PRUŽNOST A PLASTICITA I

Transkript

1 Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice účinků. 5. Lze plasticitu zařadit mezi fyzikálně lineární úlohy? 6. Jaký princip nám umožňuje používat staticky ekvivalentní náhradu zatížení? 7. Vysvětlete rozdíl mezi normálovým a smykovým napětím. 8. Vyjmenujte vnitřní síly na rovinném prutu a zakreslete jejich působení. 9. Vyjmenujte vnitřní síly na prostorově namáhaném prutu a zakreslete jejich působení. 10. Jaké veličiny vystupují v diferenciálních podmínkách rovnováhy? 11. Kolik je diferenciálních podmínek rovnováhy pro rovinný a kolik pro prostorový prut? 12. Co říká Saint-Venantův princip lokálnosti? 13. Jaké veličiny vystupují v geometrických rovnicích? 14. Jaké veličiny vystupují ve fyzikálních rovnicích? 15. Jakou závislost vyjadřuje Hookův zákon? 16. Co vyjadřuje Poissonův součinitel? 17. Charakterizujte plastickou deformaci. 18. Charakterizujte plastický stav materiálu. 19. Jaká materiálová charakteristika definuje deformaci od změny teploty?

2 20. Zahřáním materiálu se konstrukční prvek roztahuje nebo zkracuje? 21. Jaké problémy se řeší při posuzování konstrukcí podle prvního mezního stavu? 22. Jaké problémy se řeší při posuzování konstrukcí podle druhého mezního stavu? 23. Které skupiny veličin hledáme při analýze prutu? 24. Jaká vnitřní síla a jaké napětí působí při prostém tahu? 25. Jaké rozložení napětí se předpokládá při prostém tahu? 26. Nakreslete staticky neurčité podepření taženého prutu. 27. Pokud dojde k rovnoměrnému zahřátí staticky určitého prutu které z veličin N, σ x, ε x a u jsou nenulové? 28. Pokud dojde k rovnoměrnému zahřátí staticky neurčitého prutu které z veličin N, σ x, ε x a u jsou nenulové? 29. Jaké další podmínky je třeba přidat ke statickým podmínkám při řešení staticky neurčitých případů tahu a tlaku? 30. Jaká materiálová charakteristika se využije v definici tuhosti průřezu při prostém tahu? 31. Jaká průřezová charakteristika se využije v definici tuhosti průřezu při prostém tahu? 32. Jaká vnitřní síla a jaké napětí působí při prostém ohybu rovinného prutu? 33. Jaké vnitřní síly působí při rovinném ohybu? 34. Vysvětlete Bernoulliovu hypotézu pro ohyb prutu. 35. Jaké rozložení napětí po výšce průřezu se předpokládá pro prostý ohyb. 36. Která vlákna průřezu jsou nejvíce namáhána při prostém ohybu? 37. Vysvětlete pojem neutrální vrstvy nosníku, resp. neutrální osy průřezu. 38. Jak velké napětí je v bodech na neutrální ose průřezu při prostém ohybu? 39. Kde se nachází neutrální osa průřezu při prostém ohybu? 40. Jaká materiálová charakteristika se využije v definici tuhosti průřezu při ohybu? 41. Jaká průřezová charakteristika se využije v definici tuhosti průřezu při ohybu? 2

3 42. Jaká vnitřní síla způsobuje smyk za ohybu? 43. Jaká napětí vznikají od posouvající síly V z? 44. Jaké je rozložení napětí po výšce průřezu od posouvající síly V z při smyku za ohybu? 45. Kde bude u obdélníkového průřezu maximální smykové napětí při smyku za ohybu? 46. Nakreslete směry smykového napětí při smyku za ohybu pro nějaký jednoose symetrický tenkostěnný průřez. 47. Co je to střed smyku? 48. Jaké znáte metody výpočtu průhybu nosníku? 49. Popište integraci diferenciální rovnice ohybové čáry? 50. Jak se určí integrační konstanty při integraci diferenciální rovnice ohybové čáry? 51. Definujte okrajové podmínky při integraci diferenciální rovnice 4.řádu ohybové čáry pro prosté podepření. 52. Definujte okrajové podmínky při integraci diferenciální rovnice 4.řádu ohybové čáry pro volný konec. 53. Definujte okrajové podmínky při integraci diferenciální rovnice 4.řádu ohybové čáry pro vetknutí. 54. Vysvětlete hlavní myšlenku Mohrovy metody. 55. Z čeho vychází podepření fiktivního nosníku u Mohrovy metody? 56. Jak se uvažuje změna tuhosti průřezu po délce nosníku u Mohrovy metody? 57. Čím se liší skutečný a fiktivní nosník u Mohrovy metody? 58. U jakých prutů (z hlediska rozměrů) je vliv smyku na průhyb významný a u jakých je méně významný? 59. Jaká vnitřní síla a jaká napětí působí v krouceném průřezu? 60. Jaké je rozložení napětí v krouceném kruhovém průřezu? 61. Jaké je rozložení napětí v krouceném mezikruhovém průřezu? 3

4 62. Jaké je rozložení napětí po tenkostěnném otevřeném průřezu při volném kroucení? 63. Jaké je rozložení napětí po tenkostěnném uzavřeném průřezu při volném kroucení? 64. Jaká materiálová charakteristika se využije v definici tuhosti průřezu při volném kroucení? 65. Jaká průřezová charakteristika se využije v definici tuhosti průřezu při volném kroucení? 66. Jaká podmínka se přidává ke statické při řešení staticky neurčitých případů volného kroucení? 67. U jakých konstrukčních prvků se nejčastěji uplatňuje prostý smyk? 68. Nakreslete rozložení napětí po průřezu při prostém smyku a smyku za ohybu. 69. Nakreslete plochu koutového svaru, která vzdoruje smykovému namáhání. 70. Jaké vnitřní síly působí při prostorovém ohybu prutů? 71. Za jakých okolností může svislé zatížení způsobit šikmý ohyb? 72. Vysvětlete rozdíl mezi prostorovým a šikmým ohybem. 73. Jaké předpokládáme rozložení napětí (x po ploše průřezu u prostorového ohybu? 74. Kudy prochází neutrální osa obdélníkovým průřezem při namáhání M y a N? 75. Kudy prochází neutrální osa obdélníkovým průřezem při namáhání M y a M z? 76. Kudy prochází neutrální osa obdélníkovým průřezem při namáhání M y, M z a N? 77. Kde se nachází extrémní napětí v průřezu namáhaném prostorovým ohybem? 78. Co je to jádro průřezu? 79. Kudy prochází neutrální osa, pokud zatěžovací síla působí mimo jádro průřezu? 80. Kudy prochází neutrální osa, pokud zatěžovací síla působí v jádře průřezu? 81. Kde musí působit vnější síla aby byl celý průřez tažen? 82. Kdy se prut chová stabilně z hlediska vzpěru? 4

5 83. U jakých prutů (z hlediska geometrie) se výrazně projevuje vzpěr? 84. Jakého prutu se týká Eulerova kritická síla? 85. Zahrnuje Eulerova kritická síla pevnostní charakteristiky materiálu, pokud ano tak jaké? 86. K čemu slouží zavedení vzpěrné délky? 87. Jakým způsobem se zavádí vzpěr do posouzení únosnosti při pevnostním pojetí vzpěru?