Otázky kurzu 4IT417 Řízení pdnikvé infrmatiky verze z 1/2/2009 1.Pdnikvá infrmatika pjmy a kmpnenty (1) Objasněte pjmy: IS, ICT, ICT služba, ICT prces, ICT zdrj. Jaku dkumentaci k ICT službám, prcesům a zdrjům by pdnikvá infrmatika měla vést a prč? IS PI (definice PI Systém pr sběr, přens, uchvání, zpracvání a pskytvání dat. Cílem je efektivní pdpra infrmačních, rzhdvacích a řídících prcesů na všech úrvních řízení pdnku. IS se rzděluje na KOMPONENTY (ICT, data, lidé) a ASPEKTY (Organizační, infrmační, právní apd ) Je sučástí pdnikvé infrmatiky ICT služba prstřednictvím ICT služeb pskytuje PI ICT zdrje uživatelům / zákazníkům. V PI hrají ICT služby klíčvu rli ICT služba jsu aktivity (infrmace) ddávané pskytvatelem ICT služby příjemci (zákazníkvi). ICT služba je vytvářena ICT prcesy, které při svém běhu sptřebvávají ICT zdrje (HW, SW, data, lidé). Služby se pskytují na základě bchdních a technických pdmínek => SLA. Předmět služby je hlavním klasifikačním hlediskem dle předmětu dělíme ICT služby na: ICT sl. Byznysu (kncvým uživatelům = infrmační, aplikační, infrastrukturní, pdpůrná, smíšená) ICT sl. Rzvje (nejsu přím sptřebvávány byznysem, ale služí ke změně stávajících neb k vývji nvých ICT sl.) => řeší se infrmatickým prjektem (např. vývj a ddávka pžadvanéh SW) ICT sl. Dle typu příjemce (custmer, business, administrativ) ICT sl. Dle typu pskytvatele (interní útvar, ICT sl. Dle ptřebných zdrjů a znalstí pskytvatele ICT prces Prces je pslupnst činnstí, ve které se za pmci dpvídajících zdrjů mění vstupy na pžadvané výstupy Pdnikvý prces je prces, kterým pdnik naplňuje pdnikvé cíle, reaguje na významné událsti a zajišťuje prdukci plánvaných výstupů Základní ICT prcesy vývj IS, prvz IS, integrace SW prduktu ICT prces patří mezi pdnikvé prcesy a většinu jsu v rli pdpůrných prcesů můžu být ale sučástí prcesů hlavních (bankvnictví) CMM jedna z charakteristik ICT prcesu. Jsu t praktiky, jejichž aplikací se zvyšuje efektivita prcesu
ICT HW (servery, PC, kncvá zařízení, nsiče dat) a SW (ASW, SW pr řízení prvzu IS, SW pr mdelvání IS, základní SW) prstředky pr pdpru IS (pr sběr, přens, uchvání ), služí pr vzájemnu kmunikaci lidí a technlgických kmpnent. 2.Vývjvé etapy a varianty řešení pdnikvé infrmatiky (2) Charakterizujte: vývj vztahu ICT- byznys a vývj řešení pdnikvéh IS. Jaké záknitsti z tht vývje lze dvdit? Vývj řešení IS Izlvané aplikace Prpjené aplikace na pdpru vybraných pdnikvých útvarů Kmplexní ICT pdpra pdnikvých činnstí Pdpra ddavatelských řetězců a pdpra kmunikace s partnery Vývj mdelů ddávky ICT služeb Začátek pčítačvé éry Externí ddávkvé zpracvání Vlastní vývj a prvz IS Externí vývj SW a prvz IS vlastními zdrji Kmplexní utsurcing prvzu IS SW jak služba základní alternativy vývje a prvzu IS (IASW/TASW, balík/kmpnenty, vlastními/cizími zdrji) IASW aplikace tvřená na míru, ptimální pdpra činnstí pdnik. prcesu (drahé a dluhé X pdpra specifických prcesů a cílů) => nevhdné pr vysce standardizvané aplikace (účetnictví, mail) TASW generalizvané pžadavky skupiny pdniků (banky, levnější a kratší dba nasazení X prces se musí přizpůsbit mžnstem TASW, jsu v něm zabudvané nejlepší praktiky) => pr vysce standardizvané aplikace, nárčnější vývj než IASW (dhad parametrů, kde se pužijí) Lkalizace, custmizace, persnalizace (pmcí parametrů) Open-surce SW Integrvaný SW balík X integrvané kmpnenty Kmpnenty pdnik není závislý na jediném ddavateli, pr každu část IS lze využít nej kmpnentu X vyské nárky na integraci kmpnent Balík pak Většina pdniků řeší kmbinací Vývj vlastní zdrje X cizí zdrje (3) Charakterizujte vývj mdelů ddávky ICT služeb (Externí dávkvé zpracvání, Vlastní vývj a prvz infrmačníh systému, Externí vývj sftware a prvz IS vlastními zdrji - mdel sftware jak licence, Kmplexní utsurcing prvzu IS, Sftware jak služba). Externí dávkvé zpracvání PC drahé, nízký výkn. Vznikají firmy, které se zabývají zpracváním dat pr zákazníky. Zákazník vyděrval data a ty pak předal ke zpracvání. Méně nákladné X dluhá dezva Vlastní prvz a vývj IS PC levnější, firmy chtějí rychlejší dezvu začínají se budvat vlastní výpčetní centra. Vývj aplikací prbíhal individuálně, vlastními prgramátry. Rychlá dezva X rizika se přesunu na střediska pdniků. Externí vývj SW a prvz vlastními zdrji vývj SW se stával nákladným a dluhý => příchd prvních TASW (ERP). Zákazník kupí SW + HW, v pdniku mu t nainstaluje a sprvzní 3. Firma. Pdnik pak pužívá vlastní síly = SaL
Kmplexní utsurcing prvzu IS převd zdrjů na jinu firmu a využívání ICT služeb SaaS spec. Pskytvatel udržuje a dává k dispzici aplikace, ICT infrastrukturu pr prvz aplikace => dává jí velkému pčtu zákazníků prstřednictvím internetu (4) Prvnejte mdely Sftware-as-a-License a Sftware-as-a-Service z těcht phledů: byznys, technlgie, řízení IS/ICT v pdniku. Technlgické Byznys Řízení Internet (pr širké pužití) X instalaci prvádí spec. Firma, prvz si zajišťuje zákazník V jeden kamžik tisíce uživatelů X uživatelé jedné rganizace Většinu internetvý prhlížeč X více UI (někdy internetvý phlížeč) Dkáže měřit a řídit ddávanu službu X není zabudván Upgrade něklikrát rčně, dělá prvzvatel (rzhduje prvzvatel) X upgrade si dělá zákazník sám, je za t zdpvědný (rzhduje se zákazník) Phtvst (krátký implementační cyklus X dluhý imp. Cyklus) Dstupnst (stále X mezení připjení kncvých zařízení k intranetu) Objem (měnitelný pčet uživatelů X infrastruktura je pstavena na nějaké maximální zatížení) Funkcinalita (šitá na míru X rzsáhlá, využívá puze část) Změna v pdnikání (rychlé, snadn měnitelné X aplikace může přestat vyhvvat a těžk se mění) Custmizace (limitvaná X rzsáhlá) Vyzkušení aplikace (mžn testvat v testvacím prvzu X vyzkušení až p zakupení) Licence (nejsu X musí se kupit a bměňvat) Náklady na cenu služby (nízké díky multiplicitnímu využívání X řada nákladů je investiční pvahy) Návratnst ( měsíce X rky) Předmět (SLA => bsah, bjem, kvalita, cena X dílčí smluvy => implementace, integrace, šklení) SLA (je X není pužíván) Zdpvědnst (pskytvatel X ICT útvar rganizace) Ochrana dat Využití zdrjů (využívá více zákazníků X využívány puze jednu rganizací) Znalsti Rzsah ICT persnálu (malý X velký => ICT technlgie) Bezpečnst dat (5) Charakterizujte varianty řešení vývje a prvzu IS pdniku. Pr jaké situace a typy pdniků je nejvýhdnější? "Vlastní vývj IASW, nákup statních kmpnent, integrace a prvz vlastními silami". Pzitiva IS šitý na míru, růst IS dle ptřeb, detailní znalst prvzvanéh IS, knkurence nezná silné a slabé stránky IS, snadná reakce na ptřeby uživatelů
Negativa Vyské náklady, nejsu zabudvány best practices, dluhá dba řešení, nižší kvalita, nízká parametričnst, prblém při fluktuaci řešitelů "Vývj IASW externí firmu, nákup statních kmpnent, integrace a prvz vlastními silami". Pzitiva Negativa Jak předchzí + využití interních a externích specialistů Obtíže s integrací celéh IS, rizik úniku důvěrných inf + některé z předchzích "Nákup všech kmpnent frmu TASW d různých výrbců, integrace a prvz vlastními silami". Pzitiva Negativa Rychlá realizace, nižší náklady, řešení pr určitu část, parametričnst Prcesy se musí přizpůsbit TASW, integrace jinde nakupených kmpnent, údržba vazeb mezi aplikacemi "Nákup celéh IS/ICT d generálníh ddavatele - systémvéh integrátra, prvz vlastními silami". Pzitiva Negativa Jak předchzí + prfesinální řešení každé kmpnenty, integrace kmpnent je garantvána ddavatelem, rizika mezi pdnikem a integrátrem Přizpůsbení prcesů, závislst na generálním ddavateli, rizik úniku infrmací "Tvrba IS generálním ddavatelem - a externí prvz celéh IS/ICT". Pzitiva Negativa Jak předchzí varianta + rychlé dsažení služeb, pdnik se sustředí na svůj cre byznys, snadné přizpůsbení kapacit, využívání prgresivních technlgií Jak předchzí + další růst závislsti na ddavateli "Nákup infrmatických služeb d různých pskytvatelů, externí prvz (ASP)". Pzitiva Negativa Rychlé získání pžadvaných služeb, flexibilita služeb Prblém s integrací služeb, vyská bezpečnstní rizika (6) Charakterizujte vývjvé fáze sftwarvéh prduktu a jejich vliv na výběr TASW Zahájení Růst Dspělst Ústup Značné investice d vývje, marketingu Další růst prduktu rzšiřuje se mnžina funkcí prduktu, pčet technlgických platfrem, zlepšení prvzních charakteristik. Prdukt začíná být ziskvým Údržba prduktu, nvé verze = drbná zlepšení, pčet instalací začíná stagnvat V tét fázi je prdukt, jakmile se nabízejí lepší knkurenční prdukty
(7) Jak následující faktry vlivňují řízení pdnikvé infrmatiky? Význam ICT pr daný sektr eknmiky Význam ICT se pr různá dvětví výrazně liší (Telekmunikace, banky a pjišťvny X Těžební průmysl, zemědělství) Lgicky se tedy prjevuje špatné, resp. dbré rzhdnutí managementu d výknnsti pdniku Význam ICT pr realizaci cílů pdniku Zaměření ICT služeb Je rzdíl mezi službami zaměřeným dvnitř pdniku X služby, které pdprují vztahy a kmunikaci s bchdními partnery a zákazníky (externím prstředím) Sukrmý versus veřejný sektr Musí se dbát na legislativu, e-gvernment, prcesy jsu určeny zákny Velikst pdniku Oblasti strategie základní registry a identifikace, univerzální kntaktní míst, kmunikace mezi úřady a bčanem a úřadem Metriky a přístupy pr sukrmý sektr se nedají pužít Veliká plitická závislst Větší pdnik = více řídících úrvní => rstu nárky na kvalitu kmunikace Pr rychlu reakci na trhu je ICT jedním z klíčvých nástrjů Větší pdnik také znamená větší význam u standardizace prcesů Rzdělení kmpetencí a pravmcí při řízení IS Byznys mnarchie, ICT mnarchie, feudální rzhdvání, federální rzhdvání, dupl, anarchie Úrveň a rzsah utsurcingu Kultura firmy Pkud řeším IS vlastními zdrji, realizuji více ICT prcesů, jinak t funguje v případě, jestliže nakupuji služby ICT frmu SaaS Řízení PI je vlivňván systémem hdnt, který pracvníci vyznávají, schématy rzhdvání a řízení apd Úrveň znalstí zaměstnanců Není vhdné plánvat velké změny, které vyžadují d pracvníků velký bjem nvých znalstí (skk z úrvně 2 na 5 v rámci CMM), pstupný nájezd je vhdnější 3.Invační trendy v ICT a jejich vliv na řízení infrmatiky (8) Jaké jsu hlavní invační vlivy ICT na řízení pdnikvé infrmatiky? Jak se prjevuje vliv ICT na řízení pdniků a jejich strategii? Jaké jsu klíčvé vlivy ICT na fungvání eknmiky? 1. Jaké jsu hlavní invační vlivy ICT na řízení pdnikvé infrmatiky a. ICT pdpra zlepšvání prduktů, služeb a prcesů invace suvisí becně s rzvjem pdnikvých infrmačních systémů, které využívají nvé technlgické platfrmy a technlgické prvky Autmbily = GPS navigace, vládání ABS, řízení sptřeby paliva
Bankvnictví = internetvé bankvnictví RFID zbží s vlastní inteligencí (pračka umí zvlit sama ptimální prací prgram) b. Vliv invace internetu WEB 2.0 Využívání wiki, ggle, facebk, yutube apd S webem 2.0 suvisí Enterprise 2.0 využíván pr zlepšení vlastnstí prduktů analýza názrů a zkušenstí zákazníků UCC user-created kntent) c. Trendy v užití dat a infrmací Splupráce pdniků, sdílení dat zákaznících (bjem prdaných výrbků, histrie nákupů, inf mbilních perátrů, inf bank, návštěvnst webvých stránek CI cmpetitive inteligence 2. Jak se prjevuje vliv ICT na řízení pdniků a jejich strategii? a. Změny v chvání pdniků ICT pdpruje prsíťvaný mdel, zesílil vztah mezi pdniky a ddavateli, partnery a zákazníky (nárky na správnu krdinaci, vlastnictví vztahu k zákazníkvi => jak rzdělvat výnsy, řízení rizika v celé síti) Rzšiřvání ICT je spjen se 4 efekty: b. Strategie pdniků 1. Vnitřní účinnst zpracvávání dkumentů a suvisející náklady 2. Transakční náklady krdinace prdejů => autmatizace elektrnické výměny 3. Restrukturalizace malé pdniky už nenajímají všechny pracvníky, využívají clustery 4. Znalstní management hdnty pdniku prmítá t, jak má navrženy a ppsány prcesy Rzsáhlst ddavatelských řetězců způsbila btížnější plánvání 1. Trendy v dig. Eknmice (tradiční strategie nemusejí být primární) 2. Strateg. Plánvání (těžší, prstředí není stabilní rpa v rce 2008) 3. Manažer. Rzhdvání (dnešní byznys musí pervat kmplexně a transparentně, zaměření na dluhdbé efekty a přizpůsbvání se) 4. Knkurence závislst na nvých výrbcích, službách, prcedur a prcesů => zvyšuje se tlak na transparentnst Již nestačí uplatnit jednu metdu na řízení pdniku, metdy se kmbinují (např. TQM pr vyšší výrbu, BPM pr snížení nákladů apd) 3. Jaké jsu klíčvé vlivy ICT na fungvání eknmiky? a. Pád berlínské zdi vlnst bchdu b. Internet čerpání vlně dstupných inf c. Wrkflw kperace pracvních týmů d. utsurcing vyčlenění prcesů ke specializvaným pskytvatelům e. ffshring pdniky d zemí, kde byly nižší náklady f. supply chaining g. insurcing cizí prcesy d vlastní činnsti s cílem zjedndušit => zkrácení a snížení nákladvsti důležitých prcesů h. The sterids ntebky, mbily, PDA
4.Principy managementu a pdnikvá infrmatika (9) Uveďte, c je bsahem a cílem základních manažerských funkcí vyknávaných při řízení pdnikvé infrmatiky. Plánvání bsahem je výběr činnstí a určení jejich pslupnsti se záměrem dsáhnut stanvených cílů. Cílem je efektivní pdpra byznysu pmcí ICT. (Příklad neúčasti ředitele IT na jednání vrchlvéh managementu vlivní splupráci byznysu a ICT) Organizvání na základě dělby práce (pravmcí, určení zdpvědnstí) určit činnsti tak, aby byl dsažen c nejvyšší výknnsti při dsahvání definvaných cílů. Persnalistika cílem je bsazvání pracvních pzic rganizační struktury kvalifikvanu pracvní silu. Obsahem je sběr pžadavků na pracvní síly, jejich výběr, umístění, hdncení Vedení cílem je dsažení suladu mezi pžadavky, které jsu na zaměstnance kladeny a jejich schpnstmi Kntrlvání cílem je prvnání plánvanéh výsledku se skutečným výsledkem (jak u jedntlivců, tak celé rganizace). Obsahem je stanvení cílvých hdnt, měření, zjišťvání dchylek a jejich příčin. (10) Prvnejte způsby začlenění útvaru infrmatiky d jedntlivých mdelů rganizačních struktur. Stabilní OS (specializvané, centralizvané s vysku frmalizací) Linivá relativně samstatný útvar, který se stará rzvj a prvz IS (rvnprávné pstavení X izlvanst => nedstatečná mtivace pr kperaci) Linivá-štábní IT již není na stejné úrvni, ale pdřízené jinému dd. (Pririty vycházejí z pririt útvaru X nevyrvnaná pdpra různých pdnikvých prcesů) Funkční Flexibilní (decentralizace, malá frmalizace, širký rzsah řízení) Maticvá (preference knečných výsledků, vzájemný tlak všech slžek na kvalitu výslednéh prduktu či služby. Pružná reakce na pžadavky statních útvarů. V suladu s vývjem IS/ICT se může upravvat prtfli nabízených služeb X btížná synchrnizace cílů jedntlivých útvarů => prdlužvání rzhdvání) Prjektvá (vytváření realizačních týmů pr jedntlivé prjekty napříč útvary = ty jsu výstupem strategickéh řízení pr dsažení cílů. Časté prblémy s přiřazváním zdrjů, ddržením rzpčtu) Virtuální (rganizace nemají fyzické umístění) (11) Diskutujte varianty řešení rganizační struktury útvaru infrmatiky. 5.Architektury v pdnikvé infrmatice (12) Charakterizujte principy architektury a jejíh ppisu dle standardu ISO 42010:2007 (např. bjasněním jejíh knceptuálníh mdelu) a uveďte, jak je mžné tent standard aplikvat na různé blasti spjené s infrmačním systémem a jak se bsah pjmu architektura v histrickém kntextu v infrmatice vyvíjel. Knceptuální mdel ppisu architektury Ppis architektury je slžen z architektnických phledů. Každý phled adresuje určité zájmy zainteresvaných stran na vlastnstech systému. Architektnický phled představuje dílčí architekturu, která respektuje určité architektnické hledisk. Pužívají se pjmy jak byznys phled, technlgický phled. Phled je prezentván mdely. T, které mdely jsu
Obsah sučástí phledu je definván pdle hlediska. Hledisk určuje knvence pr vytvření a pužití mdelu V důsledku rstucích pžadavků se bsah a účel vyvíjely 1. Technlgická architektura identifikace ptenciálníh místa snižvání nákladů 2. Rzšíření další ICT zdrje aplikace pr pdpru byznysu => pjem IS/ICT spjení technlgické, aplikační a infrmační architekturu. 3. Enterprise architecture prpjení byznysu a IS/ICT (13) Frmulujte účel architektnických rámců a charakterizujte klíčvé vlastnsti architektnickéh rámce. Zvlte klasifikační hledisk, dle kteréh rámce rzdělíte d skupin a jedntlivé skupiny charakterizujte (uveďte také příklady dstupné na trhu). Na příkladě rámců diskutujte jejich překrývání a důsledky, které tt překrývání má při jejich pužití. Architektnický rámec = mnžina zájmů zainteresvaných stran, předefinvaných hledisek a pravidel definujících vazby hledisek, které byly definvány pr ppis architektury. Představují typvé přístupy k návrhu a realizaci architektury. Jde puze nástrj a neřeší prblém slžitsti a nárčnsti realizace architektury. Klasifikační rámec návd, jak slžitý systém správně rzdělit d phledů, jaké aspekty v daném phledu bychm měli sledvat a jaký mdel využít. Matice řádky jsu phledy, slupce aspekty, prvek je charakterizván mdelem, úrveň pdrbnsti je stejná Strmy byznys je prezentván samstatnu architekturu a rámec se vztahuje na vyjádření vztahu mezi architekturu a IS/ICT Prcesní rámec definuje pstupy pužívané při řízení živtníh cyklu EA, důraz je kladen na prces zvládnutí celéh živtníh cyklu Obsahvý rámec jsu spjeny s nějakým brem či dvětvím a bsahvě dplňují rámce předchzích kategrií Vlastnsti architektnickéh rámce Odpvídá nrmě 42010 = zahrnuje mnžinu mdelů a mdelvacích technik Má definvaný metamdel Zahrnuje prcedurální mdel specifikuje, jak jsu jedntlivé mdely vytvářeny, jaké mají být vazby mezi mdely (kvůli knzistenci) Obsahuje mdel rlí a specifikaci dkumentů (14) Diskutujte pzici tzv. EA (Enterprise Architecture) v systému řízení rganizace a frmulujte mžný bsah prcesu řízení pdnikvé architektury. Ppis EA zahrnuje architekturu aktuálníh stavu systému, architekturu cílvéh stavu systému a plán transfrmace. V závislsti na pužitém rámci je dkumentvána řadu phledů. EA přináší lepší řízení kvality a vyšší výknnst, efektivnější využívání finančních prstředků, systém je průžnější Byznys phled (jakými byznys prcesy, službami bude mise rg. Splněna) Aplikační phled (jakými aplikacemi, aplikačními IS dispnujeme a musíme dispnvat abychm pdpřili prcesy a naplnili tak misy) Infrmační phled (uspřádání infrmačních aktiv, kterými musíme dispnvat) Technlgický phled (uspřádání inkas., který vyhvuje ptřebám IS) Pstup = ustavení týmu, identifikace zainteresvaných stran, stanvení rzsahu, sestavení vhdnéh rámce (pkud je EA pprvé, musí se dkumentvat aktuální stav, cílvý stav, pak se sestavuje plán transfrmace), a naknec správa a prsazvání zájmů EA
(15) Pmcí výčtu dvednstí a znalstí charakterizujte rli Enterprise Architect. Diskutujte sílu tét rle v závislsti na jeh rganizačním zařazení. Ze stavitelství, je t sba, která je mistrem v vládání avšech funkčních, strukturálních a estetických metd výstavby a knstrukce a taktéž dzrující sbu ve stavitelském prcesu. Znalst byznysu a rganizace a jeh fungvání (prdukty, služby, slabé a silné stránky, mžnsti aktuálních i buducích mžnstí IS) Schpnst v kmpnentách vždy vidět celek (z různých phledů) Schpnst rientvat se v lidských vztazích Zdpvědnstí je frmulace arch. Principů, příprava pdnikvých strategií a frmulace rizik, vytváří vhdnu síť partnerství (16) Pr následující druhy architektur - glbální pdnikvá architektura, architektura ICT služeb, aplikační architektura, technlgická architektura, SOA, vrstvená architektura diskutujte míru vyhvění standardu ISO 42010:2007. Charakterizujte vztah mezi uvedeným druhy architektur. 6.Principy a mdely řízení pdnikvé infrmatiky (17) Charakterizujte základní principy metdiky MMDIS, jaký je jejich význam význam pr terii a pr praxi? Cílem MMDIS je vývj, údržba a prvz kmplexníh a integrvanéh infrmačníh systému pdniku, který využívá ptenciál dstupných IT a inf služeb k maximální pdpře pdnikvých cílů. MMDIS generalizuje svědčení přístupů a best practices řešení infrmatických prblémů. Principy Multidimenzinalita každý prblém je nutné analyzvat a řešit z mnha různých phledů, separátní řešení systému je pak nutné integrvat d jednh výslednéh řešení, tři skupiny phledů: 1) uživatelský a řešitelský; 2) abstrakce a čas; 3) bsahvá Integrace IS je slžen z kmpnent a s vazbami mezi těmit kmpnentami (pracvníci, prc. Arch., funkční arch., datvá arch. ) Vrstevnst prblém je dekmpnván d něklika úrvní abstrakce uživatelských vrstev (ta se skládá z něklika dalších vrstev filtrující vrstva, agregátvá vrstva, rzhraní Flexibilita suvisí s pžadavky na chvání systému, klíčvu aktivitu je správná identifikace čekávaných změn. Otevřenst rzsáhlejší změny nejsu realizvatelné změnu parametrů neb kmpnenty, je třeba řešit nvu kmpnentu. Standardizace na řešení se vztahují závazné standardy zákny, směrnice, nrmy Kperace klíčem úspěchu v glb. Ek je určit vlastní unikátní znalsti (zdrje, kmpetence apd) a ty se přít, statní ptřebné slžky je výhdnější získat d bchdních partnerů. Prcesní přístup lepší je prcesní phled než funkčně rganizační phled (zachycuje způsb reakce systému) Učení se a růst klíčem je mít kvalitní pdnikvé prcesy a pdnikvu kulturu. Cílem je pak systematické zlepšvání prcesů a řízení firmy) Lkalizace zdrjů a rzhdnutí rzmístění zdrjů Měřitelnst c nelze měřit, nelze ani řídit, prt je třeba řízení ICT služeb, ICT prcesů a ICT zdrjů přít systém definvaných metrik (18) Objasněte mdel "Mdel řízení pdniku zalžený na prcesním řízení", uveďte příklady aplikace mdelu Mdely řízení jsu definvány metdiku MMDIS Cílem, je ppsat strukturu řízení prcesně řízenéh pdniku (jedntlivé úrvně a blasti řízení a jejich vztahy)
Pyramida (správa zdrjů, realizace prcesů, mnitring prcesů, taktické řízení prcesů, vývj prduktů, cíle, byznys mdel) Klíčvu aktivitu řízení pdniku je určení pslání a strategických cílů. Pstup c chci, čím th dsáhnu, jak prdukt vytvřit, jaké zdrje prcesy ptřebují, které prcesy a zdrje nakupíme, jak prcesy pdpříme, jaká je nejvhdnější rganizace Z hlediska prcesů můžeme každu blast řízení rzdělit na: Strategické (cíle) Definice prcesů klíčvý trend = sambslužnu (knfigurace výrbku) Operativní řízení prcesů na rzdíl d druhé úrvně (nárazvá) je tat blast kntinuální, dispečerský charakter, perativní Mnitring průběhu a metrik prcesů výsledky se předávají d vyšší úrvně, Realizace pdnikvých prcesů výstupy jsu prdukty a služby Správa zdrjů přízení zdrje, prvzvání zdrje, údržbu zdrje, vyřazení zdrje (19) Charakterizujte vliv granularity ppisu prcesu na charakteristiky prcesu metda KBPR (cíle, pdstata, příklady aplikace) 4 úrvně mdelvání prcesu (dlišnst je v úrvni znalstí a zkušenstí) 1. Nejméně pdrbná ( cíle prcesu, aktivující událst, rle, zákazník prcesu, metriky, mezující pdmínky => nedstatečná firemní znalst (strategické řízení) 2. Přidává výstup prcesu 3. Seznam činnstí, rlí, všech externích vstupů a výstupů, infrmatických nástrjů 4. Návaznst činnstí, vtupy a výstupy každé činnsti, přiřazení zdpvědných rlí, dba trvání, náklady činnstí => vyská znalst pracvníků definující prces (externí a knzultační firmy), nejvyšší stupeň standardizace Čím více se blížíme ke 4. Úrvni, tím víc ptřebuji firemní znalst, klesají nárky na kreativitu pracvníků KBPR rzlišuje firemní znalst a znalst pracvníků (20) Charakterizujte vliv zralsti prcesu na charakteristiky prcesu S úrvní pdrbnsti definice prcesu suvisí zralst Zralst prcesu musí být vyšší, čím jsu Vyšší nárky na bezpečnst a splehlivst Vyšší nárky na pakvatelnst Méně kvalifikvaní zaměstnanci jsu najímání za aktéry prcesu Větší je pčet zákazníků výstupu prcesu (21) Objasněte mdel "SPSPR", uveďte příklady aplikace mdelu Řeší vztah mezi řízením pdnikvých prcesů a řízením pdnikvé infrmatiky, definuje zdpvědnsti byznys a ICT manažerů, cílem je strukturace činnstí a zdpvědnstí, která ptimálně dpvídá sučasným pžadavkům na flexibilní a efektivní pdnikvé řízení Vrstvy Jasné určení zdpvědnstí Zprůhlednění způsbu dekmpzice Vytvření schématu, ze kteréh lze dvdit vhdné metriky Strategické řízení pdniku vrchlvý management, rzhduje se utsurcingu
Hlavní a pdpůrné prcesy návrh a řízení pdnikvých prcesů, aby se dsáhl strategických cílů Řízení infrmatických služeb sla Infrmatické prcesy Řízení jedntlivých infrmatických zdrjů (22) Objasněte Mdel tvrby a dalšíh rzvje IS/ICT pdniku, uveďte příklady aplikace mdelu Cílem je zachytit fáze a dimenze rzvje IS/ICT pdniku, ppsat vazby mezi jedntlivými řízení v pdniku, určit, které dimenze jsu priritní v jedntlivých fázích IS (23) Objasněte Mdel integrace IS/ICT pdniku, uveďte příklady aplikace mdelu 7.Principy řízení výknnsti pdniku (spjen s 8.) 8.Crprate Perfrmance Management a jeh rle v řízení pdniku (24) Vymezte termíny výknnst, účinnst a efektivita, na vámi vybraném příkladu z pdnikvé infrmatiky diskutujte jejich vzájemné rzdíly. Výknnst = schpnst dsahvat sbních, prcesních, skupinvých a krprátních cílů pdniku neb pdnikatelskéh eksystému Účinnst = prvnání th, c byl skutečně vytvřen s tím, c by mhl být vytvřen se stejným rzsahem využití zdrjů Efektivita = míra, d jaké se pdařil splnit plánvané cíle neb vyřešit sledvané prblémy. Efektivita je determinvána bez vztahu k nákladům. Efektivita (zda jsu dělány správné věci) X účinnst (zda jsu dělány věci správně) (25) Charakterizujte řízení výknnsti, jeh sučásti a kategrizaci z hlediska zralsti a řešené blasti. Řízení výknnsti (PM) = kmbinace managementu, metdik a metrik pdprvaná aplikacemi, nástrji a infrastrukturu, která umžňuje uživatelům definvat, mnitrvat a ptimalizvat výsledky a výstupy tak, aby byl dsažen cílů (rganizační jedntky) v suladu se strategickými cíly (stanvených na různých úrvních řízení) Základní chybu při nasazvání systémů je nedstatečná úvdní analýza zralsti pdniku Hledisk zralsti Reakce reaguje se na t, c se stal, zpětná perspektiva. Izlvané, puze v něklika dděleních Předvídání pdklady ppisují přítmnst a dpvídají na tázku, jak si stjíme právě teď, aktuální výknnst Splupráce infrmace jsu k dispzici napříč pdnikem, dpvěď na t, kam směřujeme. Lze sledvat vztahy mezi příčinu a důsledkem určitých aktivit. Orchestrace nejvyšší stádium implementace systému řízení výknnsti. Pdnikání je řízen skutečnými měřitelnými výsledky a pdpřen SLA. Mžnst aplikace na mnha úrvních neb blastech řízení Celpdnikvá úrveň zahrnuje prcesy, metdiky, které jsu pdkladem pr fungvání těcht prcesů a metriky a aplikace pr měření výknnsti na úrvni pdniku jak celku Detailní úrveň dle zaměření pdniku (26) Vymezte termín CPM, jaká je základní dlišnst CPM d klasických manažerských metdik jak je např. Blanaced Screcard (BSC). Jak může BSC zapadat d CPM?
Představitel systémů řízení výknnsti, zahrnuje prcesy, metdiky, které jsu pdkladem pr fungvání těcht prcesů a metriky a aplikace pr měření výknnsti na úrvni pdniku jak celku V principu jde knslidaci dat z nejrůznějších externích a interních zdrjů a jejich analýzu pmcí sfistikvaných analytických nástrjů a jejich prezentaci uživatelům. CPM vychází z BI, není však synnymem, ale rzšiřuje BI kncept managementu. (BI = měření tržeb, zisku, kvality apd. BI přidává prcesy jak plánvání, prgnózvání a základní výchdiska byznys strategie). CPM se vyznačuje úzku vazbu na metdiky pr řízení výknnsti (BSC, ABC, EVA). CPM bsahuje technlgický aparát pr dynamicky se měnící hdnty. (27) Vymezte a na vámi vybraných příkladech dkumentujte rzdíl mezi KRI,PI a KPI. Key result indicatrs měří výsledek (indikátr výsledků) prvedených akcí či patření, umžňují nám představu tm, zda se pdnik ubírá správným směrem. Neumžňuje však zjistit, c bychm měli dělat, abychm jejich hdnty zlepšili. Důležité jsu zejména pr investry, dzrčí radu apd.. Perfrmance indicatrs detailní sledvání výknnsti jedntlivých sučástí pdniku. V rámci CPM vystupují jak dplňky jedntlivých KPI. Key perfrmance indicatrs zaměřují se na ty aspekty výknnsti, jež jsu nejkritičtější pr sučasný a buducí úspěch pdniku. Měly by být mnitrvány neustále (28) Charakterizujte základní skupiny aplikací CPM a diskutujte jejich využitelnst v řízení pdnikvé infrmatiky. Rzpčtvání, plánvání a prgnózvání Pdprují prcesy tvrby a práce s rzpčty a plány. Pdprují rzhdvání splečnsti. Zvyšují přesnst, knzistenci a transparentnst při tvrbě strategie. Odburává chyby vzniklé při sdílení či napak rzdělení plánů Tvrba a prezentace pracvních panelů Prpjují vytvřenu strategii pdniku se sustavu KPI. Rychle analyzují příčiny vývje jedntlivých KPI a přehledné sledvání průběhu plnění pdnikvé strategie. Mdelvání a ptimalizace prfitability Mdelují vlivy různých strategií na ziskvst, rzkládají náklady mezi prdukty Finanční knslidace Jedncení účetních výkazů z různých zdrjů (aplikací) v pdniku d jednh celku. Umžňují phled na pdnikvé finance a umžní lepší plánvání Finančí a statutární výkaznictví (29) Vymezte a ppište základní vrstvy technlgické infrastruktury pr CPM. 1. Datvé zdrje (ERP, CRM, SCM, externí zdrje dat) 2. BI infrastruktura (datvý sklad, perativní datvý sklad) 3. CPM aplikace (jak tázka 28) 4. Prezentace (web prezentace, prtál, reprting pr management) 9.Vybrané standardy řízení pdnikvé infrmatiky (30) ITIL, struktura prcesů pdle ITIL, cíle a principy jedntlivých prcesů. Standard, jde sadu publikací ppisujících nejlepší praktiky řízení ICT služeb a systém certifikací. Základem je prcesní přístup k řízení pdnikvé infrmatiky. (31) Prcesy ITIL: Event, Incident, Prblem management, pjmy, principy, cíle. Incident management Identifikace a dstranění incidentu (nestandardní stav v IS) c nejrychleji, a t i prstřednictvím dčasných řešení (wrkarund)
Cíl zajistit bnvu nrmálníh stavu, aby nenastal negativní dpad na byznys Prblem management Pracvníci se pkušejí identifikvat příčinu (Rt cause) prblémů, kvůli nimž vznikají incidenty Cíl zajistit pravu příčiny, aby se již nepakvala Tickety = dkumenty, ve kterých se zaznamenávají průběh řešení incidentů a prblémů (32) Prcesy ITIL: Change, Release a Deplyment management, pjmy, principy, cíle. Change management Prvádění veškerých změn na základě dkumentvaných pžadavků RFC, a před prvedením jakékliv změny zvážit její dpad v rámci celéh kntextu IS Release management Účelem je seskupvat plánvané změny v IS (které prbíhají v change managementu) d celků, které jsu d rutinníh prvzu uvlňvány (33) Prcesy ITIL: Asset a Cnfiguratin management, pjmy, principy, cíle. Asset management Zabývá se činnstmi a prstředky ptřebnými pr řízení a chranu SW aktiv v rganizaci Cnfiguratin management (34) CbiT, principy, struktura. Veškerá dkumentace incidentech, prblémech a pžadavcích na změnu zdrjů a dalších knfiguračních jedntek by měla být vedena v knfigurační DB (CMDB). Prces CM pak zajišťuje shdu bsahu CMDB se skutečným stavem IS a pskytnu statním prcesům infrmace nutné pr jejich činnsti Standard řízení pdnikvé infrmatiky Cílem je využít mezinárdní standardy a best practices pr řízení a audit v blasti IT Pdnik je řízen dle pravidel (enterprise gvernance), pdnikvá inf tvří pdmnžinu tht celku a je řízena také pravidly (IT gvernance), které jsu dvzeny z enterprise gvernance) Princip cbitu vyplývá ze čtyž blastí Plánvání a rganizace Přízení a implementace Ddávka služeb a pdpra Mnitrvání a hdncení Cbit se pužívá jak pmůcka pr zavedení neb ptimalizaci prcesníh řízení v IT, jak nástrj sladění pdnikvé vize a cílů s IT pdpru a také jak nástrj auditu (35) Charakterizujte cíle a bsah nrmy ISO/IEC 20000. Standard pr řízení ICT služeb a technlgií, zaměření na pskytvatele ICT služeb Nrma bsahuje 2 části v první se definují pžadavky, které musí rganizace splňvat (pr splnění pdmínek pr mezinárdní certifikaci), ve druhé se ppisují dpručení pr implementaci pžadavků uvedených v první části Předmětem jsu pžadavky, dpvědnst managementu, pžadavky na dkumentaci, metdika zlepšvání kvality prcesů Nejdůležitější částí je specifikace prcesní struktury (má 4 prcesní blasti a 1 kntrlní blast) Service delivery Reslutin prcesses Relatinship prcesses
Kntrl prcesses (36) COSO, SOX, Basel II a jejich vliv na řízení pdnikvé infrmatiky. 10.Referenční mdel řízení pdnikvé infrmatiky ITGPM (37) C je pdstatu referenčních mdelů a jaké jsu jejich charakteristiky. Uveďte příklady (38) Jaké jsu sučásti ITPM a jak splu vzájemně suvisejí, jaké jsu důvdy pr uplatnění ITPM v praxi? (39) Na jakých úrvních a dménách řízení pdnikvé infrmatiky je zalžen mdel ITGPM? (40) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Strategickéh řízení pdnikvé infrmatiky, uveďte příklady jejich využití. (41) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení rzvje IS/ICT a systémvá integrace služeb a zdrjů, uveďte příklady jejich využití. (42) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Specifikace infrmatických služeb, uveďte příklady jejich využití. (43) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení pskytvání infrmatických služeb, uveďte příklady jejich využití. (44) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení eknmiky a efektů v infrmatice, uveďte příklady jejich využití. (45) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení lidských zdrjů v infrmatice, uveďte příklady jejich využití. (46) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení datvých zdrjů, uveďte příklady jejich využití. (47) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení ICT zdrjů a knfigurací pdnikvé infrmatiky, uveďte příklady jejich využití. (48) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Vývje služeb a řízení prjektů IS/ICT, uveďte příklady jejich využití. (49) Jaké prcesy a klíčvé metriky zahrnuje dména Řízení prvzu pdnikvé infrmatiky, uveďte příklady jejich využití. (50) Jaké jsu mžnsti implementace a nárky na custmizaci referenčních mdelů pr řízení pdnikvé infrmatiky. 11.Strategické řízení pdnikvé infrmatiky (51) Charakterizujte vývj názrů na vliv ICT na knkurenceschpnst pdniku. Frmulujte svje názry na tut prblematiku. (52) Charakterizujte knceptuální mdel tvrby infrmační strategie metdiky MMDIS KM definuje prces tvrby IST. IST se skládá ze tří hlavních skupin činnstí: Ppis a hdncení sučasnéh stavu IS/ICT Silné a slabé stránky pdnikvé infrmatiky (umžňuje dhad nákladů) Definice pžadavků na cílvý stav Tři úrvně definice vize a cílů PI, surcingvá strategie a principy řízení vývje a prvzu IS, zda bude zpracvána v rámci IST, neb zda bude zpracvána jedntlivě Definice cílvéh stavu IS/ICT Návrh cesty transfrmace sučasnéh stavu d cílvéh stavu (53) Ppište strukturu dkumentu infrmační strategie. Diskutujte význam jedntlivých částí pr různé prfese a pr jedntlivé úrvně řízení hspdářskéh subjektu. Dkument je rzdělen d tří ddílů, které se liší pdrbnstí phledu na strategii
Shrnutí nejhrubší phled, shrnuje účely kmunikace mezi IT útvarem a byznysem základní závěry. Hlavní ddíl IST Zdrje, cíle a výchdiska (závěry z pdnikvé strategie) Výchzí stav (hdncení stavu, zralst prcesů, bchdní partneři, dstupně zdrje, trendy, pžadavky uživatelů) Cílvý stav (pžadavky na IS, vize a cíle, surcing, principy řízení architektura, bezpečnst) Jak transfrmvat stávající stav d cílvéh stavu (harmngram prjektu, eknmická analýza) (54) Ppište klíčvé vstupy při návrhu cílvéh stavu IS/ICT. Analyzujte význam jedntlivých zdrjů při tvrbě infrmační strategie vámi vybranéh hspdářskéh subjektu. (55) Ppište prces strategickéh řízení pdnikvé infrmatiky. Jaké kritické faktry úspěchu shledáváte v jedntlivých činnstech prcesu? (56) Ppište prces dvzení funkční struktury cílvéh stavu IS/ICT a pririt plánvaných prjektů. Jaku rli má v tmt prcesu analýza: RPZ (reálnéh ptenciálu zlepšení pdnikvých prcesů), funkční struktury stávajícíh IS/ICT, a funkční struktury TASW dstupnéh na trhu. (57) Kd řeší IST? Jak dluh? V jaké pdrbnsti? Jaký je plánvací hriznt IST? Jak čast se IST mění? Jak a kdy se IST využívá? 12.Řízení služeb pdnikvé infrmatiky (58) Cíle řízení dle infrmatických služeb, mdel SPSPR - struktura manažerů a jejich zdpvědnstí (59) Typy infrmatických služeb, architektura služeb, granularita služeb, základní přístupy k určení architektury služeb, vztah architektury služeb a typů uživatelů Evidence ICT služeb byznysu je bsahem katalgu služeb (identifikace služby, název, kategrie, externí/interní, stav, vlastník služby, vlastník, verze) Strukturace ICT služeb dle pdnikvých prcesů, dle struktury sftwaru, dle kategrie uživatelů Infrmační Aplikační Infrastrukturní Pdpůrné a smíšené Granularita služeb Zda má jedna aplikační služba má zahrnvat velké mnžství navzájem suvisející funkcinality (mdul ERP) jemná granularita (jedna služba jedna funkce) Jemná = vývj nvé aplikace zalžené na SOA, služby jsu na sbě nezávislé, snadná využitelnst při autmatizaci prcesů X (nárčnst administrace katalgu a nárčnst mnitringu a účtvání služeb), (nebsahuje prcení best practice. Vhdná pr specifické služby a pr web. služby Hrubá = služba bsahuje velký bjem funkcinality, vhdná pr zajišťvání služeb frmu SW balíku Architektura (ptimální) kritéria Stabilita služby (změny způsbeny pžadavky byznysu) Míra znuvupužitelnsti (c nejvíce prcesů)
Snadná správa služeb (60) Živtní cyklus ICT služby Rzdílný přístup, nejppulárnější je v ITIL v. 3 (kapitla 9.1) Service strategy Service design Service transitiv Service peratin Cntinual service imprvement (61) SLA základní struktura, principy tvrby a užití Zniká na základě dialgu mezi zákazníkem a pskytvatelem, je t smluva pskytvané službě Struktura Identifikace (základní charakteristika, identifikace služby, zákazníka, pskytvatele, uživatele a typ) Cíle a metriky služby (speifikace byznys cílů a jejich metrik. Byznys cíle se definují tehdy, pkud se jedná interní ICT útvar) Obsah/předmět služby (c a jakým způsbem pskytvatel zákazníkvi ddává, liší se dle typu služby) Objem Kvalita Cena Infrmační typ ddávaných inf, strukturu, kmunikační kanál, jazyk Aplikační funkcinalita, kteru služba uživateli pskytuje, čast se dvlává na uživatelsku dkumentaci, určvat dle byznys prcesů, ne dle funkcinality Infrastruktura služby, pskytující prvz kncvých stanic Pdpůrné služby servisníh střediska Rzsah je určen lkalitami, ale také pčtem uživatelů, pčet kncvých stanic, bjem transakcí, dat. Významně vlivňuje návrh realizace služby a cenu Aktuálnst dat, dba pskytvání služby, dstupnst služby Ostatní charakteristiky (62) SLA infrmační služby, parametry určující bsah, bjem, kvalitu, cenu a statní charakteristiky služby Obsah typ infrmací, strukturu infrmací, kmunikační kanál, jazyk, peridicita Objem - rzsah infrmací, rzsah centrálně ulžené a centrálně archivvaná data Kvalita aktuálnst dat, dba pskytvání, dstupnst, dba dezvy, reakční dba, bezpečnst Cena slžky ceny, vzrec, platební kalendář, práv fakturvat, cenvý limit (63) SLA aplikační služby, parametry určující bsah, bjem, kvalitu, cenu a statní charakteristiky služby Obsah funkcinalita a vstupní/výstupní datvé struktury Objem pčet uživatelů, pčet transakcí za časvý úsek Kvalita dstupnst, bezpečnst, dezva, dba reakce Cena - slžky ceny, vzrec, platební kalendář, práv fakturvat, cenvý limit (64) SLA infrastrukturní služby, parametry určující bsah, bjem, kvalitu, cenu a statní charakteristiky služby Obsah kategrie kncvých stanic, prcedury s přízením, údržbu a pravu, další služby
Objem pčet kncvých stanic Kvalita - dstupnst, bezpečnst, dezva, dba reakce, míst, OS kncvých stanic Cena - slžky ceny, vzrec, platební kalendář, práv fakturvat, cenvý limit (65) Cenvé mdely ICT služeb Předplatné Sptřeba zdrjů Na bázi reklam Zdarma / zdarma ale ne zdarma Obchd s infrmacemi Mdel kmunit (66) Tvrdé metriky bsažené v aplikační a infrastrukturní SLA Metrika je přesně vymezený finanční či nefinanční ukazatel neb hdntící kritérium, které je pužíván k hdncení úrvně efektivnsti knkrétní blasti řízení pdnikvéh výknu a jeh efektivní pdpry prstředky IS/ICT. Skupinu metrik sdružených za určitým cílem (tzn. vztahujících se ke knkrétní blasti, prcesu či prjektu) nazýváme "prtfli metrik". Tvrdá metrika je bjektivně měřitelný ukazatel, který sleduje vývj pdnikvých cílů, pdnikvých aktivit, či je zaměřen přím na zákazníka. Jejich základní charakteristika: jsu snadn měřitelné, jsu k dispzici bez ddatečných nákladů, dají se většinu převést na finanční vyjádření. Dstupnst, běžná a maximální dba řešení pžadavků, dezva aplikace, 13.Surcing v pdnikvé infrmatice (67) Důvdy, cíle a rizika utsurcingu (utsurcing IS/ICT) (ptřeba rzdělvat IS/ICT na vývj a prvz) Důvdy Rizika Snížení nákladů, především fixních (knzultační služby při vývji a prvzu IS, výběr a zvládnutí nvých technlgií, likvidace starých technlgií, šklení, další režijní náklady Sustředění na hlavní činnst pdniku Přístup k mžnstem a schpnstem na světvé úrvni Zdrje nejsu dstupné interně (většinu lidé) Rychlé řešení nvých pžadavků Zvýšení pružnsti zdrjů Standardizace řešení předmětné blasti zajištění jednh pskytvatele Organizační důvdy uvlnění kapitálvých prstředků přísun peněz činnsti jsu těžk zvladatelné Nenalezení partnera Zvýšení závislsti na partnerech Zvýšení dby pdnikvých prcesů Únik infrmací Nízká flexibilita vztahu
(68) Varianty utsurcingu a jejich CSF Faktry úspěchu Outsurcuje se: (69) Prces utsurcingu Správně definvaný bsah (zda bude přizpůsbván, kd zdpvídá za integraci služby d IS, snížení nákladů lze v případě, že pskytvatel má prstr pr snížení ceny úspry z rzsahu) Správný bjem služby (může být změněn, musí být jasné, v jakém rzmezí je mžné bjem měnit) Optimální kvalita služby (dstupnst, dba dezvy, bezpečnst) Vhdný výběr metrik Splehlivý utsurcer Znalsti, které musí zůstat u zákazníka Pdnikvý prces (výběr vytěsněnéh prcesu, správná definice SLA, integrace vytěsněnéh prces a vytěsněné části IS/ICT) Kmplexní IS/ICT (dbře rzhdnut, zda IS je pdstatnu sučástí hlavníh prcesu Částečný IS/ICT utsurcing (služba, prces, zdrj) Outsurcing dle vlastnictví zdrjů (rzlišvat vlastnictví a prvz) Outsurcing dle umístění zdrjů (centralizvané a distribuvané) Strategická analýza funkčních blastí (ict služeb, prcesů, a zdrjů) Určení blastí, které utsurcujeme Detailní analýza předmětné blasti Definice pžadvaných služeb Definice pžadavků na pskytvatele (velikst, kvalifikační pžadavky, důkaz vlastnictví zdrjů) Výběr surcingvé varianty a pskytvatele Due diligence (bvyklá patrnst) Pdepsání utsurcingvé smluvy Transfrmace funkční blasti Prvz utsurcingu uknčení (70) Smluva na utsurcing IS/ICT Smluva se skládá z rámcvé smluvy, kupní smluva, smluva prnájmu či dkupení nebytvých prstr, pskytvání služeb (SLA), smluva by měla být flexibilní Ppis ddávaných kmpnent Definice plánvaných přínsů cílvéh stavu Definice metrik a prahvých hdnt (71) Jaké jsu pžadvané charakteristiky a služby systémvéh integrátra? (72) Charakterizujte jedntlivé fáze výběrvéh řízení systémvéh integrátra, která rizika každá fáze minimalizuje? Frmuluji celkvý záměr (frma infrmační strategie, vlastními silami, externí firmu, TASW, kmpnenta) Je znám, c se pžaduje a jak t zapadá d celkvé kncepce
Příprava sutěže (jmenvání kmise tp management, buducí uživatelé, IT experti), pptávkvý dkument vytváří výběrvá kmise Ptencinální ddavatel ví, c se chce a jak bude prbíhat výběr) Vyhlášení sutěže jistta (vinkulace) Pptávkvý dkument si vyzvednu jen vážní zájemci Přihlášení d sutěže Regulérnst sutěže Vyhdncení nabídek (bligatrně a pté detailním hdncením) Nabídky jsu hdnceny dle stejných kritérií Analýza referenčních instalací psuzení vhdnsti navrhvanéh řešení a úrveň služeb uchazeče v pdmínkách (blízkých danému pdniku) Umějí ddat t, c my ptřebujeme Prezentace nabídek (vhdnst nabízenéh řešení a pak prezentace řešitelských týmů Nabízené řešení je ve shdě s našimi pžadavky Zpracvání úvdní studie (sučástí je návrh smluvy na celu ddávku) Víme, jak tým ddavatele pracuje Vyhdncení úvdních studií a pdpis smluvy (hdntit zpracvané studie a návrhy smluv Činnsti p uzavření smluvy řízení prjektu, speifikace kntrlních bdů a předávacích, kntrlních a změnvých prcedur (73) Pptávkvý dkument na SI, cíl, struktura, CSF (74) Nabídka na SI, cíl, struktura, CSF (75) Smluva na kmplexní ddávku IS/ICT, cíl, struktura, CSF 14.Řízení efektů a nákladů pdnikvé infrmatiky (76) Diskutujte různé frmy členění nákladů v pdnikvé infrmatice a jejich prpjení s vnitrpdnikvým účetnictvím. Dle mžnsti přiřazení Druhvé členění Typ aktiva Přímé X nepřímé Investiční X neinvestiční Technlgická infrastruktura, funkcinalita a výkn aplikace, data, lidské zdrje, rizika vlastnictví Pdle fáze živtníh cyklu Přízení a rzvj, zajištění prvzu, údržba, likvidace Dle služeb pskytvaných PI Přístupy prpjení Odpvídá katalgu služeb Pdrbná analytická evidence k účtvým třídám (dle činnstí, na něž byly vynalženy eknmika, účetnictví apd) jednkruhvá Dvukruhvá frma účtvé třídy 8 a 9 (77) Objasněte princip metdy ABC a uveďte příklad jejíh pužití z blasti pdnikvé infrmatiky.
Cílem je analyzvat infrmace nákladech na jedntlivé služby, prdukty v detailnějším členění Základem je pstup, který měří náklady a výknnst nákladvých bjektů, aktivit a zdrjů Opuštění půvdníh pjmu nákladvé středisk, na principu příčina následek Středisk činnstí (seskupuje jedntlivé činnsti d větších celků Výhda rzpčítání režijních nákladů na jedntlivé klienty, prdukty, služby, snazší eknmické řízení Omezení zjišťvání velkéh mnžství dat, důraz na kvantifikvání nákladů (78) Objasněte princip metdy TCO a uveďte příklad jejíh pužití z blasti pdnikvé infrmatiky. (79) Objasněte princip benchmarkingu, uveďte příklad jeh pužití z blasti pdnikvé infrmatiky. Na tmt příkladu diskutujte základní předpklady, výhdy a mezení benchmarkingu. (80) Objasněte termín efekty pdnikvé infrmatiky a jejich kategrizace, uveďte příklady. (81) Diskutujte pstup při analýze efektů pdnikvé infrmatiky, uveďte příklady. (82) Charakterizujte metdy pr hdncení návratnsti investic d pdnikvé infrmatiky a prvnejte výhdy a nevýhdy využití jedntlivých metd. (83) Na vámi vybraném příkladu ukažte alespň dvě mžnsti výpčtu výnsnsti (rentability) investice d pdnikvé infrmatiky. (84) Jak budete pstupvat při přípravě investičníh plánu pdnikvé infrmatiky? Dkumentujte na vámi vybraném příkladu. (85) Diskutujte strukturu rzpčtů pdnikvé infrmatiky, pstup jejich tvrba a kntrly.