Pr IKP Cnsulting Engineers, s.r.. zhtvil: SUDOP BRNO, spl. s r.. Kunicva 26 611 36 Brn tel: 972 625 804 Objednatel: Jihmravský kraj Žertínv náměstí 3/5 60182 Brn Suprava: Zhtvitel: Prjekt: IKP Cnsulting Engineers, s.r.. Jankvcva 1037/49, Classic 7 budva C, CZ-170 00 Praha 7 tel: +420 255 733 111, fax: +420 255 733 605 e-mail: inf@ikpce.cm, web: www.ikpce.cm Územní studie prvěření variant Křenvické spjky Čísl prjektu: Veducí prjektu: 1 1 1 7 6 4 Ing. Mirslav Halama Kraj: Jihmravský k.ú.: Hrušky, Křenvice, Slavkv u Brna, Vážany nad Litavu, Zbýšv Stupeň: studie Obsah: Datum: 01/2013 2. etapa, Návrhvá část Jižní varianty DOPRAVNÍ A PROVOZNÍ TECHNOLOGIE Archiv: Frmát: 85 x A4 Měřítk: - Přílha: C.2.2
Jižní varianty D p r a v n í a p r v z n í t e c h n l g i e Ú z e m n í s t u d i e P R O V Ě Ř E N Í V A R I A N T K Ř E N O V I C K É S P O J K Y [2]
OBSAH OBSAH... 3 SEZNAM ZKRATEK... 6 1. ÚVOD... 7 1. 1. Zadání... 7 Obsah... 7 Cíle a účel... 7 Pdrbnsti zadání... 7 A. Severní vedení Křenvické spjky... 7 B. Jižní vedení Křenvické spjky... 8 1. 2. Výchzí pdklady... 8 1. 3. Vymezení řešené blasti... 8 1. 4. Vlastník, prvzvatel, perátr dráhy... 8 2. SOUČASNÝ STAV... 9 2. 1. Trať Přerv Brn hl. n. (315C dle TTP 315)... 10 Technick-technlgický ppis traťvéh úseku... 10 Technick-technlgický ppis dpraven... 11 Žst. Sklnice-Telnice... 11 Žst. Křenvice hrní nádraží... 11 Železniční zastávky... 12 2. 2. Trať Veselí nad Mravu Brn hl. n. (318B dle TTP 318)... 12 Technick-technlgický ppis traťvéh úseku... 12 Technick-technlgický ppis dpraven... 14 Žst. Blažvice... 14 Žst. Slavkv u Brna... 15 Železniční zastávky... 15 3. VÝHLEDOVÉ PŘEDPOKLADY V ŠIRŠÍCH VZTAZÍCH... 16 3. 1. Suvisející dpravní stavby... 16 Přestavba ŽUB... 16 Mdernizace tratě Brn Přerv... 17 Výhybna Zbýšv... 18 Křenvická spjka... 18 Severjižní klejvý diametr... 19 Elektrizace a reknstrukce tratě Blažvice Nesvice... 20 3. 2. Sučasný a výhledvý prvzní kncept v klí Křenvické spjky... 21 Sučasný prvzní kncept... 21 Výhledvý prvzní kncept v časvém hrizntu B... 22 Výhledvá prvzní kncept v časvém hrizntu C... 23 3. 3. Výhledvé pčty vlaků v klí Křenvické spjky... 24 [3]
Dálkvá dprava... 24 Reginální dprava... 24 Celkvé pčty vlaků pr kapacitní výpčty... 25 4. NÁVRH JIŽNÍCH VARIANT KŘENOVICKÉ SPOJKY... 26 4. 1. Ppis trasy... 26 Varianta J1... 26 Varianta J2... 27 4. 2. Jízdní dby... 28 Jízdný dby v navazujících úsecích Křenvické spjky... 28 Výpčet jízdních db v úseku Slavkv u Brna Zbýšv... 30 Varianta J1... 31 Varianta J2... 31 Dílčí závěr... 31 4. 3. Mdelvý grafikn... 32 Prvzní psuzení v časvém hrizntu B (bez SJKD)... 32 Dílčí závěr... 33 Prvzní psuzení v časvém hrizntu C (se SJKD)... 33 Dílčí závěr... 34 Pznámka pd čaru... 34 4. 4. Návrh úprav železniční dpravní cesty... 34 Varianta J1... 34 Žst. Slavkv u Brna... 34 Zast. Křenvice-Hrušky... 35 Odb. Zbýšv... 35 Varianta J2... 35 Žst. Slavkv u Brna... 35 Odb. Pdvrbí... 35 Pznámka pd čaru... 36 Zast. Křenvice-Hrušky... 36 Odb. Zbýšv... 36 Žst. Slavkv u Brna... 36 Stanvení ptřebnéh pčtu dpravních klejí... 36 Návrh infrastruktury železniční stanice ve variantě J1... 41 Návrh infrastruktury železniční stanice ve variantě J2... 42 Výh. Zbýšv... 44 4. 5. Kapacitní výpčty... 44 Jižní varianta J1... 44 Dílčí závěr... 45 Jižní varianta J2... 45 Dílčí závěr... 48 5. POSOUZENÍ VARIANT KŘENOVICKÉ SPOJKY... 49 5. 1. Psuzení z hlediska kapacitních výpčtů... 49 Dílčí závěr... 50 5. 2. Psuzení z hlediska jízdních a cestvních db... 51 5. 3. Psuzení variant dle zadaných parametrů... 53 Jízdní dba teretická... 53 Jízdní dba zakruhlená... 53 Cestvní dba stav I bez SJKD... 53 [4]
Cestvní dba stav II se SJKD... 54 Kapacita traťvých úseků a stupeň využití... 54 Vliv na prvz na trati č. 340... 55 Prvzní náklady dpravy náklady na výkny ve vlakkilmetrech... 55 Prvzní náklady dpravy pčet vlakvých suprav... 56 6. ZÁVĚR... 57 PŘÍLOHY... 59 [5]
SEZNAM ZKRATEK ČD České dráhy, a. s. ČDC ČD Carg, a. s. GVD grafikn vlakvé dpravy JMK KJŘ IDS JMK NS db. PZS PZM RZZ SS SJKD SZZ Jihmravský kraj Knižní jízdní řád pr cestující integrvaný dpravní systém Jihmravský kraj napájecí stanice dbčka přejezdvé zabezpečvací zařízení světelné přejezdvé zabezpečvací zařízení mechanické relévé zabezpečvací zařízení spínací stanice Severjižní klejvý diametr staniční zabezpečvací zařízení SŽDC Správa železniční dpravní cesty, s.. TINA TK TTP TV TZZ UIC ÚTS VB VNVK vlak Ex vlak R vlak Sp vlak Os vlak Pn vlak Vn vlak Mn VRT výh. žst. zast. ŽUB síť evrpských multimdálních kridrů traťvá klej, též temen klejnice (např. u nástupiště 550 mm nad TK) Tabulky traťvých pměrů trakční vedení traťvé zabezpečvací zařízení Mezinárdní železniční unie (franc. Unin Internatinale des Chemins de fer) územně-technická studie výpravní budva všebecná nakládkvá a vykládkvá klej expresní vlak rychlík spěšný vlak sbní vlak průběžný nákladní vlak vyrvnávku nákladní vlak manipulační nákladní vlak vyskrychlstní trať výhybna železniční stanice zastávka železniční uzel Brn [6]
1. Úvd 1. 1. Zadání Obsah Jedná se úpravu funkčníh systému dpravní infrastruktury v území, která významně vlivní neb pdmíní využití a uspřádání území. Na základě idevých návrhů bce zpracvat technické řešení severních variant Křenvické spjky tratí č. 300 a č. 340 v prstru Křenvic. Prvěřit déle sledvané jižní řešení Křenvické spjky z phledu pzději vymezených záplavvých území. Prvnat vedení spjky severně a jižně d bce z hlediska územníh (zejména mžnsti ptenciálníh rzvje bcí) a z hledisek technickéh a eknmickéh. Cíle a účel Přímé zapjení "sklnické" tratě Brn, hlavní nádraží - Sklnice - Křenvice prstřednictvím Křenvické spjky d stanice Slavkv a na Vlársku trať dstraňuje handicap histricky vznikléh uzlu tratí přervské a Vlárské před zaústěním d železničníh uzlu Brn. Zapjením sklnické tratě d stanice Slavkv djde k ptimalizaci vedení linek IDS JMK (uknčení linky ve spádvém městě zvyšuje intenzity dpravy v jalvých směrech a sustředí cílvé a přestupní vazby d jednh uzlu) a k uvlnění kapacity přetíženéh úseku přervské tratě Blažvice - Brn, hlavní nádraží (v sučasné dbě jsu některé rychlíky v sudém směru vedené p jiné trati než v lichém směru). Územní studie bude služit jak: pdklad pr aktualizaci zásad územníh rzvje, pdklad pr územní plánvání bcí, pdklad pr další předprjektvu přípravu dpravní infrastruktury v území, pdklad pr územní rzhdvání. Území studie prvěření variant Křenvické spjky bude bsahvat část technicku a část územní a bude řešena ve dvu etapách - 1. etapu budu průzkumy a rzbry, 2. etapu bude návrhvá část. Pdrbnsti zadání A. Severní vedení Křenvické spjky Na základě idevých námětů bce navrhnut technické řešení severních variant Křenvické spjky: var. S1 - nejkratší trasa s vlžení plměru cca 200 m var. S2 - trasa vzdálenější zástavbě bce s křížením tratě č. 300 Varianty budu uvažvány ve dvu alternativách napjení na trať č. 340: alt. A - zapjení d dvjklejnéh úseku tratě Blažvice - Slavkv alt. B - zjednklejnění úseku Blažvice - Křenvice a využití jedné kleje úseku Křenvice - Slavkv pr spjku (ev. klejvá spjka v Křenvice, dlní) Psudit ptřebnst výhybny Zbýšv pr severní vedení spjky. Zpracvat dpravní technlgii tratě 300 v úseku Brn, nvé hlavní - Křenvice - Slavkv a tratě 340 v úseku Brn, nvé hlavní - Šlapanice - Blažvice - Slavkv - Nesvice pr stavy: stav I - bez Severjižníh klejvéh diametru stav II - se Severjižním klejvým diametrem Navrhnut ptřebné úpravy stanice Slavkv u Brna. Zpracvat dhad investičních nákladů. Zpracvat dhad prvzních nákladů tratě 300 v úseku Sklnice - Křenvice - Slavkv [7]
B. Jižní vedení Křenvické spjky Zhdntit řešení jižníh vedení spjky (Technická studie Křenvické spjky tratí č. 300 a 340, IKP CE, 2005) s hledem na pzději vymezená záplavvá území v trase a příp. navrhnut nutné úpravy. Zpracvat dpravní technlgii tratě č. 300 v úseku Brn, nvé hlavní - Křenvice - Slavkv a tratě č. 340 v úseku Brn, nvé hlavní - Šlapanice - Blažvice - Slavkv - Nesvice pr stav stav I - bez Severjižníh klejvéh diametru Zpracvat dhad navýšení investičních nákladů. Zpracvat dhad prvzních nákladů tratě 300 v úseku Sklnice - Křenvice - Slavkv 1. 2. Výchzí pdklady Základní pdklady: Pmůcky GVD 2011/2012, Tabulky traťvých pměrů (TTP). Pdklady pskytnuté Jihmravským Krajem: Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020 (SUDOP Brn, 12/2011); Technická studie Křenvické spjky tratí č. 300 a 340 (IKP CE, 4/2005); Pdpra rzvje železniční dpravy v Jihmravském kraji, Studie výhybny Zbýšv (Dpravní prjektvání, 11/2006); Aktualizace studie prveditelnsti severjižníh klejvéh diametru (sdružení Cityplan IKP CE, 2011). 1. 3. Vymezení řešené blasti Křenvická spjka bude zprstředkvávat prpjení tratí: Přerv Brn, která je značena jak: trať č. 300 Přerv Brn dle Knižníh jízdníh řádu 2011/2012 pr cestující, trať č. 315C Přerv Brn hl. n. dle TTP 315; Veselí nad Mravu Brn, která je značená jak: trať č. 340 Veselí nad Mravu Brn dle Knižníh jízdníh řádu 2011/2012 pr cestující, trať č. 318B Veselí nad Mravu Brn hl. n. dle TTP 318. 1. 4. Vlastník, prvzvatel, perátr dráhy Vlastníka dráhy ve smyslu záknných ustanvení zastupuje manažer infrastruktury, který je zárveň prvzvatelem dráhy Správa železniční dpravní cesty, státní rganizace (dále SŽDC) se sídlem v Praze. Obsluhu dráhy a její prvzuschpnst zajišťuje místně příslušné blastní ředitelství (dále OŘ). OŘ se dále dělí na úseky pr prvz infrastruktury, pr řízení prvzu, pr techniku a pr eknmiku. Předmětné úseky spadjí d půsbnsti OŘ Brn, prvzní bvd (dále PO) Brn. [8]
2. Sučasný stav Křenvická spjka se bude nacházet v katastru bce Křenvice a bude zprstředkvávat prpjení tratí č. 300 (dle KJŘ) Přerv Brn a č. 340 (dle KJŘ) Veselí nad Mravu Brn na jih d mimúrvňvéh křížení těcht tratí. Trať Přerv Brn je v celé délce jednklejná a elektrizvaná, d Brna hl. n. je zaústěna z jihu. Trať Veselí nad Mravu Brn (vlárská trať) je dvuklejná a v úseku Blažvice Brn elektrizvaná, d Brna hl. n. je zaústěna z jihu jednklejnu kmárvsku spjku db. Brn-Černvice Brn hl. n. Tratě jsu na sever d jejich mimúrvňvéh křížení prpjeny jednklejnu elektrizvanu spjku Hlubice Blažvice, která umžňuje využívání dvuklejné vlárské tratě v úseku Blažvice Brn vlakům jeducím směrem d neb d Přerva. Obrázek 1 Mapka znázrňující sučasné uspřádání tratí č. 300 a č. 340 a jejich zaústění d ŽUB. [9]
2. 1. Trať Přerv Brn hl. n. (315C dle TTP 315) S hledem na ptřeby tét technické studie je zhdncení sučasnéh stavu a ppis vztažen puze na dílčí úsek Hlubice Brn hl. n. Technick-technlgický ppis traťvéh úseku Hlubice (km 28,592) Brn hl. n. (km 0,000) V následující tabulce jsu sustředěny základní infrmace traťvém úseku Hlubice Brn trati Přerv Brn. Dpravní směr na trati je pačný, než stavební (staničení). Tabulka 1 Charakteristika traťvéh úseku Hlubice Brn hl. n. Identifikace: Zařazení v síti SŹDC Celstátní dráha Zařazení v síti EHK (OSN), UIC, EU TINA Označení trati dle Knižníh jízdníh řádu pr cestující 300 Označení trati dle Tabulek traťvých pměrů 315C Technická infrastruktura: Délka traťvéh úseku 28,592 km Pčet traťvých klejí 1 Prvz busměrný Trakce Traťvé zabezpečvací zařízení: Brn hl. n. Chrlice Chrlice Sklnice-Telnice Sklnice-Telnice Křenvice hr. n. Křenvice hr. n. Hlubice Největší traťvá rychlst je využitelná na úsek Brn Nezamyslice jednfázvá trakční prudvá sustava 25 kv, 50 Hz; NS Nezamyslice v km 61,900 a Mdřice v km 138,365; SS Křenvice km 25,700 relévý plautblk bez kntrly vlnsti tratě, hradlvý plautblk, telefnické drzumívání, relévý plautblk bez kntrly vlnsti tratě 100 km/h 14,1 % a je mezena na km/h 100 90 80 70 40 30 v délce km 4,032 21,307 1,728 0,165 0,937 0,423 Průměrná traťvá rychlst 88,16 km/h Zábrzdná vzdálenst 700 m Skln rzhdný pr stanvení hmtnsti vlaků +7,0 / +6,0 Nrmativ hmtnsti Pn vlaků pr 1 činnu lkmtivu ř. 230, 362, 363 Brn hl. n. / B-Malměřice Nezamyslice T 1800, S 1600 / T 2050, S 1800 t Třída zatížení / dvlená hmtnst na nápravu C3 / 20 t Největší délka vlaků sbní přepravy Brn Kjetín 64 náprav Největší délka vlaků nákladní přepravy Brn hl. n. / Brn-Malměřice Hlubice 407 m Úrvňvé železniční přejezdy (zabezpečené) 40 (28) Železniční stanice a zastávky (výpis jen pr úsek Brn hl. n. Hlubice: název staničení funkce zabezpeč. dpravní kleje vybavení km zařízení pčet délka pr s. dp. Brn hlavní n. 143,496=0,0 úsekvá 2a-elmech 10 274-458 m pernizace 00 Chrlice 8,803 mezilehlá 2a-elmech 4 307-406 m zvýš.nást. Sklnice-Telnice 15,438 mezilehlá 2a-elmech 3 391-415 m zvýš.nást. Újezd u Brna z. 16,338 zastávka, kmerčně bsazená zvýš.nást. Hstěrádky-Rešv z. 19,779 zastávka, kmerčně bsazená zvýš.nást. Zbýšv z. 22,130 zastávka, kmerčně nebsazená zvýš.nást. Křenvice hrní n. 24,195 mezilehlá 3b TEST 3 367-490 m zvýš.nást. Hlubice 28,592 dbčná 2a-elmech 4 356-410 m zvýš.nást. [10]
Technick-technlgický ppis dpraven Křenvická spjka bude vlžena d stávajícíh mezistaničníh úseku Sklnice-Telnice Křenvice hrní n. a prt se ppis sučasnéh stavu zaměřuje puze na tyt dvě žst. hraničující řešený úsek. Žst. Sklnice-Telnice Prvzní charakter Stanice leží v km 15,438 jednklejné elektrizvané trati Brn Přerv, je stanicí: smíšenu pdle pvahy práce, mezilehlu p stránce prvzní, přípjnu pr zaústěné vlečky, s výpravním právněním pr přepravu cestujících, cestvních zavazadel, spěšnin a vzvých zásilek. Stanici tvří jeden bvd. Sídl přednsty v uzlvé žst. Brn hl. n. Vlečky dbčující ve stanici vlečka RAKETA s.r.. Brn dbčuje výhybku č. 4 a 12 z kleje č. 2, míst vzájemné devzdávky: předávka na vlečku klej č. 6, přejímka z vlečky klej č. 4 vlečka Vladimír PECL, VKS Újezd u Brna dbčuje výhybku č.v1 z kleje č. 6 vlečky Raketa, vlečka Jihmravská energetika a.s. dbčuje v km 12,924 z traťvé kleje v mezistaničním úseku Chrlice Sklnice-Telnice, míst vzájemné devzdávky na vlečkvé kleji. Klejvé uspřádání a nástupiště Viz. přílha na knci textvé zprávy Dpravní schéma Sučasný stav. Zabezpečvaní zařízení staniční: 2. kategrie elektrmechanické; traťvé: přejezdvé: úsek Chrlice Sklnice-Telnice 2. kategrie hradlvý plautblk, úsek Sklnice-Telnice Křenvice hr. n. 1. kategrie telefnický způsb drzumívání; km 16,389 silnice II. třídy, PZS 3SNI, km 15,754 silnice III. třídy, PZM 2, km 15,143 silnice III. třídy, PZM 2. Vazba na traťvu a staniční technlgii Přepravní úkny v nákladní dpravě zajišťuje 1 vlak Mn v úseku Brn-Malměřice Chrlice Ivanvice na Hané. Obsluhu manipulačních míst a vleček prvádí vlakvé náležitsti Mn vlaků. Žst. Křenvice hrní nádraží Prvzní charakter Stanice leží v km 24,195 jednklejné elektrizvané trati Brn Přerv, je stanicí: smíšenu pdle pvahy práce, mezilehlu p stránce prvzní, [11]
s výpravním právněním pr přepravu cestujících, cestvních zavazadel, spěšnin a vzvých zásilek. Stanici tvří jeden bvd. Sídl přednsty v uzlvé žst. Brn hl. n. Klejvé uspřádání a nástupiště Viz. přílha na knci textvé zprávy Dpravní schéma Sučasný stav. Pstradatelná zařízení nákladvý bvd, který má v sučasné dbě minimální výkny, kleje a zařízení pr ptřeby SŽDC s.., SDC Brn, která mhu být přemístěna d železničníh uzlu Brn v rámci jeh kmplexní přestavby. Zabezpečvaní zařízení staniční: 3. kategrie TEST B14; traťvé: úsek Sklnice-Telnice Křenvice hr. n. 1. kategrie telefnický způsb drzumívání, úsek Křenvice hr. n. - Hlubice 2. kategrie relevý plautblk. Vazba na traťvu a staniční technlgii Přepravní úkny v nákladní dpravě zajišťuje 1 vlak Mn v úseku Brn-Malměřice Chrlice Ivanvice na Hané. Obsluhu manipulačních míst a vleček prvádí vlakvé náležitsti Mn vlaků. Železniční zastávky V mezistaničním úseku Sklnice-Telnice Křenvice hrní n. se nachází tři železniční zastávky. Zastávka Újezd u Brna leží v km 16.338 mezi stanicemi Křenvice hrní n. Sklnice-Telnice, je přidělena k žst. Sklnice-Telnice. Má výpravní právnění pr cestující a cestvní zavazadla ve vnitrstátní přepravě. Je vybavena čekárnu pr cestující s výdejnu jízdenek nástupištěm délce 200 m. Zastávka Hstěrádky-Rešv leží v km 19.779 mezi stanicemi Křenvice hrní n. Sklnice-Telnice, je přidělena k žst. Sklnice-Telnice. Má výpravní právnění pr cestující a cestvní zavazadla ve vnitrstátní přepravě. Je vybavena čekárnu pr cestující s výdejnu jízdenek nástupištěm délce 200 m. Zastávka Zbýšv leží v km 22.130 mezi stanicemi Křenvice hrní n. Sklnice-Telnice, je přidělena k žst. Sklnice-Telnice. Je kmerčně nebsazena, cestující a cestvní zavazadla jsu dbaveny ve vlaku. Je vybavena přístřeškem pr cestující s výdejnu jízdenek nástupištěm délce 200 m. 2. 2. Trať Veselí nad Mravu Brn hl. n. (318B dle TTP 318) S hledem na ptřeby tét technické studie je zhdncení sučasnéh stavu a ppis vztažen puze na dílčí úsek Slavkv u Brna Brn hl. n. Technick-technlgický ppis traťvéh úseku Slavkv u Brna (km 23,743) Odb. Brn-Č., zhl. Táb. (km 1,652) Obb. Brn-Černvice (km 6,207) Brn hl. n. (km 0,000) V následující tabulce jsu sustředěny základní infrmace trati Veselí nad Mravu Brn. Dpravní směr na trati je pačný, než stavební (staničení). Tabulka platí pr traťvé kleje č. 1 a č. 2. V úseku Odb. Brn- Černvice Brn hl. n. se jedná jednklejnu trať. [12]
Tabulka 2 Charakteristika traťvéh úseku Slavkv u Brna Brn Identifikace: Zařazení v síti SŽDC Celstátní dráha Označení trati dle Knižníh jízdníh řádu pr cestující 340 Označení trati dle Tabulek traťvých pměrů 318 Technická infrastruktura: Délka traťvéh úseku 27,72 km Pčet traťvých klejí Slavkv u Brna Odb.Brn-Černvice 2 (21,513 km); úsek Odb.Brn-Černvice Brn hl. n. 1 (6,207 km) Prvz Slavkv u Brna Odb. Brn-Černvice pravstranný, Odb. Brn-Černvice Brn hl. n. busměrný Trakce úsek Blažvice Brn hl. n. jednfázvá trakční prudvá sustava 25 kv, 50 Hz; NS Nezamyslice v km 61,900 a Mdřice km 138,365; SS Husvice km 5,941; Křenvice km 25,700 a Brn- Malměřice Hády km 161,180 Traťvé zabezpečvací zařízení: Slavkv u Brna Blažvice Blažvice Odb. Brn-Černvice, zhl. Tábrská Odb. Brn-Černvice Brn hl. n. jednsměrný hradlvý plautblk autmatické hradl bez ddílvých návěstidel, relévý plautblk bez kntrly vlnsti tratě Největší traťvá rychlst 80 km/h je využitelná na 73,4 % je mezena na km/h 80 70 60 40 30 v délce km 20,353 4,55 1,457 0,937 0,423 Průměrná traťvá rychlst 75,2 km/h Zábrzdná vzdálenst 700 m Skln rzhdný pr stanvení hmtnsti vlaků +16 / +13 Nrmativ hmtnsti Pn vlaků pr 1 činnu lkmtivu T620/S550 Nemtice Blažvice T800/S700 ř. 742 T680/S600 Blažvice Brn-Slatina T800/S750 T1200/S105 Brn-Slatina B- T740/S650 0 Malměřice ř. 230,362,363 T1000/S900 Blažvice Brn-Slatina T2600/S230 0 T2500/S220 0 Brn-Slatina B- Malměřice T1130/S100 0 Třída zatížení / dvlená hmtnst na nápravu C3 / 20 t Největší délka vlaků sbní dpravy Brn Brn-Slatina 72 náprav, Brn-Slatina Veselí n/m 96 náprav Největší délka vlaků nákladní dpravy Veselí n/m Brn-Slatina 600 m, Brn-Slatina Brn hl. n. 450 m Úrvňvé železniční přejezdy (zabezpečené) Železniční stanice a zastávky (výpis jen pr úsek Slavkv u Brna Brn): název staničení funkce zabezpeč. dpravní kleje vybavení km zařízení pčet délka pr s.dp. Slavkv u Brna 23,743 mezilehlá 2a-elmech 4-654 zvýš.nást. Křenvice dlní n. z. 20,516 zastávka, kmerčně nebsazená zvýš.nást. Blažvice 16,284 dbčná 3b RZZ 10-960 zvýš.nást. Pnětvice z. 12,556 zastávka, kmerčně nebsazená zvýš.nást. Šlapanice 10,422 mezilehlá 3b RZZ 4-540 zvýš.nást. Brn-Slatina 6,105 mezilehlá 2a-elmech 6-784 zvýš.nást. Odb.Slatinská 2,202=6,176 dbčka 3b RZZ nemá Brn-Černvice z. 5,278 zastávka, kmerčně nebsazená zvýš.nást. Brn hlavní nádraží 0,000 dbčná 2a-elmech 10 274-458 pernizace [13]
Technick-technlgický ppis dpraven Křenvická spjka bude vlžena d stávajícíh mezistaničníh úseku Blažvice Slavkv u Bnra a prt se ppis sučasnéh stavu zaměřuje puze na tyt dvě žst. hraničující řešený úsek. Žst. Blažvice Prvzní charakter Stanice leží v km 16,224 dvuklejné trati Veselí nad Mravu Brn hlavní n., která je v úseku Odb. Brn-Černvice Brn hl. n. jednklejná a v km 0,000 jednklejné trati Hlubice Blažvice. Je stanicí: smíšenu pdle pvahy práce, mezilehlu p stránce prvzní pr trať Veselí nad Mravu Brn hlavní n., dispziční pr dbčnu jednklejnu traťvu spjku Blažvice Hlubice, vlaktvrnu pr nákladní dpravu, přípjnu pr zaústěné vlečky, s výpravním právněním pr přepravu cestujících, cestvních zavazadel, spěšnin a vzvých zásilek. Stanici tvří jeden bvd. Sídl přednsty v uzlvé žst. Brn-Malměřice. Vlečky dbčující ve stanici vlečka Českmravský cement, a.s. prvzvatel Českmravský cement, a.s. nástupnická splečnst Mkrá a. s., 664 04 Mkrá, dbčuje na slavkvském zhlaví výhybku č. 13 z kleje č. 3 a na šlapanickém zhlaví výhybku č. 24 z kleje č. 3. Klejvé uspřádání a nástupiště Viz. přílha na knci textvé zprávy Dpravní schéma Sučasný stav. Zabezpečvací zařízení staniční: 3. kategrie RZZ se světelnými na sbě závislými návěstidly; traťvé: úsek Šlapanice Blažvice 3. kategrie autmatické hradl AH 88 bez ddílvých návěstidel, 1 prstrvý ddíl, jednsměrné pr zabezpečení jízd následných vlaků, úsek Blažvice Hlubice 3. kategrie autmatické hradl AH 88 bez ddílvých návěstidel, 1 prstrvý ddíl, úsek Blažvice Slavkv u Brna 2. kategrie hradlvý plautblk, jednsměrný pr zabezpečení jízd následných vlaků. Vazba na traťvu a staniční technlgii Přepravní úkny v nákladní dpravě zajišťují: 2 páry Pn vlaků pravidelné a 1,5 páru pdle ptřeby v úseku Brn-Malměřice Blažvice s relační náplní, 1 Pn vlak pdle ptřeby v úseku Blažvice Dresden, ucelený vlak pr vývz cementu d SRN, 1 Pn vlak pdle ptřeby v úseku Blažvice Petrvice u Karviné, ucelený vlak pr vývz cementu d Plska, 1 páry Mn vlaků v úseku Brn-Malměřice Bučvice s nedělním klidem. Obsluhu manipulačních míst a vleček prvádí vlakvé náležitsti Mn vlaků. [14]
Žst. Slavkv u Brna Prvzní charakter Stanice leží v km 23,743 dvuklejné trati Veselí nad Mravu Brn hlavní n., která je v úseku Odb. Brn-Černvice Brn hl. n. jednklejná. Je stanicí: smíšenu pdle pvahy práce, mezilehlu p stránce prvzní, přípjnu pr zaústěné vlečky, s výpravním právněním pr přepravu cestujících, cestvních zavazadel, spěšnin a vzvých zásilek. Stanici tvří jeden bvd. Sídl přednsty v uzlvé žst. Brn-Malměřice. Vlečky dbčující ve stanici vlečka Agrdružstv Slavkv (dříve ACHP) prvzvatel: Agrdružstv Slavkv se sídlem 684 01 Slavkv u Brna, U splavu 1421, dbčuje výhybku č.a1 z kleje č. 8, míst vzájemné devzdávky: klej č.8a d km 23,428 d km 23,328 v délce 100 m. vlečka CHEMIS ENGINE a.s. (dříve MTR s.r..) prvzvatel: ARGO CONSULTING s.r.. se sídlem 684 01 Slavkv u Brna, U splavu 1448, dbčuje výhybku č. 16 z kleje č. 6 z dráhy celstátní a výhybku č. CH1 z kleje č. A1 z vlečky Agrdružstv Slavkv u Brna, míst vzájemné devzdávky: vlečkvé kleje č. 1 a 2. Přípjný prvz zajišťují ČDC frmu jízd psunujících dílů. Klejvé uspřádání a nástupiště Viz. přílha na knci textvé zprávy Dpravní schéma Sučasný stav. Zabezpečvací zařízení staniční: elektrmechanické, hlavní mechanická i světelná návěstidla závislá na výměnách a výklejkách; traťvé: úsek Blažvice Slavkv u Brna 2. kategrie hradlvý plautblk, jednsměrný pr zabezpečení jízd následných vlaků, úsek Slavkv u Brna Bučvice 2. kategrie hradlvý plautblk, jednsměrný pr zabezpečení jízd následných vlaků; přejezdvé: km 23,059 plní cesta, PMZ ručně ze St. 2. Vazba na traťvu a staniční technlgii Přepravní úkny v nákladní dpravě zajišťuje 1 pár Mn vlaků v úseku Brn-Malměřice Bučvice s nedělním klidem, 1 Vn pdle ptřeby Slavkv u Brna Břeclav Stadlau (prázdné vzy Zas), 1 Pn pdle ptřeby Stadlau Břeclav Slavkv u Brna (rpné výrbky). Obsluhu manipulačních míst a vleček prvádí vlakvé náležitsti Mn vlaků. Železniční zastávky Zastávka Křenvice dlní n. leží v km 20,516 mezi stanicemi Slavkv u Brna Blažvice, je přidělena k žst. Blažvice. Je kmerčně nebsazena, cestující a cestvní zavazadla jsu dbaveny ve vlaku. Je vybavena dvěma vnějšími nástupišti délce 200 m. Elektrické světlení. [15]
3. Výhledvé předpklady v širších vztazích Navržená stavba Křenvické spjky musí být v sučinnsti s plánvanými klními železničními stavbami, jelikž ty tvří splu s Křenvicku spjku jeden prvzní celek, který musí vyhvit výhledvým záměrům železniční dpravy. Dle Aglmerační studie brněnské příměstské železniční dpravy 2020, která byla vypracvána pr Jihmravský kraj v rce 2011, jsu uvažvány časvé hriznty rzvje železniční infrastruktury JMK, ke kterým se předpkládá realizace příslušných železničních staveb: stavy: HORIZONT A, rk 2015, realizace staveb: Elektrizace a zkapacitnění tratě Brn Zastávka u Brna; HORIZONT B, rk 2020, realizace staveb: Přestavba ŽUB, Mdernizace tratě Brn Přerv, Elektrizace a mdernizace tratě Zastávka u Brna Třebíč, Reknstrukce a elektrizace tratě Hrušvany u Brna Židlchvice, Zvýšení parametrů a elektrizace tratě Šakvice Hustpeče, Bskvická spjka, Výhybna Zbýšv, Křenvická spjka; HORIZONT C, rk 2030, realizace staveb: Severjižní klejvý diametr (SJKD), mžné rzčlenění d dvu etap, Elektrizace a reknstrukce tratě Blažvice Nesvice, HORIZONT D, rk 2050, realizace staveb: Vyskrychlstní trať (VRT) Praha Brn, Vyskrychlstní trať (VRT) Brn Vídeň. V rámci tét Územní studie prvěření variant Křenvické spjky jsu zadány dva časvé prvzní Stav I, bez SJKD, dpvídá časvému hrizntu B aglmerační studie a realizaci dtčených staveb: Přestavba ŽUB, Mdernizace tratě Brn Přerv, Výhybna Zbýšv, Křenvická spjka; Stav II, se SJKD, dpvídá časvému hrizntu C aglmerační studie a realizaci dtčených staveb: Severjižní klejvý diametr (SJKD), Elektrizace a reknstrukce tratě Blažvice Nesvice. 3. 1. Suvisející dpravní stavby Přestavba ŽUB Pr celkvu kncepci železniční dpravy v JMK je přestavba ŽUB stěžejní investiční akcí. Přestže se diskuze pdbě kncepce přestavby železničníh uzlu Brn utváří již d dvacátých let minuléh stletí, není v sučasné dbě ještě rzhdnut, zda nvé sbní nádraží situvat v sučasné neb dsunuté plze. Situace se sice ubírá d rku 2002, kdy byl stvrzen tent kncept Usnesením vlády ČR, ve prspěch plhy dsunuté. Uzemní rzhdnutí však p zpracvání přípravné dkumentace subru staveb Přestavba ŽUB nebyl dsud vydán. Dpracvání prjektu byl pzastaven. Přes v sučasné dbě nejasný kncept ŽUB byla v rámci Aglmerační studie brněnské příměstské železniční dpravy 2020 uvažvaná dsunutá plha dle přípravné dkumentace a rzpracvanéh prjektu. [16]
Tat studie přebírá a pracuje s výsledky Aglmerační studie brněnské příměstské železniční dpravy 2020, tudíž uvažuje stejný kncept přestavby ŽUB. Na první phled je patrné, že přestavbu ŽUB djde k pdstatnému zjedndušení kncepce dpravy v uzlu a navazujících tratích. Přestavba ŽUB pčítá se zavedením taktvé příměstské i dálkvé dpravy, zvýšením rychlsti při průjezdu uzlem, zapjením tratí d Tišnva, Adamva, Veselí nad Mravu a Přerva d severníh zhlaví a d Břeclavi a Střelic d jižníh zhlaví. Dále nvá kncepce ŽUB pčítá se vznikem nvých zastávek Brn-Černvice a Brn-Vídeňská. Zruší se žst. Brn-Hrní Heršpice, dstavné nádraží B, vlečky Brněnské veletrhy a žst. Brn dlní n. Opuští se sučasné sbní n. S napjením buducí VRT je pčítán z jihu, tj. d Střelic a Břeclavi s pkračváním směr Brn- Slatina. V nvém sbním nádraží, které bude nvě situván v prstru sučasnéh nádraží Brn dlní, je navržen celkem 6 strvních nástupišť. D jižníh zhlaví nvě ústí tyt traťvé kleje: č. 1 a č. 2 (v žst. Brn hl. n. pkračují č. 91+a, č. 92+a) ze směru d Mdřic, č. 1 a č. 2 (v žst. Brn hl. n. pkračují č. 93+a, č. 95+a) ze směru d Střelic. D severníh zhlaví nvě ústí tyt traťvé kleje: č. 1 a č. 2 (v žst. Brn hl. n. pkračují č. 901+a+b+c, č. 901+a+b+c) ze směru d České Třebvé přes zast. Brn-Židenice, č. 1K a č. 2K (v žst. Brn hl. n. pkračují č. 903+a+b+c, č. 904+a+b+c) ze směru d Havlíčkva Brdu přes zast. Brn-Židenice, č. 1 a č. 2 (v žst. Brn hl. n. pkračují č. 806+a+b, č. 808+a+b) ze směru d Veselí nad Mravu, Přerva (hlubická spjka) a buducí VRT směr Ostrava, traťvá klej směr Chrlice (zapjena d kleje č. 16g + 808a). Nejdůležitější část nvéh uzlu tvří mdernizace průjezdu 1. kridru železničním uzlem Brn, která navazuje na již dknčené kridrvé úseky v klí Brna, a která prpjuje chybějící části 1. kridru mezi žst. Mdřice a žst. Adamv. Rychlst při průjezdu uzlem p mdernizaci je 80 km/h pr klasické supravy a 100 km/h pr supravy s naklápěcími skříněmi. Mdernizace tratě Brn Přerv Jednklejná trať Brn Přerv byla elektrizvána v rce 1992. Šl d té dby běžnu elektrizaci na stávající stav svršku, dstraněny byly puze lkální mezení rychlsti. Případné zdvuklejnění trati se sice uváděl jak výhled, ale jak velice vzdálený, bez knkrétních úvah zvýšení rychlsti. P zavedení systému IDS v Jihmravském kraji význam trati pr příměstsku dpravu Brna pklesl, nebť kapacita trati byla vyčerpána rychlíkvu dpravu ve směrech Brn Ostrava, Brn Olmuc ( Jeseník). Ve studii z rku 2004 a v následné studii prveditelnsti byly prvěřvány různé varianty mdernizace a zkapacitnění tratě Brn Přerv, na jejichž základě byla v rce 2009 vyhtvena přípravná dkumentace Mdernizace trati Brn Přerv, I. etapa Blažvice Nezamyslice. Pžadván byl zdvuklejnění a rychlst 160 km/h s tím, že v úsecích, kde t vedení trasy umžní, bude zavedena i rychlst 200-230 km/h. V průběhu zpracvání byla trasa upravena pr maximální hmgenizaci rychlsti 200 km/h s pnechaným mezením v žst. Vyškv na 100 km/h (většina vlaků zde bude zastavvat). V bdbném duchu byla v listpadu 2010 zpracvána územně-technická studie Mdernizace trati Brn Přerv, aktualizace v úsecích Brn Blažvice a Nezamyslice Přerv ÚTS pr úseky Brn Blažvice a Nezamyslice Přerv. Tat celá stavba, rzdělená na tři etapy, představuje výrazný příns nejen v brněnské příměstské dpravě, ale především v dpravě dálkvé celstátní a mezinárdní. Ze všech dálkvých směrů zaústěných d Brna je železniční spjení Brn Nezamyslice Olmuc, Šumperk, Jeseník, Opava / Kjetín Krměříž, Valašské Meziříčí, Ostrava, Vsetín, Zlín / Přerv Ostrava Bhumín Český Těšín vůbec nejdůležitější, nebť spjuje Brn s Mravu a Slezskem, které tvří jeh histrické i nvdbé zázemí. Důsledkem th je více než dvjnásbně vyšší využití vnitrstátní dálkvu sbní dpravu než činí sučet bu tratí směřujících d Prahy (přes Česku Třebvu a Havlíčkův Brd). Přitm právě tat trať je z Brna d Přerva v celé délce puze jednklejná, s dnes již prakticky vyčerpanu kapacitu a velmi pmalá s rychlstí maximálně d 100 km/h, a t ještě jen na jedné čtvrtině délky [17]
trati. Sučasně jde trať s vůbec největším nevyužitým frekvenčním ptenciálem v segmentu dálkvé sbní dpravy. Prt je zcela nevyhnutelné, aby tat trať byla mdernizvána. Mžná etapizace mdernizace tratě Brn Přerv: 1. etapa traťvý úsek Nezamyslice Blažvice, zpracvána ÚTS, 2. etapa traťvý úsek Přerv Nezamyslice, zpracvána přípravná dkumentace, 3. etapa traťvý úsek Blažvice Odb. Brn-Černvice, zpracvána ÚTS. Dle psledně jmenvaných dkumentací je úsek Brn Blažvice veden ve stpě vlárské tratě, přičemž v úseku db. Brn-Černvice Brn-Slatina je prveden ztrjklejnění stávající tratě, zatímc v úseku Slatina Blažvice jsu vedeny dvě samstatné dvuklejné tratě: nvá mdernizvaná stpa přes letiště Brn-Tuřany, kde se zřídí zastávka a stávající trať přes Šlapanice, která bude za žst. Šlapanice vedena nejprve ve splečné rychlé stpě a následně přesmykem přes rychlu stpu bude zaústěna d žst. Blažvice, kde se napjí na stávající vlársku trať. V rce 2011 byla zpracvána samstatná Studie prveditelnsti a CBA stavby Mdernizace trati Brn Přerv, která psledně platnu variantu psuzvala ještě s variantu redukvanu, jejímž účelem byl především snížení investičních nákladů z důvdu prkázání větší finanční efektivnsti. V úseku Brn Blažvice by se jednal reknstrukci vlárské tratě v se, cž by kapacitně nepstačval k převedení veškeré výhledvé dpravy. Redukce představvala mezení linky dálkvé dpravy v relacích Brn Zlín a Brn Veselí nad Mravu, rychlé reginální dpravy v relaci Brn Vyškv a reginální dpravy v relaci Brn Šlapanice. Další pstup bude takvý, že v rce 2013 bude zpracvaná pdrbná studie prveditelnsti, která bude znvu věřvat všechny varianty a dle aktualizvané metdiky eknmickéh hdncení i aktualizvanéh hdncení investiční nárčnsti variant předlží nejlepší alternativu mdernizace tratě. Výhybna Zbýšv Pr zavedení 30 taktu Os vlaků na rameni z Brna hl. n. přes Křenvicku spjku je nezbytné zřídit výhybnu Zbýšv, nejlépe v km 21,7. Zastávka Zbýšv je však situvaná v km 22,130. Situvání nástupišť ve výhybně je mžné realizvat dvěma způsby, buď jak dvě vnější nástupiště neb jak jedn strvní nástupiště mezi klejemi. V rce 2006 byla zpracvána dkumentace Pdpra rzvje železniční dpravy v Jihmravském kraji, Studie výhybny Zbýšv a uvažvala tři varianty: přemístění zastávky d prstru navržené výhybny se dvěma nástupišti vnějšími, přemístění zastávky d prstru navržené výhybny s strvním nástupištěm, zachvání stávající zastávky v km 21,130. Z prvzníh hlediska se jeví jak nejvýhdnější řešení s strvním nástupištěm. Křenvická spjka S předchzími investičními záměry úzce suvisí Křenvická spjka, která se zabývá řešením reginální sbní dpravy ve spádvých blastech Slavkv u Brna a Bučvice. V sučasné dbě je pměrně slabý přepravní prud reginální železniční dpravy v úsecích Křenvice hr. n. Brn hl. n. a Nesvice Brn hl. n.. Prpjením tratí a dvu slabých přepravních prudů vznikne jeden silný, který bude zcela segregván d dpravy dálkvé, vedené přes mdernizvanu trať Brn Přerv. Eknmický význam spčívá v prvzvání puze jediné čistě reginální relace na výchd d Brna, čímž djde k prvzním úsprám. V rce 2005 byla vypracvaná Technická studie Křenvické spjky tratí č. 300 a 340, jejíž výstupem byla varianta v tét studii značená jak J1. Pstj bce Křenvice k tmut řešení je dmítavý. Prt byla zadána tat studie, která prvnává různé varianty jižníh i severníh vedení ve vztahu ke Křenvicím. [18]
Obrázek 2 Mapka znázrňující realizvané železniční stavby v časvém hrizntu B. Mim těcht staveb je v hrizntu B navržen zřídit na trati č. 300 nvé zastávky. V úseku výh. Zbýšv žst. Sklnice-Telnice je dpručen zast. Újezd u Brna psunut blíže urbanizvané části, v úseku žst. Sklnice-Telnice žst. Chrlice je dpručena nvá zast. Sklnice bec a v úseku žst. Chrlice žst. Brn s. n. jsu dpručeny nvé zastávky Brn-Hlásky a Brn-Brněnské Ivanvice. Severjižní klejvý diametr Myšlenka vedení lehké železnice centrem Brna, která bude navazvat na železniční tratě, vznikla v devadesátých letech minuléh stletí. Jihmravský kraj se ujal myšlenky a zadal Studii zapjení severjižníh klejvéh diametru d reginu Jihmravskéh kraje, která byla zpracvaná v rce 2002. Tat studie prkázala mžnst řešení, ale i ptenciální pptávku p takvémt systému. Na základě těcht výsledků byla v rce 2003 zpracvána Studie prveditelnsti severjižníh klejvéh diametru města Brna zapjenéh d reginu, jejíž hlavním smyslem byl věření teretické finanční návratnsti a vytvření pdkladů pr zanesení trasy d územních plánů. V rce 2011 byla zpracvána Aktualizace studie prveditelnsti severjižníh klejvéh diametru, která zaktualizvala trasu pdle nvějších studií a ptvrzvala a upravvala výstupy půvdní studie prveditelnsti. [19]
Cílvý stav zahrnuje výstavbu a prvz SJKD v úseku Tišnv Slavkv u Brna. V úseku Tišnv Brn-Řečkvice bude k prvzu SJKD využita stávající trať Brn Havlíčkův Brn, v úseku Brn-Řečkvice Černvický Hájek bude pstavená nvá dvuklejná trať a v úseku Černvický Hájek Slavkv u Brna bude využita jednklejná trať Brn Chrlice Zbýšv, která bude v úseku Černvický Hájek Chrlice zdvuklejněna, a křenvická spjka Zbýšv Slavkv u Brna. Elektrizace a reknstrukce tratě Blažvice Nesvice K zajištění prtažení vzby Os vlaků linky S1 Brn Slavkv u Brna až p Nesvice, je též nutné realizvat elektrizaci tratě Blažvice Nesvice. Elektrizvat i mezistaniční úsek Blažvice Slavkv u Brna by byl vhdné zejména kvůli mžnsti elektrické vzby i u linek S6. U níže ppisvaných severních variant Křenvické spjky by se tent, v rámci hrizntu B neelektrizvaný, úsek navíc zkrátil na Blažvice dbčka Křenvice (necelé 4 km). Ke stavbě Elektrizace a reknstrukce tratě Blažvice Nesvice nebyla dsud zpracvána žádná dkumentace. Obrázek 3 Mapka znázrňující realizvané železniční stavby v časvém hrizntu D. [20]
3. 2. Sučasný a výhledvý prvzní kncept v klí Křenvické spjky Sučasný prvzní kncept Obrázek 4 Výřez sučasnéh linkvání IDS JMK. Sučasné uspřádání tratí umžňuje prvzvat vlaky linek S6 a R6 výhradně p dvuklejné trati Veselí nad Mravu Brn, kteru pmcí jednklejné spjky Hlubice Blažvice v úseku Blažvice Brn-Černvice využívá zárveň většina vlaků linek R7. Zaústění tét tratě přím d Brna hl. n. je realizván puze jednklejnu kmárvsku spjku, cž činí kapacitní ptíže a tak je část vlaků linky R7 (cca ve 120 taktu ve směru Přerv Brn) vedena d Hlubic p jednklejné trati přes Chrlice. Rvněž je část vlaků linky S6 (cca v 60 taktu) vedena úvratí přes Brn-Židenice. Z důvdu vyčerpané kapacity kmárvské spjky i celé jednklejné tratě Přerv Brn, není v tmt směru žádná bsluha sbními vlaky relace Vyškv Brn. Tabulka 3 Sučasné linkvání JDS JMK na tratích Přerv Brn a Veselí nad Mravu Brn. Linka Relace Takt ve špičce S1 Tišnv mim Brn h. n. Brn-Slatina/Hruš. u B. + S3 S2 Křenvice hrní nádraží Sklnice Brn Blansk Skalice nad Svitavu Letvice Březvá nad Svitavu 30 Sklnice Skalice nad Svitavu, 60 d Křenvic a p Letvice, 120 p Březvu nad Svitavu R6 Brn Slavkv u B. Bučvice Kyjv V. n. M. takt prvázán s S6 S6 R7 Brn Šlapanice Slavkv u Brna Bučvice Kyjv Veselí nad Mravu Nezamyslice Vyškv Brn S71 Nezamyslice Ivanvice na Hané Vyškv 60 takt prvázán s R6, 30 Brn Nesvice (mim směr Brn Nesvice rán, kdy je 60 ), 60 Nesvice Kyjv, 30-60 Kyjv Veselí nad Mravu 60 Brn Přerv, 120 Brn Nezamyslice [21]
Výhledvý prvzní kncept v časvém hrizntu B Obrázek 5 Výřez výhledvéh linkvání IDS JMK v časvém hrizntu B, realizace staveb v rámečku. Realizací příslušných staveb bude umžněn dálkvu dpravu a rychlu reginální dpravu segregvat d dpravy reginální. Mdernizvaná trať Přerv Brn bude v úseku Blažvice Brn využívat stpu tratě Veselí nad Mravu Brn, přičemž v úseku Blažvice Brn Slatina budu vedeny dvě dvuklejné tratě (nvá rychlá trať přes zastávku Letiště Brn-Tuřany a stávající trať přes Šlapanice). V úseku Brn-Slatina Brn-Černvice budu tři traťvé kleje. Na mdernizvanu trať Přerv Brn bude zaveden nvý segment vlaků Ex v taktu 60. Zvýší se pčet vlaků linky R7 (zvýší se takt na Olmuc na 60 a přibude relace Brn Zlín v taktu 60 ). Tat trať umžní pjmut i z kapacitních důvdů dříve zrušené Os vlaky Vyškv Brn, cby linku S7. Vlaky linky R6 z vlárské trati budu vedeny p mdernizvané trati v rychlé stpě přes zastávku Letiště Brn-Tuřany a vlaky z vlárské trati výchzí a knčící v Nesvicích budu vedeny přes Šlapanice linku S6 tangenciálně d Brna- Králva Ple. Realizací staveb Výhybna Zbýšv a Křenvická spjka bude umžněn vedení Os vlaků linky S1 v taktu 30 d Slavkva u Brna a s případným využitím vzidel hybridní trakce až p Nesvice. Tabulka 4 Navrhvané linkvání JDS JMK v časvém hrizntu B. Linka Relace Takt ve špičce S1 Brn Slavkv u Brna ( Nesvice) 30 R6 Brn Letiště B-T Blaž. Kyjv Veselí n. M. 30-60 (jednsměrně 30 ) S6 Brn-Králv Ple Brn-Slatina Šlapanice 60 R7 Slavkv u Brna Nesvice R Brn Přerv Ostrava R Brn Olmuc R Brn Zlín 60, 60, 60 S7 Brn Letiště Brn-Tuřany Blažvice Vyškv 30 S71 Nezamyslice Ivanvice na Hané Vyškv 60 S77 Brn Šlapanice 60 [22]
Výhledvá prvzní kncept v časvém hrizntu C Obrázek 6 Výřez výhledvéh linkvání IDS JMK v časvém hrizntu C, realizace staveb v rámečku. Prvzní schéma SJKD v blasti příměstské, městské a centrální, předpkládá tři linky v jedné trase, a t linku A, linku B a linku C. V suvislsti s prvzem SJKD jsu v linkvání IDS JMK v některých relacích prvedeny dílčí změny. Linka S1 bude zaimplementvána d linek SJKD a bude prvzvána v relaci Tišnv Brn Slavkv u Brna Nesvice. V úseku Brn Tišnv budu trasvány puze ty linky S3, které pkračují dále d Křižanva (špičkvý takt 60 ). Všechny R vlaky linky R3 budu zastavvat ve stanici Brn-Řečkvice. Os vlaky linky S6 budu zkráceny p Bučvice. Elektrizací úseku Blažvice Nesvice bude umžněn plnhdntné využití vzidel elektrické trakce v celém rzsahu linky S1 i linky S6. V případě nasazení vzidel elektrické trakce na linku S1 již v předešlém hrizntu bude mci být linka S1 prdlužena až d Nesvic. (V případě nasazení hybridních vzidel mhu tyt nalézt prdlužením elektrizace d Nesvic uplatnění na jiných neelektrifikvaných tratích.) Tabulka 5 Navrhvané linkvání JDS JMK v časvém hrizntu C. Linka Relace Takt ve špičce S1 linka A: Tišnv Slavkv u Brna Nesvice linka B: Kuřim Sklnice-Telnice linka C: Řečkvice Hlavní nádraží 30 A + B 15 dplnění A + B na 5 R6 Brn Letiště B-T Blaž. Kyjv Veselí n. M. 30-60 (jednsměrně 30 ) S6 Brn-Králv Ple Brn-Slatina Šlapanice 60 R7 Slavkv u Brna Nesvice R Brn Přerv Ostrava R Brn Olmuc R Brn Zlín 60, 60, 60 S7 Brn Letiště Brn-Tuřany Blažvice Vyškv 30 S71 Nezamyslice Ivanvice na Hané Vyškv 60 S77 Brn Šlapanice 60 [23]
3. 3. Výhledvé pčty vlaků v klí Křenvické spjky Následující údaje výhledvých pčtech vlaků na tratích Brn Přerv a Brn Veselí nad Mravu jsu převzaty a upraveny ze Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020 a dpvídají časvému hrizntu B, stav I bez SJKD. V časvém hrizntu C, stav II se SJKD, lze čekávat na předmětných tratích zkrácení ramene linky S6 a zvýšení pčtu vlaků na lince S1 v úseku d Brna p Chrlice. V případě, že bude linka S1 v hrizntu B bsluhvána puze vzidly elektrické trakce, bude v hrizntu C prdlužena ze Slavkva u Brna p Nesvice. Dálkvá dprava Tabulka 6 Četnsti dálkvé dpravy 0-12 hd, hrní řádek TAM, spdní řádek ZPĚT. Linka Relace 0-1 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 Ex Brn Přerv Ostrava ( ) R/Sp Brn Vyškv Přerv Ostrava R/Sp Brn Olmuc ( ) R/Sp Brn Vyškv Nezamyslice Zlín 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tabulka 7 Četnsti dálkvé dpravy 12-24 hd, hrní řádek TAM, spdní řádek ZPĚT. Linka Relace 12-13 13-14 14-15 15-16 16-17 17-18 18-19 19-20 20-21 21-22 22-23 23-24 Ex Brn Přerv Ostrava ( ) R/Sp Brn Vyškv Přerv Ostrava R/Sp Brn Olmuc ( ) R/Sp Brn Vyškv Nezamyslice Zlín 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Reginální dprava Tabulka 8 Četnsti reginální dpravy 0-12 hd, hrní řádek TAM, spdní řádek ZPĚT. Linka Relace 0-1 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 S1 Nesvice Bučvice Sklnice Brn S6 Bučvice Šlapanice Brn-Židenice Brn- Králv Ple Kuřim S7 Vyškv Brn R6 Bjkvice/Staré Měst Veselí nad Mravu Kyjv Brn 1 2 2 2 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 [24]
Tabulka 9 Četnsti reginální dpravy 12-24 hd, hrní řádek TAM, spdní řádek ZPĚT. Linka Relace 12-13 13-14 14-15 15-16 16-17 17-18 18-19 19-20 20-21 21-22 22-23 23-24 S1 Nesvice Bučvice Sklnice Brn S6 Bučvice Šlapanice Brn-Židenice Brn- Králv Ple Kuřim S7 Vyškv Brn R6 Bjkvice/Staré Měst Veselí nad Mravu Kyjv Brn 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 Celkvé pčty vlaků pr kapacitní výpčty Výpčetní bdbí T = 900 min. představuje časvý rzsah 5-20 hd. Výpčetní bdbí T = 120 min. představuje situaci špičkvé bdbí ranní špičky 5-7 hd. Nákladní dprava v úseku Slavkv u Brna Blažvice je uvažvána stávající, v úseku Slavkv u Brna Zbýšv není nákladní dprava uvažvaná. Tabulka 10 Pčty vlaků pr kapacitní výpčty. Traťvý úsek Slavkv u Brna Blažvice Blažvice Slavkv u Brna Slavkv u Brna Zbýšv Zbýšv Slavkv u Brna T Os linky S1 Os linky S6 Sp linky R6 Pn, Vn Mn Celkem 1440-17 15 2 1 35 900-15 14 1 1 31 120-2 3 0 0 5 1440-17 15 3 1 36 900-15 14 2 1 32 120-2 1 0 0 3 1440 27 - - - - 27 900 23 - - - - 23 120 4 - - - - 4 1440 27 - - - - 27 900 23 - - - - 23 120 4 - - - - 4 [25]
4. Návrh jižních variant Křenvické spjky Varianty Křenvické spjky se dělí pdle plhy místa prpjení vzhledem ke Křenvicím na severní (značené jak S) a jižní (značené jak J). Severní varianty jsu 3 (S1, S2 a S3) a jižní varianty jsu 2 (J1 a J2). Návrhvá část je v tét studii rzlžena d dvu samstatných částí, přičemž část C.1 je určena variantám severním a část C.2 je určena variantám jižním. Přílha Dpravní a prvzní technlgie je tedy v návrhvé části rvněž rzdělena na části C.1.2, která se zabývá severními variantami a C.2.2, která se zabývá jižními variantami. 4. 1. Ppis trasy Varianta J1 Obrázek 7 Blkvé schéma varianty J1. Varianta J1 vychází z půvdníh řešení Křenvické spjky. Řešení byl revidván tak, aby splňval platné nrmy a předpisy, které d dby vzniku půvdní dkumentace v rce 2005 dznaly mnhých změn. Základní myšlenku návrhu je vedení spjky jižně d bce Křenvice mezi zástavbu bcí Křenvice a Hrušky. Klej spjky puští trať č. 300 v km 22,840 nvě pracvně definvané db. Zbýšv za výhybnu a zast. Zbýšv v úseku Zbýšv Křenvice hrní nádraží. Trať spjky je vedena převážně na náspu, v místě křížení silnice II/416 mezi bcemi Křenvice a Hrušky je napak vedena v zářezu pr umžnění mimúrvňvéh křížení. Za pdjezdem silnice II/416 je navržena zastávka Křenvice-Hrušky s nástupištěm délky 140 m a výšku nástupní hrany 550 mm nad TK s bezbariérvým přístupem ze silnice II/416. Trať spjky dále překnává tk říčky Rakvec mstem v km 24,528. Šířka pásu rzlivu tku Rakvce v místě křížení trati je cca 200 m. V závislsti na pdrbném šetření k prtipvdňvým patřením bude mžná nutné mstní bjekt rzšířit případně zřídit další inundační mst. V km 24,874 bude nutné vyřešit křížení s plní kmunikací, aby i nadále byl zajištěn přístup k rzsáhlým bdělávaným pzemkům včetně funkce cyklistické stezky. Před napjením d tratě č. 340 překnává spjka ještě tk řeky Litavy. D stávající trati je spjka zapjena cca v km 22,960, tedy d západníh zhlaví žst. Slavkv u Brna jak pkračvání stávající staniční [26]
kleje č. 3. V první stavební fázi by zásah d stanice znamenal puze vlžení čtyř výhybek (dvě klejvé spjky). Délka celéh úseku d uvažvané dbčky Zbýšv p km 23,3 v žst. Slavkv je 4,133 km, pr stavbu spjky je nutné zřízení nvéh tělesa železničníh spdku v délce 3,810 km. Minimální plměr směrvéh bluku je R = 600 m, který umžňuje jízdu rychlstí 100 km/h, výhledvě i V 130 = 110 km/h pr vzidla využívající nedstatek převýšení I = 130 mm. Varianta J2 Obrázek 8 Blkvé schéma varianty J2. Varianta J2 vychází z půvdníh řešení Křenvické spjky, ale zkracuje a více využívá vedení stávající trati č. 340. Základní myšlenku návrhu je pět vedení spjky jižně d bce Křenvice mezi zástavbu bcí Křenvice a Hrušky a navíc pak zkrácení trasy dřívějším zapjením d tratě č. 340. První plvinu spjky var. J2 kpíruje řešení var.j1. Tedy klej spjky puští trať č. 300 v km 22,840 nvě pracvně definvané db. Zbýšv za zast. Zbýšv v úseku Zbýšv - Křenvice hrní nádraží. Trať spjky je vedena převážně na náspu, v místě křížení silnice II/416 mezi bcemi Křenvice a Hrušky je napak vedena v zářezu pr umžnění mimúrvňvéh křížení. Za pdjezdem silnice II/416 je navržena zastávka Křenvice- Hrušky s nástupištěm délky 140 m a výšku nástupní hrany 550 mm nad TK s bezbariérvým přístupem ze silnice II/416. Trať spjky dále překnává tk říčky Rakvec mstem v km 24,528. Šířka pásu rzlivu tku Rakvce v místě křížení trati je cca 200 m. V závislsti na pdrbném šetření k prtipvdňvým patřením bude mžná nutné mstní bjekt rzšířit případně zřídit další inundační mst. V km 24,874 bude nutné vyřešit křížení s plní kmunikací, aby i nadále byl zajištěn přístup k rzsáhlým bdělávaným pzemkům a funkce cyklistické stezky. D stávající trati č. 340 je zapjena db. Pdvrbí (pracvní název) cca v km 21,598 výhybku v kleji č. 1 v úseku Křenvice dlní n. Slavkv u Brna. Sučástí dbčky je dvratná klej ve směru d db. Zbýšv. Klejvé spjky pr přejezd d Slavkva z kleje č. 2 na spjku jsu umístěny v přímé v km 21,6-21,8. Klejvé spjky i výhybka d dbčky jsu navržena na 100 km/h. Alternativně je mžné využívat klej č. 1 v úseku Odb. Pdvrbí Slavkv bustranně pr jízdy p Křenvické spjce a klejvu spjku mezi klejemi 1 a 2 umístit před dbčnu výhybku. Tím by dcházel [27]
v případě ptřeby v úseku db. Pdvrbí Slavkv u Brna k busměrnému využívání klejí v traťvém uspřádání. Detailní prvedení db. Pdvrbí bude upřesněn na základě detailníh rzbru grafiknu vlakvé dpravy. Délka celéh úseku d uvažvané dbčky Zbýšv p km 23,3 v žst. Slavkv je 4,276 km, pr stavbu spjky je nutné zřízení nvéh tělesa železničníh spdku v délce 2,752 km. Minimální plměr směrvéh bluku je R = 600 m, umžňuje jízdu rychlstí 100 km/h, výhledvě i V 130 = 110 km/h pr vzidla využívající nedstatek převýšení I = 130 mm (vzidla s tzv. lepšími pdvzky). 4. 2. Jízdní dby Jízdný dby v navazujících úsecích Křenvické spjky Pr knstrukci mdelvých grafiknů v hrizntech B a C v úsecích Slavkv u Brna Zbýšv Brn hl. n. a Nesvice Blažvice Brn hl. n. byly pužity jízdní dby vypčtené v dkumentu Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020. Pr výpčet jízdních db byly pužity rychlstní, směrvé a sklnvé charakteristiky jedntlivých stávajících neb prjektvaných tratí. Jízdní dby byly vypčteny pr tyt kategrie vlaků: vlaky Os (linka S1) závislé trakce taženy elektricku jedntku Desir rychlsti 140 km/h, vlaky R (linka R6) nezávislé trakce taženy dieselvu jedntku Desir rychlsti 120 km/h, vlaky Os (linka S6) nezávislé trakce taženy dieselvu jedntku Desir rychlsti 120 km/h. Výčet knkrétních typů vzidel je nutné chápat jak uvedení vstupních hdnt d výpčtu. Nvá vzidla je však mžné uvažvat jak vzidla jiná s bdbnými parametry. K vypčteným teretickým jízdním dbám byly připčteny přirážky dle směrnice UIC č. 451-1. Takt upravené jízdní dby byly pužity pr knstrukci mdelvých grafiknů. Vysvětlivky k tabulkám: x zastavení neb rzjezd vlaku v kncvém neb výchzím dpravním bdě předmětnéh úseku, průjezd vlaku v kncvém neb výchzím dpravním bdě předmětnéh úseku, vlak jede p jiné trase - průjezd vlaku v mezilehlém dpravním neb přepravním (zastávka) bdě předmětnéh úseku. buňky ranžvě pdbarvené ve slupci dpravní bdy je sučástí investičních akci. V úseku Slavkv u Brna Brn přes Křenvicku spjku jsu vypčteny jízdní dby výhradně pr vlaky linky S1. Předpkládá se realizace všech staveb časvéh hrizntu B a nvých zastávek Újezd u Brna (stará plha zastávky zrušena), Sklnice bec, Brn-Hlásky a Brn-Brněnské Ivanvice. Následující tabulka jízdních db v úseku výh. Zbýšv Brn je převzata z dkumentu Studie aglmeračníh prjektu brněnské příměstské železniční dpravy 2020 (s vynecháním úseku Slavkv u Brna Zbýšv). [28]
Tabulka 11 Navrhvané jízdní dby ve směru Zbýšv Brn (TAM i ZPĚT) Druh vlaku S1 Os VÝPOČET S1 Os VÝPOČET ZPĚT TAM Hnací vzidl Desir Desir Stanvená rychlst vlaku 140 km/h 140 km/h Dpravní bdy JD pb. JD pb. Výh. Zbýšv z 21,685 x 2 x Hstěrádky-Rešv z 19,779 2 0,5 2,5 0,5 Újezd u B. z 2,5 0,5 2 0,5 16,338, n. 17,000 Sklnice-Telnice 15,438 2 0,5 1,5 0,5 Sklnice bec z 14,200 1,5 0,5 4,5 0,5 Chrlice 8,801 4,5 1,5 1,5 2 Brn-Hlásky z 7,500 1,5 0,5 1,5 0,5 Brn-B. Ivanvice z 6,200 1,5 0,5 4,5 0,5 Brn s. n. ŽUB 0,816 4,5 x x Jízdní dba celkem 20 20 Pbyty celkem 4,5 5 Cestvní dba 24,5 25 V úseku Nesvice Blažvice Šlapanice Brn jsu vypčteny jízdní dby pr vlaky linky R6 a S6. Předpkládá se realizace všech staveb časvéh hrizntu B. Vlaky linky R6 jsu vedeny p mdernizvané trati Brn Přerv v rychlé stpě, přes Letiště Brn-Tuřany. Vlaky linky S6 jsu vedeny přes Šlapanice d Brna-Židenic, dkud dále pkračují d Brna-Králva Ple. [29]