Zhodnocení přesnosti měření
|
|
- Zdeňka Jarošová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zhodoceí přesosti měřeí 1. Chyby měřeí Měřeím emůžeme ikdy zjistit skutečou (pravou) hodotu s měřeé veličiy. To je způsobeo edokoalostí metod měřeí, měřicích přístrojů, lidských smyslů i proměých podmíek při měřeí. Záleží a okolostech měřeí, jak se ke skutečé hodotě veličiy přiblížíme. Výsledkem měřeí je hodota, která se od skutečé hodoty s liší a jejich rozdíl je chyba měřeí, (1) s kterou emůžeme ikdy přesě určit (vzhledem k ezalosti hodoty s ), pouze odhadout. Chyba charakterizuje odchylku aměřeé hodoty veličiy od skutečé hodoty a proto se azývá absolutí chyba a je vyjádřea v jedotkách měřeé veličiy. Přesost aměřeé hodoty ěkdy však ázorěji vyjadřuje relativí chyba defiováa vztahem, r () a je možo ji vyjádřit v procetech. pozámka pod čarou Chyba má dvě složky systematickou a áhodou, které se liší svým původem. Vzhledem k tomu, že skutečá (pravá) hodota měřeé veličiy je eperimetálě edosažitelá, je uté provádět potřebé výpočty a odhady pomocí kovečě skutečé hodoty, což je hodota, která je velice blízká skutečé hodotě a jejíž přesost určeí je vyhovující pro daý účel. Je možé ji získat použitím tabulkové hodoty staoveé jiým měřicím zařízeím, jehož chyba měřeí je výrazě meší ebo hodoty, která přísluší veličiě realizovaé referečím etaloem. Při odhadu relativí chyby podle () lze jako hodotu s, použít právě měřeou hodotu. s 1.1. Chyby systematické Systematické chyby zkreslují při opakovaém měřeí koaém za stejých podmíek správou hodotu měřeé veličiy stále stejým způsobem. Teoreticky by bylo možé je vyloučit, prakticky by to zamealo je alespoň částečě ohodotit pomocí přesějších přístrojů ebo zavést korekci a zpřesěí měřicí metody. V prai a zvláště v laboratorím cvičeí je teto požadavek těžko uskutečitelý a proto často provádíme odhad systematických chyb tak, že určujeme maimálí chybu m. Její výzam je takový, že chyba, které se při měřeí skutečě dopouštíme je vždy meší ebo aejvýš rova chybě m. Podle původu těchto chyb je třeba odlišit chyby způsobeé epřesostí měřidel, chyby metody a chyby pozorovatele. Systematické chyby způsobeé omezeou přesostí měřidel Určeí maimálí chyby můžeme provést ásledujícím dvojím způsobem. Buď budeme vycházet z dokumetace výrobce a ejsou-li žádé podklady, rozhodeme podle možosti odečítáí hodot a stupici přístroje. To se týká zvláště jedoduchých měřidel. Pro ěkteré sériově vyráběé přístroje výrobce udává ejvětší přípustou (maimálí) chybu m. Tím je zaručeo, že hodota veličiy aměřeá přístrojem bude mít v celém jeho rozsahu chybu aejvýš rovou maimálí chybě. 1
2 Maimálí chyba je pro elektrické aalogové (ručkové) měřicí přístroje výrobcem udáváa pomocí třídy přesosti T p. Údaj o třídě přesosti je obvykle uvede v pravém dolím rohu pod stupicí přístroje. Podle platé ormy je třída přesosti číslo z řady 0,1; 0,; 0.5; 1; 1.5;,5; 5. Třída přesosti vyjadřuje v procetech použitého rozsahu maimálí chybu měřeé hodoty. Největší přípustou chybu m lze pak staovit podle vztahu Tp, (3) m 100 m kde m je ejvětší možá aměřeá hodota určeá rozsahem. V případě, že počátek stupice představuje ulovou měřeou hodotu, pak se údaj m azývá jmeovitý rozsah přístroje. Největší přípustá chyba je stejá, ať měříme v kterékoli části rozsahu, zatímco poměr maimálí chyby k aměřeé hodotě, tedy relativí chyba měřeé hodoty (vyjadřovaá v procetech) m m r, je tím meší, čím větší je měřeá hodota vzhledem k maimálí hodotě použitého rozsahu. Proto při těchto měřeích docilujeme tím větší relativí přesosti čím blíže je údaj přístroje ke koci stupice. Příklad. Měřicím přístrojem METRA PU 500 s jmeovitým rozsahem I m = 10 ma byl změře proud I = 8,3 ma. Podle techických údajů výrobce je třída přesosti T p =,5% a ejvětší přípustá chyba měřeého proudu je podle vztahu (3) m I = (,5/100). 10 ma = 0,5mA. Relativí chyba aměřeé hodoty proudu je pak m r, I = 0,5/ 8,3 = 0,030 = 3 %. U digitálích (číslicových) měřicích přístrojů se skládá maimálí chyba m výrobcem staoveá ze dvou složek : m 1, závislé a velikosti měřeé hodoty a vyjadřovaé v procetech měřeé hodoty a m, závislé buď a použitém rozsahu (v tom případě vyjádřeé v procetech použitého rozsahu) ebo vyjádřeé počtem jedotek (digitů) ejižšího místa číslicového displeje a zvoleém rozsahu. Příklad. Měřicím přístrojem METEX M4650 bylo aměřeo apětí U = 1,5136 V a jmeovitém rozsahu U m = V. V tomto rozsahu je mezí údaj číslicového displeje 1,9999V. Největší přípustá chyba je podle údaje výrobce dáa hodotou 0,05% z měřeé hodoty a dále 3-mi jedotkami (digity) ejižšího místa číslicového displeje. Údaj 0,05% z měřeé hodoty přestavuje chybu m 1,U = (0,05/100).1,5136 V = 7, V a údaj 3 jedotky ejižšího místa číslicového displeje zameá chybu m,u = 0,0003 V = V. Celková ejvětší přípustá chyba je m U = (7, ).10-4 V = 10, V a po zaokrouhleí a dvě platé číslice m U = (1,1).10-3 V. Relativí chyba aměřeé hodoty je pak m r,u = (1,1).10-3 V /1,5136 V = 0,00077 = 0,07 %. Jestliže výrobce eudává iformace o přesosti měřidla, musíme sami odhadout maimálí chybu m aměřeé hodoty. Obvykle lze chybu m odhadout tak, že ji položíme rovu části ejmešího dílku a stupici přístroje, kterou jsme schopi ještě rozlišit. Zpravidla to bývá 1/ ejmešího dílku ebo celý dílek. Teto způsob určeí chyby souvisí s tím, že optimálí hodota ejmešího dílku by měla být výrobcem staovea tak, abychom mohli a stupici odečítat hodoty aměřeé veličiy v souladu s přesostí daého přístroje ebo měřidla. V ásledující tabulce (tab.1) jsou uvedey hodoty maimálích chyb pro ejčastěji používaá měřidla
3 Měřidlo Měřítko pásové Měřítko posuvé Mikrometrické měřítko Váhy aalytické, Váhy laboratorí (podle typu) 7Stopky mechaické Stopky elektroické Teploměry Tab.1 Maimálí chyba (0,5 - ) mm (0,05 0,1) mm (0,005-0,01) mm (0,001-0,03) g (0,01 0,3) g (0,1-0,3) s (0,001-0,1) s Závisí a děleí stupice a velikosti jedoho dílku, až (1 - ) ásobek ejmešího dílku Je třeba si také uvědomit, že ěkdy použitá metoda způsobuje, že eí využita uvedeá přesost měřicích přístrojů. Např. jestliže přesé elektroické stopky ovládá pozorovatel pomocí páčkového spíače, v tom případě eí chyba měřeého času dáa maimálí chybou stopek, ale reakčí dobou pozorovatele (cca 0,3 s). Systematické chyby použité metody Vzikají edokoalostí použitého způsobu měřeí, zjedodušujícími podmíkami měřicí metody, přibližostí vztahů použitých pro popis měřeého objektu za daých podmíek ebo evhodostí použitého způsobu měřeí. Při vážeí to může být apř. erespektováí růzého vztlaku vzduchu a závaží a vážeý předmět, když mají růzé objemy. Opravu těchto chyb je možé provést zavedeím korekce, která zpřesí výsledek měřeí, apř. provedeím přesějšího výpočtu výsledku při zahrutí vztlaku vzduchu atd. Pokud se oprava eprovede je uto provést odhad a tuto chybu. Systematické chyby pozorovatele Tyto chyby vyplývají z edokoalých pozorovacích možostí člověka, vzikají špatou smyslovou koordiací pozorovatele apř. reakčí dobou při měřeí časových údajů, omezeou rozlišovací schopostí oka, úkosem (paralaou) při čteí a stupici, epřesým odhadem částí dílků stupice atd. Tyto chyby lze vyloučit tím, že subjektiví měřeí ahradíme objektivím pomocí přesého čidla spojeého s měřicím přístrojem. 1.. Chyby áhodé Předpokládejme, že vliv systematických chyb byl korigová. Budeme-li provádět opakovaá měřeí téže veličiy za stejých podmíek, zjistíme, že výsledky jedotlivých měřeí se poěkud liší. To je způsobeo velkou řadou vlivů jedotlivě epostižitelých. Jsou to prostorové fluktuace veliči, které měřeí provázejí jako je tlak, teplota, vlhkost, magetické pole ebo apř. malé variace mechaických částí eperimetálího zařízeí (apř. třeí ) apod. Náhodou chybu si můžeme obecě představit složeou z velkého počtu velmi malých, ojediěle epozorovatelých, elemetárích chyb. Zdroje těchto elemetárích chyb ejsou pod aší kotrolou (vlivy ekotrolovatelé) a mají za ásledek vzik chyb, které sice elze vyloučit, které však při velkém počtu opakovaých měřeí vykazují statistické zákoitosti a tyto zákoitosti můžeme použít k odhadu vlivu áhodých chyb a přesost měřeí. 3
4 Základí zákoitosti áhodých chyb u takovýchto souborů si přiblížíme ásledujícím příkladem. V laboratoři bylo provedeo 1000 měřeí délky tyčky z tvrdé gumy. Všecha měřeí byla provedea stejým mikrometrem v místosti, ve které teplota epravidelě kolísala v rozmezí (0 ) o C. Na mikrometrickém měřítku se daly spolehlivě odečítat hodoty po 0,01mm. V souboru aměřeých hodot i ( i =1,..1000) bylo celkem deset růzých hodot a to od 19,95 mm po 0,01 mm až do 0,04 mm. Číslo i vyjadřující počet, kolikrát se ěkterá z těchto hodot vyskytuje se azývá absolutí četost této hodoty. Získaé četosti spolu s odpovídajícími aměřeými hodotami jsou uvedey v tabulce (tab.) a také jsou graficky vyjádřey a obr. 1 jako svislé úsečky v závislosti a hodotě i. Tab. Kocovými body úseček v grafu se dá proložit křivka. Při počtu měřeí aměřeá hodota Abs.čet. relativ. (základí soubor) by rozděleí aměřeých i / mm i četost hodot bylo dokoale symetrické a 19, ,017 zázorňovala by jej symetrická křivka 19, ,048 zvoového tvaru (křivka v obr.1 - Gaussova 19, ,095 křivka) vyjadřující ormálí Gaussovo 19, ,150 rozděleí veličiy. Skutečá hodota měřeé 19, ,190 veličiy by odpovídala maimu křivky. 0, ,198 U souboru koečého počtu měřeí 0, ,154 (výběrový soubor) můžeme mluvit pouze 0,0 87 0,087 o ejpravděpodobější hodotě měřeé 0, ,043 veličiy, která se skutečé hodotě ejvíce 0, ,018 blíží, a tou je aritmetický průměr Obr.1 Normálí Gaussovo rozděleí výběrového souboru (často pouze Kocovými Kocovými body úseček v grafu se dá proložit křivka. Při počtu měřeí (základí soubor) by rozděleí aměřeých hodot bylo dokoale symetrické a zázorňovala by jej symetrická křivka zvoového tvaru (křivka v obr.1 - Gaussova křivka) vyjadřující ormálí Gaussovo rozděleí veličiy. Sklutečá hodota měřeé veličiy by odpovídala maimu křivky. U souboru koečého počtu měřeí (výběrový soubor) můžeme mluvit pouze o ejpravděpodobější hodotě měřeé veličiy, která se skutečé hodotě ejvíce blíží, a tou je aritmetický průměr výběrového souboru (často pouze aritmetický průměr) i 1, (4) i kde i jsou aměřeé hodoty a počet měřeí. Jestliže zvětšujeme počet měřeí, hodota aritmetického průměru se více blíží skutečé hodotě veličiy. Z tvaru křivky v grafu lze soudit a rozptyl aměřeých Obr. Normálí rozděleí s růzým rozptylem 4
5 hodot i a tedy a přesost měřeí. V obr. jsou zázorěy křivky k, jejichž vrcholy odpovídají sice stejé hodotě (u výběrového souboru stejému aritmetickému průměru), ale růzé přesosti měřeí (ejštíhlejší křivce k přísluší ejvětší přesost měřeí, křivce k 1 ejmeší přesost). Mírou rozptylu je směrodatá odchylka základího souboru, odpovídající poloze ifleího bodu a Gaussově křivce. Rozptyl hodot výběrového souboru charakterizuje směrodatá odchylka výběrového souboru s daá vztahem s ( ) 1 i i 1 (5) Protože opakovaá měřeí se vyhodocují pomocí aritmetického průměru, používá se častěji směrodatá odchylka aritmetického průměru výběrového souboru s (často pouze azývaá směrodatá odchylka aritmetického průměru), pro kterou platí s s ( i ) i 1 ( 1) (6) Ke zpracováí opakovaých měřeí můžeme s výhodou použít statistického režimu odchylku podle vztahu (5), jejíž ozačeí závisí a typu kalkulátoru. Tlačítko může být ozačeo symboly s ebo 1 (příp. s 1), zatímco symboly ebo (příp s ) ozačují tlačítko dávající směrodatou odchylku základího souboru podle vztahu i 1 ( i ). (7) Δ vymezující kolem Na základě směrodaté odchylky je možo spočítat chybu aritmetického průměru iterval spolehlivosti. Skutečá středí hodota měřeé veličiy leží s pravděpodobostí P = 1 - v itervalu Δ ; Δ, kde Δ t f s t f s ( ) ( ). (8) t (f) je koeficiet Studetova rozděleí (Studetův koeficiet - viz. tab. 3), je zvoleá hladia výzamosti (riziko), f = - 1 je počet stupňů volosti, je počet měřeí. Volíme-li α = 0,05, tedy P = 0,95, pak s pravděpodobostí P = 1- = 95% leží skutečá hodota měřeé veličiy v itervalu ( Δ). Pro biologické systémy je vhodé používat α = 0,05. Je-li počet měřeí = 10, pak odečteme v tabulce koeficiet t α (f) =,6. Výběr ěkterých hodot Studetových koeficietů je uvede v Tab.3. 5
6 Tab.3 Vybraé hodoty Studetových koeficietů 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0, f t α (f),776,6,093,04,01,000 Postup při zpracováí opakovaých měřeí a kalkulačce ebo a počítači: 1) astaveí statistického programu a kalkulačce či počítači a vložeí aměřeých dat, ) odečteí aritmetického průměru, 3) odečteí směrodaté odchylky s a výpočet směrodaté odchylky aritmetického průměru s s, 4) volba hladiy výzamosti, zjištěí hodoty Studetova koeficietu pro daé f = 1 (viz tab.3) a výpočet absolutí chyby Δ t ( f) s, 5) vyjádřeí výsledku ve formě = ( ) s jedotkou měřeé veličiy. Absolutí chybu zaokrouhlíme a jedo ebo dvě platá místa a výsledek zaokrouhlíme a stejý řád jako absolutí chybu, 4) příp. výpočet relativí chyby () = / jako poměrého čísla ebo po vyásobeí 100 vyjádřeé v procetech.. Staoveí chyb při epřímých metodách měřeí Cílem přímé metody bylo zjistit hodotu jedié veličiy, měřeí se provádělo buď jedou ebo opakovaě. V případě epřímých metod, kdy se staovuje veličia y a základě vztahu, ve kterém vystupuje jeda ebo více přímo měřeých veliči 1 a kostat C 1...C tj. y f(... 1,C1...C ), platí pro výpočet chyby (y) záko hromaděí chyb (ěkdy též záko šířeí chyb). Jestliže pro zjedodušeí budeme předpokládat, že chyby kostat jsou zaedbatelé vzhledem ke zámým chybám ( 1 )...( ) měřeých veliči 1..., má záko hromaděí chyb tvar y y y Δ( y) Δ 1 Δ... Δ 1 (9) Pro účely laboratorího cvičeí používáme jedodušší formu tohoto zákoa ve tvaru Δ( y) Δ( 1 ) Δ( )... Δ( ) (10) y y y 1 Obecý vzorec (0.9) lze ve speciálích případech fukčích závislostí ahradit jedodušším výrazem pro výpočet chyby epřímo měřeé veličiy. 1. V případě fukce vyjádřeé jako k-ásobek (k je číselá kostata) měřeé veličiy y k je chyba výsledé veličiy y = k (11) 6
7 tedy k-ásobek chyby měřeé veličiy.v případě fukce vyjádřeé jako součet ebo rozdíl měřeých veliči 1 a y 1, je chyba y výsledé veličiy Δy Δ 1 Δ (1). V případě fukce vyjádřeé jako -tá mocia měřeé veličiy y k ( k je číselá kostata) je ejvhodější vyjádřit relativí chybu ( y ) Δ( y y ) výsledé veličiy a platí vztah ( y). (13) 3. V případě fukce vyjádřeé jako souči moci měřeých veliči y k , kde k,,, jsou reálé kostaty, je relativí chyba (y) výsledé veličiy určea relativími chybami jedotlivých měřeých veliči 1, podle vztahu ( y) α 1β γ (14) 1 4. Podle (14) lze vyjádřit apř. relativí chybu (y) fukce y k 1 (k je číselá kostata) vztahem ( y) 1. (15) 5. Pro relativí chybu (y) fukce y 1, uvedeé výše pod bodem 1 platí podle (1) ( y) Δ( 1 ) Δ 1 Δ 1 (16) 1 7
6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.
6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola
VíceZákladní požadavky a pravidla měření
Základí požadavky a pravidla měřeí Základí požadavky pro správé měřeí jsou: bezpečost práce teoretické a praktické zalosti získaé přípravou a měřeí přesost a spolehlivost měřeí optimálí orgaizace průběhu
Víceveličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou
1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i
VíceOVMT Přesnost měření a teorie chyb
Přesost měřeí a teorie chyb Základí pojmy Naměřeé údaje ejsou ikdy absolutě přesé, protože skutečé podmíky pro měřeí se odlišují od ideálích. Při každém měřeí vzikají odchylky od správých hodot chyby.
VíceSTATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson
STATISTIKA Statistika se těší pochybému vyzameáí tím, že je ejvíce epochopeým vědím oborem. H. Leviso Charakterizace statistického souboru Statistický soubor Prvek souboru Zak prvku kvatitativí teplota,
VíceZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti
VíceDeskriptivní statistika 1
Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky
VíceNejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
VíceOdhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
VíceP2: Statistické zpracování dat
P: Statistické zpracováí dat Úvodem - Statistika: věda, zabývající se shromažďováím, tříděím a ásledým popisem velkých datových souborů. - Základem statistiky je teorie pravděpodobosti, založeá a popisu
Více[ jednotky ] Chyby měření
Chyby měřeí Provedeme-l určté měřeí za stejých podmíek vícekrát, jedotlvá měřeí se mohou odlšovat (z důvodu koečé rozlšovací schopost měř. přístrojů, áhodých vlvů apod.). Chyba měřeí: e = x x x...přesá
VícePravděpodobnost a aplikovaná statistika
Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 4. KAPITOLA STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 16.10.2017 23.10.2017 Přehled témat 1. Pravděpodobost (defiice, využití, výpočet pravděpodobostí
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základy měřeí eelektrických veliči.. Měřicí řetězec Měřicí řetězec (měřicí soustava) je soubor měřicích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, aby bylo ožě split požadovaý úkol měřeí, tj. získat iformaci
VíceIntervalové odhady parametrů
Itervalové odhady parametrů Petr Pošík Části dokumetu jsou převzaty (i doslově) z Mirko Navara: Pravděpodobost a matematická statistika, https://cw.felk.cvut.cz/lib/ee/fetch.php/courses/a6m33ssl/pms_prit.pdf
VíceVYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské techologie ISBN 978-80-214-4352-5 VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ doc. Ig. Jaroslav PROKOP, CSc. 1 1 Fakulta strojího ižeýrství,
VíceNáhodný výběr 1. Náhodný výběr
Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti
Více1 Úvod { }.[ ] A= A A, (1.1)
Obsah Obsah... Úvod... 3 Základí pojmy počtu pravděpodobosti... 7. Základí statistické pojmy... 7. Fukce áhodých veliči... 8.3 Charakteristiky áhodých veliči... 0.4 Některá rozděleí pravděpodobosti....5
Víceodhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.
10 Cvičeí 10 Statistický soubor. Náhodý výběr a výběrové statistiky aritmetický průměr, geometrický průměr, výběrový rozptyl,...). Bodové odhady parametrů. Itervalové odhady parametrů. Jedostraé a oboustraé
VícePro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).
STATISTIKA Statistické šetřeí Proveďte a vyhodoťte statistické šetřeí:. Zvolte si statistický soubor. 2. Zvolte si určitý zak (zaky), které budete vyhodocovat. 3. Určete absolutí a relativí četosti zaků,
VíceCvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu
Cvičeí 6: Výpočet středí hodoty a rozptylu, bodové a itervalové odhady středí hodoty a rozptylu Příklad 1: Postupě se zkouší spolehlivost čtyř přístrojů Další se zkouší je tehdy, když předchozí je spolehlivý
VíceMezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.
ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém
VíceOdhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:
Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy
Více2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE
STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí stejorodosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
Vícevají statistické metody v biomedicíně
Statistika v biomedicísk ském m výzkumu a ve zdravotictví Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. EuroMISE Cetrum Ústav iformatiky AV ČR R v.v.i. Proč se používaj vají statistické metody v biomedicíě Biomedicísk
Více3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.
3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet
Vícevají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví
Statistika v biomedicísk ském výzkumu a ve zdravotictví Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. EuroMISE Cetrum Ústav iformatiky AV ČR R v.v.i. Literatura Edice Biomedicísk ská statistika vydáva vaá a Uiverzitě
VíceZáklady statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková
Základy statistiky Zpracováí pokusých dat Praktické příklady Kristia Somerlíková Data v biologii Zak ebo skupia zaků popisuje přírodí jevy, úlohou výzkumíka je vybrat takovou skupiu zaků, které charakterizují
VíceStatistika. Statistické funkce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc
Statistika Statistické fukce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc Základí pojmy tabulkových kalkulátorů Cílem eí vyložit pojmy tabulkových kalkulátorů, ale je defiovat pojmy vyskytující se
Více10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR
Středí hodoty, geometrický průměr Aleš Drobík straa 1 10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR V matematice se geometrický průměr prostý staoví obdobě jako aritmetický průměr prostý, pouze operace jsou o řád vyšší: místo
VíceZávislost slovních znaků
Závislost slovích zaků Závislost slovích (kvalitativích) zaků Obměy slovího zaku Alterativí zaky Možé zaky Tříděí věcé sloví řady: seřazeí obmě je subjektiví záležitostí (podle abecedy), možé i objektiví
VíceChyby přímých měření. Úvod
Chyby přímých měřeí Úvod Př zjšťováí velkost sledovaé velčy dochází k růzým chybám, které ovlvňují celkový výsledek. V pra eestuje žádá metoda měřeí a měřcí zařízeí, které by bylo absolutě přesé, což zameá,
Více1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL
Elea Mielcová, Radmila Stoklasová a Jaroslav Ramík; Statistické programy POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Žádý výzkum se v deší době evyhe statistickému zpracováí dat. Je jedo,
VíceIntervalový odhad. nazveme levostranným intervalem pro odhad parametru Θ. Statistiku. , kde číslo α je blízké nule, nazveme horním
Lekce Itervalový odhad Itervalový odhad je jedou ze stadardích statistických techik Cílem je sestrojit iterval (kofidečí iterval, iterval spolehlivosti, který s vysokou a avíc předem daou pravděpodobostí
VícePopisná statistika - zavedení pojmů. 1 Jednorozměrný statistický soubor s kvantitativním znakem
Popisá statistika - zavedeí pojmů Popisá statistika - zavedeí pojmů Soubor idividuálích údajů o objektech azýváme základí soubor ebo také populace. Zkoumaé objekty jsou tzv. statistické jedotky a sledujeme
Více1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI
1. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika je vědí obor, který zkoumá zákoitosti přírodích jevů. Pozámka: Získáváí pozatků ve fyzice: 1. pozorováí - sledováí určitého jevu v jeho přirozeých podmíkách,
VíceV. Normální rozdělení
V. Normálí rozděleí 1. Náhodá veličia X má ormovaé ormálí rozděleí N(0; 1). Určete: a) P (X < 1, 5); P (X > 0, 3); P ( 1, 135 < x ); P (X < 3X + ). c) číslo ε takové, že P ( X < ε) = 0,
Více2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;
. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů koaých v přírodích ebo společeských vědách má iterpretaci pomocí reálé hodoty. Při takovýchto dějích přiřazujeme tedy reálá čísla áhodým jevům. Proto je důležité
VíceVY_52_INOVACE_J 05 01
Název a adresa školy: Středí škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková orgazace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačího programu: OP Vzděláváí pro kokureceschopost, oblast podpory 1.5 Regstračí
VíceÚloha II.S... odhadnutelná
Úloha II.S... odhadutelá 10 bodů; průměr 7,17; řešilo 35 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat, k čemu slouží itervalový odhad středí hodoty v ormálím rozděleí a uveďte jeho fyzikálí iterpretaci (postačí
Více1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE
ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí rovoměrosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
VíceCvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu
Cvičeí 6: Bodové a itervalové odhady středí hodoty, rozptylu a koeficietu korelace, test hypotézy o středí hodotě při zámém rozptylu Příklad : Bylo zkoumáo 9 vzorků půdy s růzým obsahem fosforu (veličia
VíceL A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
VíceIntervalové odhady parametrů některých rozdělení.
4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:
VíceVýukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Základy práce s tabulkou Výukový modul III. Iovace a zkvalitěí výuky prostředictvím ICT Téma III..3, pracoví list 3 Techická měřeí v MS Ecel Průměry a četosti, odchylky změřeých hodot. Ig. Jiří Chobot
Více13 Popisná statistika
13 Popisá statistika 13.1 Jedorozměrý statistický soubor Statistický soubor je možia všech prvků, které jsou předmětem statistického zkoumáí. Každý z prvků je statistickou jedotkou. Prvky tvořící statistický
VíceMOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ
PŘÍSPĚVKY THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 0/008 MOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ STATISTICAL ASSESSMENT
Více0,063 0,937 0,063 0, P 0,048 0,078 0,95. = funkce CONFIDENCE.NORM(2α; p(1 p)
. Příklad Při průzkumu trhu projevilo 63 z dotázaých zákazíků zájem o iovovaý výrobek, který má být uvede a trh se zákazíky. Odvoďte a odhaděte proceto a počet zájemců v populaci s 95% spolehlivostí. Následě
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Bodové a itervalové odhady Nechť X je áhodá proměá, která má distribučí fukci F(x, ϑ). Předpokládejme, že záme tvar distribučí fukce (víme jaké má rozděleí) a ezáme parametr
VíceIlustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
VíceStatistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter.
Statistika Cíle: Chápat pomy statistický soubor, rozsah souboru, statistická edotka, statistický zak, umět sestavit tabulku rozděleí četostí, umět zázorit spoicový diagram a sloupcový diagram / kruhový
VícePravděpodobnostní modely
Pravděpodobostí modely Meu: QCEpert Pravděpodobostí modely Modul hledá metodou maimálí věrohodosti (MLE Maimum Likelihood Estimate) statistický model (rozděleí) který ejlépe popisuje data. Je přitom k
Více6. Posloupnosti a jejich limity, řady
Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme
Více8. Základy statistiky. 8.1 Statistický soubor
8. Základy statistiky 7. ročík - 8. Základy statistiky Statistika je vědí obor, který se zabývá zpracováím hromadých jevů. Tvoří základ pro řadu procesů řízeí, rozhodováí a orgaizováí, protoţe a základě
Vícei 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky
Téma 6.: Základí pojmy matematické statistiky Vlastosti důležitých statistik odvozeých z jedorozměrého áhodého výběru: Nechť X,..., X je áhodý výběr z rozložeí se středí hodotou μ, rozptylem σ a distribučí
VíceStatistika pro metrologii
Statistika pro metrologii T. Rössler Teto projekt je spolufiacová Evropským sociálím fodem a státím rozpočtem České republiky v rámci projektu Vzděláváí výzkumých pracovíků v Regioálím cetru pokročilých
VícePravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci
Pravděpodobostí model doby setrváí miistra školství ve fukci Základí statistická iferece Data Zdro: http://www.msmt.cz/miisterstvo/miistri-skolstvi-od-roku-848. Ke statistickému zpracováí byla vzata pozorováí
Vícejako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých
9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie
VícePřednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti
Předáška VI. Itervalové odhady Motivace Směrodatá odchylka a směrodatá chyba Cetrálí limití věta Itervaly spolehlivosti Opakováí estraé a MLE Jaký je pricip estraých odhadů? Jaký je pricip odhadů metodou
VíceChyby měření: 1. hrubé chyby - nepozornost, omyl, únava pozorovatele... - významně převyšuje rozptyl náhodné chyby 2. systematické chyby - chybné
CHYBY MĚŘENÍ Opakovaé měřeí téže fyzkáí večy evede vždy k přesě stejým výsedkům. Této skutečost bychom se evyhu, kdybychom měřeí provádě s ejvětší důkadostí a precsostí aopak, čím ctvější a přesější jsou
VíceLaboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:
ruhlář Michal 8.. 5 Laboratorí práce č. Úloha č. 9 Polarizace světla a Browův pohyb: ϕ p, C 4% 97,kPa Úkol: - Staovte polarizačí schopost daého polaroidu - Určete polarimetrem úhel stočeí kmitavé roviy
VíceOdhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Ig. Mchal Dorda, Ph.D. Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl σ atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt
VíceNáhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.
Náhodu bychom mohli defiovat jako součet velkého počtu drobých epozaých vlivů. V rámci přírodích věd se setkáváme s pokusy typu za určitých podmíek vždy astae určitý důsledek. Např. jestliže za ormálího
VícePři sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací
3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací
VíceSeriál XXX.II Zpracování dat fyzikálních měření
Seriál: Zpracováí dat fyzikálích měřeí V miulém díle seriálu jsme se sezámili s tím, co je to áhodá veličia, hustota pravděpodobosti a jak se dá v ěkterých případech odhadout typ rozděleí áhodé veličiy
VíceOdhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt celou populac, provádíme
VícePopisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007
Popisá statistika Zdeěk Jaák jaak@physics.mui.cz 9. prosice 007 Výsledkem měřeí atmosférické extikce z pozorováí komet a observatoři Skalaté Pleso jsou tyto hodoty extikčích koeficietů ve vlové délce 46
VíceČeské vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika
České vysoké učeí techické v Praze Fakulta dopraví Semestrálí práce Statistika Čekáí vlaku ve staicích a trase Klado Ostrovec Praha Masarykovo ádraží Zouzalová Barbora 2 35 Michálek Tomáš 2 35 sk. 2 35
VíceAnalýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály
Aalýza a zpracováí sigálů 3. Číselé řady, jejich vlastosti a základí operace, áhodé sigály Diskrétí sigál fukce ezávislé proměé.!!! Pozor!!!! : sigáleí defiová mezi dvěma ásledujícími vzorky ( a eí tam
VícePevnost a životnost - Hru III 1. PEVNOST a ŽIVOTNOST. Hru III. Milan Růžička, Josef Jurenka, Zbyněk Hrubý.
evost a životost - Hr III EVNOT a ŽIVOTNOT Hr III Mila Růžička, Josef Jreka, Zbyěk Hrbý zbyek.hrby@fs.cvt.cz evost a životost - Hr III tatistické metody vyhodocováí dat evost a životost - Hr III 3 tatistické
Více14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou
4. Testováí statistických hypotéz Úvod Při práci s daty se mohdy spokojujeme s itervalovým či bodovým odhadem parametrů populace. V mohých případech se však uchylujeme k jiému postupu, většiou jde o případy,
Více1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
VíceElementární zpracování statistického souboru
Elemetárí zpracováí statistického souboru Obsah kapitoly 4. Elemetárí statistické zpracováí - parametrizace vhodými empirickými parametry Studijí cíle Naučit se výsledky měřeí parametrizovat vhodými empirickými
Více1. Základy počtu pravděpodobnosti:
www.cz-milka.et. Základy počtu pravděpodobosti: Přehled pojmů Jev áhodý jev, který v závislosti a áhodě může, ale emusí při uskutečňováí daého komplexu podmíek astat. Náhoda souhr drobých, ezjistitelých
VíceSTATISTIKA. Základní pojmy
Statistia /7 STATISTIKA Záladí pojmy Statisticý soubor oečá eprázdá možia M zoumaých objetů schromážděých a záladě toho, že mají jisté společé vlastosti záladí statisticý soubor soubor všech v daé situaci
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického odporu
rčeo studetům středího vzděláváí s maturití zkouškou, druhý ročík, měřeí elektrického odporu Pracoví list - příklad vytvořil: Ig. Lubomír Koříek Období vytvořeí VM: říje 2013 Klíčová slova: elektrický
VícePŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR
PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR Ze serveru www.czso.cz jsme sledovali sklizeň obilovi v ČR. Sklizeň z ěkolika posledích let jsme vložili do tabulky 10.10. V kapitole 7. Idexy
VíceParametr populace (populační charakteristika) je číselná charakteristika sledované vlastnosti
1 Základí statistické zpracováí dat 1.1 Základí pojmy Populace (základí soubor) je soubor objektů (statistických jedotek), který je vymeze jejich výčtem ebo charakterizací jejich vlastostí, může být proto
VíceP1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
VíceOdhad parametrů normálního rozdělení a testy hypotéz o těchto parametrech * Věty o výběru z normálního rozdělení
Odhad parametrů ormálího rozděleí a testy hypotéz o těchto parametrech * Věty o výběru z ormálího rozděleí Nechť, X, X je áhodý výběr z rozděleí N ( µ, ) X, Ozačme výběrový průměr a = X = i = X i i = (
Více6. P o p i s n á s t a t i s t i k a
6. P o p i s á s t a t i s t i k a 6.. Pozámka: Při statistickém zkoumáí ás zajímají hromadé jevy a procesy, u kterých zkoumáme zákoitosti, které se projevují u velkého počtu prvků. Prvky zkoumáí azýváme
VíceNEPARAMETRICKÉ METODY
NEPARAMETRICKÉ METODY Jsou to metody, dy předmětem testu hypotézy eí tvrzeí o hodotě parametru ějaého orétího rozděleí, ale ulová hypotéza je formulováa obecěji, apř. jao shoda rozděleí ebo ezávislost
VíceUPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ
3..- 4.. 2009 DIVYP Bro, s.r.o., Filipova, 635 00 Bro, http://www.divypbro.cz UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ autoři: prof. Ig. Mila Holický, PhD., DrSc., Ig. Karel Jug, Ph.D., doc. Ig. Jaa Marková,
VíceIlustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
Vícef x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )
DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost I
8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu
VíceTento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i
: ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru
VíceStatistika. Jednotlivé prvky této množiny se nazývají prvky statistického souboru (statistické jednotky).
Statstka. Základí pojmy Statstcký soubo - daá koečá, epázdá moža M předmětů pozoováí, majících jsté společé vlastost (událost, věc,.) Jedotlvé pvky této možy se azývají pvky statstckého soubou (statstcké
VíceKomplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
VíceUŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII. J.Novák, A.Mikš. Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha
UŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII J.Novák A.Mikš Katedra fyziky FSv ČVUT Praha Kolorimetrické metody jsou velmi často používáy jako diagostické metody v řadě oblastí vědy a techiky. V čláku jsou ukázáy příklady
VíceÚloha III.S... limitní
Úloha III.S... limití 10 bodů; průměr 7,81; řešilo 6 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat postup kostrukce itervalových odhadů středí hodoty v případě obecého rozděleí měřeých dat (postačí vlastími
VíceČíselné charakteristiky náhodných veličin
Číselé charakteristiky áhodých veliči Motivace Doposud jsme pozali fukcioálí charakteristiky áhodých veliči (apř. distribučí fukce, pravděpodobostí fukce, hustota pravděpodobosti), které plě popisují pravděpodobostí
Více( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.
.. Derivace elemetárích fukcí II Předpoklady: Př. : Urči derivaci fukce y ; N. Budeme postupovat stejě jako předtím dosazeím do vzorce: f ( + ) f ( ) f f ( + ) + + + +... + (biomická věta) + + +... + f
Více} kvantitativní znaky. korelace, regrese. Prof. RNDr. Jana Zvárov. Obecné principy
Měřeí statistické závislosti, korelace, regrese Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. MĚŘENÍZÁVISLOSTI Cílem statistické aalýzy vepidemiologii bývá eje staovit, zda oemocěí závisí a výskytu rizikového faktoru,
VíceMendelova univerzita v Brně Statistika projekt
Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4
VícePE 301 Podniková ekonomika 2. Garant: Eva KISLINGEROVÁ. Téma Metody mezipodnikového srovnávání. Téma 12. Eva Kislingerová
PE 30 Podiková ekoomika Garat: Eva KISLINGEROVÁ Téma Metody mezipodikového srováváí Eva Kisligerová Téma Eva Kisligerová Vysoká škola ekoomická v Praze 003 - Mezipodikové srováváí Poprvé 956- koferece
Více17. Statistické hypotézy parametrické testy
7. Statistické hypotézy parametrické testy V této části se budeme zabývat statistickými hypotézami, pomocí vyšetřujeme jedotlivé parametry populace. K takovýmto šetřeím většiou využíváme ám již dobře zámé
VícePřednášky část 7 Statistické metody vyhodnocování dat
DŽ ředášky část 7 tatistické metody vyhodocováí dat Mila Růžička mechaika.fs.cvt.cz mila.rzicka@fs.cvt.cz DŽ tatistické metody vyhodocováí dat Jak velké rozptyly lze očekávat mezi dosažeými pevostmi ebo
Více