Roenka eského rozhlasu 1998

Transkript

1 Roenka eského rozhlasu 1998 I. Úvod Vážené posluchaky a posluchai, kolegyn a kolegové, pedkládáme vám Výroní zprávu o innosti eského rozhlasu v minulém roce Roenku V úvodu se pokusím výsledky naší práce strun shrnout a nastínit základní úkoly pro rok Na výro ním jednání grémia v roce 1997 si vedení eského rozhlasu stanovilo hlavní cíle pro rok následující: v oblasti programu pokra ovat v dsledné diverzifikaci vysílaných program (nabízet vám je v r znorodém spektru obsahu i forem, ale vždy s pat i nou kvalitou), udržet nebo mírn zlepšit poslechovost eského rozhlasu jako celku. Po celý rok 1998 udržel své dominantní postavení mezi rádii v eské republice Ro 1 Radiožurnál, byl zastaven dlouhodobý pokles poslechovosti Ro 2, mírný nárst poslechovosti zaznamenaly Ro 3 a Ro 6. Podíl sít stanic eského rozhlasu jako celku se sice významn nezmnil, je však teba brát vážn dlouhodobý proces sílícího píklonu poslucha k lokálním a regionálním rádiím na úkor celorepublikových stanic. Piznejme si, že s výjimkou studia Ro eské Budjovice nejsme na tomto poli soukromému sektoru velkým soupeem. Jist nejde jenom a dokonce ani pedevším - o kvantitu, na druhé stran tžko vysta íme s frázemi o veejnoprávní kvalit pro nepoetnou elitu. Ve ejnoprávní vysílání tak nebylo koncipováno nikde v demokratické Evrop a já vím, že práv evropské standardy jsou i pro nás dobrým a spolehlivým vodítkem. Multimediálním úspchem eského rozhlasu bylo korunování našich víceletých snah uzavením Deklarace o spolupráci mezi eským rozhlasem a eskou televizí. Na základ této Deklarace se mže úspšn rozvíjet užší spolupráce obou pirozených mediálních partner jak na programovém, tak na technickém a ekonomickém poli. Trvalým úkolem vedení eského rozhlasu je dbát na ekonominost provozu a produktivitu práce. V této souvislosti zdrazuji, že eský rozhlas je sám o sob schopen ovlivovat jen o nco více než polovinu vlastních náklad (zbytek jsou náklady na služby monopolních obstaravatel, jejichž tarify reguluje MF R). Naproti tomu je eský rozhlas schopen regulovat jen nepatrnou ást vlastních výnos (výnosy ze striktn omezeného prodeje reklamy a z obchodní innosti), zatímco více než 90 % výnos reguluje výhradn rozhodnutí PS P R stanovením výše rozhlasového poplatku. Mrzí mne, že se dosud nepodailo pesvdit naše zákonodárce o poteb zákonného automatismu pi navyšování tchto poplatk. Automatismu, který bude spravedliv ekonomický a hospodárný, který ale hlavn nebude ani politický, ani stranický. Bez této úpravy zákona o rozhlasových a televizních poplatcích eský rozhlas není a nebude nezávislý na politice a politických stranách v tom smyslu, který definuje valná vtšina evropských zákonných úprav i modelový zákon o veejnoprávním vysílání Evropské televizní a rozhlasové unie. Dnešní úvahy o aktuální výši rozhlasového poplatku se opt táhnou více než osmnáct msíc a v pípad jeho nezvýšení ani k m žeme mít v posledním roce tohoto tisíciletí problémy s financováním vlastního provozu a to i pes znanou finanní rezervu, kterou jsme vytvoili. Peliv sledovanými stavbami byly rekonstrukce sídla eského rozhlasu v Hradci Králové a výstavba studiového domu, který logicky dokoní areál eského rozhlasu v Praze na

2 Vinohradech. Hradecká rekonstrukce byla v závru roku 1998 ukonena a 26. února 1999 byl celý objekt slavnostn oteven. Studio Ro HK dnes pracuje v krásné, funkní a pitom nesmírn moderní budov (je prvním pln digitálním rádiem v rámci celého eského rozhlasu). Úspšn byla zakonena také první ást výstavby studiového domu, kde pedpokládáme zahájení rutinního provozu na podzim roku V roce 1998 pokraovala snaha vedení eského rozhlasu o dokrývání Ro 2 v pásmu VKV. Na konci tohoto roku jsme se ocitli na hranici technického maxima a do digitalizace rozhlasového vysílání v eské republice není možné s výjimkou místních dokrýva s omezeným dosahem s podstatn zlepšenou možností píjmu stanice Praha na VKV poítat. Trvalým základním úkolem vedení eského rozhlasu je dbát na plnní úkol stanovených zákonem o eském rozhlasu. Doufám, že uvnit této Roenky najdete, spolu se mnou, dostatek dkaz, že své zákonné povinnosti plníme. Díky potu vás, poslucha, je pitom zejmé, že i veejnoprávní vysílání mže být pitažlivé a lidské. eský rozhlas si v roce 1998 dstojn pipomnl adou akcí 75. výroí zahájení rozhlasového vysílání v tehdejší eskoslovenské republice. Vážené kolegyn a kolegové, závrem mi dovolte podkovat vám všem za šestiletou spolupráci. Píštímu generálnímu editeli eského rozhlasu peji zejména úspšné dokonení technologické pestavby a poté nekonenou adu programových úspch. II.Program Mgr. Vlastimil J e ž e k generální editel eského rozhlasu Úsek programu je páteí vysílání eského rozhlasu. Pedevším jeho prostednictvím je naplováno veejnoprávní poslání eského rozhlasu vetn jeho neprogramových aktivit. Úsek programu zastešuje 4 celoplošné okruhy a 8 regionálních studií. Jeho souástí je mezinárodní oddlení, odbor archívních a programových fond, Symfonický orchestr eského rozhlasu a Tv r í skupina elév. ízení úseku programu, za který zodpovídám, spo ívalo v roce 1998 pedevším v koordinaci jeho jednotlivých složek a v pokraujícím formátování stanic pedevším sm rem k cílovým skupinám poslucha. Podailo se udržet vdí pozici Ro na rozhlasovém trhu eské republiky, kde je Ro vnímán jako médium, které pináší nejrychlejší, objektivní, vyvážené a úplné zpravodajství a souasn je kulturní institucí, která mapuje a podporuje kvalitní domácí tvorbu v hudebních i slovesných žánrech. Ro 1 - Radiožurnál PhDr. Josef Havel, editel Úseku programu Ro 1 - Radiožurnálu p sobil v roce 1998 jako stabilizovaná stanice. Formát info rádia dále profilovaly nové relace a poady. Bžný program i zvláštním volebním zpravodajství a publicistika se písn držely zásad vyváženosti. Ro 1 byl i v roce nejposlouchanjší stanicí na našem rozhlasovém trhu, ml zhruba 17 % denního poslechu, resp. asi poslucha Vkový profil Ro 1 se mírn mnil ve prospch starších poslucha ; ást jich pešla z Ro 2 - Prahy. Hospodaení Ro 1 v roce `98 skonilo pozitivní bilancí, vnitrorozhlasové a externí výdaje inily zhruba 82 miliónu korun. ZPRAVODAJSTVÍ Nejv tšími zpravodajskými akcemi byly v roce 98 volby do snmovny, do senátu a

3 komunálních zastupitelstev. Zpravodajové Ro poskytovali nejrychlejší a vyvážený servis pímých vstup ze sekretariát stran, volebních st edisek a z dalších míst. Kvli volbám bylo operativn mnno programové schéma a vytvoeny zvláštní publicistické poady. Podle pevných pravidel byla kontrolována objektivita a vyváženost programu. Nejvýznamnjším posílením sít zahraniních zpravodaj bylo v roce 98 bylo zízení stálého místa zpravodaje Ro v Bruselu. Ro 1 také p istoupil k tsnjší vazb nkterých externích spolupracovník v sousedních zemích, zejména na Slovensku a v Rakousku. Výkladní skíní sportovního zpravodajství Ro 1 se stalo profesionáln zvládnuté vysílání z Olympijských her v Naganu. NOVÉ POADY Výraznou novinkou bylo zavedení autorských Ozvn dne krom 7:00 také v 8:00 a v sobotu. Významnou zmnou prošly i tradiní Ozv ny dne v 18:00. Bylo z nich vylenno sportovní zpravodajství, které je nyní souástí navazujícího Sportovního magazínu. Nová je i zvláštní rozšíená relace o po así. Pravidelné vstupy z region zajistila nová pravidelná ranní kole ka z region. Otázka dne byla zavedena i v sobotu. V roce 98 pokraovalo i dotváení pevného programového schématu Dopoledního Radiožurnálu. Na základ rozboru denních inností a preferencí poslucha jsou v dopoledním programu Ro 1 preferovány tzv. servisní poady a po obsahové stránce nepolitická témata. Na pondlí zavedla domácí redakce nový magazín Bydlím, bydlíš, bydlíme. Úterní beseda s dotazy poslucha na praktická témata O všem s vámi byla rozšíena také na stedu a tvrtek. Dopolední publicistická rubrika Kdo je kdo po vzoru knižní pedlohy pedstavuje významné a zajímavé osobnosti. Další nový publicistický úterní poad reportáží Co kdyby nastoluje možné situace, které si ada lidí nepipouští, ale které mohou v nešastné shod okolností nastat. Ve stedením vysílání byl zaveden magazín Generace zamený na rodinné problémy všech generací. Nová tvrtení relace Jak to je vysvtluje souvislosti, pozadí a dopad hlavních aktuálních událostí. Zpravodajské poady se zahraniní tématikou obohatil nový nedlní poad Týden ve svt. Jde o logickou protiváhu k Týdnu v eské republice. Z pravidelných poad sportovní redakce doznaly nejvtší zmnu podveerní Sportovní magazíny. Na jejich zaátek byla pesunuta sportovní ást Ozvn dne a magazíny se za aly vysílat i v sobotu, ímž se završila každodenní podveerní ada. Novým po adem je sobotní Duel Radiofóra, v nmž se dv osobnosti st etávají v názorech na aktuální problémy spole nosti. V nedli veer zaal Ro 1 vysílat specializovaný poad pro nevidomé a o nevidomých Z jiného pohledu. Nový poad pro gaye a lesbiky Bona Dea je zamen obecn proti xenofobii, na otázky zalenní homosexuál do spolenosti apod. Romská redakce ve spolupráci s domácí redakcí i editorem denního programu vnovali velké úsilí inovaci formy i obsahu poad O roma vakeren. Kvalit poadu prospla i hlubší spolupráce s neromskými redaktory Ro 1. Redakce experimentáln zaazuje i píspvky v romštin. INTERNET Ro 1 Ro 1 zaal pracovat na vlastních webových stránkách a zaa na internetu živ vysílat ve formátu RealAudio. Vysílání Ro 1 v Internetu se stalo zdrojem aktuálních informací pedevším pro krajany, ale i pro obany R dlouhodob pobývají v cizin. Nejvtší ohlas zaznamenalo b hem ZOH v Naganu a v dob voleb do Poslanecké snmovny ZM NY VE VEDENÍ Ro 1 Ve výbrovém ízení na místo vedoucího domácího zpravodajství uspl Michal Petrov. Poté co Milan Fridrich nastoupil na místo zahraniního zpravodaje Ro v Bruselu, stal se vedoucím zahraniní redakce Miroslav Konvalina. Zpravodajskou smnu p evzala v dob

4 reorganizace Zuzana Bananská. Po pechodu Ivana Hoffmana na externí spolupráci byl na místo vedoucího publicistiky vybrán Jan Pokorný. Novou vedoucí romské redakce se stala Hana Poláková. EDICE RADIOŽURNÁL Edice Radiožurnál se profilovala jako samostatná poboka Vydavatelství Ro. Jejím nejvýznamnjším po inem z celorozhlasového hlediska bylo vydání dvojalba Rozhlasová historie od r. 1923, které v unikátních zvukových dokumentech mapuje historii Ro, ale i našeho státu. CD Nagano 98 uchovalo reportáže Ro 1 z historického vítzství našeho hokejového týmu. V Edici Radiožurnál vyšlo také CD Zápisník zahraniních zpravodaj a hudební alba - Formule pop 1 a 2 s výbrem nejúspšnjších eských populárních písniek. Ro 2 - PRAHA Alexandr Pícha šéfredaktor Ro1 - Radiožurnál eský rozhlas 2 - PRAHA sm oval v roce 1998 k cíli stát se moderní publicistickozábavnou stanicí urenou poslucham ve vkových skupinách nad 50 let, stanicí, která se svým programem nebude pekrývat se sesterskými celoplošnými okruhy a která bude mít poetnou obec poslucha. Hned na poátku roku došlo k zásadní organizaní zmn, kdy tyi " asová" programová centra byla nahrazena standardními redakcemi, a prbžn pak probíhaly i personální zmny. Podailo se tak vytvoit základní pedpoklady pro postupnou promnu programu. Ranní vysílání Dobré jitro procházelo celý rok vývojem, jehož cílem bylo vytvoení dynamického proudu s pevnou obsahovou stavbou i stálým, poetn omezeným a výrazn obmnným týmem moderátor. Zmny se týkaly všedních dn, ve kterých rozdílné tematické zamení jednotlivých dn nahradilo nové schéma platné od pondlí do pátku s pesn stanovenými konstantami, jejichž obsah v každé hodin respektuje poteby a požadavky typického práv vstávajícího posluchae. V dopoledním vysílání Host do domu se astji zaaly uplatovat aktuální vstupy, reagující na události zejména v komunální sfé e a v kultue. Dslednjší byla i dramaturgie dopoledního vysílání tak, aby pesnji odpovídalo formátu stanice. Nikoli nevýznamnými zmnami prošlo odpolední vysílání všedních dn. Do asu po 14. hodin jsme zaadili zábavnou dvacetiminutovku, vznikla ada Odysea po cestách poznání, Poradna a Kultura s oblohou. Znaný posluchaský ohlas si získaly každodenní drobné píspvky Úsmv pro... a Kdo to ví, odpoví ("vy se nás ptáte a my spolen s odborníky odpovídáme"). Ve vysílání Ro 2 - PRAHA se v roce 1998 zvýšil podíl zábavných poad. Píkladem nov vyprofilovaného programu mže být cyklus Sám doma, ve kterém se mimo jiné pedstavili J.Lábus, M.Labuda, Vl.Brodský, I.Mládek nebo M.Eben. Jiným typem zábavné talk-show je poad Neváhej a povídej, opený o autorskou a moderátorskou dovednost E.Hrubeše a J.Melíška. Patrn nejvýraznjším vkladem do souasné rozhlasové tvorby je série poad Škola života Milana Lasici a Júlia Satinského (s podtitulkem Kurs pro zaáteníky, starší a pokro ilé), autorsko-herecká improvizace na dané téma, navazující v jiné dob a jiných spoleenských souvislostech na proslulé pedscény Voskovce a Wericha. Byl také obnoven klasický rozhlasový žánr ske - malá komedie, aktuáln reagující na život kolem nás. S autorským okruhem M. epelka, J.Just, J.Melíšek, V.Stekla a J.Strnad, s hereckou úastí populárních komediálních herc a v režii J.Fuchse bylo v roce 1998 realizováno na padesát tchto drobných dramatických útvar, které bezpochyby významn obohatily odpolední vysílání. Intenzívnji zaaly být využívány

5 archívní nahrávky zábavných poad - pod názvem Smích až do svítání je z nich sestaveno noní vysílání od plnoci do ty hodin. Vysílání pro dti neprošlo zásadnjší promnou. Zmnila se jen periodicita vysílání Rádia na polštá z pvodního "jedno téma celý týden" na "každý den jiné téma" a zkrátilo se vysílání dtských poad v sobotu a v nedli. V roce 1998 byl definován hudební formát stanice, a to se odrazilo i na skladb hudebních poad. Nov vznikly napíklad Lad ní, Hudební koktejl p ed pátou, Byli jsou a budou, Oldies pod lupou nebo Hudba z celuloidu, které nahradily pedchozí poady tvoené z menšinových hudebních žánr (blues, poprock, folkrock atd.). Z Ro1 - Radiožurnálu pešel na Ro 2 - PRAHA poad country melodií a písni ek s Mirkem erným Na cestách. K vysílání Ro 2 - PRAHA tradin patí pímé penosy. U píležitosti 75. výroí zahájení rozhlasového vysílání se jich uskutenilo sedm: z Úpice, Tebon, Uherského Hradišt, Kadan, Šumperka, Sušice a Kutné Hory. Celodenní publicistický program zakonoval pímý penos zábavného poadu série Svítí-li ervená, neváhej moderované Eduardem Hrubešem. Podstatn se zlepšila propagace Ro 2 - PRAHA. Do této oblasti lze zahrnout i prezentaci na Internetu a živé vysílání ve formátu Real Audio. Pehled prvovýroby rozhlasové hry etba na pokraování ostatní etby 0 0 vážná hudba 0 0 folklór 0 0 jazz dechová hudba ostatní pop. hudba hudební penosy živé hud. nahrávky Struktura programu (kolá ) hudba 35% zpravodajství 20% Miroslav Bobek, šéfredaktor Ro 2 - PRAHA

6 zábavné poady 17% kulturní poady 8% vzdlávací poady 9% rozhlasové hry 3% ostatní 8% Ro 3 Uplynulý rok stanice byl standardní a její provoz po všech stránkách stabilizovaný, nedošlo k zásadním zm nám v žádné ze základních oblastí. Potšující je, že kulturní veejnost stanici nadále vnímá jako profesionální, potebnou a v souasné rozhlasové nabídce ojedinlou jak charakterem, tak vysokou úrovní programu. Zájemci o vážnou hudbu, jazz, hodnotnou beletrii a drama v dopisových i jiných ohlasech oce ovali, že v široké palet rozhlasových stanic existuje jedna, která uspokojuje jejich poteby. Od zaátku roku jsme realizovali dvouletý programový projekt Uprosted pevniny vnovaný poátkm, vývoji i souasnému stavu eské kultury. Mimoádnou akcí projektu byly Dny kultury eských Rom, které jsme vysílali v listopadu. Soustedn, a pro naprostou vtšinu neromské veejnosti objevn, zde byla pedstavena vznikající romská literatura, tradin vynikající romská hudební kultura a vad publicistických a esejistických poad souasná spoleenská problematika romské menšiny. Pokra ovali jsme v tradici zvláštních dn vytváejících kulturní portrét nkteré zahraniní metropole nebo zem. Vervnu to bylo Portugalsko zem objev (u píležitosti sv tové výstavy) a víjnu Malá zem mnoha zemí, vysílání vnované Švýcarsku. Na švýcarském dnu s námi spolupracovaly internetové noviny Webiny, které celé vysílání doprovázely doplujícími informacemi, obrazovými materiály a pehledem toho, co svtová internetová sí k daným konkrétním témat m nabízí. V našem domácím prostedí šlo bezpochyby o pionýrský in. V souladu se smlouvou mezi eským rozhlasem a Slovenským rozhlasem jsme v listopadu stejn jako loni vysílali Slovenské dny, jejichž hlavní souástí byla reciproní pehlídka rozhlasových her. Bhem roku probhl ve dvou etapách sociologický przkum jednak mezi souasnými a jednak potenciálními posluchai stanice. Výzkum orientovaný na posluchae pinesl nadprmrné pozitivní hodnocení všech oblastí programu. Souasn ale výsledky obou etap nabídly nkolik nám t k úvahám o dílích programových zmnách. Ve zhruba 6000 hodinách hudebních poad jsme se snažili uspokojit vkus a nároky rzných posluchaských menšin, kterým je vysílání stanice ureno. Obsáhli jsme všechny nejdležit jší hudební události, ke kterým v prbhu roku u nás došlo. Byly to pedevším pední domácí pehlídky a festivaly, jakými jsou Pražské jaro, Pražský podzim, Moravský podzim, Mezinárodní festival eský Krumlov, Musica Iudaica, Festival Bohuslava Martin a Dny soudobé hudby. První ti tvrtiny roku jsme spolu seskou televizí simultánn vysílali poad Ti nejlepší z klasiky.

7 V oblasti vážné hudby jsme vyrobili 441 studiových nahrávek v celkové délce 3646 minut. Formou pistavených mikrofon jsme získali celkem 7771 minut hudby z veejných koncert a vystoupení. Digitální cestou bylo rekonstruováno 2170 minut archivních snímk. Ve stejném rozsahu jako v minulých letech jsme eským poslucham zprostedkovali hudební nabídku ze sít EBU v oboru vážné hudby a jazzu a sami jsme do této sít pispli 53 pevzatými penosy a záznamy. Nejvýznamnjší byl penos Dvoákovy opery Rusalka z Národního divadla v Praze. Redakce rozhlasových her a dokumentu vyrobila celkem 71 titul rozhlasových her (poítány jsou i jednotlivé díly seriál ) pro stanici Vltava i Praha. Je to tedy o 11 titul mén než loni. Úbytek produkce zpsobil ásten nedostatek financí a ásten skutenost, že byly vyrábny 4 velké tituly Marie Stuartovna, Radúz a Mahulena, Kupec benátský a Faidra. Natoeno bylo 8 pvodních her. V publicistické oblasti byly úspšné cyklické poady Idea eského státu v promnách staletí a Tv rci naší demokracie, souásti projektu Uprosted pevniny. Zajímavý nápad rozvinula jedenadvacetidílná Kronika jednoho m sta. Na osudech Hlinska ukazuje celé eské dvacáté století tak, jak je autenticky prožívali konkrétní obyvatelé této zem. Programovou novinkou roku byl poad Vltava d tem, který má svou literární ást Ostrov, kde rostou housle a hudební Sluchátko. Ve své innosti zdárn pokraoval posluchaský Klub Vltava, který ml ke konci roku pes 3000 len. Potšitelný je stoupající zájem mladých lidí, pedevším student. Klub vydal pro své leny tyi obvyklá ísla tvrtletníku a uspo ádal 19 klubových setkání v Praze, Ostrav, Pardubicích, eských Budjovicích, Písku, Hlinsku a Plzni. Významnou souástí práce stanice byla také organizace a veškeré zajištní soutží Concertino Praga a Concerta Bohemia. Ro 5 - studia Mgr. Oldich Knitl šéfredaktor Ro 3 - Vltava eský rozhlas Brno Rok 1998 byl pro brnnské studio pedevším rokem vnitního naptí a programové stagnace. Nejpodstatnjší zmny se pohíchu d ly jen ve vedení studia, v prbhu roku okusili specifické radosti brnnského ízení hned ti lidé: ješt poátkem roku suploval námstek pro techniku ing. Bohuslav Coufal, který byl poven ízením po tragické autonehod JUDr. Tomáše Vencálka, v únoru byl jmenován novým editelem studia ing. arch. Ruzbeh Oweyssi, po jeho íjnové abdikaci jej koncem roku vystídal Ludvík Nmec. Ke zmnám došlo i na postu šéfredaktora: Bohuslava Nmce, který u nás pobyl jen sedm msíc, nahradil 1. prosince Mgr. Jaromír Ostrý. Je tedy logické, že v tak krátkých asových intervalech nemohl nikdo z výše jmenovaných realizovat své programové p edstavy tak, aby došlo k jiným než pouze kosmetickým zmnám regionálního vysílání. Skutenost, že pes složitou vnitní situaci studia kolísala poslechovost kolem vícemén stejných hodnot (cca 5% v regionu), lze pokládat za nejvýraznjší úspch roku, svdící zásti o profesionálních kvalitách ady programových pracovník, zásti o tém neuvitelné posluchaské vrnosti a trplivosti. Je ovšem teba zdraznit, že naznaený vývojový deficit dosud neohrožuje žádnou z inností studia, je pouze a p edevším pobídkou k urychlené píprav programových a

8 organizaních zm n, z nichž vtšinu míníme p ipravit a realizovat již v letošním roce. Budou se týkat pedevším zlepšení úrovn zpravodajství, dynamizace moderovaných poad, úprav všednodenního vysílacího schématu sm rem k vtší pestrosti a aktuálnosti, od poloviny roku budeme o víkendech vysílat podle zcela nového schématu. Za zcela nezbytnou pokládáme masivnjší propaganí kampa, jen ásten svázanou s oslavami letošního 75. výro í pravidelného rozhlasového vysílání z Brna. Stejn jako se zmny ve vedení studia nijak výraznji nepromítly do vlastního regionálního vysílání, neovlivnily ani spolupráci s celoplošnými okruhy. Na Ro 1 jsme odvysílali nejvíce píspvk ze všech regionálních studií (cca 800, p i emž až do konce dubna byl ve studiu pímo zpravodaj Radiožurnálu), zvýšila se produkce literárn dramatické redakce pro Ro 2 i Ro 3. Celkem jsme na celoplošných okruzích odvysílali 52 tisíc minut (tém 2,5 hodiny denn ), a to pevážn umlecky (a tedy i výrobn ) nároných poad. Z nejvýraznjších úspch se sluší alespo uvést úast dokumentu Tomáše Sedláka Oskar Schindler: Legenda a fakta na Prix Europa a rozhlasovou hru Arnošta Goldflama Budou vyvoláni jménem, která byla vybrána pro úast na Prix Italia 99. Mezi nejúspšnjší veejné akce lze poítat pedevším kvtnový Den otevených dveí, tradiní odbry krve p ímo v prostorách studia ( erven, prosinec) a spoleensko-prodejní týdenní akci Vánoní rozhlasový dárek. Netradiní podobu ml již 32. roník Prix musical de Radio Brno, který místo obvyklé soutže hudebních rozhlasových poad poskytl odborníkm i zaujaté veejnosti tolik potebný prostor pro diskusi na téma Umní v rozhlase kulisa, zboží? Avšak i pes nkteré dílí úsp chy byl v loském roce sumá problém vtší než výstavka úspch, a tak radji už jen velmi strun : Brno je stabilizované studio jenže možná až p íliš. V roce svého 75. výroí stojí teprve na poátku cesty ke skuten modernímu veejnoprávnímu rozhlasu; snad bude letos ta cesta trochu mén klikatá, doufejme i radostnjší (pedevším pro posluchae), urit se však po ní ne všem pošlape lehce. Už protože musí vést vzhru. Ro eské Budjovice Ludvík Nmec, editel studia V eských Budjovicích m l v roce 1998 eský rozhlas své nejúspšnjší regionální studio, které sledovalo ke pes 16 procent Jihoech, v rámci celé republiky pak lidí.image studia je spojován s hudbou, p edevším s dechovkou a s regionálními informacemi. K modernizace rozhlasové tváe pispla ástená výmna dosavadní nevyhovující znlkové grafiky, novými znlkami ze studia ORM Praha. Na úspšnosti studia se podílí pedevším programová skladba.ta se zamila ve sledovaném období hlavn na zkvalitnní zpravodajství. Významn jsme rozšíili poet spolupracovník redakce v jednotlivých okresech. Píspvky eskobudjovických redaktor se asto objevovaly i na stanici Ro 1 Radiožurnál; nejžádanjší byly informace z ervna 98, kdy nad eskými Budjovicemi havarovaly 2 vojenské letouny. Poprvé se k penosu zvukových záznam na Radiožurnál zaal používat internet. V publicistice jsme velkou pozornost opt vnovali investigativní práci a poadu Bez obalu.nov jsme zavedli seriál Cesty o turismu. Mimoádným poinem byl desetidílný seriál eši v Banátu,který vznikl na základ reportážní cesty tí redaktor (H.Krejová, L.Soukup, A.Vrzák) do eských vesnic v rumunských horách. Z cesty poídila fotografka Dana Vitásková fotografie, které spolen se zvukovými záznamy eskobudjovických redaktor prezentovala nejdíve v Jiho eském muzeu veských Bud jovicích a posléze v sídle Senátu R v Praze.

9 Spoluautorka cyklu H.Krejová získala za po ad 2.cenu v rámci pehlídky Report 98 - kategorie dokument. Na základ finanní podpory Úadu vlády jsme zaznamenali souasnou hudební tvorbu Róm zeských Budjovic (Auv khell - Poj tanit) a Písku (Gypsy Boys). Nahrávky jsme využili nejen pro rozhlasový po ad, ale vydali jsme je také v sou innosti s Vydavatelstvím Ro na MC s názvem Duj,duj,dešuduj. Bhem celého léta jsme vyjíždli za našimi posluchai do malých jihoeských mst v rámci Prázdninového rádia. V r.1998 jsme za ali s natáením nkterých poad Dámské jízdy živ za úasti obecenstva v rámci nov vzniklého klubu Saxana. Redaktorka M.Nezvalová do klubu zve jak posluchaky svého programu, tak osvd ené hosty zad módních návrháek, kosmetiek, hereek apod. V oblasti slovesn - umlecké tvorby se v roce 1998 podailo vytvoit nkterá díla, vymykající se bžné produkci zejména tématikou. Píkladem je desetidílná etba z knihy Eleny Lackové Narodila jsem se pod šastnou hvzdou - pamti první romské absolventky UK. Objevem bylo zpracování dosud neznámých deník Anny Lauermannové-Mikschové. V oblasti dokumentu jsme formou seriálu zachytili nejstarší minulost regionu pod názvem Pam jihoeské krajiny. V hudebním oddlení jsme zavedli ve 4. tvrtletí program Selector,který usnadní výbr hudby do proudového vysílání. Pi natáení vlastních snímk jsme se zamili na dokumentaci sou asné tvorby v žánru dechové hudby. Bhem prázdnin jsme poídili záznamy z Klavírního festivalu a Mezinárodního hudebního festivalu v eském Krumlov, který poádá agentura AUVIEX. V r.1998 jsme nov vybavili diskusní studio tak, aby vzniklo píjemné tv r í pracovišt. Nového vybavení penosným mix-pultem se dostalo také hudební režii, takže je možno i v penosovém voze poizovat digitální záznamy hudebních poad a bez prodlevy je zpracovat až do podoby masteru pro vydání nahrávky na komerním nosii. Všichni redaktoi byli vybaveni mobilními telefony, aby mohli pinášet rychlejší informace z terénu a malou digitální nahrávací technikou (minidisky). ada z nich zaala pímo ve svých redakních místnostech na PC používat program Wavelab pro digitální stih. Studio bylo v r.1998 pln solventní. Pehled prvovýroby ro CB v roce 1998 v minutách Rozhlasové hry 45 Dramatizovaná etba na pokr. - Ostatní etba 785 Studiové hudební nahrávky mimo dechovky - Dechovka-studiové nahrávky 90 Hudební penosy Živé hudební nahrávky Struktura programu Ro B 1998 : Zpravodajství a publicistika - 36% Hudba - 56% Literatura - 5%

10 Ostatní (kultura, sport, reklama, vysílání pro menšiny,...) - 3% Marie Šotolová editelka studia Ro Hradec Králové Rok 1998 byl pro studio eského rozhlasu v Hradci Králové plný oekávání a usilovné práce, kdy jsme museli bžné pracovní povinnosti rozšíit o adu speciálních profesí. Hned v poátku roku nás ekala výbrová ízení na projekní ateliér a stavební firmu, abychom mohli zahájit rekonstrukci nové rozhlasové budovy v Havlíkov ulici. Pedstava, že bychom mohli poslední den roku za ít zkušební vysílání z nového, se zdála mnohým píliš utopická. Královéhradecká architektonická kancelá Zídka-Plocek-Misík a hlavní dodavatel Orlická stavební z Rychnova nad Knžnou však dávaly záruky, že se vše zvládne. Pochybnosti sílily v okamžicích, když se zaalo bourat a mizela jedna p í ka za druhou, po starých stropech zela jen velikánská díra. S rekonstrukcí se za alo v beznu a ruch na staveništi neustával ani o sobotách a ned lích. S pibývajícími emeslníky se v lét zaala situace m nit k lepšímu a nový rozhlas se zaal postupn klubat na svt. Silvestrovský happening se nakonec konal a zkušební vysílání se vydailo. Pišlo se na nás podívat na padesát host, a nechybly mezi nimi významné osobnosti politické a spoleenské sféry a naši nejbližší spolupracovníci. Krom moderních interiérových architektonických prvk je nové studio v Hradci Králové vybaveno technologií DAB (Digital Audio Broadcast). Vysílací pracovišt a hlavní pepojova jsou srdcem celého provozu a jsou pln obsazena moderním digitálním vybavením VADIS od mnichovské firmy KLOTZ DIGITAL. Souástí celého zaízení je odbavovací systém DALET 5. Magnetofonovým páskm je postupn odzvánno. Na zvládnutí nových technologií se všichni pipravovali bhem roku a sluší se podotknout, že se to podailo nad oekávání dobe. Druhou, asto diskutovanou otázkou, byly halové kancelá e. Ale i v nich se už zaíná žít a normáln pracovat. Náro né období v Hradci Králové ukoní pedání vily ve Vrchlického ulici pvodním majitelm, a tím se uzave tyiapadesátileté psobení na staré adrese. Pitom však jsme pochopiteln i vysílali, a ne bez úspch. V prvním pololetí jsme dokonce figurovali v potu poslucha mezi nejúspšnjšími regionálními a lokálními stanicemi. V druhé ásti roku jsme si ponkud pohoršili, a proto víme, o em hlavn bude ten rok nastávající. V podmínkách, ve kterých te pracujeme, se to musí urit podait. Zm ny v novém programovém schématu na rok 1998 zvýraznily smování studia ke zpravodajsko-publicistickému formátu. Významnou zmnou /pestože má jen 15 minut/ jsou Východoeské ozv ny vysílané ve všední dny ve h. V té dob lze zaznamenat vývoj denních aktuálních událostí, redakto i se hlásí z cest po regionu, oslovujeme politiky na všech úrovních v souvislosti s dležitými jednáními. Shrnující zpravodajskou relací je Den v regionu v h, kde se také daí zachytit nejdležitjší informace dne. Zcela zvláštní kapitolou byly konec ervence a srpen, kdy místo letní pohody stejn jako o rok díve na Morav, zaplavila voda Rychnovsko a ást Královéhradecka. Navzdory dovolených se redakce Ro HK vyrovnala s touto událostí dobe. Denní výjezdy do postižených míst, telefonáty, zveejování informací dležitých jak pro postižené lidi, tak pro ty, kteí chtli pomoci. Likvidaci škod, pomoc a finanní písuny sledujeme prbžn i dnes. Velmi se osvdily pímé p enosy z rzných událostí - kulturních, spoleenských a z atraktivních míst s uritými problémy /v lednu Špindlerv Mlýn, dále Divadlo evropských

11 region, Kuntická Hora, hebín Kladruby nad Labem, Dvr Králové nad Labem, CIAF HK, Gastro Pardubice, Prix Bohemia Radio, atd./. Jsou nejen svoji bezprostedností zajímavé pro posluchae, ale zárove prezentací studia. Rok 1998 byl rozjezdovým pro nov z ízený útvar styk s veejností a obchod. Hlavním úkolem bylo zlepšení propagace studia, což se do znané míry podailo. Zajistili jsme reklamní bilboardy, reklamní autobusy v Hradci Králové a v Pardubicích /propagují i ostatní stanice Ro/, a byly instalovány tzv. otoné panely. Posluchaský ohlas má rok od roku vzrstající tendenci., podrobnji sledujeme ohlasy písemné, které dosáhnou vetn odpovdí na soutže a ankety pes za rok. K nejvýraznjší veejné akci patí anketa o nejšarmatnjší osobnost roku spojená s veejnou nahrávkou. Vítzem II. roníku ankety se stal Zdenk Svrák, který byl hlavním hostem veera. PRVOVÝROBA NA Ro Hradec Králové Mgr. Petr Haš editel studia druh prvovýroby \ rok Slovesná - umlecká min. 916 min Hudební 39 min 0 min Ro Olomouc Celkem vzato byl rok 1998 pro studio Ro Olomouc šastný a úspšný. Pedevším se podailo zvýšit poet každodenních poslucha až na 48 tisíc, což p edstavuje v prmru 6,5 % obyvatel obsluhovaných šesti okres st ední a severní Moravy. V programu jsme v prbhu roku uskutenili adu dsledných vnjších i vnitních zmn sm ujících k jeho celkovému oživení a dynamizaci, k posílení a vyvážení jeho informaních a zábavných funkcí a k písnjšímu formátování do strukturovaného proudového vysílání. Programové zmny pinesly následn uvolnní iniciativy a tvoivosti redaktor a zptn vyvolaly potebu organizaních zm n ve vedení redakce zpravodajství a publicistiky s následným slouením všech redaktor a moderátor do jediného programového útvaru. Další organizaní zmnou bylo zízení programového a produkního centra, do njž jsme slouili všechny programov provozní, produkní a postprodukní innosti. To v koneném dsledku zlepšilo vzájemnou komunikaci a spolupráci všech díve oddlených programových složek. V roce 1998 jsme také nov zavedli innost úseku vnjších vztah a obchodu, který se postupn adou svých aktivit zapojil do budování pozitivního obrazu studia. Je teba zdraznit, že všechny nároné organizaní zmny jsme realizovali bez destruktivních vliv na vzájemné kooperativní vztahy jednotlivých osob i složek. Vedle programových a organizaních zm n jsme realizovali v roce 1998 adu pozitivních zlepšení v oblastech prostorového, provozního a technologického vybavení a zárove jsme dodrželi zásadu hospodárného využívání všech zdroj i finanních prostedk. Všeobecn vládla ve studiu nálada vstícné spolupráce a otev enosti k dalším zmnám. Regionální zpravodajství bylo v Ro Olomouc i v roce 1998 na dobré úrovni. Protože nám stále jde o to, jak získat co nejvíce poslucha, zaali jsme hledat nové cesty jak

12 zachytit a udržet stálý zájem vtšinového posluchae. Pracovali jsme na peskupení výbru regionálních informací, na zpsobu jejich azení i prezentace v programu. Ve výbru informací jsme uplatovali vedle základních kritérií objektivity všestrannosti a vyváženosti také zetel posluchaského zájmu a dopadu informací v regionu. Orientovali jsme se na lidské píb hy- people story, na každý den jsme zavedli témata dne, z jejichž úhlu pohledu jsme se snažili orientovat naše celodenní vysílání. Publicistika pináší všeobecn v tší nároky než zpravodajství. I na tomto poli jsme v Olomouci v uplynulém roce pokroili. Hlavní odpolední publicistický poad Aktuality prodlal podstatné zmny: zkrátila se celková stopáž po adu na 25 minut, došlo k jeho výhodnjšímu pesunutí až na 16. hodinu a obsahem se poad více piblížil bžným starostem poslucha. Tematicky jsme publicistiku rozšíili o adu kratších magazín - tvrtení Nový kraj, každodenní Policejní magazín, nedlní a pondlní Sportovní magazín a sobotní Zápisník našich zpravodaj. Mezi publicistické poady lze voln zaadit i každodenní Vtrníky, které vynikají velkou tématickou pestrostí. Náboženská problematika je reflektována formou nedlních Kesanských ozv n a v nedli ráno vnujeme také ticetiminutový poad dtem. Ve spolupráci s poradcem pro národnostní menšiny pi Okresním úad v Olomouci jsme zaali realizovat projekt organického vazování romské problematiky do našich zpravodajských a publicistických poad formou spoluúasti rodilých Rom jako externích spolupracovník, které si postupn také vychováváme. Dostatený prostor jsme vnovali rovn ž publicistice z oblastí kultury, umní a ekologie. V oboru slovesné tvorby byla vedle dramatizací povídek K. apka nebo K. Poláka dramaturgicky jist pínosnjší realizace povídek regionálního spisovatele Otakara Bystiny. Posluchae zaujaly nkteré poady o hanáckých koenech postav Bohumila Hrabala a Olomoucké panoptikum V. Graky. Samostatnými poady jsme vzpomenuli významných výroí historika Františka Palackého nebo olomouckého herce Františka eháka a zábežského rodáka Eskymo Welzla. Pro Ro 2 jsme realizovali 8 dílnou dramatizovanou etbu z díla M. Viewegha Zapisovatelé otcovský lásky a pro Ro 3 taktéž 8 dílnou etbu Olomoucké elegie E. Glocara. V hudební redakci jsme se zam ovali v roce 1998 pedevším na programové využití významných hudebních událostí v regionu, a to v celém spektru hudebních žánr od hudby folkové (Zahrada Námš, Mohelnický dostavník), pes jazzovou hudbu ( s. jazzový festival Perov a Blues Alive Šumperk), lidovou hudbu (Lidový rok ve Velké Bystici) a konen celou adu akcí z oblasti vážné hudby (Mezinárodní varhanní festival Olomouc, Mezinárodní hudební festival K. Ditterse z Dittersdorfu v Javorníku a realizace dvou pímých penos Zámeckých koncert ve spolupráci s rakouskou stanicí ORF Wien, na zámcích v Reichenau v Rakousku a u nás v Krom íži v rámci oslav 150. výroí Kromížského snmu). Stanislav ervenka editel studia Skladba programu Ro Olomouc v roce 1998 zpravodajství 12% publicistika 17% kulturní poady 7% náboženské poady 1% hudební poady 27% sportovní poady 1%

13 zábavné poady 5% jiné poady 30% Pehled prvovýroby - srovnání 1997/ 1998 v minutách rozhlasové hry 0 0 dramatizovaná etba na pokraování ostatní etba vážná hudba 0 52 folklór 0 0 jazz 0 0 dechová hudba 0 0 ostatní populární hudba 0 0 hudební penosy živé hudební nahrávky Ro Ostrava eský rozhlas Ostrava prošel v roce 1998 adou významných zm n v oblasti programové, technické, marketingové,organizaní i personální. V prbhu 1. pololetí byla provedena zásadní zmna organizaní struktury studia v souladu s jednotným organizaním schématem regionálních stanic Ro platným od V jejím rámci byla uskutenna reorganizace jednotlivých úsek spojená se zrušením nkterých nadbyte ných pracovních míst zejména v technickém a ekonomickosprávním úseku. Prostednictvím ádných výbrových ízení došlo k výmn vedoucích pracovník ve funkcích editele studia, technického námstka a námstka pro ekonomiku a správu. Nov zízeny byly redakce Volné rozhlasové tvorby a odd lení styku s veejností a obchodu. V programu se podailo vytvo it vyvážené vysílací schéma s drazem na zpravodajské a publicistické žánry ve všedních dnech a voln jší programovou skladbou s vtším prostorem pro tzv. menšinové žánry ve víkendovém vysílání. Personální obm na v redakci Zpravodajství a publicistiky spojená s píchodem nových, kvalitních redaktor pispla k výraznému zlepšení formální a obsahové úrovn zpravodajských píspvk i publicistických poad. Dkazem tohoto píznivého vývoje je i skutenost, že od záí 1998 se ostravské studio pevn usadilo na 1. míst v potu zpravodajských píspvk odvysílaných msín na celoplošném okruhu Ro 1 Radiožurnál. Do vysílacího schématu byly zaazeny nové publicistické poady: Poradna, Ekonomický magazín, Premiéra, Lékárna a poad Za hranicí zákona. Od srpna 1998 se zaal využívat pro výb r hudby v živém vysílání poítaový program Selector, což podstatn pisp lo k vtší vyváženosti a profesionalizaci hudebního formátu ostravského vysílání s p ihlédnutím k hudebním preferencím vtšinového poslucha e v dominantní cílové skupin poslucha ve vku let a drazem na prezentaci tuzemské hudební produkce.

14 V oblasti hudební výroby byly tradin poizovány a upraveny záznamy koncert z významných festival klasické, folklórní, country i etnické hudby konaných v regionu, nap. Janák v Máj, Strážnické slavnosti, Hudba k tichu, Moravský vrabec, Koncert operních hv zd, jazzové koncerty v klubu Parník a další. Systematicky se rozvíjela spolupráce s Ostravskou konzervatoí, Janákovou filharmonií, pveckými sbory a dalšími hudebními tlesy. Byl dokonen pechod veškeré zpravodajské výroby na minidisky. Díky dalšímu rozšíení poítaové sít byl zahájen pechod na zpracování zpravodajských píspvk v editaním programu Sound forge a odbavování píspvk na celoplošné stanice prostednictvím sít Internet. Byl postaven a osazen digitální technologií nový penosový pívs. Do provozu bylo uvedeno vysílání aktuálních dynamických dat v systému RDS a ve spolupráci s eskými radiokomunikacemi i digitální distribuce signálu na jednotlivé vysílae Ro Ostrava. V oblasti styku s ve ejností a obchodu došlo k významným zm nám v personálním obsazení p íslušného úseku, které vedly k postupnému zlepšení komunikace studia s veejností a podaila se aktivizovat i obchodní innost. V l.pololetí byla pipravena a realizována reklamní kampa s využitím tiskové inzerce, propaganích leták v prostedcích MHD, autoreklamních spot, sv telné tabule v centru Ostravy, anketních pohlednic a reklamního polepu tramvajové soupravy v Ostrav. Rovnž byly zhotoveny nové tiskové prezentaní materiály a nová grafická podoba webových stránek na Internetu získala cenu Zlatá zmije za msíc erven PR aktivity Ro Ostrava zahrnovaly zejména mediální partnerství v rámci hudebních festival Janákv Máj, Moravský vrabec, Hudba k tichu, úsp šnou organizaci akcí Daruj krev sro (4x), Den Ro Ostrava na Autosalonu ve Frýdku-Místku, živé vysílání z Ostravské radnice v rámci oslav 80. výroí založení eskoslovenské republiky a další akce. Redaktoi Ro Ostrava (M.Dlabalová, A. Kubica a D. Misa ová) získali v tradiní soutžní pehlídce Report 98 1.,2. a 3. místo. Celkové hospodaení Ro Ostrava v roce 1998 vykázalo vyrovnanou bilanci rozpotovaných náklad a výnos, pekroení externích náklad bylo kompenzováno vyšším plnním externích i vnitropodnikových výnos. Hlavními úkoly studia pro rok 1999 jsou zvýšit poslechovost vysílání na denních poslucha a dosáhnout trvalého trendu ve zvyšování podílu na trhu potvrdit výsadní postavení Ro Ostrava v rámci regionálního zpravodajství na stanici Ro 1 Radiožurnál splnit plánované objemy výroby poad pro celoplošné okruhy Ro 2 a Ro 3 optimáln využít prodloužení vlastního vysílání od 5.00 hodin zvýšit prestiž stanice a posílit dvru ve ejnosti v regionální veejnoprávní rozhlasové vysílání kvalitn pipravit a uskutenit soubor akcí k 70. výroí zahájení vysílání ostravského studia Skladba vysílání Ro Ostrava 52% - hudba 41% - zpravodajství a publicistika 2% kultura 5% - ostatní (sportovní vysílání,reklama, soutže, vysílání pro menšiny) P ehled prvovýroby v roce 1998 (údaje v minutách) rozhlasové hry 0 etba na pokraování

15 ostatní etby Studiové nahrávky: vážná hudba 569 folklór 78 jazz 0 dechová hudba 39 ostatní populární hudba 16 penosy 900 živé hudební nahrávky Plze Pokud byl rok 1997 ve znamení prosloužení našeho vysílání na 19 hodin denn ( ), pak rok 1998 se dá charakterizovat zvyšováním kvality programu, a to nejen ve zpravodajství, ale i v hudebních i slovesných žánrech a v celé dramaturgii vysílání. Zásadní a dlouho peliv zvažovanou zmnou, vyvolanou naší snahou postupn omlazovat dopolední vysílání, byl od 1. dubna pesun oblíbeného dechovkového poadu 5P z 9.00 na hod. a zárove jeho prodloužení na celou hodinu. Pestože rozhodnutí bylo podloženo oficiálními przkumy oblíbenosti hudebních žánr v jednotlivých hodinách celého dne, ne všichni jak z ad poslucha, tak i samotných redaktor, ho považovali za správný. Mile proto p ekvapily již první výsledky poslechovosti, kde se hned v prvním sledovaném období zmna projevila nárustem poslucha. Dalším, pomrn výrazným zásahem do zpsobu našeho vysílání, byl pechod na živ moderované a dle našich dosavadních poznatk posluchasky oblíbené, víkendové PANORAMY ( ) poínaje íjnem, kdy celým víkendem provází vždy jedna moderátorská dvojice a vysílání je po celé dva dny doplováno zpravodajstvím, aktuálními informacemi a soutžemi. Ne všechny zmny a novinky se týkaly jen našeho vysílacího schématu a nových poad. Dležitým poinem bylo zapojení selektoru do vysílání, jež se významnou mrou dotklo nejen proudové hudby, ale i ostatních, nehudebních poad. V posledním tvrtletí tak vysílání získalo pravidelný a výrazný rytmus s maximálním využíváním asových dispozic. Všechny zmny se udály bez pítomnosti šéfredaktora, když pvodní ukonil své psobení ke konci roku Po více než plroním hledání bylo místo obsazeno, avšak zapracování lovka bez zkušeností by schopného, je složité a asov nároné. Nový adept své zapracovávání p erušil návratem k p vodnímu povolání s koncem roku Slovesná umlecká tvorba se uplat uje v našem vysílání pedevším zpracováním literáních témat a autor v REGIOLITU a GRANDIONU. Tyto poady jsme zbavili dívjší výlunosti vyšším využíváním dokumentaristiky a regionálních zdroj a piblížili vtšinovému poslucha i. Tituly propojujeme vadách tematicky svázaných. To platí i o každodenních, zhruba ptiminutových LITERÁRNÍCH DOTECÍCH, vysílaných v pedpoledním KOKTEJLU. Podíl hudební prvovýroby se snížil díky písnjšímu zdvodování dramaturgie nahrávek. Snížila se tím mimo i jiné pesasová práce zvukových mistr, zpsobená nedobrou organizací práce ve zvukové výrob. Pokraovala i komerní studiová výroba, zejména Plze ské filharmonie, sídlící a pracující v objektu (díve PRO). Ekonomiku a správu zatížilo nákladné a technicky složité budování LAN sítí v tém celé budov památkov chránné. Projekt ukonený pipojením digitální ústedny uzavel první etapu, která dovolila potebné rozesthování subjekt užívajících objekt, tak, že celé první poschodí a polovina pízemí je vylen ná pro nájemníky. Jednání s nimi, v dob

16 souasného ukonení termínovaných nájemních smluv a znaného pevisu na trhu nemovitostí, pineslo obtíže dosud nep ekonané. Omezení invetic vro však znamená zastavení další etapy - rekonstrukce vysílacích a dalších uvolnných pracoviš. Dsledkem je doasné ztížení technických a pracovních podmínek, pedevším pro zpravodajskou redakci. Stav zamstnanc je stabilizovaný, 68,6 za celý rok 1998, k pohybm došlo minimáln a pijetím nových lidí chceme vyvinout tlak na kmenové redaktory a docílit zlepšení jejich výkon. Rok 1998 znamenal dosud nejvyšší modernizaci programu a nárst kvality vysílání. Zejm proto se poda ilo upevnit pozice na rozhlasovém trhu v regionu s neobyejn širokou a tvrdou konkurencí. Zdailo se nejen pln nahradit ztráty poslucha zavinné opuštním nejsilnjšího vysíla e a potížemi s ostatními vysíla i v závru roku 1997, ale i lavinovitým ukonováním ší ení našeho programu v rozhlasu po drát a vzrstem potu a kvality privátní konkurence - nap. plné rozvinutí vysílání kvalitní country stanice Karolina. V regionu se následkem tohoto zápasu stále nemohou prosadit celostátní privátní stanice a v r poklesly i tržní hodnoty celostátních stanic Ro. Cílem pro rok 1999 by ml zstat námi nastoupený trend - zvýraznní role moderátor, provázejících poslucha e dlouhými bloky vysílání s pravidelnými kvalitními rubrikami, kvalitnjší a atraktivn provedené zprávy a dsledné dodržování stanovených žánrových preferencí pi výbru hudby Skladba vysílání hudba 51 % zpravodajství 7 % proudové poady s publicistickým a zpravodajským obsahem 18 % zábavné poady 4 % kulturní poady 7 % vzdlávací poady 5 % literárn dramatická tvorba 2 % ostatní 6 % ( náboženské poady,reklamní poady, vysílání pro menšiny, kontakt.poady) Pehled umlecké prvovýroby Ro Plze Typ poadu 1997 (min.) 1998 (min.) Rozhlasové hry etba na pokraování (dramatizace) etba ostatní a literární pásma Studiové hudební nahrávky - vážná hudba folklór jazz dechová hudba ostatní populární hudba Hudební penosy 0 0 Živé hudební nahrávky CELKEM

17 Ro Regina Praha Také v roce 1998 jsme pracovali na zlepšování tí základních pilí našeho vysílání, které se dají shrnout do této vty: Regina Praha co nejvíce a co nejobjektivnji informuje o všem, co Pražany a Stedoechy zajímá, Regina Praha dává co nejvtší prostor ve vysílání svým poslucham, Regina Praha poskytuje ze všech rozhlasových stanic v republice nejrozsáhlejší služby menšinám. Zpravodajství a publicistiku jsme v roce 1998 opt rozšíili a prohloubili, poskytujeme te informace nejen o dní v regionu, ale i o dležitých událostech v celé republice i v zahranií. K publicistickým rubrikám a poadm pibyly nové - Zápisník našich zpravodaj a Regina 98 - v nm vysíláme rozsáhlejší publicistické a dokumentární poady. Snažili jsme se obohacovat naše tzv. kontaktní po ady, ke stálým moderátorm nedlního poadu Zastavte se na kus ei pibyli nkteí noví, napíklad bývalý televizní moderátor Ota erný, hledali jsme nové formy pro odpolední plhodinku, v níž si naši posluchai sdlují píbhy ze svého života, vyslovují názory na nejrznjší jevy a vyprávjí si teba i vtip. Mimochodem vtipy - podle przkum víme, že máme povst stanice, na které se objevuje humor a zábava, tuto povst jsme asi ješt posílili tím, že ped každými zprávami vysíláme anekdotu. I nadále vysíláme Klub dorozum ní pro osm národností žijících v R (pro Nmce, Poláky, Maary, Ukrajince, Chorvaty, Slováky, Romy a Vietnamce), nadále vysíláme poad Pražské židovské obce Šalom alejchem, také poady pro nevidomé, tlesn postižené a seniory se i v roce 1998 pravideln objevovaly na vlnách Reginy Praha. Rok 1998 byl pro Reginu Praha také rokem velkého vylepšování v naší budov a jejím blízkém okolí. Zaali jsme vysílat ze zcela nového studia, vybaveného vbec nejmodernjší rozhlasovou a poítaov-rozhlasovou technikou, jaká se dá v R spatit. Vrátili jsme do pvodní podoby interiéry - chodby a schodišt - naší budovy, bývalého Národního domu v Karlín. Zrekonstruovali jsme zahradu kolem budovy a zaali jsme s jejím veejným využíváním vetn altánu: 16. kvtna jsme celou budovu a zahradu zpístupnili veejnosti pi Dni otevených dveí a velký úspch této akce jsme si zopakovali poátkem záí pi Svátku Reginy. V roce 1999 pipravujeme na naší zahrad mnohem více akcí pro veejnost a doufáme, že se nám podaí "zrekonstruovat" i povst naší budovy a jejího okolí jako dležitého spoleenského centra pražského Karlína. Rok 1998 byl pro nás také a možná pedevším rokem píprav podstatných zmn v programu. Przkumy posluchaských preferencí, v eském rozhlasu stále lepší, nám totiž signalizovaly, že se mýlíme, když své vysílání smrujeme zárove k Pražanm a Stedoechm. Zdá se, že jsou to dv hodn odlišné, nkdy dokonce protichdné skupiny poslucha ; co jedni chtjí, druzí odmítají a celková poslechovost Reginy Praha klesá. Rozhodli jsme se Reginu Praha v roce 1999 pebudovat na metropolitní rádio. Co to znamená? Velmi strun : mnohem více mnohem lepšího zpravodajství a publicistiky z metropole, tém úpln živé vysílání prodloužené nejprve do a pozdji do hodin, dynamický moderátorský styl, moderní hudební formát, jiná zvuková grafika...chceme, aby nás poslouchali - aby nás potebovali - obyvatelé Prahy a blízkého okolí v aktivním vku. Uvidíme, jak se nám to povede. Struktura programu: 42 % hudba 32 % publicistika 11 % zpravodajství 14 % ostatní Michal Novotný editel Ro Regina Praha

18 prvovýrobu nemají Ro Ústí nad Labem Jeden nový vysíla (Prose na Jablonecku) a dv nové frekvence - to byl vstup eského rozhlasu Ústí nad Labem do roku Touto zmnou sice pišlo studio o dobré pokrytí signálem na Liberecku, na druhou stranu však uvolnilo dv pvodní frekvence celoplošným okruhm, a otevelo si tak jako druhé regionální studio dve e k vysílání i po 18. hodin veer. Za stejné peníze dostali najednou posluchai více muziky. eský rozhlas Ústí nad Labem prodloužil postupn vysílání z pvodních 12 hodin na 14 hodin denn. Od zaátku roku jsme aplikovali výsledky mediálních przkum do vysílacího schématu a profilovali dle tchto dat vysílání zejména pro stední vkovou skupinu. Zvýšili jsme podíl zpravodajských relací na celkovém vysílání. Zprávy vysíláme každou celou hodinu, ve všední dny ráno každých ticet minut. Zastoupení severo eských informací je v relacích zhruba padesátiprocentní, zbytek tvoí nejdležitjší celostátní a mezinárodní události. Samozejmostí zpravodajských relací se stalo pravidelné zaazování exkluzivní pedpovdi poasí pro region. Nového pojetí se dokal diskusní poad Na tapet, mapující konkrétní a aktuální problémy na severu ech formou živé besedy s dotazy poslucha a zvukovými ilustracemi. Pibyly rovnž rubriky servisního typu, pedevším rodinná tematika. Nov se objevil Týdeník pro mámy a táty a rozšíení se dokal sobotní dopolední magazín Rodinné balení. Zdvojnásobili jsme vysílání zábavného poadu eský rozhlas Vás baví a zavedli nové soutžní hudební poady - nap. sobotní Ruletu. Nov jsme zídili vlastní vysílání pro slovenské spoluobany - Slovenské minuty, plné aktualit, doplnných publicistickými rozhovory. Úplnou novinkou je rubrika Ko amen sam, která napomáhá zejména Neromm porozum t specifice romského etnika. V podílu žánr podle hudby hrála v roce 1998 rozhodující roli eská populární hudba. Nesmíme zapomenout ani na mimoádné programové poiny charakteristické pro rok Po dlouhých letech odmlky jsme odvysílali opt pímé p enosy - zejména velký penos ze zahájení láze ské sezóny v Teplicích. Poprvé jsme vysílali dlouhodobou sout ž, která se denn prolínala celým vysíláním. Posluchai tak mli krom zpravodajského obsahu také možnost bavit se. V oblasti off-air promotion studia sehrála nejdležit jší úlohu spolupráce s regionálním tiskem - zejména Vydavatelstvím Labe - Deníky Bohemia, regionálním inzertním týdeníkem Tip servis a pvodním ústeckým magazínem Koktejl. Objevili jsme také nkolik nových oblastí prezentace - zavedli jsme vlastní prezentaci na Internetu, zahájili vysílání v systému RDS, poprvé v historii studia se objevila loga na trolejbusech v Teplicích a Ústí nad Labem. Propagace nových frekvencí a dlouhodobé soutže našla prostor také na billboardech. Novým impulsem pro adu inností bylo navíc navázání kontaktu s ve ejnoprávním rádiem MDR v Sasku. Do oslav 75 let eského rozhlasu jsme se zapojili poádáním Dne otevených dveí, doprovodného koncertu, výstavy soch v zahrad a zorganizováním kuriózního svtového rekordu v chzi pro rukou. Druhý Den otevených dveí Ro UL jsme už tradin uspoádali 1. zá í - tentokrát s výstavou staré rozhlasové techniky, výstavou fotografií z povodní, koncertem a autogramiádou Martina Hrdinky. V polovin záí jsme se stali aktéry Dn evropského ddictví a opt jsme všem zájemcm o historii zpístupnili budovu. Studio dále uspoádalo první ro ník Dne regionálních univerzit v Ústí nad Labem i Pehlídku klubových poad student gymnázií v Liberci. Stali jsme se mediálním partnerem celé ady akcí. Bylo nás nejen slyšet, ale i vidt od esko-saského hudebního festivalu pes Portu, Ústecký divadelní festival až po ples eské spoitelny a Autostaru

19 Velimex i dtské pedvánoní akce. Poet zamstnanc poklesl z 56 na 53. V rámci diverzifikace v regionu navíc v Ústí nad Labem klesl stav na 47 zamstnanc na úkor nárstu potu pracovních míst mimo sídlo divize. V roce 1999 by se poet pracovních míst ml vícemén stabilizovat. Oekáváme brzké zprovoznní liberecké redakce, doplnní zpravodaj a pípravu samostatného vysílání zpráv pro tento region. Koncem roku nás eká zavedení nové znlkové grafiky. Prb žným úkolem je navázání hlubší spolupráce st a zapojení se do významných oslav msta Ústí nad Labem. Souinností všech faktor, zejména dobrého vysílání a kvalitní propagace, chceme v roce 1999 dosáhnout dalšího zvýšení poslechovosti. Pehled prvovýroby Ústí nad Labem: r. 97 r. 98 rozhlasové hry, etba na pokraování, folklór 0 0 ostatní etby vážná hudba jazz 0 30 dechová hudba ostatní populární hudba celkem Ro 6 /Rádio Svobodná Evropa Ro 6/RSE je jedinou výslovn analyticko - publicistickou stanicí v zemi, která tak nemá pímou konkurenci. Výhodou (ale i nevýhodou) je fakt, že její vysílání obsahuje nejvíc komentá a analýz ze všech eských elektronických sdlovacích prostedk. Stanice staví na tradiní názorové pluralit, zdomácn lé v demokracii. Netolerance, vybudovaná plstoletí dlouhým hlubokým vlivem totality na nás, tu však má hluboké koeny. Tu volá poslucha, který uritý píspvek bezvýhradn chválí, za chvíli volá jiný a tentýž píspvek strhá. Oba se pitom pedstaví jako mnohaletí odp rci totality. Jde o netoleranci k názorm jiných lidí z jakýchkoli jiných stran politického spektra, než je to moje. Jednou z našich podstatných snah je tudíž zlepšit politickou kulturu v zemi. Naši komentátoi pitom nesmjí být stejnými loutkami jako noviná i v dobách totality. íkají své vlastní názory. Pohybujeme se kolem stedu, nehlásáme názory extrémní, kritiku se snažíme podávat vcným a klidným tónem. Vždy dláme rozdíl mezi zprávou, která má být holou objektivní informací, a komentáem, který je naopak jist také subjektivním názorem autora. Názory a stanoviska jsou rozesety po celých osmnácti a pl hodinách vysílání, nejen v

20 Událostech a názorech. Na Ro 6/RSE musí jít o pluralitní paletu názor, konfrontaci myšlenek. Dležité je, že denn vysíláme 4 hodiny také slovensky, a že naopak ást nového vysílání je na licenci a za peníze RFE/RL šíena i na Slovensku. Jsme tak jedním z mála sdlovacích prostedk, pozitivn posilujících pokraující vzájemné povdomí. Jak se stanice jeví? Oceuje se její seriózní, vcný p ístup k problémm a událostem, její nadstranickost, nezávislost. Ve všech przkumech o vrohodnosti sdlovacích prostedk jsme hodn nahoe. Mnoho našich pravidelných poslucha si zvyklo ráno poslechnout naše zprávy i rozbory a má pocit, že získá dostatený pehled o domácím i zahraniním dní a nemusí tolik sledovat dní pes den, kdy je lovk zpravidla víc vytížen. Jiní poslucha i si zase zvykli na vysílání tohoto druhu v pozdních veerních hodinách. Vesms jde ovšem o lidi, kteí se o politiku zajímají hloubji. Vždycky budeme stanicí menšiny (by d ležité), s pohledy na naše i zahrani ní události z rzných ástí svta. Za tíleté psobení stanice Ro 6/RSE se programové schéma mnilo nkolikrát. Z poad staré RFE jich mnoho nezbylo, nadále potebné jsou poady typu Události a názory, Hlasy a ohlasy z region, Demokracie v teorii a praxi nebo Ekonomika pro každého. V po adu Odpolední live, zavedeném už v Praze, se nadále živ ozývají posluchai, telefonující otázky i p ipomínky k názorm politik, rzných expert nebo odborných léka a nadací. V souasné situaci je nepochybn dležitý euroatlantický týdeník Kompas, vnovaný vstupu eské republiky do evropských struktur. Ohlas má i týdeník Zemžlu o ekologických problémech zem. S Událostmi a názory dnes soutží živ vysílané Studio STOP s živými polemikami a diskusemi. Koncem roku 1998 jsme zmnili nápl spolupráce s Respektem, Hospodáské noviny pro nás p ipravují týdenní burzovní zpravodajství. V roce 1998 jsme se obsáhle vnovali trojím volbám (poslaneckým, komunálním a dvoukolovým senátním). Tsn po uzavení volebních místností jsme vždy v sobotu i v nedli vysílali tyi a pl hodiny živého povolebního programu. Ve všední dny vysíláme 18 a pl, o víkendu šestnáct hodin denn. Na stanici Ro 6/RSE v souasné dob pracuje 19 zamstnanc. Na vysílání se však podílí i ada externích spolupracovník. V souvislosti se sthováním Ro 6/RSE z Vinohradské do Dykovy ulice musím konstatovat, že existovala velmi dobrá spolupráce se správním úsekem i úsekem techniky, technika navíc vyvinula úspšnou spolupráci i se svými kolegy z RFE/RL. V roce 1998 se stabilizovala spolupráce s jednotlivými subjekty šestky - Hlasem Ameriky, BBC, Deutsche Welle a slovenskou redakcí RFE. Dobe se doplují a obsahov se už takka vbec nepekrývají. Významný krok však zaznamenalo pedevším propojení eského rozhlasu s RSE. Stanice plní svou novou misi. Nenahrazuje jako kdysi cenzurované sdlovací prostedky, ale pomáhá rozvoji demokracie a orientaci v tržním hospodáství. RSE se zkonsolidovala, a práv pro úsp ch joint venture seským rozhlasem bude nadále dostávat finan ní podporu z Washingtonu. Ve vysílání se eské, slovenské, americké, britské a n mecké postoje k svtovým i domácím událostem dobe dopl ují s pohledy ruskými a francouzskými, které zajiš ují naši korespondenti v Moskv a Paíži. Pokra uje spolupráce s jinými okruhy eského rozhlasu - Radiožurnálem, Prahou a Vltavou. Jméno naší stanice je obecn dobe známé. Velký problém (zjevn i pi rzných pr zkumech) však vyplývá z uritého zmatku, že na jedné vln vedle sebe vysílá šest subjekt - eská RSE, slovenská RFE, eský rozhlas (t eba i s píspvky Radiožurnálu, Prahy a Vltavy), BBC, Hlas Ameriky a Deutsche Welle. Obas se mezi mnohými telefonáty do našeho vysílání objeví i poslucha, který je pekvapen, že se dovolal do Svobodné Evropy. Náš problém se tedy stále ješt jmenuje identifikace stanice. Handicap máme i v tom, že vysíláme pouze na stedních vlnách. Musíme nejen stále upozorovat na naše vysílací frekvence, ale reklamní kampa musíme zamit i na vysílání na Internetu. Typický poslucha Ro 6/RSE má bu vyšší vzdlání (Podle posledních výsledk MEDIA PROJEKTU z druhé poloviny roku 1998 je Ro 6/RSE na 5. Míst mezi 79 eskými stanicemi v kategorii vysokoškolsky vzdlaných lidí - 7,7% za posledních 14 dní, 6,4% týdn, 4,7% denn ) a široký rozhled, anebo je to aktivní oban, který prost cítí potebu