PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ. kontinuální procesy, procesy s velkým podílem operativního řízení (služby, zásobování.

Transkript

1 PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ Plánvání rganizvání a řízení úklů a jejich zdrjů v rámci ucelenéh prjektu za respektvání časvých, zdrjvých a nákladvých mezení. (bvykle s cílem dsažení maximálníh eknmickéh efektu) 2 typy phledů: - Manažerský (c je reálné) persnalistika, terie rganizace především lidské zdrje (mtivace, dpvědnst) důraz na realizaci prjektu - Systémvě analytický (c je tereticky mžné) perační výzkum, systémvá analýza především exaktní realizace (analýza rezerv, ptimalizace využití zdrjů, minimalizace nákladů) důraz na prjektvu snvu Uplatnění pstupů prjektvéh řízení - ANO - NE jedinečné prjekty s jasně daným pčátkem a kncem (stavebnictví, marketing) typvé prjekty s jasně daným pčátkem a kncem (výrbní linky, sérivá výrba) kntinuální prcesy, prcesy s velkým pdílem perativníh řízení (služby, zásbvání. Otázky prjektvéh řízení - Cíl prjektu vyjadřuje čekávané změny, které jsu dbře měřitelné, snadn kntrlvatelné. - Živtní cyklus prjektu je časvá perida d frmulace prjektu až p jeh uknčení a vyhdncení. - Prjekt má vždy jasný pčátek a knec. - Základní tázky prjektvéh řízení: C má být prjektem dsažen? Jak dluh bude prjekt trvat kdy sknčí (začne)? Které činnsti jsu kritické? C se stane při neddržení termínů činnsti? Klik zdrjů a kde pužít, aby byl prjekt c nejkratší, neb c nejlevnější? Jaké jsu kamžité a celkvé náklady na prjekt? Jak je kamžitý stav rzpracvansti ve vztahu k půvdnímu plánu? Časvá analýza prjektu Zdrjvá analýza prjektu 7. Sledvání průběhu (pkrku) Tracking Prgress Prjekt a jeh kmpnenty Prjekt (Prject) = subr rasvě prvázaných činnstí, které je třeba prvést k dsažení stanvenéh cíle Limitující faktry: - čas - dispnibilní zdrje - náklady - zkušensti tvůrce Úkl /činnst/ (Task) (např. kpání základů dmu, cesta Praha Brn, pracvní směna, ale i zahájení prjektu, dpčinek) Zdrj (Resurce) typu práce X typu materiál = faktr zabezpečující činnst, v průběhu prjektu se využívá neb sptřebvává (např.: zedník, řidič, veducí prjektu, ale i sbní autmbil, kancelář neb písek, PHM) Prjekt jak systém 1

2 Graf => dvjice {U, V} - U = mnžina vrchlů U={u 1, u 2, u n} - V = mnžina neuspřádaných dvjic prvků {u i, u j} z U, tj. hrana - knečný X neknečný - cesta v grafu - suvislý X nesuvislý (resp. spjitý X nespjitý) - kružnice - rientvaný X nerientvaný - cyklický X acyklický Síťvý a Ganttův diagram výhdy: - přehlednst návaznstí činnstí (výhdné především pr silně kncentrické resp. excentrické uzly) - přehled kritické cestě nevýhdy: - nelze zbrazit časvu su špatný přehled časvých termínech - špatně lze mdelvat skupinvé (shrnující, sumární) činnsti Zbrazení prjektu lineárním (Ganttvým) diagramem - výhdy síťvéh diagramu se stávají nevýhdami Ganttu a bráceně! - Ganttův diagram = hlavní zbrazvací nástrj (frmalizační prstředek) sudbéh prjektvéh řízení Gantt Chart - Ganttův diagram = harmngram Incidenční matice síťvéh grafu Uj Časvá analýza prjektu Ui Časvá analýza prjektu je uzpůsbena knvencím v MS Prjectu, nikli klasickým knvencím metd CPM a MPM Parametry celéh prjektu - Datum pčátku (knce) každý prjekt musí mít buď pevný pčátek, neb pevný knec - Prjektvý kalendář definice délky pracvníh dne (1 d = 8 h) definice délky pracvníh týdne (1 w = 40 h) pracvní dba, dle které se řídí celý prjekt, tj. časvé úseky, ve kterých prbíhají činnsti Každý uzel v prjektu zbrazeném grafem může reprezentvat: - byčejný úkl (např. úklid) - milník (Milestne) důležitá činnst, bývá čast fiktivní, tj. s nulvu délku trvání (např. zahájení stavby) 2

3 - suhrnný úkl (Summary Task) resp. sumární, suhrnnu, shrnující činnst ta bsahuje dílčí pdčinnsti ( např. stavba garáže s dílčími pdčinnstmi) - peridicky pakvaný úkl (Recurring Task) např. kntrlní den každé první pndělí v měsíci) - samstatný subprjekt (Subprject) např. elektrinstalace jak síťvý subprjekt s jiným správcem - externí úkl (External Task) Parametry úklů - základní parametry Název (Name) Čísl (ID, Number) Hierarchické pstavení (WrkBreakdwnSructure Cde, resp. čísl snvy Outline Number a úrveň snvy Outline Level např. 4. činnst v rámci 3. skupiny činnstí WBS = 3.4) Přerušení (Split) Typ mezení (Cnstrain type) neuktvené v čase (úkly mezené puze časvými termíny činnstí předcházejících/následujících -> Kdekli v rámci prjektu) c nejdříve ASAP c nejpzději ALAP částečně uktvené zleva (tj. k pčátku prjektu) zahájit p dni (včetně)/dknčit p dni (včetně) částečně uktvené zprava (tj. ke knci prjektu) zahájit před dnem (včetně)/dknčit před dnem (včetně) pevně uktvené musí být zahájen/musí být uknčen - časvé parametry zahájení, délka trvání, dknčení ale i: t - celkvá dba trvání (Duratin) pčet časvých jedntek, p které činnst prbíhá závisí na pracvním kalendáři např. 1 týden = 5 dní, 1 den = 8 hdin te uplynulá dba trvání (Elapsed Duratin) pčet časvých jedntek d začátku d knce činnsti nezávisí na pracvním kalendáři, např. 1 týden = 7 dní, 1 den = 24 hdin jedntky: um = uplynulá minuta, uh = uplynulá hdina pužití např. u cesty letadlem, tvrdnutí betnu vhdné u úklů bez zdrjvéh zabezpečení ES Nejdříve mžné zahájení (Early Start) LS nejpzději mžné zahájení (Late Start) EF nejdříve mžné dknčení (Early Finish) LF Nejpzději mžné dknčení (Late Finish) ST Celkvá časvá rezerva (Ttal Slack) pčet časvých jedntek, klik lze zpzdit nejdříve mžný pčátek aktuální činnsti resp. klik jí lze prdlužit, aniž by dšl k narušení termínu uknčení celéh prjektu SF Vlná časvá rezerva (Free Slack) pčet časvých jedntek, klikže zpzdit nejdříve mžný pčátek aktuální činnsti resp. klik ji lze prdlužit (!), aniž by dšl k narušení termínu nejdříve mžnéh pčátku činnsti následující. - platí vždy ST SF - úkly pr které ST = 0 se nazývají kritické - jsu-li všechny činnsti neuktvené v čase, tvří pslupnst kritických činnstí d pčátku d knce prjektu kriticku cestu. - Činnsti pevně uktvené v čase jsu vždy kritické! Platí pr ně, že ES = LS a tedy ST = 0. Zdrjvá a nákladvá analýza prjektu Parametry zdrjů - název (Name) - typ zdrje pracvní materiálvý - maximální pčet jedntek mhutnst (Maximum Units) abslutně (Decimal) v prcentech (Percentage) - příslušnst d zdrjvé skupiny (Resurce Grup) základní (zdrjvý) kalendář (Base Resurce Calendar) dstupnst (Availibility) závisí na základním kalendáři, definuje časvé intervaly využití zdrje tabulka nákladvých sazeb (Cst Rate Table) A,B,C,D,E určuje náklady v různých časvých intervalech využití zdrje - standardní sazba (Standard Rate) časvě rientvané náklady v dbě pvlené základním kalendářem - přesčasvá sazba (Overtime Rate) musí být pvlena přesčasvá práce - náklady na pužití jedntky zdrje (Cst per Use) náklad na pužití jedntky zdrje na knkrétní činnst nezávisí na délce pužívání zdrje kalkuluje se ihned (s pčátkem činnsti) - nabíhání nákladů (Accrue Methd) na začátku (Accrue At Start) na knci (Accrue At End) průběžné (Accrue Prrated) Parametry přiřazení zdrjů 3

4 - pčet zdrjů /nepřím/ - jedntky (pčet jedntek) k-téh zdrje (Units) pčet jedntek příslušnéh zdrje zabezpečujících činnst - nrmvaná práce jedntky k-téh zdrje (Wrk) - přesčasvá práce jedntky k-téh zdrje (Overtime Wrk) neprdlužuje délku trvání činnsti (dečítá se d nrmvané práce) - typ výpčtu délky trvání činnsti řízený úsilím přidání resp. ubrání zdrje vlivní mnžství práce statních plánvání pdle vynalžené námahy (n/ff) je-li pvlen, ptm: celkvá práce ptřebná k vyknání činnsti zůstává knstantní ubráním zdrjů se práce prprcinálně rzpčte mezi zdrje zbývající přidáním zdrjů se prprcinálně dečte část práce zdrjům půvdním není-li pvlen, ptm: pracvní nárčnst činnsti se sníží/zvýší práci ubraných/přidaných zdrjů pevné jedntky neměnná intenzita čerpání zdrje se změnu práce se mění délka trvání činnsti se změnu délky trvání se mění nrmvaná práce určujícíh (kritickéh) zdrje vhdná pr manuální práce resp. pr nrmvané práce, kdy dba trvání činnsti je nepřím úměrná pčtu nasazených lidí v případě více zdrjů dba trvání závisí na kritickém zdrji pevná dba trvání neměnná délka trvání činnsti se změnu práce se mění intenzita čerpání zdrje (pčet ptřebných jedntek příslušnéh zdrje) se změnu intenzity čerpání zdrje se mění nrmvané práce vhdná pr činnsti, jejichž délka nezávisí na mnžství nasazených lidí Celkvá dba trvání = max (Práce/jedntky) Jedntky = (Dba/práce) Práce = (Dba*jedntky) pevná práce neměnná nrmvaná práce na činnst se změnu délky trvání činnsti se mění intenzita čerpání určujícíh zdrje se změnu intenzity čerpání určujícíh zdrje se mění délka trvání činnsti při pužití metdy pevná práce nelze využívat řízení úsilím - rzvrh (rzvrstvení) práce (Wrk cntur) délka trvání činnsti je rzdělena d 10 časvých intervalů, využití zdrjů (v prcentech) dle jedntlivých typů rzvržení: rvnměrné (Flat) zatížení na knci (Back laded) zatížení na začátku (Frnt laded) dvě špičky (Duble Peak) špička na začátku (Early Peak) špička na knci (Late Peak) špička uprstřed (Bell) zatížení uprstřed (Turtle) Nákladvé parametry činnstí - pevné (přímé) náklady na činnst (Fixed Cst) nezávisí na zdrjích např. materiál, cena letenky apd. - metda nabíhání nákladů na činnst (Fixed Cst Accrual Methd) na začátku Accrue At Start průběžně Accrue Prrated na knci Accrue At End významvě analgické s metdami kalkulace nákladů na zdrje + variabilní náklady na činnst (CW Csts f Wrk) Časvá a zdrjvá přípustnst prjektu Prjekt je časvě přípustný tehdy, když: - jsu splněny všechny vazby mezi činnstmi, - jsu respektvána všechna časvá mezení činnstí. Prjekt je zdrjvě přípustný tehdy, když: - v každém časvém kamžiku mezi zahájením a uknčením prjektu jsu všechny činnsti zdrjvě zabezpečeny (žádný zdrj není přetížen). - Pdmínku zdrjvé přípustnsti je přípustnst časvá. - je-li některý zdrj přetížen (Overallcated) dchází ke zdrjvému knfliktu prjekt je zdrjvě nepřípustný. - někdy se hvří též přípustnsti exaktní, kdy prjekt je tereticky realizvatelný a empirické kdy je prjekt realizvatelný i prakticky není např. příliš drahý. 4

5 Plánvání a řízení prjektů Definvání základních pjmů Prjektvé řízení je Prjekt je - suhrn aktivit spčívající v plánvání, rganizvání, řízení a kntrle zdrjů splečnsti s relativně krátkdbým cílem, který byl stanven pr realizaci specifických cílů a záměrů. (Kerzner, 1979) - aplikace znalstí, schpnstí, nástrjů a technlgií na aktivity prjektu tak, aby tyt splnily pžadavky prjektu. (Prject Management Institute, 2004) - jakýkliv jedinečný sled aktivit a úklů, který má: dán specifický cíl, který má být jeh realizací splněn, definván datum začátku a knce uskutečnění; stanven rámec pr čerpání zdrjů ptřených rp jeh realizaci. - dčasné úsilí vynalžené na vytvření unikátníh prduktu, služby neb určitéh výsledku Význam slva prjekt - užívá se pr pjmenvání sledu navazujících činnstí s daným pčátkem a kncem v časvém hrizntu, jehž účelem je realizace určitéh cíle, dkumentu neb služby při dispnibilních zdrjích. - prjektem je nazývána frma, kteru jsu prváděny vědecké výzkumy, šklní úkly, neb prváděna přestavba rdinnéh dmu neb výstavba jaderné elektrárny. Cíl prjektu - nvá hdnta předmět, služba neb jejich kmbinace, která je výsledkem prjektu a je reprezentvána ppisem určitéh stavu, jenž má v buducnsti existvat. Frmulace cílů prjektu S Specific Cíle mají být specifické a knkrétní M Measurable Mají být patřeny měřitelnými parametry, pdle nichž lze rzpznat, zda byl cíle dsažen. A Assignable Cíle mají být přidělitelné jedinému subjektu s dpvědnstí a autritu k výknu rzhdnutí. R Realistic Cíle mají být dsažitelné s pužitím dispnibilních zdrjů a realistické. T Time-bund Cíle mají být časvě hraničené (i) Integrated Cíl by měl být integrvatelný s naším celkvým strategickým záměrem. Trjimperativ prjektvéh řízení Jak správně řídit prjekt Řídit prjekt znamená - přidělvat zdrje na činnsti ve správný čas - sestavit a vést časvý harmngram činnstí a jim přidělených zdrjů - prvést časvu analýzu prjektu prvést zdrjvu analýzu prjektu prvést nákladvu analýzu prjektu prvést analýzu rizik prjektu Časvá analýza prjektu - Critical Path Methd (CPM) metda kritické cesty je metda síťvé analýzy užívaná pr časvu analýzu prjektu 5

6 jejím výsledkem je nalezení kritické cesty a stanvení délky trvání prjektu je klíčvá pr další analýzy prjektu (zdrjvá, nákladvá, rizik ) kritická cesta je nejdelší pslupnst na sebe navazujících činnstí v prjektu je tvřena kritickými činnstmi kritická činnsti má celkvu časvu rezervu nulvu tzn. nemá žádnu časvu rezervu. svým zpžděním hržuje celý prjekt Kde a jak se užívá prjektvé řízení Prjektvě rientvaná splečnst - její převládající strategií je prjektvé řízení. - je zalžena na kmbinaci dčasných a stálých rganizačních struktur. - svu kulturu řízení vychází z řízení prjektů - a je tedy schpna: být flexibilní vůči změnám decentralizvat dpvědnst při řízení vytvářet zpětnu vazbu, zdknalvat se Prjektvá kancelář - sestavuje týmy, kterým následně pskytuje: metdlgické zázemí pr řízení prjektů (šklení, ) služby a pradenství (např. právní, IT..) - je v rganizaci pdniku nenahraditelná pr správné řízení prjektů její existence je pdmínku! - v rganizaci pdniku je samstatným subjektem, který pdléhá puze vrchlvému managementu splečnsti. Aktivity prjektvé kanceláře - kmunikuje s kmisí pr strategické řízení prjektů (sama je členem kmise) - připravuje pdklady pr schválení, zahájení a sledvání prjektů (analýza rizik, přínsů a nákladů, psuzení pdpry celpdnikvé strategie) - Připravuje zprávy pr kmisy pr strategické řízení prjektů - zajišťuje plánvání, implementace a řízení infrastruktury. - Zajišťuje tvrba a rzvj celpdnikvých standardů - zajišťuje celpdnikvé kntrly kvality - pdpra veducích prjektů a prjektvých týmů Prjektvým řízením se může zabývat ta samá vlastní firma, realizátr prjektu, knzultační firma Nejčastější struktura pdniků: Hierarchická mál pružná až neefektivní pr prjektvé řízení 6

7 Funkcinální vhdná pr prjektvé řízení Prjektvé týmy čast tvří funkcinální strukturu napříč hierarchicku (prjektvý tým může být tvřen zaměstnanci různých částí a ddělení pdniku) Příklady užití prjektvéh řízení - stavebně-investiční akce (např. stavba tunelu Blanka v Praze) - Zavedení nvéh IS v rganizaci. - Zavedení nvé technlgie (výrby, IT, ) - Vývj nvéh neb invace stávajícíh výrbku. - Zavedení nvéh výrbku na trh. - Rerganizace firmy (reengineering, prcesní řízení, ) - Zalžení nvé firmy (např. činnst Tmáše Bati v jižní Americe) Standardy v prjektvém řízení - vyský pčet neúspěšných prjektů, které knčí dalek p termínu a s něklikanásbně převýšeným rzpčtem, vede dbrnu a prfesní sféru v psledních desetiletích k vytváření standardů pr řízení prjektů. Mnhé z nich získaly mezinárdní prestiž, uznání a pstavení. - čtyři dnes nejpužívanější standardy: IPMA (Internatinal Prject Management Assciatin) certifikační autritu v ČR je Splečnst pr prjektvé řízení (SPŘ, s.s) se sídlem v Brně ( Standard je zalžen na ppisu, rzlišení a struktuře kmpetencí kmpetence jsu definvány jak Subr znalstí, sbních přístupů, dvednstí a suvisejících zkušenstí, kterých je pr úspěch v určité pzici ptřeba. PMI (Prject management institute) standard PMI, pvažvaný za světvu jedničku vznikl na knci 60. let v USA. Autrem a certifikační autritu je Prject management institute ( Standard PMI je vydáván v příručce A guide t the Prject management Bdy f Knwledge, která je uváděna ve zkratce PMBOK Standard PMI rzděluje prjket a jeh živtní cyklus na 5 fází V každé fázi prjektu se rzlišuje 9 skupin znalstních blastí, které musí být při řízení prjektu naplňvány 7

8 Každá znalstní blast je standardem pdrbně rzpracvána včetně ppisu prcesů, technik a nástrjů PRINCE2 (Prjects IN Cntrlled Envirnments n. 2) autrem a certifikační autritu je britská vládní agentura OCG (the Office f Gvernment cmmerce www. gc.gv.uk) standard Prince2 je prcesně rientvanu metdu pr řízení prjektů, která vytváří rámec pr stanvení prcesů, rlí, dpvědnstí a dalších rzhdujících prvků u standardu Prince 2 lze rzlišit dva základní principy přístupu prjekt by měl být řízen svým bchdním případem (business case/pdnikatelským záměrem) prjekt je rientván na prdukt, který bude výsledkem standardem řízenéh prcesu ISO (Internatinal Organizatin fr Standardizatin) - Standardy si fyzické neb právnické sby svjují tzv. certifikací u certifikačních autrit. Dpručení pr správné řízení prjektů Principy při řízení prjektů - systematický přístup vyhněte se nahdilsti a šturmvání - strukturvání prblému Divide et impera! = Rzděl a panuj - strukturvání v čas neřešte věci skkem, ale přiměřenými krky - Týmvá práce víc hlav, víc ví - Přiměřené prstředky ne na kmára kanónem, ale také ne na slna s prakem - Systémvý přístup přemýšlejte věcech ve vzájemných suvislstech měl by mít 5 úrvní 5 stupňů pznání: vymezení hranice a měřítka zkumanéh systému, definvání prků systému a vazeb mezi nimi ppsání cíle a chvání systému. Tzn. Kvantifikace či kvalifikace vstupů a výstup, ppis vnitřní transfrmace. Účelvé definvání systému. Zachycení suvislstí mezi strukturu a chváním systému. Mžnst aplikace jak mdelu. Zachycení a ppis mžných změn systému v čase. Tzn. struktura, chvání i cíl systému pdléhají změnám. Rzlišení změn systému na ty, které mají příčinu v samtném systému, a na ty, které suvisejí se změnami v klí. - Pčítačvá pdpra rutinu nechte strjům - Integrace Nikdy netavíte na zelené luce ani na pustém strvě Jak prjekt prbíhá Typické fáze prjektu - sběr prjektvých pžadavků - příprava prjektu - realizace prjektu - užívání výsledků prjektu - živtní cyklus definuje: jaká etapa prjektu by měla být prvedena v které fázi kd by se měl těcht fází účastnit Živtní cyklus prjektu a Jeh fází Prcesy řízení prjektu - prjekty sestávají z prcesů (řada na sebe navazujících aktivit za účelem dsažení výsledku): zahajvací prcesy na pčátku prjektu, akce plánvací prcesy definují a zpřesňují cíle a výběr nejlepších alternativ k dsažení cílů prjektu různá pdrbnst prváděcí prcesy krdinují lidské a jiné zdrje k prvedení naplánvaných činnstí sledvací prcesy zajišťují, že stanvené cíle jsu plněny tím, že příslušné činnsti jsu sledvány a v případě ptřeby prváděny nezbytné nápravné akce uzavírací prcesy frmalizují přetí výsledků prjektu neb jeh etapy a řádně uknčují příslušné práce 8

9 Zahájení prjektu - iniciace prjektu seznámení se s prblematiku, navázání, kntaktů, sestavení plánu jak zahájit prjekt - specifikace cíl a rzsahu prjektu - sestavení rganizační struktury prjektu kd jsu spnzři, kd všechn bude v řídící radě prjektu kd bude veducí prjektu a jeh etap, kd bude členem týmů - sestavení věcné struktury prjektu naplánvání etap prjektu a jejich dílčích krků (činnstí) dhadnutí pracnsti a db trvání u jedntlivých činnstí identifikace zdrjů a přidělení zdrjů k činnstem sestavení harmngramu prjektu (směrný plán prjektu) sestavení rzpčtu a ptřebnéh cash flw - specifikace prcedur pr řízení prjektu (dle firemníh standardu) pr řízení kvality v prjektu pr řízení pstupu (realizace prjektu pr řízení kmunikace v rganizační struktuře prjektu pr řízení případných změn v prjektu pr řízení krizí během realizace prjektu - sestavení věcnéh rámce - analýza rizik v prjektu - analýza výnsů a nákladů prjektu - stanvení kritérií úspěšnsti prjektu Řízení prjektu - řízení pstupu etap a činnstí - řízení subddavatelů - řízení změn - řízení kvality a kntrly - řízení krizí Uzavření prjektu - závěrečná kntrla prduktů a cílů - uknčení prjektu - zjištění přínsů prjektu (ppř. naplánvání sledvání těcht přínsů) - zdknalení prjektvéh pstupu Základní dkumentace prjektu - před zahájením prjektu studie příležitsti (Oprtunity study) studie prveditelnsti (Feasibility study) Investiční studie (investment study) - při zahájení prjektu identifikační listin prjektu (ILP) Revidvaná studie prveditelnsti s ppisem prjektu Plán řízení prjektu (prject management plan) směrný plán - p sknčení prjektu závěrečná zpráva 9

10 Lgický rámec = klíč ke správné inicializaci prjektu - užívá se při inicializaci prjektu - je mezinárdně uznávaný a čast i vyžadvaný státními či mezinárdními institucemi - kvalita návrhu prjektu závisí na lgických vazbách, z kterých následně vyplývají základní parametry prjektu - návrh je nutné prvádět v týmu Pstup v lgickém rámci Slupec ppisu (tzv. strm cílů) - klíčvé činnsti jsu ty, které rzhdují realizaci knkrétních výstupů prjektu - knkrétní výstupy prjektu by měli blíže specifikvat, jak chceme změny (účelu) dsáhnut - účel (změna) ppisuje zaměření prjektu a dpvídá na tázku, c a čeh chceme dsáhnut - v řádku cíle by měla být zdpvězena tázka, prč chceme dsáhnut níže uvedené změny Slupec bjektivně věřitelných ukazatelů - uvádí ukazatele, které prkazují, že účelu, cílů, knkrétních výstupů a klíčvých činnstí byl dsažen - ukazatelů by měl být více než jeden - ukazatele by měli být měřitelnými - pkud není mžné nalézt bjektivně věřitelné ukazatele, je vhdné pzměnit frmulaci ve slupci ppisu Slupec způsbu věření - měl by bsahvat infrmace neb činnsti, které budu dpvídat na tázky: Jak budu bjektivně věřitelné ukazatele zjištěny? Kd bude zdpvídat za věření? Jaké náklady a čas věření vyžaduje? Kdy budu bjektivně věřitelné ukazatele věřeny? Jakým způsbem budu ukazatele dkumentvány? Slupec předpkladů rizik - uvádějí se výslvně předpklady, ze kterých se vycházel při stanvvání jedntlivých skutečnstí, a které pdmiňují realizaci prjektu - Uvádějí se významné skutečnsti, které mhu hrzit prjekt a které je ptřeba mít na zřeteli při návrhu a realizaci prjektu - z uvedených infrmací lze vycházet při analýze rizik Řízení rizik v prjektu Definvání pjmů pdle MPBOK - rizik prjektu = neurčitý jev neb pdmínka, jehž výskyt má negativní efekt na cíle prjektu - řízení rizik = sled aktivit, ve kterých jsu prstřednictvím preventivních neb krektivních zásahů dvraceny událsti a dstraňvány vlivy, které by mhly hrzit řiditelnst plánvaných prcesů neb by mhli vést k jiným nechtěným výsledkům a cílům Řízení rizik v prjektu 10

11 Plánvání řízení rizik - stanvení glbální úrvně rizikvsti prjektu - psuzení hlavních prjektvých a externích rizik a vytvření jejich seznamu - určení hlavních indikátrů a úrvně přatelnsti statních rizik prjektu strukturvání a klasifikace rizik - navržení základních metd a přístupů, které budeme v prjektu užívat Identifikace rizik - spčívá v systematické analýze, identifikaci, kategrizaci a dkumentaci rizik - pr identifikaci rizik lze využít např. metdy: brainstrming metda delphi SWOT analýza stregnths weaknesses pprtunities threats Kvalitativní analýza rizik - spčívá ve kvalitativním zhdncení závažnsti rizik předvídatelnsti rizik ptenciální vazby a vztahy mezi riziky stupeň kntrlvatelnsti a dvratitelnsti rizika - výstupem kvalitativní analýzy rizik je Registr rizik, který bsahuje přesnu klasifikaci rizik a jeh závažnsti a který je nedílnu sučástí dkumentace prjektu. Kvantitativní analýza rizik - charakterizuje rizik číselným vyjádřením pravděpdbnstí vzniku a veliksti dpadů rizika (rzšiřuje Registr rizik prjektu) - vytváří pdklady pr priritizaci patření a branných strategií - pdává základní kalkulace pr stanvení rzpčtvých rezerv - pskytuje fakta a kvantifikace pr vyjednávání se zákazníkem neb s nadřízeným rgánem neb v rámci týmu Kvantifikace rizika - spčívá ve stanvení následujících charakteristik pravděpdbnst vzniku (výskytu) jedntlivých rizik celkvá hdnta v prjektu, která je půsbením rizika hržena čekávaný dpad rizika (buducí a skryté následky) - kvantifikace rizika se prvádí za pmci matematické statistiky (časvé řady, prgnstika) pjistné matematiky (demgrafie, aj.) Operace s náhdnými jevy (riziky) - klasická definice pravděpdbnsti P(A) = m/n m = pčet výskytů jevu vlastnstí A n = celkvý pčet výskytů jevu - pkud jsu jevy (rizika) nezávislé (tzn. slučitelné), ptm je lze sčítat takt: P(A+B) = P(A) + P(B) P(A průnik B) a sučin (průnik) prvést takt: P(A průnik B) = P(A) * P(B) - pkud jsu jevy (rizika) závislé (tzn. neslučitelné), ptm: je lze sčítat takt: P(A+B) = P(A) + P(B) jejich sučin je však rven nule! Výpčet čekávané hdnty rizika - stanví veličinu hdncení rizika ve finančních jedntká - při řízení rizik v prjektu se užívá tat hdnta jak celkvá hdnta rizika = výsledná kvantifikace rizik: např. při nízkých nákladech neb nízké pravděpdbnsti výskytu je i celkvá hdnta rizika nízká a rizik lze pvažvat za mál důležité 11

12 Kvantitativní analýza rizik další mžné pstupy - rzhdvací strmy - mapa (Graf) rizik: rizik je umístěn v grafu pdle bdvých suřadnic a je hdncen pdle kvadrantu rizika lze prvnávat mezi sebu vzdálenstí d pčátku na bu sách je užívána bdvá stupnice d 0 bdů d 10 bdů hdncení se prvádí subjektivním neb expertním dhadem na sách lze užít stupnici v prcentech (0 % %) mžnst přechdu na spjitu veličinu - matice rizik jedntlivá rizika se zapisují d příslušnéh kvadrantu pdle bdů. Hdnty v matici vyjadřují celkvu hdntu rizika v daném kvadrantu dpad a mžnst výskytu rizika je mžné hdntit: 1 bd (malý) 2 bdy (střední) 3 bdy (vyský) hdncení se prvádí subjektivním neb expertním dhadem celkvá hdnta rizika je tvřena sučinem bdů za dpad a výskyt mžnst klasifikace rizik d šesti skupin pdle závažnsti Plánvání brany prti rizikům - dplněný Registr rizik je znvu psuzván dle: pririt, které vycházejí ze závažnsti a dpadu rizik (výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy) - předvídatelnsti branné strategie lze rzlišit na: dmítnutí pdstupení rizika změna prjektu mezení výskytu rizika rizik je mnitrván a je připraven zálžní plán akceptace rizika jsu vytvřeny rezervy převd rizika na jiný subjekt (pjištění) simulace a výzkum rizik je dále zkumán z hlediska své předvídatelnsti a kntrlvatelnsti - výstupem plánvání brany prti rizikům je: aktualizvaný Registr rizik Aktualizvaný Plán prjektu a Plán řízení rizik Mnitrvání a kntrla rizik - sestavený a kmpletní Plán řízení rizik je nutnu pdmínku pr zahájení a řízení prjektu - v prjektu při jeh realizaci dchází k častým změnám s různu závažnstí a s různými dpady - Mnitrvání, zda nevznikají v prjektu nvá rizika a hrzby, a kntrlu stávajících rizik, u kterých se může měnit pravděpdbnst výskytu neb jejich dpad (snížení neb zvýšení mžné škdy, je nutné prvádět průběžně a stále až d uzavření prjektu - sledvání stávajících a nvých rizik by měl být pravidelným bdem prad prjektvéh týmu v průběhu realizace prjektu - hdnta hržení v živtním cyklu prjektu rste, ale rizik klesá 12

13 Histrie prjektvéh řízení Zakladatel Henry L. Gantt ( ) první splečnst pr řízení prjektů - d řízení lidí k řízení prjektů - první pstupy Ganttův diagram časvá sa, lineární diagram 50. léta rzvj metd síťvé analýzy - Metda kritické cesty CPM (Critical Path Methd) byla vyvinuta jak splečný prjekt dvu splečnstí: DuPnt Crpratin a Remingtn Rad Crpratin pr řízení prjektů správy tvářen - Metda měření ptenciálů v sítích MPM (Metra Ptential Methd) Bernard Ry, Technika hdncení a kntrly prgramů PERT (Prgram Evaluatin and Review Technique) americký válečný prgram: POLARIS (1958) 60. léta - Grafická technika hdncení a psuzvání frnt Q-GERT (Qeueues Graphical Evaluatin and Review Technique) - prjekty se stchasticku strukturu Síťvá analýza Síťvé mdely Základní frmalizační prstředek síťvý graf. Síť je graf, který: - je spjitý, - je rientvaný, - je acyklický - má jeden pčáteční a jeden kncvý uzel Přímá frmalizace prblémů prjektvéh řízení bvykle nevede na síť nutné fiktivní hrany Je síť Není síť Není síť Každý uzel v síti má své čísl - metdy číslvání uzlů v síti: přeškrtávání hran Frdův algritmus Uzly a/neb hrany mhu být hdnceny - hdncení uzlů reprezentuje např. délku trvání úklu či jeh náklady - hdncení hran reprezentuje délku resp. typ vazby Dva základní typy sítí a) AOA - hranvě hdncené ( Activity n Arc ) b) AON - uzlvě hdncené ( Activity n Nde ) Hranvě definvané grafy činnsti hrany (hdncené) vazby mezi činnstmi uzly (nehdncené) výhdy: - teretická rzpracvanst, větší všebecná znalst - snadná aplikace CPM - snazší výpčet a interpretace časvých rezerv nevýhdy: - hrší přehlednst - velmi btížné mdelvání jiných vazeb než Knec Začátek V pslední dbě se v prjektvém řízení přestávají hranvě definvané grafy pužívat ustupují grafům uzlvě definvaným především z důvdů lepší přehlednsti pr uživatele SW prduktů. 13

14 Uzlvě definvané grafy činnsti uzly (hdncené) vazby mezi činnstmi hrany (hdncené/nehdncené) výhdy: - přehlednst grafu - mžnst mdelvání různých typů vazeb mezi činnstmi nevýhdy: - btížnější výpčet a interpretace některých časvých parametrů - menší všebecná znalst Zbrazení stejnéh prjektu různým typem grafů se d sebe zásadně dlišují tplgie grafu je zcela jiná! Přepis prjektu zbrazenéh hranvě definvaným grafem z brázku 1 d uzlvě definvanéh grafu na brázku 2 vyžaduje navíc dplnění fiktivních činnstí (z začátek prjektu a k knec prjektu) a fiktivních vazeb graf by jinak nebyl sítí! Pstup pr stanvení kritické cesty 1. Frmalizace prblému d síťvéh grafu 2. Očíslvání uzlů grafu 3. Výpčet kritické cesty výpčtem časvých parametrů jedntlivých činnstí (úklů) 4. výpčet časvých rezerv činnstí Frmalizace prblému d síťvéh grafu AOA Úkly A B C D E F G H 1. krk Předchůdci A A C, D B, E B G A C 2 4 D E 1 B 3 x Jde mutligraf, který není sítí 2. krk Dplnění fiktivníh úklu graf stále není sítí 3. krk Dplnění fiktivníh úklu, graf již je sítí! 14

15 Očíslvání uzlů - pr správné číslvání uzlů se využívá tzv. řádu uzlů - Řád uzlu udává maximální pčet hran spjujících uvažvaný uzel s pčátečním - Metda přeškrtávání hran pčáteční uzel nemá vstupní hrany a je nultéh řádu vylučí-li se hrany vystupující z U 0, získá se jeden neb více uzlů, d nichž žádná další hrana nevstupuje; jsu prvníh řádu vylučí-li se hrany vystupující z uzlů prvníh řádu, získá se pět jeden neb více uzlů, d nichž další hrany nevstupují, jsu t uzly druhéh řádu atd. V rámci téhž řádu může být číslvání libvlné. Critical path methd (CPM) - graf AOA - deterministická struktura - deterministické trvání úklů 1) T ) j max( i ), 1,2,..., i 3) T T T t j n T 1 0 n n 1 1 4) Ti min( Tj t ), i ( n 1),( n 2),...,0 j T T t j T T 1 i n... zahájení prjektu... nejdříve mžná realizace uzlu j... délka trvání úklu ( i, j)... nejpzději mžná realizace uzlu i... knec prjektu Příklad: úkly (1,2), (2,3), (3,6), (6,7) jsu kritické; délka kritické cesty je 30. Výpčet časvých rezerv r T ( T t ) c 1 0 j i r T ( T t ) v 0 0 j i r T ( T t ) n 0 1 j i r T ( T t ) z 1 1 j i r c r v r n r z... celkvá rezerva úklu ( i, j)... vlná rezerva úklu ( i, j)... nezávislá rezerva úklu ( i, j)... zvláštní rezerva úklu ( i, j) r c 24 r v 24 r n 24 r z (5 6) 1 11 (5 6) 0 12 (5 6) 1 11 (5 6) 0 15

16 Metra Ptential Methd - metda kritické cesty pr AON grafy - deterministická struktura - - deterministické trvání úkl - ptenciál vazby umžňuje zadání různých typů vazeb - metda umžňuje intervalvé zadání pčátků činnstí pmcí dvu typů ptenciálů T T a j 0 i T T a j 0 i T T b j 0 i ji T T b j 0 i ji Náležitsti časvé analýzy prjektu Parametry vazeb - typ vazby dknčení - zahájení (FS) B začíná nejdříve p sknčení A zahájení zahájení (SS) B začíná nejdříve se začátkem A dknčení dknčení (FF) B knčí nejdříve s kncem A zahájení dknčení (SF) B knčí nejdříve se začátkem A - ke každé vazbě lze přidat prdlevu (Lag Time) neb překryv (Lead Time) abslutní prdleva SS + 10 d =činnst následující začíná nejdříve 10 dní p začátku činnsti předcházející abslutní překryv FS 10 d = činnst následující začíná nejdříve 10 dní před kncem činnsti předcházející relativní prdlevu SS + 25 % = činnst následující začíná nejdříve ve 25 % činnsti předcházející relativní překryv FF 25 % = činnst následující knčí nejdříve v 90 % činnsti předcházející Stanvení dby trvání činnsti - expertní psuzení - dhadvání dle pdbnsti/dle zkušensti - Kvantitativně stanvené trvání (časvé řady) - parametry (varianty) časvých dhadů pesimistický (b ) ptimistický (a ) pravděpdbný (nejčastěji se vyskytujícím) (m ) - stanvení váženým průměrem) vážený průměr = (a +4m +b )/6 16

17 Prgram Evaluatin and Review Technique PERT - dvzena v rce 1958 pr účely Úřadu válečnéh námřnictva USA při vývji raketvéh systému Plaris - Stchastická mdifikace metdy CPM, kdy dba trvání činnstí je náhdnu veličinu - ddnes v praxi jedna z nejužívanějších metd pr řízení prjektů Křivka β-rzdělení Dílčí krky výpčtu PERT 1. výpčet středních hdnt a rzptylů pr jedntlivé činnsti 2. výpčet všech termínů nejdříve mžných a nejpzději přípustných pr všechny uzly a stanvení tzv. čekávané kritické cesty 3. prvedení pravděpdbnstní analýzy: psuzení pravděpdbnsti vzniku časvé rezervy uzlů, pravděpdbnst knkrétní kritické cesty, pravděpdbnst ddržení plánvanéh termínu dknčení atd. t 2 a 4m 6 b a 36 2 b Cílem metdy PERT je takvé uspřádání činnstí, které by zajistil ddržení termínu dknčení celéh prjektu s dstatečně velku pravděpdbnstí Pravděpdbnstní analýza Vychází z terie pravděpdbnsti, základním předpkladem je asympttická blízkst pravděpdbnstníh rzdělení časvých termínů uzlů k rzdělení nrmálnímu. Tent předpklad se pírá centrální limitní terém terie pravděpdbnsti. Pr stanvení pravděpdbnsti P(A), že hdnta časvéh termínu uzlu bude překrčena neb nedsažena, pužeme vztahu P(A) = F(T s), kde F je distribuční funkce nrmální rzdělení při nrmalizaci parametrů prjektu: Výslednu pravděpdbnst je mžné nalézt p prvedení nrmalizace v tabulce hdnt distribuční funkce nrmalizvanéh nrmálníh rzdělení. Pr výpčet pravděpdbnstí pr pačný jev je mžné pužít výraz: P(T n>t s)=1 P(T n T s) t a 4m 6 b Příklad 1. krk 2 b a krk Celkvá dba trvání prjektu bude 12 dní se směrdatnu dchylku 1,96 dne. 17

18 Celkvé rezervy činnstí činí: Rzptyl parametru T 0 2 je: 3,14 = 1,78 + 1,36 Všechny časvé parametry uzlů mají svůj rzptyl a dpvídají nrmálnímu rzdělení. Výhdy PERT Časvé termíny uzlů mhu mít při stejné střední hdntě rzdílnu variabilitu rzdělení; resp. rzdílnu hdntu rzptylu. Důsledkem je rzdílná pravděpdbnst překrčení či nedsažení termínu uzlů při stejných hdntách střední dby trvání. E(r) = E (s) D(r)< D(s) 3. krk S jaku pravděpdbnstí prjekt: - skční d 10 dnů d zapčetí P (T n 10) = F((10-12)/1,96) P (T n 10) = 0,1535 P (T n 10) = 15,35 % - svu dbu trvání nepřesáhne 15 dní P (T n 15) = F((15-12)/1,96) P (T n 15) = 0,9373 P (T n 15) = 93,73 % - bude trvat déle než 16 dní P (T n > 16) = 1 F ((16 12)/1,96) P (T n > 16) = (1-0,9795) P (T n > 16) = 2,05 % Vybrazení dby trvání prjektu Odhad střední dby trvání prjektu má nrmální rzdělení, prt: Určitý násbek směrdatné dchylky d střední hdnty trvání prjektu předpkládá, že prjekt sknčí s určitu 18

19 stí v určitém časvém intervalu Graphical Evaluatin and Review Technique GERT - dvzena začátkem 60. let 20. stletí a d té dby něklikrát mdifikvána - Stchastická mdifikace metdy CPM, kdy realizace činnstí a tím i následně uzlů v grafu je dána pravděpdbnstí P(A) - v praxi se užívá zřídka a t především pr analýzu reálné realizace prjektu jak celku. Varianty uzlů zbecněnéh síťvéh grafu Je-li dána pravděpdbnst P(i) realizace uzlu i a pdmíněná pravděpdbnst p((i,j) i) realizace úklu (i,j) za předpkladu realizace uzlu i, pak platí: Pravděpdbnstní výpčet výskytu uzlu - pravděpdbnst realizace knjunktivníh uzlu - pravděpdbnst realizace inkluzívníh uzlu - pravděpdbnst realizace disjunktivníh uzlu Výpčet kritické cesty P( i, j) p( i ( i, j)) P( i) p( i, j) P( j) P( i, j) - ptup výpčtu kritické cesty je stejný jak u metdy CPM. Rzdílný výpčet platí puze pr disjunktivní neb inkluzívní uzly - Prvádí se především pravděpdbnstní analýza výskytu uzlu v grafu; a t zejména kncvéh. - při výpčtu vpřed (0) 0 T pr knjunktivní uzly j max( Ti t ) i Gj pr disjunktivní uzly (0) 0 Tj max( Ti tp( i, j)) - při výpčtu vzad i Gj (1) 1 pr knjunktivní uzly Ti min( Tj t ) i Ri pr disjunktivní neb inkluzívní uzly (1) 1 Ti min( Tj tp( i, j)) i R i G j P( j) 1 (1 P( i, j)) i G j P( j) P( i, j) (1 P( k, j)) i i Gj k Gj k ˇi 19

20 Příklad - je dán zbecněný síťvý graf - pravděpdbnstní výpčet výskytu uzlů - výpčet kritické cesty rientační celkvá dba trvání prjektu je 14,2 dne pravděpdbnst realizace prjektu jak celku je 63,8 % Správa zdrjů v prjektu Správa zdrjů - zdrje materiálvé nebnvitelné pracvní bnvitelné smíšené např. rychle ptřebitelné sučástky Parametry zdrjů - mhutnst zdrje A k náklady sazba, na pužití k - Parametr přiřazení R j Zdrjvě přípustný prjekt intenzita čerpání k-téh zdrje i-tu činnstí knstantní funkcí času f(t) r k k (t) = Σ i Pr i P:( 0T 1 t 1 T 1) dispnibilita k-téh zdrje v čase t a k (t) = A k r k (t) r k (t) A k a k (t) 0 t <0; T n> - časvá přípustnst viz. CPM, MPM - intenzita využívání k-téh zdrje i-tu činnstí ρ i k = T i k /t i - nesplnění pdmínky zdrjvý knflikt Řešení zdrjvých knfliktů - algritmy matematickéh prgramvání vázaný extrém funkce 20