HISTORIE VIETNAMU Boje s íany a národy z jihu Osídlení mezolitickými a neolitickými kulturami Hoa Binh a Bac Son na území dnešního Vietnamu sahá do

Transkript

1 HISTORIE VIETNAMU Boje s íany a národy z jihu Osídlení mezolitickými a neolitickými kulturami Hoa Binh a Bac Son na území dnešního Vietnamu sahá do 10. tisíciletí p. n. l. První historicky doložené státní útvary (Au Lac a Nam Viet) pocházejí ze 3. století ped naším letopotem, v té dob se tu nacházela rovnž bronzová kultura Dong Son. V 1. století n. l. dobyla ína Rudou deltu Mekongu a postupn svj vliv rozšiovala nejen ve Vietnamu, ale i v sousedních zemích. Jih Vietnamu byl ovšem pod vlivem Indie, o emž svdí pedevším království Funan a Champa. ína Vietnam podstatn ovlivnila pedevším co se týe práva, správy, vzdlání a literatury; spíše než u venkovského obyvatelstva ml ínský element váhu u vysoce postavených Vietnamc. ínská nadvláda skonila až v roce 938, kdy legendární vojevdce Ngo Quyen zvítzil u eky Bach Dang nad ínskou armádou. Následovalo skoro 900 let nezávislosti, která však byla neustále ohrožována nájezdy ían. Aby si uchoval svou nezávislost, musel Vietnam nakonec pistoupit na jakýsi vazalský vztah k ín, kdy svému mocnému sousedovi každoron odvádl tuné dávky. Pesto se jim postupn podailo rozšíit své panství smrem na jih až k delt eky Mekong (v boji s ampy a Khméry). Na období nezávislosti se pohlíží jako na etapu kulturního a hospodáského rozkvtu. Rozšíení zem stát oslabilo, protože docházelo k vnitním mocenským soubojm mezi aristokraty. Na konci 18. století dokázali zemi sjednotit rolníci ovšem pouze na krátko, protože nebyli schopni obrovskou moc udržet. Vlády nad celým územím se ujal rod Nguyen, který si jako sídelní msto vybral Hué. Válka s francouzskými kolonialisty Ani Vietnam se ale nedokázal ubránit píchodu kolonialist. Od poloviny 19. století se o Vietnam pokoušela Francie, roku 1884 bylo její úsilí pivedeno ke zdárnému konci Francie pevzala správu nad celým vietnamským územím. Následné koloniální období ukonila až druhá svtová válka, bhem níž byl Vietnam okupován Japonskem. Po válce se jako jedinou životaschopnou mocenskou silou stala komunistická strana v ele s Ho i Minem. Na podzim roku 1945 byla v Hanoji vyhlášena nezávislost Vietnamu, ale již za nkolik msíc se do zem vrátili Francouzi. To si samozejm Vietnamci nenechali líbit, a tak se zaala dlouhá válka, která skonila až bitvou u in Biên Ph roku 1954, z níž Francie odešla jako poražená. Ješt téhož roku byla uzavena mírová dohoda v Ženev, v jejímž dsledku byl Vietnam rozdlen na dv ásti: sever ovládaný komunisty a jih pod vládou Ngo Dinh Diema (s podporou USA). Americko - vietnamská válka Jenže mezi severem a jihem záhy vypukla ozbrojený konflikt, kterého se úastnily i velmoci studené války na stran jihu USA, severu pomáhal Sovtský svaz a ína. Pro USA to nebyla válka dobyvaná, snažili se zabránit šíení komunismu v bývalé Indoín. Zpoátku psobili Ameriané jako poradci, ale postupn se jejich poet ve Vietnamu zvyšoval (až na ); USA oficiáln vstoupili do ozbrojeného konfliktu se severem po incidentu v Tonkinském zálivu. Válka byla vleklá a obtížná, krom ádných jednotek severu dlali Amerianm starosti jihovietnamští partyzáni Viet Cong (prodloužená ruka severovietnamských komunist). Ameriané používali ve Vietnamu velké množství toxických defoliant, které mli usnadnit pehled o pohybu partyzán a jejich zásobovacích jednotek v džungli. Ovšem následky zamoení toxickými látkami si nesou lidé (a s nimi samozejm vše živé) až dodnes. Zvrat ve vietnamské válce pedstavovala operace TET v lednu 1968 obklíili pravidelná severovietnamská armáda a Viet Cong základnu USMC a SF v Khe Sanh, jenže to byl pouze zastírací manévr. Skutená operace pišla až o nkolik dní pozdji, kdy severovietnamská armáda a Viet Cong zaútoili na vtšinu dležitých mst na jihu (sever doufal ve vyprovokování protivládního a protiamerického povstání, k nmuž ovšem nedošlo). Do dvou týdn se podailo všechny útoky odvrátit, nejdéle se bojovalo v Saigonu a Hué. Nicmén operace TET byla píinou stahování amerického vojska z Vietnamu vláda USA již nechtla investovat do nekonené války s velkým potem padlých a ranných to vše s nejistým koncem. V lednu 1973 byla podepsána Paížská dohoda o ukonení války, ale ve Vietnamu se bojovalo dál, pouze bez úasti USA a dalších spojenc. Boje skonily až v dubnu 1975, kdy si komunisté Jižní Vietnam konen podrobili. Dnešní Vietnam Vietnamská armáda poté svedla vítzné boje s íany o sporná pohraniní území, Vietnam pak plynule navázal válkou s Kambodžou, již ukonila až dohoda z roku V 90. letech (po pádech svtových komunistických opor) pistoupil Vietnam k hospodáským a ekonomickým reformám, zapoala se ekonomická integrace, obnovil se diplomatický styk s USA. Pestože Vietnamu nkteí prorokují budoucnost asijského tygra, je v zemi zatím celá ada závažných problém od korupce a nedokonalou legislativu pes nízkou efektivitu výroby až po plýtvání pírodními zdroji i špatné hospodaení státních podnik. Vietnam se dosud adí mezi rozvojové zem, existuje tu mnoho oblastí s nízkou životní úrovní, vláda se však snaží (nejen) s tímto problémem bojovat.

2 NÁRODNOSTI 86 % vietnamské populace tvoí etnití Vietnamci, zvaní Vietové i Kinhové, žijící zejména v deltách hlavních vodních tok a pobežních rovinatých oblastech. Etnití íané tvoí 12% obyvatelstva. Zbytek populace pedstavují píslušníci nkteré z 53 oficiáln uznaných národnostních menšin. Jsou to nap. Khmerové (kolem , žijící v jihozápadní delt Mekongu), amové (kolem , žijící pevážn podél pobeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v delt Mekongu), Edeové žijící v matrilineárním spoleenství, Jaraiové, Sedangové, Nungové, Dzaové i Bahnarové. Až na výjimky (jako jsou teba již zmínní Khmérové a amové) žijí píslušníci národnostních menšin vtšinou v horských oblastech; proto jsou zejména u turist známí jako lidé z horských kmen. Poty píslušník národnostních menšin ve Vietnamu se pohybují od nkolika stovek (Silaové, Pupeové, Romamové, Brauové) až k milionu (Tayové, Thajové, Muongové, Khmerové). Asi národnostn nejrozmanitjším koutem Vietnamu je sever zem, kde žijí rzn poetná etnika, jejichž píslušníci v historii picházeli na území Vietnamu pedevším z íny. Píkladem mohou být i Hmongové, jejichž pvod sice není zcela ujasnn, nicmén vdci se piklánjí k pedpokladu, že pocházejí z horských region jižní íny. Ve Vietnamu jich žije kolem 800 tisíc, nejvíce jich ale zstalo v ín; nicmén Hmongové jsou menšinami i v Laosu, Thajsku a Barm. Každé etnikum má svou vlastní pvodní e (navzájem si jednotlivé jazyky bývají dost vzdálené asto totiž patí do zcela jiných jazykových skupin) a kulturu. Velmi výrazným prvkem jednotlivých menšin jsou (krom svébytné ei) beze sporu kultura odívání tradiní obleení (velkou roli hraje asto nejen stih, ale i barva), zdobení a úesy. Dalším dležitým odkazem tchto menšin je zachování vlastních tradiních zpsob života, které ovlivují jak život spolenosti, tak jednotlivce. Zajímavé jsou urit i literatura, hudba, tanec, oslavy, svátky, rituály, ceremonie, zvyklosti týkající se pijetí mezi dosplé, uzavení satku, pohb atd. Zemdlství Akoli podíl zemdlství na tvorb HDP v posledních letech postupn klesá, pesto se jedná o velmi významný ekonomický sektor, který zamstnává kolem 70 % práceschopného obyvatelstva. Hlavní zemdlskou plodinou je rýže (Vietnam je druhý nejvtší svtový exportér rýže), která se pstuje na cca 80 % obdlávané pdy. Dalšími exportn významnými plodinami jsou kávovník, ajovník, ledvinovník (oíšky kešu) a ada druh ovocných strom. Pro domácí potebu je krom rýže rozšíeno pstování kukuice, manioku, cukrové tetiny, bavlníku, ovoce a zeleniny - poslední dv položky však zaínají nacházet uplatnní i v exportu. Vietnamský ajový prmysl dosáhl v posledním desetiletí tém 200% rstu produkce, export se zvýšil zhruba o 230 %. Export by ml vzrst na 110 tisíc tun pi píjmech 200 milion dolar. Vietnam nyní ovládá 3,5 % svtového trhu a exportuje pibližn do 40 zemí svta vetn Stedního východu, východní Evropy, Spojených stát, Austrálie a Taiwanu. Základem živoišné výroby je chov prasat a drbeže (hrabavé i vodní) a v nkterých oblastech i chov skotu a buvol. Další, pedevším exportn významnou komoditou, jsou vodní produkty (krevety, krabi, sépie, ryby,...). Prmysl Prmysl spolu se stavebnictvím hraje v národní ekonomice stžejní roli. Soukromý prmyslový sektor se rozvíjí rychleji než státní, kde je hlavním problémem zastaralé výrobní zaízení, nepíliš kvalifikovaný management a nedostatek kapitálu k nezbytné modernizaci. V posledních letech stoupá význam textilního, odvního a obuvního prmyslu. Tyto komodity se v souasné dob nejvíce vyváží do zemí EU, USA, Japonska a Ruska. ada zahraniních firem využívá spolupráce formou tzv. výrobní kooperace, což je v podstat zakázková výroba uritého druhu a znaky odv, profitující z výhody levné místní pracovní síly. Velkou nevýhodou se ukazuje být zastaralost výrobních stroj, nicmén již byla zahájena masivní obmna strojového parku, což do budoucna bude znamenat vtší produkci a pravdpodobn i nižší ceny. Rovnž potravináský a zpracovatelský prmysl zaíná stále více nabývat na významu, zejména v oblasti mražených moských produkt, ovoce a zeleniny. Hlavními exportními trhy jsou Japonsko a Singapur. Vietnam získává elektinu z nkolika desítek elektráren, z nich více jak polovina je vodních a tém druhá polovina tepelných. Skrytou devízu navíc pedstavuje slunení energie. LIDÉ Spoleenská etiketa Pokud ve Vietnamu nechcete budit zbytený rozruch a pobouení, mli byste dodržovat alespo nkolik základních pravidel tamjší spoleenské etikety. Ve stylu oblékání byste mli respektovat místní zvyky to znamená nechodit pespíliš odhaleni. Obzvlášt pi návštv chrám se doporuuje zahalit ramena a kolena, za samozejmost se považuje, že si zujete boty. Nahota je naprosto nevhodná dokonce i na pláži.

3 Tradiní vietnamský zpsob pozdravu vypadá tak, že zdravící vás vezme za ruce a mírn se ukloní. Ve styku s Vietnamci je dobré se usmívat, tváit se pátelsky a být zdvoilý, pokud je to jen trochu možné, nedávejte úplný prchod svým emocím, zvlášt tm negativním hrozí Vám, že ztratíte tvá. Na schzku s domorodci chote vždy vas, Vietnamci jsou dochvilní a oekávají totéž od vás. Velmi dležitou souástí obchodních jednání je pedstavování a výmna vizitek, které se podávají z ruky do ruky (dát ji na stl se považuje za vysoce nezdvoilé). Vietnamci jsou (jako vtšina Asiat) velmi povrivý národ existují období, která jsou pro danou innost vhodná nebo naprosto nevhodná je teba to respektovat. Hlava jakožto nejvyšší ást lidského tla je v asijských zemích považována za cosi výjimeného, proto je krajn nevhodné dotýkat se ní hlavy. Dalšího velkého prohešku se dopustíte, pokud k nkomu obrátíte svá chodidla. Nikdy nesmujte své nohy k emukoli sakrálnímu (obzvlášt ne k sochám Buddhy), myslete na to pedevším pi návštv chrám (radji si ve svatyni stejn jako domorodci kleknte, tak zajistíte, aby Vaše chodidla smovala od oltáe). Pokud si v nkterých spoleensky nových situacích nebudete vdt rady, dlejte to samé, co místní obyvatelé, tím urit nic nezkazíte. A ješt jedno upozornní na závr nezapomínejte, že Vietnam je komunistická zem; zdejší režim se Vám nemusí líbit, mžete mít výhrady a pipomínky, ale jste tu na návštv, a musíte se podle toho chovat. Nedoporuujeme bavit se o politice, mohli byste místní obyvatele pivést do prekérní a dozajista nepíjemné situace. Pokud se Vám Vietnamci budou zdát píliš zdrženliví, nedivte se, tady je každý, kdo se pespíliš pátelí s lidmi ze Západu, podezelý. Proto ve vztazích s místními nenaléhejte a nechte všemu volný prbh. Sociální uspoádání Vietnamská spolenost je založena na pevných rodinných vztazích. Model vietnamské rodiny se vyvíjel pedevším z ínského vzoru, jenž erpal z konfucianismu. To souvisí s tvrzením, že vtšina Vietnamc se hlásí k buddhismu, nicmén odpovdi na otázky týkající se rodiny, morálky a spoleenského života hledají v konfucianismu a pro porozumní pírod a kosmu jako celku se obracejí k taoismu. Rodina je pro každého Vietnamce stedem života. Pod slovem rodina si však nepedstavujme rodinu nukleární, nebo podobnou, jak jsme na ni zvyklí, rodina ve vietnamském pojetí je pojem nesrovnateln širší a zahrnuje opravdu všechny píslušníky daného klanu. Každé dít musí dle konfuciánských tradic vyjadovat úctu svým rodim, musí je poslouchat, starat se o nich v nemoci nebo ve stáí a po smrti jim obtovat, aby jejich duše došla klidu. V minulosti platily tvrdé zákony, které trestaly jakákoli provinní dtí vi rodim nap. za nadávání rodim mohl být potomek obšen. Zajímavé jsou také tresty za porušení tíleté doby smutku po smrti rodi v té dob se potomek nemohl ženit/vdávat, úastnit se oslav, poslouchat hudbu, pít alkohol, nosit jiné šaty než smutení, dokonce nesml ani sexuáln žít. Za porušení tchto pravidel se udlovaly nejrznjší tresty od vyhnanství pes bití holí nebo biem až po práce za trest. Tyto zákony, které upravovaly vztahy mezi rodii a dtmi, platily do 19. století nebývaly však píliš využívány, protože dti mli úctu ke svým rodim jaksi pirozen zakódovanou. A v podstat to platí dodnes i v souasné dob má rodina na jedince velký vliv; rodie asto zasahují do osobního života svých dtí a ty je poslouchají, protože je to zakoenná tradice, od níž se odstupuje vtšinou pouze za cenu ztráty pízn rodiny a to je pro Vietnamce, kteí jsou na rodin od narození až do smrti závislí, cena píliš vysoká. Situace ve velkých mstech se už ale zaala mnit. Hlavní slovo v rodin má muž, alespo to tak vypadá, nicmén i ve Vietnamu platí ono povstné rení o hlav a krku rodiny. I tak je ale upednostovanjším potomkem syn. Kolem 50% student vysokých škol ve Vietnamu tvoí ženy, jenže po studiích mají na rozdíl od muž malou šanci prosadit se na vedoucích postech ve vystudovaném oboru. Vietnam urit není zemí rovných píležitostí pro muže a ženy. Chudé ženy z venkova jsou asto pod záminkou lukrativního zamstnání vylákány do okolních zemí nejastji do Kambodže, kde jsou pak nuceny k prostituci. Stává se také, že dívku prodají sami píbuzní nebo rodie, aby získali peníze na zabezpeení rodiny. Vietnamky (ale i Vietnamci) se velmi obdivují svtlé pleti, proto se ped sluneními paprsky chrání nosí dlouhý rukáv, klobouky, sluneníky a na motorce je uvidíte s rukavicemi až k loktm. Vietnamci stejn jako jiné národy v této ásti svta uznávají krom njakého klasického náboženství i duchy (pedk), s kterými je teba být za dobe, tudíž je nutné jim i obtovat. Každá rodina má doma oltá, kde se krom sošek nap. Buddhy dozajista setkáte i s fotografiemi zemelých píbuzných, kterým se obtuje (obdobn jako bohm). Státní svátky: Nový rok (Tet Duong Lich) 1. ledna Výroí založení Vietnamské komunistické strany (Thanh Lap Dang CSVN) 3. února strana byla založena v roce 1930 Den vítzství (Saigon Giai Phong) 30. dubna výroí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky a osvobození Saigonu Svátek práce (Ngay Quoc Te Lao Dong) 1. kvtna Narození Ho i Mina (Sinh Nhat Bac Ho) 19. kvtna

4 Narození Buddhy (Phat Dan) osmý den tvrtého msíce od zaátku vietnamského roku (obvykle v ervnu) Národní den (Ngay Quoc Khanh) 2. záí vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho i Minem Vánoce (Giang Sinh) 25. prosince Náboženské svátky: Tet (Tet Nguyen Dan) je vietnamský lunární Nový rok a Vánoce v jednom; je to pohyblivý svátek, který se slaví mezi 21. lednem a 20. únorem, lunární nový rok zaíná, když je msíc v novu, oslavy pak trvají celý týden Tet se slaví v rodinném kruhu (mnoho Vietnamc žijících v rzných koutech svta se na tyto svátky vrací dom, do Vietnamu), jsou to svátky klidu a pohody, kterým ovšem pedchází obvyklý nákupní shon. Každá rodina musí mít na svátky doma stromeek (nebo aspo vtévku) obalený mandarinkami nebo malé stromky rozkvetlých merunk (na jihu) i broskvoní (na severu). K tradiním jídlm patí tradiní slaný kolá bánh chng, který se pipravuje z lepkavé rýže, plní se fazolemi, tuným vepovým masem, to vše se zabalí do velkých zelených list dong a zpevní se tenkými naštípanými bambusovými tískami, které se omotají kolem koláe. Další tradiní novoroní jídlo pedstavuje mt kandované ovoce a zelenina, maso v rosolu (tht ông), dušené maso s bambusovými výhonky, vaené kue, vepová dušená šunka (giò) a samozejm miska slavnostní lepkavé rýže. Na oltáích (pedk) se o Tetu tradin obtují peníze a ovoce. Svátek mrtvých (Thanh Minh) pipadá na pátý den tetího msíce. Vietnamci si v té dob pipomínají své pedky a navštvují jejich hroby. Svátek Buddhova narození, osvícení a smrti patí k nejvtším buddhistickým svátkm v zemi, oslavy probíhají v buddhistických chrámech a pagodách, poádají se procesí. Svátek pipadá na osmý den tvrtého msíce. Letní slunovrat (Tiet Doan Ngo) je spojen s upalováním lidských soch a figurín, aby byla uspokojena poteba dostateného potu duší sloužících v boží armád smrti. Svátek pipadá na pátý den pátého msíce. Den bloudících duší (Trung Nguyen) je druhý nejvýznamnjší svátek ve Vietnamu (po Tetu), slaví se patnáctý den sedmého msíce. Je to pipomínka smrti, bloudícím duším se obtuje jídlo a další dary, aby došly klidu a zapomnli na smrt. V pagodách se slouží modlitby a v domácnostech se obtuje na rodinných oltáích. Pálí se papírové obleení a boty jakožto votivní dary smrti. Trung Thu je velmi dležitý rodinný svátek, který je uren pedevším dtem, které se ten den úastní lampiónového prvodu, zpívají a tancují. V tento den se rovnž peou speciální sladkosti ve tvaru msíce vyrobené z lepkavé rýže a plnné lotosovými semínky (hlavn pro dti), dále se podává ovoce, oíšky, žloutky z kachních vajec a další dobrtky. Svátek pipadá na patnáctý den osmého msíce. Narození Konfucia se slaví osmadvacátý den devátého msíce. NÁBOŽENSTVÍ Co se týe víry, nalezneme ve Vietnamu nkolik hlavních proud buddhismus, taoismus, konfucianismus a kesanství. Buddhismus zde pevládá mahájánového typu (asi 50 % obyvatel), piemž velkou ást buddhist tvoí zen-buddhisti. Další významný element buddhistického vyznání pedstavují lenové sekty Hoa Hao (pedpokládá se asi 1,5 mil. vících), kteí upednostují osobní, vnitní víru ped komplikovanými rituály. Therávádový buddhismus se vyskytuje hlavn v oblasti delty Mekongu. Ve Vietnamu žije až 8 milión katolík, což se blíží skoro k 10% celkového potu obyvatel. Tento údaj adí Vietnam hned za Filipíny, které mají ze zemí jihovýchodní Asie nejvyšší procento katolík. K protestantismu se hlásí asi 200 tisíc vících v oblastech Centrální vrchoviny. Z dalších náboženství je okrajov zastoupen i islám (pibližn 0,5 % populace, pevážn etnití Khmerové a amové) nebo hinduismus (zbytky indické komunity v Ho i Minov Mst). Pibližn dva miliony vících má sekta Cao Dai, která podivuhodným zpsobem skloubila uení nejdležitjších filozofických a náboženských smr východní i západní kultury. Vietnamští buddhistití mniši Pestože ve Vietnamu panuje komunistická vláda, vtšina obyvatel je vících nejvíce tu žije buddhist. Socialistický stát vzal buddhismus oficiáln na vdomí ve chvíli, kdy byla založena Vietnamská buddhistická spolenost, která zastešuje všechny buddhistické obce v zemi, pro vládu je tak jednodušší mít ješt vtší kontrolu nad lidmi. Buddhistickým mnichem/mniškou se mže stát chlapec nebo dívka, kteí dovršili 17 let. Odcházejí do kláštera, kde se vzdlávají (podobn jako v bžné škole). Chlapci a dívky studují i bydlí oddlen. Existují i jakési bakaláské a magisterské stupn ve studiu buddhismu; samozejm platí ím vyšší vzdlání, tím vyšší postavení. Výše postavení mniši mají na vietnamské pomry slušné píjmy mohou si dovolit dokonce auto, mohou cestovat. Ale na druhou stranu

5 všichni mniši podléhají písnému dennímu režimu v kláštee, kde panují dosti spartánské podmínky, nesmjí nap. pít alkohol, koupat se na pláži, ani obléknout si jiný odv než mnišský. JÍDLO Kde jíst a pít Ve Vietnamu urit nebudete trpt hlady staí si jen vybrat z nepeberného množství chutí a vní, na co máte zrovna chu. Tém na každém kroku potkáte místní obyvatele, kteí mají pes rameno zavšeny nádoby (pipomínají tak jakési váhy), v nichž mají pipraveny potebné suroviny i vai, a jsou tak vždy pipraveni utišit hlad (nebo chu) kolemjdoucích; pokud zrovna nemají svj stánek rozložený, staí jen slušn požádat a prodava Vám jist rád vyhoví. Na ulici se najíte levn a chutn, výhodou je, že jídlo se vtšinou pipravuje pímo ped Vámi, takže máte možnost do pípravy zasáhnout (pokud se Vám napíklad nebude líbit kvalita njaké ingredience apod.). Evropan nezvyklý na tento styl stravování zejm bude nedvivý k hygienickému zázemí, v nmž se jídlo pipravuje; je pravda, že na ulici nelze dodržet stoprocentní hygienu, nicmén máte možnost si suroviny pro své jídlo sami vybrat a když budete trošku všímaví, urit si pochutnáte i bez následných zažívacích problém. Ovšem je teba poítat s tím, že chu vietnamské kuchyn je tm evropským dosti vzdálena. Pokud byste chtli vyzkoušet vietnamské restaurace, rozmyslete si nejdíve, na co vlastn máte chu. Restaurace jsou totiž hodn úzce specializované nkde se podávají jen nudle, nkde jen palainky, jinde zas jen rýže. Jídelní lístek, který zahrnuje vše od pedkrmu, pes polévku a hlavní jídlo až po dezert najdete vesms jen ve vtších a dražších restauracích. Vietnamci chodí do restaurací jíst velmi asto vtšinou se s nimi potkáte spíše v pouliních restauracích (a stáncích), které jsou rozloženy pímo na chodníku a hosté sedí na malých, umlohmotných židlích. V restauracích, které odpovídají evropské pedstav o takovémto zaízení, jedí vtšinou pouze bohatší Vietnamci, je tu totiž relativn draho platí se tu spíš za komfort a kulturu stravování než za jídlo samotné, protože ve Vietnamu neplatí pravidlo, že ím levnjší pokrm, tím horší a naopak. Doporuujeme Vám, abyste ve Vietnamu nezapomnli navštívit rovnž ínskou a francouzskou restauraci, nebo ob kuchyn tvoí nedílnou souást vietnamského kulináského umní. Jídlo hraje v život každého Vietnamce jednu z ústedních rolí a již v prbhu bžného dne, nebo bhem rzných slavností a oslav. A že je opravdu z eho vybírat íká se, vietnamská kuchyn nabízí tém 500 odlišných tradiních jídel. Vietnamská kuchyn je jednoduchá a racionální. Má velmi blízko k ínské kuchyni, protože Vietnamci pevzali od ínských kucha princip vaení snaží se najít rovnováhu mezi kontrastními chutmi, vnmi i konzistencí pokrmu. Pesto, že se mnohá jídla podobají a vliv íny na pípravu pokrm ve Vietnamu nelze v žádném pípad opomíjet, vietnamská kuchyn má své originální rysy a vytváí se tu nezamnitelné speciality. Jeden z významných rozdíl mezi obma kuchynmi spoívá v tom, že v ín je zvykem všechny pílohy vait, kdežto ve Vietnamu se mnohem více pracuje s erstvou nevaenou zeleninou. Dalším dležitým specifikem vietnamského stylu vaení je používání velkého množství rozmanitých aromatických bylinek, jež dávají jídlu nenapodobitelnou chu. Rýže Souástí tém všech vietnamských jídel je rýže. S rýží se však nesetkáme pouze jako s klasickou pílohou z rýže se tu vyrábí tstoviny (základních druh je pt), rýžový papír (používaný k píprav rolek), sladkosti (hlavn z nezralé zelené rýže), rýžový ocet nebo škrob, a samozejm rýžový alkohol. K velmi oblíbeným vietnamským jídlm se adí práv rýžové nudle pho a vietnamské jarní rolky nazývané nem. Nudle se podávají v misce, jsou chutné, levné a syté. Na severu se konzumují v jakoukoli denní i noní dobu, na jihu pak pedstavují populární snídani. V jižním Vietnamu se rolkám íká cha gio, na severu pak nem Sai Gon nebo nem ran. Vyrábjí se z rýžového papíru, do nhož se zabalí pokrájené vepové/krabí maso, nudle, cibule, houby a vajíka. Existuje i vegetariánská varianta rolek nazývaná nem rau. Pokud budete ingredience dávat na rýžový papír sami a sami si ho také zabalíte, jedná se o tzv. banh trang (na jihu) i banh da (na severu). Maso Co se týe masa, ídí se vietnamští kuchai heslem, že vše, co se hýbe, se dá jíst. Takže krom kuecího, vepového, králiího i hovzího masa, zviny, drbeže, ryb, krab, krevet, sépií, škeblí, úho a dalších moských plod, tu mžete okusit takové zvláštnstky jako žabí stehýnka nebo slepií paáty. Vietnamci jedí i maso takových zvíat, která jsou pro Evropana tabu. Pedevším pedstava jídla pipraveného ze psa dsí vtšinu cizinc. Restaurace specializované na psí pochoutky jsou však u Vietnamc velmi oblíbené, nicmén plné bývají jen druhou polovinu lunárního msíce; maso ze psa se totiž považuje (stejn jako maso želvy a sépie) za neisté a podle tradice je vhodné ho jíst práv až druhé polovin lunárního msíce. Mezi nejoblíbenjší pochoutky, jejichž pození bude Evropanovi dlat urit potíže patí (krom psího masa) had (velice chutná je prý kobra), myš, koka nebo veverka. Za delikatesu se rovnž považují kachní vejce, která se podávají pi 80% zralosti plodu, nebo opeené larvy bource morušového podávané jako píloha k rýži.

6 Koení Podstatou vietnamské kuchyn je originální rybí omáka nazývaná nuoc mam. Tato nepostradatelná ingredience se vyrábí fermentací nasolených ryb, piemž doba kvašení se pohybuje v rozmezí 4 12 msíc. Používá se jako dipping sauce a v podstat nahrazuje sl, jak jsme na ni zvyklí na západních stolech. Omáku nuoc mam lze kombinovat s esnekem, cukrem, octem, chilli a citrusovou šávou, ímž vznikne nuoc cham používaná rovnž jako dipping sauce. Ovoce a zelenina Jak jsme již uvedli, Vietnamci používají tém výhradn syrovou zeleninu, jelikož je k dispozici po celý rok a není nutné ji zmrazit nebo konzervovat. Totéž platí i o ovoci. Z tch mén známých druh upozornme na zelené draí ovoce, jujubu, khaki, draí oko, mangostýn, anona, kumkvaty, pomelo (druh grapefruitu), exotický druh tesn a tzv. vodní jablko. Za ochutnání stojí i salát z banánových kvt i manga, lotosové a bambusové výhonky i vývary s karambolou a ananasem. Severní, centrální a jižní ást Na severu je patrný velký vliv odkazu ínské kuchyn. Velmi oblíbené jsou tu rýžové nudle pho a speciální rýžové rolky. Za místní specialitou zvanou bun oc se skrývají uvaení šneci, kteí žijí v rybnících a jezerech kolem Hanoie, servírovaní s omákou nuoc cham. Ve stední ásti Vietnamu leží msto Hué, které se považuje za baštu vietnamské královské kuchyn. Vzhled je pro tento styl pípravy jídla stejn dležitý jako chu nebo vn, proto se aranžování a podávání pokrm vnuje obzvláštní pozornost. Kuchai dokáží s jídlem vytvoit hotové divy z jarní cibulky udlají krásný stapec nebo chryzantému, z mrkve a chilli pekrásné kvtiny a rajata jako kouzlem pemní v rže. Toto umní bylo velmi peliv steženo a používalo se jen na královském dvoe, nicmén dnes se s tímto kulináským umním mžete snadno setkat i na banketech v lepších hotelech. Msto Hoi An je zase proslulé kvli cao lau plochým nudlím smíchaným s fazolovými výhonky, listovou zeleninou a krutony, navrch se kladou plátky vepového masa. Jižní Vietnam se vyznauje více aromatickými, koennými a pálivými jídly. Velmi oblíbenou a asto používanou ingrediencí je tu krom bylinek a koení také kokosové mléko. Ve Vietnamu je rovnž patrný rozdíl mezi stravováním lidí na venkov a ve mstech. Obyvatelé mst mají vtší výbr potravin vícemén není problém bhem celého roku koupit všechny druhy potravin, kdežto na vesnici jsou lidé více odkázáni na vlastní produkci, takže jídelníek se tu více pizpsobuje roním obdobím. Lidé ve mstech jedí mnohem více masa než lidé na vesnicích, tam je typickým pokrmem rýže se zeleninou. Nápoje Ve Vietnamu jsou bžn dostupné všechny základní druhy nápoj od minerální vody pes džusy po pivo i tvrdý alkohol. Co se týe piva neexistuje tady žádná národní znaka, trh je tvoen spíše menšími místními pivovary, piemž pouze nkteré z nich jsou distribuovány po celé zemi. Ze známjších znaek jmenujme teba Biere Larue, Halida, Ha Noi, Huda nebo 333. Pod oznaením bia hoi se pak skrývá toené pivo. Je jasné, že vzhledem k neustálému písunu erstvého ovoce, bez problém seženete fresh džusy staí si jen vybrat. Pokud jsme u nealkoholických nápoj, nesmíme zapomenout na aj a kávu. Píprava, servírování a pití aje není pro Vietnamce obyejnou záležitostí, je to rituál, který západní turisté málokdy docení. Vietnamská káva (ca phe phin) je velmi dobrá, obvykle se servíruje hodn silná a sladká. Mžete tu ochutnat i jakousi bílou kávu (ca phe sua da), kterou obvykle z 30-40% tvoí sladké kondenzované mléko. Slavnostní jídla Skutenost, že jídlo ve vietnamském pojetí je neodmysliteln spjato i s rznými oslavami, potvrzují takové obraty jako jíst Nový rok/svatbu, což ve volném pekladu samozejm znamená slavit Nový rok/svatbu. Tato spojení nám dávají dostaten najevo, že jídlo hraje pi svátcích dležitou roli. I velmi chudé vietnamské rodiny utratí pi mimoádných píležitostech (napíklad svatba, úmrtí, výroí úmrtí, Nový rok) velké množství penz a dopejí si pokrmy, jež si za normálních okolností nemžou dovolit rzné druhy masa, ryby, paštiky, zákusky nebo lepkavou rýži. Oslavy Nového roku se neobejdou bez tradiního slaného koláe bánh chng, který se pipravuje z lepkavé rýže, plní se fazolemi, tuným vepovým masem a balí se do velkých zelených list dong pevázaných tenkými naštípanými bambusovými tískami. Další tradiní novoroní jídlo pedstavuje mt kandované ovoce a zelenina. Bžn se kandují malinké meruky, jablíka, zázvor, dýn, kokos. Pokud lovk tuto dobrotu ochutnává poprvé, zejm bude pekvapen,

7 protože sladká chu je asto pebita slanou, pálivou i kyselou, podle toho, v em byly plody naloženy. Oblíbené jsou zejména nakládané meruky, v nichž se kombinují všechny chut, pálivý kandovaný zázvor nebo nakládaný kokos. Z dalších pokrm, které Vietnamci konzumují bhem novoroních oslav, jmenujme maso v rosolu (tht ông), dušené maso s bambusovými výhonky, dušenou rybu a erstvou zeleninu uvaenou s vepovou kží nebo vepovým masem, vaené kue, vepovou dušenou šunku (giò) a samozejm nesmíme zapomenout na misku slavnostní lepkavé rýže. Velký význam má pi svátcích rovnž ovoce dává se na podnose ped domácí oltá pedk, piemž podle tradice by se mlo užívat pti rzných druh, nebo íslo pt je ve východním myšlení magické. Kultura stolování Vietnamci jsou zvyklí jíst ti hlavní jídla denn. Snídan je vtšinou jednodušší rýžové nudle (pho) nebo rýžová kaše (congee). Obd zaíná již kolem jedenácté hodiny dopoledne. Díve lidé obdvali doma, dnes dávají asto pednost snadno dostupným pouliním restauracím nebo tržištím. Veee se vtšinou odehrávají v rodinném kruhu. Jídlo je vtšinou soustedno kolem velké misky s rýží, která bývá obvykle uprosted stolu. Každý má ale i svou vlastní misku, jídelní hlky a polévkovou lžíci. Po pravé ruce je pak umístna ješt jedna malá mistika, která je urena pro nuoc mam, nuoc hcam i jiné omáky. Na stole bývají i ubrousky, které jsou vedle bžného úelu i k otení misek a tyinek ped jídlem. Pokud si budete chtít nabrat rýži z hlavní misky, použijte spolenou servírovací lžíci, která slouží výhradn tomuto úelu. Na rýži ve své misce pak mžete položit další vci maso, zeleninu, omáky apod. Pi jídle držte misku v levé ruce a používejte jídelní hlky. Vietnamci po jídle preferují spíše ovoce než dezerty, nicmén sladké mají rádi jako svainku. Rýžové koláky, kandované ovoce, smažené banány i kokosová cukrátka jsou tu velmi oblíbené. A te ješt nkolik doporuení: s usednutím ke stolu pokejte, až si sedne Váš hostitel. Vietnamci ocení, když budete jíst hlkami. Neodmítejte jídlo, které Vám do misky naservíruje hostitel je to krajn neslušné. Nechávejte hlky v misce ve tvaru V (symbolizuje to totiž smrt). Zdvoilý hostitel Vám nabídne více jídla než dokážete sníst, bylo by proto neslušné sníst opravdu všechno.!"#$ % " & ''! ()#$&***+,-* "**..&'"/-+,!"$ && &! 0& **$ "!0!-"!!)&-!& '! 05! "!!"$&*5*".%+ 3 0 "''6! '!#00 %'0!"+!:667;:66 #".- *&50"':7::6$< < <,=#!>6!+! %#?0! &:67:66;0#! #2 =!!;0# ;+A!- '2 ;B% '*70!-CDDE ) B7BA!-)0,! B!"A< FGH!-

8 ;!('"'0%I'"-)& "& 6 &(+?!!- &$F&"D J?0 '$?*!"&%'0 2*!-.!"&!"#K=3 3!7)0& "2 =!! '0;;7; '0&!L!M!&&5" ) $%&%' 2030='K72-.' &%%&D ';;+.'0! 5 50 "%&$% ** N ' D- D 50 %)* H # (-% % " &$& ".&%*D%-0!"&5%&D "+ H*. *!5!-0 &''&5 H-&5 + A O>$& "$& -!%%-0!"&+?A7%50% $(-A=,+ H*! "D'0*D( 7 (- H*!! '&'0 "D'0*D(+ =& ' %"*!-- "*+,-..'0>"-PQ+ H*!%*) +B+B & &5 ".- 0 *. '' 66 + D-#+,!* ; "'0 >*' #0 '&" #OR!7 %-0'0"(%-0!,S #,"D5*D #,-*&5! #% &&&'0 ( #H*",!'('0"D5! #=-!T"&! T ;#P*% )""' "'*"72 ' A *0$(-D& 5 &"'+ +B+B '*&5 ")' = K 0# "' " " &&!! M! &!5,!&5 %&2=0=! ++B*D5&"'!"& B **% '0&2,30"' & *" "& DD&'0*&(+ U6++B *&% ""'+C' "H00'00'%!5!#7 "D&"!,".'0$%'0,"!"4)!,!!+QD&-7)"5!"!'!()%D$!()*"-D0$D!"* & + ( <*:6!-??0;6+666,2=# B:67:66 0&(K=0*& "'(0# 3K=0&!> "&"*&!),&+4*6! (0$&!* 5*'' 6! '0/&5'0# :667:!!5 'K2)5 -!&#'* '0..$!-!!5 '!0+ :7:<%- :7:*"&=0V+@-5%& 5"5*%*"0 5 *0+2 & *.&+,% ".&5 -'&-$& 5%!-5'&&5! K0+ 6:6*=0300K0!' "! ).+ =6+666%66!I!

9 B,&5!-&! ).-!'0-.!D!$&& 5!*!0 *+=!-*H" )+A! (!!**!---"&-0 *# )' ;:667B:6 &.-'8Q3+<( 8K+ ''&!+ &! '$& '0&!.';66!I!%D&*& +&!'!!"*-"*!()!&*$*".-'*&'#5'*D")*)&0! '0!+?!-.*&*D"!-$" D%)'0&+?!() *"" D"$)! &"0-*"+K-0!**'$& " &*D+?'&! '0!**05.&*D' '066! (+++! '0$&% "%*& 05 *0+?* '0"& '0$ '!) &)&&+<* "&%$%"O!+? '0 "''6!+,' '%*'5%D -5"0 5& 05 *0+?*-*'$ %*& "!7'.&!!"&*&"# :667:66* &.-!"'0"*&'8Q3+3'!"''666%!*! )''0!!& +W*!)!*'0""H '0"+W)"" &*!)!+ <%%*!% 5.&*"*!).&+2.&"'0D!.-!!*&+ &! &5.&""!+Q%D&"&''$ '+ :67:6"=+666,2= C"'0"*(+2-. &'%%" "0$& "(&"& **0 += "0*) '0 O '&6+666,2=< 6+666,2= :*A * ;:66* ''B:676:66*0'**,D+H)%D % #+, '6%' *+ )-!!0$&%-&"5")!0'0*!--&'0+K0) F!&5-) & *(203 :7:F!&5-) &L 0O ''6!"'0*6!*.'0D!&'0-)$& 5-5A8 :667:66203!&5-)+Q&%0'&5!$& -%-%&"*&D!&'0D&( :6%"203 X30= %0".5&%0(0D&50! + ;:667;:6,08 ;:7B:6*D AX! $&&&# -)666D& H&&(+!&!**&!.&&&'$& 5!%'0"&+666,2=%D& B:676: 0& $!)&&"' &'D'0D&$(&*&5!&5 " *#!)& "&50&" 6:7:66* < 5&" >+,'0"*&&"(!.!$""'0 ''6!0 6!(+P""&-+

10 6 :66* :6** :" 07*"&!&'0*7*!-" 8.D"! +@(!5D! -05!!&' &+2 '0!!&!.)&0!"$&"0 0!+, :66*.-?!O0:*.- :7;:= B:6**.- B:X6:6K0'0&&!& &%!&&&# :7:H! 50!0*" -!! 5'0$ &!)%'0-!!! '00 "'0X**"'0%D #+@%)%0'&'"0!&! -!$D*%"'0%-0&7.&!!5+. &%&D0+ " &%* %'0&$.! + :6X:HC0K'0!*(.50D'0$**"&&+ :6*AQ70&&'!0*&," 0&!-+ AQ+AQ#!5!-!,!$ 'V 2!+V 2!#$5/ & 30 K + 30 K#+ H" ;6 666 % 66#+ < + %! *!! "!!!$*!! ' &5D"40'0Q+M 5*!-%-0-." +X+!5!N+=&!$)**'*%'0'$!*%-!-&5!) '0&'&'0 (+ A '&5 "!- '0 '&5 %-.'0 (!"&- '0 "-+ ( D "* *'0 % A Q ' BBB " *! -50 & 0 -' P2M?< +,.!&5 ' V 2!$ *0 ' A Q$ % % ''0*(&(*%)*5$''0&*+00&5&*0 % #+H!"-5% &"*"0 +H*++!%D"5F!&5.)0!&"!$&!/-)-G5$Q %5.5+ AQ%&!*" *!*!5++$&!)-.$).!'%'0' '$G5#+Y'*'(*$F54'D + "-! )- &5 D&J.!" * '$) "-* A Q *"!50 0 & N#!&5 /*!*D.&J+,*-.'0'0*%AQ5(().! $)/&30K%"'*"..!"(! "!-+40 *-*&' ' &5!=6&!AQ#+=&!*(&AQ/ %.&*%"'0 -).'0%(*D&'0"&6++ =! '0D&"'0AQ& '0& $)D (*5D&5$&5$ &5#+ Y!(%'0&(!$'0)!'"%+H05%*$%0.'0!'0 "!*%5%0!*%!& '!+Y*!(*.'&! 0!.&!+=*!!"& *" ' ) ' %&($!* *"!-. % & &! * + $ -&& 0!)1''0 %'0 %'0 D&'0 & ' XJ&5$ &&5$ &XD&5 +#$ &) *%'0&!'0!($")-*+ AQ&5"5 -!!$&D!!(!*%"$&!&$& D&5$ %!(#$)D*)! ( *&-+

11 -,./*! ;:66* B:67:66A, B!!&!'&"$'&"'&"0 '+ (0"'0"*&* '0+ H)"'0+ :67:8?%'03003! +K-0!'-&&!'0*"&0& :*%"A+ 01& & 2 2!3&2%4% %8&9 &: ;!%<=4>3?7 71&1&?6 %13&3:%53&2% 3%%?6 9& 3%%?&AB C <7 7&%3? ' > ' !? %3&!6 $85 2!2&7!%1?:%3&%1& &!A%1!2%?!#7 : 8:3!:2:&%30 8?!#1 #&:3&%1?28!2%3#!"&2%&!?%332#1&%8!6 : 7 &2 &?!==:2# >&2%&!?>&%D%& :667:66 0&A A + A#!-!,!$ 0!- ' 30 30Z X A+ 40 ' %+ < D"& B+ ) &' 05-5 "&%!!-!!&5 & "& #+@ 0 %% '0"*!) '0&'&'0 & '0!"&!-- 0 &+, ' BB% A & * '0!&'0 &** *! -50 -' P2M?< + <% 0,!$ -!) A '0"*$ D" " =, 0 '&50 '0('.0,![+\,#++< +%!-$0*5 0]+ 0/ ]^#$ 0!!-!.'0'&50 2$& " ) %*!-+ ',!& "! L 8! + ;6 2 '!&& "& A & 0!!-!'5 *!-+ * & " ( $ & * '" &'"&5 *&.&+ 2"* A *!- '0"* *.0!&50!"30A+30 A"#$D!)0"*!"_! _D_0!_+2& "&5! (--&( 2$5*'0"3='+3\'$;X;;#$ K=+K\$BXB#%*"!!&!& "!(%'+, %- '*&5 &' % A 0!!-! Q!$ 5 * D" 0. N '*&5 GD$ ) *0. 8 C!%)+ N '* '0!-& "& ) & B 0 '0&'& *&-$!&'0& "(.&*( *!%'&5 -+, ';;!N '* & 0.0 & " A! 200 '& * '*&5 & 5 ) *D &D"0& "&50! "'$ +B$%&K=A* '()-.0!-,!$!) *A+ &D '*&5&' +B$&.W&'00"'0& *-,! "&!# 0 PQ#$ A D" )0,! X O%&,!+, B; "!' *+ 2 D D 35 #!-!. "'+ 3 *%&! '(! $ )'0 * &% + 2"! '& /&$ -!) % 0- ) %!%$ "5. &5!&'0 &*D & D"!-+, (&'5 "*! & 6 ' + 4&)! " *( A!!*"!!&5&!'&5!' ) & BB6$&!%*"" &!"&+ $%&2E' 4/-FA/G)*,&)" $& "*% B&($66&0!0$5 -!%* D%% 05!%*')(0$ $&$$*'0# % " 5!)$" )$* & "& % "2H & "$.! $%D +20< *-***% %%)+ C "&"'30A

12 *'- ( %*0&+" ";6-'0&(($.'0)%!--+ C "&5$"(%$& ")P/&!% * &X$!)$N5>X)$ )'X& "$)X0-& BX!%& "&5 F-%;# )"F-D "# =*&"*50!-!-* & "&" $%-0!!&5"&%&!-*D$/- %&!-%+,D''6` + G *.(FH! :6< **0 ;:6A$B:6 %#E>% &%%:B 1& :%152&?:4?%2#71I %2%: 3! 2' W! (&$ & '0"*!& -.!& A X& " + 4+, '!&'0S S * D&*! &'D $&P=$ 0*"5''6!.00$* D#$&"!% " *& H*$*!! 5 H* *&50 "' '*& D & * S 8&+@& "-.2'3 +&""*D"7"D"D&5!!'0$!"-&& " 05 -$&&)&'!$& *"!&A+, '! 0'*D&"!) "%$& "**&?0 "! 50 &667". '0&'&&!>A+@D"$& "*-''0D" ($"&.+, &D-* & " '666+ &D 0&"%*0" )''B:6$*()&!&!8?:6# A!&Aa2#0!-()5'&5$0"&5& '!,!+H-) *!-$%)-66&!*"3&&50*"+ 5&"!O"&+bA#+ D%'5 0&5! '0";B666 '66#+ *!&&-'0"*)*6++ +$&%,!D&"+,D&'0& &"'0'0"*!*"*!*++, '66 & "!&58+8$66X#$ "3#$*!-&5!-!*0A8+A8#+250!-5.=?,+\?,#* c8$UH-*5'0 &T#+Q)D"&B+%308"&!()-.! '!'5.$-&& ".&%!"+3!;+%!- ( *!$ %J *%'&" 3 ;X;6# "-& "&" 2 ;6XB# D!&!.!&5!-A+, '; 0&+2$H0H+H0H#$!308A2+Aa2$ UH- -&T7UT *!-)%0O5&#$!5%"D. D- "&A+, +;;A0!!-! '*&50 & "3&$*0 '0.,!+, '0 BXB % A 0!!-! 0,! +,!&5!& '&5 %&#$ + B 0!!-! '&! '! '50,!,!&5 ''&5 %&#+K-0!-*!-!-!0& "5!5+,%"'0*)!308%*"!+ &53K0+3Kd0#$8=+8\#$8K+8KZ#$=8+\8#$ a0#7!5.! *0 -& & D" *-.! +, + ' + + -!"==+\b\b#$=v +\bv #$=C0\bC0#$K'300+K'30a0#*

13 & 30 8$ 5* &' A+ 4".0! 0!- % &" * '*&5 &'!* ;; B+ K-0!! '&5 "& GD-$& " %-0 '0 BXB$%!-! -%!% " &" D" 0*"%%.&* D*D+ A ()!&!'!,!%00 +,'!- %0 +66 '0'&5 (*&!$& 50*(&% )* +X;+ + +@%5& "&5 *% &!5 *(&$!+% " = H &" -)+ 2*"!-.!!"&!!-?0 "!!$'0)(0"++Y '0 "!( & '0 /*! A/- ' ) 66#!" -) ($ % "% *))+$'0 "!'0 50'03,*+5)?0 A%" )" 4* "'50!D$ *!%(!-$ 0) (''0?0 "! 5 0 W -)+,%*! 4* *&"" D J '0 D& %& 0 ''0#$ )% (- (*!!'&!''0$ 5 ( ''!:,-"'$C%&"'$P0"'+@% '*&5&*''0"*.* 05%$& 5 "!5!-: A&" $& " + 4$! 8 K$ & "' %% A '&50!+2-.!!-AFH!!"!-K=0$5 + * *!& *!5 A '&5!! H!!-$ %- *)" N '* %"'0 &""+N '*5)**50M '&50!*+BB#+ /F :*8? :66X:6*08 -.FF!3! :66*'0"*&!'0''0 :667:66'0"*& :6*0 "0 50 &5!- 0 )'0$)*!0" $& 5"- "5 %& ).+H%!- '0"*&!!'!$*-&&*!: # =&")"'$&! -7- (!- # # 4)% '%*" )$*-.-&"%7*!"$)-&!-*!$!'$ %!!&!"'0"+ # 2D-.%$& 5)% "%D # O)-'0$'&+,!%- -%'#+,0 "'0 - '7&'0+,%K 0-'& '+ # 3*"&/&!"!!)7)$!(!!%+H! &*!"&!+ # ".--!'0%%"*0)-$-!+ // :6- B:667:66 ;:7B:,'30&!$!!"'$&"*&&D50'&50)+ 0&&-5 *D&$".-.&+ :66**$:6*8? B:67:66 A

14 / :6**A!- A8 ;:67B:6 0&'0 "!0&&& "&50 %' :7: 0& &?' 07% $''6! 0&&- 0 '&50 D-&$*!D&+4&-0%&5'5+ *%&D '0"*&&5!!+ P%"20K0+ /( :6- :66*0&3!?'&'0AHX (*'+@"0 "0&&+ :67B:6AH B:67:63!?' )1&1&"'0& *&-+ A :67:6 *%!:66*?K=!0:6 /) ;:66- ;:6*?K" &$ '0"*&28! %!?1?K *028! &!I!#<% " &$& 5- % '0"*&%)&?K#''66! (5'-$!&'*D! '0'0'' 66! (+ =! '$ & 5 '' 6! '0 *'&+ H "! 0 $.6! '0!&'$&*DN $'*0!)'5! '0&+?&)-" ) %!*'&!")!)%&+P)%&(" * * *-5 5D"+4&!! '0$'& D *0$& "%**! *0$!'0 5!+?0 "''6!*-.6!+P*D"& *"'0*5 %D + :6*0+,$&"+ /* :66- :6*( '%?1% )'0-&& '0(& *)+<0% "''6! *-5'-+ 2&)' *! + ''' &!$ & * '0"*!-&& '0(+?!!N 8&$').%))* +4".0' & 6! (+ <!- & "" /!% D&$& -&&!) &!- %D +? & & D & */.'0 &!+? *-" %*.+ =! $&! 1$ " "* & * "0 5 & / %5 &! (!#! ) %"&'0'+81*0* (&($&!)5&*!!5# %5!!!()% " *-1+4!/&!5!()%!'00(0!-7!* *+@"*!#+?&"5& ;&!''$0'0(*D-*"&$'?K0+

15 <?K 2-. **"'A+2 *-&&*(%$ &-&&(+2.. '*A+=" '0*A 0+H!% $&! &! *A 0?A.! &!?K+?!0"+! (*!-!A 0%*")&!7.5!)! &(%&*0 0)%%! &$& ".!- + 3 &% & * &" $) 1 )" 5 %$ ) * &"+++!? K&) - 0 '+ *? K$ 0" &5$ ' " 0$& 5D5%-"! &!+,!--?K!'0"*'")$& 5"*'!-+ ")D5$D5D!*"*!!+ /+ :66- :6 %!?K7 "" **"&A+K-0!'"D&"-&&*"&+ ;:6**L 8X?K +*"&?7KAG! +*"&33K'0! +*"&=L?.-&-=L G''6! A A 8# *"&,! 3&&5!*"+ 4*"!".! &! "'! &"!$& 5*!D&!'5!!$ D)%0" ' BB*" *! -50 -' P2M?< +, ' 66B!* ; ( 0".'0 '0(-+ :66*AK7 %!A 6:66*A ,!'0&!-'*!-'0 " ''CIP=# 4!% 55+ '5!,!*&%''* ,2=$XCD#,!55'0*5" ; ,2= (!- "' ,2=$$X) $XCD#,6+666$X,2=$XCD+?'?)-'-.)+ 2"&P=