ÚLOHA 1 : Jaký vliv mhly mít gegrafické pdmínky Řecka a Egejskéh mře na vznik a vývj prvních států v tét blasti? Pužij své znalsti vývje v Mezptámii, Palestině, Egyptě. Mínjská Kréta (asi 3 000-1 500 př.n.l.) Mínjská kultura starvěké Kréty je nám stále v mnha hledech záhadu. Půvd byvatel Kréty je neznámý, jejich styl písma Lineární písm A a jazyk je dpsud nerzluštěn. Z tht důvdu zůstává hlavním zdrjem infrmací archelgie a řecké báje a pvěsti. ÚLOHA 2: C víš Krétě ze starých řeckých bají a pvěstí? Napiš jména, událsti, místa. vládl král a jeh úředníci, starali se administrativu, eknmii hlavním zdrjem příjmů byl bchd, cž předpkládá silné námřnictv a rzvinutá řemesla Kréta vlivňvala klní blasti Řeck na ní byl závislé, řečtí chlapci bráni jak trci, služebnictv městské státy palácvé hspdářství uctívání býků tanečníci, akrbati tancují klem býků, skáču přes ně ženy rvnprávné s muži velká sciální prestiž klem rku 1 500 př.n.l. nejspíše slabil krétské státy mhutné zemětřesení. Řekvé využili příležitsti, zbavili se krétské nadvlády a dstali blast pd svu kntrlu. paláce nejznámější Knósss, Faists rzlehlé, slžitý systém Řekům mhli připmínat labyrint paláce nebyly pevněny, branu bstarával námřnictv splachvací záchdy, kupelny, kanalizace ústřední tpení fresky uprstřed dvůr břadiště aréna pr tanec s býky -1-
Mykénské Řeck (1 600 1 100 př.n.l.) první trvalé sídlení blasti Pelpnésu klem rku 3 000 př.n.l., pd vlivem Kréty 1 900 př.n.l. příchd řeckých kmenů Achájů ze severu kčvné kmeny, zastalé, ničí starší sídlení přejali kulturu a živtní styl dbyté blasti, vyvinuli svůj vlastní styl písma Lineární B inspirvané Lineárním písmem A z Kréty, pužívá však řečtinu 1 600 př.n.l. pčátek Mykénské kultury pd vlivem Kréty, ale staví rzlehlé pevněné paláce pevnění z velkých kamenných blků pužívali kvy, brnz, želez bchdvali se Sýrií, Itálií, Egyptem ve 12. stletí mykénská civilizace z neznámých důvdů zaniká 1 100 př.n.l. příchd kmene Dórů ze severu, vypudili mnh půvdních byvatel, řecká kultura se rzšířila p egejské blasti, pbřeží Malé Asie a na Kypru Hmérské Řeck (Dba temna) 1 100 800 př.n.l. ÚLOHA 3: C se ti vybaví pd pjmem Dba temna? Napiš své návrhy. Z archelgických nálezů víme, že pmpézní architektura, rzvinutá řemesla a lineární písm mykénské kultury zanikl. Přišla nvá vlna nájezdníků bzvláště Dórů. Ti byli zastalejší. Města zanikla, lidé žili na vesnicích a hlavním zdrjem bživy se stal pět zemědělství. Vládli králvé a šlechta. Král (basileus) býval bvykle vůdcem nvě příchzíh kmene a šlechta se frmvala z jeh nejlepších bjvníků. Těm král přidělval půdu na nvě vládnutých územích. Plitický a hspdářský vliv šlechty byl tedy zalžen na vlastnictví půdy. Ostatní příslušníci kmene se stali svbdnými, plnprávnými bčany. Obvykle se živili jak rlníci. Hlavním zdrjem pznatků tmt bdbí jsu Hmérvy epsy Ilias a Odysea, sepsané klem rku 800 př.n.l.. Jsu sice dějvě plženy d dřívějšíh mykénskéh bdbí, ale pdávají mnh cenných infrmací tehdejší splečnsti a jejích hdntách. Příběh Trójské války může pmci bjasnit půvd řeckéh sídlení pbřeží Malé Asie. Ke knci dby temna přišly důležité změny. Většina těcht změn se dehrála díky a během Velké řecké klnizace. Objevila se první města a městské státy Pleis (singulár Plis) Pr lepší administrativu řecké státy přijaly fénický styl abecedy, ale s řeckými písmeny Obchd a řemesla hrály důležitější rli Měnil se systém vlády, prtže hspdářská síla už nebyla zalžena výhradně na držení půdy -2-
Velká řecká klnizace (1100 500 př.n.l.) Důvdů pr řecku klnizaci byl více. První vlna suvisela s nedstatkem půdy. Během ní byly sídleny strvy v egejské blasti a pbřeží Malé Asie. Dalšími důvdy byl přelidnění, sciální nervnst, bchdní zájmy. Řecké klnie byly zalženy na Sicílii a v jižní Itálii (Magna Graecia), jižní Francii, Španělsku, severní Africe, klem Bspru a Černéh mře Mateřské měst - Metrplis udržval kntrlu nad nvě zalženými městy (apikia) Pr udržení kntrly byl nutné námřnictv Díky bchdu se d městských států dstal více zbží Majitelé ldí, lďaři, bchdníci a řemeslníci díky klnizaci bhatli Hspdářská síla na klnizaci zbhatlých lidí nebyly zalžena na pzemkvém vlastnictví a brzy se začali dmáhat plitické mci dpvídající jejich pstavení Díky těmt třenicím mezi šlechtu a statními se začaly bjevvat nvé frmy vlády Frmy vlády ÚLOHA 4: Přiřaď k dané frmě vlády její dpvídající definici. Pmůže slvníček. Mnarchie mnarcha Oligarchie - ligarchvé Aristcracie aristkraté Demcracie demkraté Vláda a nemezená mc je dána jednmu člvěku, i když na ni nemá legální nárk. mns = jeden Státu vládne skupina vlivných lidí, kteří nepchází puze z urzených rdin. ligi = něklik Mc ve státě patří lidu, který si vybírá své zástupce pr plnění vládních funkcí. Vypadá t, že nevládne nikd. Stát se nachází v pměrně dknalém chasu. arkh = vláda arists = nejlepší krats = síla dems = lid anarkh=bezvládí Anarchie Vláda připadá členům urzených rdin. Tyranie tyran Státu vládne král, člen králvské dynastie. -3-
Archaické bdbí (800 500 př.n.l.) Během tht bdbí se zfrmvala většina významných městských států - pleis. Nejvýznamnějšími městskými státy byly Athény, Sparta, Théby, Krint, Megara. Krmě Sparty pršly pdbným vývjem. Půvdní vesnické sídlení se měnil ve větší plitické celky pleis. Splečnst a frmy vlády se také pstupně měnily a vyvíjely. ÚLOHA 5: S pmcí atlasu zakresli d mapy plhu hlavních řeckých pleis. ÚLOHA 6: Pkuste se navrhnut nejbvyklejší způsb změny vlády z mnarchie na demkracii, kterým pršla většina řeckých městských států. Pužijte vhdné styly vlády uvedené na předchzí stránce a pkuste se uvést důvdy prč se frma vlády měnila. Vhdnu pmůcku by vám mhla být pasáž řecké klnizaci. Starvěké Athény Půvdně králvství, spravvané králi. V plvině 8. stletí se ujali vlády Eupatridé (šlechta, vlastníci půdy) 9 nejvyšších úředníků Archntů Jmenváni na jeden rk Velitelé armády a nábženští vůdci sudci výklad zvykvéh práva Arepags rada starších Pradní rgán archntů Sudní tribunál Stará se zahraniční vztahy Jmenují úředníky Athény se neúčastnily první vlny klnizace, a prt zde nedchází k ranné tyranidě jak ve většině statních států. Knflikt mezi šlechtu a dalšími svbdnými bčany přest sílil. Drakónvy zákny (621 př.n.l.) subr velice tvrdých záknů, Archnt Drak věřil, že tat přísnst je dstatečnu prevencí mžných nepkjů. -4-
Slónvy refrmy (594-593 př.n.l.) Slón byl jmenván archntem s výjmečnými pravmcemi, jehž úklem byl nalézt kmprmis mezi znesvářenými splečenskými třídami šlechtu a zejména prsperujícími bchdníky. Zrušil dlužní trctví (pkud jste nebyli schpni splatit svůj dluh, byli jste se svu rdinu prdáni d trctví) Nvá ústava, rzdělil splečnst d čtyřech tříd pdle výše majetku, nejbhatší nejen šlechta - mhli zastávat úřad archntů. Tent krk však uspkjil puze nejbhatší vrstvy. Všichni svbdní bčané se mhli účastnit shrmáždění eklésia Peisistratva tyranie (546 510 př.n.l.) Tut cestu se měly urvnat neknčící spry mezi šlechtu a statními. Omezil mc šlechty Pdprval drbné rlníky Pdprval umění dba rzkvětu Athén Jeh synvé Hippias a Hipparchs nebyli tak úspěšní, svrženi 510 př.n.l. začátek republiky Kleisthénvy refrmy (509 508 př.n.l.) Kleisthénvými refmami začíná Klasické bdbí Nvá ústava rzdělil byvatele d skupin pdle místa bydliště Nvé bvdy 10 Fýl s přibližně stejným pčtem byvatel. Každá fýla se dělila na 3 Tritie (1 městská, 1 pbřežní, 1 vnitrzemí) Nva vláda Rada 500 50 členů z každé fýly, schvaluje veškeré zákny, každý den jiný předseda (= premiér) Shrmáždění lidu Eklésia účastnit se mhu všichni svbdní muži, hlasují nvých záknech Nezávislé sudnictví Heliaia institut Ostrakismu ÚLOHA 7: Pkuste se uvést příklady z našich dějin, které by dpvídaly událstem veducím k Athénské demkracii. Připjte hrubé časvé bdbí, kdy se udály. 11. 8. stletí Athény mnarchií 8. - 6. stletí vláda aristkracie 621 Drakónvy zákny 594 Slónvy refrmy 546 Peisistratva tyranie 509 Kleisthénvy refrm Nyní prvnejte, jak dluhá byla cesta k demkracii v Athénách a jak u nás. -5-
Starvěká Sparta Starci: Bývali jsme mladí, stateční a silní. Mladí muži: A my jsme takví teď. Chlapci: Ale zanedluh budeme nejsilnější my. stará spartská píseň zpívaná na lidvých slavnstech ÚLOHA 8: C víte živtě ve starvěké Spartě? Splečenské třídy Dórvé vládli Pelpnés a pdmanili si půvdní byvatelstv tét blasti. Sparťané se nikdy nesmísili s půvdním byvatelstvem, a tak se ve starvěké Spartě zfrmvaly tři splečenské třídy. Sparťané plnprávní, prfesinální, neb vyslužilí vjáci (byl jich v prvních letech klem 9 000, p všech válkách v pátém stletí zbyl asi 1 000 Sparťanů) Periikvé - cizinci, zabývají se řemesly a bchdem, mezená práva Helóti trci, půvdní byvatelé, přidělváni jak vlastnictví Sparťanům splečně s příděly půdy, na které pracují (klem 400 000) Frma vlády: 2 králvé (král = basileus), vjenští velitelé, nejlepší a nejzkušenější vjáci Gerusia rada starších 28 starých mudrých mužů (starších 60 let) + 2 králvé, navrhují nvé zákny, pradní rgán králů 5 Efrů dhližitelé, výknná mc, práv dvlat krále, vedu shrmáždění lidu lidvé shrmáždění mhu se účastnit všichni plnprávní Sparťané, schvaluje zákny Vjenská demkracie Sparťané byli neustále ve stavu vjenské phtvsti připraveni na válku. Hlavním důvdem byla neustálá hrzba pvstání Helótů. Živtní styl a výchva Sparťanů byla prt zaměřena vjensky. Půda byla rzdělena na díly stejné rzlhy a přidělena Sparťanům splu s Helóty, kteří na ni pracvali a zajišťvali prdukci ptravin. Každý rk se příděly půdy měnily. Všichni Sparťané byli rvnprávní. Sparťanům nebyl dvlen prdat svůj příděl půdy. Všichni spartští muži byli prfesinální vjáci, nejlepší řecká pěchta Hplité Sparta nikdy nebyla pevněna, vjáci byli hradbami městskéh státu -6-
Vjenská výchva Miminka byla prhlédnuta, jestli jsu dstatečně silná Chlapci žili se svými matkami d 7 let, pté d 7d 30 splečně v kasárnách Přísná disciplína, výcvik, pdněcváni k nenávisti k Helótům Vjenská služba d 20 d 60 let Sňatky pvinné, ale téměř žádný rdinný živt, většinu času tráví muži splu v kasárnách Dívky hlavní úkl být zdravé a rdit zdravé, silné děti Řecké nábženství Řecké nábženství byl plyteistické a antrpmrfní. T znamená, že řečtí bhvé jednali a vypadali jak lidé hádali se, kuli pikle, měli děti, manipulvali lidmi. T, že bhvé vypadali jak lidé, je důležité pr pchpení hlavní pdstaty řecké kultury glrifikace člvěka, jeh úspěchů, těla. Pkud bhvé jednají jak lidé, lidé se stávají sami bhy slavují sami sebe. Legendy řeckých bzích nám mhu pmci pchpit vývj řecké splečnsti. První generace bhů Na pčátku byl chas. Pté Gaia (země) měla 12 dětí (brů) s Uranem (nebesy). Gaie se nelíbila krutst s jaku Urans zacházel se svými dětmi a přemluvila jednh ze svých synů Krna (Krns), aby Urana svrhnul. T se mu pdařil, ale Urans h prklel, že jeh sud bude stejný. Druhá generace bhů Krns byl hlavním bhem. Zlatý věk, žádné války, žádné knflikty. Krns měl 6 dětí s Rheu. Pamatval na kletbu svéh tce a splknul pět ze šesti dětí. Psledníh Dia (první pád Zeus) Rhea ukryla, přežil a naknec svrhl Krna. Třetí generace bhů Zeus stvřil lidi něklik generací, fází vývje Stříbrný věk lidé bjují, zabíjí se navzájem Brnzvý věk věk válečníků Věk Hérů bhvé manipulují lidmi Železný věk války, destrukce Nvý věk Hlavní řecká bžstva: ÚLOHA 9: Znáte hlavní řecké bhy? Kd byl bhem čeh? Zeus Apllón Hélis Pseidón Artemis Hermés Hádés Athéna Dinýss Héra Afrdíté -7-
ÚLOHA 10: Pkuste se srvnat t, c jsme se dzvěděli ranných dějinách starvěkéh Řecka s legendu půvdu řeckých bhů. Dkážete najít mžné pdbnsti, paralely s histrickým vývjem? Zejména se sustřeďte na třetí generaci řeckých bhů. Kultura archaickéh bdbí Řecká kultura archaickéh bdbí úzce suvisí s nábženstvím. Většina frem umění se inspiruje řeckými mýty a legendami a zbrazuje hrdiny jak Prméhea, Héracla, Thésea, Achilla, Odyssea a jejich příběhy. Literatura: Ilias a Odysea nejznámější herjské epsy sepsané Hmérem, 8. stletí př.n.l. Hésids Thegnia mýty stvření světa a bzích Práce a dny zdůrazňuje ctnsti prstéh venkvskéh živta v kntrastu s chamtivstí šlechty Lyrické básnictví: Archilchs, Alkáis, Sapfó vyjadřuje individualismus (trend sílící s rzvjem městských států) Filzfie: přírdní filzfie, jónští filzfvé z Milétu, Thales, Anaximandrs, Anaximenes pátrají p hlavním principu naší existence, půvdu světa 4 elementy (vda, vítr, heň a země) Herakleits z Efezu, hlavní princip heň, bj prtikladů Pythagras základem všeh je čísl Malířství: Gemetrický styl vázy gemetrické rnamenty, schematizvaní lidé, zváířata Orientální vlivy černfigurvá keramika pzději červenfigurvá keramika Schařství: Vliv mnumentálníh egyptskéh schařství, nevyjadřuje žádné emce Typické schy mladík kúrs, dívka kré Architektura: Nejtypičtější kamenné chrámy, stavěné ve třech stylech dórský, jónský, a krintský Olympijské hry: Nejednal se puze sprtvní klání, jak jej známe z nejznámějších her v Olympii. Také se přádaly jezdecké a umělecké sutěže (básnické, múzické, taneční a řečnické nejslavnější v Athénách) 776 př.n.l. první hry v Olympii, které se ptm knaly b čtyry rky. P dbu knání her byl vyhlášen mír, aby se her mhli zúčastnit nejlepší atleti ze všech městských států. Nejprestižnější hry. Vítězvé her se těšili velké ppularitě. Disciplíny: běh (na stadiónu), pětibj (běh, skk, hd diskem, hd štěpem, zápas), vlný styl, bx, běh ve zbrji, jízda na kni, závdy čtyřspřeží -8-
Klasické bdbí (500 338 př.n.l.) Tt bdbí můžeme rzdělit na čtyři hlavní části: Řeck-perské války, Periklvy Athény, Pelpnésku válku, a krizi městských států. Řeck-perské války (499 449 př.n.l.) Jónské pvstání řecká města v Malé Asii pvstala pd vedením Milétu prti perské vládě, daním, cizím vjenským psádkám v jejich městech Athény pslaly pmc Peršané pvstání ptlačili a rzhdli se ptrestat Athény za jejich pmc Dareis Veliký prti Athénám 492 př.n.l. perské lďstv zničen v buři 490 př.n.l. bitva u Maratónu Athéňané pd vedením Milthiada prazili Peršany Xerxes I. prti Řeckému splku Xerxes se rzhdl pr bezpečnější, ale delší cestu d Řecka, překrčil Bspr a pchdval na Athény 480 př.n.l. bitva u Thermpyl, Sparťané pd vedením Lenida se snažlili zastavit Peršany, všichni padli Athény byly evakuvány, pté vypleněny a vypáleny Peršany 480 př.n.l. námřní bitva u Salamíny Athéňané pd vedením Themistkla prazili perské lďstv 479 př.n.l. bitva u Platají Sparťané prazili persku pzemní armádu Peršané pustili Řeck, Sparťané uknčili svu účast ve válce, dsáhli svéh cíle dchdem Peršanů Peršané prti Athénskému námřnímu splku Bjuje se v Egejském mři a Malé Asii Athéňané se stali vůdci námřníh splku se sídlem a pkladnu na strvě Déls 449 př.n.l. mírvá smluva řecká města v Malé Asii získala nezávislst na Persii ÚLOHA 11: Zaznačte d mapy následující místa nejdůležitějších bitev a mist suvisejících s Řeck-perskými válkami. Athény, Sparta, Efez, Marathón, Thermpyly, Salamína, Plataje, Déls, hlavní trasy perskéh pstupu -9-
Athény za Perikla (443 429 př.n.l.) Zlaté bdbí demkracie Eklésia (lidvé shrmáždění) zákndárná mc, mhu se účastnit všichni plnprávní muži nad 20 let Rada 500 členvé vleni na jeden rk, každá fýla 50 zástupců, vládne 1/10 rku, výknná mc Úřady práce na všech vládních úřadech byla placena, prt je mhli zastávat nejen bhatí Nejdůležitější úřad byl 10 stratégů vjenští velitelé, ale díky Řeck-perským válkám de fact vláda Athén (Periklés zastával úřad hlavníh stratéga 14 let) Heliaia prtní sudů, každrčně byl vybrán 6000 Athéňanů, aby služili v prtách u sudů (prta měla vždy lichý pčet členů a její velikst závisela na závažnsti bvinění), prta rzhduje vině Zlaté bdbí umění Splečnst Atheňané plná plitická práva, mhu zastávat vládní úřady Metikvé (sg. Metiks)- cizinci žijící v Athénách, mezená práva, musí platit extra měsíční daň metikn Otrci vlastnictví pánů, kupují se a prdávají na trzích, nemají svá příjmení, nesmí se ženit Ženy plně pdřízeny manželům, žily v ddělených částech dmu, neúčastnily se plitickéh rzhdvání Athénský námřní splek Athény jej prměnily ve své impérium, statní členvé se stali vazaly Athény se staly nejbhatším a nejsilnějším městským státem Rstla však pzice a zášť prti Athénskému mnplu ÚLOHA 12: Jak demkratická byla Athénská demkracie? Napiš hlavní výhdy i nedstatky tét pdby demkracie. Pelpéská válka (431 404 př.n.l.) Většina městských států pbuřena rstucí hegemnií Athén zfrmvaly Pelpnéský splek pd vedením Sparty 431 začátek války bležené Athény slabeny mrem (Periklés zemřel na mr) a pvstáními nespkjených členů Athénskéh námřníh splku Athény silnější na mři, Sparta na suši, nerzhdné 421 mír Athénští radikálvé chtěli dsáhnut více začali válku znva 404 námřní bitva u Aigsptami Athény praženy, kupvány Spartu Sparťané dsadili vládu 30 tyranů - 10 -
Krize městských států (404 338 př.n.l.) Městské státy slabeny neustálými válkami, pkusy pdmanit si statní státy 404 371 hegemnie Sparty 371 362 hegemnie Théb pd vládu Epaminóda 362 338 není žádný hegemn slabé státy, krize Existvaly dva phledy jak situaci řešit, ba reprezentvány slavnými řečníky: Démsténés bhajuje demkracii, male městské státy, tradiční hdnty slavné řeči prti Filipvi Makednskému - filipiky Ískratés pr sjedncení států pd silným vůdcem - Filipem 338 př.n.l. bitva u Chairóneie Filip Makednský prazil řecké státy 337 př.n.l. Krintský splek federace řeckých států pd vedením Makednie prti Persii Helénistické bdbí (338 0) Řecká kultura se rzšiřuje p Perské říši Helénistická kultura řecká kultura, jazyk a živtní styl se staly dminantními na rzsáhlém území, zárveň jsu bhacvány různými vlivy. Filip II. Makednský (359-336 př.n.l.) Ovládl Řeck Refrmval makednsku armádu nva taktika, pužití Falangy čtverce 16 řadách, vycvičeni k phybu d všech směrů, pužívjí dluhé píky Shrmáždil silnu armádu a byl připraven na invazi d Persie 336 př.n.l. zavražděn Alexandr Veliký (336 323 př.n.l.) Byl mu 20 let když se stal králem tvrdě ptlačil pvstání Théb a přiměl Řeky přidat se k jeh expedici d Persie Prazil perskéh krále Dareia III. v něklika bitvách (334 Granicus, 333 Issus) přestže jeh armáda měla puze klem 50 000 mužů prti miliónvé perské armádě 332 př.n.l. vstupil d Egypta 331 př.n.l. zalžil Alexandrii 331 př.n.l. rzhdující bitva u u Gaugamél Dareius zavražděn svými generály na útěku z prhrané bitvy 331 př.n.l. dbyl hlavní měst Persie Susy a vypálil druhé hlavní měst Perseplis Babylón udělal hlavním městem své říše Alexandrva ambice byla vládnut celý svět (jak mu předpvěděli egyptští kněží), a tak pkračval dále ve směru na Čínu a Indii, ale musel se vrátit Alexandr zemřel v Babylónu v rce 323 př.n.l. - 11 -
ÚLOHA 13: Zaznač d mapy místa hlavních Alexandrvých bitev a důležitá místa, která navštívil. P Alexandrvě smrti se jeh říše rzpadla na mnh částí vládaných jeh generály následníky (diadchi). Nejznámější byl Ptlemais v Egyptě (králvství Ptlemaivců), Seleuks v Sýrii a Persii (Seleukvská říše) a Antigns v Makednii (králvství Antignvců) - 12 -
Kultura klasickéh a helénistickéh bdbí Hlavním znakem klasickéh řeckéh umění je humanismus (glrifikace člvěka, jeh těla a mysli), individualismus, a materialismus. Je ale nutné pdtknut, že t neznamená knzumní styl živta, jak jej známe dnes. Řekvé byli většinu skrmní, nežili v přepychu a nejvyšší pctu pr ně byl plnit své bčanské pvinnsti a služit státu (ve Spartě t šl až d extrému) Dalšími typickými znaky řeckéh umění jsu vyváženst, harmnie a řád. Architektura: chrámy, nejznámější Parthenón v Athénách na Akrpli, amfiteátry (skvělá akustika, největší i pr 12000 diváků) Schařství: Schy znázrňující emce, phyb, napětí, perfektní anatmii Feidiás (Parthenn, Zeus v Olympii), Myrón (Diskbls), Plykleits (Dryfrs ideální mladý muž) Divadl: tragédie Aischyls (Peršané, Oresteia), Sfklés (Antigna, Král Oidipus), Euripidés (Medea, Ifygénie) kmedie: Aristfanés (Lysistrata) Filsfie: Sfisté: tázky každdenníh živta, plitiky, etiky, řečnictví - Grgiás, Prthagrás, Skratés Platón (427-347) terie idejí Aristtelés (384-322) lgika, etika, plitika, fyzika učitel Alexandra Velikéh Histrie: Hekatais z Milétu mýty herójích, ppis známých zemí Herdts (485-425) Řeck-perské války Thukydidés (460-365) Pelpnéská válka Xenfón (430-355) Lékařství: Hippkratés (5. stletí př.n.l.)- Hippkratva přísaha, vědecká medicína, snaží se najít důvd nemci a nejlepší způsb léčby - 13 -