Pe?e? kvality pro Knihovnu m?sta Olomouce [1]

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pe?e? kvality pro Knihovnu m?sta Olomouce [1]"

Adéla Dušková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Pe?e? kvality pro Knihovnu m?sta Olomouce [1] Autor:?íslo: Rubrika: PRUCKOVÁ, Lenka [2] 2017, ro?ník 26,?íslo 2 [3] Ocen?ní [4] Klí?ová slova: Region: ceny [5], Knihovna m?sta Olomouce [6] 10 Region Moravskoslezského a Olomouckého kraje [7] Evropský projekt výstižn? nazvaný Library. I love it! [8], který Knihovna m?sta Olomouce [9] realizovala v pr?b?hu dvou let, získal významné ocen?ní mezi projekty partnerství Grundtvig a Erasmus+ Pe?e? kvality 2016 v sektoru vzd?lávání dosp?lých. Projekt zahájil spolupráci mezi osmi m?stskými knihovnami z Rakouska, Chorvatska, Finska, Itálie, Polska, Špan?lska,?eské republiky a Turecka. Cílem jednotlivých setkání byl rozvoj a osvojení si znalostí, schopností a dovedností, jejichž používání v další práci bude mít vliv na osobnostní, spole?enský a profesní r?st knihovník?. Každý z partner? p?ipravil setkání, které bylo inspirováno t?mito t?emi údernými zvoláními: Pochlub se! ukázky klí?ových aktivit hostitelské zem? v oblasti celoživotního vzd?lávání. Nau?! workshopy, seminá?e?i ukázky osv?d?ených metod a p?ístup?. Zhlédni! návšt?va míst, která v širším smyslu souvisejí se vzd?láváním. Knihovna m?sta Olomouce p?edvedla kurz trénování pam?ti, kurzy informa?ních technologií pro r?zné skupiny obyvatel a využívání d?tských tematických kuf?ík? pro vzd?lávání, zábavu a hlavn? soudržnost sou?asné rodiny. Prohlídku historických m?st Prahy a Olomouce doplnila návšt?va Ru?ní papírny ve Velkých Losinách [10], hradu Bouzova [11] a zoologické zahrady na Svatém Kope?ku [12], kde jsme pok?tili malého lemura katu krásným jménem Library. ISSN Strana 1 z 12

2 [13]?esko Co jsme si odvezli my? Z Polska to byl projekt Dobrovolnictví v knihovnách, kdy v knihovn? pracují mladí lidé ze zahrani?í, kte?í pomáhají zdarma v knihovn? zejména s akcemi pro ve?ejnost, knihovnickými lekcemi pro mládež?i vedou jazykové kurzy pro ob?any m?sta. ISSN Strana 2 z 12

3 [14] ISSN Strana 3 z 12

4 [15] Polsko Turecko nabídlo výuku tradi?ních výtvarných technik nap?. malování lidových ornament? na talí?ky?i oblíbenou metodu EBRU (v angli?tin? marbling). ISSN Strana 4 z 12

[16] Turecko Knihovna na Kanárských ostrovech velice aktivn? pracuje se staršími spoluob?any senio?i se s profesionálním lektorem u?í um?leckému p?ednesu romancí (ve Špan?

5 [16] Turecko Knihovna na Kanárských ostrovech velice aktivn? pracuje se staršími spoluob?any senio?i se s profesionálním lektorem u?í um?leckému p?ednesu romancí (ve Špan?lsku velice populárního literárního útvaru), se kterým pak vystupují v místní komunit? a ve školách. Populární jsou i interaktivní besedy o hra?kách jejich d?tství. Snaží se tak vzájemn? p?iblížit generace. Senio?i také ú?inkují v zábavných scénkách, kterými oživují prohlídky v Muzeu od?v? a?emeslné výroby. ISSN Strana 5 z 12

6 [17] ISSN Strana 6 z 12

7 [18] Kanárské ostrovy Pracovníci italské knihovny p?edstavili projekt v?nující se za?le?ování cizinc? do života. Imigrant?m z Indie (Sikh?m), Srbska a Bosny a Hercegoviny pomáhají jako mediáto?i p?i formálních v?cech, nap?. p?i vypl?ování formulá??, získávání financí?i zdravotnické a humanitární pomoci. ISSN Strana 7 z 12

[19] Itálie Velmi nás zaujal model finské podpory knihoven státem krom? každoro?ního objemu financí v?novaných na rozvoj informa?ních služeb se?ada knihoven postaví?i opraví za finance státu.

8 [19] Itálie Velmi nás zaujal model finské podpory knihoven státem krom? každoro?ního objemu financí v?novaných na rozvoj informa?ních služeb se?ada knihoven postaví?i opraví za finance státu. Konsorcium ve?ejných knihoven (v sou?asnosti má 120?len?) zase dosáhlo na p?j?ování e-knih za p?íznivé ceny. Výborn? se osv?d?ilo i vytvo?ení svazku sedmi ve?ejných knihoven RUTAKKO NETWORK [20] v oblasti Iisalmi, které mají jednotnou pr?kazku, spole?ný katalog, metodiku, nákup knih, vzájemnou vým?nu knih a vzd?lávání. ISSN Strana 8 z 12

[21] Finsko P?ednáška?editelky m?stské knihovny v Dubrovníku se v?novala?innostem knihoven v Chorvatsku v období nálet? 1991 1992. V?tšina knihoven provozovala svoji?

9 [21] Finsko P?ednáška?editelky m?stské knihovny v Dubrovníku se v?novala?innostem knihoven v Chorvatsku v období nálet? V?tšina knihoven provozovala svoji?innost dále, knihovníci mnohdy riskovali své životy; lidé si chodili nejen pro knížky, ale i teplé lidské slovo, prost? se jen vypovídat. Zna?n? vzrostl po?et uživatel? knihoven a vyp?j?ených knih, objevovali se noví uživatelé z?ad voják??i uprchlík?. ISSN Strana 9 z 12

[22] Chorvatsko Jednou ze zajímavých aktivit rakouské knihovny jsou?toucí nany, což jsou v?tšinou dobrovolníci, kte?í ve spolupráci s knihovnou p?ipraví zajímavé a v?kov? vhodné knihy a ve velmi p?

10 [22] Chorvatsko Jednou ze zajímavých aktivit rakouské knihovny jsou?toucí nany, což jsou v?tšinou dobrovolníci, kte?í ve spolupráci s knihovnou p?ipraví zajímavé a v?kov? vhodné knihy a ve velmi p?íjemném prost?edí d?tského odd?lení?i na p?ilehlé zahrad??tou nahlas d?tem r?zných v?kových kategorií. Tradi?ní jsou zde i kurzy kreativního psaní skupinky maximáln? patnácti lidí, kte?í se pod vedením knihovnice jednou za m?síc na t?i hodiny scházejí v knihovn?. Za?ínají psaním na základ? p?e?teného, následuje vlastní krátká povídka na dané téma a pak se sm??uje k vlastní tvorb?. D?ležitá je komunikace s vedoucí kurzu a také mezi sebou, diskuze o prioritách tvorby i jejím sou?asném poslání. ISSN Strana 10 z 12

[23] Rakousko Jak nás to zm?nilo? V naší knihovn? jsme zahájili kurzy kreativního psaní a naše výtvarné dílni?ky si vyzkoušely nám?ty z Arucasu a Aydinu. Jako mnohem d?ležit?

11 [23] Rakousko Jak nás to zm?nilo? V naší knihovn? jsme zahájili kurzy kreativního psaní a naše výtvarné dílni?ky si vyzkoušely nám?ty z Arucasu a Aydinu. Jako mnohem d?ležit?jší však vidím zapojení knihovník? na všech pozicích do projektu, což p?edstavovalo zna?nou motivaci pro jejich další práci. Vid?li a mohli srovnávat. Dokázali kvalitn? zorganizovat vícejazy?né setkání 19 ú?astník? ze sedmi zemí. Byli jsme hrdi na náš spolek SKIP, nebo? takové pracovní nasazení?len?, úsp?šné kampan?,?ešení aktuálních problém? i schopnost se spole?n? bavit nám zahrani?ní p?átelé závid?li. Celý projekt dokázal, že jsme moderní knihovna, která obstojí v novém tisíciletí a má ve?ejnosti v oblasti celoživotního vzd?lávání stále co nabídnout. Olomoucká ve?ejnost v?etn? našeho z?izovatele si uv?domila, že knihovna pat?í mezi moderní informa?ní organizace rozší?ené po celé Evrop? a že její knihovna se v Evrop? 21. století neztratí. Fotografie pocházejí z archivu Knihovny m?sta Olomouce. URL zdroje: ISSN Strana 11 z 12

12 Odkazy [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] ISSN Strana 12 z 12

Podobné dokumenty

?tená?ský klub v Knihovn? Karla Dvo?á?ka ve Vyškov? [1]

?tená?ský klub v Knihovn? Karla Dvo?á?ka ve Vyškov? [1] Autor:?íslo: Rubrika: ŠRÁMKOVÁ, Ivana [2] 2018, ro?ník 27,?íslo 1 [3] Trendy v knihovnách [4] Klí?ová slova: Region:?tení [5], Knihovna Karla Dvo?á?ka