LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY TESTOVÁNÍ ADSORBENTŮ PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK Z ODPADNÍCH PLYNŮ EVA JUROVÁ, KAREL CIAHOTNÝ a KATEŘINA LEPKOVÁ Ústav lyáreství, koksochemie a ochray ovzduší, Vysoká škola chemicko-techologická v Praze, Techická 5, 166 28 Praha 6 eva.jurova@vscht.cz Došlo 29.10.04, řeracováo 27.11.04, řijato 5.1.05. Klíčová slova: adsorce, orgaické látky, čištěí odadích lyů Obsah 1. Úvod 2. Adsorčí materiály ro čištěí odadích lyů 3. Cíle ráce 4. Exerimetálí část 4.1. Měřeí adsorčích kaacit 4.2. Rovice adsorčích izoterem 4.3. Testováí termické desorce 5. Výsledky a diskuse 5.1. Parametry adsorčích izoterem 5.2. Vyhodoceí termické desorce 6. Závěr 1. Úvod V moha techologických rocesech uikají do ovzduší áry orgaických látek, které je třeba zachycovat a odstraňovat, rotože vykazují škodlivé účiky a lidské zdraví. Velká část orgaických olutatů ochází ředevším z rocesů a techologických rovozů oužívajících těkavá orgaická rozouštědla, jako jsou ař. lakovy, barvíry a tiskáry. Dále se velké možství orgaických látek uvolňuje ři skladováí ohoých hmot a v extrakčích rocesech. Výzamým zdrojem zečištěí ovzduší orgaickými látkami je také odar z ádrží automobilů a salováí fosilích aliv. Podle údajů ČHMÚ se zečištěí ovzduší těkavými orgaickými látkami sižuje 1. Za osledích 12 let kleslo zečištěí ovzduší těkavými orgaickými látkami a území České reubliky a oloviu z hodoty 441 kilotu za rok aměřeé v roce 1990 a hodotu 220 kt za rok 2002. Přesto je třeba možství těchto olutatů dále sižovat. Jedím ze zůsobů odstraňováí ar orgaických látek z ovzduší je jejich adsorce a evých adsorbetech. V současosti jsou k tomuto účelu ejvíce oužíváy uhlíkaté adsorbety. Jejich vysoká cea a omezeá oužitelost vede k hledáí ových adsorčích materiálů. Pozorost je věováa ředevším zeolitům, které vykazují vysoké adsorčí schoosti ro orgaické látky s malými molekulovými hmotostmi. Byla objevea ložiska řírodích zeolitů, které jsou schoy selektivě adsorbovat molekuly lyů a ar. Světové zásoby mierálích zeolitů jsou odhadováy a desítky bilióů tu a jsou soustřeďováy zejméa v USA, Mexiku, Jaosku, Koreji, Číě, Itálii a Bulharsku. Výzamá jsou i ložiska a východím Slovesku v lokalitě Nižý Hrabovec 2. 2. Adsorčí materiály ro čištěí odadích lyů Prví skuiu adsorbetů tvoří uhlíkaté adsorčí materiály, mezi které řadíme aktiví koks, aktiví uhlí, uhlíkatá molekulová síta a uhlíková vláka a tkaiy. Jedá se o eolárí adsorbety vyráběé karboizací. Suroviou ro výrobu uhlíkatých adsorbetů může být téměř jakýkoli materiál bohatý a uhlík, obvykle čeré ebo hědé uhlí. Dalšími oužívaými materiály jsou aříklad rašelia, skořáky ořechů, ligit a dřevěé iliy 3. Jedotlivé druhy uhlíkatých adsorbetů se liší zůsobem říravy a adsorčími schoostmi 4,5. Další skuiou jsou zeolity, které dále dělíme a řírodí a sytetické. Jedá se o krystalické látky a bázi hydratovaých hliitokřemičitaů, jejichž mimořádé vlastosti jsou dáy secifickou krystalickou stavbou. Základí stavebí jedotkou je tetraedr [SiO 4 ] solu s tetraedrem [AlO 4 ]. Tetraedr [AlO 4 ] ese záorý áboj, který je vyrovává katioty alkalických kovů a kovů alkalických zemi 2,6. Vitří struktura je tvořea kaálky a dutiami řesě defiovaých rozměrů a tvarů, ve kterých jsou vázáy molekuly vody a výměých katiotů. Chemické složeí zeolitů je možé osat sumárím vzorcem: Me z+ (m/z)[al m. Si. O 2(+m) ]. q H 2 O V současé době se velmi rozvíjí řírava sytetických zeolitů, kterých již bylo řiraveo více ež 200 rozdílých strukturích tyů. Dále jsou oužíváy adsorbety a bázi silikagelu. Jsou to olárí adsorbety tvořeé ředevším oxidem křemičitým s říměsemi jiých oxidů do 5 %. Obvykle se vyrábí z alkalického roztoku křemičitau sodého (vodí sklo). 431

V osledí době je zájem vědců věová vývoji kombiovaých adsorbetů a bázi silikagelu a aktivího uhlí. Přiravují se vášeím jemě mletého aktivího uhlí do vodího skla. Takto řiraveé adsorbety mají velice dobré adsorčí schoosti, ředevším ro orgaické látky 2. 3. Cíle ráce Na trhu adsorčích materiálů je abízea řada adsorbetů v růzých ceových relacích. Systematickým orováváím jejich adsorčích schoostí ro jedotlivé účely oužití se však ikdo ezabývá. Výrobci adsorčích materiálů často euvádějí dostatečě odrobé secifikace adsorčích schoostí abízeých roduktů. Projektati avrhující čisticí zařízeí racující a riciu adsorce tak většiou stojí řed roblémem výběru srávého adsorbetu k určitému kokrétímu účelu oužití. Otimálí adsorbet by měl eje vykazovat co ejvětší adsorčí kaacitu ro látky, které mají být searováy, ale měl by umožňovat sadou a účiou desorci zachyceých látek, která je v říadě těkavých látek většiou rováděa zvýšeím teloty. S ohledem k těmto ožadavkům byly staovey také ásledující cíle ráce: otestovat ředstavitele základích druhů adsorčích materiálů ro adsorci ar olárích i eolárích orgaických látek z lyé a arí fáze, vyhodotit aměřeé údaje s oužitím rovic Lagmuirovy a Dubiiovy adsorčí teorie, u vybraých adsorbetů s dostatečou adsorčí kaacitou otestovat možosti termické desorce asyceého adsorbetu. 4. Exerimetálí část 4.1. Měřeí adsorč ích kaacit Pro měřeí adsorčích kaacit bylo vybráo osm komerčě dostuých adsorčích materiálů s růzými adsorčími schoostmi: tři vzorky aktivího uhlí (SC40 a C46 dodávaé firmou Silcarbo, AP4-60 od firmy Chemviro Carbo), vzorek adsorbetu a bázi silikagelu (KC Trockeerle WS dodávaý firmou Egelhard Process Chemicals GmbH), vzorek kombiovaého adsorbetu složeého z aktivího uhlí a silikagelu (Evisorb B+ firmy Egelhard Process Chemicals GmbH), dva vzorky řírodího zeolitu (Eetex Kia těžeý v Číě a Kliotilolit těžeý a Slovesku) a vzorek sytetického zeolitu (Baylith TE G273 dodávaý firmou Bayer Werk Leverkuse). Fyzikálí vlastosti oužitých adsorbetů jsou uve- Obr. 1. Schéma aaratury ro měřeí adsorčích izoterem; 1 vzduchové membráové čeradlo, 2 láhev ro vyrováí ulsů, 3 regulačí vetil, 4 kodezačí sušeí, 5 sušeí a silikagelu, 6 sušeí a molekulovém sítu, 7 jehlový vetil, 8 kailárí růtokoměr, 9 syceí arou orgaické látky v robublávacích lahvích s fritou, 10 směšovací lahev, 11 adsorbéry se vzorky, 12 odvod ezachyceých ar do digestoře, 13 chladič, 14 vstu chladící vody, 15 výstu chladící vody, 16 teloměr, 17 ifralama, 18 relé, 19 vetilátor, 20 kotrolí teloměr, 21 termostatovaá skříň Tabulka I Fyzikálí vlastosti oužitých adsorbetů Adsorčí materiál BET ovrch [m 2 g] Objem órů [ml g 1 ] Iodové číslo [mg g 1 ] výrobce VŠCHT výrobce VŠCHT výrobce Secifikace adsorčích schoostí uvedeá výrobcem Silcarbo SC40 1100 1232 0,61 1050 CCl 4 a C 6 H 6 Silcarbo C46 1300 1249 0,59 CCl 4 a C 6 H 6 Chemviro Carbo AP4-60 1050 1071 0,51 1000 CCl 4, C 4 H 10 a C 6 H 6 KC-Trockeerle WS 650 596 0,45 0,45 H 2 O Evisorb B+ 800 725 0,7 0,8 H 2 O Baylith TE-G 273 8 0,03 H 2 O a CO 2 Kliotilolit 24 0,07 Eetex Kia 68 0,06 432

dey v tabulce I. Tabulka uvádí hodoty udávaé výrobcem a hodoty aměřeé a VŠCHT Praha a řístroji Coulter SA 3100. Před exerimetem byly adsorbety rozemlety a řesítováy. Získaé frakce 1 až 3 mm byly termicky aktivováy ři telotě 200 C. Jako adsorbáty byly oužity čtyři orgaické látky s růzými fukčími skuiami aceto, tolue, cyklohexao a deka. Údaje o základích fyzikálích vlastostech oužitých adsorbátů otřebých k výočtům byly řevzaty z literatury 9. Adsorčí izotermy byly měřey růtočou gravimetrickou metodou, která sočívá v rosáváí směsi iertího lyu (vysušeý vzduch) a adsorbátu o kostatím arciálím tlaku řes vrstvu adsorbetu. Měřeí robíhalo v termostatovaé laboratorí aaratuře, jejíž schéma je uvedeo a obrázku 1. Modelové směsi orgaická látka vzduch byly řiravováy míseím vzduchu asyceého arami orgaické látky s čistým vzduchem. Vzduch, čeraý membráovým čeradlem do aaratury, byl ejrve zbave vzdušé vlhkosti kodezací a dále byl adsorčě dosušová a silikagelu a molekulovém sítu 5A. Vysušeý vzduch byl oté rozděle do dvou roudů. Prví roud byl vede do ádob s orgaickou látkou, v ichž byl asyce jejími arami. Druhý roud vzduchu byl oužit k ředěí rvího roudu ve směšovací lahvi. Tím bylo dosažeo otřebého arciálího tlaku ar orgaické látky ve vzduchu. Ze směšovací lahve byla směs vedea do deseti adsorbérů. Přírůstky hmotosti adsorbátu byly zjišťováy v ravidelých itervalech vážeím s řesostí 0,1 mg. Po ustaveí rovováhy byl odečte celkový hmotostí řírůstek adsorbátu a cyklus se oakoval ři vyšším arciálím tlaku adsorbátu. Měřeí bylo rovedeo ři relativích tlacích adsorbátu 0,005; 0,01; 0,1 a 0,9. Tyto hodoty byly zvoley roto, že u ěkterých růmyslově dodávaých adsorbetů je ro beze udáváa adsorčí kaacita rávě ři těchto arciálích tlacích. Adsorčí izotermy acetou byly roměřováy za teloty 25 C, tolueu, cyklohexaou a dekau za teloty 20 C. W 0 T s a = ex B log VT β 4.3. Testováí termické desorce Testováí termické desorce robíhalo ve dvou krocích. Nejdříve byl testovaý adsorbet asyce do rovovážého stavu říslušým adsorbátem a oté ásledovala termická desorce v laboratorí aaratuře zázorěé a obr. 2. Jako adsorbáty byly oužity aceto a tolue. Z adsorbetů byly a základě dobrých výsledků z ředchozí série měřeí vybráy Evisorb, Silcarbo C46 a Kliotilolit. Adsorbety byly termicky aktivováy a oužity ve formě dodávaé výrobcem. Adsorčích izotermy byly měřey v obdobé laboratorí aaratuře, jako v rví sérii měřeí za laboratorí teloty, zásobí lahve s adsorbátem byly temerováy ve vodím termostatu a 25 C. Celkem byly astavováy čtyři hodoty arciálího relativího tlaku adsorbátu: 0,1; 0,3; 0,5 a 0,8. Desorce adsorbátu z adsorbetu asyceého do rovovážého stavu robíhala zvýšeím jeho teloty za současého romýváí sušeým laboratorím vzduchem. Průtok vzduchu byl udržová a hodotě 200 dm 3 h 1. Ve vzduchovém termostatu byly astavováy teloty 80, 120 a 160 C. Průtok vzduchu byl udržová a kostatí hodotě 200 dm 3 h 1. (2) 4.2. Rovice adsorč ích izoterem Pro výočet růběhu adsorčích izoterem z aměřeých adsorčích kaacit byly v této ráci oužity Lagmuirova a Dubiiova adsorčí rovice. Lagmuirova teorie byla zvolea roto, že i řes svou jedoduchost obvykle dobře vystihuje růběh aměřeých dat. Z literatury 7 byla řevzata ve tvaru: X X K L. s = 1 K L. 0 + s Dubiiova teorie byla zvolea, rotože je založea a ředokladu kailárí kodezace adsorbátu v órech adsorbetu, což dobře vystihuje adsorci těkavých adsorbátů 8. Obvykle se uvádí ve tvaru: (1) Obr. 2. Schéma aaratury ro měřeí desorce; 1 vzduchové membráové čeradlo, 2 regulačí vetil, 3 kodezačí sušeí, 4 sušeí a silikagelu, 5 sušeí a molekulovém sítu, 6 jehlový vetil, 7 kailárí růtokoměr, 8 termostatovaá ec, 9 adsorbér se vzorkem, 10 kotrolí teloměr, 11 odvod ezachyceých ar do digestoře 5. Výsledky a diskuse 5.1.Parametry adsorč ích izoterem V laboratorí aaratuře byly aměřey adsorčí kaacity osmi adsorbetů ro čtyři orgaické látky. 433

Tabulka II Naměřeé adsorčí kaacity Adsorbet Adsorčí kaacita [hm. %] ro / s 0,005 0,01 0,1 0,9 Aceto, 25 C ρ[g m 3 ] 1,2 2,3 25,7 208,5 Evisorb 12 13 19 53 Eetex Kia 4 4 5 6 Kliotilolit 3 3 4 7 Baylith 6 6 8 9 Trockeerle 11 12 17 32 Silcarbo SC40 13 17 29 37 Silcarbo C46 19 24 36 49 Chemviro Carbo 14 17 27 33 Tolue, 20 C ρ[g m 3 ] 0,5 1,1 12,0 97,5 Evisorb 6 8 18 59 Eetex Kia 1 1 1 27 Kliotilolit 1 1 1 4 Baylith 1 2 2 4 Trockeerle 5 7 17 32 Silcarbo SC40 26 29 38 42 Silcarbo C46 34 36 44 51 Chemviro Carbo 24 28 34 37 Cyklohexao, 20 C ρ[g m 3 ] 0,3 0,56 6,0 48,7 Evisorb 17 10 28 Kliotilolit 1 1 1 Baylith 1 2 2 Silcarbo SC40 31 39 46 Silcarbo C46 20 26 29 Chemviro Carbo 30 34 38 Deka, 20 C ρ[g m 3 ] 0,3 0,6 7,0 56,6 Evisorb 7 8 18 45 Eetex Kia 2 2 2 4 Kliotilolit 3 3 3 5 Baylith 5 5 5 6 Trockeerle 5 7 18 27 Silcarbo SC40 29 31 35 36 Silcarbo C46 35 37 41 44 Chemviro Carbo 27 28 30 31 Výsledky měřeí jsou uvedey v tabulce II. V říadě cyklohexaou byly z techických důvodů aměřey je 3 body adsorčí izotermy a dva vzorky ebyly vyhodocey (vzorek Eetex Kia evykazoval žádou adsorčí kaacitu a u vzorku KC-Trockeerle WS docházelo k chemické reakci mezi adsorbetem a adsorbátem). Z aměřeých dat je zřejmé, že ejvhodějšími adsorbety ro odstraňováí ízkých kocetrací orgaických látek z lyých směsí za daých odmíek jsou aktiví uhlí dodávaá firmou Silcarbo, zejméa vzorek s komerčím ozačeím Silcarbo C46. Při vysokých kocetracích adsorbátů se ale vhodější jeví oužití směsého adsorbetu Evisorb B+. Vzorky zeolitů vykazovaly oroti ostatím adsorbetům malé adsorčí kaacity. Sytetický zeolit Baylith TE G273 měl ři ízkých kocetracích adsorbátu vyšší adsorčí schoosti ež zeolity řírodí, 434

Tabulka III Odhady kostat Dubiiovy rovice Adsorbet B [K ] W 0 /V T [mmol g 1 ] Evisorb 163,6 0,64 0,2 Eetex Kia 6,2 0,02 0,5 Kliotilolit 9,0 0,14 0,3 Baylith Trockeerle 38,3 0,05 0,5 Silcarbo SC40 36,8 0,00 1,7 Silcarbo C46 48,9 0,00 1,3 Chemviro Carbo 32,6 0,00 1,9 Tolue Evisorb 67,4 0,02 0,7 Eetex Kia 11,9 0,84 0,2 Kliotilolit 12,5 0,54 0,3 Baylith Trockeerle 31,9 0,00 1,3 Silcarbo SC40 42,3 0,00 1,1 Silcarbo C46 38,6 0,00 1,8 Chemviro Carbo deka Evisorb 49,5 0,01 0,8 Eetex Kia 107,3 2,71 0,1 Kliotilolit 144,2 3,00 0,1 Baylith Trockeerle 27,6 0,00 1,5 Silcarbo SC40 Silcarbo C46 Chemviro Carbo Cyklohexao Evisorb 70,7 0,05 0,5 ale ři vysokých kocetracích adsorbátu byla jejich adsorčí kaacita srovatelá, obzvláště v říadě adsorce tolueu. Přestože mají řírodí zeolity ižší adsorčí schoosti ro orgaické látky ež ostatí adsorbety, je jejich oužití možé, zvláště díky jejich velice ízkým ceám. Naměřeá data byla dále osáa rovicemi Lagmuirovy a Dubiiovy adsorčí teorie. K výočtům byl oužívá očítačový rogram ro elieárí regresí aalýzu 10. Lagmuirovu rovici ebylo možé k oisu aměřeých křivek využít, rotože ři arciálím tlaku adsorbátu 0,9 docházelo k velkým odchylkám od aměřeého růběhu dat v důsledku kailárí kodezace adsorbátu uvitř órů adsorbetů. Odhaduté kostaty Dubiiovy rovice jsou uvedey v tabulce III. Vzhledem k tomu, že byly měřey ouze 4 body a odhadováy 3 arametry, byly kofidečí itervaly regresích arametrů atolik široké, že ebylo možé dobře odhadout všechy hodoty kostat. V takových říadech ejsou hodoty v tabulce uvedey. Pro kostatu β Dubiiovy rovice byla zvolea hodota 1,0. Údaje o adsorčích kaacitách jedotlivých adsorbetů a z ich vyočteé kostaty Dubiiovy rovice lze výhodě využít ři avrhováí kokrétích adsorčích zařízeí určeých k odstraňováí acetou, tolueu, cyklohexaou, -dekau a dalších orgaických látek ze směsí se vzduchem. Postu ři alikaci Dubiiovy adsorčí teorie k výočtu adsorčích izoterem dalších orgaických látek je odrobě osá v literatuře 11. 5.2.Vyhodoceí termická desorce Termická desorce byla testováa v laboratorí aaratuře ři telotách 80, 120 a 160 C. Pro exerimet byly vybráy 3 adsorbety a aceto a tolue jako adsorbáty. Byly osuzováy dva arametry celkové desorbovaé možství ři jedotlivých telotách (tab. IV) a doba desorce. Průběh atáctihodiové desorce u jedotlivých adsorbetů a orgaických látek je atrý z obr. 3. Nejleší možosti termické desorce vykazoval směsý materiál Evisorb B+, u kterého bylo v říadě tolueu dosažeo ejvyšší účiosti desorce 99,5 %. Při telotě 80 C čií úbytek obou adsortů 97 % již o dvou hodiách desorce. Vzorek Silcarbo C46 vykazoval v říadě Tabulka IV Desorbovaé možství Adsorbet Desorbovaý odíl z celkového adsorbovaého možství [%] aceto, telota C tolue, telota C 80 120 160 80 120 160 Evisorb 97,3 97,3 98,0 97,0 98,6 99,5 Kliotilolit 56,8 68,7 89,2 56,5 69,5 95,2 Silcarbo C46 91,5 95,4 96,6 70,7 86,6 91,8 435

120 x d, % Xd, % 80 40 s K L T V T W 0 X X 0 β arciálí tlak adsorbátu v lyé fázi, Pa tlak sytých ar adsorbátu, Pa kostata, bezrozměrá kostata, bezrozměrá telota, K molárí objem adsorbovaé látky, m 3 kmol 1 limití objem adsorčího rostoru, m 3 kg 1 skutečě adsorbovaé možství adsorbátu, mmol g 1 možství adsortu, odovídající moomolekulárímu okrytí celého ovrchu, mmol g 1 afiití koeficiet, bezrozměrý 0 0 5 10 t d, h 15 Aceto-Silcarbo C46 Aceto-Evisorb Aceto-Kliotilolit Obr. Tolue-Silcarbo 3. Průběh termické C46 desorce; Tolue-Evisorb aceto Tolue-Kliotilolit Silicarbo C46, aceto Evisorb, aceto Kliotilolit, tolue Silicarbo C46, tolue - Evisorb, tolue - Kliotilolit acetou vysokou účiost desorce (96,6 %) v oměrě krátkém časovém itervalu, zatímco v říadě tolueu trvala desorce 34 h a maximálí účiost desorce byla 91,8 %. Nejižší účiost desorce vykazoval vzorek Kliotilolitu ři telotách 80 a 120 C. Při telotě 80 C bylo u obou adsorbátů desorbováo ouze 56 % adsorbátu. Při telotě 160 C desorbovaé možství rostlo a dosahovalo 89,2 % ro aceto a 91,8 % ro tolue, což je možství srovatelé s ostatími vzorky adsorbetů. 6. Závěr Nejvyšší adsorčí kaacity ro testovaé orgaické látky aceto, tolue, cyklohexao, deka vykazovaly vzorky aktivího uhlí C46 a SC40 dodávaé firmou Silcarbo a směsý materiál tvořeý aktivím uhlím a silikagelem Evisorb B+. Vzorky řírodích zeolitů vykazovaly ižší adsorčí kaacity, ale vzhledem k jejich ízké ceě jsou také vhodým adsorčím materiálem ro zachycováí orgaických látek. Průběh adsorce orgaických látek a uhlíkatých adsorbetech a silikagelu je ve většiě říadů možé dobře osat rovicí Dubiiovy adsorčí teorie. Použité vzorky adsorbetů bylo možé regeerovat termickou desorcí. Směsý adsorčí materiál Evisorb B+ bylo možé dobře desorbovat již ři 80 C, u aktivího uhlí Silcarbo C46 bylo možé aceto účiě desorbovat již ři telotě 120 C. Účiá desorce tolueu však vyžadovala zahřátí až a telotu 160 C. Řešeí této roblematiky bylo realizováo za fiačí odory vyčleěé z rostředků výzkumého záměru MSM 223200003 řešeého a Fakultě techologie ochray rostředí VŠCHT Praha. Sezam symbolů a adsorbovaé možství adsorbátu, kmol kg 1 B kostata secifická ro adsorbet, K t d, h LITERATURA 1. Macháček, P. (ČHMU): ísemé sděleí. 2. Barthe D., Breitbach M.: Adsortiostechik. Sriger, Berli 2001. 3. Chiag Y.-Ch., Chiag P.-Ch., Huag Ch.-P.: Carbo 39, 523 (2001). 4. Ciahotý K.: Vlastosti, výroba a oužití uhlíkatých adsorbetů. Skritum VŠCHT, Praha 1997. 5. Poec V., Kor Z., Čerý S.: Adsorce a tuhých látkách. SNTL, Praha 1968. 6. Ghobarkar O., Schäf O., Guth U.: Prog. Solid St. Chem. 27, 29 (1999). 7. Moore W. J.: Fyzikálí chemie. SNTL, Praha 1981. 8. Smíšek M., Čerý S.: Aktiví uhlí. SNTL, Praha 1964. 9. Steileiter H. D., Novotý V., Beda E.: Požárě a bezečostě techické charakteristické hodoty ebezečých látek. Staatsdruckerei, Berli 1990. 10. Zámostý P., Bělohlav Z.: Comut. Chem 23, 479 (1999). 11. Ciahotý K.: Chem. Prům. 71, 20 (1996). E. Jurová, K. Ciahotý, ad K. Leková (Deartmet of Gas, Coke ad Air Protectio, Istitute of Chemical Techology, Prague): Testig of Adsorbets for Removal of Volatile Orgaic Comouds from Exhaust Gases Removal of volatile orgaic comouds (VOC) usig adsortio was ivestigated. Four orgaic comouds (acetoe, toluee, decae ad cyclohexaoe) ad eight commercial adsorbets were used for determiatio of adsortio isotherms. A flow laboratory aaratus workig o gravimetric ricile was used for the measuremet of adsortio isotherms at 20 C or 25 C. Subsequetly, thermal desortio for three adsorbets ad two orgaic comouds was tested. Desortio rocesses were carried out by heatig a saturated adsorbet i a electric ove. For evaluatio of exerimetal data, the Lagmuir ad Dubii adsortio theories were used. The highest adsortio caacities were obtaied for activated carbo adsorbets roduced by Silcarbo Co. Natural zeolites show very low adsortio caacities. The best desortio efficiecy was observed for Evisorb B+. 436