Možnost využití železniní dopravy v Jihoeském kraji. Bc. Matj Toman

Transkript

1 Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Možnost využití železniní dopravy v Jihoeském kraji Bc. Matj Toman Diplomová práce 2009

2

3

4 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne 25. kvtna 2009

5 SOUHRN Tato práce je zamena na možné využití železniní dopravy pi peprav zboží za využití železniní vleky a kombinované dopravy. Práce se dále zamuje na analýzu a vyjádení náklad spojených s železniní dopravou a jejich následné porovnání s dopravou silniní a dopravou kombinovanou. KLÍOVÁ SLOVA železniní vleka, silniní peklada Mobiler, železniní doprava, silniní doprava, kombinovaná doprava, náklady TITLE Possibility of use of railway transport in South Bohemia territory ABSTRACT This work is focused on possible use of railway transport of goods, on works railway and combined transport. Work is also focused on analysis and formulation of costs linked with rail transport and their following comparison with road transport and combined transport. KEYWORDS rail terminal, road freight handler Mobiler, railway transportation, road transportation, combined transportation, costs

6 Podkování Na tomto míst bych rád podkoval doc. Ing. Jaromíru Širokému, Ph.D. za cenné pipomínky a odborné rady, kterými pispl k vypracování této diplomové práce. Za poskytnutí interních informací dkuji spolenostem Rail Cargo Austria AG, SŽDC, s.o. a spolenosti D Cargo, a.s.. Dkuji také paní Julii Egger ze spolenosti Rail Cargo Austria AG, panu Josefu Knz ze spolenosti D Cargo, a.s. a v neposlední ad panu Josefu Jiikovi vedoucímu dopravy podniku MADETA, a.s. za ochotu a trplivost.

7 OBSAH ÚVOD JIHOESKÝ KRAJ Prmysl Dovoz a vývoz Jihoeského kraje Doprava Silniní doprava Železniní doprava Vodní doprava Letecká doprava MOŽNOSTI PEPRAVY ZBOŽÍ V JIHOESKÉM KRAJI Železniní doprava Možnost provozu vleky Vhodná peprava po železnici Kombinovaná doprava Systémy kombinované pepravy Silniní peklada Mobiler Silniní doprava NÁKLADY NA PEPRAVU PI VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUH DOPRAVY Charakteristika podmínek pepravy Náklady pi provozu silniní dopravy Náklady pi provozu vleky Náklady pi provozu silniního pekladae Mobiler... 54

8 3.5 Shrnutí ZÁVR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PÍLOH... 68

9 ÚVOD Železniní doprava v Jihoeském kraji má letitou tradici. V jihoeském krajském mst, tedy v eských Budjovicích, byla vybudována první železnice na evropské pevnin. Byla to konspežná železnice na trati eské Budjovice Linec. Tuto železnici lze díky jejímu konstruknímu a organizanímu ešení považovat za pedchdkyni dnešní moderní železnice. Úspchy konspežné železnice byly významným impulzem pro navázání obchodních styk, které dále prohlubovala moderní železnice. Železnice tím pádem již tém 200 let spoluutváí charakter a tvá regionu. Železnice v Jihoeském kraji pesáhla místní význam, nebo sehrála významnou roli pi formování souasné tváe Evropy. Tato oblast pedstavovala dležitou lokalitu, která byla spojená s ešením závažných mocenskopolitických záležitostí minulého století. Tato skutenost poukazuje na významné geografické postavení Jihoeského kraje a celé eské republiky. Dležitost železnice nespoívá pouze v historickém významu, její hlavní pednosti jsou v nízké energetické náronosti a v možném ulehení silniní doprav. Neuspokojivá situace na eských silniních komunikacích je v Jihoeském kraji o to horší, že eká na výstavbu tolik potebné dálnice D3. Pevážn tranzitní charakter dopravy v této oblasti neúnosn zatžuje krajské komunikace. Tato situace je obtížn ešitelná a možný rozvoj železniní dopravy v kraji nabízí urit ulehení penesením ásti dopravy vznikající v míst na železnici. Nízká energetická náronost železniní dopravy ulehuje zátž životního prostedí, které je nejvtším bohatstvím Jihoeského kraje. Pes své nesporné výhody železniní doprava neustále ztrácí svou konkurence schopnost v porovnání s dopravou silniní. Na vin je nejen uspchaná doba, která chce vše co nejdíve nejlépe ihned, ale i nároky železnice, jež jsou kladeny na organizaci dopravy možných zákazník. Nesnadný pístup na železnici spolen s asovou nároností železniní dopravy kladou velké požadavky na logistický pístup k doprav. Všechny tyto aspekty odsunují železnici do pozadí zájmu nejen malých a stedních podnik, ale i podnik velkých, jež byly v minulosti prkopníky v inovacích spojených s touto dopravou. Pesto však železnice nevzdává svj nerovný boj s mladší a flexibilnjší konkurencí pedstavovanou dopravou silniní. Nové inovativní technologie vyrovnávají síly na poli v boji o potencionálního zákazníka. Nadšení z nových technologií však asto pechází ve zklamání 9

10 z trvajícího nezájmu o tuto dopravu. Tento nezájem je rovnž zpsoben špatným jménem, jež si železnice u svých zákazník vybudovala. Cílem této práce je analýza možností zvratu tohoto stavu. Práce poukazuje na potenciál železniní dopravy v Jihoeském kraji a na možné rozšíení oblasti psobnosti této dopravy. 10

11 1 JIHOESKÝ KRAJ V Jižních echách se již v dávných dobách objevovala první osídlení. Umožnily to dobré podmínky k životu, zapíinné vhodnou geografickou polohou a dobrými pírodními podmínkami. Území tradin zamené na zemdlskou výrobu s rozvinutým rybníkástvím a lesnictvím bylo ve dvacátém století ovlivnno prmyslovou výrobou. Význam pírodního i kulturn historického bohatství potvrzuje rychle se rozvíjející cestovní ruch. Píhraniní charakter regionu, který v minulosti pro toto území znamenal mnoho starostí, se v poslední dob stává jeho pedností, nebo pináší možnost úzké spolupráce se západními zemmi Evropské unie. (1) Dle nomenklatury územních statistických jednotek NUTS (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) leží Jihoeský kraj ve stát eská republika CZ, na území eská republika CZ0, spolen s Plzeským krajem tvoí oblast Jihozápad CZ03. Jihoeskému kraji, dle NUTS, náleží kód CZ031. Kraj je dále rozdlen do sedmi okres, které jsou uvedeny v následující tabulce. (2) Tabulka 1 Pehled okres Jihoeského kraje Kód (NUTS) Okres Poet obyvatel (tis.) Rozloha (tis. km²) Hustota zalidnní (o. / km²) Poet obcí CZ0311 eské Budjovice , CZ0312 eský Krumlov , CZ0313 Jindichv Hradec , CZ0314 Písek , CZ0315 Prachatice , CZ0316 Strakonice , CZ0317 Tábor , Zdroj: (2) + (3) Jihoeský kraj je geograficky pomrn uzaveným celkem, jehož jádro tvoí Jihoeská kotlina s eskobudjovickou a Teboskou pánví. Na jihozápad jej obklopuje Šumava, dále 11

12 pak výbžky Brd, Stedoeská žulová vrchovina, eskomoravská vrchovina a Novohradské hory. Rozloha a struktura pdního fondu jsou uvedeny v následující tabulce. Pdní fond Pdní fond Struktura Rozloha (ha) Zemdlská pda Lesní plochy Vodní plochy Zastavné plochy Ostatní plochy Obrázek 1 Zdroj: (4) Rozloha a struktura pdního fondu Jihoeský kraj, jako vyšší územní samosprávný celek eské republiky epubliky, byl vytvoen v roce Název Jihoeský kraj je používán od 30. kvtna 2001, piemž díve byl nazýván krajem Budjovickým. Statutárním mstem tohoto kraje jsou eské Budjovice. Území kraje se pevážn nalézá na jihu ech, oblast kolem Daic však zasahuje do historického území Moravy. Také území kolem eských Velenic, nazývané Vitorazsko, bylo až do roku 1920 souástí rakouské spolkové zem Dolní Rakousy. Jihoeský kraj se svou rozlohou km² pedstavuje 12,8 % celkové rozlohy eské republiky a po Stedoeském kraji je to rozlohou druhý nejvtší kraj v eské republice. Na tomto území se nachází celkov 623 obcí, z nichž 53 nese status msta. V kraji žije obyvatel, piemž z tohoto údaje spolen s rozlohou km² vyplývá, že v Jihoeském kraji je nejmenší hustota osídlení v zemi a to 62 obyvatel na kilometr tverení. (3) Sousedy Jihoeského kraje tvoí spolen se tymi eskými územními celky také dv zahraniní zem. eské územní celky jsou na západ Plzeský kraj, který spolen s Jižními echy tvoí již výše zmínnou oblast Jihozápad. Dále mezi sousedy patí na severu kraj 12

13 Stedoeský, na severovýchod kraj Vysoina a na východ Jihomoravský kraj, reprezentován kratikým úsekem spolených hranic. Jižní hranice republiky jsou tvoeny spolkovou zemí Nmecko spolen se spolkovou zemí Rakousko. Na jihozápad hranici tvoí nmecká spolková zem Bavorsko a na jihu je hranice tvoena rakouskými spolkovými zemmi Horní a Dolní Rakousy. 1.1 Prmysl Hrubý domácí produkt Jihoeského kraje v roce 2007 inil K, to pedstavuje 5,37 % celkového hrubého domácího produktu eské republiky. Jihoeský kraj má pedevším zemdlský charakter. Ekonomickou strukturu turu však tvoí z velké ásti další prmyslové odvtví spolen s poskytováním služeb, jak naznauje uvedený graf. &! $% '(! )!./), $ $"! ( " $%$ $ - " $"!)! 2! 3)$ #$% &! '!" ( *)! + )! 01 Obrázek 2 Zdroj: (5) Ekonomická struktura Jihoeského kraje Nejvtší ekonomickým pínosem pro Jihoeský kraj je turistický ruch, což se v ekonomické struktue kraje projevuje vysokým podílem výdlk plynoucích ze služeb pro 13

14 turisty a z jejich ubytování. Do tohoto segmentu lze zaadit ubytování a stravování, nemovitosti, pronájmy, podnikatelské innosti a také obchod a opravy. V kraji jsou také rozšíené tradiní výdlené odvtví, jakými jsou zemdlství, lesnictví a rybolov. Rybolov je rozšíen zejména na Tebosku. Nezanedbatelnou ást ekonomické struktury kraje tvoí odvtví stavebnictví a zpracovatelský prmysl, které pedstavuje pibližn stejné procento zastoupení. Pro železniní dopravu, která je vhodná pro pepravu objemných náklad a hromadného substrátu, se jako nejvýhodnjší nabízí stavebnictví, zpracovatelský prmysl a zemdlská produkce. Stavebnictví nezahrnuje pouze výstavbu nových objekt, ale i tžbu stavebních surovin, jež má v kraji velký význam. Tžba ostatních nerostných surovin je zanedbatelná, vzhledem k absenci významných ložisek. Nejvíce se tží stavební kámen, s ložisky v Plešovicích Holubov, v Prachaticích a v Písku. Produkce této suroviny stoupla v období let o 55 %. Štrkopísky pedstavují další dležitou surovinu v kraji. Bohatá ložiska této suroviny nalezneme v oblasti obcí Halámky, Planá, Vrábe a Suchdol, piemž Suchdolský písek je všeobecn považován za velmi kvalitní materiál. Ložisko Bohunice poskytuje takovou zásobu cihláských surovin, že Jihoeský kraj spolen s Jihomoravským krajem tvoí nejvtší zásobárnu této suroviny v eské republice. Kdysi významná tžba grafitu v eském Krumlov byla ukonena v roce 2003, naopak byla obnovena tžba bentonitu na ložisku Maršov.(6) Zpracovatelský prmysl soustedný zejména v okolí mst eské Budjovice, Strakonice a Tábor zahrnuje nkolik odvtví zobrazených v následujícím grafu. Možnost dostatené poptávky pro železnici pedstavují zejména podniky, zabývající se výrobními odvtvími strojním a devozpracujícím. Možného budoucího zákazníka však železnice mže nalézt v podnicích zabývajících se textilní a odvní výrobou, nábytkem i potravinami. 14

15 Obrázek 3 Zdroj: (5) Struktura zpracovatelského prmyslu V Jihoeském kraji hraje rovnž nezanedbatelnou roli tžba deva. Pestože plošná výmra zemdlské pdy klesá díky vzniku trvalých zatravnných ploch, rozloha lesních porost v roce 2007 vzrostla. V roce 2007 z rozlohy Jihoeského kraje ha, inila výmra zalesnné pdy ha, což znamená mezironí vzrst o 152 ha. Tato plošná výmra zalesnné pdy pedstavuje e 37,4 % celkové plochy kraje, což je pátá nejvyšší hodnota v eské republice. Prmr eské republiky je 33,7 %. Hlavními oblastmi tžby deva jsou Šumava spolen s Novohradskými horami. (6) 1.2 Dovoz a vývoz Jihoeského kraje Pro následující analýzu je nutné statistické zaazení sledovaného území, jímž je Jihoeský kraj. Pro toto rozlenní je použito klasifikace NUTS popsané výše, respektive klasifikace statistických jednotek CZ-NUTS. Sledovaný kraj je jako územní jednotka na úrovni NUTS 3, což jsou kraje. Sbr dat byl uskutenn a vyhodnocen pomocí metodiky sbru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi lenskými státy Evropské unie, tzv. Intrastatem, spolen s eským statistickým úadem. Pro vývoz jsou použity výsledky Intrastatu a pro dovoz poskytuje informace eský statistický úad. Zboží je rozdleno dle nomenklatury SITC 1 (Standard International Trade Classification), pedstavující mezinárodn uznávané lenní pepravovaného zboží. 15

16 Hodnoty pro dovoz jsou sledovány jen na úrovni NUTS-1, která je tvoena celou eskou republikou. Z tohoto dvodu ve své práci dále neuvádím hodnoty dovozu, nebo na úrovni NUTS-3, tedy na úrovni kraje, jsou tyto údaje pouze odhadem a mohou být nepesné a zavádjící. Nejvtší hodnotu vývozu z Jihoeského kraje vytváí obchod se spolkovou zemí Nmecko, jehož podíl na celkovém vývozu inil v roce ,8 %. Druhým nejvtším zahraniním partnerem pro kraj je s podílem 19 % z celkové hodnoty vývozu Rakousko. Pro Rakousko Jihoeský kraj pedstavuje nejvýznamnjšího obchodního partnera mezi kraji eské republiky. Z Jihoeského kraje do Rakouska je nejvyšší hodnota vývozu v bžných cenách (mil. K). Následující tabulka udává hodnoty vývozu z Jihoeského kraje podle vybraných zemí v roce 2007 v bžných cenách (mil. K). Tabulka 2 Vývoz z Jihoeského kraje podle vybraných zemí v roce 2007 VÝVOZ Vývoz z Jihoeského kraje podle vybraných zemí v roce 2007 z toho R, kraj Celkem EU 27 Nmecko Francie Itálie Rakousko Polsko Slovensko Vývoz v bžných cenách (mil. K) eská republika Jihoeský kraj Podíl na vývozu kraje (%) eská republika Jihoeský kraj 100,0 85,3 30,7 5,4 4,9 4,6 5,9 8,7 100,0 89,3 36,8 7,6 4,9 19,0 3,7 4,3 Zdroj: (7) Nejvýznamnjší z vývozních komodit, rozdlených dle mezinárodní klasifikace zboží SITC 1, pro Jihoeský kraj, jsou stroje a dopravní prostedky, které se na celkovém vývozu podílí 55,1 %. Dalšími významnými komoditami jsou polotovary a materiály, spolen s prmyslovým spotebním zbožím, podílejícími se na celkovém vývozu 15,5 % a 12,5 %. Vývoz zbylých komodit je znázornn v následující tabulce. 16

17 Tabulka 3 Vývoz z Jihoeského kraje podle tíd SITC v roce 2007 Zdroj: (7) 1.3 Doprava Jihoeský kraj leží na významné dopravní ose Sever Jih plánované transevropské dopravní sít (anglicky Trans-European Transport Networks, zkratka TEN-T). Transevropská dopravní sí pedstavuje sí silniních a železniních koridor a tah, mezinárodních letiš a vodních cest. Základním dvodem jejího zízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodní sfée. Byla schválena Evropským parlamentem v roce Sí TEN-T zahrnuje km silnic, km železniních tratí, 330 letiš, 270 námoních pístav a 210 vnitrozemských pístav. V roce 1994 bylo zaazeno 14 nových projekt. V roce 2004 byl jejich poet zvýšen na 30. Jejich realizace má být dokonena do roku (8) 17

18 Celková délka silnic a dálnic v roce 2007 byla 6135 km z toho: 16 km dálnice, Silniní doprava 663 km silnice I. tídy, 1636 km silnice II. tídy, 3820 km silnice II. tídy. Jihoeským krajem jsou vedeny ti tahy mezinárodního významu, které znázoruje následující mapa. Jedná se o tahy E55, E49 a E 551. (9) Obrázek 4 Zdroj: (10) Mapa silniní a dálniní sí Jihoeského kraje Mezinárodní tah E55 pedstavuje spojení Skandinávie s eckem. Mezinárodní tah E55 na území eské republiky spojuje hraniní pechod s Nmeckem Cínovec a hraniní pechod s Rakouskem Dolní Dvoišt. Na území Jihoeského kraje je tento mezinárodní tah zastoupen silnicí I. tídy. I/3. Tato komunikace pedstavuje spojení s nejvtším dopravním zatížením. Intenzita dopravy na této komunikaci pesahuje 10 tisíc vozidel denn a v nkterých úsecích dokonce 20 tisíc vozidel denn. Kapacita této komunikace v souasné dob dosáhla maxima. 18

19 Neuspokojivá situace panuje zejména na úseku eské Budjovice Dolní Dvoišt, kde ron dochází k desítkám závažných dopravních nehod. Další významnou dopravní tepnu pro Jihoeský kraj pedstavuje mezinárodní tah E49, vedoucí z nmeckého Magdeburgu do rakouského hlavního msta Víde. Na eském území vede mezinárodní tah E49 z hraniního pechodu s Nmeckem Vojtanov u Chebu na hraniní pechod s Rakouskem Halámky. Na území Jihoeského kraje tento tah pedstavují silnice I. tídy. I/20 Plze eské Budjovice, silnice I. tídy I/3 zmiovaná výše, silnice I. tídy I/34 eské Budjovice - Svitavy a silnice I. tídy Veselí nad Lužnicí rakouský hraniní pechod Halámky I/24. Silnice I. tídy. I/20 a I/3 pedstavují nejen významný mezinárodní tah, ale i významné spojení Jihoeského kraje s Prahou. S denní intenzitou dopravy nad 10 tisíc vozidel patí mezi nejvytíženjší komunikace v kraji. Mezinárodní tah E 551 v rámci Jihoeského kraje pedstavuje propojení krajského msta eské Budjovice a tím tedy i Jihoeského kraje s dálnicí D1 ve mst Humpolec. Mezinárodní tah E 551 tvoí na území kraje silnice I. tídy. I/34 eské Budjovice Svitavy. Intenzita této komunikace se pohybuje kolem 10 tisíc vozidel denn. Další významnou dopravní tepnou na území Jihoeského kraje je z ásti dokonená rychlostní komunikace R4. Rychlostní komunikace R4 nabízí alternativní propojení Jihoeského kraje s Prahou, umožnné silnicí I. tídy. I/20 na R4, napojenou v Nové Hospod u Písku a vedoucí z eských Budjovic do Plzn. Rychlostní komunikace R4 z Nové Hospody pokrauje pes Strakonice jako silnice I. tídy. I/4 na hraniní pechod Strážný a tím propojuje Jihoeský kraj se spolkovou zemí Nmecko. 19

20 Obrázek 5 Zdroj: (10) Mapa intenzit dopravy na dálnicích a silnicích I. tíd Do budoucna pedstavuje nejdležitjší dopravní tepnu plánovaná dálnice D3 vedoucí pes nejvýznamnjší jihoeská msta Tábor a eské Budjovice. Tato dopravní komunikace propojí Prahu s oblastí jižních ech a zárove napojí Táborsko a eskobudjovicko na republikovou dálniní sí. Dále v míst hraniního pechodu Dolní Dvoišt propojí dálnice D3 Jihoeský kraj s Rakouskem a Transevropskou dopravní sítí. Na Rakouské stran bude toto propojení umožnno velkokapacitní komunikací S10, která povede do Unterweitersdorfu, kde zaíná dálnice A7, jež je souástí plánované Transevropské dopravní sít. Plánovaná dálnice D3 spolen s dálnicí D8 leží na hlavním mezinárodním silniním tahu E55, vedoucím ze Skandinávie pes naše území do ecka. Mezinárodní tah E55 v souasné dob pedstavuje pro Jihoeský kraj spíše problém, zpsobený kapacitou stávající silniní sít. Neuspokojivá situace panuje zejména na silnici. I/3 z Dolního Dvoišt na eské Budjovice, Tábor a dále do Prahy s intenzitou dopravy nad 10 tis. vozidel denn, v nkterých úsecích i nad 20 tis. Kvalitní napojení na Transevropskou dopravní sí reprezentované dálnicí D3, pedstavuje pro Jihoeský kraj možnost lepší integrace do Evropské unie. 20

21 Obrázek 6 Zdroj: (11) Mapa dálnic a rychlostních silnic Železniní doprava Díky poloze eské republiky, která leží v samém stedu Evropy, patí hlavní železniní trasy do Transevropské dopravní sít a vtší ást patí i do sít Panevropské. Panevropská dopravní sí byla navrhnuta jako spojení mezi Evropskou unií a státy stední a východní Evropy. Transevropská dopravní sí pedstavuje dopravní propojení mezi státy Evropské unie. Železniní sí na území Jihoeského kraje, respektive její ást, spadá do sít Transevropské. Spojení Jihoeského kraje s Panevropskou železniní sítí, pedstavují práv trat spadající do sít Transevropské, zejména jsou to trat, jež tvoí IV. železniní koridor. Celková délka železniní sít v Jihoeském kraji v roce 2007 byla 952 kilometr. Jihoeský kraj poskytuje pomrn dobré železniní napojení jednotlivých okresních mst na celostátní železniní dopravní sí. 21

22 Obrázek 7 Zdroj: (12) Mapa železniní sít v Jihoeském kraji Transevropská dopravní sí Jihoeského kraje Trat íslo 196 eské Budjovice - Horní Dvoišt (Summerau) a 220 Benešov u Prahy eské Budjovice, tvoí souást IV. železniního koridoru, který pedstavuje hlavní dálkový železniní tah mezi Dínem a Horním Dvoištm. IV. železniní koridor není pouze významné vnitrostátní spojení, ale i tranzitní spojení Berlína a Dráž an s Lincem. Koridor je s nmeckými drahami a nmeckou železniní sítí propojen hraniním pechodem Schöna DB - Dolní Žleb D a s Rakouskými drahami a rakouskou železniní sítí na pechodu Horní Dvoišt D - Summerau ÖBB. IV. železniní koridor je souástí hlavní Transevropské železniní dopravní sít, respektive spadá do hlavní železniní osy (Athény Sofia Budapeš Víde Praha Norimberk/Dráž any). IV. železniní koridor na území Jihoeského kraje v souasné dob nabízí pouze jednokolejné spojení. Pouze na trati 220 Benešov u Prahy eské Budjovice jsou vybudovány dvojkolejné vložky. Tyto vložky jsou vybudovány na úsecích Tábor Doubí u Tábora, Dynín Ševtín, Chotýany Dobejovice a Nemanice eské Budjovice. Tra íslo 196 eské Budjovice - Horní Dvoišt (Summerau) je v celé své délce vystavná jako tra jednokolejná. Ob trat patící do IV. železniního koridoru jsou uzpsobené pro provoz tažných vozidel elektrické trakce, který zajišuje stídavá trakní soustava s trolejovým naptím 25 kv a proudovou frekvencí 50 Hz. 22

23 Tra íslo 220 umožuje jízdu vlaku rychlostí 85 až 100 km/h, traová rychlost na trati íslo 196 je pouze km/h. Nejvyšší povolená rychlost na trati 196 je vzhledem k mezinárodnímu charakteru trati nevyhovující a odpovídá spíše trati celostátní i regionální. Traové zabezpeovací zaízení na jihoeské ásti koridoru je pevážn ešené jako automatické hradlo s oddílovými návstidly. Pouze na trati íslo 220 je bezpený provoz zajištn reléovým poloautoblokem bez kontroly volnosti trat na úseku Chotoviny Roudné a na úseku Roudné Sobslav bezpenost zajišuje reléový poloautoblok s kontrolou volnosti trat. Krátký dvojkolejný úsek mezi Nemanicemi a eskými Budjovicemi je zabezpeen tíznakým automatickým obousmrným blokem. Tra íslo 220 na úseku Benešov u Prahy Veselí nad Lužnicí spadá do tídy zatížení D3, maximální pípustné zatížení na jednu nápravu je tedy 22,5 tuny a na bžný metr 7,2 tuny. Na úseku Veselí nad Lužnicí eské Budjovice spadá tra do tídy zatížení D4, maximální pípustné zatížení na jednu nápravu je tedy 22,5 tuny a na bžný metr je hodnota zvýšena na 8 tun. Tra íslo 196 umožuje provoz vlak s tídou zatížení D3. Do Transevropské dopravní sít, vedle nejvýznamnjšího IV. železniního koridoru, patí také trat 190, 199 a 226. Tra 190 spojuje eské Budjovice s mstem Plzní, kde se napojuje na tra 170 vedoucí na Cheb, a tím pedstavuje alternativní propojení Jihoeského kraje s Nmeckem. Tra je koncipovaná jako jednokolejná, s úseky dvojkolejné vložky, v úsecích Plze hlavní nádraží Plze Koterov, Nepomuk Horaž ovice pedmstí a ienice Zliv. Jednokolejné trat íslo 199 a 226 pedstavují spojení s rakouskou železniní sítí. Trat spojují hraniní pechod eské Velenice (Gmünd) se stanicemi ve mstech eské Budjovice a Veselí nad Lužnicí. Tra 199 vede do eských Budjovic a tra 226 vede do Veselí nad Lužnicí. Trat íslo 199 a 226 pedstavují významné spojení zejména pro nákladní dopravu, ímž ulehují siln zatíženému IV. koridoru. Trat jsou uzpsobeny pro provoz elektrické trakce, kterou zajišuje stídavá trakní soustava s trolejovým naptím 25 kv a proudovou frekvencí 50 Hz. Pouze tra íslo 226 a úsek trat íslo 199 Nové Hrady eské Velenice umožují pohyb pouze lokomotivám s nezávislou, tedy naftovou trakcí. Nejvyšší traová rychlost na trati íslo 190 je km/h, zbylé dv trat umožují vlakm pohyb s rychlostí km/h. Všechny ti trat spadají do tídy zatížení D3, tedy maximální zatížení na nápravu je 22,5 tun a na bžný metr 7,2 tun. 23

24 Zabezpeovací zaízení na trati íslo 190, je ešeno pomocí reléového poloautobloku s kontrolou volnosti trat na úsecích Stelecké Hoštice Katovice a ejetice Ražice. Mezi Katovicemi a ejeticemi je provoz zajišován pomocí reléového poloautobloku bez kontroly volnosti trat. Zbývající úsek trat na krajském území, tedy úsek Ražice eské Budjovice, je zabezpeen pomocí automatických hradel s oddílovými návstidly. Traové zabezpeení na trati íslo 199 je zajištno automatickými hradly bez oddílových návstidel na úseku eské Budjovice Nová Ves u eských Budjovic, na zbytku trati je telefonické dorozumívání. Na trati íslo 226 je hradlový poloautoblok, pouze na úseku Nová Ves nad Lužnicí eské Velenice (Gmünd) je zabezpeení realizováno pomocí telefonického dorozumívání. Celostátní železniní sí Jihoeského kraje Mezi další významné trat na území Jihoeského kraje patí trat íslo 200, 201, 224 a 225, jež spadají pod celostátní železniní sí a pedstavují dležité propojení mezi Jihoeským krajem a ostatními kraji eské republiky. Mezi nejvýznamnjší trat celostátního významu patí tra íslo 225 Veselí nad Lužnicí Havlíkv Brod. Na této jednokolejné trati jsou v provozu lokomotivy s elektrickou trakcí o trolejovém naptí 25 kv a proudovou frekvencí 50 Hz. Na úseku Veselí nad Lužnicí Jihlava je stanovená nejvyšší traová rychlost na 65 až 70 km/h a na úseku Jihlava Havlíkv Brod je tato rychlost 75 až 80 km/h. Traové zabezpeovací zaízení na trati je na úseku Veselí nad Lužnicí Jihlava ešeno pedevším jako reléový poloautoblok bez kontroly volnosti trat, výjimku tvoí zmodernizované úseky Jindichv Hradec Jarošov nad Nežárkou a Batelov Splov, kde je používán reléový poloautoblok s kontrolou volnosti trat. Na zbývajícím úseku Jihlava Havlíkv Brod je traové zabezpeení ešeno telefonickým dorozumíváním. Tra spadá do nejvyšší povolené tídy zatížení D4, což znamená maximální pípustné zatížení na jednu nápravu 22,5 tuny a na bžný metr je hodnota zvýšena na 8 tun. Ostatní trat jsou spíše regionálního významu a pro další šetení nemají takový význam. 24

25 Regionální trat Jihoeského kraje Ostatní trat na území Jihoeského kraje spadají pod trat regionální a jejich význam spoívá pedevším v peprav v rámci kraje. Pevážnou vtšinu tchto tratí provozuje spolenost SŽDC, s.o. Na Jindichohradecku však psobí také provozovatel dráhy a drážní dopravy Jindichohradecké místní dráhy a.s. Regionální trat na území Jihoeského kraje jsou výlun jednokolejné. olejné. Tyto trat jsou koncipované zejména na nezávislou dieselovou trakci. Výjimku tvoí tra íslo 195 Rybník Lipno, která umožuje provoz lokomotiv elektrické trakce o trolejovém naptí 25 kv a proudovou frekvencí 50 Hz. Nejvyšší traové rychlosti na tchto tratích jsou km/h. Trat jsou pevážn provozovány dle pedpisu D3 s dirigováním. Pouze na trati íslo 194 je bezpený provoz zajištn pomocí telefonického dorozumívání na úseku eské Budjovice Kájov a na úseku Kemže Zlatá Koruna je používán reléový poloautoblok bez kontroly volnosti trat. Dovolené traové tídy zatížení na tchto tratích jsou nejastji tídy C3, tedy maximální pípustné zatížení na jednu nápravu je 20 tun a na bžný metr je to 7,2 tun. Obrázek 8 Zdroj: (13) Mapa kategorií a provozovatel drah 25

26 Trat pro kombinovanou dopravu Významné železniní trat, které se nacházejí na území Jihoeského kraje, jsou využívány pro mezinárodní nákladní dopravu. Do mezinárodní nákladní dopravy patí i spoje kombinované dopravy, urené pro pepravu intermodálních pepravních jednotek. S ohledem na pohyb vlak kombinované dopravy a vozových zásilek kombinované dopravy ve vlacích veejné dopravy po síti evropských železnic s rznými prjezdnými prezy, jsou jednotlivé železniní trat oznaeny kódy kombinované dopravy. Kódy urují výšku a šíku intermodálních pepravních jednotek pepravovaných na dané trati s ohledem na prjezdný prez. Nejnižší íslo kódu kombinované dopravy je rozhodující pro celou pepravní trasu. Pokud je kódové íslo intermodální pepravní jednotky nižší i shodné s kódem kombinované dopravy píslušné trati, peprava probíhá bez omezení. Pokud je kódové íslo intermodální pepravní jednotky vyšší, nesmí být peprava na tomto úseku uskutenna. Kód kombinované dopravy **/*** je složen z dvojmístného a trojmístného kódu a díky nmu je možné vypoíst výšku intermodální pepravní jednotky. Dvojmístný kód je uren pro intermodální pepravní jednotky s vnjší šíkou mm. Výpoet maximální výšky intermodální pepravní jednotky se provádí dle vztahu: Kód = výška podlahy vozu nad temenem kolejnice (cm) + výška IPJ (cm) 363 Trojmístný kód je uren pro intermodální pepravní jednotku s vnjší šíkou až mm. Výpoet maximální výšky intermodální pepravní jednotky se v tomto pípad provádí dle následujícího vztahu: Kód = výška podlahy vozu nad temenem kolejnice (cm) + výška IPJ (cm) 33 Na území Jihoeského kraje vedou trat s kódem kombinované dopravy 78/402, 47/360 a 45/358. Kód kombinované dopravy 78/402 náleží tratím íslo 220(704), 196(706), 190(709), 226 (705) a 225(701). Tento kód umožuje pepravu intermodálních pepravních jednotek o nejvtší výšce možné pepravovat na území eské republiky. Kód kombinované dopravy 47/360 pipadá trati 199(705) a kód kombinované dopravy 45/358 patí trati 224(703). Zdroj: (14) 26

27 Obrázek 9 Zdroj: (15) Mapa kód tratí pro kombinovanou dopravu Vodní doprava Vodní doprava v Jihoeském kraji má pedevším rekreaní charakter. Existují technické studie na dokonovací plány plavebních zaízení pro vodní díla Slapy, Kamýk a Orlík. Plavební zaízení umožní vytvoit souvislou Vltavskou vodní cestu od Mlníka pes Prahu až do Týna nad Vltavou. Splavnní tchto tí vodních dl pedstavuje první fázi splavnní Vltavy. Druhou fází je kanalizace vltavského íního koryta mezi msty eské Budjovice a Týn nad Vltavou, naplánovaná do let Toto splavnní naší nejdelší eky umožní plavbu pro plavidla s nosností až 300 tun. Pesto však vodní cesta od Slap proti proudu bude registrována jako rekreaní vodní cesta místního významu pro lod o nosnosti do 300 tun Letecká doprava Letišt v eských Budjovicích od roku 2008 funguje jako neveejné mezinárodní letišt s vnjší hranicí. Jako veejné slouží pouze pro vnitrostátní dopravu, je zde snaha o získání licence veejného mezinárodního letišt s vnjší hranicí. Ostatní letišt v Jihoeském kraji slouží pouze pro vyhlídkové a sportovní létání. 27