Investice d buducích prfesí a dvednstí Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí Shrnutí Elektřina, plyn, vda a dpady Autři: dr. E. Dijkgraaf (ed.) (SEOR Erasmus University) dr. G. Gijsbers (TNO Innvatin Plicy Grup) D. Maier (ZSI) dr. F. van der Zee (TNO Innvatin and Envirnment) 1
Předlžen Generálnímu ředitelství Evrpské kmise pr zaměstnanst, sciální věci a rvné příležitsti Vypracvali: TNO Nizzemí Organizace pr aplikvaný vědecký výzkum SEOR Erasmus University, Rtterdam ZSI Středisk pr sciální invace Květen 2009 DG EMPL prjekt VC/2007/0866 Část 10 Elektřina, plyn, vda a dpady Tat zpráva je sučástí série prgresivních sektrvých studií na téma Nvé dvednsti pr nvá pracvní místa v rámci prjektu Kmplexní sektrvá analýza nvě vznikajících kmpetencí a eknmických aktivit v Evrpské unii. Tat publikace vznikla pr Prgram Splečenství pr zaměstnanst a sciální slidaritu Prgress (2007-2013). Prgram je řízen Generálním ředitelstvím Evrpské kmise pr zaměstnanst, sciální věci a rvné příležitsti. Byl zalžen za účelem finanční pdpry realizace cílů Evrpské unie v blasti zaměstnansti a sciálních věcí, stanvených v Sciálním prgramu, čímž má přispět k naplnění cílů Lisabnské strategie v těcht blastech. Sedmiletý prgram se zaměřuje na všechny zúčastněné strany, které mhu přispět k rzvji náležité a efektivní legislativy a plitiky v blasti zaměstnansti a sciálních věcí v rámci evrpské sedmadvacítky, EFTA-EEA, kandidátských a předkandidátských zemí EU. Psláním prgramu Prgress je psílit příspěvek EU pdpru nasazení členských zemí v dané blasti. Prgram bude napmáhat v těcht blastech: 1. analýzy a pradenství ve strategických blastech zahrnutých d prgramu Prgress 2. mnitrvání a vypracvání zpráv implementaci evrpské legislativy a strategií v blastech zahrnutých d prgramu Prgress 3. pdpra předávání, výuky a vzájemné pdpry mezi členskými zeměmi v blasti cílů a pririt prgramu 4. sledvání stanvisek zainteresvaných stran a veřejnsti Více infrmací je k dispzici na internetvé adrese http://ec.eurpa.eu/emplyment_scial/prgress/index_en.html Infrmace bsažené v tét publikace nemusí nutně drážet pstj či stanviska Evrpské kmise. 2
Přehled Tt shrnutí vyzdvihuje hlavní výsledky závěrečné zprávy Investice d buducích prfesí a dvednstí. Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí v sektrech elektřina, plyn, vda a dpady. Krmě analýzy trendů a vývjvých tendencí v daných sektrech rzebírá studie čtyři mžné a výrazně dlišné varianty buducíh vývje a jejich dpad na prfese, dvednsti a znalsti v rce 2020. Studie vytváří mžné scénáře a zaměřuje se jak na minulst, tak na buducnst. Předkládá řadu mžnsti a dpručení hledně buducích ptřeb v blasti dvednstí a znalstí pr dané sektry (firmy, br jak celek, partneři sektru), vzdělávacích a šklicích institucí, dpručení pr zákndárce a další zúčastněné strany. Studie vznikla na pzadí bnvené Strategie EU pr růst a zaměstnanst (Lisabnská strategie) a nedávn vzniklé iniciativy Nvé dvednsti pr nvá pracvní místa. Investice d lidí a mdernizace trhů práce jsu jednu ze čtyř priritních blastí Lisabnské strategie. Iniciativa Nvé dvednsti pr nvá pracvní místa (Evrpská kmise 2008) je úplně prvním zhdncením pžadavků na buducí dvednsti a pracvní místa v EU až d rku 2020. Iniciativa usiluje lepší prpjení nabídky dvednsti a pptávky na trhu práce a zlepšení schpnsti členských zemí psuzvat a předvídat ptřebné dvednsti svých bčanů a bchdních splečnstí. Studie se skládá ze 16 sektrvých studií, které všechny vycházejí ze splečné prgnstické metdiky a vlí jedntný pstupný přístup (viz tabulka). Studie kmbinuje sekundární výzkum a dbrné znalsti a na její tvrbě se pdílela řada interních dbrníků (prjektvý tým) a externích dbrníků z daných sektrů. Metdický rámec, jehž autrem je Rdrigues (2007) byl dále rzvinut, peracinalizván a aplikván knsrciem skládajícím se z TNO (veducí), SEOR a ZSI. Metdický rámec ppis studie v deseti krcích Krk 1. Ppis eknmických aktivit (vlba sektrů) Krk 2. Hlavní eknmické a prfesní trendy a struktury Krk 3. Hlavní faktry změn Krk 4. Hlavní scénáře Krk 5. Hlavní důsledky pr zaměstnanst změny v pracvním zařazení Krk 6. Hlavní důsledky pr dvednsti nvé ptřeby pdle pracvníh zařazení Krk 7. Hlavní strategické vlby pr splnění buducích ptřeb v blasti dvednstí a znalstí Krk 8. Hlavní důsledky pr vzdělávání a šklení Krk 9. Hlavní dpručení Krk 10. Závěrečný wrkshp (validace, kmplementace, dknčení) Elektřina, plyn, vda a dpady charakterizace sektrů 3
Elektrická energie (výrba, přens a distribuce), plyn (prdukce, distribuce a bchd), dpady (sběr, zpracvání, likvidace, recyklace) a vda (dběr, zpracvání, ddávání, kanalizace) tvří sektry veřejných služeb, které sdílí řadu splečných vlastnstí a trendy, které vlivňují zaměstnanst v nich, ptřebné dvednsti a znalsti, jsu pdbné. Sektry se rvněž liší v míře knkurence, privatizace, regulaci pbídek, pužitých technlgiích a invacích. Výrazné rzdíly v těcht sektrech existují rvněž mezi jedntlivými členskými zeměmi. Tyt pdpůrné sektry jsu nezbytné pr fungvání eknmiky, a jsu prt vládami silně regulvány, aby byla zajištěna dstupnst a kvalita těcht služeb a zárveň aby se maximálně mezil jejich negativní dpad na živtní prstředí. Ze své pdstaty se jedná místně zaměřené sektry, kde se většina aktivit sustředí d jediné země. Plynárenské a elektrárenské splečnsti jsu čast velkými dvzci phnných hmt, mžnsti nahrazení mim dmvsku zemi jsu však vzhledem k dstupnsti zdrjů velmi malé. V důsledku liberalizační plitiky EU se trh s elektřinu pstupně psunuje z nárdních na mezinárdní trhy. S elektřinu se stále častěji bchduje na mezinárdní úrvni, ačkliv kapacita prpjení je pr většinu zemí stále velmi mezená (čast méně než 10% kapacity). Částečně se také bchduje na trhu s dpady, kde splečnsti pr prevenci a recyklaci dpadů již fungují na mezinárdním trhu. Spalvání a zavážka dpadů jsu však stále záležitstí nárdních firem. Ve vdárenství se prakticky veškeré aktivity dehrávají puze v rámci nárdních hranic. Investice d zvyšvání efektivity stávajících technlgií, d čistších nvých technlgií a infrmačních a kmunikačních technlgií (fakturační systémy apd.), které jsu někdy nutné i kvůli záknné regulaci, zvýšily kapitálvu nárčnst na dvjnásbek průměru ve zpracvatelském průmyslu (Eurstat 2006). Pskytvání elektrické energie je na prvním místě, pkud jde pměru investičníh majetku na každu výnsvu jedntku. Tét nárčnsti se přibližují puze báňský průmysl a železnice. V plynárenství je kapitálvá nárčnst něc nižší, avšak stále mnhem vyšší než ve zpracvatelském průmyslu. Vzhledem k tmu, že kapitál a kvalifikvaná práce jsu vzájemně se dplňující veličiny, vede větší kapitálvá nárčnst k větší pptávce p kvalifikvané pracvní síle. Hlavní trendy v eknmice a zaměstnansti Sektry elektřiny a plynu vytvářejí rčně přidanu hdntu 177 miliard eur, cž je téměř třikrát více než v sektru dpadů a šestkrát více než ve vdárenství. U dpadů a vdy je však růst přidané hdnty mnhem vyšší (2,4, resp. 2,0 prcent rčně); u elektřiny a plynu vzrstla přidaná hdnta v letech 1995 2006 puze 0,3 prcenta. U všech sektrů je růst v nvých členských zemích mnhem vyšší než v zemích evrpské patnáctky (1,7% prti 0,1% rčně u elektřiny a plynu, 5,2% prti 1,6% u vdy a 5,9% prti 2,2% u dpadů). Existují však velké rzdíly mezi jedntlivými zeměmi a sektry. Země evrpské patnáctky dminují v přidané hdntě ve všech sektrech; přidaná hdnta na pracvníka v zemích E15 je mnhem vyšší než v nvých členských zemích. Veřejné služby jsu tradičně nárdním sektrem, kde má bchdvání jen malý pdíl; dvz a vývz tvří puze 12% z přidané hdnty sektru. V psledních deseti letech se však pdíl dvzu a vývzu v zemích E15 i nvých členských zemích silně zvyšval (16 a 12 prcent). I když se bchdní bilance zlepšvala v zemích E15 i v nvých členských zemích, v zemích E15 dvz převyšuje vývz, zatímc nvé členské země vyvážejí mnhem více, než dvážejí. Sektr plynu a elektřiny zaměstnává v EU zhruba 1,3 milinu lidí. Pdíl na zaměstnansti je relativně vyský zejména v nvých členských zemích (1,20% prti 0,59% v EU). Zaměstnanst v sektrech plynu a elektřiny v EU mezi lety 2000 a 2006 klesala rčně 1,4%, cž je více než je průměr v pklesu zaměstnansti becně. Pdbné strukturální rzdíly a 4
trendy se prjevily v sektru vdárenství, který zaměstnává v EU zhruba 400 000 lidí, přičemž plvinu z tht pčtu v nvých členských zemích. Ačkliv subrná čísla pr celu Evrpsku unii nejsu k dispzici, jedntlivé nárdní statistiky ukazují, že pkud jde zaměstnanst, je sektr dpadů stejně důležitý jak plyn a elektřina. V rce 2005 například v Nizzemí pracval v bru svzu, zpracvání a recyklace dpadu 24 800 lidí, prti 19 600 v sektru plynu a elektřiny. Pdbně ve Velké Británii pracval v rce 2005 v sektru dpadu 141 000 lidí, v prvnání se 100 000 v sektru plynu a elektřiny. Je nutn pznamenat, že čísla týkající se zaměstnansti ve veřejných službách vlivňuje využívání externích subddavatelů (utsurcing); t platí zejména pr sektry a země, které čelí větší regulaci týkající se efektivity (větší privatizace, knkurence, regulace pbídek). Průměrné změny v zaměstnansti v EU elektřina, plyn a vda (2006 = 100) Zdrj: OECD 2007 Zaměstnanst, aktuální situace v rce 2006 a změny v letech 2000-2006 Elektřina a plyn Úrveň 2006 Rční růst Pdíl v EU Změna pdílu EU 1297-1,4 100 0 EU 15 799-1,1 62 6 NČZ 499-1,8 38-6 Vda Úrveň 2006 Rční růst Pdíl v EU Změna pdílu EU 402 0,9 100 0 EU 15 202 1,5 50 6 NČZ 200 0,2 50-6 Zdrj: údaje Eurstat/TNO. HDP: Hrubý dmácí prdukt Většina pdniků (91%) v sektru elektřiny, plynu a vdy má méně než 50 zaměstnanců. Téměř 6% pdniků má 50 až 249 zaměstnanců, zatímc téměř 3% mají více než 250 zaměstnanců. V nvých členských zemích je pdíl velkých pdniků mnhem vyšší než v zemích EU 15. Velké firmy však zaměstnávají většinu lidí; 10% z nich pracval v pdnicích s méně než 50 zaměstnanci a 13% v pdnicích s 50-250 zaměstnanci. Trendy v zaměstnansti pdle pracvníh zařazení: pměrné hdnty (2006) a změny v pměrech (v %) 2000-2006 Plyn, elektřina, vda Pměry 2006 Změny v pměrech 2000-2006 EU 15 NČZ EU EU 15 NČZ EU Manažeři 7 5 6 1 0 0 Pčítačví specialisté 3 2 2 1 0 0 Inženýři 20 16 18 3 4 4 Obchdní specialisté 5 3 4 1 1 1 Ostatní specialisté 10 7 9 1-11 - 4 5
Administrativní pracvníci a sekretáři/ky 17 9 14-1 - 2-1 Pracvníci údržby 1 1 1 0-1 0 Těžební a stavební práce 9 11 10-1 1 0 Kvářské práce a bsluha strjů 4 9 6 0 1 0 Mechanici elektrnických zařízení 10 13 11-3 5 0 Další řemeslné práce 0 1 0 0 0 0 Pracvníci v chemických závdech 6 11 8-1 4 1 Pracvníci dalších závdů a bsluha strjů 3 6 5 0 0 0 Pmcní dělníci 4 6 5 0-2 - 1 Zdrj: Průzkum pracvních sil Eurstat / data TNO Většina pracvních míst v sektru plynu, elektřiny a vdy spadá d kategrie inženýrů, administrativních pracvníků a sekretářů/řek, těžebních a stavebních pracvníků a mechaniků elektrnických zařízení. V prvnání s nvými členskými zeměmi pracuje v zemích EU 15 více manažerů, inženýrů, statních specialistů, administrativních pracvníků a sekretářů/řek. Pměrná čísla v pracvním zařazení se v čase příliš nemění; k velkému pklesu dšl puze v pčtu statních specialistů. V sektru dpadů mají v pracvním zařazení většinu technici, řidiči a perátři mbilních zařízení a další základní prfese. Slžení prfesí je stabilní v čase a ve starých i nvých členských zemích pdbné. V zaměstnansti dminují pracvníci se středním vzděláním, zejména v nvých členských zemích, přičemž pracvníků s nízkým vzděláním jsu puhá 4 prcenta. Ve starých i nvých členských zemích se pčet zaměstnanců s nízkým vzděláním snížil a pčet pracvníků se středním a vyšším vzděláním vzrstl. Pdíl zaměstnanců s vyšším vzděláním je vyský zejména v zemích evrpské patnáctky, kde je d knce 4% vyšší, než je eknmický průměr. Zaměstnanst pdle pdílu žen, věku a vzdělání: elektřina, plyn a vda, 2000-2006 EU EU 15 NČZ Úrveň Změna Úrveň Změna Úrveň Změna Ženy 27 4 22 2 35 4 Věk < 40 38-3 40-2 35-4 Věk 40 50 33-1 33-1 33 0 Věk > 50 29 4 27 3 32 4 Nízké vzdělání 11-4 17-5 4-4 Střední vzdělání 63 3 52 1 77 5 Vyšší vzdělání 26 2 31 4 19-1 Plný úvazek 95 ---- 93 ---- 99 ---- Definice Úrveň % Změna celkem % Úrveň % Změna celkem % Úrveň % Změna celkem % 2006 2000-2006 2006 2000-2006 2006 2000-2006 Zdrj: Průzkum pracvních sil Eurstat / data TNO SWOT analýza SWOT analýza ppisuje dmnělé silné a slabé stránky, příležitsti a hrzby v sektru. Silné a slabé stránky jsu bvykle chápány jak interní sektrvé faktry, které vytváří / ničí hdntu. Pr bchdní splečnst t může znamenat aktiva, dvednsti neb zdrje, kterými v prvnání se svými knkurenty splečnst dispnuje. Příležitsti a hrzby jsu pak externí faktry, které bdbně vytváří neb ničí hdntu. Vznikají na základě dynamiky v pdniku, v průmyslu neb na trhu jak takvém, a jsu důsledkem demgrafických, eknmických, sciálních, technických, kulturních, eklgických neb legálně-plitických faktrů. 6
SWOT analýza Silné stránky rstucí pptávka nvé příležitsti v důsledku vývje nvých technlgií (např. regenerativní design [ cradlet-cradle ], bnvitelné zdrje, zachycvání a ukládání xidu uhličitéh [CCS]) dbrá finanční situace Příležitsti stabilní, transparentní, předvídatelná regulace velké mžnsti snižvání nákladů demnplizace dpad: regenerativní přístup ek-efektivita CCS (zachycvání a skladvání xidu uhličitéh), čisté uhelné elektrárny nezbytné investice d kapacity sítě a výrby výzkum a vývj rychlejší pstupy pr vytváření nvé kapacity investice d bnvitelných zdrjů investice d jaderné elektrické energie Slabé stránky časté mnplní chvání kmplikvané regulační prstředí nízká efektivita kapitálvá nárčnst syndrm vítězů gegraficky rzdrbený trh malá atraktivnst Hrzby nedstatek zdrjů elektřina: vyské ceny / nedstatek rpy vda: nedstatek v některých zemích plitika kntrly emisí skleníkvých plynů knkurence z bru infrmačních a kmunikačních technlgií pr dbrníky v ICT knkurence pr techniky / inženýry z jiných sektrů ztráta kntrly v důsledku liberalizace / privatizace investice d infrastruktury zaberu dluhý čas nejistta ddávek špatná regulace finanční krize ztěžuje investice Zdrj: TNO-SEOR-ZSI Hlavní faktry změn Psledních patnáct let se vyznačval výraznu sektrvu dynamiku způsbenu technlgickými změnami, výzkumem, vývjem a invacemi. Infrmační a kmunikační technlgie (ICT) jsu klíčvým faktrem změn v prcesu fakturace v sektru elektřiny, plynu a vdy, který má jeden z nejvyšších pdílů zaměstnanců v ICT. K zavádění nvých technlgií dchází také v blasti prdukce elektřiny (z bnvitelných i nebnvitelných zdrjů), zlepšení efektivity, a v sektru dpadu také v bru zpracvání, likvidace a recyklace dpadu. Knkurence se z převážné části mezuje na reginální či nárdní trhy. Puze blast prevence a recyklace dpadu je více tevřená mezinárdní knkurenci. V důsledku liberalizace v EU se však trh s elektřinu stále více integruje. 7
Regulace má výrazný vliv na vývj v jedntlivých sektrech, nebť pdpruje restrukturalizaci. Některé balíčky regulačních patření na evrpské i nárdní úrvni mají vliv na zaměstnanst. Hlavní regulační patření se zaměřují na efektivitu, racinalizaci, prevenci dpadu, udržitelnst, recyklaci a pdpru bnvitelných zdrjů energie. Pr knstrukci scénáře byl pužit a vyhdncen celkem 26 faktrů z demgrafické, eknmické, sciální, technlgické, eklgické a plitické blasti. Nejdůležitějšími faktry, seřazen pdle významnsti, jsu liberalizace bchdu a trhu, integrace EU, eklgická regulace, přírdní zdrje, dstupnst a ceny rpy a energií a dstupnst a ceny dalších přírdních zdrjů. 8
Kategrie Hlavní faktry změn Faktr Je tent faktr pr sektr důležitý? Jak důležitý je tent faktr pr sektr? Jak nejistý je tent faktr pr sektr? Očekává se významný dpad na bjem zaměstnansti? Očekává se významný dpad na slžení pracvní síly? Očekává se významný dpad na nvé dvednsti? Krátkdbý, střednědbý neb dluhdbý dpad? Očekávají se výrazné rzdíly mezi jedntlivými zeměmi (skupinami zemí)? Očekávají se výrazné rzdíly mezi jedntlivými subsektry? Kultura Technlgie, výzkum a vývj, invace Přírdní zdrje Institucinální a plitické faktry A / N Škála 0-10 Škála 0-10 A / N A / N A / N K S D A / N A / N Zvýšená pptávka p biprduktech a prduktech přátelských k živtnímu prstředí A 6 0 A A A A A A A A (zejména elektřina) Pkrky v infrmačních technlgiích s dpadem na rganizační strukturu a nvé bchdní mdely A 6 5 A A A A A A A N Nvé typy rganizace práce (týmy, scitechnika apd.) A 6 10 A A A A A A A A Ostatní (bimasa, vítr, slární energie, čistě uhelné elektrárny, jaderná energie, prevence, recyklace) Dstupnst (a vývj cen) rpy a energie A 6 3 A A A A A A A A A 10 2 N N A A A A A A (elektřina) Dstupnst a ceny dalších přírdních zdrjů A 10 5 N N A A A A A (při nedstatku vdy) Liberalizace bchdu a trhu (na nárdní úrvni) A 10 5 A A A A A A A A Integrace EU prhlubvání (jedntný evrpský trh atd.) A 10 5 A N N A A A N A Eklgická regulační patření Bezpečnstní regulační patření A (pitná vda) A 10 4 A A A A A A A A A 8 5 A N N A A A A A Zdrj: TNO-SEOR-ZSI 9
Scénáře a jejich dpady na zaměstnanst Tat studie knstruuje a zkumá tři scénáře buducíh vývje: 1) Zelená efektivita, 2) Staré zvyky, a 3) Žádné veřejné služby (viz schéma). Tyt scénáře znázrňují mžné a věrhdné varianty buducíh vývje sektru veřejných služeb v Evrpě d rku 2020. Nejedná se vytužený braz buducnsti, nýbrž scénáře zalžené na v sučasnsti pzrvaných faktrech a trendech, vyvzených lgickým a deduktivním způsbem, na jehž základě extraplují závěry mžném buducím vývji. Čtyři mžné scénáře buducíh vývje sektru elektřiny, plynu, vdy a dpadu a jejich základní faktry Endgenní faktry specifické pr daný sektr: - regulace trhu a bchdu - integrace EU - eklgická regulace Exgenní faktry: - Přírdní zdrje: energie - Přírdní zdrje: vda, materiály, prstr Optimální regulace, integrace, zelený přístup Hjné, levné (Nemžné) Zelená efektivita Hjné Staré zvyky Žádné veřejné služby Vzácné, drahé Vzácné Zdrj: TNO-SEOR-ZSI Prblémy s regulací, segregace, šedý přístup Scénáře se vztahují na všechny čtyři sektry. T neznamená, že vývj v buducnu bude stejný pr sektr elektřiny, plynu, vdy a dpadu, ani že ve všech členských zemích pvede vývj stejnu cestu. Sektry se budu muset vyrvnat s dlišnu dynamiku, pkud jde strukturu a vývj trhu, a budu vlivňvány pdbnými faktry, které však budu mít dlišný dpad. Scénáře byly zknstruvány tak, aby tt rzlišení umžňvaly. Upzrňujeme, že demgrafické faktry stárnutí ppulace (méně mladých lidí, více důchdců) a jeh dpady na nabídku pracvních sil nebyly při vlbě faktrů výslvně uvedeny, nebť demgrafický vývj v letech 2009 2020 je relativně jistý (tj. předvídatelný) a hraje stejnu úlhu ve všech scénářích. Vzdělání a výcvik, které by striktně vzat mhly být chápány jak endgenní faktry, byly ze scénářů vylučeny. Splečně s řadu dalších strategií a/neb pstupů jsu rzebírány v navrhvaných řešeních reagujících na výsledek scénářů. Scénář I: Zelená efektivita V tmt scénáři jsu plitické nástrje vytvářeny a zaváděny za účelem mezit pptávku p starých technlgiích a nahradit je zelenými technlgiemi (bimasa, vítr, slární energie) a jadernými elektrárnami. Díky tmu je trh s energií méně závislý na cenách rpy a plynu a navíc se mezuje dpad klimatických změn. Trh s dpadem se vyznačuje výraznější úlhu regenerativních technlgií, cž snižuje pptávku p spalvání a zejména zavážení dpadu. Nedstatek vdy se mezuje půsbením pptávky a řešením nervnváhy v reginech s přebytkem vdy. Regulace EU stimuluje větší knkurenci a vede k deregulaci a další liberalizaci všech trhů. V důsledku vyššíh rizika a větší mžnsti útků se zvyšuje regulace v bezpečnstní blasti. Scénář II: Staré zvyky 10
V tmt scénáři jsu energie, materiály, vda a prstr hjně dstupné a levné. Veřejné služby pskytují takvý bjem, který zákazníci hdlají sptřebvat. Není zaptřebí zvláštní regulace, ačkliv sektr veřejných služeb není tak efektivní, jak by byl mžné. Nízká efektivita se prjevuje v nákladech i ve využití paliv, materiálů, vdy a prstru. Knkurence je relativně nízká vzhledem k pmalejšímu tempu deregulace a další liberalizace přensvých sítí a distribučních služeb. T pět vede k nízké efektivitě. Avšak vzhledem k dstupnsti hjných a levných vstupů je tlak na rerganizaci sektru nízký. Scénář III: Žádné veřejné služby V tmt scénáři jsu vstupní zdrje vzácné a drahé. Ceny rpy a plynu prudce stupají. Ttéž platí pr ceny materiálů a v některých reginech i pr ceny vdy. T vede k renesanci čistých uhelných a jaderných elektráren a rvněž k určitým investicím d recyklačních technlgií. Vzhledem k tmu, že neexistuje silná eklgická regulace, je vývj udržitelné prdukce energie a regenerativních technlgií pmalý. V hustě sídlených reginech se prjevuje nedstatek prstru, cž vede k nižší atraktivitě levné mžnsti zavážení dpadů. Klimatické změny vedu ke změně srážkvých prfilů, díky čemuž se v některých reginech prjevuje velký nedstatek vdy. Instituce v tmt scénáři nereagují dstatečně rychle a věcně. Jedntlivé státy jednají samstatně a jednstranně, neexistuje žádná skutečně zelená plitika. Knkurence je relativně slabá vzhledem k pmalejšímu tempu deregulace a další liberalizace přensvých sítí a distribučních služeb. T vede k nízké efektivitě. Dpad jedntlivých scénářů: změny v bjemu pracvních míst pdle pracvníh zařazení, 2009-2020 Zelená efektivita Žádné veřejné služby Staré zvyky Manažeři Z Z U Obchdní a finanční specialisté Z U U Inženýři Z Z U ICT specialisté Z U U Administrativa a služby zákazníkům S U U Stavební dělníci Z Z U Obsluha strjů Z Z U Dělníci S U U Celkvě S Z U Zdrj: TNO-SEOR-ZSI. Pznámka: S=snížení, Z=zvýšení, U=udržení, EPV=elektřina, plyn a vda Důsledky scénářů pr pracvní místa, dvednsti a znalsti pdle pracvníh zařazení Pr buducnst sektru veřejných služeb budu rzhdující tři klíčvé faktry: 1) ceny energie a materiálů, 2) eklgická regulace, a 3) liberalizace trhu. Scénář Staré zvyky předpkládá, že ceny energií zůstanu relativně nízké a že nebudu přijata žádná nvá regulační patření, která by mhla dále stimulvat eklgické změny a liberalizaci. Pr scénář Žádné veřejné služby jsu klíčvé rstucí ceny energie a materiálů. T pvede k nvým kapitálvým investicím pr zlepšení eklgické efektivity. T bude mít kvantitativní důsledky zejména pr manažery, inženýry, stavební dělníky a pracvníky bsluhy strjů. Další dva faktry jsu rzhdující především pr scénář Zelená efektivita. V jeh rámci bude zavedena přísná eklgická regulace, v reakci na stále vzácnější přísun energie a materiálů. Změny v regulaci směrem k liberalizaci a deregulaci trhu budu pdprvat tržní knkurenci. Oba tyt faktry budu mít závažný dpad na zaměstnanst v sektru. Eklgická regulace ve spjení s rstucími cenami zdrjů pvede k velkým investicím d udržitelných technlgií (udržitelná energie a regenerativní technlgie). T pvede ke zvýšení bjemu ve všech pvláních. Prti tmu však budu půsbit velké strukturální změny za účelem zvýšení 11
efektivity, způsbené pdnikvu rerganizací. Zejména u pčetných kategrií, například u dělníků, administrativních a servisních pracvníků, t pvede ke snížení čistéh pčtu pracvních míst. U všech dalších pvlání t však pvede ke zvýšení tht pčtu. Určení ptřeb nvých kmpetencí, dvednstí a znalstí Scénáře a faktry pslužily jak výchdisk, na jehž základě byly prvedeny lgické dhady dvednstí a znalstí ptřebných pr každé stanvené pracvní zařazení. Dvednsti jsu zde chápány jak schpnst aplikvat znalsti a pužívat knw-hw k plnění úklů a řešení prblémů. V kntextu Evrpskéh rámce kvalifikací (EQF) se dvednsti dělí na kgnitivní (vyžadují užití lgickéh, intuitivníh a kreativníh myšlení) a praktické (manuální zručnst a pužívání určitých metd, materiálů, nářadí a nástrjů). Znalsti znamenají výsledek shrmažďvání infrmací během prcesu učení. Jedná se subr faktů, principů, terií a praktických zásad týkajících se určitéh prfesníh či studijníh bru. V kntextu EQF se znalsti dělí na teretické a faktické. Kmpetence pak znamenají prkazatelnu způsbilst pužívat znalsti, dvednsti, sbní, sciální a/neb metdické schpnsti v pracvních či studijních situacích, v prfesním a sbním rzvji. Takt definvané kmpetence se fakticky přibližují tmu, c se dnes nazývá měkkými dvednstmi ( sft skills ). V kntextu EQF se kmpetence definují na základě dpvědnsti a autnmie. Při praktickém rzbru buducích ptřeb dvednstí a znalstí byly tyt kategrie pr účely tét studie ještě více dděleny a rztříděny d šesti skupin pdbných a suvisejících ptřeb znalstí a dvednstí (viz kénk). Přehled znalstí a dvednstí ptřebných pr každé pracvní zařazení a scénář Znalsti ( tvrdé dvednsti hard skills ) znalsti legislativy / regulace (eklgie / bezpečnst / práce / zadávání zakázek), jazyk*, e-dvednsti, marketingvé dvednsti, technické znalsti, znalsti prduktů, vývj prduktů Sciální dvednsti týmvá práce, sciální vnímání (nasluchání / chápání), kmunikace, vytváření sítí, jazyk*, interkulturní vztahy Dvednsti pr řešení prblémů analytické schpnsti, interdisciplinární dvednsti, iniciativa, zvládání více dvednstí najednu, kreativita Dvednsti pr sbní rganizaci plánvání, řízení stresu a rganizace času, flexibilita, zvládání více úklů najednu Řídící dvednsti strategie + vizinářství, kučvání a team-building, řízení změn, řízení prjektů, ptimalizace prcesů, řízení kvality, interpersnální dvednsti ptřebné pr klegiální styl řízení Pdnikatelské dvednsti vztahy s ddavateli a zákazníky / chápání jejich ptřeb, chápání / rzvj bru, udávání / rzeznávání trendů Zdrj: TNO-SEOR-ZSI 12
Buducí ptřeby dvednstí a znalstí pdle pracvníh zařazení Ve všech pracvních zařazeních budu stále větší důležitst získávat měkké dvednsti, zejména u vysce kvalifikvaných prfesních zařazení. V následujících letech bude zcela jistě pkračvat becný trend zvyšvání dvednstních pžadavků ve všech prfesích. Vzhledem k měnící se pdstatě jedntlivých pvlání ztratí pněkud na významu předem stanvené technické znalsti, zatímc velký důraz bude kladen na schpnst přizpůsbit se, učení se nvým kmpetencím a celživtní vzdělávání. Nvě vznikající kmpetence u kvalifikvanějších prfesí spčívají bvykle v tm, jak se učit, kmunikvat, interagvat a adaptvat se na měnící se prstředí, a jsu nástavbu kvalitníh vzdělání. Nvě vznikající kmpetence u středně kvalifikvaných prfesí služí převážně k plnění stanvených úklů a spčívají zejména v subrech knkrétních znalstí, které si lze svjit v prcesu učení. Klíčvé nvé dvednsti a znalsti ptřebné pr knkrétní prfese lze ppsat takt 1 : Manažeři: V rychlém scénáři Zelená efektivita se manažeři musí zaměřit na rychlé rzpznávání nvých trendů, zkumat mžnsti nvých trhů a dbytvých kanálů, investvat d vztahů se zákazníky, ptimalizvat prcesy a finance za účelem snížení nákladů. Důraz je kladen na znalsti (finanční, eklgická a další regulace), pdnikatelské a manažerské dvednsti, ale i na řešení prblémů (kreativita, iniciativnst), sbní rganizaci (flexibilita, zvládání stresu) a sciální dvednsti umžňující hledat nvá řešení (kmunikace, vytváření sítí). V pmalejších scénářích Žádné veřejné služby a Staré zvyky je důležité spíše zlepšvání a zajišťvání bchdů. Rvněž jsu zaptřebí sciální dvednsti, zejména vytváření sítí, aby se zlepšil převládající regulační systém. Ve scénáři Žádné veřejné služby jsu také důležité strategické (řídící) dvednsti. Obchdní a finanční specialisté: Scénář Zelená efektivita vyžaduje větší znalsti regulace, financí, bchdu (nvé typy bchdvání, např. výměna energií) a eklgické prblematiky. Pr pracvníky dbytu se zvyšuje důležitst kmunikace, vytváření sítí, jazyka a interkulturních schpnstí, jelikž trhy je nutn rzvíjet. Důležité je také řešení prblémů, pdnikatelské schpnsti a sbní rganizace, zejména vzhledem k rzsáhlým změnám v knkurenčním prstředí a v regulaci. Ve scénáři Staré zvyky se bjevuje puze jedna nvá dvednst, a t řízení prjektu (ptimalizace prcesů). Vcelku stabilní bchdní prstředí umžňuje bchdvat jak bvykle. Na důležitsti získávají pstupně řízení změny, řízení prjektů a zakázek, přejdeme-li ke scénáři Žádné veřejné služby a Zelená efektivita. Inženýři: Jak jedna z nejdůležitějších prfesí dpvídají inženýři za fungvání rzvdných sítí a výrbních závdů, které je nezbytné pr zajištění bezpečnsti ddávek. Trend psledních let k zaměstnávání kvalifikvanějších pracvníků za účelem zlepšení efektivity bude pkračvat, avšak mnhem silněji ve scénáři Zelená efektivita a méně ve scénáři Žádné veřejné služby. Znalsti budu zejména zaptřebí ve scénáři Zelená efektivita, kde jsu technlgické změny rzsáhlé a staví se neustále nvé závdy. Znalsti jsu také zaptřebí pr vývj nvých výrbních technlgií. Ve scénáři Žádné veřejné služby) pvede renesance uhelných elektráren k vyšší pptávce p dvednstech ptřebných pr stavbu a prvz takvých závdů. Ttéž platí pr recyklační závdy. Ve scénáři Staré zvyky jsu technické, elektrické a mechatrnické dvednsti důležité pr zajištění kvality výrby i rzvdných sítí. Sciální dvednsti, schpnst řešit prblémy, sbní rganizace a řídící 1 Předpkládané změny v hlavních skupinách dvednstí a znalstí jsu znázrněny v následujících tabulkách. Rzsáhlejší a pdrbnější ppis buducích ptřebných znalstí a dvednstí se nachází v hlavní zprávě, kde jsu pdrbněji rzlišeny pdle jedntlivých scénářů. 13
schpnsti jsu zaptřebí zejména ve scénáři Zelená efektivita. Optimalizace prcesů je nezbytná pr scénář Žádné veřejné služby. ICT specialisté: Sftware má klíčvu úlhu pr fungvání řady bchdních prcesů v sektru veřejných služeb. Prgramátři se významně uplatňují nejen v bchdních prcesech, ale také v řízení energetických systémů a strjů (např. prgramvání CNC). Vzhledem k čekávané mdernizaci přensvé a rzvdné infrastruktury ve všech scénářích bude prgramvání v sektru elektřiny, plynu a v blasti řízení systémů klíčvu nvu dvednstí. Ve všech scénářích bude zaptřebí prhlubvat znalsti infrmačních technlgií pr lepší rganizaci interních prcesů. Hlavní rzdíly v ptřebných dvednstech plynu ze skutečnsti, že ve scénáři Zelená efektivita bude mnhem silnější knkurenční prstředí, a ICT specialisté tak budu muset zapjit více sciálních dvednstí při splupráci s jinými bry (např. marketing a vývj prduktů) v různých reginech (jazyky, interkulturní vztahy) a budu muset zvlit pdnikavější přístup. Knkurence vyžaduje sbní rganizaci (zvládání stresu, rganizace času), řízení (řízení prjektů) a řešení prblémů, jelikž pžadavky zákazníků budu stále důležitější a manažeři budu pžadvat více dat ve vyšší kvalitě. Administrativa a služby zákazníkům: Zde bude vývj pdbný jak u ICT specialistů. Ve scénářích Žádné veřejné služby a Staré zvyky bude důležité řízení prjektů a IT aplikace, nebť řada pdniků bude muset investvat d primárních prcesů. Ve scénáři Zelená efektivita suvisejí ptřebné dvednsti s knkurencí firemní vývj bude mnhem více záviset na vztazích se zákazníky, flexibilitě, přesnsti, týmvé splupráci s statními divizemi a pskytvání kvalitních infrmací. Další prfese stavební dělníci, bsluha strjů, pmcní dělníci: Zavedení knkurence ve velkém měřítku zvýší význam sutěživsti. Přísná eklgická regulace změní skladbu prduktvéh srtimentu ve splečnstech pskytujících energii, vdu a zpracvání dpadu. Tyt změny budu mít velký dpad na výše pstavené prfese i na pdřízené prfese, které usnadňují jejich činnst. Na pracvníky v nejníže pstavených prfesích však bude dpad mnhem menší. Další prfese stavební dělníci, bsluha strjů a pmcní dělníci pcítí spíše zvýšený bjem práce, nikli však pžadavky na další dvednsti či kmpetence. Hlavní strategické vlby pr dsažení ptřebných dvednstí a znalstí Pr dsažení buducích ptřebných dvednstí a znalstí je zaptřebí účinných a včasných řešení, která jsu zde nazývána strategickými vlbami (viz tabulka níže). Strategické vlby se vztahují k středně- a dluhdbým cílům, ačkliv nvé ptřebné dvednsti a znalsti se mhu v praxi vynřit i v přítmnsti. Při hledání vhdných řešení je však nezbytné mít stále na paměti tent delší časvý hriznt. Prt bude ve většině případů vhdnější zvlit subr vzájemně prpjených strategických vleb než se zaměřvat na jediné řešení. Zaměřit se a vyřešit knkrétní ptřeby určitých dvednstí lze jen stanvením časvých pririt (c udělat nejdříve, c bude následvat) a pririt při rzdělvání zdrjů (včetně rzpčtvých) a následným dladěním všech detailů. Ptřebné dvednsti lze stanvit na různých úrvních, d psuzení na nárdní úrvni či dknce na celevrpské sektrvé úrvni, až k přesnějším zhdncením na reginální a pdnikvé úrvni. Určení ptřebných dvednstí a znalstí, ale i hledání vhdných řešení se pstupně musí stát nedílnu sučástí celkvé dluhdbé strategie, a t i pr malé a střední pdniky. Některá řešení lze nalézt v rámci samtnéh pdniku, tj. díky rerganizaci funkcí v rámci jedntlivých závdů neb mezi nimi, a t na základě nabídky (re)kvalifikačních drah neb aktivníh glbálníh vyhledávání zaměstnanců. Pr malé a střední pdniky, avšak zejména pr mikrpdniky bude takvé dluhdbě 14
zaměřené, strategicky rientvané řízení lidských zdrjů čast btížné zrganizvat a realizvat. Ptřebu stanvených dvednstí a znalstí lze suhrnně a včas řešit puze vhdným splečným pstupem všech zúčastněných stran, tedy celéh bru (firem, sektrvých rganizací a sciálních partnerů), šklicích a vzdělávacích institucí, zprstředkvatelských rganizací a v nepslední řadě také správních rgánů na všech úrvních (evrpské, nárdní, reginální i lkální). Ke schválení a zavedení balíčku prveditelných rzhdnutí je nutná splupráce. Nezbytným předpkladem pr přijímání rzhdnutí jsu také aktuální, cílené a splehlivé infrmace (tj. vhdné mnitrvání a analýza). Příklad: Pmůcka pr prvádění strategických vleb prfese: Manažeři 1. Jaký je maximální bjemvý dpad? Zvýšení 2. Jaká je maximální změna dvednstí? 20 3. Hrají malé a střední pdniky velku rli? An 4. Jedná se nárdní / evrpský / glbální sektr? Nárdní / evrpský 5. Je pracvní síla stará? Pněkud an 6. Je pracvní síla mál vzdělaná? Ne Vlba Je tat vlba realizvatelná? Zúčastnění 1 A. Nábr pracvníků z jiných sektrů Zejména ze sukrméh sektru (tj. bchdní a bankvní sektr) B. Nábr pracvníků z jiných členských zemí An, ale pr malé a střední pdniky je t btížné, navíc čast existuje jazykvá bariéra C. Nábr pracvníků z jiných než členských zemí Mžné, ale ne právě uvěřitelné (vysce kvalifikvaných manažerů je v Evrpě dstatek), nemžné pr malé a střední pdniky D. Nábr nezaměstnaných s přešklením neb bez něj Ve výjimečných případech P E. Nábr mladých lidí přím ze vzdělávacíh systému Dluhdbým řešením jsu učební pměry a manažerský výcvik pr mladé prfesinály F. Šklení a přešklvání zaměstnanců Pvýšení a další šklení v rámci firmy; btížné pr starší pracvníky G. Změna rganizace práce Týmvá práce, rzšiřvání (fúze, akvizice) H. Outsurcing a ffshring An, ale jen pr některé dvednsti P I. Změny v dbrném vzdělávání Nejsu nutné P P, V, VL, Z P, V, VL, Z J. Vytváření a nabízení nvých kursů Kursy šité na míru P, S, V K. Pskytvání infrmací nvých dvednstech Není nutné L. Zlepšvání image sektru An P, S, V, VL, O M. Intenzívnější splupráce mezi zúčastněnými Není nutná stranami Pznámky: P (pdnik), S (sektrvé rganizace a bchdní kmry), O (dbry), V (vzdělávání a šklení), VL (vlády), Z (zprstředkvatelské rganizace). * V úvahu se bere nejkrajnější scénář. P, V P,V P 15
16
Shrnutí: bjem pracvních míst, změny v dvednstech, strategické vlby a hlavní aktéři anticipačních patření pdle jedntlivých scénářů (výběr nejdůležitějších pracvních zařazení Staré zvyky Žádné veřejné služby Zelená efektivita Manažeři Obchdní a finanční specialisté Inženýři ICT specialisté 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři M Pčet: 4 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 1 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 1 Znalsti Nábr z jiných sektrů, nvá a na míru šitá šklení, změna dbrnéh vzdělávání, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V M Pčet: 1 Znalsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V I Pčet: 8 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 3 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 1 Znalsti, manažerské dvednsti Nábr z jiných sektrů, nvá a na míru šitá šklení, změna dbrnéh vzdělávání, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V M Pčet: 1 Znalsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V I Pčet: 20 Manažerské, pdnikatelské a sciální dvednsti, řešení prblémů, znalsti Nábr z jiných sektrů, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V I Pčet: 17 Manažerské, pdnikatelské a sciální dvednsti, znalsti, sbní rganizace, řešení prblémů Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V I Pčet: 20 Znalsti, řešení prblémů, sbní rganizace, řízení Nábr z jiných sektrů, nvá a na míru šitá šklení, změna dbrnéh vzdělávání, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V I Pčet: 10 Sciální dvednsti, řešení prblémů, sbní rganizace, management Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V 17
18
Závěry Veškeré závěry, dpručení a sudy byly prvedeny na dvu rvinách: na úrvni jedntlivých prfesí (mikr-úrveň), kde se zaměřují na vlby pdle dané prfese, a becněji na úrvni zúčastněných stran v sektru (včetně vzdělávacích a šklicích institucí) a zákndárné mci (mez-úrveň). První rvina je shrnuta v následující tabulce. Na mez-úrvni se pak dále rzlišuje mezi vzděláváním a výcvikem a statními hlavními závěry a dpručeními. Závěry a dpručení pr vzdělávání a výcvik 1) adaptvat a mdernizvat dbrné vzdělávání a výcvik (OVV) i všebecné vzdělávací systémy, avšak spíše na nárdní než celevrpské úrvni 2) zlepšit pskytvání infrmací ptřebných dvednstech a pžadavcích na jedntlivé prfese: nezbytné pr zlepšení výcviku a vzdělávání 3) splupracvat se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a prhlubit splupráci v blasti vzdělávání a výcviku 4) psílit splupráci hledně výcvikvých patření specifických pr daný sektr za účelem nabízení flexibilníh a aktuálníh výcviku 5) usnadnit splupráci při výcviku mezi jedntlivými malými a středními pdniky: tut iniciativu budu pdprvat nárdní šklicí rgány a sektrvé sciálně partnerské rganizace. Iniciativa bude dtvána z veřejných prstředků, včetně šíření svědčených metd 6) budvat splečná výcvikvá zařízení za účelem snížení nákladů, zejména pr malé pdniky 7) zvyšvat flexibilitu na základě mdularizace vzdělávání a šklení a zavedení frem smíšenéh studia, tj. kmbinace různých vzdělávacích prstředků, studijních metd a frem, pdprvat decentralizvané, nezávislé a efektivní vzdělávání, nezávisle na čase a prstru 8) pskytvat speciální kursy sestavené pdle charakteristiky příslušnéh sektru 9) pskytvat speciální kursy pr starší pracvníky 10) zlepšvat průhlednst a kvalitu výcviku a zlepšvat mžnsti mezinárdníh uznávání dbrných kvalifikací 11-13) více se zaměřvat na kmbinaci něklika dvednstí, kmbinvání technických a měkkých dvednstí, pdprvat interdisciplinární a multidisciplinární studium 14) zajišťvat zvyšvání kvalifikace pr technické výrbní pracvníky s nízku kvalifikací. 19
Ostatní hlavní závěry a dpručení 1) zlepšvat splupráci mezi všemi zúčastněnými stranami 2) zlepšvat image sektru mezi mladými lidmi a práceschpnu ppulací jak celkem, zejména mezi ženami 3) předvídat faktry změn pr sektr je velmi důležitý vývj technlgií a jejich aplikace, změny v dstupnsti a cenách přírdních zdrjů a eklgická i tržní regulace 4) zajistit stabilitu v legislativě, aby byl mžné přijímat dluhdbá investiční rzhdnutí v blasti eklgických technlgií, např. pkud jde regenerativní aplikace, jadernu a udržitelnu energii 5) zlepšvat prfesní pradenství a pskytvat infrmace mžnstech na trhu práce 6) zvýšit mezinárdní a mezisektrvé uznávání svědčení 7) rganizvat předávání znalstí a dbrnsti mezi starými a nvými členskými zeměmi 8) rganizvat a usnadňvat předávání zkušenstí starších pracvníků mladým 9) zaměstnávat starší pracvníky déle, pdprvat dbrný výcvik pr zaměstnance ve vyšším věku 10) výrazně investvat d lidskéh kapitálu a celživtníh vzdělávání, cž umžní udržet si knkurenceschpnst a reagvat na příznivé i méně příznivé scénáře buducíh vývje. 20