Výzkumná zpráva 005. Hodnocení pozice žen ve vd a výzkumu a analýza struktury a fungování souasného systému mediální podpory žen

Transkript

1 Výzkumná zpráva 005 Projekt: Inovativní medializace zapojení žen do a výzkumu jako faktor posílení znalostní spolenosti a rovných píležitostí, a zvýšení konkurenceschopnosti v podmínkách rozvoje pírodovdných obor. Hodnocení pozice žen ve vd a výzkumu a analýza struktury a fungování souasného systému mediální podpory žen v systému vysokého školství Polska ešitelský tým: Univerzita Palackého v Olomouci RNDr. Irena Smolová, Ph.D. - koordinátorka projektu doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D. doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D. RNDr. Michaela Sedláová, Ph.D. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Doc. RNDr. Zdenk Szczyrba, Ph.D. prof. RNDr. Juraj Ševík, Ph.D. Olomouc, prosinec 2008

2 Pozice žen v polské vlád Souasná polská vláda (premiér Donald Tusk) se skládá ze 17 ministerstev, z ehož pt ministerstev ídí ženy (29,4 %, viz dále). Hodnotíme-li pozici žen v polských vládách v nových demokratických podmínkách po roce 1989 (celkem 12 vlád), pak v minulosti nejvíce žen bylo ve vlád premiéra Buzka ( ), a to celkem šest (26,1 %). Jednu vládu dokonce vedla žena (Hana Suchocka, ) 1, naproti tomu ve tyech vládách do roku 1996 nebyla zastoupena ani jedna žena 2. Sledujeme-li vývoj zastoupení žen v polské exekutiv, pak lze vymezit dv období: do roku a po roce V souasné polské vlád ídí ženy celkem pt ministerstev: Katarzyna Hall Ministerstvo národního vzdlávání (Ministerstwo Edukacji Narodowej) Barbara Kudrycka Ministerstvo a vysokého školství (Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyszego) Jolana Fedak Ministerstvo práce a sociální politiky (Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej) Elbieta Biekowska Ministerstvo regionálního rozvoje (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego) Ewa Kopacz Ministerstvo zdravotnictví (Ministerstwo Zdrowia) 1 V této vlád krom premiérky nebyla další žena. 2 Zdroj:

3 Polsko základní charakteristika vysokého školství Resort školství funguje v Polsku na ponkud odlišných principech nežli nap. v eské republice. Jde pedevším o vysoké školství, které má v systému státní správy vlastní autonomii, emuž také odpovídá vlastní ministerstvo. Ve výsledku vystupují vedle sebe na stejné úrovni ízení resort školství bez vysokých škol (školky, základní a stední školy) 3, které ídí Ministerstvo národního vzdlávání (Ministerstwo Edukacji Narodowej) a samostatn vysoké školy, jejichž innost ídí a koordinuje Ministerstvo a vysokého školství (Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyszego). Jak již z názvu ministerstva vyplývá, má píslušný ministr/yn na starosti rovnž vdecké instituce a jejich rozvoj. Pokud jde o vysoké školy v Polsku, ty se ídí vysokoškolským zákonem z roku 2005 (zákon. 1365/2005, Sb.). Zákon vymezuje kompetence píslušného ministra ve vci dozoru nad inností vysokých škol, piemž v pípad jednotlivých typ vysokých škol uruje paraleln spolurozhodovací úlohu dalších ministr, nap. vysoké školy lékaského smru (Akademie medyczne) navíc ministr zdravotnictví. Studium na vysokých školách je tístupové: bakaláské (licencjackie), magisterské (magisterskie) a doktorské (doktoranckie). Mezi druhým a tetím stupnm mže vysoká škola, má-li k tomu oprávnní dané akreditací, vzdlávat studenty formou tzv. podiplomních studií (studia podyplomowe). Studium je bu to interní (stacionární) nebo kombinované (nestacionární), vysoké školy jsou veejné nebo soukromé, pípadn církevní. Spektrum vysokých škol je pomrn široké, vysoké školy se dlí na univerzity (uniwersytety), technické univerzity uniwersytety techniczne), technické vysoké školy (politechniki) nebo akademie (akademie). Všechny vysoké školy mají právní subjektivitu a jejich innost je obdobná innosti jinde v Evrop. Možnost studia daného oboru v rámci studijního programu je dána pedchozí akreditací Státní akreditaní komise (Biuro Pastwowej Komisji Akredytacyjnej). Na dané vysoké škole fungují tzv. studentské samosprávy, které tvoí studenti na obou stupních vysokoškolského studia (Bc.+Mgr.). innost samosprávy student musí být 3 Školní docházka v Polsku je povinná do 16 let a tomu odpovídají dva stupn škol: základní školy (2 tíleté etapy) a gymnázia (podle zákona z roku 1999 navštvuje gymnázia mládež ve vku let), obojí mající charakter všeobecného vzdlávání. Gymnázium je zakoneno gymnaziální zkouškou na konci 3. roníku. Výsledek zkoušky nemá vliv na ukonení studia, je však dležitý pro pijímací zkoušky na tzv. szkoły ponadgimnazjalne s délkou studia 2-3 roky, vtšina z nich je zakonena maturitní zkouškou. V rámci tohoto typu škol se studenti mohou již odborn profilovat (technické a jiné smry), pípadn náplní studia je všeobecné vzdlání, kterým se studenti pipravují na vysokoškolská studia univerzitního typu.

4 v souladu se statutem píslušné vysoké školy, vysoká škola naopak vyleuje materiální prostedky pro innost samosprávy. Pedstavitelé vysokoškolských studentských samospráv tvoí posléze tzv. Studentský parlament (Parlament Studentów Rzeczypospolitej Polskiej), který je vrcholným orgánem student vysokých škol na území Polska a také je partnerem Ministerstva a vysokého školství, který Parlamentu pedkládá k pipomínkování normy týkající se student na polských vysokých školách. Píslušný ministr vylení ze svého rozpotu adekvátní finanní prostedky na innost Parlamentu. V oblasti pracovní nápln stanovuje vysokoškolský zákon rozsah pedagogického zatížení ron podle kategorie vysokoškolského zamstnance: vdecko-pedagogický pracovník hodin, pedagogický pracovník hodin, lektor (instruktor) hodin. V souasné dob mají na vtšin vysokých škol pednášející povinnost uit v rozsahu 240 hodin ron. Vdecko-pedagogití pracovníci se dlí do pti kategorií: ádný profesor, mimoádný profesor, hostující profesor, adjunkt, asistent. Obr.1: Vývoj vysokého školství v Polsku po roce 1989 Pramen: C z a p i e w s k i K., J a n c K.: Education as a factor that diversifies the possibilities of economic development in Poland, Alfa Spectra (Central European Journal of Architecture and Planning), 2, 2007.

5 Doktorská studia jsou možná ve stacionární nebo kombinované (nestacionární) form. Doktorské stacionární studium na veejných vysokých školách se neplatí, v pípad doktorských nestacionárních studií závisí placení školného na naízení rektora píslušné vysoké školy. Také doktorandi na vysokých školách mají povinnost vykonávat odbornou pedagogickou praxi formou výuky, ovšem ta nesmí být vtší nežli 90 hodin ron. Pozice polských žen ve vd a výzkumu Podobn jako v eské republice a dalších postkomunistických zemích stední Evropy se transformovala pozice žen ve vd a výzkumu v Polsku, a to smrem k jejich vtšímu zastoupení a uplatnní. Sledujeme-li tento vývoj v letech z pohledu oficiální statistiky (Główny Urzd Statystyczny, resp. Polský statistický úad), pak se nejvíce zrovnoprávnila pozice žen v rámci nižších vdeckých hodností, tj. studující doktorská studia a udlené doktoráty (viz tab. 1 a 2). Dokonce ve vtšin sledovaných vdách v rámci doktorských studií (s výjimkou technických vd) dosahují dnes ženy viditeln vtšinový podíl. Tento stav je dán celou adou faktor, z nichž mezi klíové lze krom parametr nastavených Evropskou komisí poítat také menší zájem muž o práci ve vd a výzkumu, která patí v Polsku mezi he placené profese. Sledujeme-li napíklad genderové disproporce pi udlovaní doktorát (Ph.D.) v pírodních vdách, pak bhem posledních 15 let byl tento rozdíl prakticky anulován. Tab. 1: Ženy na doktorských studiích v Polsku podle zamení (vývoj v letech ) Zamení 1995/ / / / / /06 v % doktorand daného zamení Celkem ,1 44,2 49,3 Pírodní ,5 49,2 52,4 Technické ,8 23,6 28,9 Lékaské ,2 51,2 60,2 Zemdlské ,6 57,7 60, ,9 48,9 51,6 Pramen: Kobiety w Polsce, tab. 15, s Główny Urzd Statystyczny, Warszawa, 2007.

6 Tab. 2: Doktoráty udlené ženám v Polsku podle zamení (vývoj v letech ) Zamení v % doktorát (Ph.D.) daného zamení Celkem ,9 33,2 41,6 49,5 Pírodní ,7 32,8 44,6 53,9 Technické ,7 15,0 18,4 23,8 Lékaské ,1 37,2 46,8 57,2 Zemdlské ,9 38,0 43,9 56, ,9 40,7 47,3 53,1 Pramen: Kobiety w Polsce, tab. 16, s Główny Urzd Statystyczny, Warszawa, I když vývoj po roce 1990 pinesl polským ženám ve vd zvýšení jejích genderové pozice, pesto v pípad udlených habilitací dosahují polské vdkyn sotva tetinového podílu (viz tab. 3); ješt horší situace je, vezmeme-li v úvahu udlené profesury, kde je podíl žen jen o nco vyšší než ¼ (viz tab. 4). U obou sledovaných vdeckých hodností dosahují pírodní celovdního prmru. Jako velmi nerovnoprávné postavení lze hodnotit pozici žen - vdky v Polské akademii vd, která je jednoznan doménou muž a ženy zde nedosahují ani 3 % podílu všech len akademie (viz tab. 5). Tab. 3: Habilitace udlené ženám v Polsku podle zamení (vývoj v letech ) Zamení v % habilitací (Doc.) daného zamení Celkem ,4 27,2 29,0 36,0 Pírodní ,9 24,3 25,1 35,0 Technické ,3 7,6 9,5 19,6 Lékaské ,7 30,8 25,7 33,3 Zemdlské ,8 30,8 25,7 33, ,0 36,2 37,8 45,9 Pramen: Kobiety w Polsce, tab. 16, s Główny Urzd Statystyczny, Warszawa, 2007.

7 Tab. 4: Profesury udlené ženám v Polsku podle zamení (vývoj v letech ) Zamení v % profesur (Prof.) daného zamení Celkem ,4 16,6 23,6 27,0 Pírodní ,9 12,8 22,1 27,6 Technické ,1 3,0 9,7 9,8 Lékaské ,9 23,1 29,9 38,5 Zemdlské ,0 17,8 30,4 23, ,8 21,0 24,6 30,0 Pramen: Kobiety w Polsce, tab. 17, s Główny Urzd Statystyczny, Warszawa, Tab. 5: Ženy lenky Polské akademie vd podle zamení (vývoj v letech ) Zamení v % všech len daného zamení Celkem ,2 2,3 2,4 2,7 Pírodní ,1 2,7 2,5 2,9 Lékaské ,6 3,1 3,1 4,8 Zemdlské ,9 1,7 1, ,8 3,4 4,3 4,3 Pramen: Kobiety w Polsce, tab. 18, s Główny Urzd Statystyczny, Warszawa, Podíváme-li se na vzdlanostn-genderovou strukturu odvtví a výzkumu jako celku, pak rozhodující vliv mezi vysokoškolsky vzdlanými odborníky mají vysoké školy s takka 70 % podílu; nejvtší podíl mají ženy z hodností odpovídající vystudovanému vdeckému oboru a doktor (Ph.D), v obou pípadech zde ženy ale nedosahují rovnoprávného postavení z hlediska potu obsazených míst. Podstatn horší pozici mají ženy mezi docenty a profesory, srovnáme-li údaje v tab. 6 s pedchozími údaji v tab. 1-5, pak zde pozorujeme zcela zetelný vliv docentur a profesur z let ped rokem 1990, na kterých se muži podíleli daleko více než v souasnosti. Situace se ale bhem posledních let výrazn zmnila, a tak pozice žen ve vd a výzkumu v Polsku sleduje celoevropský trend genderových rovností.

8 Tab. 6: Vzdlanostní struktura žen ve vd a výzkumu v Polsku (stav k ) Vzdlání Celkem Vysoké školy v % daného stupn v % daného stupn vysokoškolské , ,1 - titul profesor , ,5 - titul docent , ,3 - titul doktor , ,0 - titul Mgr., Ing., MUDr. ad , ,5 ostatní vzdlání , ,7 Pramen: Kobiety w Polsce, tab. 20, s Główny Urzd Statystyczny, Warszawa, 2007.