SYSTÉMOVÁ ANALÝZA A MODELOVÁNÍ Teoretcký souhrn k 2. ž 4. cvčení ZS 2009 / 200
. Vyezení zákldních poů.. Systé e Systé e účelově defnovná nožn prvků vze ez n, která spolu se svý vstupy výstupy vykzue ko celek ve své vývo kvntfkovtelné vlstnost chování. o účel o struktur: prvky, hrnce, okolí, vntřní vněší vzy. o kvntfkovtelné chování: y = T() Systé výrz odvozený z řečtny o Syn dohrody o Hste sestvovt Zákldní té systéových věd. Zkouání vzthů, nkolv oektů, prvků sotných Systé zvádíe n oekt: o stnovení hrnc oektu (odlšení vněších vntřních vze); o stnovení ěřítk nšeho zkouání..2. Model e ožné oecně rozlšt n Ikoncké odely (terálové) Syolcké odely o Slovní (npř. pohádky, le, ) o Grfcké (npř. oleol, stvení plánky, py, ) o Mtetcké (npř. úlohy lneárního progrování, ) Dlší ožné rozdělení: Nortvní odely (npř. zákoník práce, ) vs. Deskrptvní odely (npř. tls hu, ) Koncepční odely (npř. návrh dtového odelu IS, )
2. Systéový troúhelník OBJEKT SYSTÉM Reálný svět Věd - etody OR/MS MODEL
3. Anlytcký postup př tvorě odelů 3.. Oecný tvr zákldních typů oezuících podínek Spotřeou e zde yšlen terálový vstup do výroní trnsforce. Výroou e zde yšlen produktový výstup z výroní trnsforce. kpctní: spotře K Vydřuí kpctní (vstupní) oezení ve výroě; terálové toky vstupuící do výroní trnsforce sou ltovány výroní technologí neo skldovcí prostory. Hodnot K zde zstupue konstntní oezení vstupu. poždvkové: výro P Vydřuí poždvkové (výstupní) oezení ve výroě; vyráěné produkty sou poždovány v určté nožství, npř. z důvodů rketngu. Hodnot P zde zstupue konstntní oezení výstupu. lnční: výro spotře Vydřuí vntřní uspořádání výroního systéu; vydřuí výroní trnsforc ve forě vzthů terálových toků, ezproduktů produktů. 3.2. Anlytcký postup př odvozování odelu z tetu. Určení proěnných ech poenování stnoveních ech ednotek. Proěnné e ožné odvodt vyezení zkouného proléu cíle, kterého chcee dosáhnout. Proěnné se ohou ukrývt z podsttný ény, který nzýváe předět dosženého cíle neo klíčový předět proléové olst. Proěnný ohou ýt terálové toky, ezprodukty produkty. Tzn.: Otázkou, co e cíle dné úlohy, se lížíe ke stnovení výstupů, dných produktů. Otázkou, co e prolée v dné úloze, se lížíe ke stnovení vstupů, resp. vyezení proléu zprcování terálových toků. 2. Rozdělení proěnných n vstupní výstupní proěnné. Proěnné e nutné pro dlší postup rozlšt do dvou ktegorí: n proěnné terálového neo ezproduktového vstupu (spotřey); n proěnné ezproduktového neo produktového výstupu (výroy).
3. Stnovení poždvků kpct úlohy. Vyenování poenování konkrétních poždvků kpct určíe udoucí kpctní poždvkové oezuící podínky. Číselnou hodnotu kpcty č poždvku poenuee vyádříe v ednotkách, dále k ní určíe proěnnou neo proěnné, kterých se to týká. 4. Doszení proěnných do oecného tvru oezuících podínek. Do oecného tvru oezuících podínek z klíčová slov spotře výro doszuee proěnné vstupu výstupu. Nedříve stnovíe oezuící podínky kpct poždvků, neoť ty sou dány ž předcházeící kroke. Blnční podínky stnovuee nposled n zákldě vzthů výroní trnsforce (npř. dle dgrů systéu). 5. Kontrol správnost lnčních podínek (závslost proěnných). Je ožné se setkt s následuící stuce: Pokud n vznk produktu neo ezproduktu sou zpotřeí všechny terálové vstupy (toky), ude tolk oezuících lnčních podínek ko e těchto terálových vstupů. Tzn. výsledný produkt vznká pouze z přítonost všech vstupů. Estue tedy závslost ez vstupy. Pokud všk př vznku produktu se rozhodue, který terálový tok ho ude tvořt, vznká edn oezuící lnční podínk. N vznku produktu se ohou, le neusí, podílet všechny vstupy. Vstupní prvky sou ez seou nezávslé. Jestlže vznká zároveň více produktů z ednoho terálového vstupu, ude vytvořeno tolk oezuících lnčních podínek kolk e vznkících produktů. Vznkící produkty sou ez seou závslé. Pokud vznkne eden, vznkí osttní. Jestlže ůže, le neusí, vznknout více produktů z ednoho terálového vstupu, ude vytvořen právě pouze edn oezuící lnční podínk. Je rozhodováno, který produkt díky terálovéu vstupu vznkne. Výstupy sou ez seou nezávslé. 6. Kontrol koefcentů u proěnných (sysluplnost výrzu). Množstevní č lnční koefcenty k proěnný e ožné dát dle prvotní úvhy s tí, že následně ude proveden ech kontrol. Kontrolu e ožné provést doszení fktvního nožství k lovolně zvolený proěnný. Tzn. npříkld z proěnné ez koefcentů sou doszeny konkrétní reálné číselné hodnoty z pooc výpočtu sou vyádřeny zývící proěnné, které y ěl svý hodnot ýt v určté trnsforční poěru, tzn. výsledné hodnoty y ěl ýt sysluplné k zdný fktvní hodnotá. Pokud kontrol poukázl n nesprávnost, e ožné správný tvr lnční podínky získt převrácení hodnoty koefcentů.
4. Dgry systéu 4.. Vyezení grfckých útvrů Defnovné grfcké útvry pro relzc dgru systéu: Prvek systéu vydřovný čtverce neo odélníke; váže se k něu vždy edn strukturní proěnná s cenový koefcente. Vzy ez prvky systéu sou znázorňovány ednoduchý špk; zčátky konce špek ohou ýt ohodnoceny lnční neo ednotkový koefcenty. Doplňkový grfcký útvr pro znázornění vzy př rozhodování, kdy předcházeící prvek e eden následuících prvků více; edná se o závslou dsgregc. Doplňkový grfcký útvr pro znázornění vzy př rozhodování, kdy předcházeících prvků e více následuící prvek e pouze eden; edná se o nezávslou gregc. Interkce s okolí vněší vzy systéu. 4.2. Vyezení koefcentů vze. lnční koefcent výstupu předcházeícího prvku * vydřue podíl výstupu z celkového nožství surovny n prvek neo zhodnocení ednotky výstupu. nožstevní koefcent výstupu předcházeícího prvku ve výroě * vydřue oe prvku nálně potřený ve výroě v ednotkách surovny. lnční koefcent vstupu následuícího prvku * vydřue oe vstupu, snížený o ztrátu (δ ) prvku npř. př zprcování; resp.: = - δ. nožstevní koefcent vstupu následuícího prvku * vydřue oe ednotek vstupu n vznk následuícího prvku v ednotkách surovny Pokud ze zdání nevyplývá přío hodnot koefcentů, e vždy stnoven n hodnotu.
4.3. Zákldní typy vze Vzy v dgrech systéu vždy usí vydřovt určtou přeěnu, přerozdělení č sloučení, tzn. kc č trnsforc prvků ez seou. Složená vz n soě prlelně sérově závslých prvků: Oecný tvr lnční podínky: 0 = + Složená vz n soě sérově závslých prlelně nezávslých prvků: Oecný tvr lnční podínky: 0 = + Jednoduchá vz n soě závslých prvků: Oecný tvr lnční podínky: 0 +
4.4. Možné vrnty vze v dgru - ednoduchá vz; u všech osttních závslých konunktvních nezávslých dsunktvních vícenásoných vze lze provést dekopozc n ednoduché vzy. Lze vyádřt: - + 0 c d - dsunktvní složená vz, u které následuící prvky sou ez seou závslé. Lze vyádřt: - + + c + d 0 c d - dsunktvní vícenásoná vz, u které následuící prvky sou ez seou nezávslé. Lze vyádřt: - + 0 - + c 0 - + d 0 c d - konunktvní složená vz, u které předcházeící prvky sou ez seou nezávslé. Lze vyádřt: - - - c + d 0 c d - konunktvní vícenásoná vz, u které předcházeící prvky sou ez seou závslé. Lze vyádřt: - + d 0 - + d 0 - c + d 0