Pée o opuštné dti v eské republice

Pée o opuštné dti v eské republice Ing. Eva Pilátová Téma opuštných, nechtných a týraných dtí je v souasné dob velice aktuální a populární. Obecn se má za to, že na dti každý slyší, že jejich osudy jsou pro lidi zajímavé, a proto se stávají i dležitou souástí rzných pedvolebních boj a populistických akcí. Proti tomu nelze samozejm nic namítat, pokud by ovšem výstup tchto aktivit byl takový, že opravdu pomže tm potebným v našem pípad opuštným dtem. Vtšina lidí si pi vyslovení pojmu kojenecký ústav a dtský domov vybaví zaízení, které slouží k odkládání nechtných dtí. Jak to tedy je ve skutenosti? V následujícím textu se budu zabývat vtšinou Kojeneckým ústavem a dtským domovem pro dti do tí let (zkratka KÚ a DD) z toho dvodu, že vtšinou jsou tato zaízení spojená v jeden celek a jsou pro start dítte do nového života nejdležitjší. V kojeneckém ústavu vyrstají dti od narození do jednoho roku a následn pobývají v dtském domov do tí let vku. Kojenecké ústavy a dtské domovy pro dti do tí let jsou zvláštní zdravotnická zaízení. Pro starší dti jsou dtské domovy školského typu, ve kterých mohou pobývat do 18, respektive do 26 let, pokud studují. Odtud potom odchází vést naprosto samostatný život, nebo mohou využít tzv. Dom na pli cesty, kdy se uí žít samostatn, ale mají dosažitelnou odbornou pomoc v pípad, že nkteré sociální situace nezvládají. Sama jsem se již nkolikrát setkala s názorem, že pro dít vlastn neexistuje horší varianta než ústav, v podvdomí lidí stále pežívají uplakané, nešastné, roztrhané a hladové dti za míží, které ped sebou nemají žádnou budoucnost. Možná to tak nkdy v minulosti bylo, možná to ješt v souasnosti nkde ve svt je, ale urit to není pípad naší republiky. Samozejmostí by mlo být, že pobyt v takovém zaízení by ml být co nejkratší a veškerá innost by mla smovat k tomu, aby dít co nejdíve mohlo opt žít v pln funkní rodin. Žádné ústavní zaízení, vetn Klokánk, rodinných center atp., nemže pln nahradit fungující rodinu, i když se o tom nkterá snaží veejnost pesvdit. Rodina je máma, táta, sourozenci a ostatní rodinní píslušníci a nikdy to nemže být teta, která tuto innost vykonává jako svou práci, by zodpovdn a s mateským pístupem. Tím, že zaízení nazveme slvkem rodinné vyjadujeme maximální snahu o napodobení života dtí životu v rodin. A o tom by to mlo dle mého názoru být. Tato zaízení by mla po uritou nezbytn nutnou dobu poskytnout dítti všestrannou péi, aby se následn bez vtších problém zalenilo do své pvodní nebo nové rodiny. Podstata kojeneckých ústav a dtských domov Kojenecké ústavy, jako zvláštní zdravotnická zaízení, jsou vtšinou zízeny krajem, výjimen obcí nebo nemocnicí a spadají pod Ministerstvo zdravotnictví. Pedmt innosti zaízení bývá stanoven ve zizovací listin, nap. Kojenecký ústav a dtský domov poskytuje všestrannou péi dtem, jejichž vývoj je narušen nebo ohrožen z dvod zdravotních nebo sociálních a jimž nelze zajistit potebnou péi v rodinném prostedí. Souástí kojeneckých ústav a dtských domov mohou být tzv. Zaízení pro okamžitou pomoc, která se zizují dle zákona. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran dtí - ve znní pozdjších pedpis. Povení dle tohoto zákona vydává píslušný Krajský úad. Toto zaízení slouží k nepetržitému záchytu dtí, které se v danou chvíli ocitnou bez potebné pée. Veškerá pée poskytovaná dtem v kojeneckých ústavech je garantovaná státem, na provoz tchto zaízení se vztahuje spousta zákon a vyhlášek týkajících se provozu, hygienických pedpis atd., ale zákon, který by komplexn ešil podmínky provozování tchto zaízení chybí. Proto v souasné dob nastávají situace, kdy se poukazuje na to, že je rozdíl mezi náklady potebnými k zabezpeení pée o dti umístné ve zdravotnických zaízeních a v ostatních zaízeních, na která se zákony platné pro zdravotnictví nevztahují. Vzhledem k tomu, že kojenecké ústavy jsou zdravotnická zaízení, tak náklady pepotené na jedno dít a rok jsou vyšší, než náklady potebné v nestátních institucích, které nejsou nikým kontrolované a nemusí splovat podmínky dané zákonem v oblasti personálního a vcného vybavení a hygienických pedpis. Je však zapotebí si uvdomit, za jakou cenu jsou tyto náklady nižší. O dti v nestátních neziskových zaízeních typu Klokánek se stará neproškolený personál (ženy z domácnosti bez jakéhokoliv odborného vzdlání), léka a ostatní zdravotnití

pracovníci jsou k dispozici pouze omezen. Kdo odpovídá za zdraví dítte? Opuštné dti bývají asto nemocné, protože pocházejí vtšinou z nesledovaných thotenství, jsou to dti drogov závislých matek, matek s rznými ddinými chorobami a hlavn jsou to dti nechtné. To znamená, že i když je dít tzv. zdravé, je ohroženo mnohem více než dít, které vyrstá ve vlastní funkní rodin, minimáln po psychické stránce. Personální a vcné vybavení Souhlas s personálním a vcným vybavením kojeneckého ústavu a dtského domova na základ žádosti vydává krajský úad na základ rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zaízení dle zákona. 160/1992 Sb., zákona. 71/1967 Sb., a zákona. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpsobilosti a specializované zpsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékae, zubního lékae a farmaceuta. V tomto souhlasu je vymezeno minimální vybavení a je stanoven odborný zástupce organizace garant dodržování odborné úrovn pée. Tímto garantem mže být editel zaízení v pípad, že je léka, ošetující léka zaízení povený editelem, pípadn jiný zdravotnický pracovník. Personální obsazení kojeneckých ústav je založeno na odborném personálu. Pibližn 90 procent zamstnanc má stedoškolské nebo vysokoškolské vzdlání. O dti se starají výhradn dtské zdravotní sestry (pípadn ošetovatelky), které garantují úrove ošetovatelské pée. V této souvislosti je teba si uvdomit, že zdaleka ne všechny dti, které picházejí do kojeneckého ústavu a dtského domova jsou zdravé, a proto je ošetovatelská složka pée tak dležitá. Samozejm se však nedá srovnávat s péí v nemocnici, protože v zaízení typu dtského domova musí být kladen pedevším draz na mateský pístup. O dti se dále starají dtští lékai, psychologové, výchovné sestry a sociální pracovnice. Dále jsou zde technicko-hospodáští pracovníci, kuchaky, pradleny a další personál, který zajišuje bezproblémový chod celého zaízení. Tato všechna pracovní místa jsou vymezena ve funkním schématu, které je dležitým dokumentem urujícím provoz organizace. Každý zamstnanec musí pi nástupu do zamstnání doložit výpis z rejstíku trest a doklady, které potvrzují jeho odbornou zpsobilost pro výkon dané funkce. Tato odborná zpsobilost je dána zákonem, dle kterého Krajský úad vydává souhlas s personálním vybavením (viz. výše). Technické vybavení musí splovat podmínky stanovené pro zvláštní dtská zaízení. Úrove se liší podle toho, jaké dti jsou do konkrétního zaízení pijímány (druh tlesného postižení, vk atd.). Kojenecké ústavy musí zajistit a garantovat základní léebnou péi, pouze pi komplikacích a tžších onemocnních se dti pevážejí do nemocnice. Tato zdravotní pée poskytovaná v kojeneckých ústavech a dtských domovech pro dti do tí let není dle v souasné dob platného zákona hrazena z veejného zdravotního pojištní, stává se tudíž v plné míe nákladem organizace. Ošetovatelská a výchovná innost Pedmtem diskuze a rzných polemik bývá asto otázka ošetovatelské a výchovné pée, kterou personál kojeneckých ústav poskytuje. Nejtžší je nalézt tu správnou míru, aby se dti cítily v domov opravdu jako doma a aby zárove pée o n zstávala na kvalitní odborné úrovni. Režim dtí v kojeneckém ústavu a dtském domov je již v souasné dob podízen potebám dtí a je zcela odlišný od režimu v nemocnicích, by jsou tyto ústavy zdravotnickými zaízeními. Kojenci i batolata se nebudí hromadn, respektují se jejich poteby a u zdravých jedinc ani neprobíhají pravidelné lékaské vizity. K dtem se pistupuje více mén jako kdyby žily v rodin, s pihlédnutím k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Cílem je snížit poet dtí v jednotlivých skupinkách, aby si co nejvíce mohly užívat pée své tety. Pizpsobení smn zdravotních sester smuje k tomu, aby se u dtí stídalo co nejmén personálu, aby mly u sebe známé tváe. Každé dít má vypracovaný tzv. výchovný plán, podle kterého se rozvíjí postupn jeho schopnosti. Formou hry se uí poznávat svt kolem sebe, rozvíjí se jeho motorické schopnosti, e a sociální chování. Psychologická vyšetení, která probíhají v pravidelných intervalech, zjišují úrove vývoje dítte a pomáhají odhalit pípadné problémy, které se vasným zásahem daí ve velké míe eliminovat. I když se na výchov podílí veškerý ošetující personál, tak tém v každém zaízení pracují tzv. výchovné sestry, jejichž hlavní náplní práce je tvoit výchovné programy pro jednotlivé vkové skupiny dtí. Tyto sestry zárove dohlíží a usmrují jejich uplatování v každodenní péi o dti. V souasné dob již také na trhu existuje velké množství rzných výchovných pomcek, vetn 2

poítaových program, které tuto práci usnadují. Hlavní podmínkou je, že dti se musí uit nenásiln, pouze formou hry a vzdlávání a výuka je musí bavit. Zárove je nezbytn nutné pihlédnout k možnostem každého jedince, nelze se ídit pouze tabulkami. Nkdy není rozhodující co by mlo umt, ale co mže umt. Svenci kojeneckých ústav Indikace k pobytu Dti picházejí do kojeneckého ústavu z rzných dvod. Tyto dvody mohou být následující: 1. zdravotní, 2. sociální, 3. zdravotn sociální, a to na základ 1. rozhodnutí soudu, 2. žádosti rodi 3. žádosti sociální pracovnice Ze zdravotních dvod picházejí vtšinou dti s vážnou vrozenou poruchou zdraví. O nkteré z nich se rodie z njakého dvodu nemohou nebo nechtjí starat, u nkterých by to jako laici ani pi nejlepší vli nezvládli. Tyto postižené dti zstávají v kojeneckém ústavu zpravidla do té doby, než mohou být umístny v ústavu sociální pée. V souasné dob, kdy je tchto následných ústav naprostý nedostatek je skutenost taková, že se v kojeneckých ústavech nacházejí dti i náctileté. Do zdravotních indikací k pijetí se dle pokynu ministerstva zdravotnictví poítají i novorozenci urení k adopci. Sociální dvody mohou být rzné. Jedná se o nevyhovující podmínky k výchov dtí, bytové problémy, nevhodné rodinné zázemí, špatné zacházení s dtmi, týrání apod. U zdravotn sociálních dvod pijetí dochází ke kombinaci pedchozích dvou. Indikace pijetí a následného pobytu se mže v prbhu pobytu dítte v zaízení mnit. Soud mže vydat tzv. pedbžné opatení, na jehož základ je potom dít pijato do ústavního zaízení. K vydání pedbžného opatení musí vést závažné dvody, to znamená, že situace dítte musí být kritická a vede k tomu, že by pi dalším setrvání v rodin došlo k ohrožení výchovy nebo života dítte. Pedbžné opatení se vydává na dobu tí msíc a v tomto období by mla být situace dítte ešena. Pokud se nemže vrátit zpt do rodiny, tak je následn vydáno rozhodnutí o ústavní výchov. I v tomto pípad se postupuje dle zákona o sociáln právní ochran dtí (viz. výše). Kojenecký ústav jako takový v tomto procesu neustále aktivn spolupracuje s orgánem sociáln právní ochrany dtí, podílí se na vypracování posudk zdravotního a psychického stavu dtí, pístupu rodi k dítti pi návštvách v zaízení atp. Nemže však nijak ovlivovat rozhodnutí soudu, dodává pouze podklady, o které je požádáno. Na žádost rodi mže být dít pijato do kojeneckého ústavu pouze v taxativn vymezených pípadech, které vyplývají ze zákona. 359/1999 Sb., ve znní pozdjších pedpis a z domluvy mezi zaízením a sociálním pracovníkem dítte. Vtšina zaízení má pro tyto pobyty vypracovanou interní smrnici, podle které postupuje. Mže se jednat napíklad o doasné bytové problémy rodiny, zdravotní problémy peovatele, vážné zdravotní problémy dítte apod. Vždy je vyžadováno doporuení od píslušné sociální pracovnice, aby nedocházelo ke zneužívání této služby (aby se toto umístní nevyužívalo jako levné jesle). Statut tzv. zaízení pro okamžitou pomoc mají pouze nkteré kojenecké ústavy, které si požádaly o registraci a splnily podmínky dané zákonem pro provoz tohoto zaízení. Do zaízení pro okamžitou pomoc mže být umístno dít od narození do 18 let v pípad, že se ocitlo v situaci, která musí být neodkladn ešena. Dít do takového zaízení mže pivézt sociální pracovnice, policie, jakýkoliv dosplý lovk (píbuzný i cizí) nebo mže dít pijít samo a požádat o pomoc. Provoz tohoto zaízení je nepetržitý, je zde odborný personál, který ví, jak má dále postupovat. Kontaktuje sociální pracovnici dítte která je urena podle trvalého bydlišt dítte a ta koná píslušné kroky dle zákona. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran dtí, ve znní pozdjších pedpis k tomu, aby se situace dítte urychlen vyešila. Pokud se to nepodaí, tak zpravidla do 24 hodin soud rozhodne o pedbžném opatení, aby vznikl prostor na ešení problému. 3

Možnosti ukonení ústavní výchovy Podstatou pobytu v ústavním zaízení je to, že dít zde má být umístno pouze po nezbytn nutnou dobu, dokud se nevyeší jeho situace. Pobyt dítte v kojeneckém ústavu koní z následujících dvod: 1. návrat do své pvodní rodiny 2. odchod do pstounské rodiny 3. odchod do adoptivní rodiny 4. pechod do následného dtského domova nebo jiného dtského zaízení 5. pechod do ústavu sociální pée 6. úmrtí dítte. Pokud se podaí sanovat pvodní rodinu, aby se tam dít mohlo vrátit a jeho pobyt v ní byl bezpený, tak je to samozejm ešení, které posiluje biologické vazby a je pro n tím nejlepším ešením. Ne vždy se to však podaí a ne vždy je to možné. Každé dít žijící mimo vlastní rodinu prochází individuálním procesem, vyrovnává se s touto situací, odmítnutím, opuštním, se selháním rodiny, ale i možným prožitkem selhání své vlastní osoby. Významný faktor v tomto procesu mže hrát i setkání s dalšími dosplými osobami, zejména v tom, jakou dvru i nedvru v dosplé si na základ vlastních zkušeností dít vytvoí. Nejen citlivá, ale i odborná píprava na pechod do náhradní rodinné pée, by mla minimalizovat možný pocit ohrožení z další ztráty známého prostedí a osob. 1 Odchod do pstounské rodiny pichází v úvahu u dtí, které mají své biologické rodie, kteí se jich nevzdali, ale nemohou nebo nechtjí o n peovat v domácím prostedí. To znamená, že tyto dti nejsou tzv. právn volné, ale nemají vyhlídku toho, že by se v dohledné dob mohly vrátit do své pvodní rodiny. Pechod do pstounské pée bohužel v souasné dob nepichází v úvahu u dtí, které jsou vhodné k adopci, i když existují problémy, pro které je tém vylouené adoptivní rodie najít, nap. z dvodu vyššího vku dítte, zdravotního postižení nebo odlišného etnika. Pstouni vychovávají dít ve své vlastní rodin, plní funkci náhradních rodi, ale musí umožnit dítti kontakt s jeho biologickými rodii, pokud o to mají zájem. Také rozhodování o zásadních vcech (nap. vydání pasu, pihláška do školy, apod.) musí pstouni konzultovat s rodii. Z výše uvedeného vyplývá, že pstouni musí být velmi kvalitní lidé, kteí zvládnou dát dítti lásku, pocit bezpeí a pitom dokáží respektovat vztah k pvodním rodim. Musí také poítat s tím, že se mže stát, že se upraví sociální situace biologické rodiny a dít se tam vrátí. Nicmén i pesto je velmi dležité, že pstounské rodiny fungují, protože tak dostane spousta dtí možnost žít v rodinném prostedí. Osvojení je možné u dítte, jehož oba rodie dali souhlas s osvojením, popípad jeden z rodi nežije a nebo není znám. Potom staí souhlas zbývajícího rodie. Pokud rodie nedají souhlas, je možno za uritých podmínek jejich souhlas nahradit rozhodnutím soudu. Tento stav je laicky nazýván, že dít je právn volné. Dvody, kdy se tak mže stát, vymezuje zákon. 94/1963 Sb. o rodin, ve znní pozdjších pedpis. K osvojení je teba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítte. Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítte jeho rodie, není teba jejich souhlasu, jestliže a) po dobu nejmén šesti msíc soustavn neprojevovali opravdový zájem o dít, zejména tím, že dít pravideln nenavštvovali, neplnili pravideln a dobrovoln vyživovací povinnost k dítti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální pomry tak, aby se mohli osobn ujmout pée o dít, nebo b) po dobu nejmén dvou msíc po narození dítte neprojevili o dít žádný zájem, akoliv jim v projevení zájmu nebránila závažná pekážka. K osvojení je teba souhlasu rodie, i když je nezletilý. K osvojení dítte do ciziny je teba souhlas Úadu pro mezinárodnprávní ochranu dtí. Souhlasu rodi, kteí jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítte, není dále teba, jestliže rodie dají souhlas k osvojení pedem bez vztahu k uritým osvojitelm. Souhlas pedem musí být dán osobn pítomným rodiem písemn ped soudem nebo ped píslušným orgánem sociáln-právní ochrany 1 Koncepce pée o ohrožené dti a dti žijící mimo vlastní rodinu do roku 2008, MPSV 2006, s. 34 4

dtí. Souhlas mže být dán rodiem nejdíve šest týdn po narození dítte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dít umístno na základ rozhodnutí do pée budoucích osvojitel. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a pvodní rodinou. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popípad poruníka, který byl ustanoven, aby za rodie tato práva a povinnosti vykonával. 2 V ojedinlých pípadech mže dojít k náhradní rodinné péi také z dvodu, že rodie jsou soudem zbaveni rodiovské zodpovdnosti. Tento dvod však nebývá astý. Rodiovská zodpovdnost je souhrn práv a povinností a) pi péi o nezletilé dít, zahrnující zejména péi o jeho zdraví, jeho tlesný, citový, rozumový a mravní vývoj, b) pi zastupování nezletilého dítte, c) pi správ jeho jmní. Rodiovská zodpovdnost náleží obma rodim. Jestliže jeden z rodi nežije, není znám nebo nemá zpsobilost k právním úkonm v plném rozsahu, náleží rodiovská zodpovdnost druhému rodii. Totéž platí, je-li jeden z rodi rodiovské zodpovdnosti zbaven a nebo je-li výkon jeho rodiovské zodpovdnosti pozastaven. Opatení, kterými se omezuje rodiovská zodpovdnost, mže uinit jen soud. 3 Osvojení se dlí na zrušitelné (tzv. I. stupn) a nezrušitelné (tzv. II. stupn). Osvojení I. stupn mže být soudem zrušeno na základ žádosti adoptivních rodi, pípadn i dítte (pokud dosáhlo zletilosti), ale pouze ze závažných dvod, které posoudí soud. Pi obou stupních osvojení dochází ke zmn rodného ísla a listu dítte, kde jsou zapsáni jako rodie osvojitelé. Rozdíl je pouze v tom, že v matrice pi osvojení zrušitelném zstávají zapsáni biologití rodie a adoptivní jsou pouze v poznámce, u nezrušitelného osvojení je to naopak. Adoptivní rodie vystupují navenek jako biologití rodie, dochází ke zmn píjmení u dítte a ke zmn v zápisu v rodném listu. Pvodní rodie však zstávají trvale zapsáni v matriním listu, kde si dít po dosažení zletilosti mže svoji totožnost zjistit. Obecn se doporuuje, aby dtem nebylo zatajováno, že byly adoptované, protože pokud se to dozví v nevhodném okamžiku, asto od cizích lidí, tak se s tím tžko vyrovnávají. Pokud se lovk rozhodne stát se pstounem nebo osvojitelem, tak musí nejprve navštívit sociální pracovnici podle místa trvalého bydlišt. Zde dostane formuláe, kde je poteba vyplnit osobní údaje, doložit potvrzení od lékae, potvrzení od zamstnavatele a dát souhlas s opisem rejstíku trest. Sociální pracovníci následn pijdou provit bytové podmínky. Dále je souástí pípravy žadatel psychologické vyšetení a povinná je úast na tzv. píprav, kde se budoucí rodie dozví podrobnosti o pstounské péi a adopci, mají možnost besedovat s pstouny, absolvují pednášku dtského lékae, psychologa a jsou upozornni na rzná úskalí náhradního rodiovství. Poté jsou již zaazeni jako žadatelé a ekají na pidlení vhodného dítte dle svých požadavk. Náhradní rodie si totiž mohou urit o jaké dít mají zájem pohlaví, vk, rasa, zdravotní stav apod. Podle požadavk se také liší doba ekání na dít. Tradin je nejvtší zájem o malé, bílé a zdravé kojence. V tchto pípadech je ekací doba nejdelší, jsou to pibližn dva roky až šest let, doba se rzní podle jednotlivých kraj. Pokud jsou rodie tolerantní k rase, vku nebo zdravotním problémm, tak se doba úmrn zkracuje. Registr žadatel o náhradní rodinnou péi je veden u každého krajského úadu. Do následného dtského domova pechází minimum dtí a to vtšinou z dvodu, že mají své biologické rodie, kteí o n projevují intenzivní zájem, ale z rzných dvod se o n nemohou starat. Nezídka odchází dít z kojeneckého ústavu za svými staršími sourozenci, kteí již v dtském domov pobývají. Dále pecházejí do následného domova dti, o které nemá nikdo zájem a které se nepodailo umístit do pstounské pée ani do adopce, i když jsou právn volné. 2 zákon. 94/1963 Sb. o rodin, ve znní pozdjších pedpis 3 zákon. 94/1963 Sb. o rodin, ve znní pozdjších pedpis 5

Mezinárodní adopce V nkterých pípadech se také využívá statutu zahraniní adopce, kdy si pro dti z eské republiky pijedou žadatelé ze zahranií. Tato adopce má písná pravidla. Možnost zprostedkování osvojení dtí z eské republiky Zprostedkovat osvojení dítte z R do zahranií je oprávnn pouze Úad pro mezinárodnprávní ochranu dtí. Podstata zaízení rodinného typu Souasné trendy v péi o opuštné dti smují k tomu, aby vždy mla pednost rodinná výchova ped výchovou ústavní. Vzhledem k tomu, že profesionálních pstoun je v naší republice nedostatek, jsou-li vbec njací, tak bychom mli klást draz na to, aby i ústavní zaízení co nejvíce pizpsobila svj provoz tzv. rodinné péi. To znamená, že dti by mly žít v malých skupinkách, neml by se u nich asto stídat personál a celkové vybavení a prostedí by mlo pipomínat spíše život v rodin než pobyt v nemocnici. Ve vtšin zaízení již v souasné dob není personál striktn obleen v bílém, povleení v postýlkách je s dtskými motivy, stny jsou vymalovány barevn a jsou na nich fotografie a dtské obrázky. Nedodržuje se písný asový režim a vše se maximáln pizpsobuje potebám dtí, vetn smn zamstnanc tak, aby se nestídali v prbhu bdní. ástené problémy zpsobuje to, že vtšina tchto zaízení sídlí v nevyhovujících, asto starých prostorách, kde jsou jen omezené možnosti k úpravám na zaízení rodinného typu. V neposlední ad je podmínkou tchto pemn dostatek finanních prostedk a zájem zizovatel tchto institucí na tom, aby dti mohly vyrstat v lepším prostedí. Je snahou, aby vznikaly tzv. dtská centra, která by plnila nkolik spolu souvisejících funkcí a komplexn zajišovala péi o dti bez domova. Nápl innosti dtského centra: 1. píjem dtí na základ pedbžného opatení vydaného soudem 2. píjem dtí na základ rozhodnutí soudu o ústavní výchov 3. píjem dtí na dobrovolný pobyt na základ doporuení OSPOD 4. píjem dtí k adopci se souhlasem rodi 5. píjem ohrožených dtí, které vyžadují okamžitou pomoc (opuštné dti, nemoc rodi atp.) 6. píjem matek na zauení v péi o dít 7. píjem matek ped utajeným porodem 8. poradenská innost (pomoc adoptivním rodim a pstounm, pomoc týraným ženám a dtem, psychologické poradenství, atd.) Závr Ve výše uvedeném textu jsem se snažila zmapovat situaci, která mže nastat, pokud se dít stane opuštným. Dtství nebylo v historii vnímáno jako samostatná etapa, ve které by mlo mít dít zvláštní péi. V souasné dob je už tomu naštstí jinak. Je obecn známé, že hlavn v útlém dtství (do tí let) vku dítte se formují základy toho, jaké bude v dosplosti. Proto by mlo být naším cílem se o dti, které nemají to štstí a nemohou vyrstat ve fungující rodin se postarat co nejlépe. Poet míst v kojeneckých ústavech a dtských domovech zaal v posledních letech klesat a mírn se snižuje i poet dtí zde umístných. Naopak v pomru k pijatým dtem stoupá poet propuštných dtí a upednostuje se návrat dítte do vlastní rodiny, pokud je to jen trochu možné, což ukazuje na píznivý vývoj. Nyní neexistuje žádná právní norma, která by pímo upravovala existenci Kojeneckých ústav a dtských domov do tí let. Ministerstvo práce a sociálních vcí v souasnosti uvažuje o tom, že by vydalo samostatný zákon, k nmuž zatím existuje pouze Vcný zámr, ve kterém se mimo jiné uvádí: 1. Zákon bude nov definovat kritéria pro umístní dtí do jednotlivých typ zaízení a to nikoliv dle vku, ale dle indikace (zdravotní, sociální, pedagogická). 2. Zákon bude systémovým zpsobem ešit stávající meziresortní roztíštnost pée o ohrožené dti a zamezí úniku tchto dtí ze systému. 6

3. Zákon zajistí dostupnost potebné pée o všechny ohrožené dti, zamezí nedovolené manipulaci s dtmi, umožní rovný pístup všech dtí ke zdravotní péi a jejich registraci u dtského praktického lékae. Zákon rovnž definuje potebnou garanci státu o ohrožené dti a monitorování a následnou analýzu údaj potebných pro péi o ohrožené dti. 4. Zákon bude nov definovat financování poskytované pée, které bude vícezdrojové dle indikace (zizovatel, zdravotní pojištní, MPSV, MŠMT, zákonní zástupci). 4 V tchto tyech bodech je shrnuto v podstat vše, co v souasné dob iní organizacím našeho typu nejvtší problémy. Roztíštnost, nesystematinost, otázka financování a vstup neprovených soukromých neziskových organizací na trh s dtmi, kdy se ztrácí kontrola nad jejich umisováním do rodin. Vcný zámr dále íká: Stávající kojenecké ústavy a dtské domovy do 3 let vku budou transformovány do podoby tzv. Dtských center. Zákon bude nov definovat tzv. dtská centra (DC) jako zvláštní dtská zdravotnická zaízení poskytující komplexní interdisciplinární diagnosticko-terapeutickou péi ohroženým dtem i jejich rodinám v souladu s moderními poznatky a trendy. Pojem ohrožené dít bude tento zákon blíže specifikovat. Zákon bude ukládat povinnost, aby všechny ohrožené dti a rodiny byly primárn do tchto center smrovány a nedocházelo tak k únikm tchto jedinc ze systému i neodborné péi jinde. Zákon bude vymezovat podmínky innosti DC, rozsah a zpsob poskytovaných služeb a pée. Vcné, technické a personální vybavení DC bude ešeno v rámci jiného píslušného právního pedpisu. Zákon bude definovat strukturu a dostupnost DC. DC mají ást ambulantní a lžkovou. DC se otevírají navenek, zkracují pobyt dtí v zaízení, spolupracují s rodinou dítte, nabízejí mimo jiné podprnou péi i sociální poradenství rodinám dtí, napomáhají sanaci rodiny a bezpený návrat dítte do rodiny vlastní. Zaízení poskytují rovnž péi respitní pro dti s postižením, péi o matky v období kolem utajeného a diskrétního porodu, péi pro dti vyžadující okamžitou pomoc apod. Zaízení poskytují odbornou pomoc a spolupráci nezdravotnickým zaízením poskytujícím pomoc dtem v krizi a bez rodinného zázemí. Zákon pedpokládá dvoustupovou sí DC. V každém kraji bude zízeno minimáln jedno DC tzv. vyššího typu regionální DC poskytující komplexní služby v oblasti zdravotní sociální a pedagogické, a to s nepetržitou dostupností. Jejich role bude pedevším diagnostická a koordinaní. Dále budou zizována DC tzv. nižšího typu, která budou poskytovat jen ást píslušných služeb a jejich innost bude koordinována DC vyššího typu. Zákonem bude krajm uložena povinnost zajistit péi poskytovanou v DC. 5 Co dodat na závr? Nemusíme mít ústavy a asi ani nechceme, ale mli bychom mít zaízení, která se mohou jmenovat jakkoliv, protože na názvu nezáleží, ale ve kterých bude pée garantovaná státem. Dti jsou budoucnost našeho národa, porodnost klesá, populace bude stárnout a na nás záleží, jaké lidi z tch malých a bezmocných vychováme. Podle mého názoru není možné tuto péi roztíštit a ponechat osudu, v jakých rukou se dti ocitnou. A že všichni lidé nedlají každou vc jen s tím nejlepším vdomím a svdomím je jisté. 4 Vcný zámr zákona o kojeneckých ústavech a dtských domovech do 3 let vku, Ministerstvo zdravotnictví 5 Vcný zámr zákona o kojeneckých ústavech a dtských domovech do 3 let vku, Ministerstvo zdravotnictví 7