PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PŘÍVOZ AKTUALIZACE 2013-2017 OSTRAVA 1
OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Základní charakteristika památkvéh území 2.1 Vývj 2.2 MPZ v urbanistické struktuře města 2.3 MPZ ÚP, ÚAP 2.4 Urbanistick architektnické hdncení stávající zástavby 2.5 Infrastruktura 2.5.1 Kmunikační síť, dpravní bslužnst, parkvání, pvrchy 2.5.2 Parter MPZ 2.5.3 Městský mbiliář 2.5.4 Prluky a lkality určené k zástavbě 2.5.5 Parky a zeleň v MPZ 2.5.6 Demgrafická skladba byvatelstva 3. Cíle Prgramu regenerace 3.1 Celkvé zhdncení Prgramu regenerace 3.2 Celkvá analýza 3.3 Pdklady pr přípravu Prgramu regenerace 3.4 Plán realizace na rky 2013 2017 3.5 Realizace bnvy kulturní památky v rámci Prgramu regenerace MPZ 3.6 Kulturní památky v MPZ Přívz p celkvé bnvě Mapvé přílhy Lkace MPZ na území města Letecký snímek Kulturní památky Technický stav KP Prluky a stávající bjekty Zeleň Výřez Územníh plánu města Ostravy Katastrální mapa Blkvá mapa 2
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL Statutární měst Ostrava Prkešv náměstí 8, 729 30 Ostrava zastupené náměstkem: Ing. et Ing. Jiřím Srbu IČ: 00845451 DIČ: CZ00845451 (plátce DPH) ZPRACOVATEL JS Prperty, a.s. Chpinva 567/1 702 00 Ostrava-Přívz zastupena: Janem Schmejkalem předsedu představenstva zapsána v bchdním rejstříku vedenéh Krajským sudem v Ostravě, ddíl B, vlžka 3328 IČ: 27814742 DIČ: CZ27814742 3
2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PAMÁTKOVÉHO ÚZEMÍ 2.1. Vývj Histrický vývj Přívz se rzkládá v mravské části Ostravy. Vznikl patrně klem plviny 14. stletí při přechdu přes Odru na bchdní cestě z Opavy přes Mravsku Ostravu d Těšínska. První zmínka pchází z rku 1377. Jmén je dvzen d slva Převz a signalizuje jeh plhu v blízksti řeky. Přívz byl až d plviny 16.stletí lénem lmuckých biskupů v držení příslušníků drbné šlechty. Od 80.let 14.stletí byl rzdělen na dva díly. V jednm z nich byl i vrchnstenské sídl, tvrz, zmiňvané v plvině 15.stletí. V rce 1524 byly bě části Přívzu spjeny pět v jeden celek a v rce 1555 jej kupil se svlením lmuckéh biskupa měst Mravská Ostrava. V témže rce pustil biskup stravským Přívz z lenní závislsti a Mravská Ostrava pak zůstala přívzsku vrchnstí až d rku 1848. V důsledku rzdělení Slezska mezi Rakusk a Prusk rku 1742 se řeka Odra stala státní hranicí a Přívz phraniční bcí. Pčátek nvé epchy v dějinách Přívzu znamenal tevření nádraží Severní dráhy Ferdinandvy v rce 1847. Přívz d tht kamžiku plnil úlhu důležitéh železničníh uzlu s hlavním, sbním i nákladním nádražím pr měst Mravsku Ostravu. Přívzská stanice byla sučasně největší na trati Severní dráhy Ferdinandvy. Vedla tudy rvněž tzv. Báňská dráha, jejímž prstřednictvím byly v průběhu 2.plviny 19.stletí pstupně prpjeny všechny dly stravské části revíru. Přívzské nádraží se tak stal jedním z nejdůležitějších překladišť uhlí při jeh cestě ke sptřebitelům. Z průmyslvých dvětví se nejdříve začal rzvíjet dlvání kamennéh uhlí nejstarší šachta byla zalžena již ve 40.letech 19.stletí. Díky dbrému dpravnímu spjení záhy vznikaly i další průmyslvé pdniky, zaměřující se zejména na chemicku a železářsku výrbu. V nepslední řadě byl Přívz také významným střediskem plygrafickéh průmyslu. Přektná industrializace dříve zemědělské bce, která měla ještě v rce 1843 jen 423 byvatel, vyvlala prnikavé změny v sciálním i nárdnstním slžení byvatelstva. Na knci 19.stletí měl Přívz již více než 10 000 byvatel, z čehž velku část tvřili Němci a Pláci. Zásadní změna bce se drazila i ve vzhledu Přívzu. Na základě územníh plánu vídeňskéh architekta Camilla Sitteh z rku 1893 vznikl kl Nádražní třídy, v bezprstřední blízksti nádraží, zcela nvé centrum. Mdernímu urbanistickému celku dminval farní kstel a budva radnice. Typický městský charakter, který tak Přívz na přelmu 19. a 20.stletí získal, ptvrdil v rce 1900 i jeh pvýšení na měst. Ze svéh nvéh pstavení se všem Přívz neměl mžnst těšit příliš dluh. Brzy p vzniku Českslvenské republiky zapčala jednání slučení bcí bklpujících Mravsku Ostravu a vytvření tzv. Velké Ostravy. Sučástí Ostravy se Přívz stal již v rce 1924. Obec měla půvdně ve znaku rádl, d rku 1884 křídlené kl pluhu a nad ním vztyčenu vidlici a p jejích bu stranách stuhu převázaná dvě kladívka, d rku 1903 na tekucí vdě lďku s příčně ulženým pádlem a nad ní křídlené kl a zkřížená hrnická kladívka. Urbanistický vývj Výstavbu železnice a stravskéh hlavníh nádraží (r.1847) se citla někdejší ves Přívz na hlavní silniční spjnici s Ostravu a její význam značně vzrstl. Klíčvá plha bce, prudký vzestup byvatel a zvýšený zájem stavební místa, především při hlavní nádražní kmunikaci, přiměly becní radu Přívzu k vydání rzhdnutí zhtvení regulačníh plánu bce d r.1904, d něhž byl zahrnut i pžadavek nvéh parcelačníh plánu dnešníh centra. 4
O urbanistický návrh centra Přívzu byl r.1894 pžádán prgresivní vídeňský architekt českéh půvdu Camill Sitte (1843 1903), který svými teretickými díly i praktickými realizacemi plžil základy mderníh, plánvitéh urbanismu. Výstavbu centra stravskéh předměstí Přívzu vznikla pr Sitteh jak autra jedinečná příležitst vytvřit kncept města a vybudvat v něm sučasně bě hlavní dminanty kstel a radnici. Staveniště pr zalžení nvéh města Přívzu byl velké rvné ple na kraji vsi ddělené ptkem. Rychlý růst Ostravy pskytval výhdné pdmínky pr ucelený stavební pdnik, prtže Přívz se dstal d blasti přirzeně se rzšiřujícíh se města. Lze knstatvat, že se zde křížily zájmy venkvsky cítícíh byvatelstva s jeh pžadavky dbytčíh tržiště a náměstí, se zájmy městskými, danými pžadavky parcelace a situvání veřejných reprezentačních budv. Nvě zalžené centrum dává dsavadní vesnické bci charakter města, který ji ve smyslu veliksti i funkce příslušel a byla prt také v zápětí v rce 1900 legalizvána pvýšením na měst. Parcelaci území prvedl Camill Sitte v sedmi uzavřených blcích rzmístěných tak, aby pnechal trasu Nádražní třídy ve funkci hlavní sy a aby na ní, ve středu nvéh zalžení, umístil prstr náměstí s dminujícím dvjvěžím kstela v čele. Vznikla tak zajímavá kmpzice ve čtverci, v jehž úhlpříčkách jsu plženy hlavní kmpziční sy. Měst na tmt půdryse zalžené vytvřil jedntný, centrálně kmpnvaný subr, dmyšlený prvzně i výtvarně. Ústředním kmpzičním prvkem je bdélný prstr náměstí (tržiště), kde jsu situvány hlavní veřejné stavby bce v čele p severní straně prstranství mnumentální kstel s faru, v susedství za kstelem veřejný park, na nějž měl půvdně navazvat dětské hřiště. Vznikl zde něklik uličních prstrů, které vesměs pustily přímé trasy a jsu tupúhle zalmeny. Na architektnicky expnvaných místech, zejména na náržích, jsu situvány phledvě atraktivní mtivy, stré úhly, které vznikly při parcelaci blků, jsu výtvarně upraveny a eknmicky zvýhdněny sksením. Navrženu uliční sítí centra Přívzu Sitte dciluje ptické i prstrvé uzavřensti prstru a jeh interiérvéh djmu. Dalším výrazným článkem kmpzice je dstupňvání výškvé struktury zastavění. Nejvyšší zastavění (až 4 pdlaží) má prstr náměstí, střední výška zastavění (3 pdlaží) jak průměrná výška dmvních bjektů v prstru hlavní Nádražní ulice i vedlejších ulic a nejnižší zastavění (1 2 pdlaží) je na kraji severní části bvdu města. Celý subr (vybudván v letech 1895 1905) je kmpnván jak ucelená prstrvá jedntka v severní části bvdu navazující na nízké zastavění staré vsi, ve své jižní části je hlasem na městské zastavění Ostravy, s níž Přívz rychle splynul. Jedntná dba výstavby a ustálená praxe dkázaly dát celému subru výrazný dbvý charakter, který na některých místech dsáhl nadprůměrné výtvarné úrvně a djmu jedntně kncipvaných uličních prstrů. Nad běžný dbvý průměr vyniká především zástavba západní strany výchdníh blku náměstí s nárčně řešenými fasádami převážně secesníh charakteru, výrazvě či stylvě jedntnu výzdbu i příslušnu uměleck řemeslnu výbavu. Vlastní parcelace Sittem navržená se stala i při parcelační realizaci základem pzemkvéh členění. Navrhvané veliksti parcel, které pdle Sitteh měly dpvídat místním zvyklstem, byly pstupně děleny na menší a ty zastavvány. Ze srvnání plánu a realizace je zřejmé, že ve skutečnsti byl dcílen mnhem hustějšíh členění, ale že hlavní trasy základníh parcelníh dělení byly pnechány a jsu základem dnešní situace. 2.2 MPZ v urbanistické struktuře města Území městské památkvé zóny Přívz je situván na severu centrální části města v bezprstřední blízksti centrálníh stravskéh železničníh uzlu. Územím prchází páteřní kmunikace Nádražní třídy, kde je vedena i městská hrmadná dprava. Tat kmunikace zárveň prpjuje lkalitu MPZ Přívz s histrickým centrem Mravské Ostravy. 5
V přednádražím prstru je umístěna jedna z hlavních stravských tramvajvých a trlejbusvých tčen, zajišťující výbrnu dpravní dstupnst prakticky ze všech částí Ostravy. P jihvýchdní hranici MPZ prchází ulice Mariánskhrská, která je sučástí nejdůležitější severjižní městské dpravní radiály. 2.3 MPZ ve vazbě na ÚPMO, územně analytické pdklady Územní plán města Ostravy určuje tét lkalitě funkční využití Jádrvé území, které služí sustředění bčanské vybavensti splu s bydlením v centrálních částech bytných zón. V jádrvém území je vhdné umisťvat: Vybavenst centrálníh charakteru, služící danému i širšímu území: administrativa, peněžnictví, sudnictví, bchd, služby, stravvání, ubytvání, htely, zařízení kulturní, církevní, splečenská, muzejní, zábavní a zařízení pr vlný čas Nájemné bytvé dmy (nad 3.N.P.) s vestavěnu bčansku vybavenstí Příslušné kmunikace pěší, cyklistické, mtrvé, parkviště, hrmadné pdzemní i nadzemní a vestavěné parkvací garáže Zeleň veřejná a bytná V jádrvém území je přípustné umisťvat: Nájemné dmy bez bčanské vybavensti, knzuláty, rezidence Nerušící drbná výrba a služby Benzinvá čerpadla a servisní služby jak sučást garáží a parkingů Nezbytná technická vybavenst Občanská vybavenst necentrálníh charakteru: zařízení předšklní, šklská, sprtvní, zdravtnická, zařízení sciální péče Pr území MPZ není zpracvána pdrbnější územně plánvací dkumentace. Zásady pr chranu památkvých hdnt a histrické urbanistické kmpzice Priritu je uchvání a rehabilitace památkvých hdnt v území - je zajišťván především chranu památkvéh území a kulturních památek pdle platných předpisů (zákn č. 20/1987 státní památkvé péči, v platném znění, vyhláška č. 66/1988Sb., k prvedení zákna státní památkvé péči, v platném znění). Je nutn zajistit záchranu a bnvu významných kulturních památek v MPZ i v bezprstředním klí. Zásady budu uplatňvány při přizvání dalších stupňů územně plánvací dkumentace. respektvat urbanisticku kmpzici histrickéh jádra sídla, phledy a průhledy na významné dminanty MPZ, zachvat histricku parcelaci zachvat výškvu hladinu zástavby, uliční čáry respektvat veřejná prstranství, histrické cesty a pěší trasy respektvat plchy zeleně zachvat základní principy histrickéh urbanismu a architektnickéh výrazu zachvat histricku zástavbu a nvdbé architektnicky kvalitní bjekty, vylučit nežáducí zásahy v území (zejména změny v dpravních trasách, další demlice bjektů, nepřiměřená zástavba prluk) 6
při využití staveb a plch přihlížet k jejich kapacitním mžnstem (únsnsti stavby, území, prstru) se zřetelem na památkvu pdstatu území při stavebních úpravách a změnách staveb, které nejsu kulturními památkami zajistit bnvu směřující k nápravě případnéh rušivéh půsbení bjektu dstavby dvrních traktů připustit puze tehdy, pkud se nebudu rušivě uplatňvat z veřejnéh prstru či v panramatech, jejich bjem nesmí výrazně překrčit bvyklu zastavěnst v dané části sídla nvu výstavbu navrhvat přednstně na místě bjektů zaniklých, případné nvstavby situvat na pzemek pdle principů utváření histrickéh půdrysu sídla půdrysné a hmtvé řešení nvé výstavby musí krespndvat s histricku hmtvu strukturu a parcelací, nvstavby nesmějí rušivě vlivňvat půsbení histrických dminant a charakteristických panramat MPZ v MPZ neumisťvat velkplšná reklamní zařízení Zásady pr funkční využití území zachvat využití MPZ jakžt smíšenéh centrálníh území města s reprezentativní funkci a pestru škálu nabídky bčanskéh vybavení území histrických ulic rzvíjet jak symbiózu bydlení, bčanskéh vybavení a kulturních aktivit, pdprvat vznik drbných prvzven bchdů, galerií, řemeslných a výtvarných dílen hlavním principem navržených zásad je umžnit (při zachvání památkvých hdnt) mezený rzvj území a zajistit tak živst památek a MPZ nepřipustit výrbní a jiné pdnikatelské záměry, narušující bytnu phdu a prstředí MPZ 2.4 Urbanistick architektnické hdncení stávající zástavby Přestže již v bdbí první republiky byly některé bjekty částečně mdernizvány redukcí fasádníh detailu a nvým řešením bchdních parterů, udržvaly si svůj standard a uspkjivý stavební stav zajištěný průběžnu stavební údržbu. V bdbí p druhé světvé válce se však prjevuje pvážlivý pkles úrvně celéh sídelníh subru jak p stránce stavební a architektnické, tak z hlediska změny sciální struktury jeh byvatel. Převážná většina dmů byla zcela zanedbaná, pnechaná napspas pstupnému chátrání. Veškeré prváděné stavební úpravy naprst ignrvaly hlediska architektnická a estetická (dstraňvání štukvých prvků z fasád, výměny půvdních dřevěných prfilvaných dveřních a kenních tvrů za nevzhledné typvé, mnhdy s luxfervu výplní nadpraží, prvádění nevhdných keramických bkladů parterů, dstraňvání půvdních dlažeb v interiérech dmů ). Půvdní urbanistická struktura sídelníh útvaru byla částečně narušena některými demlicemi, především na ulici Mariánskhrská a demlice nárží ulic Nádražní a Macharva. Hdnta přívznéh subru nespčívá jen v urbanistické kncepci a architektuře řešených průčelí, ale stejný význam má i základní dispzice budv a jejich uměleck-řemeslné vybavení. Velká péče byla věnvána zejména řešení kmunikačních prstrů a schdišť. V mnha bjektech jsu dchvány půvdní secesní bklady a dlažby, kamenná schdiště se secesním litinvým zábradlím a bhatá štukvá výzdba chdeb. Všechny uměleckřemeslné hdnty dmvních interiérů by měly být plně respektvány, případně znvu uplatněny. 7
P rce 1998 se pět mění sciální struktura byvatel a prvádí se řada reknstrukcí bjektů se snahu jejich rehabilitaci. V mnha případech byly dplněny fasády štukvu výzdbu, byly dstraněny nevhdné keramické bklady sklů a nahrazeny kamenným bkladem, prvedla se výměna kvvých výkladců za dřevěné. Nvě prvedené reknstrukce a výstavba nvých bjektů: nvstavba budvy archívu vedle bývalé radnice (dnes Archív města) dům na nárží ulice Chpinva č.1 Nádražní celkvá reknstrukce bjektu (fasáda, nvé výkladce) dům na Nádražní třídě č.179 nárží Chpinva (lékárna U madny ) celkvá reknstrukce, nvé výkladce dům na Nádražní třídě č.176 celkvá reknstrukce, nvé výkladce dům na ulici Chpinvě č.10 - celkvá reknstrukce, nvé výkladce dům na ulici U tiskárny č.2 reknstrukce fasády, bnva střechy dům Čs.Spřitelny na nárží ulic Chpinva U tiskárny reknstrukce (fasáda, výkladce) Pžární kabinet na ulici Zákreisvě budva Hasičské muzeum Hasičskéh záchrannéh sbru Ostrava prvedena celkvá reknstrukce (fasáda, interiér včetně štukvých prvků, bnva střechy, nvá přístavba ve dvrní části) dmy na Wattvě ulici Lidvá škla a diagnstický ústav prava fasády celá západní frnta dmů na náměstí Svatpluka Čecha (prava fasády) výchdní strana náměstí dům ČSTV (bývalé Café Crs) prava střechy, výměna střešní krytiny prava fasád dvu dmů na Libušině ulici, celkvá bnva dmu Libušina č.10 dům na nárží ulic Nádražní a Jirské reknstrukce fasády náržní dům na ulici Nádražní a Mariánskhrská (bývalé OPBH) celkvá reknstrukce u celé řady dmů na ulici Nádražní byly pstupně prváděny pravy a běžná stavební údržba (prava ken, výkladců, nátěr fasád, prava střech) reknstrukce fasád dmů na náměstí Svatpluka Čecha č.1 a na ulici Chpinva č.3 fasády včetně úpravy parteru a výměny ken dmu na Špálvě ulcii č.16 celkvá bnva kstela Nepskvrněnéh Pčetí P.Marie celkvá bnva dmů Nám. Svatpluka Čecha č.8, č.9 celkvá kvalitní reknstrukce Nám. Svatpluka Čecha 2.5 Infrastruktura 2.5.1 Kmunikační síť, Dpravní bslužnst, parkvání, pvrchy Uliční síť centra Přívzu názrně dkumentuje Sitteh teretické základy. Vznikl zde něklik uličních prstrů, které jsu vesměs tupúhle zalmeny. Jejich napjení na hlavní prstr náměstí připmíná tzv. turbinvý typ. Frmvání jedntlivých ulic je následující: v jižní části je zalžena vidlice ulic Chpinvy a U tiskárny a jejich styk vytváří nárží v se náměstí. Přímé ulice zůstávají dvě: krátká spjvací ulička k radnici a hlavní dpravní kmunikace k nádraží Nádražní třída, jejíž půvdní trasu Sitte respektval. Tat třída zárveň vytváří předěl mezi severní a jižní částí urbanistickéh subru centra Přívzu a dpravně jej napjuje na centrální část Ostravy. Přirzenu hranici celéh subru pak tvří ulice, které jej pisují Ul. Jirská, Mariánskhrská, Macharva a Špálva. Tat prmyšlená uliční síť umžňuje ddnes bezprblémvé dpravní bslužení všech sedmi blků urbanistickéh subru. Městská hrmadná dprava vedená p ulici Nádražní 8
s tramvajvými a trlejbusvými zastávkami kvalitně prpjuje Přívz s statními částmi Ostravy. Parkvání díky dstatečné šíři kmunikací je umžněn prakticky ve všech ulicích, pdle místních pměrů pdélné neb šikmé. Šikmá parkvací stání jsu vytvřena i v kmunikacích v prstru centrálníh náměstí. K parkvání jsu v sučasné dbě využívána prvizrní parkviště vybudvaná v místech prluk p dmech demlvaných v minulsti. Lze knstatvat, že v případě centra Přívzu je k dispzici dstatečný pčet parkvacích stání. V buducnu, tak jak budu jedntlivé prluky pstupně zastavvány, je nutné v rámci nvých staveb zajistit dpvídající pčet parkvacích stání, a t na pzemku stavby, ppřípadě ve dvrech. Od rku 1998 prbíhá pstupná reknstrukce pvrchů jedntlivých kmunikací a chdníků. V rámci těcht reknstrukcí jsu prváděny i pravy a výměny sítí, tak aby byla zajištěna jejich dluhdbá živtnst. Dknčena je reknstrukce Nám. Svatpluka Čecha s kvalitními žulvými pvrchy, v plše náměstí dplněnými travnatými plchami, žulvu nvu dlažbu má i ulice Wattva. P reknstrukci je i celá Nádražní ulice s betnvu dlažbu čtvercvéh frmátu v žulvých brubnících na chdnících a asfaltvým pvrchem na kmunikaci. Tat frma bude pužita i ve všech statních ulicích, kde je reknstrukce prváděna v suvislsti s pravami a výměnu sítí. 2.5.2 Parter MPZ Stávající parter MPZ služí převážně kmerčním hlavně bchdním účelům. V minulsti, hlavně p rce 1949, byl d značné míry degradván, půvdní dřevěné skříňvé výkladce byly nahrazvány nevzhlednými kvvými výkladci, které jsu v sučasné dbě ve většině dmů. Pkud byly výkladce vyměněny za dřevěné, nebyly již bnveny půvdní skříňvé. Některé partery jsu z minulých db blženy nevhdnými keramickými bklady, půvdní kamenné skly jsu čast natřeny lejvými barvami, skly z uměléh kamene jsu zničeny. Všechny tyt nevhdné úpravy značně snižují památkvu hdntu celéh subru, a prt je věnvána jejich řádné rehabilitaci při bnvě dmů značná pzrnst rgánů památkvé péče. U nvě pravených dmů lze knstatvat, že tent nepříznivý stav byl d značné míry i s využitím dtačních prgramů města napraven. 2.5.3 Městský mbiliář V rámci reknstrukce Nám. Svatpluka Čecha a přilehlých ulic byl kmpletně vyměněn stávající nevhdný mbiliář (lavičky, dpadkvé kše, světlení). Nvý mbiliář je litinvý, lavičky v kmbinaci s dřevem. Jeh prvedení je histrizující a vhdně dplňuje prstředí MPZ. K světlení jsu pužita litinvá svítidla s lucernami, a t ve všech ulicích s výjimku ulic Nádražní, Macharva a Jirská, kde vzhledem k prfilu ulice světlení zajišťují klasická městská sudbá svítidla. 2.5.4 Prluky a lkality určené k zástavbě V letech 1962 1989 dcházel k demlicím půvdní zástavby Přívzu, a t i kvalitních dmů, jejich stavební stav t nevyžadval. Demlice velkplšná se týkala zejména zástavby v prstru železničníh tělesa a prstru budv hlavníh nádraží, kde byly vyburány veškeré bjekty technické budvy, sklady, pšta, htel Severní dráhy Ferdinandvy. V rámci sučasných hranic MPZ dšl k velké demlici dmů na nárží ulic Macharvy a Nádražní, v ulici Mariánskhrské a Chpinvy. 9
Vzniklé prluky jsu v sučasnsti využívány jak parkviště neb autbazary. D buducna se pčítá s jejich dstavbu přiměřené výšky (ddržení výškvé hladiny klní zástavby) a hmty při respektvání půvdní uliční čáry (mapvá přílha č.4). 2.5.5 Parky a zeleň v MPZ Zeleň v rámci MPZ byla v suvislsti s reknstrukcí Nám. Svatpluka Čecha vhdně redukvána a upravena. Ze stávající zeleně jsu nejhdntnější řady lip p krajích pdélných stran náměstí. Jejich pčty byly zredukvány na plvinu, cž umžnil další přirzený růst a vývj jejich krun. Půvdní suvislé řady s prpletenými krunami s tendencí růstu d výšky se změnily ve strmřadí s krunami slitérníh charakteru, které vtiskly celému prstru lehčí, prsvětlenější a přívětivější ráz. Chaticky půsbící ddatečné dsadby keřů a mladších strmů byly dstraněny. Zárveň se také lépe phledvě uplatnily bjekty vymezující náměstí. Zeleň v prstru náměstí dplňují vzrstlé jírvce na výchdní straně kstela. V ulici Macharva zůstal zachván stávající javrvé strmřadí. Na jihzápadní straně d ulice Jirské byl prčištěn a prsvětlen park tvřený vzrstlými jírvci, Byly z něh dstraněny nevhdné a neperspektivní křviny. 2.5.6 Demgrafická skladba byvatelstva Půvdní byvatelé bce Přívzu se zabývali převážně zemědělstvím. Přektný průmyslvý rzvj bce v 19. a na pčátku 20.stletí vyvlal prnikavé změny v eknmickém, sciálním, nárdnstním a splečenském živtě bce. Velký příliv nvých pracvních sil d nvě budvaných závdů a železniční správy něklikanásbně převýšil pčet zdejšíh starusedléh byvatelstva, cž se pchpitelně prjevil i na prudkém demgrafickém vývji bce. S přílivem nvých byvatel, hlavně Němců a Pláků, dšl i k výrazné změně nárdnstní struktury zdejší půvdně české bce. V dbě první republiky je centrum Přívzu bydlen převážně vyšší splečensku vrstvu, cž se pzitivně drazil i na stavu dmvníh fndu. P rce 1949 dchází k masivní imigraci brigádníků pracujících na šachtách, čast sciálně nepřizpůsbivých. Dchází k pstupné degradaci Přívzu z důvdu změny sciální struktury jeh byvatelstva. Od rku 1958 dchází k stěhvání byvatel d nvě budvaných sídlišť, uvlněné byty jsu sidlvány převážně rmským byvatelstvem. Bytvý a dmvní fnd není udržván, prjevuje se nechuť vlastníka bnvvat devastvané dmy, dchází k mnha demlicím, čast zbytečným. P rce 1992 v suvislsti s privatizací dmvníh fndu dchází k pzvlné změně sciální struktury byvatelstva Přívzu směrem ke středně příjmvým skupinám byvatel, a v tét suvislsti dchází k pstupné bnvě stavebníh subru v MPZ Přívz. Sučasné demgrafické prcesy v MPZ Přívz zhruba kpírují becné demgrafické trendy v území městskéh bvdu Mravská Ostrava a Přívz, ale i v celé Ostravě. Jde především trend demgrafickéh stárnutí a s tím spjený přesun byvatelstva z prduktivníh d pstprduktivníh věku a dále celkvý úbytek byvatelstva. V Ostravě je tent celkvý úbytek dále umcněn negativním migračním saldem. Demgrafická situace Ostravy se bude nadále zhršvat, pkud se nepdaří zastavit dchd především mladých lidí z města. Ke splnění tht cíle je ptřeba lidem ve městě nabídnut ptřebné zázemí, kvalitní živtní prstředí, vhdné pracvní příležitsti a další faktry přispívající k jejich spkjensti ve městě. Obnva kvalitníh stavebníh fndu a kultivace prstředí může být jedním z faktrů, které pmhu tent nepříznivý trend zpmalit či dknce zvrátit, minimálně v prstru MPZ. 10
3. CÍLE PROGRAMU REGENERACE 3.1 Celkvé zhdncení Prgramu regenerace Měst Ostrava se zapjil d Prgramu regenerace MPZ v rce 1994, kdy byla účast města v prgramu schválena zastupitelstvem města. Předchzí prgram regenerace byl zpracván na bdbí 2005 2009. Od rku 1994 se výrazně psílil kladný přístup k chraně a bnvě památkvých hdnt ve městě, nejen ze strany města, ale především ze strany vlastníků jedntlivých bjektů, za cž hvří, mim jiné, také v psledních letech stálý zájem zařazení d Prgramu regenerace. Jednal se regeneraci MPZ ve všech jejích slžkách. Byla bnvvána stavební pdstata dmů, zkvalitnění jejich funkcí, zhdncení a restaurvání památkvých prvků, mdernizace technickéh vybavení dmů, zajištění dluhdbé živtnsti pdzemních inženýrských sítí jejich reknstrukcí či výměnu, vytvření ptimálníh architektnickéh výrazu veřejných prstranství náměstí a ulic jejich vhdnu výdlažbu, veřejným a slavnstním světlením, zelení včetně statních výtvarných a funkčních dplňků. Byla bnvena celá řada bjektů v havarijním stavu, nevyužívaných neb využívaných nevhdně. Stanvení nvéh využití byl určván se snahu sulad s veřejnými zájmy a návratnst vynalžených prstředků. Prgram regenerace byl chápán jak účinný nástrj pr regeneraci památkvě chráněnéh území. Uskutečněná etapa předešlých let se týkala pstupných prací na kmplexní regeneraci městské památkvé zóny. Základními dkumenty, které vlivňují přípravu a schvalvání prgramu regenerace městské památkvé zóny Přívz byly: 1. Prgram regenerace městské památkvé zóny z rku 2004 2. Územní plán města Ostravy 3. Schválené zadání nvéh územníh plánu města Ostravy 4. Návrh nvéh územníh plánu města Ostravy Aktualizace Prgramu regenerace Městské památkvé zóny Přívz byla zpracvána v rzsahu Přílhy č. 1 usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992. Prgram regenerace Městské památkvých rezervací (MPR) a Městských památkvých zón (MPZ) jak dtační titul Ministerstva kultury ČR byl zalžen v rce 1992 usnesením vlády ČR č. 209. Financvání z Prgramu regenerace se skládá ze tří částí - finanční prstředky žadatele, města (bce) a státu (MK ČR). K úspěšnému čerpání z Prgramu je ptřebné, aby bec zřizvala pdle zákna bcích pracvní skupinu pr regeneraci MPZ. V Ostravě její půsbnst vyknává Kmise muzejní a letpisecká. Na základě usnesení rady města byla zpracvána aktualizace Prgramu regenerace Městské památkvé zóny Přívz na bdbí 2013 2017. Aktualizace dkumentu byla prvedena na základě hledání v terénu. Cílem terénníh šetření byl ppsat aktuální stavebně technický stav kulturních památek, hdntit hlavní prvky kulturních památek z phledu památkvé péče, shrmáždit údaje prvedené bnvě v uplynulém bdbí a vyhdntit dsavadní průběh bnvy. Hdncení kulturních památek z phledu památkvé péče byl zaměřen na prvky, které se pdílejí na památkvé pdstatě MPZ (střechy, kna fasády, vstupní dveře apd.). V území byly vytipvány, zdůrazněny a hdnceny další významné bjekty dtvářející hdntu plšně památkvě chráněných území. Mim zaměření na kulturní památky významné bjekty byla pzrnst směřvána i na veřejné prstry (ulice, náměstí) a prvky krajinné zeleně (parky, aleje). Získané údaje byly následně vyhdnceny a zpracvány. Závěrem vyhdncení byly frmulvány další ptřeby pr bnvu v následujících letech. Dkument také naznačuje mžná místa pr dplnění zaniklé 11
histrické zástavby, jen krajvě se zabývá aspekty které mají být zpracvávány v jiných dkumentacích (např. územně plánvací dkumentace). Pjetí výslednéh dkumentu je knzervativní zdůrazňující zejména histrické hdnty chráněnéh území a kulturních památek v nich ležících a jejich následné zachvání, bnvu a další uplatnění v brazu města. V průběhu prací byl pravidelně knzultván s pracvníky Útvaru hlavníh architekta ddělení památkvé péče Magistrátu města Ostravy. Dkument byl zpracván frmu umžňující jeh průběžnu aktualizaci, dplňvání a využití pr další kncepční dkumenty města Ostravy (např. Strategický plán města Ostravy). Hlavní úkly pracvní skupiny v dalším bdbí: zaměřit na veřejná prstranství, jež významným způsbem pdtrhují charakter jedntlivých budv a dkreslují klrit městské památkvé zóny. V následujícím bdbí pak průběžně pracvat na aktualizaci Prgramu a připravvat přízení dalších prjektvých dkumentací. stníky nemvitstí v MPZ. rzpčtu města a využívání všech frem pdpr a dtačních titulů. za hranicemi MPZ apracvání regulativů d nvě přizvanéh Územníh plánu města Ostravy, kterými budu stanveny pžadavky města pr umisťvání infrmačních, reklamních a prpagační zařízení v městské památkvé rezervaci z hlediska místních pdmínek. 3.2 Celkvá analýza Činnst pracvní skupiny se zaměřuje na jedntlivé prbíhající akce s využitím efektivní kmunikace a specializace členů. Strategický pstup regenerace bsahuje činnsti směřující k dsažení výše uvedených cílů s využitím silných stránek a příležitstí a s slabením vlivu slabých stránek a hrzeb, a také s dhadem mimřádných událstí, které mhu pdstatným způsbem vlivnit regeneraci v plánvaném bdbí. Magistrát města Ostravy plní funkci krdinátra, jehž hlavním úklem je zajištění činnsti pracvní skupiny a též důsledná splupráce s majiteli bjektů. Silné stránky Tradice města a jeh významná rle v dějinách Nemvité kulturní památky vyské hdnty, uchvané ve frmě architektnicky a histricky jediněle ucelených subrů Histrické jádr městské části jak její přirzené centrum Specifický charakter jedntlivých městských prstrů, ulic a zákutí v kntrastu s dminantními stavbami (kstel, radnice) Dbrý technický stav řady bjektů a infrastruktury v MPZ Mžnst kvalitníh bydlení v MPZ v atraktivním histrickém prstředí a v památkvě chráněných bytných dmech Perspektivní vývj cestvníh ruchu. Kulturní památky jsu cíle pr dmácí i zahraniční cestvní ruch jak příspěvek k eknmickému rzvji města Dbrá nabídka kmerční a veřejné bčanské vybavensti 12
Slabé stránky jihvýchdní části MPZ některých bjektů a pškzené živičné pvrchy kmunikací tetická kvalita, různrdst a chatičnst infrmačních a prpagačních zařízení Zhršené živtní prstředí města a jeh klí Příležitsti Z a výjimečnst určitých památek MPZ celkvý pčet, reginální speciality dědictví, cestvníh ruchu, vč. rzvje kulturní, sprtvní a pbytvé turistiky. ktru jak předpklad eknmickéh rzvje MPZ a města Ostravy 3.3 Pdklady pr přípravu Prgramu regenerace Usnesení vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č.209, k prgramu regenerace městských památkvých rezervací a městských památkvých zón. Zásady Ministerstva kultury ČR pr užití a alkaci stání finanční pdpry v Prgramu regenerace městských památkvých rezervací a městských památkvých zón Opatření č.j. 2033/2004 ze dne 28.1.2004, jímž se mění a dplňují Zásady Ministerstva kultury ČR pr užití a alkaci stání finanční pdpry v Prgramu regenerace městských památkvých rezervací a městských památkvých zón Mapvé pdklady pskytnuté bjednatelem Územní plán města Ostravy Památky MPZ Přívz zdrj MnumNet NPÚ Prgram regenerace městské památkvé zóny (MPZ) Přívz na léta 2005-2009, zpracvatel Nárdní památkvý ústav, územní dbrné pracviště Ostrava, říjen 2004, Ostrava Přívz, stavebně histrický průzkum centra subru (Dr.D.Líbal a klektiv) MPZ Ostrava Přívz byla prhlášena vyhlášku č.108 ze dne 1.4.2003 s účinnstí d 1.9.2003, k.ú.: Přívz, kód k.ú.: 380700105, č. FSÚ: 713767, č. ZSJ: 11376 Hranice začíná v ulici Wattvě, na severním rhu p.p.č. 394/1. Pkračuje p severvýchdní hraně tht pzemku a p.p.č. 394/2 k jeh jihzápadnímu rhu, dkud směřuje k severvýchdu p hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattvu p.p.č. 952 k jihzápadnímu rhu st. p.č. 291. Sleduje severzápadní hranu tht pzemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st.p.č. 77/2, 77/1, klm přechází ulici Zákrejsvu p.p.č. 901. Sleduje její výchdní hranu ke křižvatce s ulicí Špálvu p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu 13
kmunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9 k severnímu rhu st.p.č. 942. Sleduje severní hranu st.p.č. 942, 2294/1, 994, lmí se k jihu p hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st.p.č. 944, p.p.č. 24/2, st.p.č. 1019. Přechází klm p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihzápadní rh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severvýchdní rh p.p.č. 904/3 a pkračuje p jihvýchdní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravsku p.p.č. 388/42 na jihvýchdní rh p.p.č. 950/1. Obchází tent pzemek p jihvýchdní a jihzápadní straně, pkračuje p hranicích p.p.č. 995, 950/1, st.p.č. 194/2 a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihzápadu bchází p.p.č. 411, st.p.č. 192, pět p.p.č. 411, lmí se k severvýchdu pdél hran p.p.č. 411, st.p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kteru sleduje až k výchzímu bdu. Seznam nemvitých kulturních památek v MPZ Přívz č. Rejstř.č. Ulice/nám. č.. č.p. 01 23371/8-2448/1 Farní kstel Nám. Svatpluka Čecha - - 02 23371/8-2448/2 Budva fary Nám. Svatpluka Čecha 5 507 03 17224/8-3029 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha 1 732 04 29685/8-3030 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha 2 534 05 34312/8-3031 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha 3 516 06 29967/8-3032 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha 4 596 07 44824/8-3033 Městské dmy Nám. Svatpluka Čecha 8,9 547,548 08 30956/8-3034 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha 10 518 09 34260/8-3035 Městský dům Nádražní 157 532 10 17442/8-3036 Městský dům Nádražní 161 726 11 41322/8-3037 Městský dům Nádražní 169 446 12 30019/8-3038 Městský dům Nádražní 175 561 13 29486/8-3039 Městský dům Nádražní 176 733 14 32404/8-3041 Městský dům Nádražní 179 427 15 47271/8-3042 Městský dům Hlávkva 1 592 16 40652/8-3045 Městský dům Libušina 6 785 17 35085/8-3046 Městský dům Libušina 8 593 18 45064/8-3047 Městský dům Libušina 10 594 19 40637/8-2749 Úřední budva Špálva 23 450 20 45144/8-3040 Městský dům Chpinva 1 576 21 41959/8-3043 Městský dům Chpinva 3 550 22 19178/8-3044 Městský dům Chpinva 10 523 23 47225/8-3048 Městský dům U tiskárny 1 578 24 17930/8-3049 Městský dům U tiskárny 2 539 25 35104/8-2203 Městský dům U tiskárny 5 546 26 15832/8-3050 Městský dům U tiskárny 7 607 27 28938/8-3051 Městský dům Wattva 3 670 28 15406/8-3052 Městský dům Wattva 5 430 14
3.4 Plán realizace na rky 2013 2017 Prvedené průzkumy a studie prkázaly architektnicku a eknmicku nezbytnst a sučasně i účelnst připravvané regenerace. Základní naprst nezbytnu pdmínku úspěšné rehabilitace přívzskéh subru je důsledné respektvání zásad bnvy všech jeh hdntných architektnických kmpnentů. Bezpdmínečně bude nutn zachvat především celkvu urbanisticku strukturu realizvanéh Sitteh knceptu. U převážné většiny dmů se zachvala půvdní výškvá úrveň, kteru bude nutn i d buducna zachvat. Při pstupné regeneraci subru je třeba důsledně respektvat všechny hdnty stávajících uličních průčelí. V rámci regeneračníh prcesu bude třeba také úzkstlivě chránit a zajišťvat všechny dchvané uměleck řemeslné detaily dmvníh vybavení. Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 02 1 800 000,- 800 000,- 200 000,- 08 2 200 000,- 1 000 000,- 300 000,- 10 1 800 000,- 800 000,- 200 000,- 11 2 600 000,- 1 200 000,- 300 000,- 12 1 700 000,- 700 000,- 200 000,- 16 1 600 000,- 600 000,- 200 000,- 17 2 400 000,- 1 000 000,- 300 000,- 20 2 400 000,- 1 000 000,- 300 000,- 24 1 000 000,- 400 000,- 600 000,- 25 3 200 000,- 1 400 000,- 400 000,- 26 2 800 000,- 1 400 000,- 400 000,- Celkem 23 500 000,- 10 300 000,- 3 400 000,- 15
Karta kulturní památky Př.č. 02 Rejstř.č. 23371/8-2448 /2 Ulice/nám. Č.. 5 Č.p. 507 Parc.č. 430 Ppis Budva fary Nám. Svatpluka Čecha Přívz Sučást areálu farníh kstela, v jehž těsném susedství se stavba nachází. Půvdně eklektická nvstavba farní budvy pchází z dby vzniku kstela, tj. klem rku 1900, s dkladem četných pzdějších úprav. Obnva Oprava fasády, sklu, ken, vstupních dveří, střechy vč. klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 02 1 800 000,- 800 000,- 200 000,- 16
Karta kulturní památky Př.č. 08 Rejstř.č. 30956/8-3034 Ulice/nám. Č.. 10 Č.p. 518 Parc.č. 422 Ppis Městský dům Nám. Svatpluka Čecha Přívz Náržní patrvý dům s nvbarkní fasádu, psta ven r. 1898 pdle plánů stavitele Jurečka. Opravván r. 1950 a nvdbě. V interiéru zbytky štukvé výzdby a dlažby, hdntné zábradlí schdiště. Obnva Oprava fasády, sklu, ken, vstupních dveří, schdišťvéh prstru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 08 2 200 000,- 1 000 000,- 300 000,- 17
Karta kulturní památky Př.č. 10 Rejstř.č. 17442/8-3036 Ulice/nám. Č.. 161 Č.p. 726 Městský dům Nádražní Parc.č. 368/5 Ppis Přívz Řadvý třípatrvý dům se secesní fasádu, psta ven r. 1909 stavitelem Reichertem a r. 1927 byl zvýšen pdkrvní třetí pschdí. V interiéru zajímavě řešen mezidveří, vždy dvje dveře svírají tupý úhel. Obnva Celkvá bnva parteru, výkladců, ken, střechy Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 10 1 800 000,- 800 000,- 200 000,- 18
Karta kulturní památky Př.č. 11 Rejstř.č. 41322/8-3037 Ulice/nám. Č.. 169 Č.p. 446 Parc.č. 385 Ppis Městský dům Nádražní Přívz Řadvý patrvý dům s rmanticku fasádu, psta ven patrně před rkem 1900. V interiéru hdntné zábradlí schdiště. Obnva Oprava fasády, střechy, klempířských prvků, celkvá bnva parteru, výkladců, ken Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 11 2 600 000,- 1 200 000,- 300 000,- 19
Karta kulturní památky Př.č. 12 Rejstř.č. 30019/8-3038 Ulice/nám. Č.. 175 Č.p. 561 Parc.č. 510 Ppis Městský dům Nádražní Přívz Řadvý dvupatrvý dům, pstaven byl pdle plánů stavitele Felixe Neumanna r. 1900.V chdbě dvuramenné visuté schdiště s hdntným secesním zábradlím. Obnva Oprava střechy, klempířských prvků, celkvá bnva parteru, výkladců, ken Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 12 1 700 000,- 700 000,- 200 000,- 20
Karta kulturní památky Př.č. 16 Rejstř.č. 40652/8-3045 Ulice/nám. Č.. 6 Č.p. 785 Městský dům Libušina Parc.č. 417/2 Ppis Přívz Řadvý dvupatrvý dům, pstaven v rce 1911 p dle plánů stavitele R. Hertela. Obnva Obnva fasády, klempířských prvků. Výplní tvrů, sklu Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 16 1 600 000,- 600 000,- 200 000,- 21
Karta kulturní památky Př.č. 17 Rejstř.č. 35085/8-3046 Ulice/nám. Č.. 8 Č.p. 593 Parc.č. 548 Městský dům Libušina Přívz Ppis Řadvý dvupatrvý dům se secesní fasádu. Pstaven r. 1902 stavitelem Viktrem Snenscheinem. Při GO v 60. letech byla narušena fasáda přízemí sazením zcela nevhdných dveří. V interiéru se zachval půvdní mřížvé zábradlí schdiště a dlaždicvá pdlaha chdby. Obnva Obnva fasády, klempířských prvků. Výplní tvrů, sklu, střechy Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 17 2 400 000,- 1 000 000,- 300 000,- 22
karta kulturní památky Př.č. 20 Rejstř.č. 45144/8-3040 Městský dům Ulice/nám. Chpinva Č.. 1 Č.p. 576 Parc.č. 511 Přívz Ppis Náržní, dvupatrvý, phledvě expnvaný dům, pstaven r. 1894 firmu Mihatsch a Ulrich. Na fa sádě letpčet dknčení stavby 1896 V interiéru dchvány půvdní dveře a hdntné litinvé zábradlí schdiště. Obnva Částečná bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy, v dalším bdbí nutná prava krvu, střechy, klempířských prvků, výplní tvrů, schdišťvéh prstru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 20 2 400 000,- 1 000 000,- 300 000,- 23
karta kulturní památky Př.č. 24 Rejstř.č. 17930/8-3049 Ulice/nám. Č.. 2 Č.p. 539 Parc.č. 439 Ppis Městský dům U tiskárny Přívz Náržní dvupatrvá eklektická stavba z rku 1899. V interiéru některé dveře půvdní, dchván také stylvé litinvé zábradlí schdiště. Obnva Obnva parteru, sklu, výkladců, klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 24 1 000 000,- 400 000,- 600 000,- 24
Karta kulturní památky Př.č. 25 Rejstř.č. 35104/8-2203 Městský dům Ulice/nám. U tiskárny Č.. 5 Č.p. 546 Parc.č. 438 Přívz Ppis Jednpatrvý řadvý dům z pčátku 20.stletí. Obnva Celkvá bnva dmu (střechy, klempířských prvků, fasády, sklu, ken, dveří, vrat, schdišťvéh prstru) Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 25 3 200 000,- 1 400 000,- 400 000,- 25
Karta kulturní památky Př.č. 26 Rejstř.č. 15832/8-3050 Ulice/nám. Č.. 7 Č.p. 607 Parc.č. 572 Ppis Městský dům U tiskárny Přívz Řadvý dvupatrvý dům z rku 1902, stavitel Scharf, průčelí převážně secesně laděn. Dům byl v rce 1923 prdlužen mhutné dvrní křídl. Obnva Celkvá bnva dmu (střechy, klempířských prvků, fasády, sklu, ken, dveří, schdišťvéh prstru) Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 26 2 800 000,- 1 400 000,- 400 000,- 26
3.5 Realizace bnvy kulturní památky v rámci Prgramu regenerace MPZ Karta kulturní památky Př.č. 01 Rejstř.č. 23371/8-2448/1 Ulice/nám. Č.. - Č.p. - Parc.č. 431 Ppis Farní kstel Nám. Svatpluka Čecha Přívz Pzruhdný dklad hdntné a slhvě čis té histrizující jednldní architektury pstavené pdle prjektu Camilla Sitteh vletech 1896-1899. Slhvá čistta je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem.významná dminanta městskéh urbanistickéh celku. Obnva Celkvá bnva kulturní památky (2005 2010) Př.č. Celkvé náklady Příspěvek z PR Prstředky SMO 01 27
3.6 Kulturní památky v MPZ Přívz p celkvé bnvě Karta kulturní památky Př.č. 03 Rejstř.č. 17224/8-3029 Ulice/nám. Č.. 1 Č.p. 732 Parc.č. 641 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha Přívz Ppis Náržní, pdhledvě expnvaný, třípatrvý dům na půdrysu "U". Secesní prekubistická nvstavba Felixe Neumanna z rku 1909.V interiéru půvdní secesní zábradlí schdiště. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 28
Karta kulturní památky Př.č. 04 Rejstř.č. 29685/8-3030 Ulice/nám. Č.. 2 Č.p. 534 Parc.č. 428 Městský dům Nám. Svatpluka Čecha Přívz Ppis Řadvý dvupatrvý dům, secesní nvstavba z pře lmu 19. a 20. stletí, tvřící důležitu kmpnentu stylvě jedntné západní frnty náměstí. Vnitřní dispzice zachvána, taktéž fragmenty půvdní štukvé výzdby v průjezdu a vysce kvalit ní stylvé litinvé zábradlí. Obnva Celkvá bnva dmu 29
karta kulturní památky Př.č. 05 Rejstř.č. 34312/8-3031 Městský dům Ulice/nám. Nám. Svatpluka Čecha Č.. 3 Č.p. 516 Parc.č. 429 Přívz Ppis Řadvý dvupatrvý dům, nvrenesanční stavba reprezentačníh charakteru, vybudvaná v rce 1899 arch. J.Lhtu. Dispzice bjektu je příčně trjtraktvá, v průjezdu je dchvána hdntná štukvá výzdba, pzruhdné je také stylvé litinvé zábradlí schdiště. Obnva Celkvá bnva dmu 30
karta kulturní památky Př.č. 06 Rejstř.č. 29967 Ulice/nám. Č.. 4 Č.p. 596 Parc.č. 537/1 Ppis Městský dům Nám. Svatpluka Čecha Přívz Náržní dvupatrvý dům na nepravidelném půdry su, secesní stavba z rku 1903. Dchvaná vnitřní dispzice se štukvu výzdbu průjezdu, půvdními bytvými dveřmi a litinvým zábradlím. V bytě v pravém traktu 1. patra zůstal z větší části dchván půvdní uměleck řemeslné vybavení. Obnva Celkvá bnva dmu 31
karta kulturní památky Př.č. 07 Rejstř.č. 44824/8-3033 Ulice/nám. Č.. 8,9 Městský dům Č.p. 547.548 Parc.č. 424,426 Ppis Nám. Svatpluka Čecha Přívz Dva dvupatrvé pětisé dmy s nvbarkní fasádu, jejich průčelí i dispzice jsu kmpnvány shdně, ale prti sbě zrcadlvě bráceně. Oba dmy byly pstaveny v rce 1900 pdle plánů stavitele Jakuba Vrány.V interiéru dchvány fragmenty štukvé výzdby, hdntné litinvé zábradlí, kandelábr byl ulit v Blanenských železárnách. Částečně zachvána také půvdní dlažba a bytvé dveře. Obnva Celkvá bnva dmu 32
karta kulturní památky Př.č. 09 Rejstř.č. 34260/8-3035 Ulice/nám. Č.. 157 Č.p. 532 Městský dům Nádražní Parc.č. 368/2 Ppis Přívz Dvupatrvý dům tvří strúhlé nárží blku, phledvě expnvaný v průhledech z něklika ulic. Fasáda nvbarkní. Pstaven byl rku 1898 pdle plánů stavitele Felixe Neumanna. V r. 1928 dšl k pravě budvy a nadstavbě třetíh patra, další úpravy klem r. 1960. V interiéru dchvána půvdní dispzice, v chdbě štukvá výzdba a litinvé zábradlí. Hdntné vstupní dveře. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 33
karta kulturní památky Př.č. 13 Rejstř.č. 29486/8-3039 Ulice/nám. Č.. 176 Č.p. 733 Parc.č. 642 Ppis Městský dům Nádražní Přívz Řadvý třípatrvý dům s nárčně řešeným secesním průčelím z dby klem rku 1910 (pravděpdbně arch. Felix Neumann). V interiéru dchvány bytvé dveře a půvdní litinvé zábradlí. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 34
karta kulturní památky Př.č. 14 Rejstř.č. 32404/8-3041 Městský dům Ulice/nám. Nádražní Č.. 179 Č.p. 427 Parc.č. 370 Přívz Ppis Náržní jednpatrvý dům, phledvě expnvaný, eklektická nvstavba z knce 90. let 19. stle tí, urbanisticky a architektnicky důležitá sučást blkvé zástavby. V interiéru částečně zachvány půvdní dveře a hdntné litinvé zábradlí schdiště. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 35
karta kulturní památky Př.č. 15 Rejstř.č. 47271/8-3042 Ulice/nám. Č.. 1 Č.p. 592 Parc.č. 550 Městský dům Hlávkva Přívz Ppis Náržní dvupatrvý dům, eklektická nvstavba z pčátku prvníh desetiletí tht stletí, v detailu vlivněná secesí. Urbanisticky expnvaný článek ve skladbě blku. V interiéru dchvána půvdní dispzice, bytvé dveře. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 36
karta kulturní památky Př.č. 18 Rejstř.č. 45064/8-3047 Ulice/nám. Č.. 10 Č.p. 594 Parc.č. 549 Městský dům Libušina Přívz Ppis Řadvý dům na lichběžné parcele, pstaven sučasně s levým susedem p r. 1902. V r. 1909 pstavena přístavba k dvrnímu křídlu. V interiéru zachván zábradlí schdiště a půvd ní dlažba. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 37
karta kulturní památky Př.č. 19 Rejstř.č. 40637/8-2749 Ulice/nám. Č.. 23 Č.p. 450 Úřední budva Špálva Parc.č. 77/2 Ppis Přívz Jednpatrvá nvbarkní architektura z pčátku 20.stletí, pstavená pdle prjektu arch. Camilla Sitteh. Dminantní sučást vyššíh urbanistickéh celku. Dchvána vnitřní dispzice bjektu. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 38
karta kulturní památky Př.č. 21 Rejstř.č. 41959/8-3043 Městský dům Ulice/nám. Chpinva Č.. 3 Č.p. 550 Parc.č. 512 Přívz Ppis Dvupatrvý dům se secesní fasádu tvří tupúhlé nárží zdůrazněné arkýřem. Byl pstaven r. 1898 pdle plánů stavitele Felixe Neumanna. Vnitřní dispzice dchvána včetně bytvých dveří a půvdníh zábradlí schdiště. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 39
karta kulturní památky Př.č. 22 Rejstř.č. 19178 Ulice/nám. Č.. 10 Č.p. 523 Parc.č. 435 Ppis Městský dům Chpinva Přívz Řadvý dvupatrvý dům, pstaven klem rku 1900.Vnitřní dispzice dchvána. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 40
karta kulturní památky Př.č. 23 Rejstř.č. 47225/8-3048 Ulice/nám. Č.. 1 Č.p. 578 Parc.č. 542 Ppis Městský dům U tiskárny Přívz Dvupatrvý dům tvří čelní nárží blku plženéh na ks k náměstí. Nárčně řešené nárží vrchlící věžicí se uplatňuje v průhledu z náměstí. Pstaven patrně brzy p rce 1900. V chdbě dchvány fragmenty půvdní štukvé výzdby, dlaždice a hdntné litinvé zábradlí schdiště. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 41
karta kulturní památky Př.č. 27 Rejstř.č. 28938/8-3051 Ulice/nám. Č.. 3 Č.p. 670 Městský dům Wattva Parc.č. 537/2 Přívz Ppis Řadvý dvupatrvý dům s bhatě členěným secesním průčelím z pčátku 20. stletí. V interiéru hdntné secesní zábradlí schdiště. Obnva Celkvá bnva dmu 42
karta kulturní památky Př.č. 28 Rejstř.č. 15406/8-3052 Ulice/nám. Č.. 5 Č.p. 430 Parc.č. 381 Ppis Městský dům Wattva Přívz Náržní jednpatrvý dům, eklektická nvstavba stavitelů Schöna a Müllera z let 1895-1896 v urbanisticky nárčné situaci na severním nárží blku. V chdbě dchvány fragmenty půvdní štukvé výzdby, dřevěné balustrvé zábradlí a litinvé zábradlí hlavníh schdiště. Na pdestách keramická mzaikvá dlažba, vnitřní vitrážvá kna s barevnými skly. Obnva Celkvá bnva dmu, dtace Statutárníh města Ostravy 43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53