Roenka eského rozhlasu 1999

Transkript

1 Obsah: I. Program 1.1. Celoplošné stanice 1.2. Regionální vysílání 1.3. Vysílání do zahranií II. Technika v Ro III. Neprogramové aktivity 3.1. Umlecká tlesa Roenka eského rozhlasu Soutže a festivaly poádané eským rozhlasem 3.3. Úast Ro na mezinárodních akcích 3.4. Archivní a programové fondy v roce Sdružení pro rozhlasovou tvorbu IV. Propagace eského rozhlasu V. eský rozhlas a posluchai 5.1. Poslechovost a publikum eského rozhlasu VI. Hospodaení a komerní aktivity 6.1. Hospodaení eského rozhlasu v roce Komerní innosti VII. Radioservis Vážení posluchai, vážení kolegové, pokrauji tímto ve zvyklostech, které byly zavedeny a taktéž pedkládám zprávu, poskytující základní pohled na innost eského rozhlasu v roce Mám právo se pipojit pouze k druhé polovin roku, nebo v té první jsem nevdl, že budu mít píležitost do Roenky eského rozhlasu napsat. Pevzal jsem tuto instituci v konsolidovaném stavu a snažím se pokraovat ve vývoji, který byl v pedchozích letech nastolen. Zjišuji, že se podailo udržet a místy i posílit postavení eského rozhlasu na mediálním trhu. Rychlým tempem se do závrených fází dostává výstavba nového studiového domu a pestala nás trápit obí budova na Pankráci. Jsem rád, že pibývají nové technologie, které umožují s vtší lehkostí plnit povinnosti veejnoprávního média. Tím mám na mysli chod zpravodajských servis, pohotovou a kvalitní publicistiku a rozhodn i všechny jiné innosti, které charakterizují eský rozhlas jako významnou kulturní instituci. Došlo ke zmnám i na nkolika významných vedoucích místech, což nkdy pináší i sám život. Byly zahájeny pípravy na posílení regionálních studií ve vztahu k vyšším územn

2 správním celkm. Zapoala píprava a rozbory pro pevedení OVT do outsourcingového režimu. Velmi významné jsou pípravy na sthování archivu, protože toto mimoádné bohatství vyžaduje neobyejnou péi. Založili jsme novou divizi Internet. Jsem rád, že všechny tyto veliké zmny jsou doprovázeny porozumním a trplivostí našich zamstnanc, za což jim patí veliký dík. Jsem pesvden, že všechny uvedené zmny, i když jsou místy bolestivé, pinesou pokrok. Dkuji Rad eského rozhlasu za moudrý pístup a dobrou spolupráci. A protože vše, co se v eském rozhlase dje je v konené fázi vždy pro posluchae, dkuji pedevším jim, že nás poslouchají. To je naše odmna. S úctou Václav Kasík generální editel I. Program eský rozhlas byl v roce 1999 hodnocen vtšinou oban eské republiky jako vlivný, moderní, schopný pružn reagovat, jako rozhlas nezávislý, ale také objektivní a nestranný. Souasn je chápán nejen jako efektivní sdlovací prostedek, ale i jako kulturní instituce. P íznivé výsledky poslechovosti v tomto roce jsou také d vodem k mírnému optimismu do let píštích. Denn si naladilo nkterou ze stanic eského rozhlasu 27,5 % obyvatel eské republiky starších 12 let, tj. 2,352 milión poslucha. Úsek programu - jako základní a nejpoetnjší složka eského rozhlasu nabízí poslucham vysílání prostednictvím 4 celoplošných okruh a 8 regionálních studií. Jedním z jeho hlavních úkol je vytvá et v rámci veejnoprávního vysílání obecn p ijatelnou alternativu v konkurenci jiných, zpravidla komerních médií. Jestliže má rozhlas poskytovat veejnosti právo na tuto službu a pinášet potebné hodnoty, musí volit takové formy, které ob any osloví. Programy s jakkoliv ušlechtilými cíly a potebnými službami picházejí vnive, když je posluchai neposlouchají a volí jiné médium. Jsem pesvden, že spolu se svými spolupracovníky nejen na jednotlivých stanicích a ve studiích, ale i v nezbytných útvarech, které vysílání podporují (Archivní a programové fondy, Mezinárodní oddlení, Tv r í skupina elév ), dokážeme i nadále nabízet takový program, který splní nejen oekávání poslucha, ale také zcela naplní veejnoprávní poslání eského rozhlasu ve všech jeho podobách. Roní výkaz rozhlasového vysílání (v hodinách) zpravodajství publicistika vzdlávací poady 1584 kulturní poady 2892 náboženské poady 672 reklama 322 rozhlasové hry 370 hudební poady sportovní poady 1070 ostatní zábavné poady 4608

3 ostatní poady Celoplošné stanice ESKÝ ROZHLAS 1 - RADIOŽURNÁL PhDr.Josef Havel editel Úseku programu Rok 1999 potvrdil, že Ro 1 Radiožurnál bez dramatických zmn, ale cílen upevuje úlohu informaní stanice eského rozhlasu. Ro 1 také vytvoil první základy pro vznik zpravodajských webových stránek Ro. Poslechovost Ro 1 negativn ovlivnily zmny nálad ve spolenosti, odklon od zájmu o politiku a zpravodajství a zastarávání nkterých programových celk Ro 1. Pesto si Ro 1 - Radiožurnál udržel i v roce 1999 pozici nejúspšn jší rozhlasové stanice s nejvyššími hodnotami všech ukazatel, s denním potem poslucha, resp. 14,6 % a podílem na rozhlasovém trhu 13,7 %. Organizaci práce ovlivnilo zavedení nového zpravodajského systému AVSTAR a stabilizace zpravodajské smny po reorganizaci, která pedcházela zavádní nových technologií. Hospodaení Ro 1 v roce 1999 skonilo pozitivní bilancí. Z rozpotu ve výši 76,9 miliónu korun nebylo vyerpáno zhruba 2,2 miliónu korun. ZPRAVODAJSTVÍ Jedním z prvk posilování formátu "info rádia" bylo zvýšení frekvence zpravodajských relací, aby se poslucha nejpozdji do plhodiny dozvdl, jaké jsou nejvýznamnjší události doma i v zahranií. Ro 1 v tom v roce 1999 pokroil tak daleko, že poslucha dostává tuto službu každý den v dob od 4.00 do s výjimkou víkendového dopoledne. Další významnou programovou inovací bylo zavedení nového zpravodajského poadu Ve erní Radiožurnál a inovace Dopoledního Radiožurnálu. Zejména informativní charakter a aktuální publicistika dopoledního vysílání Ro 1 uvoluje vtší prostor pro jiný typ dopolední publicistiky a pro zábavu na Ro 2 Praze. Základem inovace Dopoledního Radiožurnálu jsou nové relace aktuální publicistiky, struné zpravodajské relace v plhodinách a posílena byla i autorská úloha moderátora. Prioritu ve vysílání mají vždy aktuální vstupy z dležitých událostí. NOVÉ POADY Hlavní promnu zaznamenalo dopolední vysílání ve všedních dnech. Ekonomický magazín je více spotebitelsky zamený, obsahem není jen makroekonomika, ale i témata bližší lidem. Týdeník Servis pro zdraví nahradila každý všední den relace Zdraví, která umožuje zaazování píspvk se zdravotní tematikou více aktuáln podle událostí a mnících se sezónních podmínek. Novým projektem jsou Velké malé zprávy. Jejich hlavním cílem je rozšíit tematické spektrum zpravodajství a publicistiky také o informace z pírodních a spoleenských vd a vdeckotechnického vývoje. Vysílání publicistického poadu O všem s vámi byl rozšíeno na všechny všední dny. Tento poad má spíše výkladový a rozborový charakter než polemický, výhodou je i jeho komunikativnost, kterou mu dodávají živé dotazy poslucha. Uplatují se zde témata bývalých Servis pro spotebitele, ale i ryze politická témata. Velkou píležitostí pro regionální studia Ro je relace Co nás pálí a další novinkou je zcela nová forma pondlního poadu Týden p ed námi. Vedoucí domácí a zahraniní redakce v nm referují o oekávaných událostech nadcházejícího týdne. Novou formu má také stedení poad o médiích Sedmá velmoc, který byl rozšíen a vedle tiskových médií do nj byla zahrnuta i témata bývalých poad O rádiu a Televizní týdeník. Poradenský charakter má nová ka?dodenní relace Polopat. Právní, administrativní a další rady a

4 vysv tlení jsou podobná jako v bývalých týdenících Polopat a Jak to je, ale relace je tematicky více vázaná na aktuální události. Unikátním programovým projektem je poad T etí tisíciletí. Tento seriál postihuje dosavadní vývoj spolenosti, vdy, demografie, politiky, ekonomiky, kultury a dalších základních oblastí. Autoi se zárove snaží ukázat možné další cesty vývoje, ale i jejich pozitivní a negativní dsledky. Dobe se zavedl i nový programový projekt Generace, který postihuje problémy dnešní rodiny. Na zvyšující se nezamstnanost reaguje ve stedu nový týdeník Zlaté dno. Má servisní charakter a pináší rady a informace o tom, jak nalézt práci, ale také jak ešit dsledky, které postihují rodiny nezamstnaných a jejich nejbližší okolí. Nejvýznamnjší novinkou odpoledního vysílání je každodenní relace K v ci. Analytický rozhovor s aktérem hlavní události dne nepímo navazuje na aktuální publicistiku rozehranou v poledních Ozvnách dne. Hlavní programovou zm nou v pololetí roku 1999 bylo zavedení Veerního Radiožurnálu. Poad tvoí hlavn živé vstupy z aktuálních událostí a sestihy nejdležitjších píspvk z Odpoledního Radiožurnálu. Na sobotu veer byla zavedena dopl ovaná a obnovovaná druhá verze dopoledního Týdne v R a v nedli druhé obnovované vydání Týdne ve svt. K rozšíení tzv. pátrací žurnalistiky na Ro 1 pispla nová píloha sobotní hlavní zpravodajské relace Ozv ny plus. Zvláštním seriálem mapujícím historii eské populární hudby byl stodílný Hit století. Každý rok v nm reprezentovala jedna písnika vybraná hudebními historiky a za poslední desetiletí vítzné skladby ankety eský slavík a Ceny Akademie populární hudby. INTERNET Ro 1 V roce 1999 zaal Ro 1 pracovat na projektu internetové multimedializace zpravodajství Ro. Webové stránky mají informovat o poadech, jejich autorech, o vysíla ích, kontaktech a dalších záležitostech spojených sinností stanice. Novinkou je projekt svébytného internetového média, které bude poskytovat textové, zvukové a obrazové materiály ze zdroj Ro 1. Internetová miniredakce i-žurnálu zatím napluje stávající statické internetové stránky Ro 1. Obas jsou jako pedzvst budoucího zpravodajského média publikovány textové, zvukové i obrazové materiály k nejvýznamnjším událostem. V záí uzavel Ro 1 smlouvu s firmou DCCI o auditování záznam o návšt vnosti serveru. Z dosavadního mení je patrný stále rostoucí trend návštvnosti i to, že zájem o internetové stránky Ro 1 vzrstá ve dnech, kdy se djí významné události. ORGANIZACE PRÁCE Ro 1 Na základ vlastního projektu a nezávislé analýzy firmy PricewaterhouseCoopers byla resystemizována práce zpravodajské smny. Redaktoi stihové služby byli organizan pevedeni do zpravodajské smny. Pro redaktory smny byla zavedena 8hodinová pracovní doba. Smnai pracují v dosavadním cyklu 12hodinových smn, protože je pro ídícího pracovníka dležitá kontinuita bhem dne. Tžištm jejich innosti je pedevším koordinace práce redaktor v terénu a ve zpravodajské smn. Dále se posilovala úloha a odpovdnost zpráva pi píprav zpravodajských relací. Napomohlo tomu i zavedení dopoledních Událostí dne, které sami pipravují. Zprávai také redigují texty, ve spolupráci se smnaem se podílejí na celkové koncepci zpráv a sami ást relací pipravují. PROPAGACE Ro 1 Ro 1 v roce 1999 intenzívn pracoval na lokálních vysílacích akcích a mediálních partnerstvích, pokraoval v pímých p enosech z rzných mst a zajímavých akcí. Nejvíc ze všech program se také vnoval Reprezentaní prodejn Ro. Ke znanému ohlasu v tisku pispla i anketa Hit století, kterou Ro 1 - Radiožurnál vysílal a propagan zajistil. Ro 1 se dále vysíláním a propagací podílel na humanitární akci Pomozte dtem, spolupracoval s MMF pi píprav výroního zasedání Mezinárodního mnového fondu a

5 Sv tové banky v roce 2000, s OV na píprav ankety Olympionik a medaile století a na akci Epic - cena za odvahu pro dti, spolupracoval na projektu pro dlouhodob nemocné dti, na vyhlášení sportovce století ve Vídni apod. Struktura programu 45% zpravodajství a publicistika 47% hudba 8% ostatní vzdlávací nábo?enské kulturní sportovní vysílání pro menšiny reklama eský rozhlas 2 -PRAHA Alexandr Pícha šéfredaktor Ro 1 Radiožurnál Rok 1999 byl pro eský rozhlas 2 - PRAHA asem významným, ale samozejm také složitým. V prbhu roku pokraovalo vysílání ve schématu, které bylo vytvoeno v p edcházejícím roce týmem vedeným šéfredaktorem Mgr. Miroslavem Bobkem. V nm byl kladem draz pedevším na zábavnost programu a na zúžení hudebního formátu. Jist nejvýznamnjší pozitivní zmnou bylo zavedení pravidelných zpravodajských relací - v ranním bloku každou p lhodinu, v denním a veerním vysílání každou hodinu. Byla vytvoena skupina zpráva, kteí pipravují a tou relace pipravené ve spolupráci se zpravodajskou smnou Radiožurnálu. Da ilo se publicistice, i když se v ní projevila jistá formální i obsahová stagnace. Ve vysílání se objevovaly píspvky, které se asto míjely s reálným asem vysílání. Mohly se objevit kdykoliv jindy. Ve vysílání Ro 2 - PRAHA však v dobré kvalit zstaly konstanty, které lze oznait jako rodinné stíbro - populárn vdecký magazín Meteor, Kavárna Bohemia publicist Oty Nutze a Jiího Vejvody, Profil Antonína Zelenky a n které další, které v širším pohledu publicistickou úrove stanice udržovaly pomrn vysoko. Zábavné vysílání se na Ro 2 - PRAHA zamuje pedevším na nejpopulárnjší autorskoherecké osobnosti a nejpopulárnjší eské bavi e. S Redakcí zábavy pravideln spolupracují Eduard Hrubeš, Petr Novotný, Jií Suchý a Jitka Molavcová, Milan Lasica a Július Satinský, herci starší generace (nap. Miroslav Horníek, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Petr Nárožný) i generace stední a nejmladší (nap. Martin Dejdar, Marek Eben, Petr Vacek, Petr Rychlý). Usilovali jsme o co nejvtší žánrovou pestrost a efektivní formáty zábavných poad. Jsou jimi nap. Škola života Lasici a Satinského, zábavné talk show populárních herc s politikem Voskování, komponovaný p enos z pražské Ypsilonky Nepravideln pravidelné vysílání, Nostalgické muzeum zábavy Extra i zábavný poad na principu kinoautomat Baví-nebaví. Redakce zábavy v roce 1999 poídila i rozhlasov komponované záznamy výjimených autorsko-hereckých poad a programy do jisté míry experimentální - nap. poad Jiího Suchého Otvírání studánek, realizovaný na pomezí rozhlasové hry a zvláštního zábavného fí ru. Tvorba redakce získala v roce 1999 dv nejvyšší ocen ní v letošní Prix Bohemia v kategorii zábavných poad. Hudební redakce od za átku roku realizovala vysílání podle nového schématu, v nmž

6 došlo k výraznému lenní vysílání na hlavní vysílací as od pond lí do pátku v dob hod. a vysílání v ostatních asech (veer, noc, soboty, nedle a svátky). V hlavním vysílacím ase pevládá stední proud populární hudby, který je od 1. února vybírán prost ednictvím hudebního programu Selector. V ostatních asech dostávají prostor také další hudební žánry, které patí do formátu Ro 2. Samostatné hudební poady mají stálé asy, které dávají poslucham možnost poslouchat ty své poady pravideln. Hlavní hudební dramaturg eského rozhlasu k 23. beznu 1999 radikáln snížil používanou hudební sestavu na pouhých 630 písniek v rotaci. Tím vznikl uzavený okruh nahrávek výhradn domácí produkce, který hudební tvá stanice zbyten a výrazn ochudil. Toto neblahé nastavení hudebního formátu nutn utvrzovalo v našich posluchaích pocit, že Ro 2 - PRAHA je tu opravdu jen pro ty nejstarší posluchae. Snaha získat mladší píznivce tak jist vycházela naprázdno. Od ledna se ve vysílání postupn zavádla nová hudební grafika, která vycházela z tradiního loga stanice (motiv úvodu Smetanova Vyšehradu - Es dur, c moll, B dur, Es dur) v citlivém zpracování skladatele Jana Hály. Po hudební stránce bude grafika Ro 2 - PRAHA dále rozvíjena. Dramaturgie Ro 2 v roce 1999 pipravila a odvysílala adu poad, ve kterých respektovala zamení a pedurení stanice jako veejnoprávního a univerzálního rozhlasu. Byly to pedevším poady dokumentární, nap. P ípad Antonína Koniáše - pokus o nezkreslený portrét legendárního jezuitského knze, Causa Bible - píbh Svatého písma a jeho prom n v poblohorských echách a jiné. V této ad se objevily i poady reflektující minulost pomrn nedávnou - Škola na hranici - píbh první romské školy v eskoslovenské republice, Vybledlá fotografie - portrét odbojáe Radima Kuthana, vznného komunisty a další. Ve veerních asech jsme odvysílali pozoruhodný tydílný cyklus poad o esko-nmeckých vztazích od stedovku až do souasnosti - eši a Nmci I-IV. K nedávné minulosti se vrátil seriál Mé jméno je Agent, který piblížil nkteré praktiky bývalé Státní bezpenosti. Pipravili jsme i poady, které se vlastn obracejí do budoucnosti - byly to pedevším dva diskusní poady Evropské paragrafy o právních vztazích v Evropské unii a o tom, co eká obany naší republiky po našem vstupu do EU. Vytvoili jsme tak základ pro cílenjší publicistickou innost v této oblasti. V posledním tvrtletí odstoupilo vedení stanice. Cílem nového vedení je zefektivnit vnitní fungování stanice a stanovit jasnou odpovdnost za asové vysílací bloky. Byly vytvoeny Redakce Dobrého jitra, Redakce Hosta do domu a Dobrého odpoledne a byla ustanovena i Redakce zpravodajství a publicistiky. Tak se napravilo ponkud nefunkní organizaní uspoádání a vytvoily se pedpoklady pro kvalitnjší práci. Struktura programu hudba 35% zpravodajství 20% zábavné poady 17% kulturní poady 8% vzdlávací poady 9% rozhlasové hry 3% ostatní 8% Ing. Miroslav Dittrich šéfredaktor Ro 2 - PRAHA Pehled prvovýroby Rozhlasové hry

7 Ro 3 - Vltava etba na pokraování Ostatní etby 0 0 Vážná hudba 0 0 Folklór 0 90 Jazz 0 0 Hudební penosy Živé hudební nahrávky I v roce 1999 pedstavovalo vysílání Ro 3 Vltava významného prostedníka domácích i zahraniních kulturních hodnot a dílnu specifické rozhlasové tvorby (rozhlasová hra, feature, dokument). Rok 1999 m že být v existenci Ro 3 - Vltava dkazem, že pojmy kontinuita a stabilita nejsou synonymem strnulosti. Bez dramatických revolucí, šetrn k návykm poslucha, jsme uvedli do života adu nových poad a ješt více programových inovací v rámci stabilních ad. Nkolika postupnými zásahy jsme programovou skladbu pizpsobili pirozeným rytmm schopnosti soustedn vnímat. Pevné vysílací schéma jsme oteveli v ad polodenních nebo celodenních tematických projekt s netypickou programovou skladbou a zdraznným prvkem spontaneity. Zárove jsme po celý rok usilovali o celostní dramaturgické pojetí programu. Doufejme, že práv výsledkem tohoto dramaturgického úsilí je prodloužení doby poslechu Vltavy, opakovan potvrzované przkumy. V roce 1999 skonil po dvou letech ve vysílání Vltavy velkorysý programový projekt Uprost ed pevniny se stovkami poad k tisíciletí kultury v geografickém prostoru ech a Moravy. (V r mj. dvanáct reminiscencí na deset století eské duchovní kultury a historie Zpráva o pamti i dvanáctidílný cyklus na téma eši a N mci.) Jeho souástí byl i nejvtší programový projekt Ro 3 v roce 1999, na nmž se úspšn podílela i regionální studia - Dny eské židovské kultury s premiérami 80 poad. Projekt vyvrcholil pímým penosem veejného pedítání jmen ob tí holocaustu v pražské Pinkasov synagoze ( Každý lov k má své jméno) za úasti nkolika set pedních osobností eského kulturního a spoleenského života vetn prezidenta republiky a zahraniních diplomat. Tato událost mimoádného spoleenského významu, pipravená stanicí Vltava ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, byla zejm zcela ojedinlým po inem v historii rozhlasového vysílání. M la ohlas doma i v zahranií. Prbh aktu byl zaznamenán v nkolika filmových dokumentech. K dalším významným programovým akcím Ro 3 patilo speciální živé publicistické vysílání k válce v Kosovu, celodenní programový projekt Johann Strauss a Víde 99, Den Brna ve vysílání Vltavy (pipravený RS Brno), Týden slovenské rozhlasové hry a dokumentu, Týden E. A. Poea. Prostednictvím sít EBU Vltava vysílala dva celodenní radiomosty ze sféry vážné hudby a celodenní jazzový radiomost ke 100. výr. narození Duka Ellingtona. ásten se pipojila k celodennímu vysílání Hesenského rozhlasu Den v Evrop s desítkami zvukových pohlednic ze všech evropských zemí. Zprostedkovala pímé p enosy z Metropolitní opery v New Yorku, z milánské La Scaly, Paíže, Amsterodamu a dalších evropských metropolí, jazzové koncerty z Maarska, Kanady, Dánska, Švýcarska, Francie, USA. Koncerty vážné hudby jsme vysílali v 66 pímých penosech, dalších 57 jsme zaznamenali. Naše mikrofony zachytily všechny nejvýznamnjší domácí hudební festivaly, mj. Pražské jaro 99, Mezinárodní hudební festival eský Krumlov, Pražský podzim a také Jihoeský festival laureát mezinárodní rozhlasové soutže mladých interpret vážné

8 hudby Concertino Praga. adu tchto koncert jsme poskytli do mezinárodní sít EBU. Poídili jsme snímky z 1. Mezinárodního festivalu romské hudby Khamoro 99. Hudební spektrum vysílání se rozšíilo o poady jazzrockové hudby a vtší zastoupení world music. Redakce rozhlasových her a dokumentu vyrobila 61 titul rozhlasových her (poítány jsou i jednotlivé díly seriál ) pro stanici Vltava i Praha, což je o 10 titul mén než v roce Mj. byl natoen nejvtší desetidílný umlecký seriál vytvoený pro Ro 3 - Leonardo da Vinci podle románu D. S. Merežkovského s plejádou vynikajících herc, nové verze Nezvalovy Manon Lescaut v re?ii J. Henkeho a Tylovy Drahomíry v režii J. Mele. Vzniklo 180 nových poad v oblasti dokumentárn publicistické tvorby. esko-nmecký koprodukní dokument Utíkali p ed Hitlerem, prezentovaný na pd berlínské ambasády R, vyvolal v Nmecku významnou mediální pozornost. Týden slovenské hry a dokumentu ve vysílání Ro 3 - Vltava pedstavil nejlepší souasnou slovenskou rozhlasovou tvorbu. Redakce rozhlasových her a dokumentu vypsala vyzývací soutž na pvodní rozhlasovou hru, podpoenou granty Ministerstva kultury a generálního editele eského rozhlasu. Osloveno bylo 154 eských autor, došlo 61 text. Z ocenných dl bude uspoádána pehlídka souasné eské rozhlasové hry. Progresivní zm nou prošlo v roce 1999 zpravodajství. Rozšíili jsme zpravodajské relace, jejichž pevnou souástí jsou zprávy ze zahrani ní a domácí kultury vetn regionální. Do vysílání byly zaazeny nové po ady. Vad?ivot - osudy - osobnosti vzniká z podntu stanice Vltava cyklus unikátních mluvených memoár významných osobností eské kultury. Úspch mají krátké poetické antologie Vy atá slova a motivy veské a sv tové poezii. Rozhlasový magazín o kultue na internetu V Síti jsme provázali s internetovou stránkou Vltavy. Publicistický magazín Spektrum reflektuje dní v zahraniní kultue, živ vysílaný Magazín o programu pedstavuje poslucham pipravované poady, redaktory a tvrce. Na vysoký zájem posluchaské veejnosti o rozhlasový dokument reaguje nová programová ada Cesta - dokumentární portréty lidsky zajímavých osobností v jejich autentickém prostedí. Autorské zázemí této ady tvoí zejména vltavská dílna mladých talentovaných dokumentarist. Trvale vysokou úrovní se vyznauje tíhodinový živ moderovaný blok Víkendová píloha stanice Vltava vysílaný v sobotu dopoledne. Stanice zorganizovala další roníky rozhlasových soutží mladých hudebník Concertino Praga a Concerto Bohemia a Jihoeský festival Concertina Praga. Klub Vltava - volné sdružení poslucha a píznivc stanice - má již na 4000 len. Kolektivním lenem se stala spolenost Hudební mládeže R. Do klubových ad se hlásí, zejména po internetu, stále více zájemc zejména z nejmladších vkových kategorií. Pro leny jsme vydali 4 ísla klubového tvrtletníku, uskutenilo se 15 klubových setkání v Praze i v regionech. Se stanicí se rozlouilo nkolik dlouholetých pracovník eského rozhlasu (dosavadní šéfredaktor O. Knitl, hudební redaktor V. Truc, hlasatelka H. Mašková). Omladil se hlasatelský sbor, nastoupilo nkolik redaktor mladšího stedního vku, stanice soustavn spolupracuje s mladými talentovanými autory zejména v oblasti dokumentární tvorby. ty i pracovníci stanice získali v roce 1999 významná ocenní za svou rozhlasovou tvorbu. (Šéfrežisér Josef Henke, režisérka Markéta Jahodová a režisér Josef Mel v oboru rozhlasové re?ie, redaktorka Vladimíra Luka ová za projekt Každý lovk má své jméno.) PhDr. Blanka Stárková

9 Pehled prvovýroby (v minutách) šéfredaktorka Ro 3 Vltava rozhlasové hry speciální slovesné poady etba na pokraování ostatní literární poady živé slovesné nahrávky vážná hudba jazz 99 hudební penosy živé hudební nahrávky Struktura vysílání: vážná hudba 50,5 % jazz 9,2 % ostatní hudební žánry 8,6 % zprávy 2,3 % programová nabídka 1,6 % (vetn autoreklamy, anoncí Ro1+2) hry 2,7 % etby 8,7 % poezie 1,4 % publicistika a dokument 14,8 % Ro 6/RSE Stanice Ro 6/RSE loni po dvou sthováních a tvrtém roce své existence dopilovala svj profil, personáln a programov se stabilizovala a nový rok oslavila novým programovým schématem. Ro 6/RSE je jedinou výslovn analyticko-publicistickou stanicí veské republice. Staví na názorové pluralit provázející každou skutenou demokracii. Netolerance k názorm jiných lidí z jakýchkoli jiných stran eského politického spektra má u nás ovšem hluboké koeny. A tak pro nás není nutn výhodou, že Ro 6/RSE vysílá nejvíc komentá a analýz ze všech eských elektronických sdlovacích prostedk. Je proto naší snahou pomoci pekonat n které neblahé návyky z uplynulého víc než plstoletí a trpliv zlepšovat politickou kulturu v zemi. Pohybujeme se kolem stedu, nehlásáme názory extrémní, kritiku se snažíme podávat vcným a slušným tónem. Vždy dláme rozdíl mezi zprávou a komentáem. Komentátor má samozejm svj subjektivní názor, nesmí však sklouznout k bulváru, senzacechtivosti, neoveným informacím. Naše mise je jiná než byla ve Svobodné Evrop za totality. Jde nám o obrušování tvrdých hran na politickém poli, pomoc rozvoji demokracie (existence demokratických institucí ješt nezaruuje stabilizovanou demokracii) a orientaci oban v pomrn novém ovzduší tržního hospodáství. Poád se vyplácí zahraniní zkušenost. V roce 1999 jsme sice graduáln, ale dosti podstatn rozvíjeli naše programové schéma. K tradinímu poadu o Evropské unii a integraci do euroatlantických struktur Kompas pibyl poad Se Svobodnou Evropou do Evropy. Nemalé problémy nemalého významu v našem školství se snažíme pomoci ešit v programu Dít školou povinné. Název dalšího nového poadu je výmluvný dost - Zaost eno na lidská práva. Z našich zkušeností

10 z rzných besed na vysokých školách vychází poad s mládeží Na rovinu, který u nás vysílá nositelka Ceny Ferdinanda Peroutky Lucie Vopálenská. Poad pináší názory pevážn student, a to nejen na politiku. Pipravujeme poad Polnice, program pro armádu a o armád. Samozejm pokra ujeme v tradiních poadech typu Události a názory nebo Studio STOP, z nhož vysíláme živ politické diskuse a polemiky. Zemžlu vnujeme ekologii, za nkteré poady výmluvn hovoí už jejich název - Demokracie v teorii a praxi, Ekonomika pro každého, Hlasy a ohlasy z region. Do poadu Odpolední live telefonují se svými otázkami a názory posluchai, hovo í v nm jak politici, tak i rzní experti, lékai nebo zástupci užitených nadací. Zprávy vysíláme skoro každou celou hodinu v neobvyklé desetiminutové délce, za kterou se ovšem pimlouvají nejen naši poslucha i, ale i panelisté z rzných przkum. Ti také konstatují, že díky elektronickému spojení s velkou Svobodnou Evropou (RFE-RL) máme více zahraniních informací než jiné eské stanice a picházejí také rychleji. Navíc pro nás je dobrá zpráva - také zpráva. Na stanici Ro 6/RSE pracuje v souasné dob jen 18 zamstnanc. Na vysílání se ovšem podílí ada stálých externích spolupracovník. Ve všední dny vysíláme 18 a pl hod. o víkendu 16 hodin denn. Vlastní redakce Ro 6/RSE je pi velmi malém potu zamstnanc rozdlena na malé pracovní skupiny (vnitropolitickou, zahraniní, zpravodajskou, živá vysílání), které mezi sebou na jedné stran zdrav soutží, ale souasn prakticky každodenn spolupracují. Hlas Ameriky, BBC, naši korespondenti z Moskvy a Paíže a donedávna i Deutsche Welle pro nás pipravovali informace o postojích nejvlivn jších zemí k svtovým i našim problémm. Pokrauje spolupráce s jinými stanicemi eského rozhlasu. Existuje i spolupráce s Respektem a Hospodáskými novinami, které pro nás pipravují pravideln novinky z burzy. Dležité je, že díky slovenskému oddlení RFE/RL vysíláme denn 4 hodiny také slovensky a jako jediní v této míe posilujeme pokraující vzájemné povdomí eského a slovenského národa. Díky úsp chu joint venture RSE seským rozhlasem pokrauje finanní podpora z Washingtonu. Nejv tším evropským problémem, kterým se naše stanice v roce 1999 zabývala, byla pirozen balkánská krize. Permanentn jsme dávali informace do historických i aktuálních souvislostí, udrželi vcný a klidný tón, nerozdmychávali vášn a kladli velký draz na obsah i dopad vysílání. Mli jsme výhodu, že z velké RFE nám docházela ada ov ených informací zady pramen, které v té chvíli ješt nebyly veské republice bžn dostupné. Byli jsme velmi trpliví a co nejpesnjší. Snažili jsme se také opatrn nacházet ešení a východiska (vetn napíklad nkterých diplomatických krok Ruska). Stále jsme zdrazovali nad ji v konené diplomatické ešení. Ve vysílání se objevily nejen eské politické osobnosti s rznými názory, ale také ada velvyslanc a politik cizích. Hodn místa jsme vnovali eské pomoci Kosovu, vysílání se úastnili i pedstavitelé Nadace lovk v tísni anebo Charity. V roce 1999 vydala agentura STEM/MARK kvalitativní výzkum Ro 6/Rádia Svobodná Evropa s podtitulkem Základní postoje a názory poslucha. Takto podrobná studie vyšla o naší stanici poprvé v historii. Výsledek postoj a názor je bezesporu velmi pozitivní. RFE/RL zase nechala pipravit podrobné hodnocení našich poad na tém 50 stranách v anglitin. Bylo zhotoveno na základ podrobného hodnocení sedmi anonymních panelist zeské republiky a jednoho kontrolního hodnotitele, experta z USA. Celkov se hodnocení oproti stejné práci provedené ped rokem zlepšilo. Dostali jsme vysoké známky ve všech kategoriích. Namátkou uvedu alespo nkteré: žurnalistická kvalita, informaní hodnoty, vybalancovanost program, objektivita i pi zachování širokého názorového spektra, relevantnost témat ve vztahu k zájmu posluchae, vysoká kvalita eského jazyka, prezentace, atd. Konfederace politických vz, Kutná Hora, udlila RSE Pamtní medaili III. Odboje za pomoc demokracii v minulosti i v souasnosti. Komentátor Jan Jn obdržel Cenu Ferdinanda Peroutky za rok V kulturní oblasti spolupracujeme s Nadací Zdeny

11 Podhajské, která každý msíc organizuje pod naším patronátem koncerty vážné hudby a v lét 1999 jsme byli patrony Mezinárodního socha ského sympozia v Krušných horách. Náš poslucha je podle rzných przkum zpravidla lov k s vyšším vzdláním a širokým rozhledem anebo aktivní oban, který prost cítí potebu rozšiovat své vzdlání a konfrontovat své názory s názory dobrých publicist. Zpravidla se nespokojuje s pasivní konzumací informací, ale klade otázky a chce se orientovat v relativn nové skutenosti, která jej obklopuje. Hledá souvislosti asto i v daleké minulosti. Vždycky budeme stanicí menšiny (by dležité), která se o politiku a ekonomii zajímá hloub ji anebo v politice a ekonomii pímo psobí. Dokládají to i nejnovjší výsledky przkumu Media projektu. Ro 6/RSE je v poslechovosti na pátém míst veské republice mezi více než 80 stanicemi v kategorii vysokoškolsky vzdlaných lidí: 9,8% za posledních 14 dní, 8,1% týdn, 5,7% denn (podstatný vzestup). Z míst jsme na tom nejlépe v Praze, kde nás poslouchá 4,9% obyvatel za posledních 14 dní, 4,4% týdn a 3,1% denn. Zcela nahoe se objevujeme v rzných przkumech zabývajících se dv ryhodností. S technickou modernizací stále rostoucí handicap máme nepochybn v tom, že vysíláme pouze na stedních vlnách. Vková struktura poslucha je podle grafu z przkum pomrn vyrovnaná, nižší ovšem u nejmladší populace. A práv proto jsme zaali pravideln vysílat nikoli o mladých, ale s mladými. Struktura programu 77% zpravodajství a publicistika 10% vzdlávací poady 6% náboženské poady 3% literární poady 1% kulturní poady 1.2. Regionální vysílání Ro 5 regionální studia Mgr. Pavel Pecháek šéfredaktor Ro 6/RSE Zatímco v roce 1998 slavil 75 let své existence eský rozhlas, o rok pozdji si kulatá výroí pipomínali hned ve t ech z jeho osmi regionálních studií: 50 let vysílání v Olomouci, 70 let v Ostrav a 75 let v Brn. Rok 1999 byl pro regionální vysílání rokem stability a mírného pokroku. Ojedinlým veejnoprávním fenoménem z stalo postavení eskobud jovického studia v jihoeském regionu. V nov rekonstruované budov s výrazným interiérem a supermoderním rozhlasovým vybavením prodloužili o 2 hodiny program v Hradci Králové, velmi dobe se etablovala nov zízená liberecká redakce. Patrn nejboulivjšími promnami prošla v roce 1999 Regina Praha, nebo ve tech vlnách postupn pešla na formát metropolitního zpravodajsko-publicistického rádia. Prostor, který ve stedních echách Regina Praha uvolnila, si mezi sebe rozdlila "okolní" studia (Plze, eské Budjovice, Hradec Králové a Ústí nad Labem). Programové zm ny smovaly hlavn k vtší dynamice, pehlednjšímu programovému schématu a k živjšímu víkendovému vysílání. V polovin roku se sjednotil as zaátku regionálního vysílání: ranní program studií tak v pt hodin logicky navazuje na pirozený šev mezi noním a ranním vysíláním eského rozhlasu 2 - Praha. Významným zásahem do organizace programu vtšiny studií bylo zavádní sofistikovaného výbru hudby pomocí softwarového nástroje Selectoru. Pod vynikajícím metodickým vedením se však hudební programování v eském rozhlase velmi rychle profesionalizovalo. Výrazným zlomem byl rok 1999 pro zpravodajství spolu s celoplošnými stanicemi pešla i regionální studia na moderní zpravodajský systém Avstar, hradecké studio pak

12 implementací audiosystému Dalet o rok pedbhlo celý rozhlas. Digitální zpracování zvuku a jeho penos prostednictvím intranetu se ale prosadilo i tam, kde Dalet ješt nemají. Snížila se tak závislost tv r ích pracovník na technickém personálu a nároky na telekomunikaní linky, roste produktivita práce redaktor a jejich operativnost. eský rozhlas Brno Ruzbeh Oweyssi intendant regionálních studií Jubilejní 75. rok byl pro brnnské studio nejen rokem oslav, ale pedevším rokem pokroku ve vtšin dležitých oblastí innosti. Zlepšili jsme program, zvýšili jsme poslechovost i podíl na trhu, došlo k personálním zmnám na nkterých klíových pozicích. I tyto zmny jsou p edpokladem rychlejšího vývoje v oblastech, v nichž dosud cítíme dluhy: v promotion, v obchodní innosti, ale i ve zpravodajství a publicistice. etné programové zmny a inovace, které jsme provád li v prbhu celého roku, mly naplnit naše rozhodnutí z ledna 99. Tehdy jsme si pedsevzali oslovovat vtšinového posluchae cílové skupiny 40 plus, a to programem, který kombinuje aktuální regionální zpravodajství a služby s pozitivn ladnou publicistikou, asto zábavnjšího charakteru; hlavn o víkendech pak chceme více erpat z kulturního bohatství regionu. Snažíme se vybudovat si image nejlépe informovaného, nicmén vlídného, pátelského a také užiteného rádia pro každého Moravana. Toto zam ení se nyní ukazuje v souladu s novými výsledky preferencí obyvatel a opakovan stoupající kivka poslechovosti našeho regionálního vysílání zejm správnost tohoto zamení potvrzuje. Za nejpodstatnjší programové zmny pokládám využití Selectoru ve vtšin živ odbavovaných poad a zcela nové programové schéma víkendového vysílání; práv o víkendech je hudební tvá stanice, vytváená ve všední dny pevážn pomocí Selectoru, doplnna a rozšíena o komponované poady vážné hudby, folklóru, folku, jazzu a dalších menšinových žánr. O víkendech podporujeme kulturutvornou roli stanice také poady literárními, zábavn naunými, poady náboženskými i poady pro menšiny a o menšinách. Jedním z takových zdailých menšinových poad je nap. cyklus erný Petr, který získal na loské rozhlasové p ehlídce Report 1. cenu v publicistice. Ovšem i ve všednodenním vysílání, které jsme vloni rozšíili na 13 hodin, zbylo jen velmi málo poad i blok, které neprošly alespo inovací. Dobré ráno získalo pevnou strukturu, vtší dynamiku a také nové externí moderátory, hlavní publicistické bloky Apetýt a Rendez-vous posílily p edevším hudební složku a kontakt s posluchai, pravidelnost a ád získaly i polední hudební poady. Nejvíce se ovšem zmny ve všední dny dotkly redakce zpravodajství a publicistiky: zavedli jsme hodinový rytmus zpráv po celý den, prakticky zcela nové regionální Radionoviny tikrát denn, novou podobu Radioburzy a Trhu práce, vysíláme pravidelnou Reportáž týdne, hlasatele-zprávae nahradili redaktoi, nov jsme obsadili redaktorská místa ve Zlín a Jihlav. Nový vedoucí redakce spolu s šéfredaktorem zavedli od prosince editoriální systém, díky nmuž se tém okamžit výrazn zlepšily všechny zpravodajské relace a také výrazn rozší ila spolupráce sro 1. Ani jednu z tchto programových zmn nepokládám za definitivn ukonenou, nicmén s trendem zm n jsem s jistou dávkou opatrnosti spokojen. Mnohem podstatnjší ovšem je, jak na zmny reagovali posluchai. Na bujaré oslavy to ješt možná není, nicmén poslední výsledky poslechovosti jsou nejlepší, jaké v Brn Media-projekt vbec kdy zaznamenal. Za stejn dležitou ovšem pokládám skute nost, že k rstu poslechovosti došlo za plnní všech veejnoprávních úkol studia. Potvrzuje se tak naše pesvdení, že veejnoprávnost a poslechovost spolu vbec nemusejí kolidovat, ba práv naopak: veejnoprávní rysy vysílání, jako jsou nap. rychlé a objektivní zpravodajství, poutavá publicistika, servisní a poradenské poady, partnerský a vstícný pístup k poslucha m, kultivovaná zábava a kulturnost v nejširším slova smyslu to vše by mlo

13 být spíše konkurenní výhodou oproti chudším komerním stanicím. (V souvislosti s komerními stanicemi ovšem nutno pipomenout specialitu brnnského mediálního prostedí a to znanou respondentskou zamnitelnost naší znaky a znaky komerního Rádia Brno: z przkum vyplývá, že ást našich starších poslucha uvádí nás práv coby Rádio Brno.) Na tchto poslechových pírstcích je pozoruhodné také to, že jich bylo dosaženo tém bez podpory klasických promoaktivit. Odd lení pro styk s veejností a obchod, oslabené vlastními personálními problémy, se totiž bohužel dokázalo soustedit pouze na akce související s oslavami 75. výroí studia, zatímco drobná a systematická propaganí práce (o obchodu ani nemluv ) se píliš nedaila. Teprve výmna na postu vedoucího tohoto oddlení vnesla do této dležité innosti nezbytnou koncepci; její správnost a úinnost ovšem proví až letošní rok. I pes p edešlé výhrady jsme ovšem mohli být s nkterými tzv. oficiálními akcemi k 75. výroí pravidelného brnnského vysílání spokojeni, pesnji: reakce i poet návštvník ukázaly, že spokojeni byli práv a pedevším oni. Silné hudební zážitky nabídly pedevším ti hudební koncerty, každý jiného žánru: svtová premiéra experimentálních skladeb brnnských skladatel Miloše Štdron a Pavla Blatného v podání orchestr Gustav Brom Big Band a skupiny Dama Dama - a dvakrát plné Janákovo divadlo pi koncertu sourozenc Ulrychových a slavnostním koncertu Státní filharmonie Brno, vysílaném pímým penosem na Ro 3. Vyprodané byly i oba folklórní slavnostní koncerty opt v Janákov divadle soubor Ondráš a BROLN v Besedním dom. Tém dva tisíce poslucha navštívilo naši budovu bhem Víkendu otevených dveí, velký zájem byl i o naši celodenní prezentaci na brnnském námstí Svobody. Poslucha i k nám chodili i celý jeden prosincový týden na promoakci Vánoní dárek, spojenou se stejnojmennou rozhlasovou soutží; pedvánoní program pak vyvrcholil charitativní aukcí výrobk dtí z ústav sociální pée, jíž se úastnili i zástupci politických elit regionu. Ale nespoléhali jsme se pouze na to, že poslucha i chodí k nám: my jsme zase vyjíždli nejmén jednou msín p ímo za nimi, a to v rámci akce Rendez-vous na cestách, kdy jsme vysílali ze všech vtších m st v regionu. Dobrý nápad byl ale oslaben nedostatenou propagací; podobn tomu bylo i s výstavou o historii našeho studia, která po celé záí probíhala v Mnínské brán v Brn. Tradin výrazná co do rozsahu i kvality byla naše produkce pro celoplošné stanice. Už její prmrný objem tém dv a pl hodiny denn! staví brn nské studio v této oblasti do podstatn jiné kategorie nežli všechna ostatní regionální studia a je i faktickým potvrzením Brna jako druhého kulturního centra republiky také v oblasti rozhlasových um ní. Kvalitu této produkce v loském roce potvrzují i nkterá odborná a oficiální ocenní: rozhlasová hra Arnošta Goldflama Budou vyvoláni jménem byla vybrána do nejprestižnjší svtové soutže Prix Italia a získala také estné uznání na Prix Bohemia, na pehlídce Bilance 99 se dokal úspchu Májový rájeek Dmitrije Šostakovie, Miloše Štdron, Olgy Je ábkové a Evy ehoové. Vysokou posluchaskou oblibu si udržují na Ro 2 Toulky eskou minulostí Josefa Veselého, na Ro 3 jsme si pipomnli naše výroí také šestnáctihodinovým živým vysíláním Den Brna na Vltav. Stále vzrstající tendenci ale jeví i spolupráce naší zpravodajské redakce s Ro 1. Loský rok byl také prvním pod novým, respektive staronovým vedením. I zmny, do nichž jsme se pustili, jsou vlastn staronové : vycházíme vstíc soudobým posluchaským preferencím, inovujeme a kultivujeme ovšem i to, v em byl program brnnské stanice tradin silný. Vzrstající posluchaský zájem o naše vysílání nás napluje opatrným optimismem i pro letošní rok. Ta opatrnost pak vyplývá p edevším z nejistoty ohledn vnjších vliv, mezi nž tentokrát nepoítám pouze konkurenci a definitivní zrušení Rozhlasu po drát, ale i klíové rozhodnutí celého eského rozhlasu o budoucnosti regionálního vysílání po zmn územn správního uspoádání republiky. Nepochybuji však o tom, že jakákoli koncepce tchto zmn bude muset p ihlédnout k výrazným

14 specifikm nejvtšího regionálního studia a p edevším k zájmm jeho stále pibývajících poslucha. PRVOVÝROBA Ludvík Nmec editel eského rozhlasu Brno rozhlasové hry 90 etba na pokra ování ostatní etby ostatní slovesná tvorba vážná hudba 260 jazz 32 folk 55 lidová 0 dechovka 0 hudební p enosy 85 živé hudební nahrávky STRUKTURA PROGRAMU zpravodajství 20% publicistika 9% hudba 51% (vetn specializovaných hudebních poad ) kulturní poady 5% zábavné poady 10% ostatní 5% (náboženské atd) eský rozhlas eské Budjovice eskobudjovické studio eského rozhlasu oslovovalo v roce tisíc obyvatel jižních, ale i stedních a západních ech. eský rozhlas eské Budjovice tak byl po celý rok nejen nejposlouchanjší rozhlasovou stanicí svého regionu, ale také nejúspšnjším studiem eského rozhlasu. Nejvtší úspch mly už tradin Písniky pro radost, vysílané denn od 10ti do 12ti hodin. Tento poad dramaturgicky pipravují posluchai, kteí si jednotlivé skladby objednávají. Akoliv vtšinovým žánrem poadu byla i v roce 1999 dechovka, proniká do programu stále výraznji také folk a country i stední proud.

15 Významné místo zaujímá studio jako tvrce vlastních zpravodajských relací. V roce 1999 se - v souvislosti s pechodem Reginy Praha na formát metropolitního rádia, eské Bud jovice s chutí chopily píležitosti zabezpeovat zpravodajství ze stedoeských okres Píbram a Benešov u Prahy. Zatímco ve vtší ásti píbramského okresu je eskobudjovické vysílání dobe slyšitelné, na Benešovsku tomu tak již není. Proto eský rozhlas u inil první kroky k získání dalších kmito t, které mu umožní poskytovat místní veejnoprávní vysílání i obyvatelm zmín ného území v sousedních stedních echách.vzhledem k náronosti tohoto úkolu se žel výsledek dá ekat nejd íve v roce K vtší aktuálnosti vysílání pispla digitalizace zpravodajské smny a instalace strukturované kabeláže firmou Logica. Soubžn s tímto krokem byli všichni redaktoi vybaveni mobilními telefony a na nejexponovanjších PC byl instalován stihový program Wavelab. Ten v kombinaci s používanými minidisky dovoluje velmi rychlé zpracování píspvk a jejich odeslání elektronickou poštou, a už do Radiožurnálu, nebo na vlastní vysílací pracovišt. Je potšitelné, že redakní tým eskobudjovického studia ml zájem tyto možnosti urychlen využít a v závru roku 1999 se jak redaktoi, tak technici intenzívn uili všechny novinky používat. Soubžn se zaala pipravovat digitalizace archivních snímk. Od rozšíil eský rozhlas eské Budjovice své vysílání na 13 hodin, to znamená, že vysílá již od páté hodiny ranní (díve od 6.00 hod.) do hodin. V rámci vysílání došlo v eských Budjovicích rovn ž k nkterým programovým zmnám.v sobotu od 9.30 do hodin byl zaveden k poad Radioporadna, který využívá telefonního záznamníku pro sbr posluchaských dotaz. Na ty pak lx týdn odpovídá píslušný odborník. V lét uvedlo studio poprvé Laskavé vlny Nadi Urbánkové. Dopolední plhodinový poad si každou sobotu získával své p íznivce. Proto dochází k Novému roku 2000 k jeho pesunu na vhodnjší dobu a reprízování. Zmnu rovnž doznal dechovkový poad Profily. Od ho zaal pipravovat Zdenk Vorá. S jeho osobou se zárove zmnila struktura kapel, o který se ctitelé dechovky dozvídají. Zvláštní ohlas pak mla sou innost s Jihoeskými listy na soutži Dechovka století. Po ti msíce dávali tenái deníku a posluchai dechovky své hlasy nejmilejší kapele i písnice. Vítzem se stala Veselka a písnika Moje eská vlast, dále pak Božejáci a Babouci.Všechny ti kapely pak na podzim úinkovaly za podpory studia v eskobudjovickém kulturním dom Metropol ped zcela vyprodaným sálem. Koncert s názvem Dechovka století se stal vyvrcholením snahy Ro B dát tomuto žánru, co mu náleží. Také v roce 1999 se eskobudjovické studio eského rozhlasu vnovalo nkterým mimoádným programovým poinm. Grant Ministerstva kultury umožnil natoit seriál o vstupu eské republiky do NATO a EU. Grant Fondu malých projekt Phare pak adu poad o podmínkách zemd lství v naší republice a v sousedním Rakousku z hlediska Evropské unie. Stále astji Ro eské Budjovice vysílal živ z terénu. Už ponkolikáté to bylo Prázdninové rádio. Každý pátek se odpoledne tak vysílal živ radioproud Fontána z turisticky atraktivních jihoeských mst. Zvláštním druhem vysílání byla úast eskobudjovických rozhlasák na Schwarzenberském kanálu na Šumav pi 200.výroí jeho založení. Mimo ádné bylo také vysílání z nejvtšího evropského veletrhu, zameného na úspory energie, který se uskute nil v rakouském Welsu. Vysílali jsme také z píseckého výstavišt pi Eko-Agro-Lesu. eský rozhlas se podílel i organizan na nkterých zajímavých akcích, které oslovily jihoeskou kulturní veejnost. Byl to p edevším Festival duchovní hudby v Prachaticích, který se už po tvrté konal ve spolupráci s Festivalovou kanceláí Emy Destinnové. Bhem

16 svého trvání se stal nejprestižnjší akcí msta Prachatice, kde má studio tradin velký poet poslucha. Dalším po inem v oblasti vážné hudby byl Zámecký koncert. Ten se uskutenil na zámku Bechyn v sou innosti s Mezinárodním oddlením eského rozhlasu se Slovenským rozhlasem v Bratislav. Také v roce 99 pokraovala tradice Betlémského svtla, realizovaná spolen s ORF Linz. I tentokrát pivezli eskobudjovití redakto i z Lince toto svtlo, které pedali v pímém penosu a za doprovodu dtského sboru Jit enka v centru pozornosti obyvatel jihoeské metropole do rukou biskupa A.Lišky a primátora M.Tettera. Svébytné postavení má literární redakce. O kvalit její produkce svdí vítzství dr.hany Krej ové v kategorii publicistických poad na Prix Bohemia Radio v roce 1999 v Podbradech za dokument o eších, žijících v rumunském Banátu. Literární redakce p ipravila v roce 99 ve spolupráci s Ro 3 osmidílnou etbu na pokra ování z knihy Vl.Macury Guvernantka. Unikátním projektem byla realizace sedmidílné etby z rukopisných deník Anny Lauermannové Mikschové, zmiující eské literáty pelomu 19.a 20.stol. V rámci umlecké tvorby vznikl za pomoci Jihoeské univerzity devítidílný seriál Láska nap í staletími a nkolik dalších dokumentárních poad, které nalezly uplatnní na stanici Vltava. Úspch slavily rovnž Staré povsti eské v interpretaci Zdeka Svráka. Tento titul výborn zhodnotilo také vydavatelství Radioservis. Spoleenskou prestiž získávalo studio i další inností klubu poslucha ek s názvem Saxana. Stranou zájmu nebyly ani humanitární akce, pedevším pravidelná úast na celorozhlasovém projektu Daruj krev s eských rozhlasem. eskobudjovickému studiu eského rozhlasu se da ilo v roce 1999 i po ekonomické stránce, a to díky zájmu o jeho vysílání. V prbhu roku se podailo prodat tém beze zbytku reklamní as. Investice do strukturované kabeláže, ukon ené víjnu 1999, pinesla menší nároky redakce na prostor. K obchodnímu využití formou pronájmu tak byly uvolnny stovky metr tvereních. Pronájmy se uskutení poínaje rokem Personální situace byla ve studiu stabilizovaná a fluktuace pracovník tém nulová. Pehled prvovýroby 1999: PhDr.Marie Šotolová editelka Ro eské Budjovice Rozhlasové hry 0 etba na pokraování 750 Ostatní etba 1560 Vá?ná hudba 0 Folklór 0 Jazz 0 Dechová hudba 0 Ostatní pop. hudba 0 Hudební penosy 120 živé hudební nahrávky 740 Struktura programu 1999:

17 Zprav. + public. 36% Hudba 59% Literatura 3% Ostatní 2% eský rozhlas Hradec Králové Zaátek roku 1999 byl pro nás ve znamení sthování, zabydlování a zvykání si. 26. února jsme ukonili zkušební provoz a pln za ali vysílat z nové budovy v Havlíkov ulici. Tomu pedcházelo nároné - jak jinak - sthování a píprava na pedání domu ve Vrchlického ulici pvodnímu majiteli. Ne každý se v novém hned cítil jako doma. Postupn ale ubývalo tch, kteí obas trochu bloudili, než se dostali ke svému pracovnímu stolu. Nejvtší atrakcí se stal zcela jednoznan editaní a odbavovací systém Dalet. Pes poátení obasné trucování se ale da ilo více a více lidem ho nejen "zkrotit", ale i "ochoit". Troufám si tvrdit, že dnes by už nikdo nemnil. Asi by se slušelo shrnout, že: po ad neúspšných pokus sehnat v Hradci Králové vhodný d m k rekonstrukci, snaze stavt na pozemku Ro, který jsme udrželi navzdory tomu, že se jednalo o jednu z nejsložitjších restitu ních kauz, se v záí 1998 koupil dm od eské národní banky; do konce roku 1998 se podailo nenásilnou formou vyst hovat nájemníky z byt v polovin dubna zaala rekonstrukce budovy za alo zkušební vysílání z nové budovy byl zahájen plný provoz jsme pedali budovu ve Vrchlického ulici pvodnímu majiteli. Program nezaznamenal žádných výraznjších zmn. Posílili jsme zpravodajství a publicistiku. Rozšíené zpravodajské relace Východoeské ozv ny vysíláme ve 13 hod. a aktualizovanou verzi v 15 hod. Souhrnný Den v regionu vysíláme v 17 hod. Poslední zpravodajství pinášíme ješt v 19 hod. Výrazn se zvýšil programový podíl filiálních redakcí v Pardubicích, Jiín, Vrchlabí a v Havlíkov Brod. V publicistice patí mezi nejoblíbenjší poady týdeník o životním stylu Šarm, rozhlasový receptá Hobby, magazín Leonardo, klubový poad Víc to nešlo, soutžní Kížovka (vysílaná i na Ro 2) a diskusní Kulaté stoly. Své tradiní p íznivce má i jeden z našich nejstarších program Va íme s Habadjem. Poda ilo se omladit moderátorský tým, v hudební složce vysílání se zvýšil podíl eské produkce. Pokra ovali jsme v pímých p enosech z významných akcí v regionu, jako nap. Divadlo evropských region, Jiráskv Hronov, Safari, CIAF - letecký den, Gastro, Velká Pardubická a Prix Bohemia Radio v Podbradech. Jako jediná rozhlasová stanice jsme mediálními partnery ligových fotbalist v Hradci Králové. Z veejných nahrávek byly nejvýznamnjší Galave er s vyhlášením výsledk ankety o nejšarmantnjší osobnost roku a vánoní soutž o eské jablko. Úsek pro styk s veejností a obchod pipravil adu akcí v souvislosti s otevením nové budovy. Oficiálního zahájení se zúastnila ada významných osobností, pipravili jsme Den otevených dveí (kolem 500 návštvník ) a vše vyvrcholilo Mediálním plesem (spolen s Deníky Bohemia a kongresovým centrem Aldis). V záv ru roku jsme v Hradci Králové ve spolupráci s Radioservisem oteveli první mimopražskou reprezentaní prodejnu eského rozhlasu.

18 V úseku techniky bylo nejdležit jším úkolem zvládnutí nových technologií. Z poátku roku jsme vysílali stídav ze staré i nové budovy s tím, že koncem února jsme pešli pln na nová pracovišt. Z pest hované technologie z pvodní budovy se postupn svépomocí budovala dv pomocná pracovišt. V novém provozu se podailo zvládnout i nkteré poátení problémy, jako hlídání výpadk elektrické energie a výroba signalizaního zaízení, kolaps systému Dalet a následný up-grade novjšího systému a závady technologie Klotz, kdy byly výrobcem vymnny veškeré napájecí zdroje a upraven software. V prbhu roku se podailo instalovat pomocný server pro píspvky od redaktor, zídit samoobslužné pracovišt a vybavit filiální redakce v Pardubicích, Havlíkov Brod a Vrchlabí stihovým programem a ovou poštou pro posílání zvuk do vysílání. S výjimkou nkolika mála jednotlivc zvládla technika i redakce pechod na nové technologie bez vážnjších problém a s úspchem. Do nového roku a nového objektu jsme vstupovali se stejným rozpotem na provoz jako v pedchozích letech. Díky pijatým opat ením v hospodaení se podailo plánovaný hospodáský výsledek splnit i navzdory vtším nákladm se sthováním, provozem nové budovy a údržbou stávajících objekt. Plán prmrného potu pracovník plníme na 90 %, máme o 6 zamstnanc mén proti plánu. Rok 1999 byl pro eský rozhlas Hradec Králové zcela mimoádný. Byl ale i velmi nároný a vyžádal si velké pracovní vyptí. Myslím si, že jsme to docela obstojn zvládli. To ale patí posoudit jiným. My už si zase zvykáme na bžný a normální život. Struktura programu Mgr. Petr Haš editel Ro Hradec Králové základní zpravodajství 7 publicistika 37 hudební poady 30 zábavné poady 3 kulturní poady 1 ostatní 22 Pehled prvovýroby rozhlasové hry 0 0 etba na pokraování

19 ostatní etby vážná hudba 0 0 folklór 0 0 jazz 0 0 dechová hudba 0 0 ostatní popul. hudba 0 0 hudební penosy 0 0 živé hud. nahrávky 0 0 eský rozhlas Olomouc Rok 1999 byl pro Ro Olomouc pedevším rokem jubilejních oslav 50. výroí innosti olomouckého studia. Pi této píležitosti jsme uspoádali adu programových, spoleenských i propaga ních akcí, které se setkaly s dobrým ohlasem u oban i poslucha. V programu jsme usilovali o jeho piblížení a sladní se zájmy a oekáváním vtšinového posluchae uplatnním people story, témat dne a celé škály rznorodých publicistických rubrik a píspvk, zamených ke každodenním starostem poslucha. V souvislosti s rozšíením vysílání od 5.00 hodin jsme uskutenili pestavbu dopoledního programu všedních dn do strukturovaných proud. Ve vysílání Ro Olomouc i pro Ro 3 Vltava jsme realizovali celou adu pímých penos a záznam z významných regionálních kulturních akcí vetn záznamu koncertu Pveckého sdružení moravských uitel v olomoucké Redut pro mezinárodní oddlení eského rozhlasu v rámci speciálního dne Euroradia EBU. Ukazuje se, že mladé olomoucké studio je schopné plnit všechny významné úkoly veejnoprávního rozhlasu nejen v regionu, ale i v celostátním a dokonce i mezinárodním mítku. V redakci zpravodajství a publicistiky, po zkušenostech z minulého roku, jsme zavedli do bžného provozu vlastní digitální systém editace, penosu a odbavování všech zpravodajských píspvk vetn oblastních redakcí v okresech. Pineslo to nejen zefektivnní práce, ale i vtší aktuálnost a autentinost zpravodajských informací. Celková kvalita regionálního zpravodajství z stala i v tomto roce na standardní úrovni jak pro vlastní, tak i celoplošné vysílání. Bolestí zstává naše zpravodajství o víkendech a svátcích a nevyrovnaná rozdílná práce jednotlivých smna. Pokud se týká obsahové nápln zpravodajství, sledovali jsme v prbhu roku vtšinu významných událostí v mstech i obcích regionu a také nkteré speciální problémy nap. v Olomouci stavbu supermarketu v zón obytných domk a výbr budovy pro nový krajský ú ad, v Perov situaci v policejním sboru a asté výbuchy ve mst, v Prostjov výbr pednosty OÚ a žloutenkovou epidemii, v Kromíži zápis historických zahrad do seznamu Unesco, v Jeseníku oslavy 200. výro í narození zakladatele lázní V. Priesnitze a v Šumperku problémy s rozsáhlou zimní kalamitou a odbytem mléka. Ze zahraniních událostí pipome me Kosovo, kam jsme dokonce vyslali s Charitou svého zpravodaje, následn pak otázky pobytu kosovských uprchlík u nás a úast našich voják v zahraniní misi. Naše publicistika se postupn vyma ovala z pílišné upovídanosti a prezentace

20 posluchasky nezáživných témat. Nejlépe si vedla pondlní varianta publicistických Aktualit - Psáno životem, pinášející pro posluchae atraktivní témata, zpracovávaná také investigativn. V rámci tvrteních Aktualit jsme vysílali poad Nový kraj, sledující vznik nových vyšších územn správních celk a zaleování do evropských struktur. Pro rok 2000 jsme ve spolupráci s Regionální agenturou pro rozvoj stední Moravy dokonce získali grant ze strukturálních fond na nový cyklus poad o EU. V oblasti slovesné tvorby jsme pro Ro Olomouc realizovali pravidelné víkendové dokumentaristické poady Toulky krajem a Rádio na návštv a speciální poady pro vysílací schémata o svátcích. Pokusili jsme se také o vtší nabídku slovesných poad stanicím Ro 2 a 3, ásten jsme uspli nkolika poady pouze na Ro 3 Vltava. Hudební redakce Ro Olomouc se zamila pevážn na využití významných hudebních událostí v regionu ve vlastním vysílání i v programu celoplošných stanic Ro 2 a 3. Zatím co u Ro 2 jsme nenalezli pochopení pro uplatnní našich nahrávek folkové hudby z celostátních pehlídek Zahrada - Námš na Hané a Dostavník Mohelnice, Ro 3 Vltava p ijala naše nahrávky z jazzových festival v Perov a Šumperku a dále nahrávky vážné hudby z Mezinárodní sout že F. Schuberta pro klavírní dua Jeseník, z festivalu Baroko 99 Olomouc, z Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc, z Mezinárodního festivalu K. Ditterse z Dittersdorfu v Javorníku a další. Hudební formát Ro Olomouc je v celém rozsahu vysílání generován selektorem, pouze speciální hudební poady tvoíme manuáln. Jednotlivé clocky jsme v prbhu roku upravovali na základ konzultací z výzkum poslechovosti. Drobné zmny se týkaly pravidelného rozvrstvení song jednotlivých kategorií uvnit clock i celého generovaného dne. Postupn jsme pikro ili k vtšímu uplatnní eské hudby. Ohlas na naše vysílání na základ korespondence, telefonát i rozhovor s posluchai je vesms kladný: líbí se pestrost a rznorodost programu, zajímavost pinášených informací, zaazování oddechových a zábavných prvk a dobrá míra kontaktnosti vysílání. V prb hu roku jsme dosáhli v prvním pololetí potu 52 tisíc poslucha v kategorii vera, ale tento potšitelný stav se nepoda ilo dále udržet. V celoroním prmru byl však zachován vzestupný trend s nárstem cca o 10 tisíc poslucha oproti roku V rámci oslav 50. výroí studia Ro Olomouc jsme uskutenili Reprezentaní ples, Den otevených dveí, dlouhodobou soutž o hodnotné ceny ze znalosti našich poad a na závr slavnostní koncert SO Ru v olomoucké Redut, vysílaný v pímém penosu na Ro 3 Vltava a další akce. Rovnž jsme se prezentovali pi 19 pímých penosech z významných akcí v celém regionu. Pro mediální spolupráci s našimi partnery jsme uzaveli 33 smluv a dalších 16 smluv o bártrové spolupráci pi vzájemné propagaci. Našimi partnery byli nap. Moravská filharmonie Olomouc, Universita Palackého Olomouc, Dm kultury Šumperk, Msto Jeseník, Sdružení K. Ditterse Javorník, Dtské centrum Topolany a další. Hospodaení studia Ro Olomouc bylo i v roce 1999 na velmi dobré úrovni. Všechny pidlené prostedky jsme vynakládali smyslupln bez zbytených ztrát. Celkový hospodáský výsledek po ítá s úsporou cca 2,5 mil. K vetn neerpané rozpotové rezervy. Investi ní akce nebyly v roce 1999 realizovány a opravy se týkaly pouze vzduchotechniky, akustických a vstupních dveí. Technika zajišovala každodenní vysílací provoz, výrobu poad i promospot a pímé penosy a záznamy koncert i jiných programových akcí. Modernizace technického vybavení se omezila na pipojení satelitního pijímae, instalaci osmistopého digitálního záznamu, vybavení vozu VW Transportér mobilním penosovým zaízením a výmnu závrového stojanu. Olomoucké studio Ro m lo v roce 1999 celkem 48 zamstnanc (46,1 úvazku). Ve druhé polovin roku probhlo výbrové ízení na funkci editele studia Ro Olomouc,