Rovnice matematické fyziky cvičení pro akademický školní rok 2013-2014



Podobné dokumenty
ZS: 2018/2019 NMAF063 F/3 Josef MÁLEK. Matematika pro fyziky III

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

Netradiční výklad tradičních témat

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

D - Přehled předmětů studijního plánu

19 Hilbertovy prostory

ZS: 2017/2018 NMAF061 F/2 J. MÁLEK. Matematika pro fyziky I. Posluchárna: T2 T1 Konzultační hodiny: pátek 9:40-10:30, posluchárna T5

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY Ib

Numerická matematika Písemky

Matematika I. dvouletý volitelný předmět

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Základy matematické analýzy

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

Dnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Co jsme udělali: Au = f, u D(A)

Záznam o ústní zkou²ce z p edm tu 01RMF (akademický ²kolní rok 2015/2016) P íjmení a jméno Datum Hodnocení Písemka Celkové hodnocení Podpis studenta

Požadavky ke zkoušce

Maturitní témata z matematiky

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

MATEMATIKA B 2. Integrální počet 1

aneb jiný úhel pohledu na prvák

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATEMATIKA I. Marcela Rabasová

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

2. Určte hromadné body, limitu superior a limitu inferior posloupností: 2, b n = n. n n n.

Teorie měření a regulace

Parciální diferenciální rovnice

INOVACE MATEMATIKY PRO EKONOMY NA VŠE. Anketavroce2008

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Poznámky k Fourierově transformaci

Základy matematiky pro FEK

Záznam o ústní zkoušce z předmětu 01MAB4 (akademický školní rok 2017/2018) Příjmení a jméno studenta Finální hodnocení Datum ústní zkoušky

Integrace. Numerické metody 7. května FJFI ČVUT v Praze

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zápočtová písemná práce B Termín pro odevzdání 4. ledna 2019

22 Základní vlastnosti distribucí

Ing. Jitka Řezníčková, CSc., Ing. Jan Šleichrt, Ing. Jan Vyčichl, Ph.D.

Matematika 2 (2016/2017)

Rovnice matematické fyziky

Laplaceova transformace

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

MATEMATIKA A Metodický list č. 1

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Karta předmětu prezenční studium

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/1 BA06. Cvičení, zimní semestr

MATEMATICKÉ PRAKTIKUM

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány 2. Školní vzdělávací program. Příloha č.1. Volitelné předměty

1. Obyčejné diferenciální rovnice

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/2 BA07. Cvičení, zimní semestr

MATEMATIKA PRO PŘÍRODNÍ VĚDY LINEÁRNÍ ALGEBRA, DIFERENCIÁLNÍ POČET MPV, LADP TUL, ZS 2009/10

Komplexní analýza. Fourierovy řady. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

FOURIEROVA TRANSFORMACE FOURIEROVA VĚTA

(Poznámka: V MA 43 je věta formulována trochu odlišně.)

CZ 1.07/1.1.32/

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Význam první derivace pro průběh funkce

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU

MATEMATIKA IV - PARCIÁLNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE - ZÁPISKY Z. Obsah. 1. Parciální diferenciální rovnice obecně. 2. Kvaazilineární rovnice prvního řádu

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

Matematika B101MA1, B101MA2

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Program SMP pro kombinované studium

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

Základy matematické analýzy

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

DERIVACE FUNKCE KOMPLEXNÍ PROMĚNNÉ

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika AA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

Aplikovaná numerická matematika

Bonn, Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität

Diferenciální rovnice v navazujícím magisterském studiu na FEKT VUT

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

FOURIEROVA TRANSFORMACE

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

8 Střední hodnota a rozptyl

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Matematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

Transkript:

Harmonogram výuky předmětu Rovnice matematické fyziky cvičení pro akademický školní rok 2013-2014 Vedoucí cvičení: ing. Václav Klika, Ph.D. & MSc. Karolína Korvasová & & ing. Matěj Tušek, Ph.D. Katedra matematiky FJFI ČVUT, Trojanova 13, Praha 2 e-mail: klika it.cas.cz, milan.krbalek fjfi.cvut.cz url: www.krbalek.cz/for_students/rmf Kritéria pro udělení zápočtu (bodovací systém): 2 písemné práce: cca v půlce a na konci semestru (ohlášeny předem) každá s maximem 40 bodů trvání: 120 minut 6 minitestů: ohlášeny předem náplň: definice a základní věty, popř. jednoduché příklady každý s maximem 4 body Aktivita na cvičení a přednáškách: za vyřešení speciálních úloh (popř. za výraznou aktivitu na cvičení) má cvičící možnost rozdělit mezi N účastníků cvičení N bodů (maximálně) body lze získávat také za aktivitu na přednášce (podle rozhodnutí přednášejícího) jeden student může touto formou získat maximálně 10 bodů (bude uzavřeno k 20.12.2013) Absence: Kritéria: 4 absence jsou povoleny bez bodových srážek za každou absenci nad povolený limit se odečítají 3 body absence omlouvat nelze za neúčast na řádném termínu zápočtové práce se odečítají 3 body neúčasti na řádných termínech zápočtových prácí se do absencí na cvičení nezapočítávají zápočet se uděluje za 50 bodů a více získá-li student 30 bodů a více (avšak méně než 50), musí pro získání zápočtu absolvovat opravnou písemnou práci alespoň s polovičním počtem bodů student, který získal méně než 30 bodů, ztrácí nárok na zápočet za každých 5 bodů nad hranicí 50 bodů se k bodovému hodnocení zkouškové písemné práce (v libovolném z platných termínů) připočítává 1 bod

Literatura pro přednášku: M. Krbálek: Úlohy matematické fyziky, Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2012 opravy ke skriptům: www.krbalek.cz/for_students/files_to_load/chyby_skripta_rmf_2012.pdf Č. Burdík a O. Navrátil : Rovnice matematické fyziky, Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008 Z. Pírko a J. Veit: Laplaceova transformace, SNTL, Praha 1970 P. Šťovíček: Metody matematické fyziky I - Teorie zobecněných funkcí, Česká Technika - nakladatelství ČVUT, 2006 V.S. Vladimirov: Uravnenija matematičeskoj fyziky, Nauka, Moskva 1976 Literatura pro cvičení: P. Doktor: Příklady z matematické analýzy VI - parciální diferenciální rovnice, SPN, Praha 1983 P. Čihák: Příklady z matematiky pro fyziky V, Matfyzpress, Praha 2003 F. Jirásek: Funkce komplexní proměnné a Laplaceova transformace, Ediční středisko ČVUT, Praha 1983 M. Krbálek: Úlohy matematické fyziky cvičení, Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008 J. Moravčík: Matematika - vybrané části III, Alfa, Bratislava 1984 Z. Pírko a J. Veit: Laplaceova transformace, SNTL, Praha 1970 M. Virius: Cvičení z metod matematické fyziky I, Ediční středisko ČVUT, Praha 1988 M. Virius: Cvičení z metod matematické fyziky II, Ediční středisko ČVUT, Praha 1988 V.S. Vladimirov: Sbornik zadač po uravnenijam matematičeskoj fyziky, Nauka, Moskva 1974

Gaussův integrál Gamma funkce 1. cvičení: Integrace s parametry věta o záměně limity a Lebesgueova integrálu příklady věta o záměně derivace a Lebesgueova integrálu příklady integrál 0 e ax2 cos(bx) dx integrál 0 x n e ax2 dx definice hlavní hodnoty integrálu (VP) J R f(x) dx a některé výpočty 2. cvičení: Operace konvoluce a její vlastnosti definice pojmu konvoluce výpočty jednorozměrných konvolucí výpočty vícerozměrných konvolucí existenční věta pro konvoluci důkaz některých vlastností konvoluce definice pojmu hustota pravděpodobnosti a nástin pravděpodobnostní interpretace operace konvoluce věta o konvoluci dvou hustot pravděpodobnosti věta o derivaci konvoluce 3. a 4. cvičení: Hilbertovy prostory funkcí a lineární operátory na těchto prostorech faktorový prostor funkcí Hilbertův prostor funkcí pojem báze v Hilbertově prostoru Besselova nerovnost a její důkaz věta o Fourierově rozvoji libovolné funkce z Hilbertova prostoru a její důkaz Parsevalova rovnost a její důkaz ortogonální polynomy (Legendreovy, Hermiteovy, Laguerreovy polynomy) Rodriguesova diferenciální formule pro ortogonální polynomy hermiteovské operátory na Hilbertových prostorech a některé jejich vlastnosti

5. a 6. a 7. cvičení: Integrální rovnice Fredholmova rovnice prvního a druhého druhu řešení integrálních rovnic se separovatelným jádrem přímou metodou řešení Fredholmových integrálních rovnic metodou postupných aproximací řešení Fredholmových integrálních rovnic metodou iterovaných jader Volterova rovnice druhého druhu a její řešení metodou postupných aproximací Volterova rovnice druhého druhu a její řešení metodou iterovaných jader důkazy některých vět z teorie 8. a 9. cvičení: Parciální diferenciální rovnice a jejich normalizace kvazi-parciální diferenciální rovnice definice a normální tvar parciální diferenciální rovnice převody rovnic s konstantními koeficienty na normální tvar eliptické, hyperbolické a parabolické rovnice odvození tvaru převodních vztahů pro parabolickou nebo eliptickou rovnici (doplněk k přednášce) transformace rovnic s nekonstantními koeficienty na normální tvary 10., 11. a 12. cvičení: Teorie zobecněných funkcí definice distribucí podrobný rozbor δ funkce δ( x) a centrovaná δ funkce δ µ ( x) věta o derivaci skokové funkce a její použití Heavisideova funkce Θ( x) a centrovaná Heavisideova funkce Θ µ ( x) a jejich vztah k delta-funkci základní a pokročilé operace ve třídě D (E r ) konvergence ve třídě D (E r ) Sochockého distribuce a konečná část (partie finie) Sochockého vzorce 13. 15. cvičení: Tenzorový součin a konvoluce zobecněných funkcí tenzorový součin a důkazy jeho vlastností

rozklad prostoru D(E r+s ) konvergence k jedničce (výklad) konvoluce ve třídě D (E r ) důkazy základních vztahů propojení pojmu klasické konvoluce s pojmem zobecněné konvoluce 16. a 17. cvičení: Laplaceova transformace definice obrazy základních funkcí základní pravidla pro Laplaceovu transformaci (důkazy) výpočty Laplaceových obrazů řešení obyčejných diferenciálních rovnic Laplaceovou transformací řešení soustav obyčejných diferenciálních rovnic Laplaceovou transformací výpočty integrálů pomocí Laplaceovy transformace Laplaceův obraz δ funkce (diskuse) řešení integrodiferenciálních rovnic užitím Laplaceovy transformace 18. 20. cvičení: Fourierova transformace definice na S, L 1, resp. S obrazy základních funkcí a distribucí základní pravidla pro Fourierovu transformaci (důkazy) inverzní transformace Fourierův obraz δ funkce výpočty obrazů funkcí 21. a 22. cvičení: Fundamentální řešení operátorů obyčejný diferenciální operátor základní operátory definice fundamentálního řešení určení fundamentálního řešení obyčejného diferenciálního operátoru žitím pomocné věty

určení fundamentálního řešení užitím integrálních transformací fundamentální řešení základních parciálních diferenciálních operátorů 23. a 24. cvičení: Řešení rovnic matematické fyziky řešení obyčejných diferenciálních rovnic s nulovými okrajovými podmínkami řešení obyčejných diferenciálních rovnic s nenulovými okrajovými podmínkami rovnice vedení tepla a její řešení vlnová rovnice a její řešení Burgersova rovnice a její řešení 25. a 26. cvičení: Eliptické diferenciální rovnice eliptický diferenciální operátor a jeho vlastní hodnoty odvození Greenových formulí okrajová úloha pro eliptickou rovnici Sturm-Liouvilleova úloha řešení úlohy na vlastní hodnoty metodou separace proměnných 27. cvičení: Kvantový harmonický oscilátor a jeho řešení aplikace probírané teorie na kvantový LHO