nezaměstnaných). Aktualizace na t reaguje změnu indikátru Pdíl nezaměstnaných (10.26 PNez) a úpravu intervalů jeh bdvéh hdncení. b) Změnu knstrukce indikátru Hustta kmunikací (6.15 HusK) byla zásadně zvýšena jeh vypvídací schpnst. Splu s tím byly upraveny i jeh intervaly bdvé hdncení. c) Intervaly bdvéh hdncení indikátru Daňvé příjmy bce (10.29 DanP) byly upraveny tak, aby byl dluhdbě eliminván vliv inflace. d) Dsud rzdílné intervaly stupňů hdncení dílčích pilířů URÚ byly sjednceny. Tím byla psílena vzájemná suměřitelnst výsledků v jedntlivých pilířích. e) Byl upraven barevné znázrnění stupňů hdncení v Suhrnném kartgramu územní rzdílnsti pdmínek udržitelnéh rzvje území (brázek č. 34). Tím byla výrazně zlepšena jeh výpvěď územních suvislstech. f) Přílha 7.5 kartgram Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - hdncení indikátry byla dplněna v přílze 7.6 kartgramem Vyváženst pdmínek udržitelnéh rzvje území - expertní hdncení v ÚAP, který prvnává výsledky hdncení tét dkumentace ÚAP kraje s výsledky hdncení dkumentací ÚAP bcí. Rzhdující část aktualizace spčívá v bčerstvení číselných údajů a jejich následnéh věcnéh vyhdncení. 1.4. Návaznst ÚAP Karlvarskéh kraje na ÚAP bcí ÚAP Karlvarskéh kraje jsu zpracvány na základě údajů území, které jsu ulženy ve splečném datvém skladu bcí a kraje. Ten bsahuje jevy části A i části B přílhy č.1 vyhlášky č.500/2006 Sb. Pr zpracvání ÚAP Karlvarskéh kraje byly pužity jak jevy části B (shrmažďvané a zpracvávané krajským úřadem), tak vybrané jevy části A (shrmažďvané a zpracvávané úřady územníh plánvání ORP). Tímt způsbem je zajištěn splečné využití datvých zdrjů bu úrvní ÚAP. 1.5. Metdika zpracvání RURÚ Výrky SWOT analýz charakterizující kraj jak celek, jsu z velké části kvalitativní a subjektivně zabarvené - vznikají dbrným úsudkem zpracvatelů. Prt byly paralelně sledvány kvantitativní indikátry, které Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 7/94
pslužily pr věření výrků SWOT analýz, pr detailnější rzlišení územní diferenciaci kraje a pr hdncení tří pilířů URÚ. Při následujících úplných aktualizacích ÚAP umžní indikátry sledvání (mnitring) vývjvých trendů ve sledvaném území. Právní předpisy pužití kvantitativních indikátrů nepžadují, jsu ale beze spru významným dplňkem kvalitativníh hdncení SWOT analýzami. SWOT analýzy Metda SWOT analýzy je pužita v suladu s becně užívanými pstupy. Základem tematických SWOT analýz jsu vyhdncení jevů významných pr nadmístní úrveň kraje. Ta jsu pdrbně ppsána v části a) Pdklady rzbru udržitelnéh rzvje. Jedntlivé výrky platí pr celé neb rzhdující většinu území kraje. Pkud je t významné, jsu dplněny přesnějším územním vymezením (zeměpisná blast, správní území ORP apd.). Suhrnné SWOT analýzy jedntlivých pilířů jsu sestaveny jak výběr nejvýznamnějších výrků tematických SWOT, případně jak zbecnění více výrků v jeden. Indikátry Územní vyváženst rzdílnst pdmínek tří pilířů URÚ byla hdncena prstřednictvím členění kraje na území bcí. Pr hdncení územní rzdílnsti pdmínek pilířů udržitelnéh rzvje území je prveden výběr reprezentativních indikátrů, které vyjadřují stav území v jedntlivých pilířích. Indikátry jsu hdnceny zásadně puze z phledu kraje - pdstatné jsu specifické (nadmístní) prblémy kraje, pdstatné jsu rzdíly (extrémy) v rámci kraje (vztah k průměrům za kraj). Expertním psuzením dsažených hdnt indikátrů jsu přisuzeny bcím za indikátr ve stupnici +2, +1, 0, -1, -2. Kartgram každéh z indikátrů prezentuje jeh územní diferenciaci zařazením bce d pětibarevné škály plch v kmbinaci s abslutní hdntu indikátru v bci. Pdrbné vyhdncení subrů všech indikátrů URÚ v jedntlivých pilířích a bcích je dkumentván v tabulkách. Vyhdncení územní rzdílnsti pdmínek jedntlivých pilířů udržitelnéh rzvje v kraji je vyjádřen v kartgramech Hdncení bdvých hdnt indikátrů stavu pilířů. Základem hdncení pdmínek v každém z pilířů URÚ je sučet bdů 12 indikátrů. Expertním psuzením sučtů bdů jsu bcím přisuzeny stupně hdncení za pilíř ve stupnici +2, +1, -1, -2. Kartgram každéh z pilířů prezentuje jeh územní diferenciaci stupně hdncení, zařazením bce d čtyřbarevné škály plch v kmbinaci s abslutní hdntu sučtu bdů indikátrů v bci. Suhrnné vyhdncení územní rzdílnsti pdmínek udržitelnéh rzvje území kraje je vyjádřen v kartgramu Oblasti s pdbnými pdmínkami udržitelnéh rzvje území. Základem psuzení a vymezení blastí s pdbnými pdmínkami URÚ jsu stupně dsažené v každém z pilířů. Stupně hdncení +2, +1 byly vyhdnceny jak dbré pdmínky pilíře, stupně hdncení -1 a -2 jak špatné pdmínky pilíře. V suhrnném hdncení jsu bce, ve kterých jsu všechny pilíře dbré neb jen jeden z pilířů špatný, spjeny d suhrnně příznivých blastí pdmínek URÚ. Obce, ve kterých jsu špatné dva neb všechny pilíře, jsu spjeny d suhrnně prblémvých blastí pdmínek URÚ. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 8/94
2. Základní údaje území Karlvarskéh kraje 2.1. Širší vztahy Karlvarský kraj vznikl na základě zákna č.129/2000 Sb., krajích. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na výchdě susedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Splu s Ústeckým krajem tvří blast sudružnsti NUTS 2 Severzápad. Hraniční Krušné hry se rzprstírají až d Ústeckéh kraje. D Ústeckéh kraje pkračuje i řeka Ohře, která dvdňuje větší část kraje d Labe. Osídlení kncentrvané pdél řeky Ohře je sučástí histrické sídelní sy Cheb-Karlvy Vary-Mst-Ústí n/labem a představuje tak další významnu vazbu s Ústeckým krajem. S hlavním městem Prahu ve vzdálensti 130 km spjuje Karlvarský kraj silnice I/6 (E48). Dpravní vazby d Ústeckéh kraje zajišťuje silnice I/13 a železniční kridr TEN-T Cheb-Ústí n/labem, d Plzeňskéh kraje silnice I/20 (E49) a I/21 a železniční trať Cheb-Plzeň-Praha. Nejvýznamnější přeshraniční dpravní spjení zajišťují silnice I/6 (E48) a I. tranzitní železniční kridr v se Cheb- Marktredwitz. Celrepublikvě významné zásby hnědéh uhlí a na ně navazující výrba elektřiny činí ze Sklvska významný energetický uzel. Schéma států Evrpy 2.2. Charakteristiky území kraje Schéma ČR s vyznačením Karlvarskéh kraje Svu rzlhu 3.315 km 2 je Karlvarský kraj - p hlavním městě Praze (496 km 2 ) a Libereckém kraji (3.163 km 2 ) - třetím nejmenším krajem v České republice a zaujímá puze 4,2 % území státu. Karlvarský kraj tvří 3 kresy Cheb, Karlvy Vary, Sklv. Území kraje je rzdělen d sedmi správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí (ORP): Aš, Cheb, Karlvy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrv a Sklv. K 31.12.2013 v kraji žije 300.309 trvalých byvatel (303.165 k 31.12 2011), z th ve městech 82,6 % a na venkvě 17,4 %. Největším městem je správní centrum kraje Karlvy Vary s 49. 864 (50. 594) byvateli. Vedle th navštíví kraj rčně 787.084 (709.733) turistů lázeňských pacientů a statních návštěvníků. Karlvarský kraj má, p krajích Jihčeském, Plzeňském a Vysčině, čtvrtu nejnižší husttu zalidnění s hdntu 91 byvatel/km 2. Oprti průměrné hdntě za celu Česku republiku 133 byvatel/km 2 je Karlvarský kraj pdprůměrně zalidněný. V Karlvarském kraji je 132 samstatných bcí s 518 částmi bcí a 561 katastrálními územími (v tm je zahrnut vjenský újezd Hradiště s 5 k.ú.). V kraji není v sučasné dbě žádné měst s více než 50.000 byvatel, 7 měst v kategrii d 50 000 (Karlvy Vary, Cheb, Sklv, Ostrv, Chdv, Mariánské Lázně, Aš), 19 (20 v rce 2011) bcí v kategrii d 10.000 byvatel, v kategrii d 2000 byvatel je 90 (105) bcí, z th d 200 byvatel je 16 bcí. Území je p stránce gelgické, gemrflgické, hydrlgické a bilgické velmi pestré. Krajina má převážně ráz pahrkatiny s výjimku pánevních blastí pdél řeky Ohře. Nejvyšším hrstvem v kraji jsu Krušné hry na severzápadě s nejvyšším bdem kraje, Klínvcem (1.244 m.n.m.), významnými jsu i Dupvské hry, Slavkvský les a Smrčiny. Tkem s nejrzsáhlejším pvdím je řeka Ohře, na níž Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 9/94
leží i nejnižší míst kraje (320 m.n.m.) v místech, kde přechází d Ústeckéh kraje. Dalšími významnými tky jsu řeky Teplá a Střela. Lesy v rzlze 1.438 km 2 představují pdíl zalesnění 43,4 %, tj. téměř 1,3 násbek průměru ČR, cž je p Libereckém kraji druhá nejvyšší mezi kraji. Rzlha zemědělské půdy 1.241 km 2 je menší než rzlha lesních pzemků. Pdíl rné půdy (16,3 %) tvří plvinu průměrnéh pdílu v ČR a je s velkým dstupem nejnižší mezi všemi kraji ČR. Největším zvláště chráněným územím přírdy je Chráněná krajinná blast Slavkvský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi mál zalidněným, s mnžstvím přírdně hdntných lkalit, zárveň je i histricku kulturní krajinu. Vedle tét blasti je vyhlášen dalších 69 chráněných území přírdy všech kategrií. Karlvarský kraj patřil v minulsti mezi blasti s nejvyšším znečištěním vzduší v republice. V sučasnsti je kvalita vzduší v Karlvarském kraji velmi dbrá. Přest vykazuje živtní prstředí Karlvarskéh kraje značné územní rzdíly. Zhršené pdmínky vykazují, v suvislsti s kncentrací aktivit a dpravy, městské aglmerace a také Sklvsk v suvislsti s prbíhající pvrchvu těžbu. Z přírdních zdrjů jsu nejdůležitější zejména zdrje léčivých a minerálních vd, zásby hnědéh uhlí, kalínů a keramických jílů. Charakter klimatu ani půd bhužel nevytváří vhdné pdmínky pr rzvj zemědělství. Struktura hspdářství reginu je velmi rzmanitá. Pdíl terciérníh sektru služeb na hspdářské prdukci (48.2 %) v Karlvarském kraji vysce převyšuje sekundární sektr průmyslu a stavebnictví (31 %). V ORP Sklv je kncentrvána těžba a energetické využití hnědéh uhlí. Centry průmyslvé výrby a stavebnictví jsu větší města - Aš, Cheb, Kraslice, Nejdek, Ostrv Chdv, Sklv, ale i Karlvy Vary a Mariánské Lázně. V kraji mají dsud své míst tradiční dvětví, jak je výrba skla, lihvin (Bechervka) a minerálních vd, některá další dvětví výrby - prcelánu, hudebních nástrjů a textilu - však prcházejí bdbím útlumu. Významnu priritu kraje je lázeňství a cestvní ruch. Karlvarský kraj patří k nejnavštěvvanějším krajům ČR. Charakteristický je velký pdíl cizinců (67 %) v návštěvnsti kraje. Využití ubytvacích kapacit patří k nejvyšším v ČR (15.261 přencvání na 1.000 byvatel kraje). V Karlvarském kraji je největší kncentrace lázeňských míst v ČR, nejznámější je lázeňský trjúhelník Karlvy Vary, Mariánské Lázně, Františkvy Lázně. Kraj nabízí mnžství památek. Sprtvní vybavení zahrnuje areály zimních sprtů v Krušných hrách, řadu glfvých areálů, síť turistických a cyklistických tras, vdácku řeku Ohři i řadu míst k prvzvání vdních sprtů. Plha kraje ve středu Evrpy, jeh vnitřní ptenciál, přírdní a kulturní pdmínky i histrické tradice celé blasti jsu předpkladem dalšíh rzvje celéh reginu. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 10/94
brázek 1 - Mapa Karlvarskéh kraje Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 11/94
3. Suhrn zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území (URÚ) v 10 tématech Kapitla je členěna d deseti témat. Stěžejní částí kapitly je uvedení silných a slabých stránek, příležitstí a hrzeb území dle tematických kruhů metdu kvalitativní SWOT analýzy. Vedle th je pr kvantitativní hdncení a analýzu územní diferenciace v pdrbnsti bcí využit indikátrů udržitelnéh rzvje území (URÚ) a jejich vyjádření v kartgramech. 3.1. Hrninvé prstředí a gelgie A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Na území kraje se nacházejí rzsáhlá lžiska nerstných survin, zejména v pánevních blastech Chebska, Sklvska a Karlvarska. Nejvýznamnějšími jsu lžiska hnědéh uhlí a kalinu. Na území kraje jsu stanveny rzsáhlé dbývací prstry, nicméně těžba uhlí je pstupně utlumvána. Velká část území kraje je vlivněna těžební činnstí, která s sebu nese prblémy zejména v krajině, přírdním a živtním prstředí. V území se nachází velký pdíl pddlvaných území, cž výrazně vlivňuje územní rzvj. Při dalším rzvji pvrchvé těžby nejen hnědéh uhlí mhu vzniknut ptenciální knflikty s jedntlivými slžkami živtníh prstředí a s dalšími atraktivitami kraje, cž se týká především přírdních léčivých zdrjů minerálních vd a pelidů, které jsu nezbytné pr rzvj lázeňství. Těžba nepříznivě půsbí i na statní funkční struktury bydlení, zemědělství, lesnictví, dpravu, technické vybavení, krajinu, atd. Rekultivace území p těžbě prbíhají, ale rzsah těžbu pškzenéh území je stále značný. Těžba nerstných survin je zárveň důležitu sučástí hspdářství kraje. Přes všechny negativní suvislsti a dpady a jejich dluhdbst je nutn těžbu pvažvat za důležitý prvek, byť jen dčasnéh využití území. Prt je nezbytné důsledně trvat na zpětné rekultivaci vytěžených plch a výsypek, pčítat s jejich pstupnu stabilizací a využitím pr nvé funkce. Zárveň je zaptřebí řešit pstupnu knverzi těžebních kapacit a převd lidských zdrjů d nvých aktivit a hledat územní rezervy pr jejich realizaci. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 1 - Analýza SWOT 1.Hrninvé prstředí a gelgie SILNÉ STRÁNKY Rzsáhlá těžba survin, především hnědéh uhlí, kalínu a stavebníh kamene. Výskyt lžisek hnědéh uhlí nárdníh významu (Sklvská a Chebská pánev) Výskyt nejvýznamnějších lžisek kalinu v ČR (Karlvarsk) Výskyt lžisek nerstných survin reginálníh významu PŘÍLEŽITOSTI Využití rzsáhlých rekultivvaných území p těžbě pr rzvj sídlení, revitalizaci krajiny a pr spntánní rzvj přírdních hdnt v území (Sklvsk) Využití pracvních sil uvlněných v suvislsti s dalším uknčváním těžby hnědéh uhlí (Sklvsk) SLABÉ STRÁNKY Velký rzsah území dtčenéh pvrchvu těžbu (zejména Sklvská a Chebská pánev) Velký rzsah pddlvaných území a starých důlních děl (zejména ORP Ostrv a Sklv) Seismická aktivita (Chebsk) Rizik sesuvů (zejména ORP Sklv, Cheb a Karlvy Vary) HROZBY Rzvj těžby nerstných survin na úkr jiných zájmů (chrana přírdy, přírdní léčivé zdrje) Přektné čerpání zásb nerstných survin (kalíny) Růst nezaměstnansti v suvislsti s uknčváním těžby hnědéh uhlí (Sklvsk) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 12/94
C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů hrninvéh prstředí na udržitelný rzvj území byl zvlen indikátr: Těžba a chrana survin (1.1 TezS). Indikátr vyjadřuje % pdíl území bce, který zabírají dbývací prstry, chráněná lžiskvá území a lžiska a prgnózy vyhrazených survin. Indikátr je pužit v přírdním a hspdářském pilíři URÚ. V přírdním pilíři indikuje sučasné a ptencinální narušení přírdníh prstředí těžbu survin (negativní vliv). V hspdářském pilíři indikuje sučasnu neb ptencinální účast těžby survin v hspdářství (pzitivní vliv). Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č. 7.7. brázek 2 - Těžba a chrana survin (indikátr 1.1 - TezS) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 13/94
3.2. Vdní režim A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Na území Karlvarskéh kraje je mírně nadprůměrná hustta říční sítě. V kraji se nachází dstatek vdních plch, významné jsu především vdárenské nádrže. V suvislsti s pvrchvu těžbu je v území přelžen velké mnžství přítků Ohře a v suvislsti s rekultivací území p těžbě vznikají nvé vdní plchy. Významný je výskyt mkřadů. Více než 50 % území kraje je vyhdncen z hlediska stavu útvarů pvrchvých vd jak nevyhvující či ptenciálně nevyhvující. Pdíl čištěných dpadních vd je v Karlvarském kraji velmi vyský - 91 % (2. míst mezi kraji), a i kvalita čištění se zvyšuje. V minulých letech byly realizvány intenzifikace velkých ČOV (Mariánské Lázně, Cheb, Aš a prbíhající intenzifikace v Sklvě). Významným zdrjem znečištění, vedle kmunálních dpadních vd, jsu nadále důlní vdy a průmyslvé dpadní vdy. Z hlediska přirzené akumulace vdy je území Karlvarskéh kraje vdhspdářsky významné, na 54 % plchy kraje je vyhlášena chráněná blast přirzené akumulace vd. Na území kraje jsu vyhlášeny vdhspdářsky zranitelné blasti, nicméně svu rzlhu dsahují puze 3,6 % plchy kraje. Významné zdrje pdzemních vd se nacházejí v CHOPAV Chebská pánev Slavkvský les, na statních částech území se nevyskytují vydatné využitelné zdrje pdzemních vd. Unikátní je pčet minerálních pramenů. Jsu základem lázeňství, které je charakteristickým brem a velku kmparativní výhdu Karlvarskéh kraje, využívají se i pr prdukci balených minerálních vd. Stav útvarů pdzemních vd byl vyhdncen jak nevyhvující zhruba na 12 % území Karlvarskéh kraje, ptenciálně nevyhvující téměř na 20% území kraje. Z hlediska vdhspdářské bilance pdzemních vd je mnžství zásb vdy dstatečné. Pr Karlvarský kraj je typický zimní režim pvdní, nejsu stanvena priritní území z hlediska pvdní, kterým by měla být věnvána zvláštní pzrnst. Dle plánů blasti pvdí příslušných pr území kraje je celkem 23 bcí nechráněn neb nedstatečně chráněn před pvdněmi. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 2 - Analýza SWOT 2.Vdní režim SILNÉ STRÁNKY V ČR nadprůměrná hustta vdních tků Vdárenské i víceúčelvé vdní nádrže a rzsáhlé rybniční sustavy (zejména na Chebsku, Bchvsku, Ostrvsku, Tepelsku, v klí Františkvých a Mariánských Lázní) Velké mnžství mkřadů Rzsáhlé blasti přirzené akumulace vd (CHOPAV Krušné hry, Chebská pánev a Slavkvský les) Hjný výskyt vývěrů léčivých i statních minerálních vd (především Karlvy Vary, Mariánské Lázně, Františkvy Lázně) Dstatečné reginálně významné pdzemní a pvrchvé zdrje pitné vdy (zdrj Nebanice, vdárenské nádrže) Mžnsti transfrmace pvdňvých vln vdními nádržemi (hrní tk Ohře, Teplá) Vyský pdíl čištění dpadních vd Kvalita pvrchvých vd Vyská retenční schpnst krajiny SLABÉ STRÁNKY Výskyt ledvých pvdní 23 bcí zcela neb částečně nechráněných před pvdněmi Přelžení mnžství přítků Ohře v suvislsti s těžbu (Sklv) Velký rzsah dvdněné zemědělské půdy (v ORP Karlvy Vary a Cheb) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 14/94
PŘÍLEŽITOSTI Realizace výhledvých vdárenských nádrží dle LAPV Zvyšvání kvalitativních parametrů čištění dpadních vd Snižvání plšnéh znečištění vd ze zdrjů ze zemědělství a starých eklgických zátěží Obnva vdních tků a realizace nvých vdních plch v suvislsti s rekultivací území p pvrchvé těžbě Revitalizace vdních tků (zejména necitlivě regulvaných částí) HROZBY Rizik extrémních jevů v suvislsti s klimatickými změnami (sucha a záplavy) Další pškzení vdníh režimu v krajině pvrchvu těžbu survin (Sklvská a Chebská pánev) Redukce pčtu a devastace mkřadů Plšné rizik zněčištění pdzemních a pvrchvých vdních útvarů (těžba, zemědělství, staré zátěže) C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů vdníh režimu na udržitelný rzvj území byly zvleny 3 indikátry: Vdhspdářský význam území (2.2 VdV). Indikátr vyjadřuje pměr sučtu území chráněných blastí přirzené akumulace vd, vdních plch a tků, chranných pásem vdních zdrjů a chranných pásem přírdních léčivých zdrjů, vztažený k území bce. Retenční schpnst krajiny (2.3 - RetS). Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch lesů a trvalých travních prstů, zmenšený plchy melirací, zastavěné plchy a nádvří a plvinu statních plch, vztažený k území bce. Záplavvé území Q100 (2.4 - Q100). Indikátr vyjadřuje % pdíl zastavěnéh území bce, který zabírají plchy záplavvých území Q100. Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č. 7.7. Subr indikátrů je pužit v přírdním a sciálním pilíři URÚ. V přírdním pilíři vyjadřuje indikátr 2.2 VdV ptenciál pvrchvých a pdzemních vd, léčivých zdrjů a jejich chranných pásem (pzitivní vliv) a indikátr 2.3 - RetS reprezentuje funkčnst území v přirzeném vdním režimu (pzitivní vliv). Indikátr 2.4 - Q100 vyjadřuje v sciálním pilíři rzsah rizika negativníh dpadu záplav na zástavbu a zastavěné území (negativní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 15/94
brázek 3 - Vdhspdářský význam území (indikátr 2.2 - VdV) brázek 4 - Retenční schpnst krajiny (indikátr 2.3 - RetS) data 2013 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 16/94
brázek 5 - Záplavvé území Q100 (indikátr 2.4 - Q100) 3.3. Hygiena živtníh prstředí A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Klimatické pdmínky Karlvarskéh kraje nepatří k příznivým, převažují klimatické blasti zařazené jak mírně teplé až chladné. Celkvu imisní situaci v kraji lze hdntit jak velmi dbru. Z vyhdncení Kumulativních indexů znečištění vyplývá, že hrší situace vzduší je v urbanizvané části Chebu, Sklva, Karlvých Varů, Chdva, Vřesvé a Ostrva. Oblast Krušných hr s Slavkvskéh lesa dsahuje nejlepších hdnt. K dalšímu mezení prdukce emisí je ptřebné se zaměřit zejména na zvláště velké zdrje znečištění, které se nacházejí převážně na Sklvsku, kde měrná prdukce emisí výrazně překračuje průměrné hdnty v ČR a v případě nepříznivých rzptylvých pdmínek (dluhdbě inverzní charakter pčasí) může zapříčinit překrčení imisních limitů. Celkvá prdukce dpadů v Karlvarském kraji v psledním bdbí výrazně klesá. V segmentu pdnikvéh dpadu je tent trend trvalý a je dán zejména útlumem těžby survin, ale i pklesem průmyslvé výrby. Z hlediska prstrvé diferenciace se sustředí vyšší prdukce dpadů d území s nejvyšší urbanizací a kncentrací těžby a výrby, t je ORP Sklv, Karlvy Vary a Cheb. V ukazateli měrné prdukce dpadů na byvatele se Karlvarský kraj dluhdbě phybuje pd průměrem ČR. Největší pdíl dpadů v Karlvarském kraji pchází z těžební činnsti, dalšími významnými druhy dpadů jsu dpad kmunální a stavební a demliční dpad. Prdukce kmunálníh dpadu dříve rstla, v psledním bdbí se stále snižuje. Prblematika starých eklgických zátěží je na území Karlvarskéh kraje významná, pstupně prbíhá sanace jedntlivých zátěží, nicméně některé významné zátěže v území nejsu zatím řešeny. Na území kraje Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 17/94
je k rku 2015 evidván 492 lkalit starých eklgických zátěží (287 v rce 2015, nárůst je dán dknalejší evidencí). Je zde evidván výskyt 7 míst s urgentní sanací, 6 míst s nutnu a 5 míst s výhledvu sanací. (U 428 lkalit přesná klasifikace ještě neprběhla). Území kraje se vyznačuje pměrně velkým pdílem blastí se středním a vyským radnvým indexem. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 3 - Analýza SWOT 3. Hygiena živtníh prstředí SILNÉ STRÁNKY Příznivá imisní situace v hrských blastech kraje (Krušné hry, Slavkvský les) Pkles prdukce pdnikvých dpadů Nízká měrná prdukce kmunálních dpadů a dpadů celkem (dluhdbě pd průměrem ČR) Dstatečné kapacity velkých skládek dpadů (Vintířv, Březvá, Činv) PŘÍLEŽITOSTI Finanční pmc při sanaci starých eklgických zátěží (fndy EU, státní rzpčet) Zvyšvání stupně využití a recyklace dpadu Přechd d skládkvání ke spalvání kmunálníh dpadů Technická invace prstředků autmbilvé dpravy (emise) Zvýšení pdílu železniční dpravy SLABÉ STRÁNKY Méně příznivé klimatické pdmínky většiny území kraje Inverzní plha hlavních center sídlení (pánevní blasti, hrská údlí) Kncentrace zdrjů emisí (REZZO I.) v sídelních prstrech (Cheb, Karlvy Vary, Sklv) Emisní a hlukvá zátěž ze silniční dpravy (průtahy silnic I.třídy) Velký pčet a rzsah lkalit starých eklgických zátěží Velký rzsah blastí se střední a vysku kategrií radnvéh indexu HROZBY Růst prdukce kmunálních a nebezpečných dpadů Růst emisí z mbilních zdrjů při zvyšvání intenzity autmbilvé dpravy C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů hygieny živtníh prstředí na udržitelný rzvj území byly zvleny 3 indikátry: Hluk z dpravy (3.5 - HluD) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch zatížených hlukem v klí rychlstních kmunikací, silnic I. až III.třídy, železnic a z letecké dpravy, vztažený k území bce. Bdvé zdrje znečištění (3.6 - ZneB) Indikátr vyjadřuje % pdíl území bce v dsahu významných zdrjů znečištění vzduší (REZZO I). Rizikvé vdní útvary (3.7 - RizU) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu území pvrchvých a pdzemních vdních útvarů klasifikvaných jak rizikvé neb ptencinálně rizikvé, vztažený k území bce. Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č. 7.7. Subr indikátrů je pužit v přírdním pilíři URÚ a vyjadřuje úrveň zatížení území bce rizikvými faktry - zatížení území dpravu (emise, hluk), znečištění vzduší velkými místními zdrji emisí a rizikvst pvrchvých a pdzemních vdních útvarů (vše negativní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 18/94
brázek 6 - Hluk z dpravy (indikátr 3.5 - HluD) brázek 7 - Bdvé zdrje znečištění (indikátr 3.6 - ZneB) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 19/94
brázek 8 - Rizikvé vdní útvary (indikátr 3.7 - RizU) 3.4. Ochrana přírdy a krajiny A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Karlvarský kraj je charakteristický vysku kvalitu přírdníh prstředí na rzhdující většině svéh území. Lkálně pačná charakteristika daná intenzivní urbanizací pánevních blastí a především důsledky pvrchvé těžby hnědéh uhlí a kalínu se s pstupným uknčváním těžeb a rekultivacemi pzitivně prměňuje. Rzlha zvláště chráněných území přírdy je v Karlvarském kraji mírně nad průměrem ČR. Převážná část plchy ZCHÚ je tvřena územím CHKO Slavkvský les. Největší pdíl plchy tvří ZCHÚ v ORP Mariánské Lázně a ORP Sklv. Karlvarský kraj má jednu z nejvyšších abslutních rzlh ptačích blastí mim ZCHÚ a celkvě 4x větší pdíl než je průměr ČR. Územní systém eklgické stability je ve svých vyšších úrvních stabilizván. Síť bikridrů pkrývá celé území kraje s husttu, která dpvídá diferencvaným přírdním pdmínkám pánevních a hrských blastí. Řidší síť reginálníh systému je patrná v blastech Nejdku, Karlvých Varů, Chebu, Plesné a Otrčína. Keficient eklgické stability krajiny v Karlvarském kraji se phybuje vysk nad republikvým průměrem. T je dán zejména vyským zalesněním a nižší míru zrnění zemědělské půdy. Nejnižší KES mají ORP v pánevních blastech Cheb, Sklv a Karlvy Vary, nejvyšší ORP Kraslice. Navíc z hlediska dluhdbéh vývje vykazuje Karlvarský kraj pzitivní trvale vzrůstající trend. Hlavními předěly fragmentace území jsu silnice I. třídy. Migračně významná území velkých savců jsu sustředěna v pásu Krušných hr a Smrčin a v pásu Český les, Slavkvský les a Dupvské hry. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 20/94
Mim hlavní rezerváry flóry a fauny - území CHKO Slavkvský les a VVP Hradiště - se vyskytuje řada lkalit hržených druhů rstlin a zvířat. B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 4 - Analýza SWOT 4.Ochrana přírdy a krajiny SILNÉ STRÁNKY Velmi vyská kvalita přírdníh prstředí (mim těžební a silně urbanizvané blasti) Příznivé pdmínky pr zachvání bidiverzity (rzmanitst gemrflgie, klimatu a hydrlgie) Nadprůměrný pdíl chráněných území přírdy (zvláště ORP Karlvy Vary a Mariánské Lázně) Vyský pdíl lkalit sustavy Natura 2000 (3. míst mezi kraji ČR) Rzsáhlá migračně významná území (Krušné a Dupvské hry, Slavkvský les) Výskyt mnha zvláště chráněných druhů živčichů a rstlin Nadprůměrný a trvale vzrůstající keficient eklgické stability (KES) PŘÍLEŽITOSTI Zvyšvání pdílu různrdých krajinných prvků prstřednictvím rekultivací území p pvrchvé těžbě (Sklvsk, Karlvarsk) Realizace návrhvých prvků ÚSES Efektivní využívání nástrjů územníh plánvání k chraně nezastavěnéh území (zejména v příměstských blastech) SLABÉ STRÁNKY Výskyt území s velmi nízku eklgicku stabilitu krajiny (zejména v ORP Cheb a Sklv) Velký rzsah suvislých území dtčených těžbu hnědéh uhlí (Sklvsk) Výskyt a šíření invazivních druhů rstlin HROZBY Dpady změn klimatu na přírdu a krajinu (změny vdníh režimu) Nadměrný růst lidských činnstí v přírdním prstředí a krajině (rekreace, cestvní ruch, lesnictví) Fragmentace krajiny dpravními stavbami C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů chrany přírdy a krajiny na udržitelná rzvj území byly zvleny 3 indikátry: Ochrana přírdy a krajiny (4.8 - PriK) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch přírdních parků, přírdních rezervací, přírdních památek, CHKO a lkalit NATURA, vztažený k území bce. Eklgická stabilita (4.9 - KES) Indikátr vyjadřuje pměr sučtu plch druhů pzemků eklgicky stabilních (lesní půdy, vdní plchy a tky, trvalé travní prsty, pastviny, mkřady, sady a vinice) ku sučtu plch druhů pzemků eklgicky nestabilních (rná půda, zastavěné plchy a statní plchy). Urbanizvané území (4.10 - UrbU) Indikátr vyjadřuje % pdíl území bce, který zabírají pzemky zastavěné a pzemky statních plch. Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č. 7.7. Subr indikátrů je pužit v přírdním pilíři URÚ. Indikátr 4.8 - PriK vyjadřuje kvalitu přírdníh a krajinnéh prstředí prstřednictvím rzsahu jejích institucinální chrany (pzitivní vliv), indikátr 4.9 - KES charakterizuje území z hlediska jeh eklgické hdnty a významu (pzitivní vliv) a indikátr 4.10 UrbU vyjadřuje rzsah člvěkem intenzivně přetvřenéh území (negativní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 21/94
brázek 9 - Ochrana přírdy a krajiny (indikátr 4.8 - PriK) brázek 10 - Eklgická stabilita (indikátr 4.9 - KES) data 2013 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 22/94
brázek 11 - Urbanizvané území (indikátr 4.10 - UrbU) data 2013 3.5. Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) V Karlvarském kraji je nejnižší pdíl zemědělské půdy ze všech krajů a napak vyšší pdíl lesních pzemků ve srvnání s statními kraji ČR, přitm pdíl zemědělské půdy trvale klesá (2006 až 2013 0,1 %) a pdíl lesů ve stejném bdbí mírně stupá (0,2 %). Pdílem zastavěných plch je Karlvarský kraj významně pd průměrem ČR, t svědčí menší míře urbanizace kraje. Pdíl statních plch je napak dvjnásbkem průměru ČR. Zde hrají rli především území zasažené těžbu. Výrazně nejvyšší pdíl zemědělské půdy vykazuje ORP Cheb, kde zemědělská půda zaujímá více než plvinu území ORP, t ukazuje na vyský pdíl zrnění a intenzivní zemědělsku výrbu. Nejnižší pdíl zemědělské půdy vykazují ORP Kraslice a ORP Ostrv, kde jsu pdmínky pr zemědělství nejslabší. Pdíl rné půdy z území kraje (16,3 %) tvří jen plvinu průměrnéh pdílu v ČR (37,9 %) a je s velkým rzdílem pslední mezi všemi kraji ČR. Kvalitu zemědělské půdy vyjadřuje zastupení 1. a 2.třídy chrany zemědělskéh půdníh fndu, d kterých je zařazen něc přes 10 % území kraje. Obecně nižší kvalita zemědělské půdy v kraji vyplývá z faktu, že úhrnný pdíl 4. a 5.třídy chrany činí téměř 50 % z výměry zemědělské půdy. Rzlha lesní půdy v kraji je vysce nad průměrem ČR. S výjimku ORP Cheb jsu všechny ORP kraje nadprůměrné z hlediska lesnatsti v prvnání s průměrem ČR. Pměrně vyské je zastupení lesů zvláštníh určení (zejména v ORP Aš a Mariánské Lázně nad 30 % z celkvé výměry ORP). Jsu významné z hlediska mimprdukčních funkcí lesa. Jejich nejvýznamnější sustředění lze nalézt v zázemí lázeňských měst Mariánské Lázně, Karlvy Vary a Jáchymv a specificky i ve vjenském újezdu Hradiště. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 23/94
B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 5 - Analýza SWOT 5.ZPF a PUPFL SILNÉ STRÁNKY Vyská lesnatst (s výjimku ORP Cheb) Vyský pdíl lesů zvláštníh určení (zejména v zázemí lázeňských měst) Pkles zrnění ve prspěch trvalých travních prstů (trend dpvídající klimatickým pdmínkám kraje) PŘÍLEŽITOSTI Další rzvj mimprdukčních funkcí zemědělství a lesnictví (finanční pdpra EU) Stupající význam bimasy jak bnvitelnéh zdrje energie Obnva přirzené skladby lesních prstů (Krušné hry) Přednstní využití zastavěnéh území pr rzvj sídlení (především brwnfield) SLABÉ STRÁNKY Nízký pdíl zemědělské půdy (nejméně ORP Kraslice, Ostrv a Sklv) Nízký pdíl rné půdy (nejméně ORP Kraslice a Ostrv) Nízký pdíl kvalitních zemědělských půd (s výjimku ORP Aš a Mariánské Lázně) Nevhdná druhvá skladba lesů (vyský pdíl jehličnanů) Vyský pdíl statních plch (těžba v ORP Sklv, vjenský újezd v ORP Karlvy Vary) HROZBY Dpady změn klimatu na lesní a zemědělské eksystémy (změny vegetačních bdbí, srážkvéh režimu, průměrných teplt) Další úbytek zemědělské půdy způsbený nárůstem zastavěných a statních plch C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu zemědělskéh půdníh fndu a pzemků určených k plnění funkce lesa na udržitelný rzvj území byly zvleny dva indikátry: Hspdářské využití lesů (5.11 - LesH) Indikátr vyjadřuje ptenciál hspdářskéh využití lesů hspdářských, ale i lesů chranných a zvláštníh určení. (Indikátr byl upraven, byly začleněny pdíly statních kategrií lesa.) Hspdářské využití zemědělské půdy (5.12 - ZemH) Indikátr vyjadřuje ptenciál zemědělskéh využití půdy v závislsti na jejích kulturách. (Indikátr byl upraven, vedle rné půdy byly začleněny i další kultury.) Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č. 7.7. Subr indikátrů je pužit v hspdářském pilíři URÚ. Indikátry vyjadřují ptenciály lesní a zemědělské výrby (ba pzitivní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 24/94
brázek 12 - Hspdářské využití lesů (indikátr 5.11- LesH) brázek 13 - Hspdářské využití zemědělské půdy (indikátr 5.12 - ZemH) data 2013 Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 25/94
3.6. Veřejná dpravní a technická infrastruktura A. Suhrnné vyhdncení tématu (převzat z části Pklady pr RURÚ) Silniční su kraje tvří rychlstní kmunikace R6 (Cheb Karlvy Vary) a I/13 (v úseku Karlvy Vary - Ostrv se jedná čtyř pruhvu kmunikaci zařazenu jak silnici I. tř. I/13). Spjení Karlvarskéh kraje s hlavním městem ČR zajišťuje pkračvání I/6 Karlvy Vary-Praha. Z phledu délky silniční sítě patří Karlvarský kraj k méně vybaveným krajům ČR, také hustta silniční sítě v přepčtu k rzlze území patří k pdprůměrným ve srvnání s statními kraji ČR. Nejvyšší husttu silniční sítě dsahuje správní území ORP Cheb a ORP Sklv. Intenzita dpravy na síti silnic nižších tříd není vyská. Časvá dstupnst většiny center ORP individuální autmbilvu dpravu je přijatelná a nepřesahuje 30 minut, s výjimku ORP Karlvých Varů. Také časvá dstupnst centra kraje - Karlvých Varů - je příznivá, nebť z 50 % území jsu dstupné d 30 minut. Kstru železniční sítě Karlvarskéh kraje tvří tratě č. 170 a 179 v trase (Praha-Plzeň)-Mariánské Lázně- Cheb-Pmezí - (SRN Marktredwitz), která je sučásti III. tranzitníh železničníh kridru, a celstátní dvjklejná trať č. 140 (Chmutv)-Karlvy Vary-Cheb. Hustta železničních tratí je v Karlvarském kraji i přes členitý terén mírně vyšší než je průměr ČR. Na území kraje se nachází mezinárdní letiště Karlvy Vary. D rku 2025 se s hledem na rzklísanu pliticku situaci v Ruské federaci pčítá převážně s bnvu a rzvjem dprvdné technické infrastruktury. Vedle mezinárdníh letiště v Karlvých Varech se na území kraje další tři veřejná letiště vnitrstátní Cheb, Tužim a Mariánské Lázně, služící především pr sprtvní účely. Hustta cykltras na území Karlvarskéh kraje je v prvnání s statními kraji spíše nižší, cž je dán hršími terénními a klimatickými pdmínkami. Na území Karlvarskéh kraje funguje Integrvaný dpravní systém Karlvarskéh kraje (IDOK), v průběhu pracvních dnů je d většiny bcí veden 8 i více párvých spjů za 24 hdin. V průběhu nepracvních dnů je situace výrazně hrší d některých bcí není dstupnst zajištěna vůbec. Na území Karlvarskéh kraje je nadprůměrný stav z hlediska zásbvání vdu z veřejných vdvdů, v prvnání s statními kraji Karlvarský kraj zaujímá 3. míst. Nejlepší situace je v ORP Sklv, napak nejhrší v ORP Kraslice. Hlavními zdrji pitné vdy v kraji jsu zdrje pdzemní i pvrchvé. Nejvydatnějším zdrjem pdzemních vd je prameniště Nebanice, významné jsu pvrchvé zdrje, zejména u větších sídelních aglmerací. Kapacita vdních zdrjů na území Karlvarskéh kraje je dstatečná a s rezervu pkrývá ptřeby kraje. Sptřeba vdy v kraji je nadprůměrná. Celkvý bjem vyrbené vdy se v Karlvarském kraji i v ČR dluhdbě snižuje. Karlvarský kraj patří k reginům s výrazně nadprůměrnu ztrátvstí vdy ve vdvdní síti. Většinu území kraje pkrývají systémy skupinvých vdvdů z nichž většina je navzájem prpjená, čím vzniká jádr celkrajskéh systému. Pdíl byvatel bydlících v dmech napjených na veřejnu kanalizaci je v Karlvarském kraji nadprůměrný, pdíl je nejvyšší v ORP Sklv, nejhrší situace je v ORP Kraslice. Přibývá kanalizačních systémů, které bsluhují více bcí najednu. Na území Karlvarskéh kraje připadá pdíl 5,8 % na instalvaném výknu v energetické sustavě ČR. Dminantním typem zdrje v Karlvarském kraji z hlediska pdílu i z hlediska abslutní hdnty instalvanéh výknu je parní elektrárna. Větrné elektrárny tvří 18 % instalvanéh výknu, vdní 0,6 % a ftvltaické 0,6 % celkvéh výknu kraje. V sektru výrby elektrické energie dminuje ORP Sklv, na jejímž správním území se nacházejí všechny velké zdrje a na celkvé výrbě elektrické energie v kraji se pdílí více než 97 %. Měrná sptřeba elektrické energie v kraji je nadprůměrná. Vybavení pr zásbvání plynem je mžné v Karlvarském kraji hdntit jak dbré, všechna významná sídla již byla plynfikvána. V blasti výrby teplené energie dminuje kraji ORP Sklv, cž je dán úzku vazbu na výrbu elektrické energie. Sklvsk vyrábí cca 85 % veškeré tepelné energie vyprdukvané v kraji. Na území kraje je vyský pdíl dmácnstí vybavených PC, zatímc pdíl dmácnstí vybavených internetem je pd celstátním průměrem. Dbrá situace je ve vybavení veřejné správy infrmačními technlgiemi. Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 26/94
B. Kvalitativní hdncení SWOT analýzu tabulka 6 - Analýza SWOT 6.Dpravní a technická infrastruktura Dpravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Rychlstní kmunikace R6 (Cheb-Karlvy Vary) Průchd III.tranzitníh železničníh kridru krajem (trať Cheb Mariánské Lázně Plzeň) Výhdná plha hlavních železničních tratí (sledují hlavní sy sídlení) Hustá síť železničních tratí (vyšší než průměr ČR) Mezinárdní letiště Karlvy Vary Integrvaný dpravní systém veřejné dpravy (autbusy, vlaky, MHD) Dbrá dstupnst bcí veřejnu dpravu v pracvní dny Husté sítě turistických tras (cykltrasy, běžkařské, vdácké trasy) PŘÍLEŽITOSTI Zkvalitnění napjení na hlavní silniční tahy v ČR (zejména pkračvání R6 a mdernizace silnice I/21) Napjení na dálniční síť v Německu Zvýšení prpustnsti hlavních silničních tahů (bchvaty měst a bcí) Urychlení mdernizace hlavních železničních tratí (i reknstrukce stanic) Vyšší využívání železnice pr dpravu nákladů i sb Rzvj prvzu na mezinárdním letišti K.Vary SLABÉ STRÁNKY Slabé dpravní napjení na republikvé centrum (Praha) Relativně slabé dpravní napjení na krajská centra (Plzeň, Ústí n/labem) Slabá dstupnst řady bcí/sídel veřejnu dpravu (mim pracvní dny) Špatný technický stav řady silnic nižších tříd HROZBY Oddalvání výstavby rychlstní silnice R6 na Prahu Oddalvání výstavby bchvatů na silnicích I. třídy Zanedbávání prav a údržby sítě silnic nižších tříd Omezvání dstupnsti bcí/sídel veřejnu dpravu Knkurence reginálních letišť v Sasku a Bavrsku Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Dstatečná kapacita vdních zdrjů (včetně rezerv) Vyský pdíl byvatel v bytech s připjením na veřejný vdvd (nad průměrem ČR) Vyský pdíl byvatel v bytech s připjením na veřejnu kanalizaci (vysce nad průměrem ČR) Energetická sběstačnst (instalvaný výkn zařízení na výrbu energie značně převyšuje ptřeby kraje) Plynfikace všech významných sídel Centralizvané zásbvání velkých měst teplem Vybavenst veřejné správy infrmačními technlgiemi SLABÉ STRÁNKY Velký pdíl starších technlgií čištění dpadních vd (zvláště menší bce) Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 27/94
PŘÍLEŽITOSTI Další pkles sptřeby vdy Psilvání infrastruktury pr dálkvý přens elektrické energie Využití alternativních zdrjů energie (bimasa, ftvltaika, getermika,vítr) Snižvání energetické nárčnsti staveb a výrbních technlgií Další rzvj plynfikace HROZBY Pmalejší rzvj využití alternativních zdrjů energie v kraji (v prstředí rzsáhlé těžby hnědéh uhlí) Pmalá mdernizace technlgií čištění dpadních vd (eklgické ČOV) C. Kvantitativní hdncení indikátry udržitelnéh rzvje území Pr vyhdncení vlivu jevů veřejná dpravní a technická infrastruktura na udržitelný rzvj území byly zvleny tři indikátry: Obyvatelé v plynfikvaných bytech (6.13 - PlyB) Indikátr vyjadřuje % pdíl byvatel v plynfikvaných bydlených bytech z pčtu byvatel (data SLBD 2011). (Indikátr byl tut aktualizací upraven v návaznsti na změnu metdiky ČSÚ, změna nemá zásadní vliv na hdnty indikátru ani na celkvé hdncení URÚ). Obyvatelé v dkanalizvaných bytech (6.14 - KanB) Indikátr vyjadřuje % pdíl byvatel v dkanalizvaných bydlených bytech z pčtu byvatel (data SLBD 2011). (Indikátr byl tut aktualizací upraven v návaznsti na změnu metdiky ČSÚ, změna nemá zásadní vliv na hdnty indikátru ani na celkvé hdncení URÚ). Hustta kmunikací (6.15 - HusK) Indikátrem je vyjádřena hustta silnic a železnic z území bce. (Výpčet indikátru byl tut aktualizací upraven tak, aby byly eliminvány přetrvávající nedstatky údajů, úprava má dílčí vliv na hdnty indikátru a celkvé hdncení URÚ.) Vzrce výpčtů indikátrů viz. přílha č. 7.7. Indikátry jsu pužity v přírdním, sciálním i hspdářském pilíři URÚ. V přírdním pilíři indikátry 6.13 - PlyB a 6.14 - KanB vyjadřují nepřím míru znečisťvání živtníh prstředí lkálními zdrji znečistění vzduší a vdy (ba pzitivní vliv), v hspdářském pilíři vyjadřují míru vybavení území pr pdnikání a nvé investice a v sciálním pilíři indikátr 6.14 - KanB vyjadřuje míru vybavení území pr výstavu bytů (s přihlédnutím k tmu, že veřejné zásbvání vdu je v Karlvarském kraji téměř samzřejmstí). Indikátr 6.15 - HusK vyjadřuje v přírdním pilíři fragmentaci krajiny dpravu (negativní vliv), v hspdářském pilíři vyjadřuje dpravní dstupnst území bce (pzitivní vliv). Krajský úřad Karlvarskéh kraje 06/2015 28/94