ÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU âeské REPUBLIKY, S.P.

Transkript

1 V ROâNÍ ZPRÁVA 2005 ÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU âeské REPUBLIKY, S.P.

2 10 let státního podniku ízení letového provozu âeské republiky V roce 2005 oslavil státní podnik ízení letového provozu âeské republiky 10 let od svého zaloïení. Klíãov m úkolem spoleãnosti ízení letového provozu âeské republiky je zaji tûní bezpeãného prostfiedí pro leteck provoz v dynamicky se rozvíjejícím civilním letectví a mûnících se podmínkách mezinárodní letecké dopravy. V souladu s právními pfiedpisy a mezinárodními standardy civilního letectví LP âr, s.p. poskytuje vefiejné letecké sluïby uïivatelûm vzdu ného prostoru âeské republiky, na leti tích Praha-Ruzynû, Brno-Tufiany, Ostrava-Mo nov a Karlovy Vary. Vedle zaji Èování vysoké úrovnû provozní bezpeãnosti a kvality sluïeb sleduje i hlediska efektivnosti, pfiimûfiené ziskovosti a obnovitelnosti zdrojû. Hlavním pfiedmûtem ãinnosti LP âr, s.p. je poskytování letov ch provozních sluïeb ve vzdu ném prostoru âeské republiky a na vybran ch leti tích, fiízení toku letového provozu, organizace a fiízení vyuïívání vzdu ného prostoru, poskytování pátrací a záchranné sluïby, poskytování letecké informaãní sluïby, zaji tûní provozu a údrïby infrastruktury pro poskytování sluïeb, organizace a zaji tûní odborného v cviku a vzdûlávání pro zamûstnance spoleãnosti v Letecké kole LP âr, s.p.

3 Osobnost letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho inspirovala mnoho lidsk ch ÏivotÛ. Jejich spoleãn m jmenovatelem byla láska a vá eà k letectví. Je vzru ující ohlédnout se do poãátkû letectví a fiízení letového provozu. Zavzpomínat, jak se vyvíjel proces zaloïen na v mûnû informací a souãinnosti mezi stanovi ti fiízení letového provozu a letadly. Podívejme se na minulost i souãasnost pohledem spoleãnosti, která v této tradici pokraãuje a jejímï základním posláním je zaji tûní bezpeãnosti letového provozu, státního podniku ízení letového provozu âeské republiky. Nic nemá smysl, kdyï v to nevloïíme celé své tûlo i du i. Antoine de Saint-Exupéry

4

5 ledna 1995 se ízení letového provozu âr stává v souladu s rozhodnutím vlády státním podnikem. Tímto krokem se naplnil dlouhodob zámûr na vytvofiení spoleãnosti fungující jako plnohodnotn komerãní subjekt se systematick m plánováním a orientací na zákazníka V roce 1996 se âeská republika stala ãlenem EUROCONTROL (Evropská organizace pro bezpeãnost letového provozu), coï pfiineslo konkrétní moïnosti podílet se na vytváfiení nové podoby ATM v Evropû i nov prostor pro intenzivní v mûnu zku eností a informací na celoevropské úrovni. To pfiispûlo k dal ímu zv ení bezpeãnosti a kvality sluïeb fiízení letového provozu v ãeském vzdu ném prostoru Schválením nového zákona o civilním letectví a zákona o státním podniku se v znamnû zmûnil legislativní rámec pro ãinnost podniku. âeská republika se stala signatáfiem Dohody o vytvofiení stfiedoevropského stfiediska fiízení letového provozu (CEATS). V souladu s poïadavky evropského prostfiedí bylo v tomto roce pfiijato rozhodnutí o zavedení komplexního systému fiízení bezpeãnosti a jakosti dle norem fiady ISO Rok 1998 byl bohat jak na státní v roãí, tak na v znamná jubilea ãeského letectví, mezi která patfiilo napfi. 80 let ãeskoslovenského letectví a 20 let od vzniku samostatné organizace fiízení letového provozu jako pfiedchûdce dne ního státního podniku LP âr. V závûru roku bylo ukonãeno stûhování sídla podniku ze Smetanova nábfieïí v centru Prahy do nov ch prostor Leti tního objektu. LP âr, s.p. se stává zakládajícím ãlenem Organizace civilních letov ch navigaãních sluïeb (CANSO) V dûsledku kosovské krize zajistilo LP âr, s.p. poskytování sluïeb extrémnímu skokovému nárûstu provozu o 43 % pfies jednu noc. Tato situace byla fie ena v souladu s poïadavky Severoatlantické aliance (NATO), jejímï ãlenem se âeská republika stala 12. bfiezna LP âr, s.p. zajistilo bezproblémov technologick i provozní pfiechod do nového tisíciletí (Y2K). Poãátkem roku se podnik podílel na koordinaci a zaji Èování letového provozu v souvislosti se zasedáním Mezinárodního mûnového fondu Do roku 2001 vstoupilo LP âr, s.p. s novou organizaãní strukturou. Kvalita a efektivnost poskytovan ch sluïeb fiízení letového provozu v ãeském vzdu ném prostoru se v znamnû zv ila zahájením provozního vyuïívání nového radarového systému EUROCAT 2000 francouzského v robce THALES. V roce 2001 vedení LP âr, s.p. rozhodlo o zahájení projektu národního integrovaného stfiediska fiízení letového provozu IATCC Praha jako nejvût ího rozvojového projektu v historii podniku Pfies celosvûtov pokles provozu v dûsledku teroristick ch útokû z 11. záfií 2001 v USA zaznamenal vzdu n prostor âeské republiky v razn nárûst letového provozu v porovnání s ostatními státy Evropy. Nejv znamnûj í zmûnou byla pfiíprava a úspû né zavedení systému sníïení minima vertikálních rozstupû (RVSM). Tato událost byla nejradikálnûj í zmûnou v poskytování letov ch provozních sluïeb za posledních padesát let. Podnik se stal drïitelem prestiïního ocenûní Service Provision Award, udûleného na mezinárodní v stavû ATC 2002 v Maastrichtu za nejvy í produktivitu poskytovan ch sluïeb v Evropû LP âr, s.p. se podílelo na organizaci a konání historicky první spoleãné civilnû-vojenské mezinárodní konference CMAC 03 v Praze, garantované ministerstvem obrany USA a vûnované budoucímu v voji a spolupráci pfii poskytování sluïeb ATM ve svûtû. Byl poloïen základní kámen a zahájena v stavba nového stfiediska IATCC Praha Nejvût í událostí roku 2004 nejenom pro LP âr, s.p., ale i pro celou âeskou republiku byl vstup do Evropské unie. LP âr, s.p. se sv mi zamûstnanci oslavilo tuto událost jako respektovaná a moderní ãeská spoleãnost, která je pfiipravena naplnit v echny poïadavky vypl vající z procesu evropské integrace ATM, zejména projektu jednotného evropského nebe Single European Sky v roãí zaloïení státního podniku ízení letového provozu âeské republiky.

6 Osobnost letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho inspirovala mnoho lidsk ch ÏivotÛ. Jejich spoleãn m jmenovatelem byla láska a vá eà k letectví. Je vzru ující ohlédnout se do poãátkû letectví a fiízení letového provozu. Zavzpomínat, jak se vyvíjel proces zaloïen na v mûnû informací a souãinnosti mezi stanovi ti fiízení letového provozu a letadly. Podívejme se na minulost i souãasnost pohledem spoleãnosti, která v této tradici pokraãuje a jejímï základním posláním je zaji tûní bezpeãnosti letového provozu, státního podniku ízení letového provozu âeské republiky. Nic nemá smysl, kdyï v to nevloïíme celé své tûlo i du i. Antoine de Saint-Exupéry

7 Státní civilní leti tû Praha (Kbely) na podzim Tohle mûsto... Tak rychle mi zmizí v dálce. Je krásné startovat v noci. Pfiidá plyn smûrem k jihu a deset vtefiin nato obrátí krajinu naruby smûrem k severu. 2

8 V polovinû edesát ch let slouïil jako FOLLOW ME automobil koda 445 Octavia. Zemû se iroko daleko hlásila svûtly, kaïd dûm rozïal svou hvûzdu do nesmírné noci, jako kdyï se maják otoãí k mofii. 3

9 Pracovi tû goniometru na leti ti Ruzynû z období let Pfiijímací rádiová stanice se podobá laboratofii: nikl, mûì a manometry, spleè kabelû. Noãní operatéfii v bíl ch plá tích, mlãenliví, jako by se sklánûli nad obyãejn m, prost m pokusem. 4

10 Zabezpeãovací a svûtelné vybavení leti tû Praha-Ruzynû z období let Zvuk vzdáleného motoru stále houstl. Zrál. RozÏali svûtla. âervená v straïná svûtla vyznaãila obrysy hangáru, stoïáry vysílaãky, signální ãtverec. Vztyãili pfiistávací svûtlomet. 5

11 Pfiíkaz Po tovního fieditelství z 20. listopadu 1918 po tovním a telegrafním úfiadovnám k naprostému upfiednostnûní mezimûstsk ch telefonních hovorû ve vûcech leteck ch a leteck ch telegramû. NetouÏíme po vûãnosti, ale nechceme se doãkat chvíle, kdy na e ãiny a vûci náhle ztratí svûj smysl. V takové chvíli se ukáïe prázdnota, jeï nás obklopuje... 6

12 Slovo hosta Za posledních 15 let zaznamenalo civilní letectví v âeské republice pod vlivem v znamn ch ekonomick ch a spoleãensk ch zmûn pozoruhodn nárûst, a to jak v oblasti v konnostního, tak i profesního rozvoje. V roce 2005 praïské leti tû poprvé ve své historii odbavilo pfies 10 milionû cestujících, poãet letov ch pohybû se tak meziroãnû zv il o 8 % a o 65 % ve srovnání s rokem Tûchto v sledkû bylo dosaïeno v dobû, kdy rûst ekonomik a letecké dopravy ostatních zemí byl minimální. Pouze v nûkolika málo zemích se podafiilo v tak krátké dobû úspû nû transformovat cel systém letecké dopravy. âeská republika mûïe b t na tento v jimeãn úspûch právem hrdá. Spoleãnost ízení letového provozu âr, s.p., tuzemsk poskytovatel letov ch navigaãních sluïeb, podala opût perfektní v kon. V roce 2005 zaznamenala rekord v poãtu tranzitních letû, jejichï poãet pfiesáhl 600 tisíc, a to pfii zaji tûní nejvy í míry bezpeãnosti a kvality sluïeb. V loàském roce se profesionálnímu t mu zamûstnancû LP âr, s.p. pod vedením Petra Materny podafiilo pfiekonat dosavadní denní rekordy v poãtu proveden ch letû. A co je nejdûleïitûj í, spoleãnost ízení letového provozu âr, s.p. dosáhla tûchto skvûl ch v sledkû s cenami, které patfií k jednûm z nejniï ích na svûtû. Není tedy Ïádn m pfiekvapením, Ïe pro budoucí zvládnutí zvy ujících se nárokû letového provozu zahájilo LP âr, s.p. jiï v roce 2002 realizaci projektu nového stfiediska fiízení letového provozu. LP âr, s.p. jako zakládající ãlen CANSO zaujímá vedoucí postavení v rámci celosvûtové komunity poskytovatelû letov ch navigaãních slu- Ïeb. LP âr, s.p. sehrálo nezastupitelnou roli pfii zrodu a dal ím v voji na í organizace a pravdûpodobnû pouze málo lidí ví, Ïe to byla právû Praha, kde byly podepsány pfiíslu né dokumenty zfiizující CANSO. Jako projev uznání za tento pfiínos a dosaïené úspûchy je pro CANSO skuteãnou ctí, Ïe se mûïe v kvûtnu 2006 do âeské republiky opût vrátit a uspofiádat zde své 10. v roãní zasedání. Pro evropské provozovatele letov ch navigaãních sluïeb zaãíná období dûleïit ch zmûn a jsem pfiesvûdãen, Ïe si LP âr, s.p. i v budoucnosti udrïí svou v znamnou pozici. Alexander ter Kuile generální tajemník CANSO 7

13 Obsah Vybrané ukazatele 9 Hlavní události roku Úvodní slovo generálního fieditele 12 Lidé v ãele podniku 16 Profil podniku 20 Evropská integrace ATM 24 Aktivity v roce Ekonomick v voj podniku v roce V voj letového provozu v roce V hled do roku Oãekávané události v roce Zpráva dozorãí rady 56 Zpráva auditora 57 Úãetní závûrka dle ãesk ch úãetních standardû 58 Úãetní závûrka dle Mezinárodních úãetních standardû 67 Organizaãní schéma 80 Rejstfiík 80 Zábleskov leti tní maják nûmecké firmy Julius Pintsch mûl uvnitfi tûlesa rotaãní clonu. Ti lidé si myslí, Ïe jejich lampa svítí jen pro jejich skrovn stûl, ale uï z dálky osmdesáti kilometrû zasáhne ãlovûka volání jejich svûtla, jako by jím zoufale mávali z pustého ostrova k mofii. 8

14 Vybrané ukazatele Pohyby ve FIR Praha Pohyby na leti tích âr Celková aktiva (tis. Kã) Obrat (tis. Kã) Poplatek za traèovou sluïbu fiízení (Kã) Poplatek za pfiibliïovací sluïbu fiízení (Kã) Poãet zamûstnancû celkem Pohyby ve FIR Praha Celková aktiva (mld. Kã) ,0 4,5 4, , , Pohyby na leti tích âr Obrat (mld. Kã) , , , , ,

15 Hlavní události roku 2005 Leden Jednání s hejtmany krajû o rozvoji a budoucnosti regionálních leti È Brno, Ostrava a Karlovy Vary Únor Úãast LP âr, s.p. na v stavû ATC 2005 Maastricht (Nizozemsko) Vydány Priority LP âr, s.p. pro rok 2005 Zahájení kurzu ATC/I pro 20 fiídících letového provozu ÏákÛ Bfiezen Uzavfiení kolektivní smlouvy na období Duben Slavnostní veãer u pfiíleïitosti 10. v roãí zaloïení státního podniku LP âr Spoleãnost DNV provedla úspû n periodick audit provozní divize, Letecké informaãní sluïby a Letecké koly Kvûten Zahájení letní letové sezony 2005 Úspû ná kolaudace IATCC Praha LP âr, s.p. spoleãnû s AUSTROCONTROL a SLOVENIACONTROL zakládá zájmové sdruïení One ATM System V stava a konference CMAC 2005 Praha pofiádaná ATCA a ministerstvem obrany USA âerven Zavedení systému A-SMGCS na leti ti Praha-Ruzynû Provozní rekord na APP/TWR Praha 567 pohybû ( ) SdruÏení IATA udûlilo LP âr, s.p. ãestné uznání za vysokou produktivitu sluïeb Rok 2005 pfiinesl 7,3% nárûst provozu ve FIR Praha. Letové provozní sluïby byly poskytnuty 606 tisícûm letû. 10

16 âervenec LP âr, s.p. opûtovnû získalo nejvy í moïn rating A+/czAaa (CRA Rating Agency) Srpen Provozní rekord na ACC Praha 2187 pohybû ( ) Zahájení kurzu ATC/II pro 18 fiídících letového provozu ÏákÛ Záfií IATCC Praha získalo ocenûní Stavba roku 2005 íjen Probûhlo pravidelné setkání zástupcû LP âr, s.p. a leteck ch spoleãností Ukonãení letní letové sezony 2005 Zavedení elektronického systému zobrazování letov ch dat na ACC Praha Listopad Jednání parlamentní skupiny pro civilní letectví konané pod garancí LP âr, s.p. v prostorách IATCC Praha Zahájení stûhování administrativní ãásti podniku do IATCC Praha Prosinec Zvefiejnûny ceny za sluïby poskytované LP âr, s.p. na rok 2006 Tradiãní vánoãní setkání zamûstnancû Îofín 2005 Na fiízen ch leti tích v âeské republice pfiistálo ve srovnání s rokem 2004 o 8,5 % více letadel. 11

17 Úvodní slovo generálního fieditele VáÏení pfiátelé, rok 2005 byl pro evropské, ale i svûtové letectví opût rokem zmûn k lep ímu i k hor ímu. V Evropû pokraãovaly práce na legislativû Jednotného evropského nebe (SES) a poskytovatelé letov ch provozních sluïeb i jejich organizace CANSO mûli na její pfiípravû v znamn podíl. Pokroãila jednání o otevfieném nebi mezi Spojen mi státy a Evropskou unií a podafiilo se, vûfime, Ïe pozitivnû a natrvalo, ovlivnit v voj projektu CEATS. Prohloubila se konkurence mezi nízkonákladov mi a tradiãními leteck mi dopravci a trh negativnû ovlivnily vysoké ceny leteckého paliva. Tento faktor pfieváïil nad v hodou nízk ch poplatkû ve vzdu ném prostoru âr a leteãtí dopravci se zaãali vracet na pfiímé tratû. Vysoká dynamika nárûstu pfieletû, které jsme ãelili v minul ch esti letech, se v prûbûhu roku sníïila a zároveà klesla i míra zpoïdûní. Letecké spojení do âeské republiky se dále roz ífiilo a provoz na leti ti Praha-Ruzynû i na regionálních leti tích dále vzrostl. V tomto roce do lo i k nûkolika leteck m nehodám, které upoutaly pozornost vefiejnosti k bezpeãnosti letectví a urychlily aktivity státû i mezinárodních organizací k zavedení nov ch opatfiení. Podle pfiedbûïn ch odhadû IATA byl nárûst letového provozu v roce 2005 celosvûtovû vy í o 7,1 %. Odhadované v nosy leteck ch spoleãností se zv ily o 10 %. Snad mohu konstatovat, Ïe státní podnik ízení letového provozu âr k tomu alespoà trochu pfiispûl svou vysokou produktivitou, sníïením zpoïdûní a jedním z nejniï ích pfieletov ch poplatkû v Evropû. Na emu podniku se i v roce 2005 podafiilo splnit v echny povinnosti dané zákonem i zakládací listinou a pfiispût k dal ímu zv ení bezpeãnosti a rozvoji letov ch provozních slu- Ïeb v evropském regionu. To potvrdilo i dosaïení dvou historick ch rekordû, a sice v denním poãtu pfieletû a denním poãtu pohybû na leti ti Praha-Ruzynû. Pfiízniv v voj letového provozu a dodrïení rozpoãtové káznû se odrazily i v dobré hospodáfiské situaci podniku. Byli jsme proto schopni v fiádn ch termínech dostát v em sv m povinnostem ke státu, dodavatelûm i zamûstnancûm. V souladu s na í zákaznickou orientací patfiilo LP âr, s.p. v roce 2005 stabilnû k tûm evropsk m poskytovatelûm sluïeb fiízení letového provozu, ktefií nabízejí svoje sluïby v nejvy í kvalitû za optimální ceny a udrïují se sv mi zákazníky trval dialog. V oblasti investic patfiilo i nadále v sadní postavení realizaci projektu nového Národního stfiediska fiízení letového provozu v Jenãi u Prahy. V souladu s platn m harmonogramem projektu byla stavba v kvûtnu 2005 zkolaudována a pfiipravena pro instalaci technologií. V listopadu 2005 bylo zahájeno stûhování neprovozních divizí do nového stfiediska v Jenãi. První fázi osidlování stfiediska ukonãil pfiesun Kanceláfie generálního fieditele a Centra logistiky v lednu Divize provozní se v Jenãi objeví v druhé polovinû roku 2006, kdy bude oïivena provozní infrastruktura. ídící letového provozu i techniky bude v Jenãi oãekávat nová moderní budova, která spolu s technickou infrastrukturou poskytne ty nejlep í podmínky pro práci i odpoãinek a také potfiebné bezpeãí. 12

18 Ná podnik a jeho lidé vïdy potfiebu zmûn vãas rozpoznali a byli schopni pfiijít s nov mi fie eními. Tuto schopnost musíme prokázat i nyní. Vûfiím, Ïe se na zamûstnance státního podniku ízení letového provozu âeské republiky i na partnery v civilním letectví mohu spolehnout. 13

19 Rozvoj technick ch prostfiedkû se nezastavil ani v Technickém bloku. V praïském oblastním stfiedisku byl ukonãen tisk papírov ch prouïkû a úspû nû zavedeno elektronické prostfiedí. Pozadu nezûstalo ani praïské stfiedisko pfiibliïovacích a leti tních sluïeb, kde byl bez problémû zahájen provoz systému A SMGCS, kter v raznû zvy uje pfiehled fiídících letového provozu o pohybu na provozních plochách leti tû Praha. Obû systémové zmûny vytvofiily lep í podmínky pro práci fiídících, sníïila se jejich zátûï a zv ila se produktivita práce. Nové nástroje dále umoïnily zv it dráhovou kapacitu, jejíï vyuïití se dále pfiiblíïilo absolutnímu maximu, danému souãasnou konfigurací a hlukov mi omezeními. Dokonalá technická infrastruktura by v ak bez dostatku vysoce kvalifikovan ch a dobfie vy kolen ch lidí postrádala smysl. Proto i vroce 2005 byl, stejnû jako v letech pfiedchozích, jednou z hlavních priorit podniku i nábor, v bûr a v cvik fiídících letového provozu. V sledkem bylo zahájení dvou kurzû pro celkem 37 ÏákÛ. Koordinace a spolupráce pfiíslu n ch útvarû podniku vedla k oslovení potfiebného mnoïství zájemcû z cílov ch skupin. Za pouïití sofistikovan ch metod byli vybráni uchazeãi, ktefií mají reálné pfiedpoklady ke splnûní nároãn ch poïadavkû v cviku a jeho úspû nému zakonãení. Cílem je, aby úspû nost kurzû v Letecké kole LP âr, s.p. odpovídala v sledkûm ostatních vyspûl ch evropsk ch státû, pouïívajících stejné metody v bûru. Zmûny v legislativû a ekonomice leteckého provozu i ve struktufie a preferencích cestující vefiejnosti vedou i k dramatickému v voji nárokû na sluïby fiízení letového provozu v oblasti bezpeãnosti, spolehlivosti i ekonomiky. S potû ením mohu konstatovat, Ïe v závûru roku, pfii finalizaci rozpoãtu na rok 2006, prokázal podnik schopnost reagovat na obtíïnou situaci nejv znamnûj ího leteckého dopravce âeské republiky a nebezpeãí destabilizace leteckého trhu opatfieními, která na základû principu nediskriminace pfiinesla prospûch v em leteck m spoleãnostem obsluhujícím leti tû Praha-Ruzynû. Rok 2005 vnesl do letecké dopravy nové prvky, které mají umoïnit její dal í rozvoj v souladu s poïadavky svûtové ekonomiky a cestující vefiejnosti. IATA odhaduje, Ïe letov provoz v Evropû se do roku 2025 zdvojnásobí. To v e pfiiná í nové nároky na sluïby fiízení letového provozu i na jejich ekonomiku. Bude docházet ke kvalitativním zmûnám a ti, kdo jich budou schopni, se nemusejí obávat o svou budoucnost. Ná podnik a jeho lidé vïdy potfiebu zmûn vãas rozpoznali a byli schopni pfiijít s nov mi fie eními. Tuto schopnost musíme prokázat i nyní. Vûfiím, Ïe se na zamûstnance státního podniku ízení letového provozu âeské republiky i na partnery v civilním letectví mohu spolehnout. Ing. Petr Materna generální fieditel 14

20 Dvû provedení radiokompasu Telefunken. Nûkdy se mûsíc procházel po nebi jako past fi. To pak mladá Ïena zase uléhala uklidnûna mûsícem a hvûzdami, které v tisících doprovázely jejího manïela. 15

21 Lidé v ãele podniku Management Ing. Petr Materna generální fieditel Absolvent âeského vysokého uãení technického, Fakulty elektrotechnické, obor radiotechnika. V letech absolvoval postgraduální studium na Vysoké kole dopravní v Îilinû se zamûfiením na ekonomiku a provoz zabezpeãovací letecké techniky. Do podniku nastoupil v roce 1973 jako provozní inïen r pro radionavigace. V oblasti provozu a plánování systémû zabezpeãovací techniky pracoval od roku 1990, kdy byl po v bûrovém fiízení jmenován do funkce technického námûstka fieditele. Od roku 1992 je fieditelem podniku ízení letového provozu v jeho rûzn ch organizaãních formách. Byl prvním prezidentem CANSO a od roku 2002 je ãestn m ãlenem ATCA. Ing. Ivan Hubert fieditel kanceláfie generálního fieditele Absolvent âeského vysokého uãení technického, Fakulty elektrotechnické, obor sdûlovací technika se specializací komunikace. Do podniku nastoupil v roce 1973 jako v zkumn pracovník v oblasti zpracování radarov ch dat. Od roku 1980 pracoval v technickém úseku jako systémov inïen r odpovûdn za rozvoj radionavigaãní infrastruktury v âsfr. Od roku 1995 do roku 2000 zastával funkce námûstka fieditele pro Sekci plánování a rozvoje a vedoucího oddûlení rozvoje letov ch navigaãních sluïeb. Od roku 2001 byl jmenován do funkce fieditele kanceláfie generálního fieditele. Ing. Jan tindl fieditel divize provozní Absolvent âeského vysokého uãení technického, Fakulty elektrotechnické. V podniku pracuje od roku 1983, nejprve ve funkci inïen ra ZLT a od roku 1988 jako vedoucí LTS. Po organizaãní zmûnû podniku byl v roce 2001 jmenován námûstkem fieditele divize provozní pro sekci systémû ATM. Dne 12. záfií 2003 byl jmenován fieditelem divize provozní. 16

22 Ing. Lubo Hlinovsk fieditel divize finanãní Absolvent Vysoké koly ekonomické, Fakulty národohospodáfiské. V podniku, do nûhoï pfii el z Ekonomického ústavu âeskoslovenské akademie vûd, pracuje od roku Námûstkem fieditele pro fiízení Sekce finanãní byl jmenován 1. kvûtna Od 1. ledna 2001 je fieditelem divize finanãní. Petr Fajtl fieditel divize plánování a rozvoje Absolvent stfiední lesnicko-technické odborné koly, v podniku pracuje od roku V letech pracoval jako fiídící letového provozu na ACC Praha. Vedoucím V cvikového stfiediska byl od 1. prosince 1995 do 31. fiíjna Námûstkem fieditele pro fiízení Sekce systémû a postupû byl jmenován 1. listopadu Od 1. ledna 2001 je fieditelem divize plánování a rozvoje. JUDr. Jitka Kocourová fieditelka divize personální Absolventka Právnické fakulty UK. Pfied pfiíchodem do LP âr, s.p. pracovala deset let u âeskoslovensk ch státních drah. Od 1. prosince 1992 ve funkci vedoucí personálního oddûlení. Od 17. dubna 2002 povûfiena fiízením divize personální, fieditelkou divize byla jmenována 1. ledna

23 Dozorãí rada Ivan Krákora pfiedseda dozorãí rady Absolvent stfiední prûmyslové koly elektrotechnické, obor radiotechnika. Do podniku pfii el v roce 1968 z V zkumného ústavu telekomunikací. Od roku 1995 je vedoucím oddûlení radarov ch a informaãních systémû. Pfiedsedou dozorãí rady byl zvolen na jejím zahajovacím zasedání 31. bfiezna Ing. Petr Knobloch místopfiedseda dozorãí rady Absolvent V B Ostrava obor ekonomika prûmyslu. V letech pûsobil v rûzn ch funkcích v podnikové praxi avnadnárodních spoleãnostech v oblasti ekonomiky fiízení podniku (daàová legislativa, daàové a finanãní plánování, controlling, poji tûní majetku), byl ãlenem statutárních orgánû. Od roku 2004 pûsobil ve funkci poradce námûstkynû ministra financí a od poloviny roku 2005 pracuje na Ministerstvu dopravy âeské republiky ve funkci poradce ministra dopravy. RNDr. Jan Pátek ãlen dozorãí rady Vedoucí oddûlení hospodáfiské sféry odboru financí a ekonomiky ministerstva dopravy, kde pûsobí od roku V letech pûsobil v rûzn ch funkcích na Ministerstvu pro místní rozvoj âr. Absolvent Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy. 18

24 Ing. Josef Sedláãek ãlen dozorãí rady Absolvent Elektrotechnické fakulty Vysokého uãení technického Brno, od poradce ministra dopravy âr. Dfiíve pracoval v manaïersk ch funkcích ve spoleãnosti âesk TELECOM. Ing. Martin Mareãek ãlen dozorãí rady Absolvent Fakulty elektrotechnické âvut v Praze. Sportovní pilot. Na odboru civilního letectví Ministerstva dopravy âr pûsobí od roku 2003, kromû jiného i ve funkci národního správce leteck ch frekvencí. Tomá Volejník ãlen dozorãí rady Vystudoval stfiední prûmyslovou kolu elektrotechnickou v Praze. Do podniku nastoupil v roce 1990 a jako fiídící letového provozu pracuje na stfiedisku pfiibliïovacích a leti tních sluïeb Praha od roku V roce 2005 ukonãili svoji ãinnost v dozorãí radû Richard Tauchen, doc. Ing. Petr Stejskal, CSc., JUDr. Jifií Pokorn a Ing. Zdenûk Jelínek. 19

25 Profil podniku Historie V roce 1992 byly v b valém âeskoslovensku, stejnû jako ve vût inû postkomunistick ch státû, zahájeny v rámci evropského rozvojového programu PHARE práce na studiích restrukturalizace civilního letectví a zejména fiízení letového provozu. Jejich cílem bylo reagovat na potfiebu zmûn v poskytování sluïeb fiízení letového provozu pfii souãasném rûstu poptávky po vzdu ném prostoru. Klíãov m faktorem se stala flexibilita poskytovan ch sluïeb. Dosavadní rigidní postupy, zejména v pfiípadû alokace finanãních zdrojû, které vypl valy z právní formy LP âr jako pfiíspûvkové organizace, neodpovídaly potfiebám souãasného tempa rozvoje civilního letectví. Proto byl ve spolupráci s ministerstvy dopravy a financí pfiipraven a zaveden nov model financování, kter byl spojen s restrukturalizací LP âr, ukonãenou k Státní podnik ízení letového provozu âeské republiky ( LP âr, s.p.) vznikl 1. ledna 1995 rozhodnutím ministra dopravy a spojû ze dne 28. prosince LP âr, s.p. je zapsáno v obchodním rejstfiíku vedeném Mûstsk m soudem v Praze, oddíl A, vloïka Poslání Klíãov m úkolem LP âr, s.p. je zaji tûní bezpeãného prostfiedí pro leteck provoz v dynamicky se rozvíjejícím civilním letectví a mûnících se podmínkách mezinárodní letecké dopravy. V souladu s právními pfiedpisy a mezinárodními standardy civilního letectví LP âr, s.p. poskytuje vefiejné letecké sluïby uïivatelûm vzdu - ného prostoru âeské republiky, na leti tích Praha-Ruzynû, Brno-Tufiany, Ostrava-Mo nov a Karlovy Vary. Vedle zaji Èování vysoké úrovnû provozní bezpeãnosti a kvality sluïeb sleduje i hlediska efektivnosti, pfiimûfiené ziskovosti a obnovitelnosti zdrojû. Cíle a strategie podniku Strategick mi cíli LP âr, s.p. jsou: bezpeãnost: udrïovat a zlep ovat úroveà bezpeãnosti i pfii zvy ování intenzity a hustoty letového provozu, kapacita: zaji Èovat takovou kapacitu systému fiízení letového provozu, která umoïní obslouïit pfiedpokládan letov provoz v typické piãkové hodinû pfii pfiijatelné mífie zpoïdûní, kvalita: trvale udrïovat vysokou jakost poskytovan ch letov ch navigaãních sluïeb pomocí standardních postupû a systému fiízení jakosti v souladu s vydan m certifikátem ISO 9000:2001, provozní efektivnost: umoïàovat v em uïivatelûm vzdu ného prostoru provádût lety efektivnû a pfiitom uspokojovat potfieby civilních i vojensk ch provozovatelû, plynulost cenové politiky: zajistit neskokov v voj poplatku za traèové navigaãní sluïby a za leti tní sluïby na leti tích fiízen ch LP âr, s.p., kapitálová pfiimûfienost: zajistit, aby kapitál, s nímï bude podnik hospodafiit, odpovídal rozsahu ãinností a byl k nim jednoznaãnû pfiifiazen, jednotnost: vytváfiet systém, kter bude fungovat na jednotn ch základech jak s ostatními subjekty letov ch navigaãních sluïeb v âeské republice, tak mezinárodnû, aby se uïivateli sluïeb jevil jako jednotn celek, potfieby bezpeãnosti státu: pfii poskytování letov ch navigaãních sluïeb vyhovovat potfiebám bezpeãnosti státu, zejména pokud jde o obranu státu, ochrana Ïivotního prostfiedí: projektovat, uskuteãàovat a rozvíjet letové navigaãní sluïby s ohledem na potfieby ochrany Ïivotního prostfiedí, standardizace: pruïnû zavádût nové mezinárodní standardy a doporuãení, rozvíjet a modernizovat technické systémy urãené pro zpracování a poskytování leteck ch informaãních sluïeb, soulad s evropsk m prostfiedím: pfii rozvoji letov ch provozních sluïeb a v voji systému respektovat poïadavky programu Single European Sky, dostupnost leteck ch informací: pohotovû poskytovat kvalitní letecké informace, a uspokojovat tak potfieby leteck ch provozovatelû, databanka: vytváfiet databanku leteck ch informací a zajistit komunikaãní sluãitelnost v rámci jednotného Národního leteckého informaãního systému. 20

26 Hlavní pfiedmût ãinnosti Pfiedmûtem ãinnosti LP âr, s.p. je zejména: poskytování letov ch provozních sluïeb ve vzdu ném prostoru âeské republiky a na leti tích Praha-Ruzynû, Brno-Tufiany, Ostrava-Mo nov a Karlovy Vary, fiízení toku letového provozu, organizace a fiízení vyuïívání vzdu ného prostoru, poskytování pátrací a záchranné sluïby, poskytování letecké informaãní sluïby, zaji tûní provozu a údrïby infrastruktury pro poskytování sluïeb, organizace a zaji tûní odborného v cviku a vzdûlávání pro zamûstnance LP âr, s.p. v Letecké kole LP âr, s.p. Hlavní zákazníci Hlavními uïivateli sluïeb LP âr, s.p. byly v roce 2005 tyto letecké spoleãnosti: âeské aerolinie, Lufthansa, British Airways, Travel Servis, Easy Jet, Air France, Swiss International Airlines, KLM, Smart Wings, Austrian Airlines, Fischer Air a dal í. Hlavní partnefii a dodavatelé Mezi hlavní partnery a dodavatele LP âr, s.p. patfií zejména: Thales ATM, Park Air System, Rohde & Schwarz, CS SOFT, Ifield Computer Consultancy Ltd., Eurotel, a.s., âesk Telecom, HOECHTIEF VSB, a.s., STOPRO, Bovis Lend Lease, Det Norske Veritas, Orthogon, Siemens, Catex Software, Artysis, Radas, ERA, Kato Design, Eldis, Transcon, PVT, DFS Deutsche Flugsicherung, Integra, The Caledonian School, Channel Crossings a dal í. Priority podniku v roce 2005 Hlavní úkoly LP âr, s.p. v roce 2005: udrïení a zv ení úrovnû bezpeãnosti letového provozu, v návaznosti na celoevropské programy pro stanovení cílû pro kapacitu a zpoïdûní zajistit optimální propustnost vzdu ného prostoru âr a na leti tích v âr tak, aby byla v maximálním moïném rozsahu pokryta poptávka v ech uïivatelû, intenzivní nábor, v bûr a v cvik nov ch fiídících letového provozu, naplàování ãasového, vûcného a finanãního harmonogramu projektu IATCC Praha, dodrïení závazného rozpoãtu nákladû a schválen ch investiãních v dajû, úspû n v sledek kontrolního auditu jakosti ISO 9001:2000, dokonãení realizace projektu A-SMGCS na leti ti Praha v souladu se schválen m vûcn m a ãasov m harmonogramem, aktivní úãast zástupcû LP âr, s.p. pfii vytváfiení provádûcích pfiedpisû programu Single European Sky vãetnû efektivní spolupráce a komunikace se státní správou v této oblasti, prûbûïná úprava vnitropodnikov ch pfiedpisû na základû poïadavkû evropského právního fiádu, trvale vytváfiet prostfiedí pro podporu lep ích vzájemn ch vztahû v podniku a hlub ího vûdomí sounáleïitosti s podnikem, jeho posláním a cíli. Tím napomáhat k vytváfiení a sdílení spoleãn ch podnikov ch hodnot a norem. 21

27 âlenství v organizacích a sdruïeních LP âr, s.p. je ãlenem: CANSO (Civil Air Navigation Services Organization) se sídlem v Amsterdamu, od roku Hlavním posláním CANSO je vytvofiení celosvûtové platformy pro vzájemnou v mûnu informací a podporu zákaznické orientace pfii poskytování letov ch navigaãních sluïeb. LP âr, s.p. má zastoupení v deseti pracovních skupinách CANSO, které jsou zamûfieny na iroké spektrum ãinností, t kajících se zejména sbûru a v mûny informací z oblasti fiízení letového provozu, jako napfi. bezpeãnosti, CNS/ATM, Ïivotního prostfiedí, lidsk ch zdrojû, práva, financí apod. ATCA (Air Traffic Control Association, Inc.) se sídlem v Arlingtonu (USA), od roku Tato asociace má za cíl podporovat dal í rozvoj v civilním letectví, zejména v oblasti poskytování letov ch provozních sluïeb. One ATM System od roku V souladu s principy a posláním Evropského ekonomického zájmového sdruïení (EEIG) se LP âr, s.p. spoleãnû se sv mi partnery z Rakouska a Slovinska podílí na technické a komerãní iniciativû vedoucí k postupnému harmonizovanému nahrazení souãasn ch národních ATM systémû jednotliv ch poskytovatelû za spoleãnû vyvinut jednotn ATM systém v období let IKSANO (International Organization Information Coordinating Council On Air Navigation Charges), od roku Cílem organizace je vytváfiení úãinn ch mechanismû, které povedou k minimalizaci dluhû za letové navigaãní sluïby. ALV (Asociace leteck ch v robcû âr), jejímï cílem je úãinnû podporovat rozvoj ãeského leteckého prûmyslu jako strategického odvûtví s v razn m vlivem na dal í obory. SPD (Svaz prûmyslu a dopravy âr). Cílem svazu je na domácí i evropské úrovni hájit oprávnûné zájmy ãesk ch podnikatelsk ch subjektû v oblasti prûmyslu a dopravy. LP âr, s.p. se aktivnû podílí na zastupování âr: v Evropské organizaci pro bezpeãnost letového provozu EUROCONTROL (European Organisation for the Safety of Air Navigation) se sídlem v Bruselu, jejímï ãlenem je âr od roku EUROCONTROL je mezinárodní vládní organizací sdruïující 34 státû a Evropské spoleãenství, jejímï cílem je rozvíjet systém ATM v celoevropském mûfiítku. v Mezinárodní organizaci civilního letectví ICAO (International Civil Aviation Organization), jejímï ãlenem je âr od roku ICAO je nejreprezentativnûj í vládní organizací v oboru civilního letectví, která má v znamn status ve struktufie OSN. v projektu CEATS (Central European Air Traffic Services) spoleãnû s partnery z Rakouska, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Maìarska, Bosny a Hercegoviny a Itálie (FIR Padova). Mezinárodní dohoda o projektu CEATS byla podepsána v roce V ãervnu 2005 obdrïelo LP âr, s.p. ãestné uznání Mezinárodní asociace leteck ch dopravcû IATA za vysokou produktivitu sluïeb. 22

28 Certifikace LP âr, s.p. získané v roce 2005 V dubnu 2005 byly LP âr, s.p. v rámci periodického kontrolního auditu potvrzeny certifikáty jakosti ISO 9001:2000 vydané spoleãností Det Norske Veritas pro sluïby poskytované Divizí provozní, Leteckou informaãní sluïbou a Leteckou kolou. Prostfiednictvím certifikátû jakosti LP âr, s.p. oficiálnû dokladuje trvale vysokou kvalitu poskytovan ch sluïeb a souãasnû pfiijímá závazek k jejich trvalému udrïování a dal ímu zlep ování. Ocenûní získaná LP âr, s.p. v roce 2005 V ãervenci 2005 LP âr, s.p. opûtovnû získalo v rámci pravidelné ratingové anal zy hospodafiení podniku a jeho finanãní stability ratingové hodnocení A+/czAaa od spoleãnosti CRA RATING Agency, a.s., která je afilaãním partnerem svûtové ratingové agentury MOODY S INVESTORS SERVICE. Stejnû jako v pfiedchozím roce je to nejvy í moïné získané hodnocení, kterého mûïe dosáhnout komerãní subjekt v âeské republice. V ãervnu 2005 obdrïelo LP âr, s.p. zvlá tní uznání Mezinárodní asociace leteck ch dopravcû IATA za dlouhodobû vysokou efektivnost a kvalitu poskytovan ch letov ch provozních sluïeb. Toto zvlá tní uznání IATA udûlila LP âr, s.p. i v roce V rámci mezinárodní stavební v stavy a konference FOR ARCH 2005 získalo LP âr, s.p. za budovu nového Národního integrovaného stfiediska fiízení letového provozu IATCC Praha titul Stavba roku Odborná porota soutûïe ocenila zejména vytvofiení technicky, technologicky a architektonicky ojedinûlé stavby. A+/czAaa v rámci pravidelné ratingové anal zy v ãervenci 2005 získalo LP âr, s.p. opût nejvy í moïn rating. 23

29 Evropská integrace ATM Single European Sky Rok 2005 byl ve znamení intenzivní práce pfiíslu n ch orgánû Evropské komise pfii vytváfiení provádûcích pfiedpisû projektu Single European Sky. V souladu s programov m prohlá ením evropského komisafie pro dopravu Jacquesa Barrota byla postupnû naplàována jednotlivá ustanovení základního legislativního rámce tohoto ambiciózního projektu, jehoï cílem je kvalitativní i institucionální transformace souãasného systému poskytování sluïeb fiízení letového provozu v Evropû. V souladu s prioritami podniku pro rok 2005 se zamûstnanci LP âr, s.p. aktivnû zapojili do ãinnosti pracovních skupin povûfien ch asistencí (jak na úrovni Evropské komise, tak EUROCONTROL) pfii vzniku provádûcích pfiedpisû a jejich následn ch konzultací na národní úrovni. V úzké spolupráci se státní správou, pfiedev ím s ãesk m zástupcem v Single Sky Committee (SESC), byla zaji tûna vãasná v mûna informací vãetnû zpracovávání kvalifikovan ch podkladû a stanovisek. Na evropské úrovni byly pfiipomínky a stanoviska LP âr, s.p. prûbûïnû koordinovány s aktivitami evropské kanceláfie CANSO v Bruselu, která plní úlohu akreditovaného lobbisty ve strukturách Evropského spoleãenství pfii prosazování oprávnûn ch zájmû poskytovatelû ANS. Jednotné poïadavky na poskytovatele sluïeb ANS Na základû zmocàovacích ustanovení vypl vajících z Nafiízení Evropského parlamentu ã. 550/2004 (poskytování letov ch provozních sluïeb v rámci SES) nabylo v prosinci 2005 úãinnost Nafiízení Evropské komise ã. 2096/2005, které stanovuje jednotné podmínky pro poskytování sluïeb fiízení letového provozu v zemích EU. Nafiízení definuje a unifikuje postupy a minimální podmínky v oblasti bezpeãnosti, provozní v konnosti, v zkumu, investiãních plánû a rozvoje lidsk ch zdrojû, které musí poskytovatel sluïeb prokázat a stabilnû dodrïovat. Pouze v takovém pfiípadû mûïe získat od vnitrostátního dozorového orgánu provozní oprávnûní, které na principu vzájemného uznávání umoïàuje poskytovat tento druh sluïeb ve v ech zemích EU. Zahájení certifikaãního procesu dle Nafiízení ã. 2096/2005 bylo stanoveno na první polovinu roku Spoleãná pravidla pro pruïné uïívání vzdu ného prostoru Dal ím v znamn m provádûcím pfiedpisem k projektu SES se stalo Nafiízení Evropské komise ã. 2150/2005, kter m se stanoví spoleãná pravidla pro pruïné uïívání vzdu ného prostoru. âlenské státy Evropské unie tak budou povinnû naplàovat koncepci pruïného uïívání vzdu - ného prostoru, coï v znamnû pfiispûje ke zv ení úrovnû civilnû-vojenské spolupráce pfii poskytování sluïeb fiízení letového provozu. Základní zásada této koncepce stanovuje koordinaci mezi civilními a vojensk mi orgány na strategické, pfiedtaktické a taktické úrovni uspofiádání vzdu ného prostoru prostfiednictvím uzavírání dohod a stanovení postupû s cílem zv it bezpeãnost a kapacitu vzdu ného prostoru. LP âr, s.p. dosáhlo prvotfiídních v sledkû s cenami, které patfií k nejniï ím na svûtû. 24

30 Projekt CEATS V dûsledku neuspokojivého v voje a stavu projektu CEATS se EUROCONTROL rozhodl svolat konferenci ministrû dopravy státû CEATS s cílem stanovit jeho novou strategickou orientaci. Tato konference se konala dne v Lucemburku, av ak nebylo dosaïeno shody na textu rezoluce. Následnû byla svolána konference do Vídnû na , av ak ani zde nedo lo k jednomyslné shodû na textu rezoluce. Ta byla podepsána pouze pûti z osmi smluvních stran. ZároveÀ na tomto jednání informoval zástupce Itálie, Ïe jeho zemû odstupuje od aktivní úãasti v projektu. Pro dal í rozhodnutí o postupu v projektu CEATS byla vytvofiena pracovní skupina, jejíï v sledky budou pfiedloïeny v bfieznu Projekt One ATM System Projekt One ATM System je zamûfien zejména na spoleãné plánování a definování technick ch fie ení splàujících poïadavky na bezpeãnost a efektivnost ve prospûch spolupracujících partnerû. Souãástí spoleãného postupu je i nalezení optimálního institucionálního fie ení pro obstarání, rozvoj, instalaci, uvedení do provozu a provozování a údrïbu integrovaného systému pro podporu poskytování letov ch provozních sluïeb. One ATM System je realizován plnû v souladu s poïadavky programu Jednotného evropského nebe (SES) a na základû platné legislativy EU. Projekt vytvofií potfiebné podmínky pro vybudování funkãního bloku vzdu ného prostoru, ve kterém je moïno poskytovat sluïby z existujících funkãních národních stfiedisek a jejich pfiípadnou následnou centralizaci v okamïiku, kdy si to provozní a ekonomické dûvody vyïádají. LP âr, s.p. spoleãnû s AUSTROCONTROL a SLOVENIACONTROL zaloïilo v kvûtnu 2005 zájmové sdruïení One ATM System. 25

31 Aktivity v roce 2005 Bezpeãnost NejdÛleÏitûj ím kritériem pro hodnocení v konnosti LP âr, s.p je bezpeãnost poskytovan ch letov ch provozních sluïeb. V roce 2005 nebyl zaznamenán Ïádn pfiípad, kdy by zamûstnanci LP âr, s.p. pfiímo zapfiíãinili leteckou nehodu nebo váïné ohroïení bezpeãnosti leteckého provozu nebo se na jejich vzniku podíleli. Události v leteckém provozu zpûsobené LP âr, s.p pfii poskytování ATS vykazují dlouhodobû ustálen stav jak co do poãtu událostí, tak co do závaïnosti vlivu na bezpeãnost letového provozu. V prûbûhu roku 2005 do lo k sedmi událostem, které byly v souladu s klasifikací ICAO hodnoceny v pûti pfiípadech jako Significant Incident, v jednom pfiípadû jako Serious Incident a v jednom jako No Effect. Vzhledem k v raznému nárûstu letového provozu v posledních letech (od roku 2002 o 55 %) jde o pozitivní v voj trendu bezpeãnosti, kdy poãet událostí pfiepoãten ch na provozní jednotku trvale klesá. V znamn m faktorem, kter pozitivnû ovlivàuje bezpeãnost poskytovan ch sluïeb, jsou i opatfiení k nápravû a doporuãení z prûbûïnû provádûn ch interních auditû bezpeãnosti. Plynulost Základním mûfiítkem pro hodnocení plynulosti letového provozu je míra zpoïdûní na jeden proveden let. V roce 2005 toto zpoïdûní dosáhlo hodnoty 0,83 minuty na jeden proveden let pfii prûmûrném meziroãním nárûstu provozu o 7,3 %. V evropském mûfiítku má prûmûrné zpoïdûní hodnotu 1,9 minuty na proveden let pfii meziroãním nárûstu 4,5 %. Kvalita PrÛbûÏnû byly zaji Èovány aktivity, které smûfiovaly ke zlep ování systému fiízení bezpeãnosti a jakosti v útvarech, které zaji Èují poskytování certifikovan ch sluïeb. Tento stav potvrdil i periodick audit ISO 9001 proveden firmou DNV a bylo konstatováno v razné zlep ení. Podstatnû se rovnûï zv ila interní informovanost o systému bezpeãnosti a kvality ISQMS (prostfiednictvím podnikového Intranetu), doplnûná o zahraniãní zku enosti a nejlep í praktiky v oblasti bezpeãnosti jakosti. Probûhlo kolení interních auditorû jakosti pro provádûní Risk Based Analysis. Provoz Sekce oblastních navigaãních sluïeb Provozní v sledky LP âr, s.p. za rok 2005 potvrdily stál zájem leteck ch dopravcû o vyuïívání ãeského vzdu ného prostoru. Celkov poãet pohybû ve vzdu ném prostoru âeské republiky ãinil (tranzitních letû), coï pfiedstavuje ve srovnání s rokem 2004 celkov nárûst o 7,3 %. Nejsilnûj í letov provoz byl stejnû jako v roce 2004 zaznamenán v ãervenci, kdy oblastní stfiedisko fiízení letového provozu poskytlo své sluïby pohybûm v denním prûmûru tedy 1935 tranzitních pfieletû. V souladu s prognózami do lo ve druhé polovinû roku 2005 ke sníïení dynamiky nárûstu provozu. Tento v voj byl vyhodnocen jako logick dûsledek vyrovnávání dynamiky nárûstu provozu z vysok ch hodnot, které byly pro âeskou republiku typické v pfiedchozích letech, na evropsk prûmûr. V prûbûhu roku 2005 do lo na ACC Praha k dlouho oãekávanému nahrazení ti tûn ch papírov ch letov ch prouïkû (stripû) elektronick m systémem zobrazování letov ch dat. Nahrazení papírov ch letov ch prouïkû elektronick mi znamená pro pozici plánovacího fiídícího v znamnou zmûnu v technologii práce a podstatné sníïení jeho pracovní zátûïe. 26

32 PfiestoÏe v cvik fiídících na nov systém a jeho zku ební provoz probíhaly v letním období a znamenaly tak pro v echny zamûstnance zv enou zátûï v období tradiãnû silného provozu, byl zku ební provoz na sektorech Upper vyhodnocen jako úspû n. Dne 7. záfií 2005 byl systém elektronick ch stripû nasazen do provozního vyuïívání na v ech sektorech ACC Praha. Zachován zûstal z provozních dûvodû pouze tisk pomocn ch letov ch prouïkû, které upozoràují fiídícího na urãitou nestandardní situaci. Pro potfieby v cviku bylo totoïné zafiízení instalováno i na HiFi simulátoru. Ve spolupráci s nûmeck m poskytovatelem sluïeb Deutsche Flugsicherung byly vypracovány a zavedeny postupy v souvislosti s tzv. OKG Release Line, kdy jsou urãité lety je tû pfied pfieletem hranice FIR Praha v prostoru radionavigaãního bodu OKG pfiedány na spojení sousednímu stanovi ti a uvolnûny na stoupání ãi klesání. Tyto postupy podstatnou mûrou sníïily potfiebné mnoïství koordinace zejména mezi sektorem South West Middle a sousedními stanovi ti a odletûm z Prahy západním smûrem pak umoïnily plynulé stoupání do cestovní hladiny. Mûsíãní hodnoty pohybû ve FIR Praha a prûmûrû zdrïení Poãet letû ve FIR Praha NárÛst provozu PrÛmûr zdrïení/acft (min.) Mûsíc /2004 (%) Leden ,7 0,17 0,55 Únor ,4 0,12 0,73 Bfiezen ,3 0,23 0,65 Duben ,8 0,39 0,47 Kvûten ,0 0,33 1,03 âerven ,3 1,02 1,21 âervenec ,4 1,67 1,56 Srpen ,4 1,75 1,06 Záfií ,9 1,61 1,10 íjen ,3 1,43 0,97 Listopad ,8 1,03 0,30 Prosinec ,4 0,79 0,32 Celkovû ,3 0,97 0,83 V roce 2005 byly ve vzdu ném prostoru âeské republiky otevfieny nûkteré nové trati, coï pfiispûlo ke zkrácení doby letu a zv ilo propustnost na eho vzdu ného prostoru. Jednalo se o tratû: UM992 a UM993 urãené pro odlety z leti È Krakov a Katovice a separaci tûchto letû od protismûrného provozu, UM174 pro odlety z Vídnû západním smûrem, oddûlující tyto lety zejména od protismûrn ch odletû z Prahy a ostatního provozu z Vídnû, P/UP27 pro napfiímení zejména odletû z Prahy v chodním smûrem a pfiíletû z Ko ic do Prahy, UT42 pro zv ení propustnosti systému tratí mezi body MAVOR/LALES a HDO. Ve spolupráci s CFMU bylo pfiijato nûkolik opatfiení pro omezení zpoïdûní a zamezení pfiekraãování kapacity jednotliv ch sektorû ACC Praha v období silného letního provozu: byl vypracován soubor scénáfiû, které se aplikují v pfiípadû pfiedpokládaného krátkodobého pfietíïení nûkter ch sektorû, kdy odklánûjí urãitou ãást provozu mimo vzdu n prostor âeské republiky, prostfiednictvím RAD byla publikována omezení pro nûkteré nejvytíïenûj í tratû, díky trvalé regulaci toku na sektoru West Low v odpoledních a veãerních hodinách se podafiilo rozloïit provozní piãky, a eliminovat tak krátkodobá pfietíïení v tomto sektoru, v období nejsilnûj ího provozu bylo pravidelnû otevíráno v ech sedm sektorû, pfii 6sektorové konfiguraci byli fiídící sektoru North Low podle provozní poptávky pruïnû vyuïíváni pro rozdûlení sektoru Upper na dva sektory. 27

33 V echna tato opatfiení umoïnila pomûrnû úspû nû se vyrovnat s dal ím nárûstem provozu a zároveà sníïit prûmûrné zpoïdûní oproti roku Urãitou cenou v ak bylo v razné omezení ostatních aktivit ACC Praha (úãast na expertní ãinnosti ãi základním v cviku) a podstatné nav ení objemu pfiesãasové práce. V roce 2005 úspû nû zavr ilo svûj v cvik pût fiídících letového provozu. Do pokraãovacího v cviku na ACC Praha bylo v fiíjnu 2005 pfiijato dal ích 12 ÏákÛ, ktefií v pfiípadû úspû ného dokonãení v cviku získají licence v létû roku Instruktofii ACC se ãásteãnû podíleli i na základním v cviku v Letecké kole, av ak z personálních dûvodû pouze prostfiednictvím konzultací mimo bûïn fond pracovní doby. Sekce pfiibliïovacích a leti tních sluïeb Hlavním cílem Sekce pfiibliïovacích a leti tních sluïeb bylo zaji tûní vysoké míry bezpeãnosti, plynulosti a hospodárnosti provádûní letû v ech uïivatelû pfiíslu n ch vzdu n ch prostorû. Dominantní prioritou k dosaïení tohoto cíle bylo prokazování vysoké úrovnû profesionality ve kerého personálu sekce. Sekce pfiibliïovacích a leti tních sluïeb Praha V roce 2005 pokraãoval nárûst provozu z roku 2004 v TMA Praha a na leti ti Praha-Ruzynû. V roce 2005 bylo na LKPR uskuteãnûno pohybû, coï znamená nárûst 10,4 % ve srovnání s rokem 2004 a prûmûrn denní poãet pohybû 439. Nejvy ího poãtu pohybû bylo dosaïeno celkem 567. Úpravy postupû v TMA Praha a vybudování rychl ch odboãení z RWY 24 a RWY 06 umoïnily od nav it deklarované kapacity LKPR z 34 na 38 pohybû za hodinu. Ve piãkov ch hodinách v prûbûhu letní sezony bylo pravidelnû dosahováno více neï 40 pohybû za hodinu pfii zachování poïadované úrovnû bezpeãnosti. Stavební práce na provozní plo e, které probíhaly v prûbûhu celého roku, trvale komplikovaly provozní situaci, zvlá tû na Ruzyni Ground. Profesionálním pfiístupem v ech organizací sdruïen ch v ATCO a za vydatné pomoci fiidiãû Follow me se podafiilo udrïet zv ené kapacity na leti ti v prûbûhu celé sezony. Pfies v echna opatfiení zûstává kapacita dráhového systému hlavním omezujícím faktorem pro provoz na LKPR. NárÛst provozu byl úspû nû zvládnut i pracovníky v oddûlení ARO Praha a SMC Praha, u nichï se také podafiilo doplnit personální obsazení na poïadovan poãet. V ichni fiídící letového provozu úspû nû absolvovali v cvik zaji Èující platnost pfiíslu n ch prûkazû zpûsobilosti. UdrÏovací v cvik pro leti tní fiízení byl stejnû jako v roce 2004 organizován na vizuálním 3D simulátoru v akademii DFS Langen. Kromû standardního ovûfiení zpûsobilosti k poskytování sluïeb byl v cvik zamûfien i na nácvik nouzov ch situací. UdrÏovací v cvik pro pfiibliïovací radarové fiízení byl organizován na simulátoru E 2000; v cvik byl rozdûlen do dvou dnû. První den byl vûnován nácviku nouzov ch situací a nácviku ãinnosti pfii degradaci systému, druh den byl vûnován ovûfiení zpûsobilosti. Na jafie 2005 probûhl rovnûï zdokonalovací v cvik na simulátoru E 2000, zamûfien na osvojení upraven ch STAR, které umoïàují pfiesnûj í fiazení do sledu na pfiistání. Absence vlastního simulátoru pro leti tní fiízení i nadále neumoïàuje provedení podobného v cviku pro tuto kvalifikaci, coï znemoïàuje vy í nárûst deklarovan ch kapacit pro LKPR. V oblasti v cviku bylo na stanovi ti k pfiipravováno est ÏákÛ, z toho jeden ve fázi ukonãení OJT a ostatní pfied zahájením transition fáze na simulátoru. Poãet zamûstnancû Sekce pfiibliïovacích a leti tních sluïeb k LKPR LKTB 46 3 LKMT 42 4 LKKV 19 5 ESR

34 V oblasti vzdûlávání pokraãovaly kurzy anglického jazyka v zahraniãí a vzdûlávací kurzy ve v cvikovém stfiedisku EUROCONTROL v Lucembursku. V oblasti systémû byl uveden do provozního vyuïívání systém A-SMGCS na TWR a zástupci APP/TWR se nadále podíleli na ãinnostech v projektu EMMA. Stfiedisko letov ch a navigaãních sluïeb Brno V roce 2005 byl na LKTB zaznamenán 25% nárûst MTOW. V poãtech pohybû do lo na leti ti Brno k mírnému poklesu, a to hlavnû u mal ch sportovních letadel. Rostoucí v znam leti tû v dopravní infrastruktufie Jihomoravského kraje se jiï druh m rokem projevoval v mimofiádnû aktivní ãinnosti krajsk ch orgánû a provozovatele leti tû pfii zvy ování atraktivity leti tû pro v echny letecké dopravce vãetnû nízkonákladov ch. Leti ti Brno se podafiilo zajistit stabilizující prvek ve v nosové oblasti, a to pfiedev ím prostfiednictvím pravidelné letecké dopravy do destinací Lond n, Mnichov a Praha. Oblast turistické nepravidelné dopravy vykázala zv en poãet odbaven ch cestujících na turistick ch linkách. V prûbûhu roku byl instalován nov ILS a nov náhradní zdroj UPS. V echny systémy pouïívané na SLNS Brno byly v dobrém technickém stavu a dávají pfiedpoklad k bezproblémovému zaji tûní v ech poïadavkû provozu i v dal ích obdobích. SLNS Brno má vytvofieny optimální prostorové podmínky pro ãinnost stfiediska regionálního typu. V ichni pracovníci kategorie LP a ZLT disponují pfiíslu n mi platn mi oprávnûními a absolvovali v cvik zaji Èující platnost pfiíslu n ch oprávnûní a certifikátû. Poãet pracovníkû v oblasti LPS, ZLT a ESR odpovídá schválenému plánu personálních potfieb. JiÏ tradiãnû úspû nû probûhlo provoznû-technické zaji tûní leteckého dne CIAF na leti ti Brno. Stfiedisko letov ch a navigaãních sluïeb Karlovy Vary Leti tû Karlovy Vary vykázalo 19% nárûst pohybû, o 6,3 % vzrostl i poãet odbaven ch cestujících. Zv ila se vytíïenost pravideln ch linek do Moskvy a byl nasazen Airbus A320. Charterová doprava v letní sezonû byla provozována spoleãností Tunis Air. Ke zv ení poãtu odbavovan ch cestujících pfiispûlo také rozhodnutí Karlovarského kraje o schválení v stavby nového terminálu a souãasné úpravû starého terminálu tak, aby vyhovovaly poïadavkûm Schengenské dohody. Technické systémy ATM mûly vysokou provozuschopnost. V závûru roku byl systém ILS doplnûn o sestupov maják. To povede k v znamnému sníïení v ky rozhodnutí, a tím k zpfiístupnûní leti tû za zhor en ch povûtrnostních podmínek. V oblasti lidsk ch zdrojû bylo naplnûno personální obsazení na pozici fiídící letového provozu a zprovoznûna sluïba ATIS. Stfiedisko letov ch a navigaãních sluïeb Ostrava V roce 2005 pokraãoval intenzivní nárûst letového provozu v prostoru odpovûdnosti stanovi È ATS Stfiediska LNS Ostrava. Díky v raznému nárûstu pohybû na RWY, kter ãinil témûfi 30 %, pfiedstavoval celkov nárûst pohybû okolo 19 %, a to i pfies cca 8% pokles prûletû prostorem. Celkov poãet pohybû letadel dosáhl , pfiiãemï celková maximální vzletová hmotnost fiízen ch letadel poprvé v historii pfiesáhla hranici tun, coï je proti roku 2004 nárûst cca 25 %. Velmi intenzivnû vzrostla místní letová ãinnost, která tvofiila pfiibliïnû 40 % pohybû na dráze. NárÛst letového provozu byl zvládnut bez zpoïdûní a deklarované kapacity CTA/TMA (32 pohybû) ani RWY (18 pohybû) nebyly pfiekroãeny. V roce 2005 do lo k implementaci nov ch odletov ch a pfiíletov ch tratí. V únoru 2005 do lo k v padku NZEE. Zafiízení bylo nahrazeno novou technologií. RovnûÏ do lo k plánované v mûnû technologie zafiízení ILS. V oddûlení letov ch provozních sluïeb pro li v ichni zamûstnanci stanoven m udrïovacím v cvikem, tfii z pracovnic ARO si roz ífiily kvalifikaci o funkci ASO. Ze základního kurzu pro fiídící letového provozu pfie li na stanovi tû 2 fiídící letového provozu Ïáci, ktefií jsou nyní ve fázi OJT, s pfiedpokladem získání licence do 31. fiíjna Na oddûlení ZLT probûhl udrïovací v cvik a poãet pracovníkû je stabilizován na optimálním poãtu 11 zamûstnancû. 29