TÉMA MùSÍCE Zmûna metodiky k daním z pfiíjmû z D-6 na D-22 (1. ãást) Ing. Martin Dûrgel 2

Transkript

1 DaP_06_15_zlom :42 Stránka 1 EDITORIAL / OBSAH Vážené čtenářky, vážení čtenáři, jsem velmi ráda, Ïe vám mûïeme zprostfiedkovat srovnání zmûn, které souvisí se zru ením Pokynu D-6 a vydáním nového Pokynu D-22. Tato rozsáhlá metodická pomûcka se vûnuje více ãi ménû podrobnû jednotliv m ustanovením zákona o daních z pfiíjmû a lze ji pouïít i pro zdaàovací období, které zapoãalo v roce Problematika zdaàování cenn ch papírû je pomûrnû sloïitá a pfiiblíïíme vám základní principy jejich zdanûní. Nevynecháme téma zdanûní silniãních vozidel ve vybran ch zemích Evropské unie, vûfiím, Ïe se vám tento struãn pfiehled bude hodit. Neopomeneme ani dal í témata z oblasti podnikání, daàové správy a judikatury. Vûfiím, Ïe budete s v bûrem pfiíspûvkû spokojeni. V pfiípadû jak chkoli dotazû a podnûtû se na mû mûïete obrátit: barakova@wolterskluwer.cz. Krásn ãerven vám pfieje Hana Baráková souãást sluïeb na portálu DaÀafii online mûsíãník, roãník XX, ã. 6/2015 Odpovûdná redaktorka: Hana Baráková tel barakova@wolterskluwer.cz Odborn dohled: JUDr. Ing. Lubomír Janou ek Ing. Ladislav Pitner Inzerce: Iva Suchnová, tel Pfiedplatné a distribuce: tel predplatne@wolterskluwer.cz Cena pfiedplatného závisí na typu sluïby, blíïe na Vydává: Wolters Kluwer, a. s. Danû a právo v praxi U Nákladového nádraïí Praha 3 tel , fax TÉMA MùSÍCE Zmûna metodiky k daním z pfiíjmû z D-6 na D-22 (1. ãást) Ing. Martin Dûrgel 2 DA Z P ÍJMÒ Základní principy zdanûní pfiíjmû plynoucích z cenn ch papírû od zdaàovacího období 2015 Ing. Veronika Dvofiáková, Ph.D. 10 Zálohy na daà z pfiíjmû v roce 2015 Ing. Milo Kofiínek 15 DA SILNIâNÍ Zdanûní silniãních vozidel ve vybran ch zemích EU JUDr. ZdeÀka Tesafiová, LL.M. 18 DA OV ÁD Následky poru ení povinností pfii správû daní vymezené daàov m fiádem Ing. Libor Novotn 25 DA OVÁ PRAXE Vykazování transakcí se spojen mi osobami v roce 2015 Julie Prokopová, Petr Tome 32 PODNIKÁNÍ Rozvoj podniku a daàové aspekty II. ãást Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D., Mgr. Eva Bohanesová, Ph.D. 35 POJI TùNÍ Zamûstnanecká karta a zahraniãní zamûstnanci ãeského zamûstnavatele Ing. Antonín Danûk 38 JUDIKATURA Neplatnost rozvázání pracovního pomûru JUDr. Eva Janeãková 42 Problémy s ãísly jednacími a jejich odraz v judikatufie správních soudû Ing. Zdenûk Burda 46 AKTUÁLNÍ JUDIKATURA JUDr. Ing. Ondfiej Lichnovsk 55 AKTUALITY Aktuality 45 DaÀov kalendáfi 9 Semináfie, konference 37 KniÏní tip 31, 41 Sazba: Monika Svobodová NevyÏádané pfiíspûvky nevracíme. Pfietisk a jakékoli ífiení dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem ISSN Více na Pfiedáno do tisku dne Wolters Kluwer, a. s., 2015 âasopis je dostupn také v systému ASPI. Obáváte se chyb pfii správû daní? Pfiipravujeme unikátního prûvodce daàov m fiádem ASPI Navigátor DaÀov fiád Spolehlivû provede v emi postupy a fiízeními, se kter mi se v daàovém fiádu setkáte. Díky srozumitelnému grafickému zobrazení a napojení na aktuální právní pfiedpisy bude pfii správû daní vïdy postupovat správnû. Více na http: //navigator.aspi.cz danû a právo v praxi 6 /

2 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 2 TÉMA MĚSÍCE Změna metodiky k daním z příjmů z D-6 na D-22 (1. část) Ing. Martin Dûrgel Pokyn GF D-22 k jednotnému postupu pfii uplatàování nûkter ch ustanovení ZDP (dále jen Pokyn D-22 ) má ãíslo jednací 5606/15/ a byl zvefiejnûn ve Finanãním zpravodaji ã. 3/2015. Jde o obsáhlou (29 stran) metodickou pomûcku bezpeãn ch daàov ch informací, které si sotva dovolí zpochybàovat finanãní úfiady. Více ãi ménû podrobnû se vûnuje znaãné ãásti ustanovení ZDP. PfiiãemÏ jej lze poprvé pouïít jiï pro zdaàovací období, které zapoãalo v roce Hned v úvodu volnû cituje hlavní zásady daàové správy dle 8 daàového fiádu: Pfii uplatàování zákona ãímï má na mysli ZDP sebere v úvahu vïdy skuteãn obsah právního úkonu nebo jiné skuteãnosti rozhodné pro stanovení ãi vybrání danû, pokud je zastfieny stavem formálnû právním a li í se od nûho. Jednotlivé skuteãnosti je nutné posuzovat vïdy ve vzájemné souvislosti. Zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû (dále jen ZDP ), je od svého zrodu více neï dvakrát tak dlouh. Na první pohled sice stále konãí 42, ov em pfiibyla záplava vloïen ch paragrafû stejného ãísla s písemn m odli ením, napfi. 4a, 38a aï 38w, a dokonce 35bb apod. Podobnû se rozrostly poãty odstavcû a písmen paragrafû, kde uï mnohde nestaãí abeceda napfi. 24 odst. 2 písm. zw). RovnûÏ se protáhly texty ustanovení napfi. 10 dlouh ch souvûtí 24 odst. 2 písm. zt). Problémem je ale pfiedev ím neuvûfiitelná záplava novel, kter ch uï bylo 140 za 22 let existence zákona, coï znamená statisticky novelu kaïdé dva mûsíce. A to jsme jen u vnûj ího popisu jednoho z nejdûleïitûj ích právních pfiedpisû, kter nás stojí nemalé reálné peníze, jak zamûstnanci vidí z v platních pásek a podnikatelé z daàov ch pfiiznání. Je tû tristnûj í je pohled dovnitfi. Text ZDP je pro vût inu lidí slovy nového obãanského zákoníku s rozumem prûmûrného ãlovûka prakticky nesrozumiteln a nejasn. Pokud se neztratí v pojmech, udrïí niè v ãetn ch odkazech a trpûlivû proãtou napfiíklad lákavé ustanovení 24 o daàovû bezpeãnû uznateln ch v dajích, stejnû si nemohou b t jisti, zda nûkteré speciální ustanovení náhodou neuvádí nûjakou v jimku, a uï vûbec netu í, co dal ího dûleïitého by v rámci sv ch aktivit mûli z daní z pfiíjmû je tû vzít na vûdomí. A nejde jen o bezradnost laikû. Odborné diskuze daàov ch poradcû mezi sebou a také se zástupci finanãní správy dosvûdãují, Ïe i pfies enormní rozsah tohoto zákona a bezpoãet jeho vyjasàujících novel se daàové záleïitosti spí e problematizují, komplikují a vyïadují komplexnûj í pfiístup k fie ení. Zatímco vût í firmy da- Àové starosti pfienechávají sv m daàov m oddûlením nebo externím expertûm, tak drobní Ïivnostníci, men í firmy a bûïní obãané se snaïí poradit si sami. A zejména tûmto snahám vydatnû prospívá Finanãní správa âr vydáváním ãetn ch metodick ch pomûcek, v kladov ch stanovisek a fie en ch dotazû zvefiejàovan ch na internetov ch stránkách Finanãní správy âr auv znamnûj ích materiálû také ve Finanãním zpravodaji. Patrnû nejznámûj í a historicky nejstar í jsou Pokyny fiady D, které se vûnují vïdy nûjaké ucelené daàové problematice. Do konce roku 2010 vydalo Ministerstva financí âr ( MF ) 349 pokynû fiady D, na coï od svého ustanovení v roce 2011 navázalo Generální finanãní fieditelství ( GF ), které je pfiímo podfiízené Ministerstvu financí, od nûhoï pfievzalo valnou ãást kompetencí v systému finanãní správy. Pro nás je v tuto chvíli stûïejní, Ïe na GF pfie lo také povûfiení vydávat metodické daàové pokyny fiady D. A s nov m vydavatelem zaãala znova od zaãátku nabíhat ãíselná fiada tûchto pokynû. TakÏe po Pokynu MF ã. D-349 pfii el Pokyn GF ã. D-1. Prozatím poslední z pokynû GF byl Pokyn ã. D-22, na kter se dále zamûfiíme. Pokyn GF D-22 navázal na fiadu pfiede l ch metodik k ZDP: Pokyn MF D-190 z roku 1999, Pokyn MF D-300 z roku 2006 a Pokyn GF D-6 z roku 2007 (ãíslo jednací 32320/11-31, zvefiejnûn ve Finanãním zpravodaji ã. 7/2011). A právû na zmûny, které pfiinesl Pokyn D-22 oproti pfiede- lému D-6 se blíïe podíváme. Změny týkající se 1. části ZDP DPFO 3 Pfiedmût DPFO K 3odst. 4 písm. j) bod 1. platí pouze pro zdaàovací období 2014 Ustanovení se vztahuje i na majetkov prospûch plynoucí poplatníkûm s pfiíjmy podle 6 zákona v souvislosti s poskytováním bezúroãn ch zápûjãek od plátce danû z pfiíjmû ze závisle ãinnosti. V pfiípadû, Ïe je tomuto poplatníkovi poskytnuta úroãená zápûjãka, 3 odst. 4 písm. j) bod 1. zákona se nepouïije. V tûchto pfiípadech se jedná o pfiíjem poplatníka podle 6 odst. 1 písm. d) zákona, s pouïitím 6 odst. 3 zákona pro urãení úroku obvyklého. 2 danû a právo v praxi 6 /

3 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 3 TÉMA MĚSÍCE K 3odst. 4 písm. j) bod 2. platí pouze pro zdaàovací období 2014 Ustanovení se neaplikuje u v pûjãky od plátce danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti v pfiípadech bezplatného poskytnutí motorového vozidla k pouïívání pro slu- Ïební i soukromé úãely poplatníkovi s pfiíjmy podle 6 zákona ani v pfiípadech jiné zápûjãky od plátce danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti (pokud není v slovnû v 6 zákona stanoveno, Ïe se jedná o pfiíjem, kter není pfiedmûtem danû nebo je od danû osvobozen). V tûchto pfiípadech plyne tomuto poplatníkovi zdanitelná nepenûïní v hoda, která se posoudí jako pfiíjem poplatníka v souvislosti s v konem závislé ãinnosti podle 6 odst. 1 písm. d) zákona s pouïitím 6 odst. 6 zákona v pfiípadû pouïití motorového vozidla a v ostatních pfiípadech se pro úãely ocenûní pouïije 6 odst. 3 zákona. Komentáfi Jedná se o novû vloïené texty, které se ov em t kají pouze roku 2014, kdy byl z pfiedmûtu DPFO zcela vylouãen majetkov prospûch: vydluïitele pfii bezúroãné zápûjãce, vypûjãitele pfii v pûjãce, v prosníka pfii v prose. Generální finanãní fieditelství zde ale pouïívá dvojí metr. U bezúroãn ch zápûjãek (pûjãek) uznává vylouãení tohoto majetkového prospûchu ze zdanûní u vydluïitele i v pfiípadû zamûstnance, naproti tomu u v pûjãek uvádí, Ïe se toto nezdanûní zamûstnancû net ká. V obou pfiípadech jde pfiitom vûcnû o totéï o bezúplatn majetkov prospûch související se zamûstnáním. Hlavní dûvod tohoto právnû sporného v kladu GF je nasnadû zachovat fiskálnû v znamnou zdanitelnost poïitku ze soukromého vyuïívání firemních automobilû. Tato novinka se ale v ZDP nezabydlela a od roku 2015 je zase v echno jinak, k ãemuï se vyjadfiuje také Pokyn D-22 dále u 4a. 4 Osvobození od danû Zákon ã. 89/2012 Sb., obãansk zákoník (dále jen obãansk zákoník ), mûní vûcnou podstatu jednotky. Podle právní úpravy platné do ( 2 a 22 zákona ã. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû dále jen zákon o vlastnictví bytû ) je vlastnictví tvofieno jednotliv mi objekty (jednotkou a dále podílem na spoleãn ch ãástech), av ak dle úpravy obãanského zákoníku ( 1159) tvofií byt jako prostorovû oddûlena ãást domu a podíl na spoleãn ch ãástech nemovité vûci jeden vlastnick objekt (jednotku). Byt a podíl na spoleãn ch ãástech nemovité vûci jsou vzájemnû spojené a neoddûlitelné. Pfiedmûtem vlastnictví není dle obãanského zákoníku byt, ale jednotka. Jednotka je dle 1159 obãanského zákoníku vûci nemovitou. Jednotka vzniklá na základû právních pfiedpisû úãinn ch do nemovitostí není. Od existují vedle sebe dva druhy jednotek, jejichï právní pojetí se vzájemnû li í. (...) Komentáfi Nov obãansk zákoník dále také jen NOZ pfiinesl zfiejmû nejvíce pfievratn ch zmûn na poli nemovit ch vûcí a rovnûï do pojetí bytov ch a nebytov ch jednotek. Daním z pfiíjmû nezb vá, neï respektovat toto nové obãanskoprávní vymezení jednotek ledaïe si ZDP stanoví v slovnû jinak, jako napfi. ohlednû daàového odpisování jednotek bez pozemkû. Proto se do metodického pokynu dostal i vedle citovan struãn nástin obãansko-právní situace t kající se jednotek. Této problematiky se dále t ká rovnûï novû vloïená metodika k 21b ZDP. Pfiedmûtem pfievodu ãi pfiechodu mûïe b t pouze jednotka, ov em pronajmout lze i nadále jen byt, pfiípadnû jednu místnost atp. K 4odst (...) V pfiípadû prodeje bytu jednotky, která nezahrnuje nebytov prostor jin neï garáï, sklep nebo komoru, je tfieba splnit podmínku bydli tû nejménû po dobu 2 let bezprostfiednû pfied prodejem. (...) Komentáfi Zatímco pfied rokem 2014, resp. pfied pfiíchodem NOZ vystaãil ZDP s pojmem byt, nyní musí sloïitû upfiesnit, jakou jednotku míní. ProãeÏ bylo pfie krtnuté slovo nahrazeno tuãnû zv raznûn m textem. 2. Pro osvobození pfiíjmû z prodeje nemovit ch vûcí podle 4 odst. 1 písm. b) zákona, pokud pfiíjem jiï není osvobozen podle 4 odst. 1 písm. a) zákona, je v pfiípadû pozemku se stavbou, jeï je podle obãanského zákoníku jeho souãástí, rozhodující den nabyti pozemku, nikoliv stavby na pozemku. Komentáfi VloÏené upfiesnûní navazuje na nové právní pojetí stavby jako pouhé souãásti pozemku (aï na malé ãi pfiechodné v jimky). DaÀov ãasov test pfii prodeji nemovité vûci se proto odvíjí ode dne nabytí pozemku. 12. Pfiíjem ve formû náhrady úãelnû, hospodárnû a prokazatelnû vynaloïen ch v dajû spojen ch s odbûrem krve a jejich sloïek a to celkem do maximální v e 5 % minimální mzdy ( 32 odst. 2 zákona ã. 373/2011 Sb., o specifick ch zdravotních sluïbách, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû dále jen zákon o specifick ch zdravotních sluïbách ) je od danû osvobozen v souladu s 4 odst. 1 písm. j) zákona. Komentáfi Dal í daàová komplikace nedaàov m zákonem. Za odbûr krve pro pouïití u ãlovûka totiï zákon o specifick ch zdravotních sluïbách umoïàuje pouze citovanou v i náhrady moïnost uplatnûní jako odpoãtu. Vy í úhradu zdanitelnou lze pfiiznat jen za odbûr krve pro konkrétního pacienta nebo vyïadující speciální pfiípravu a v bûr dárce. 20. Od danû z pfiíjmû jsou osvobozeny pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû, pokud doba mezi nabytím a pfievodem danû a právo v praxi 6 /

4 DaP_06_15_zlom :09 Stránka 4 TÉMA MĚSÍCE pfiesáhne dobu 3 let, tzv. ãasov test ( 4 odst. 1 písm. w) zákona). V pfiípadû, Ïe uveden ãasov test není splnûn, jsou od danû z pfiíjmû osvobozeny pouze pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû, pokud jejich úhrn ve zdaàovacím období u poplatníka nepfiesáhne ãástku Kã, a to dle 10 odst. 3 písm. c) zákona (tento postup platí pro zdaàovací období 2014). Od zdaàovacího období 2015 jsou z prodeje cenn ch papírû osvobozeny pfiíjmy buì z dûvodu uvedeného v 4 odst. 1 písm. v) zákona, tj. Ïe za dané zdaàovací období úhrn uveden ch pfiíjmû nepfiesahuje stanoven limit Kã a neposuzuje se okamïik nabytí cenn ch papírû nebo na základû ãasového testu podle 4 odst. 1 písm. w) zákona. Osvobození z dûvodu v e pfiijmu a ãasového testu nelze kombinovat. U cenn ch papírû nabyt ch do platí osvobozeni podle 4 odst. 1 písm. w) ve znûní platném do konce roku 2013, tj. pouïije se ãasov test 6 mûsícû pro poplatníky, jejichï celkov pfiím podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech spoleãnosti nepfievy oval v dobû 24 mûsícû pfied prodejem cenného papíru 5 %. Komentáfi Podmínky osvobození pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû se ãasto mûní. Pro zabránûní retroaktivity je pro akcie s podílem do 5%nabyté pfied rokem 2014 zachován pûvodní ãasov test 6 mûsícû od nabytí. Pro akcie s podílem nad 5 % nabyté pfied rokem 2014 je ale zmûna retroaktivní nov test 3 let je totiï v hodnûj í neï dfiívûj- ích 5 let. Aktuální stav pro rok 2015 ale ani po v ech zmûnách není dokonal. Vedle sebe totiï nyní stojí dva dûvody osvobození pfiíjmû z prodeje: hodnotov test úhrn pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû Kã za rok, ãasov test prodej 3 roky po nabytí. Pokyn sice uvádí, Ïe lze vïdy vyuïít jen jeden z testû, nikoli oba souãasnû (není nutno splnit obû podmínky) ani vedle sebe (prodeje nesplàující ãasov test, osvobodit dle testu hodnotového), ale zákaz kombinace v ZDP jasnû neãtu. Je otázkou, zda poãítat do hodnotového limitu zdanitelné prodeje akcií v obchodním majetku a prodeje akcií nabyt ch pfied osvobozené podle pfiechodného ustanovení. 4a Osvobození bezúplatn ch pfiíjmû K 4a písm. m) bod 4 platí od zdaàovacího období 2015 V pfiípadû, Ïe úhrn pfiíjmû v podobû majetkov ch prospûchû od téhoï poplatníka pfiesáhne za zdaàovací období ãástku Kã, jsou zdaniteln m pfiíjmem v echny tyto pfiíjmy, nikoli pouze ãástka pfiesahující uveden limit. Komentáfi Toto upozornûní je namístû. Ale k limitu osvobození majetkového prospûchu Kã by mûl Pokyn také zdûraznit, Ïe se net ká osob blízk ch (v jejich pfiípadû jsou tyto bezúplatné pfiíjmy osvobozeny bez omezení), a Ïe platí pouze pro bezúroãné zápûjãky, v pûjãky a v prosy pokud ov em nesouvisejí se zamûstnáním. 6 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti K 6odst V pfiípadû zamûstnancû pronajat ch agenturou práce se sídlem nebo bydli tûm v zemi EU nebo EHP (Evropsk hospodáfisk prostor, kde kromû státû EU patfií také Island, Lichten tejnsko a Norsko ani do tohoto volnûj ího spolku ale nepatfií v carsko), která má organizaãní sloïku na území âeské republiky, jejímï pfiedmûtem ãinnosti je zprostfiedkování zamûstnání na základû povolení podle zákona upravujícího zamûstnanost, se pfii zdanûni pronajat ch zamûstnancû postupuje obdobnû jako u tuzemsk ch agentur práce (tzn. nepouïije se pravidlo 60 % ). Komentáfi S mezinárodním pronájmem pracovní síly kdy zahraniãní zamûstnavatel poskytuje ãeské firmû papírovû své pracovníky je potíï. Aby jejich mzdy unikly ze zdanûní v âesku, b vá vût í ãást úplaty oznaãena za zprostfiedkovatelskou odmûnu, která se v âr nedaní. Zákon tûmto spekulacím brání tím, Ïe nejménû 60 % úplaty musí daàovû jít na mzdy. S ohledem na tûsnûj í smluvní vztahy se státy EU a EHP toto daàové zpfiísnûní ale vûãi nim uplatnit nelze. K 6odst Za pfiíjem ze závislé ãinnosti se povaïuje majetkov prospûch ze Ïivotního poji tûní uzavfieného mezi zamûstnavatelem a poji Èovnou v pfiípadech, kdy poji tûn m je zamûstnanec, a to aï v okamïiku v platy spofiící ãásti plnûní poji Èovnou. Pfiíjmem zamûstnance z rizikové ãásti poji tûní je pomûrná ãást pojistného zaplaceného zamûstnavatelem za pfiíslu n kalendáfiní mûsíc. V pfiípadû pfievodu pojistné smlouvy ze zamûstnavatele na zamûstnance je pfiíjmem zamûstnance rozdíl mezi odkupn m nabídnut m poji Èovnou a úhradou zamûstnance zamûstnavateli za pfievod pojistné smlouvy. Komentáfi Pokyn fie í okamïik zdanûní pfiíjmu ze Ïivotního poji tûní uzavfieného zamûstnavatelem, kdyï je poji tûnou osobou zamûstnanec. Rozli uje se sloïka spofiící (zdaní aï pfii v platû) a riziková (zdaàuje ihned). Pfiíjem zamûstnanci nevzniká, pokud je pro pfiípad jeho postiïení nebo úmrtí poji tûn sám zamûstnavatel. Kdo vidûl dokument O kapitalismu s láskou reïiséra M. Moore, ví, Ïe i renomované firmy takto znaãnû vydûlávají na úmrtí sv ch zamûstnancû mrtv balík. 3. Pfiíjem ze závislé ãinnosti je rovnûï naturální mzda. Ocenûni naturální mzdy u zamûstnavatele, kter je plátcem danû z pfiidané hodnoty (dále jen DPH ), je vãetnû pfiíslu né sazby DPH. 4 danû a právo v praxi 6 /

5 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 5 TÉMA MĚSÍCE Komentáfi Mzda nemusí b t celá vyplacena v penûzích, ale v souladu s 119 zákoníku práce také ãásteãnû v jiném majetku (naturálnû). Na zdanûní mzdy to ale nemá vliv, jen se tím komplikuje ocenûní, které u zamûstnavatele plátce musí b t vãetnû pfiíslu né v e danû (ne její sazby, jak mylnû uvádí Pokyn). Zájemci najdou více v Koordinaãním v boru ã. 433/ DaÀové o etfiení naturální mzdy. K 6odst. 3 v pfiípadû sjednaného úroku a k 6 odst. 9 písm. v) v pfiípadû bezúroãn ch zápûjãek poskytnut ch od 1. ledna 2015 V pfiípadû, Ïe je zamûstnanci poskytnuta úroãená zápûjãka, popfi. od zdaàovacího období 2015 bezúroãná zápûjãka, u které pfiesahuje v e nesplacené jistiny limit uvedeny v 6 odst. 9 písm. v) zákona, ustanovení 6 odst. 3 zákona se pouïije jen pro ãástky nad stanoven limit, kter je od danû osvobozen, tj. pro ãástky nad Kã. Pro urãení v e úroku obvyklého se pak pouïije následující postup. Úrokem obvykl m se rozumí úrok, kter je v dobû sjednání zápûjãky obvykle pouïíván penûïními ústavy v místû pfii poskytování obdobn ch produktû (úvûrû) vefiejnosti a za jak ch úrokov ch podmínek. V e úroku obvyklého nemusí b t ale stejná po celou dobu splacení a plátce danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti v tomto pfiípadû má povinnost pfiihlédnout k v i úroku obvykle pouïívaného v pfiíslu ném ãase (musí reagovat na zmûny). Pfii stanovení obvyklé v e úroku musí plátce danû z pfiíjmû ze závisle ãinnosti vzít v úvahu v echny skuteãnosti, za kter ch jsou penûïními ústavy obdobné zápûjãky (úvûry) poskytovány, a vybrat takov produkt, kter se bude nejvíce blíïit podmínkám, za jak ch zápûjãku on sám poplatníkovi s pfiíjmy ze závisle ãinnosti poskytuje. Takto vypoãten úrok se pouïije na nesplacené zûstatky jistin. Tento v poãet se pro úãely zdanûni provádí nejménû jedenkrát za zdaàovací období (nejpozdûji pfii zúãtovaní mzdy za prosinec pfiíslu ného roku). Takto vypoãten úrok je zdaniteln m pfiíjmem poplatníka podle 6 odst. 1 písm. d) zákona. V pfiípadû, kdy je sjednán se zamûstnancem úrok niï í, neï je úrok obvykl, je zdaniteln m pfiíjmem rozdíl mezi obvykl m úrokem a sjednan m niï ím úrokem. Komentáfi Od roku 2015 jiï nestojí majetkov prospûch zamûstnance z titulu bezúroãné zápûjãky (pûjãky) mimo pfiedmût danû viz v e 3 odst. 4 písm. j) bod 1 ZDP ve znûní pro rok 2014 ani není osvobozen do roãního úhrnu Kã podle 4a písm. m) ZDP (viz v e). Speciální ustanovení 6 odst. 9 písm. v) ZDP jej osvobozuje pouze ohlednû neúroãen ch jistin do úhrnné ãástky Kã. âemuï aktuálnû reálnû odpovídá nezdaàovan fiktivní úrok cca Kã. Pokyn ponûkud matoucím zpûsobem míchá bezúroãné zápûjãky od zamûstnavatele s nízkoúroãen mi, pro jejichï zdanitelnou v hodu (úsporu oproti obvyklému úroku) neplatí Ïádn limit osvobození od danû. U zápûjãek do úhrnu Kã je tak v hodnûj í poskytnout je zamûstnanci zcela bezúroãnû (fiktivní úrok bude plnû osvobozen) neïli jako nízkoúroãené napfi. symbolick m 1 % (fiktivní úspora na úrocích bude plnû zdanûna a navíc je komplikací nutnost zji Èování vûcnû, místnû a ãasovû obvyklého úroku). Pfiedpokládám, Ïe se praxe vût iny firem usadí na nejjednodu í vzájemnû v hodné variantû. Tedy Ïe zamûstnancûm bude umoïnûno ãerpat jen bezúroãné zápûjãky, a to nejv e do úhrnu nesplacen ch jistin Kã, kdy odpadá nutnost pracného a nejistého zji - Èování úroku obvyklého u obdobn ch bankovních produktû a jeho neustálá aktualizace. 7 Pfiíjmy ze samostatné ãinnosti Za pfiíjmy podle tohoto ustanovení se povaïuji pfiíjmy ze samostatné ãinnosti vykonávané na základû povolení, registrace nebo jiného souhlasu pfiíslu ného orgánu, pokud je ho k v konu takové samostatné ãinnosti tfieba (...) Za pfiíjmy podle 7 zákona se nepovaïují pfiíjmy z ãinností vykazujících znaky podnikání a jiné samostatné v dûleãné ãinnosti, které lze vykonávat pouze na základû povolení, registrace nebo jiného souhlasu pfiíslu ného orgánu a poplatník toto povolení, registraci nebo jin souhlas pfiíslu ného orgánu nemá. Jedná se o pfiíjmy zdaàované podle 10 zákona. Za pfiíjmy podle 7 odst. 1 písm. c) zákona se také povaïují pfiíjmy ze samostatné ãinnosti ve smyslu 420 odst. 1 obãanského zákoníku provozované bez pfiíslu ného podnikatelského oprávnûní. Pokud je v ak nûkterá ãinnost zákonem zcela zakázaná (napfi. obchodování s lidmi, obchod s drogami apod.), nemûïe b t taková ãinnost podnikáním ve smyslu 420 obãanského zákoníku. Pfiíjmy z ãinnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnûní, pfiestoïe k této ãinnosti podnikatelské oprávnûní potfieba je, jsou podfiazeny pod 7 odst. 1 písm. c) zákona, tj. pod pfiíjmy z jiného podnikání neuvedeného v 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona. V návaznosti na pfiedchozí vûtu pak poplatník mûïe v souladu s 7 odst. 7 zákona uplatnit k tûmto pfiíjmûm v daje ve v i 40 % z tûchto pfiíjmû, maximálnû ve v i stanovené zákonem. Komentáfi Pfied rokem 2014 spadal pfiíjem z neoprávnûného (nepovoleného) podnikání mezi ostatní pfiíjmy dle 10 ZDP. CoÏ mûlo nepfiíznivé daàové dûsledky: bylo moïno uplatnit jen v daje na dosaïení pfiíjmu (tedy zejména bez odpisû), a to nejv e do v e pfiíjmu téhoï druhu, a nebylo moïno uplatnit pau ální v daje. Jak uvádí pfie krtnut text z Pokynu D-6. Naopak v hodou bylo vyhnutí se pojistnému OSVâ. S pfiíchodem NOZ od roku 2014 do lo ke zmûnû, neboè neãiní rozdíl mezi oprávnûn m a neoprávnûn m podnikatelem. Jak potvrdilo v kladové stanovisko ã. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy: Tato zmûna se promítla návaznû rovnûï do daní z pfiíjmû, jak potvrzuje tuãnû zv raznûná ãást textu Pokynu D danû a právo v praxi 6 /

6 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 6 TÉMA MĚSÍCE V hodou je zejména moïnost uplatnûní pau álních v dajû, ov em pouze tûch, které odpovídají jinému podnikání, a to i kdyby lo vûcnû o Ïivnost bez náleïitého Ïivnostenského oprávnûní. Nev hodou je zpojistnûní pfiíjmû. Samozfiejmû sankci za neoprávnûné podnikání také neunikne. 9 Pfiíjmy z nájmu K 9odst Platby vlastníka jednotky na provozní v daje (do tzv. fondu oprav a na úãet spoleãenství vlastníkû) jsou na stranû poplatníka, kter nevede úãetnictví, daàov m v dajem v okamïiku jejich úhrady. Jsou-li platby (jejich ãást) urãeny na technické zhodnocení spoleãn ch ãástí, jsou daàov m v dajem po dokonãení technického zhodnocení, a to formou odpisû. Pokud byly platby na provozní v daje pouïity na technické zhodnocení spoleãn ch ãástí, poplatník podle 5 odst. 6 zákona o v daje zahrnuté do základu danû v pfiedchozích zdaàovacích obdobích sníïí v daje ve zdaàovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokonãeno. O v daje na technické zhodnocení se zv í vstupní cena jednotky a do daàov ch v dajû se tyto v daje promítnou formou odpisû. Komentáfi AÈ uï je pronajíman byt v osobním vlastnictví nebo se jedná o tzv. druïstevní byt (kdy je pronajímatel fakticky nájemcem bytu v domû, kter vlastní bytové druïstvo), je s ním spojena povinnost plateb do tzv. fondu oprav. Da- Àová potíï je ale v tom, Ïe k tûmto opravám dojde tfieba i mnohem pozdûji, a také Ïe se z tohoto penûïního fondu hradí i technické zhodnocení celé budovy. Proto bylo problematické daàové uplatnûní plateb do fondu u pronajímatele. Je chvályhodné, Ïe GF tuto spornou záleïitost nyní v rámci Pokynu D-22 rozumnû vyfie ilo. 10 Ostatní pfiíjmy K 10odst Za ostatní pfiíjmy se povaïují také úroky ze sloïené jistoty pro fyzickou osobu. Jistota je definována v 2254 obãanského zákoníku. Komentáfi Nájemce se mûïe dohodnout s pronajímatelem, Ïe mu dá penûïitou jistotu na úhradu nájemného. Pfii skonãení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci sníïenou o pfiípadné dluhy z nájmu. Nájemce má navíc právo na úroky z jistoty od poskytnutí alespoà ve v i zákonné sazby. A právû tento úrok nájemce zdaní jako ostatní pfiíjem podle 10 ZDP. 2. Dary (bezúplatná plnûní) pfiijaté v souvislosti se závislou ãinností nebo samostatnou ãinností, jsou pfiedmûtem pfiíjmû ze závislé ãinnosti podle 6 zákona nebo pfiíjmû ze samostatné ãinnosti podle 7 zákona. Komentáfi Správné upozornûní na skuteãnost, Ïe bezúplatné pfiíjmy se do zbytkové kategorie ostatní podle 10 ZDP kde mohou b t osvobozeny od zdanûní dostávají teprve aï v pfiípadû, Ïe nepatfií mezi jiné druhy pfiíjmû (kde tyto dary osvobozeny od danû témûfi nejsou). K 10odst. 1 písm. n) Pfii pfievodu vlastnického práva k vûci se souãasn m zfiízením sluïebnosti k této vûci jde o jediné právní jednání, které je, za pfiedpokladu, Ïe strany neujednaly úplatu za pfievod tohoto vlastnického práva, bezúplatné. Komentáfi Toto téma rozebrala jiï zmínûná Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy ve v kladovém stanovisku ã. 23. Závûrem je, Ïe pfii pfievodu vlastnického práva k vûci se souãasn m zfiízením tzv. sluïebnosti (vûcné bfiemeno zavazující vlastníka vûci ve prospûch jiného nûco trpût nebo nûãeho se zdrïet) k vûci jde o jediné právní jednání, které je za pfiedpokladu, Ïe strany neujednaly úplatu za pfievod tohoto vlastnického práva bezúplatné. Nejedná se tedy o dvû protismûrná plnûní: a) pfievod nemovité vûci, b) vznik sluïebnosti k ní. K 10 odst. 3 písm. d) bod 1. a k 10 odst. 3 písm. c) bod 1. od zdaàovacího období 2015 Osvobození bezúplatn ch pfiíjmû podle zákona se vztahuje na: v echny osoby v linii pfiímé ( 772 odst. 1 obãanského zákoníku), napfi. prarodiãe, rodiãe a dûti, tj. osoby, kdy pochází jedna od druhé, osoby v linii vedlej í ( 772 odst. 2 obãanského zákoníku), které jsou zákonem omezeny na vlastní sourozence (bratry, sestry), str ce, tety, synovce nebo netefie, tj. osoby mající spoleãného pfiedka, ale nepochází jedna od druhé, vybrané se vagfiené osoby ( 774 obãanského zákoníku), a to dítû manïela a rodiãe manïela, tj. pomûr mezi jedním manïelem a pfiíbuzn m druhého manïela, ostatní zákonem vymezené osoby, tj. manïela, manïela dítûte a manïela rodiãe. Komentáfi Se zru ením danû darovací se pfiedmût jejího zdanûní pfiesunul do daní z pfiíjmû. Pfiíznivé je, Ïe bylo zachováno iroce pojaté osvobození bezúplatn ch pfiíjmû alias darû mezi osobami blízk mi. Najde-li se obdarovan pfiíbuzn mezi vyjmenovan mi kategoriemi tûchto osob, pak nezáleïí na v i bezúplatného pfiíjmu a jde plnû o pfiíjem osvobozen. Zatímco u jin ch (cizích) osob je limit Kã za rok. Jak ale bylo v e uvedeno, toto osvobození se t ká jen ostatních pfiíjmû podle 10 ZDP, pfiiãemï pfiednost mají jiné druhy pfiíjmû. 6 danû a právo v praxi 6 /

7 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 7 TÉMA MĚSÍCE K 10 odst. 3 písm. d) bod 2. a k 10 odst. 3 písm. c) bod 2. od zdaàovacího období 2015 V pfiípadû prokazování spoleãnû hospodafiící domácnosti dûkazními prostfiedky mohou byt napfi. svûdectví sousedû, po tovní doruãovatelky, potvrzení obecního ãi obvodního úfiadu, lékafie o etfiujícího osobu dárce, potvrzeni u provozovatele po tovních sluïeb o doruãování korespondence, potvrzení o úhradû spoleãn ch nákladû na domácnost, napfi. úãtem, v pisem z úãtu u penûïního ústavu, ãi jin mi listinami nebo dûkazními prostfiedky. Komentáfi V obdobnû zv hodnûném daàovém reïimu jako dary od pfiíbuzného, jsou také bezúplatné pfiíjmy od osoby, s níï poplatník Ïil nejménû rok pfiedtím ve spoleãnû hospodafiící domácnosti. Tento pojem vymezuje 21 odst. 4 ZDP, pfiiãemï v praxi b vá potíï s prokázáním tohoto tvrzení, zvlá tû nevypl vá-li z obãanského prûkazu ani z jiné úfiední evidence. Pokyn D-22 uvádí nejãastûj í moïné dûkazní prostfiedky. 15 Nezdanitelná ãást základu danû K 15odst Dárci krve, kter uplatàuje nezdanitelné ãásti základu danû za zdaàovací období 2014, nepfiíslu í nárok na finanãní ani jinou úhradu s v jimkou úãelnû, hospodárnû a prokazatelnû vynaloïen ch v dajû spojen ch s odbûrem (napfi. cestovní náklady), o které tato osoba poïádá, a to celkem do maximální v e 5 % minimální mzdy ( 32 odst. 2 zákona o specifick ch zdravotních sluïbách). Od zdaàovacího období 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou ãást základu danû podle 15 odst. 1 zákona pouze v pfiípadû, Ïe jim nebyly uhrazeny jiné neï prokázané cestovní náhrady spojené s odbûrem podle zákona o specifick ch zdravotních sluïbách. Komentáfi Avizovaná druhá daàová záleïitost t kající se tzv. bezpfiíspûvkového dárce krve. V e k 4 ZDP se D-22 vûnoval osvobození od danû, které platí pro v echny náhrady úãelnû, hospodárnû a prokazatelnû vynaloïen ch v dajû spojen ch s odbûrem krve do 5 % minimální mzdy. Îádná z náhrad nebyla pfiekáïkou daàového odpoãtu darování krve do konce roku Od roku 2015 je daàov odpoãet moïn jen pfii náhradû prokázan ch cestovních nákladû spojen ch s odbûrem. Tento dvojí pfiístup je nehezkou ukázkou zbyteãné komplikace a hor í srozumitelnosti ZDP, navíc v oblasti, kde daàové úniky jistû nehrozí. K 15odst. 9 Potvrzení zahraniãního správce danû by mûlo obsahovat následující údaje: identifikaãní údaje poplatníka a manïelky/manïela Ïijící ve spoleãnû hospodafiící domácnosti, které zahrnují jméno a pfiíjmení, datum narození, stát bydli tû pro daàové úãely, adresu bydli tû a u poplatníka navíc identifikaãní ãíslo nebo rodné ãíslo nebo daàové identifikaãní ãíslo a typ dokladu prokazujícího totoïnost, u poplatníka i manïelky/manïela v i pfiíjmu ve státû bydli tû pro daàové úãely podléhající zdanûní v ãlenûní na pfiíjmy ze zamûstnání, ze samostatné ãinnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dûtech Ïijících s poplatníkem ve spoleãnû hospodafiící domácnosti, které obsahují jméno a pfiíjmení, datum narození a poãet mûsícû. Jako vzor lze vyuïit tiskopis Ministerstva financi platn pro zdaàovací období roku Komentáfi Komentované ustanovení omezuje pfiístup nerezidentû âr k odpoãtûm podle 15 ZDP. Musejí splnit souãasnû tfii podmínky: 1. jedná se o daàového rezidenta EU nebo EHP, 2. pfiíjmy ze zdroje na na em území ãiní nejménû 90 % v ech zdaniteln ch pfiíjmû (bez pfiíjmû podléhajících tzv. sráïkové dani), 3. v i pfiíjmû ze zdrojû v zahraniãí prokáïe potvrzením zahraniãního správce danû. Ze zákona na tûstí vypadlo, Ïe by potvrzení ad 3 muselo b t na tiskopise ãeského MF. Podle mne navíc zákon nevyïaduje detailní strukturu ãlenûní pfiíjmû ze zahraniãí, jak stanoví Pokyn, prokázat je nutno jen v i pfiíjmû. Změny týkající se 2. části ZDP DPPO 19 Osvobození od danû K 19odst. 1 písm. zj) a zk) Podmínkou pro uplatnûní osvobození licenãních poplatkû a úrokû z úvûrû a pûjãek úvûrov ch finanãních nástrojû podle 19 odst. 1 písm. zj) a zk) zákona je vydání rozhodnutí o pfiiznání osvobození pfiíjmû z licenãních poplatkû a úrokû z úvûrû a pûjãek úvûrov ch finanãních nástrojû podle 38nb zákona. Toto rozhodnutí se vydává Ustanovení 19 odst. 1 písm. zj) a zk) zákona se uplatàuje pouze v pfiípadech, kdy pfiíslu ná smlouva o zamezení dvojího zdanûní umoïàuje zdanit tento typ pfiíjmû v zemi zdroje âeské republice, a je závazné pro poplatníka i plátce danû. Komentáfi Legislativní zkratka úvûry a pûjãky byla problematická jiï dfiíve, protoïe byl vûcn rozdíl mezi pojmem úroky z úvûrû a pûjãek [ 19 odst. 1 písm. zk), 25 odst. 1 písm. w) ZDP] a pojmem úroky z pûjãek a úroky z úvûrû [ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP]. S pfiíchodem NOZ se stalo neudrïitelné i slovo pûjãka, které nahradily zápûjãky. Proto byla vytvofiena nová legislativní zkratka úvûrov finanãní nástroj, kam ov em i nadále patfií hlavnû úvûry a zápûjãky. Druhá komentovaná vûta byla zpfiesnûna, protoïe osvobodit od danû v âr je samozfiejmû moïné jen pfiíjem, kter zde mûïe b t pfiedmûtem zdanûní. Dále bylo konkretizováno, Ïe zemí zdroje pfiíjmû z licenãních poplatkû nebo z úrokû se danû a právo v praxi 6 /

8 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 8 TÉMA MĚSÍCE rozumí âesko. A vypu tûn byl nadbyteãn konec vûty, kter v slovnû uvádí pfiímo zákon na konci 38nb odst. 4. K 19odst. 11 písm. b) Za obdobnou úlevu se pro vyuïití tohoto ustanovení nepovaïuje uplatnûní odãitateln ch poloïek nebo slev na dani. Komentáfi Podle 19 odst. 11 ZDP nelze uplatnit osvobození podílû na zisku a pfiíjmû z pfievodu podílû, pokud dcefiiná ãi matefiská spoleãnost: a) je osvobozena od DPPO, b) si mûïe zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu coï Pokyn upfiesàuje, c) podléhá DPPO se sazbou danû 0 %. K 19b odst. 2 písm. b) ak 25odst. 1 písm. i) Pro úãely aplikace tûchto ustanoveni pfii stanovení základu danû vefiejnû prospû n ch poplatníkû se kapitálov m dovybavením rozumí nav ení vlastních zdrojû (vlastního jmûní) poplatníka zakladatelem nebo jinou osobou v prûbûhu existence poplatníka. MÛÏe se jednat také o zv ení nadaãní jistiny nadaãním darem podle 334 obãanského zákoníku nebo obdobné trvalé nav ení vlastního jmûní fundace, ústavu, obecnû prospû né spoleãnosti nebo spolku v prûbûhu jejich existence. Komentáfi Zákon o daních z pfiíjmû pozvolna ale stále komplikuje nejen moïnost daàov ch odpoãtû poskytnut ch darû u posledních zbytkû tûchto dobrodincû. Novû si od roku 2014 posvítil i na pfiíjemce dobrodiní na neziskové alias vefiejnû prospû né poplatníky. Osvobození bezúplatn ch pfiíjmû jiï není automatické, ale je podmínûno tím, Ïe bude skuteãnû naplnûn zam len úãel vyuïití pfiijatého daru. Druhou moïností je, Ïe pfiíjem bude vyuïit na kapitálové dovybavení, coï Pokyn upfiesàuje. 20 Základ danû a poloïky sniïující základ danû K 20odst Za bezúplatná plnûní (napfi. dary), jejichï hodnotu lze odeãíst od základu danû, se povaïují i nepenûïní bezúplatná plnûní vãetnû sluïeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zji tûn mi podle zákona ã. 151/1997 Sb., o oceàování majetku a o zmûnû nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû ( 23 odst. 6 zákona), a u ostatního majetku úãetní hodnota, a to vãetnû danû z pfiidané hodnoty, kterou je plátce povinen odvést. Pokud jiï byla hodnota bezúplatnû poskytnutého v konu sluïby zahrnuta do daàov ch v dajû, je nutno upravit daàové v daje. 3. (...) V pfiípadû, Ïe 10 % sníïení základu danû ãiní ménû neï Kã, bude pfii splnûní podmínky minimální hodnoty bezúplatného plnûní Kã odpoãítána pouze ãástka pfiedstavující 10 % základu danû. Komentáfi Od byl pojem dar nahrazen v celém ZDP ir ím pojmem bezúplatné plnûní, kter není definován v NOZ ani v ZDP. Proto je obecnû nutno za nûj povaïovat cokoli, co je poskytnuto bezúplatnû, tj. nejen majetek, ale i sluïba. CoÏ potvrdil také loàsk Koordinaãní v bor ã. 424/ Bezúplatné plnûní podle 20 odst. 8 ZDP poskytnuté spojenou osobou, lze najít na webu Finanãní správy. Kde zástupci GF rovnûï uvedli, Ïe poskytovatel mûïe uplatnit sniïující poloïku od základu danû jen ve v i vynaloïen ch vlastních nákladû. Tento daàov odpoãet u DPPO je podmínûn tím, Ïe hodnota kaïdého daru je alespoà Kã. Souãasnû platí, Ïe maximálnû lze takto sníïit základ danû nejv e o10%, coï mûïe vyjít i pod Kã. Změny týkající se 3. části ZDP Společná ustanovení 21b Obecná spoleãná ustanovení o vûcech K 21b odst. 4 Nabyl-li nabyvatel vlastnické právo alespoà k jedné jednotce pfiede dnem nabytí úãinnosti obãanského zákoníku podle zákona o vlastnictví bytû, vznikne i po dni úãinnosti obãanského zákoníku vlastnické právo k jednotkám v tomto domû podle dosavadních právních pfiedpisû. Pojem jednotka bude naplnûn star m obsahem. V jednom domû bude zachován jeden reïim bytov ch jednotek. Komentáfi Pokyn D-22 zde prakticky opisuje pfiechodné ustanovení 3063 NOZ. Pokud tedy pfied bylo vlastnické právo alespoà k jedné bytové ãi nebytové jednotce vloïeno do katastru nemovitostí, budou i v echny dal í ov em jen PRVNÍ (!) pfievody jednotek z vlastníka budovy na nové vlastníky jednotek v reïimu zru eného zákona o vlastnictví bytû. CoÏ ale jiï neplatí pro dal í pfievody jednotek od jin ch osob, neï byl vlastník budovy, tyto podléhají NOZ. 22 Zdroj pfiíjmû 12. Slovní spojení jiné pfiíjmy z drïby kapitálového majetku uvedené v 22 odst. 1 písm. g) bod 3. zákona zahrnuje napfi. vrácení emisního áïia, pfiíplatku mimo základní kapitál apod. Komentáfi DoplÀme, Ïe tyto jiné pfiíjmy podléhají sráïkové dani 15 % podle 36 odst. 1 písm. b) bodu 1. ZDP, nestanoví-li daàová smlouva jinak. 13. V pfiípadû pfiíjmû (aè jiï jsou úplatné ãi bezúplatné) z pfievodu podílû v obchodních korporacích, které mají sídlo na území âeské republiky, se vïdy uplatní, 8 danû a právo v praxi 6 /

9 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 9 TÉMA MĚSÍCE / DAŇOVÝ KALENDÁŘ z hlediska stanovení zdroje pfiíjmu, ustanovení 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., Ïe podmínkou zdroje takového pfiíjmu na území âeské republiky není skuteãnost, Ïe plátcem pfiíjmu je daàov rezident âeské republiky. V klad k postupûm vztahující se ke zdaàování daàov ch nerezidentû âeské republiky z pfiíjmû z ãinností vykonávan ch prostfiednictvím stálé provozovny, z pfiíjmû ze sluïeb a z pfiíjmû z nezávislé ãinnosti, je z pohledu poplatníkû a plátcû upraven v samostatn ch pokynech MF a GF. Komentáfi Jak známo, u nerezidentû âr podléhají zdanûní v âesku jen pfiíjmy ze zdrojû na na em území. Tyto jsou taxativnû (úpln m v ãtem) uvedeny v 22 ZDP, pfiiãemï je lze rozdûlit do dvou obsáhl ch supin. V první je zdanûní dále podmínûno tím, Ïe pfiíjem plyne od ãeského rezidenta, nebo od zdej í stálé provozovny nerezidenta (napfi. licenãní poplatky, podíly na zisku). Druhá skupina tuto dodateãnou podmínku nemá, proto tyto pfiíjmy podléhají ãeské dani i v pfiípadû, Ïe nerezidentovi plynou od jiného nerezidenta (bez stálé provozovny v âr). Pokyn pfiipomíná, Ïe pfiíjmy z pfievodu podílû v ãesk ch obchodních korporacích patfií do druhé skupiny, kde nezáleïí na plátci pfiíjmu. Dodejme, Ïe k pfiefiazení z 1. do 2. skupiny zde do lo od roku Daňový kalendář Poznámka redakce: Pfiipravujeme ve spolupráci s JUDr. Lenkou Hrstkovou Dub ekovou. pondělí 8. června 2015 zdravotní poji tûní odvod zálohy OSVâ za kvûten 2015 úterý 9. června 2015 spotfiební daà splatnost danû za duben 2015 (mimo spotfiební daà z lihu) pondělí 15. června 2015 daà z pfiíjmû druhá ãtvrtletní záloha na daà nebo první pololetní záloha na daà pondělí 22. června 2015 daà z pfiíjmû mûsíãní odvod úhrnu sraïen ch záloh na dani z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû sociální poji tûní odvod zálohy OSVâ za kvûten 2015 odvod pojistného na dobrovolné nemocenské poji tûní OSVâ za kvûten 2015 odvod pojistného zamûstnavatele za kvûten 2015 zdravotní poji tûní odvod pojistného za zamûstnance za kvûten 2015 středa 24. června 2015 spotfiební daà splatnost danû za duben 2015 (pouze spotfiební daà z lihu) čtvrtek 25. června 2015 daà z pfiidané hodnoty daàové pfiiznání a daà za kvûten 2015 souhrnné hlá ení za kvûten 2015 energetické danû daàové pfiiznání a splatnost danû z plynu, pevn ch paliv a elektfiiny za kvûten 2015 spotfiební daà daàové pfiiznání k uplatnûní nároku na vrácení spotfiební danû z topn ch olejû, zelené nafty a ostatních (technick ch) benzinû za kvûten 2015 (pokud vznikl nárok) daàové pfiiznání za kvûten 2015 odvod z elektfiiny ze sluneãního záfiení odvedení sraïeného solárního odvodu za kvûten 2015 podání vyúãtování ke sraïenému a odvedenému solárnímu odvodu za kvûten 2015 úterý 30. června 2015 daà z pfiíjmû odvod danû vybírané sráïkou podle zvlá tní sazby danû za kvûten 2015 středa 1. července 2015 daà z pfiíjmû podání daàového pfiiznání a úhrada danû (resp. doplatek danû) za rok 2014, má-li poplatník povinn audit nebo mu pfiiznání zpracovává a pfiedkládá daàov poradce nebo advokát úãetnictví podání úãetní závûrky jako pfiílohy k daàovému pfiiznání k dani z pfiíjmû za zdaàovací období roku 2014, má-li poplatník povinn audit nebo mu pfiiznání zpracovává a pfiedkládá daàov poradce nebo advokát danû a právo v praxi 6 /

10 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 10 DAŇ Z PŘÍJMŮ Základní principy zdanění příjmů plynoucích z cenných papírů od zdaňovacího období 2015 Ing. Veronika Dvofiáková, Ph.D., daàov poradce ã. o Problematika zdaàování cenn ch papírû je pomûrnû sloïitou oblastí zákona o daních z pfiíjmû. V následujícím textu se tedy seznámíme se základními principy jejich zdanûní, pfiiãemï si pfiedstavíme tfii reïimy, a to v závislosti na tom, zda se jedná o poplatníka fyzickou osobu nepodnikatele, fyzickou osobu podnikatele ãi právnickou osobu. Pro orientaci pár slov úvodem NeÏ zaãneme pojednávat o jednotliv ch reïimech zdanûní cenn ch papírû, mûli bychom nejprve vûdût, co cenn papír pfiedstavuje. Obecnû lze za cenn papír povaïovat ten, kter nese právní nárok majitele tohoto cenného papíru vûãi jeho emitentovi, kter se zavazuje k urãit m povinnostem. Pokud bychom hledali vymezení cenného papíru v zákonû, mûl by nás zajímat nov obãansk zákoník (zákon ã. 89/2012 Sb.), jímï byl mimo jiné zru en zákon o cenn ch papírech. Definici cenn ch papírû zakotvuje 514 nového obãanského zákoníku a zní následovnû: Cenn papír je listina, se kterou je právo spojeno takov m zpûsobem, Ïe je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani pfievést. Z v e uvedené definice lze dovodit, Ïe znakem cenného papíru je listinná podoba. Z daného dûvodu jiï není relevantní dûlení cenn ch papírû na listinné a zaknihované, tak jak bylo dfiíve zvykem, neboè na základû nového obãanského zákoníku není zaknihovan cenn papír cenn m papírem jako takov m. Vymezení zaknihovaného cenného papíru lze nalézt v ustanovení 525 nového obãanského zákoníku: Je-li cenn papír nahrazen zápisem do pfiíslu né evidence a nelze-li jej pfievést jinak neï zmûnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovan cenn papír. Zmûny, které vyvstaly z rekodifikace soukromého práva v oblasti vymezení cenn ch papírû, byly samozfiejmû zohlednûny i v zákonû o daních z pfiíjmû. Pro úãely danû z pfiíjmû byl do ustanovení 21b odst. 3 zákon o daních z pfiíjmû (dále jen ZDP ) vtûlen následující text: Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro úãely daní z pfiíjmû obdobnû pouïijí i pro zaknihované cenné papíry. Tímto bylo reagováno na zmûny, které pfiinesl nov obãansk zákoník ve vymezení cenn ch papírû, kter v podstatû nyní rozli uje mezi cenn mi papíry ve smyslu listinném a zaknihovan mi cenn mi papíry. Nicménû zaknihované cenné papíry jiï nespadají do dosavadní souhrnné kategorie cenn ch papírû, a nejsou tedy rovnocennou kategorií jako cenné papíry ve smyslu listinném, ale náhraïkou cenného papíru ve smyslu listinném. Na tuto terminologickou zmûnu tak bylo nezbytné v zákonû o daních z pfiíjmû patfiiãnû reagovat. Pokud ov em pomineme definice cenného papíru podle zákona, lze fiíci, Ïe cenné papíry je moïné podle jejich charakteru dûlit na majetkové cenné papíry (napfiíklad akcie, podílové listy), dluhové cenné papíry (napfiíklad dluhopisy, smûnky) a ostatní cenné papíry (napfiíklad opãní listy, skladi tní listy, zemûdûlské skladní listy). Odvozené z cenn ch papírû jsou tzv. deriváty (opce, forwardy, futures a swapy), které slouïí pro zaji tûní vûãi mûnovému ãi úrokovému riziku. NeÏ zaãneme s v kladem o zdanûní cenn ch papírû, je vhodné pfiipomenout, jak druh pfiíjmu mûïe poplatník z cenného papíru obdrïet. Pfiíjmy z cenn ch papírû lze totiï rozdûlit na bûïné pfiíjmy (v nosy) a kapitálové pfiíjmy (v nosy). PfiiãemÏ bûïn mi v nosy jsou dividendy (pfiíjem z drïby akcií) a dále u dluhopisû s nenulovou kuponovou platbou pfiíjmy ve formû úrokû. Naopak kapitálov ch v nosû (pfiípadnû ztrát) dosahuje poplatník v pfiípadû, pokud s cenn m papírem dále obchoduje, tzn. Ïe jej nedrïí do data splatnosti (dospûlosti). Získává tak pfiíjem z jeho prodeje (pfievodu). ReÏim zdanûní jednotliv ch pfiíjmû (v nosû) je poté odvozen od kategorie poplatníka, kter cenn papír drïí. MÛÏe jím b t fyzická osoba podnikatel ãi nepodnikatel, anebo právnická osoba. Pojìme si nyní jednotlivé reïimy zdanûní bûïn ch a kapitálov ch pfiíjmû (v nosû) u vybran ch poplatníkû pfiedstavit. Zdanění příjmů z cenných papírů ufyzických osob nepodnikatelů Běžný příjem příjem z držby cenného papíru Pfiíjmy plynoucí z drïby cenného papíru (napfi. v podobû dividend u akcií, kuponov ch úrokov ch plateb u dluhopisû) spadají pod dílãí základ danû podle 8 ZDP (kapitálové pfiíjmy). 10 danû a právo v praxi 6 /

11 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 11 DAŇ Z PŘÍJMŮ Plynou-li ov em tyto pfiíjmy z tuzemska (tj. od ãeského da- Àového rezidenta), zdaàují se tzv. 15% sráïkovou daní u zdroje v samostatném základu danû 1 a poplatníkovi je pak vyplacena jiï jen ãistá hodnota pfiíjmu (dividend) po odeãtení danû. Tyto pfiíjmy tedy dále nevstupují do da- Àového pfiiznání poplatníka, resp. nezakládají povinnost daàové pfiiznání podat. Plynou-li naopak pfiíjmy z drïby cenného papíru ze zahraniãí (napfi. od zahraniãní akciové spoleãnosti), stávají se dílãím základem danû dle 8 ZDP a v takovémto pfiípadû je tfieba podat daàové pfiiznání 2. V pfiípadû pfiíjmû ze zdrojû v zahraniãí je také nutné aplikovat pfiípadnou smlouvu o zamezení dvojího zdanûní, pokud je s pfiíslu n m státem uzavfiena, a uplatnit odpovídající metodu o zamezení dvojího zdanûní. Úãelem smluv o zamezení dvojího zdanûní je zabránit, aby rezident jednoho státu, kter pobírá pfiíjmy ze zdrojû na území jiného státu, nebyl z téhoï pfiíjmu zdanûn dvakrát. Pokud ale nebude smlouva o zamezení dvojího zdanûní se státem zdroje pfiíjmu sjednána, pak mûïe dojít k tomu, Ïe pfiíjmy plynoucí z drïby cenného papíru budou zdanûny jak ve státû zdroje, tak ve státû rezidence, tedy dvakrát. Vícenásobné zdanûní lze nicménû zmírnit ustanovením 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, kter fie í moïnost uplatnûní danû zaplacené v zahraniãí jako daàovû uznatelného v daje (nákladu) v základu danû poplatníka. Kapitálový příjem příjem z prodeje (převodu) cenného papíru Fyzická osoba nepodnikatel 3, která prodává (pfievádí) cenn papír, zdaàuje pfiíjem z jeho prodeje v rámci 10 ZDP, a to jako ostatní pfiíjmy. Dílãím základem danû pro tento druh pfiíjmû je rozdíl mezi pfiíjmem z prodeje cenného papíru a v dajem prokazatelnû vynaloïen m na jeho dosa- Ïení. Za v daj lze povaïovat cenu, za kterou byl cenn papír nabyt (tj. ve vût inû pfiípadû kupní pofiizovací cena) 4, a pfiípadnû dal í související v daje, jako jsou poplatky hrazené zprostfiedkovateli pfii prodeji ãi nákupu cenného papíru. Nutno podotknout, Ïe v rámci obchodování s cenn mi papíry nelze v koneãném v sledku dosahovat ztráty, neboè podle ZDP, pfievy ují-li celkové v daje celkové pfiíjmy z cenn ch papírû, k rozdílu se nepfiihlíïí a základem danû je nula. Je tedy zfiejmé, Ïe 15% daà bude odvádûna pouze z celkového realizovatelného zisku z prodeje cenn ch papírû, pfiiãemï platí v jimka, Ïe ztrátu z prodeje jednoho cenného papíru lze uplatnit ke sníïení zisku dosaïeného z prodeje druhého cenného papíru (lze tedy vzájemnû kompenzovat zisky a ztráty u jednotliv ch transakcí, ale nikoli v rámci celkov ch pfiíjmû dosaïen ch v dílãím základu danû 10). Subjekt je potom povinen podat daàové pfiiznání, pokud nenaplní podmínku pro jeho nepodání podle 38g ZDP. Za splnûn ch podmínek lze také dosaïen zisk z obchodování s cenn mi papíry osvobodit, a to na základû ãasového testu, kter vychází z následujících ustanovení ZDP: 1) Úãinn ch od : 4odst. 1 písm. w) ZDP pfiíjem z prodeje cenného papíru je osvobozen od danû, pfiesáhne-li doba mezi nabytím a pfievodem tohoto cenného papíru pfii jeho prodeji dobu 3 let; dle pfiechodn ch ustanovení k zákonu se toto osvobození vztahuje na cenné papíry nabyté jak po (bez ohledu na v i majetkové úãasti), tak také na cenné papíry nabyté do s úãastí na kapitálu nebo hlasovacích právech vût í neï 5 % [tj. i ty, které se osvobozovaly dle ustanovení 4 odst. 1 písm. r) ZDP úãinného do ]. 5 Pozn.: Pokud by v ak nebyl tento ãasov test tfií let pro osvobození pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû splnûn, lze takov to pfiíjem osvobodit od danû pouze za pfiedpokladu, jestliïe by úhrn tûchto pfiíjmû nepfiesáhl u poplatníka ve zdaàovacím období ãástku Kã, jak vypl vá z ustanovení 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Je v ak nezbytné upozornit, Ïe pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû budou osvobozeny buì na základû tohoto limitu, pfiiãemï se neposuzuje okamïik nabytí cenn ch papírû, anebo na základû ãasového testu tfií let podle 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Tato osvobození v ak nelze kombinovat. Postup by mûl b t následující, jak vypl vá z dûvodové zprávy: Pokud má poplatník pfiíjem z prodeje cenn ch papíru za dané zdaàovací období ve v i Kã, kdy na ãást pfiíjmu ve v i Kã dopadá osvobození podle 4 odst. 1 písm. w), nejprve se testuje tento pfiíjem jako celek limitem Kã v 4 odst. 1 písm. v). Poplatník limit pfiesahuje, tudíï dále se zkoumá, zda celkov pfiíjem z prodeje cenn ch papírû podléhá osvobození podle 4 odst. 1 písm. w). Zbylou ãást, tedy neosvobozen pfiíjem ve v i Kã, v ak nelze testovat dle písm. v) oddûlenû. Limit Kã se 1 Tento reïim mají taktéï státní dluhopisy urãené pro obyvatelstvo. 2 Obecnû platí, Ïe daàové pfiiznání je povinen podat kaïd, jehoï zdanitelné pfiíjmy za zdaàovací období pfiesáhly ãástku Kã (viz 38g zákona o daních z pfiíjmû). Pokud tedy pfiíjmy z drïby cenného papíru vydaného nerezidentem nepfiesáhnou uveden limit (a poplatník nemá dal í jiné zdanitelné pfiíjmy), není povinnost podávat daàové pfiiznání (v takovémto pfiípadû se mûïe jednat napfi. o investora starobního dûchodce). Poplatník pouze s pfiíjmy ze závislé ãinnosti (podmínkou je, aby v zamûstnání bylo podepsané prohlá ení k dani), kter bude mít zároveà i pfiíjem z cenného papíru maximálnû do v e 6 000Kã za rok, také není povinen podávat daàové pfiiznání. 3 Nepodnikatelem rozumûj osobu, která nemá zahrnut cenn papír v obchodním majetku (tzn. Ïe s cenn mi papíry obchoduje jako obãan jedná se o soukromou investici). 4 Podrobnûji k nab vací cenû viz 24 odst. 7 zákona o daních z pfiíjmû. 5 Srovnej téï stanovisko GF uvedené v zápise Koordinaãního v boru Komory daàov ch poradcû âeské republiky ã. 419/ Osvobození pfiíjmû z prodeje cenn ch papírû pfiechodné ustanovení. danû a právo v praxi 6 /

12 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 12 DAŇ Z PŘÍJMŮ vztahuje ke v em pfiíjmûm z prodeje cenn ch papírû bez ohledu na to, zda byly ãi nebyly osvobozeny podle jiného ustanovení 4 zákona. 4odst. 1 písm. r) ZDP pfiíjem z pfievodu podílu v obchodní korporaci s v jimkou pfiíjmu z pfievodu cenného papíru je osvobozen od danû, pfiesahuje-li doba mezi jeho nabytím a pfievodem dobu 5 let; je tfieba podotknout, Ïe od dané ustanovení osvobození cenn ch papírû vûbec nefie í. 2) Úãinn ch do : 4odst. 1 písm. w) ZDP jestliïe doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru pfiesáhne dobu 6 mûsícû a zároveà celkov pfiím podíl poplatníka na základním kapitálu nebo hlasovacích právech spoleãnosti nepfievy oval v dobû 24 mûsícû pfied prodejem 5%, jsou pfiíjmy z prodeje cenného papíru osvobozeny od danû (jde o tzv. drobného akcionáfie); toto osvobození se uplatní na cenné papíry nabyté do konce roku 2013, u nichï má poplatník pfiím podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech spoleãnosti men í neï 5 % v dobû 24 mûsícû pfied prodejem (tzn. Ïe pokud dojde k pfievodu takovéhoto cenného papíru napfi. v roce 2015, je potfieba testovat osvobození dle daného ustanovení v tomto znûní). 4odst. 1 písm. r) ZDP v ostatních pfiípadech, tzn. kdy poplatník vlastní více jak 5 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech spoleãnosti bez ohledu na dobu drïby, je pfiíjem z pfievodu takovéhoto cenného papíru osvobozen od danû, jestliïe doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru pfiesáhne dobu 5 let; toto osvobození se uplatní na cenné papíry, které byly pfievedeny (tzn. prodány) do konce roku 2013, bez ohledu na skuteãnost, kdy byly nabyty [pfievody takov chto cenn ch papírû jsou tak od zv hodnûny, protoïe ãasov test se jim zkracuje z 5 let na 3 roky viz nové znûní ustanovení 4 odst. 1 písm. w) ZDP]. 3) Pfiechodné ustanovení novely ZDP zákonem ã. 261/2007 Sb., ãl. II, bod 3 pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû nabyt ch do konce roku 2007 jsou osvobozeny od danû, jestliïe doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru pfiesáhne dobu 6 mûsícû (postupuje se jen podle tohoto jednoho pravidla a Ïádná podmínka úãasti na kapitálu není u tûchto cenn ch papírû stanovena). Pfiíklad Pan âenûk, nepodnikatel, nakoupil a posléze prodal (pfievedl) následující druhy akcií: Akcie Datum nákupu Nákupní cena Datum prodeje Prodejní cena Rozdíl A Kã Kã Kã B Kã Kã Kã C Kã Kã Kã D Kã Kã Kã Dále víme, Ïe u spoleãnosti C, u které nakoupil akcie C, vlastní 6% podíl na základním kapitálu, a to ode dne nákupu do dne prodeje akcí. U spoleãnosti B a D vlastní 1% podíl na základním kapitálu spoleãnosti ode dne nákupu do dne prodeje akcií. Jak bude pan âenûk své jednotlivé pfiíjmy z prodeje akcií v roce 2015 zdaàovat, jestliïe dosahuje dále jen pfiíjmû ze zamûstnání? e ení Je jednoznaãné, Ïe pfiíjmy dosaïené z prodeje akcií nelze osvobodit na základû ustanovení 4 odst. 1 písm. v) ZDP, jelikoï úhrn celkov ch pfiíjmû pfiesahuje limit Kã za zdaàovací období Osvobození pfiíjmû bude zkoumáno dle dal ích ustanovení zákona, a to následovnû: Pfiíjem dosaïen z prodeje akcie A bude osvobozen od danû v plné v i dle pfiechodn ch ustanovení novely ZDP ã. 261/2007 Sb., ãl. II, bod 3, jelikoï se jedná o akcie nabyté do konce roku 2007, u nichï byl ke dni prodeje splnûn ãasov test 6 mûsícû. U akcií typu B byl pro osvobození splnûn jak ãasov test 6 mûsícû, tak zároveà byla splnûna podmínka niï ího podílu jak 5 % na základním kapitálu v dobû 24 mûsícû. Zisk z dosaïené akcie je tedy osvobozen od danû [viz osvobozeno dle ustanovení 4 odst. 1 písm. w) ZDP úãinného do ]. Zisk dosaïen z prodeje akcií C ve v i Kã nesplàuje ãasovou podmínku tfií let pro osvobození podle 4 odst. 1 písm. w) ZDP úãinného od (drïba tûchto akcií zatím pouze dva roky). Zisk z prodeje tûchto akcií bude zdanûn. Podmínky pro osvobození u akcií D jsou splnûny v podobû ãasového testu 6 mûsícû a podílu na základním kapitálu niï ím jak 5 % [viz ustanovení 4 odst. 1 písm. w) úãinného do ]. Z pfiíkladu je tedy patrné, Ïe celkov zdaniteln zisk v rámci 10 ZDP bude ve v i Kã. 12 danû a právo v praxi 6 /

13 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 13 DAŇ Z PŘÍJMŮ Zdanění příjmů z cenných papírů ufyzických osob podnikatelů Běžný příjem příjem z držby cenného papíru Fyzická osoba podnikatel, která zahrne cenn papír do svého obchodního majetku, zdaàuje pfiíjmy z jeho drïby stejn m zpûsobem jako fyzická osoba nepodnikatel, tedy vrámci 8 ZDP. Zde nejsou v podstatû Ïádné rozdíly, platí zde stejné principy. Jiná situace ov em nastává v pfiípadû, pokud se zdaàují pfiíjmy z prodeje cenn ch papírû, jak je vysvûtleno dále. Kapitálový příjem příjem z prodeje cenného papíru PakliÏe jsou cenné papíry zahrnuty v obchodním majetku podnikatele, zdaàují se pfiíjmy z jejich prodeje v rámci 7 ZDP (pfiíjmy ze samostatné ãinnosti). Je zde namístû upozornit, Ïe fyzická osoba podnikatel nemûïe vyuïít osvobození ãasového testu dle 4 ZDP, jak jsme si uvedli u poplatníka nepodnikatele. V sledn zisk z prodeje je vïdy pfiedmûtem danû a zatíïen 15% sazbou danû. K dosaïenému pfiíjmu z prodeje cenn ch papírû je moïné uplatnit i pfiíslu n v daj (náklad), nicménû obecnû dle 25 odst. 1 písm. c) ZDP musí poplatník poãítat s tím, Ïe pofiizovací cenu cenného papíru nelze povaïovat za daàovû úãinn v daj (náklad) s v jimkou uvedenou v 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) ZDP. Pro poplatníka, kter vede daàovou evidenci, z uvedeného vypl vá, Ïe v dajem (nákladem) se pro nûj mûïe stát pouze nab vací cena akcie 6, která není oceàována v souladu s úãetními pfiedpisy na reálnou hodnotu 7, dle 24 odst. 2 písm. w) ZDP. ZároveÀ platí, Ïe nab vací cenu lze uplatnit jako v daj (náklad) pouze do v e pfiíjmû z prodeje této akcie. Nelze tak dosahovat ztráty a souãasnû je nutné posuzovat kaïd prodej zvlá È, nezávisle na prodejích jiného cenného papíru (nelze tedy kompenzovat a zapoãítávat zisky a ztráty v rámci prodeje více druhû akcií, resp. cenn ch papírû). Je tfieba upozornit, Ïe pfii samotném nákupu akcií, resp. cenn ch papírû, je tû nevzniká v daj (náklad). V daje spojené s pofiízením dané akcie mûïe poplatník uplatnit do v dajû (nákladû) aï v okamïiku prodeje pfiedmûtn ch akcií (cenn ch papírû). Prodá-li poplatník akcie se ziskem, je tento zisk pfiedmûtem danû, prodá-li akcie se ztrátou, je tato ztráta daàovû neúãinná. Podnikatel, kter naopak vede úãetnictví (zjednodu en rozsah), si mûïe uplatnit, kromû nab vací ceny akcie dle 24 odst. 2 písm. w) ZDP, do sv ch v dajû (nákladû) také pofiizovací cenu smûnky zachycenou v úãetnictví [viz 24 odst. 2 písm. ze) ZDP], a to ke dni prodeje dané smûnky a jen do v e pfiíjmû z této smûnky. Vedle nab vací ceny akcie ãi pofiizovací ceny smûnky lze dále za daàové v daje (náklady) povaïovat i ostatní prokázané v daje (náklady) související s prodejem cenn ch papírû (napfiíklad poplatky obchodníkûm s cenn mi papíry, odmûny advokátûm za sepsání smluv o pfievodu akcií, úroky z úvûrû na pofiízení akcií, pfiípadnû dal í v lohy spojené s prodejem). Pfiíklad Paní Stfiapatá, podnikatelka, nakoupila a posléze prodala následující druhy akcií, které zahrnula do obchodního majetku. Jak bude zdaàovat pfiíjmy z prodeje následujících akcií, pokud vede daàovou evidenci a akcie nejsou oceàovány na reálnou hodnotu? Paní Stfiapatá obchodovala s následujícími akciemi: e ení Akcie Datum nákupu Nákupní cena Datum prodeje Prodejní cena Rozdíl A Kã Kã Kã B Kã Kã Kã Paní Stfiapatá, jelikoï zahrnula akcie do obchodního majetku, je povinna zdaàovat pfiíjmy z prodeje akcií v rámci 7 ZDP. KaÏdou transakci je v ak dûleïité analyzovat zvlá È a uplatnit nab vací cenu jako v daj ke zdanitelnému pfiíjmu. U akcie A je zfiejmé, Ïe dosaïen zisk ve v i Kã je ziskem zdaniteln m, kdeïto u pfievodu akcie B je rozdíl mezi pfiíjmy a v daji nulov a realizovaná ztráta není daàovû úãinná. Celkovû bude tedy paní Stfiapatá zdaàovat ãástku Kã. 6 Pod nab vací cenou rozumûj zejména pofiizovací cenu akcie, nebo také hodnotu splaceného penûïitého vkladu ãi hodnotu nepenûïitého vkladu. Dále se mûïe jednat o cenu zji tûnou na základû zvlá tního zákona. 7 Jedná se o akcie pfiedstavující úãast s rozhodujícím vlivem na obchodní spoleãnosti, pfiedstavující úãast s podstatn m vlivem na obchodní spoleãnosti a emitované samotnou úãetní jednotkou. Dále nejsou pfieceàovány na reálnou hodnotu cenné papíry drïené do splatnosti a dluhopisy pofiízené v primární emisi neurãené úãetní jednotkou k obchodování. danû a právo v praxi 6 /

14 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 14 DAŇ Z PŘÍJMŮ Na závûr se zkusme zamyslet nad situací, kdy by podnikatel vedl namísto skuteãnû uplatàovan ch v dajû (nákladû) procentní v daje (tzv. pau ální v daje). Jak by byl postup z hlediska zákona o daních z pfiíjmû? Pokud by podnikatel uplatàoval pau ální v daje, v podstatû by nemûl obchodní majetek, a jestliïe by realizoval zisk z prodeje cenn ch papírû, pak by ho zdaàoval jiï v rámci 10 ZDP (nikoli v 7 ZDP). V podstatû by postupoval jako fyzická osoba nepodnikatel. Tuto skuteãnost je nutno si uvûdomit, neboè rozdíly v koneãném daàovém zatíïení mohou b t znaãné. Faktem bezesporu zûstává, Ïe u fyzick ch osob nepodnikatelû lze uplatàovat osvobození, a pokud osvobození nelze uplatnit, lze alespoà ztráty v rámci obchodování s cenn mi papíry kompenzovat s dosaïen mi zisky z prodeje cenn ch papírû, coï u podnikatele nelze. Zdanění příjmů z cenných papírů u právnických osob Běžný příjem příjem z držby cenného papíru Obecnû jsou pfiíjmy z drïby cenn ch papírû pfiedmûtem danû z pfiíjmû. Jejich zdanûní je postaveno na obdobn ch principech jako u fyzick ch osob, tzn. Ïe pfiíjem ze zdroje na území âeské republiky je zdaàován 15% sráïkovou daní a poplatník obdrïí pouze ãist pfiíjem oãi tûn od danû (tyto pfiíjmy pak nejsou zahrnovány do základu danû, jelikoï byly jiï jednou zdanûny). Osvobozeny jsou v podstatû pouze ty dividendy (podíly na zisku), které jsou vyplácené dcefiinou spoleãností matefiské spoleãnosti (musí b t ale splnûna podmínka drïby 10% podílu na kapitálu po dobu alespoà nepfietrïitû po sobû jdoucích 12 mûsícû). V takovémto pfiípadû obdrïí matefiská spoleãnost dividendy (podíly na zisku) v hrubé v i. Osvobozen pfiíjem je pak také vyjímán z v sledku hospodafiení a není zdaàován. Komplikovanûj í situace nastává v pfiípadû, jestliïe pfiíjmy z drïby cenn ch papírû pocházejí ze zdrojû v zahraniãí. Pak je totiï nutné rozli ovat nûkolik variant zdanûní: Pfiíjmy z dividend (podílû na zisku) plynoucí rezidentní matefiské spoleãnosti od dcefiiné spoleãnosti, která je rezidentem jiného ãlenského státu dan pfiíjem je osvobozen od danû, pokud je splnûna podmínka drïby 10% podílu na základním kapitálu alespoà po dobu nepfietrïitû po sobû jdoucích 12 mûsícû. Ostatní dividendy (podíly na zisku) jsou zdaàovány v rámci samostatného základu danû podle 20b ZDP, pfiiãemï je aplikována pfiíslu ná smlouva o zamezení dvojího zdanûní a uplatnûna adekvátní metoda o zamezení dvojího zdanûní, daà je stanovena pro samostatn základ danû ve v i 15%. Ostatní pfiíjmy z cenn ch papírû jsou zdaàovány v rámci obecného základu danû sazbou danû ve v i 19%, pfiiãemï je opût pouïita pfiípadná smlouva o zamezení dvojího zdanûní, pokud je s dan m státem uzavfiena 8. Kapitálový příjem příjem z prodeje cenného papíru Kapitálové pfiíjmy jsou opût souãástí obecného základu danû z pfiíjmû v plném rozsahu, pokud nejsou od danû osvobozeny. Nicménû osvobození podléhají pouze pfiíjmy z prodeje akcií matefiské spoleãnosti v dcefiiné spoleãnosti (opût musí b t splnûna podmínka alespoà 10% podílu na kapitálu po dobu nepfietrïitû jdoucích 12 mûsícû). Nesmíme také zapomínat na skuteãnost, Ïe vynaloïené v daje (náklady) na osvobozen pfiíjem jsou daàovû neuznateln m v dajem (nákladem) dle 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Ke zdaniteln m pfiíjmûm z prodeje cenn ch papírû lze uplatnit pfiíslu né v daje v podobû nab vací ceny u akcií, které nejsou pfieceàovány na reálnou hodnotu [ 24 odst. 2 písm. w) ZDP], pofiizovací cenu u smûnky [ 24 odst. 2 písm. ze) ZDP] a hodnoty cenného papíru pfii prodeji zachyceného v úãetnictví, kter se pfieceàuje na reálnou hodnotu [ 24 odst. 2 písm. r) ZDP]. JiÏ víme, Ïe u prvních dvou pfiípadû nelze realizovat ztrátu, respektive lze, ale je daàovû neúãinná. KdeÏto v posledním pfiípadû, kdy se cenné papíry pfieceàují na reálnou hodnotu 9, lze ztráty dosahovat. NezapomeÀme, Ïe se opût kaïdá transakce posuzuje samostatnû. 8 V pfiípadû, Ïe smlouva uzavfiena není, je moïné opût vyuïít zmíràující ustanovení 24 odst. 2 písm. ch) ZDP. 9 Na reálnou hodnotu se pfieceàují cenné papíry dle 27 zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. 14 danû a právo v praxi 6 /

15 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 15 Zálohy na daň z příjmů v roce 2015 DAŇ Z PŘÍJMŮ Ing. Milo Kofiínek DaÀové subjekty by nemûly na placení záloh zapomínat. Opomenutí jejich placení pfiinese daàovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Povinnost placení záloh na daà vypl vá z 174 zákona ãíslo 280/2009 Sb., daàov fiád, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen D ). Podle tohoto paragrafu je daàov subjekt povinen platit zálohy na daà ve v i a lhûtách stanoven ch zákonem nebo rozhodnutím správce danû. U danû z pfiíjmû urãuje podmínky, za kter ch vzniká zálohová povinnost, a v i záloh 38a zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP). V 38a odst. 1 ZDP je uvedeno, Ïe zálohy na daà z pfiíjmû se platí v prûbûhu zálohového období. To je v období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhûty pro podání daàového pfiiznání za minulé zdaàovací období do posledního dne lhûty pro podání daàového pfiiznání v následujícím zdaàovacím období. V i a periodicitu záloh spoãítá poplatník z poslední známé daàové povinnosti. Za poslední známou daàovou povinnost se povaïuje ãástka, kterou si poplatník sám vypoãetl a uvedl v daàovém (dodateãném) pfiiznání za období bezprostfiednû pfiedcházející zdaàovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daàového (dodateãného) pfiiznání, a bylo-li daàové (dodateãné) pfiiznání podáno opoïdûnû, s platností od následujícího dne po dni jeho podání do úãinnosti dal í zmûny poslední známé daàové povinnosti podle tohoto ustanovení, nebo zvlá tního pfiedpisu. Poplatník danû z pfiíjmû fyzick ch osob pro úãely v poãtu poslední známé daàové povinnosti vylouãí pfiíjmy a v daje podle 10 ZDP. To jsou ostatní pfiíjmy, pfii kter ch dochází ke zv ení majetku, pokud nejde o pfiíjmy podle 7 aï 9 ZDP. Po skonãení zdaàovacího období nebo období, za nûï je podáváno daàové pfiiznání, se zaplacené zálohy na daà, splatné v jeho prûbûhu, zapoãítávají na úhradu skuteãné v e danû. Ze záloh, u nichï do lo k prodlení s placením, se na úhradu skuteãné v e danû zapoãítají pouze zálohy zaplacené do lhûty pro podání daàového pfiiznání. Do poslední známé daàové povinnosti se nezahrnuje daà pfiipadající na samostatn základ danû podle 20b ZDP. Pro informaci Do samostatného základu danû podle 20b ZDP se zahrnují ve keré pfiíjmy z podílû na zisku, vypofiádacích podílû, podílû na likvidaãním zûstatku nebo jim obdobná plnûní, a to ve v i vãetnû danû sraïené v zahraniãí, plynoucí poplatníkûm uveden m v 17 odst. 3 ze zdrojû v zahraniãí v pfiíslu ném zdaàovacím období. Do samostatného základu danû se nezahrnují pfiíjmy osvobozené od danû. Jednotliv pfiíjem z vypofiádacího podílu nebo podílu na likvidaãním zûstatku anebo z obdobného plnûní zahrnovaného do samostatného základu danû se sniïuje o nab vací cenu podílu na obchodní korporaci. Obdobnû se postupuje iupoplatníka uvedeného v 17 odst. 4 ZDP, pokud se pfiíjmy z podílû na zisku, vypofiádacích podílû, podílû na likvidaãním zûstatku nebo jim obdobná plnûní plynoucí ze zahraniãí pfiiãítají jeho stálé provozovnû umístûné na území âeské republiky. Toto ustanovení se nevztahuje na fondy penzijní spoleãnosti. U poplatníka, kter je spoleãníkem vefiejné obchodní spoleãnosti nebo komplementáfiem komanditní spoleãnosti, je souãástí samostatného základu danû i ãást pfiíjmû vefiejné obchodní spoleãnosti nebo komanditní spoleãnosti, podle 20b odst. 1 ZDP; pfiitom se tato ãást samostatného základu stanoví u spoleãníka vefiejné obchodní spoleãnosti ve stejném pomûru, v jakém je rozdûlován zisk podle spoleãenské smlouvy, jinak rovn m dílem. U komplementáfie komanditní spoleãnosti se stanoví ve stejném pomûru, jak m je rozdûlován zisk nebo ztráta komanditní spoleãnosti na tohoto komplementáfie podle zvlá tního právního pfiedpisu. Kdo zálohy na daň neplatí Ustanovení 38a odst. 2 ZDP urãuje, Ïe zálohy neplatí poplatníci, jejichï poslední známá daàová povinnost nepfiesáhla Kã, dále obce a kraje a zûstavitel ode dne jeho smrti. Pololetní zálohy Postup pfii placení pololetních záloh na bûïné zdaàovací období nalezneme v 38a odst. 3 ZDP. Platí je poplatníci, jejichï poslední známá daàová povinnost pfiesáhla Kã, av ak nepfiesáhla Kã, a to ve v i 40 % poslední známé daàové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 15. dne estého mûsíce zálohového období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého mûsíce zálohového období. danû a právo v praxi 6 /

16 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 16 DAŇ Z PŘÍJMŮ Čtvrtletní zálohy âtvrtletní zálohy platí ti poplatníci, jejichï poslední známá daàová povinnost pfiesáhla Kã, a to ve v i 1/4 poslední známé daàové povinnosti. âtvrtletní zálohy jsou splatné do 15. dne tfietího, estého, devátého a dvanáctého mûsíce zdaàovacího období ( 38a odst. 4 ZDP). Pfiíklad 1 JestliÏe by mûla spoleãnost s ruãením omezen m ãtvrtletní zálohovou povinnost, tak bude zálohy vypl vající z daàové povinnosti roku 2014 (pfiiznání podala do ) hradit k , k , k a k V pfiípadû, Ïe podá daàové pfiiznání za rok 2015 k , bude hradit dal í pfiípadné ãtvrtletí nebo pololetní zálohy ve v i, která bude vypl vat z daàové povinnosti za zdaàovací období roku Daňová povinnost se týká pouze části zdaňovacího období JestliÏe by se poslední známá daàová povinnost t kala jen ãásti zdaàovacího období nebo zdaàovacího období del ího neï 12 mûsícû, je poplatník danû z pfiíjmû právnick ch osob povinen si pro placení záloh dopoãítat poslední známou daàovou povinnost tak, jako by se t kala zdaàovacího období v délce 12 mûsícû. Propoãet se provede tak, Ïe poslední známá daàová povinnost, t kající se ãásti zdaàovacího období nebo zdaàovacího období del- ího neï 12 mûsícû, se vydûlí poãtem mûsícû, za které poplatník pobíral pfiíjmy podléhající dani, a násobí se 12 ( 38a odst. 6 ZDP). Pfiíklad 2 Spoleãnost s ruãením omezen m zahájila svou ãinnost Za zdaàovací období roku 2014 podala daàové pfiiznání k Její daàová povinnost ãinila celkem Kã (pfiepoãteno na celoroãní daàovou povinnost je to Kã). Postup Spoleãnost v tomto pfiípadû bude v roce 2015 platit ãtvrtletní zálohy na daà, a to ve v i ( Kã : 2) ; 3 = Kã. Placení záloh zapoãne k DaÀov fiád umoïàuje, vypl vá tak z 174 odst. 6, daàovému subjektu, kterému novû vznikne povinnost platit daà, pro kterou zákon stanoví zálohy, aby správcem danû stanovil zálohy s pfiihlédnutím k oãekávané daàové povinnosti. Toto rozhodnutí bude správcem danû vydáno na základû Ïádosti, nebo z moci úfiední. Pokud pûjde o daàov subjekt, kterému vzniká zároveà registraãní povinnost, uvede údaje potfiebné pro stanovení této zálohy pfii registraci. Placení záloh u poplatníků fyzických osob, u nichž základ daně tvoří součet dílčích základů daně Postup placení záloh u poplatníkû, u nichï základ danû tvofií souãet dílãích základû danû, nalezneme v 38a odst. 5 ZDP. Tato situace se t ká poplatníkû fyzick ch osob, u nichï je základ danû tvofien souãtem základû danû, napfiíklad z pfiíjmû ze závislé ãinnosti, pfiíjmû z kapitálového majetku, pfiíjmû ze samostatné ãinnosti a pfiíjmû z pronájmu. Poplatník pololetní a ãtvrtletní zálohu podle 38a odst. 3 a 4 ZDP neplatí, pokud je jedním ze základû danû i dílãí základ danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû, ze kter ch mûl plátce povinnost srazit zálohy na daà ( 38h ZDP), a tento dílãí základ danû je roven nebo ãiní více neï 50 % z celkového základu danû. JestliÏe ãiní dílãí základ danû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû, ze kter ch mûl plátce povinnost srazit zálohy na daà ( 38h ZDP), 15 % a více, av ak ménû neï 50 %, platí se pololetní ãi ãtvrtletní zálohy v poloviãní v i. Pokud ãiní dílãí základ danû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû, ze kter ch mûl plátce povinnost srazit zálohy na daà ( 38h ZDP), ménû neï 15 %, platí poplatník zálohy podle 38a odst. 3a4ZDP v plné v i, tj. z celkového základu danû. Pfiíklad 3 DaÀov subjekt podal k pfiiznání k dani z pfiíjmû fyzick ch osob za zdaàovací období roku Základ danû v tomto daàovém pfiiznání je tvofien souãtem základû danû, a to základem danû ze samostatné ãinnosti ( 7 ZDP) a základem danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû ( 6 ZDP) v celkové v i Kã. Dílãí základ danû ze závislé ãinnosti pfiitom ãiní v pfiípadû varianty a) Kã, v pfiípadû varianty b) Kã a v pfiípadû varianty c) Kã. Postup Poplatníkovi vychází ze základu danû Kã daàová povinnost ve v i Kã. Po uplatnûní základní slevy podle 35ba ZDP bude v sledná daàová povinnost ve v i Kã Kã = Kã. Poplatník by mûl pro rok 2015 platit pololetní zálohy na daà, a to ve v i 40 % poslední známé daàové povinnosti. Dal í postup záleïí na pomûru dílãích základû danû ze závislé ãinnosti a ze samostatné ãinnosti. Varianta a) Dílãí základ danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti ãiní Kã, coï je více neï 50 % z celkového základu danû. V tomto pfiípadû poplatník zálohy na daà na rok 2015 neplatí. Varianta b) Dílãí základ danû ze závislé ãinnosti je Kã. Z celkového základu danû je to více neï 15 %, ale ménû 16 danû a právo v praxi 6 /

17 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 17 DAŇ Z PŘÍJMŮ neï 50 %. Poplatník platí pololetní zálohy na daà, a to v poloviãní v i. Varianta c) Dílãí základ danû ze závislé ãinnosti je Kã. Z celkové ãásti základu danû je toto ménû neï 15 %. Poplatník bude v tomto pfiípadû platit pololetní zálohy podle 38a odst. 4 ZDP v plné v i. Pfiíklad 4 Poplatník podal za zdaàovací období roku 2014 daàové pfiiznání k dani z pfiíjmû fyzick ch osob. Dílãí základ danû z pfiíjmû ze samostatné ãinnosti mûl ve v i Kã. Dále mûl základ danû z pfiíjmû podle 10 (ostatní pfiíjmy) ve v i Kã. Postup Pfii v poãtu poslední známé daàové povinnosti poplatník vylouãí pfiíjmy a v daje podle 10 ZDP. Dílãí základ danû bude tedy mít poplatník ve v i Kã. Vypoãítaná daà z tohoto základu danû je ve v i Kã. Po uplatnûní základní slevy na poplatníka bude jeho daàová povinnost ve v i Kã = Kã. Poplatník tedy nebude pro zdaàovací období roku 2014 platit Ïádné zálohy na daà (poslední známá daàová povinnost nepfiekroãila ãástku Kã). V odûvodnûn ch pfiípadech stanoví správce danû zálohy niï í, popfiípadû povolí v jimku z povinnosti daà zálohovat, a to i za celé zdaàovací období ( 174 odst. 5 D ). Mezi odûvodnûné pfiípady patfií napfiíklad sníïení pfiíjmû pfii nemoci, zmen ení v robních ãi prodejních kapacit v dûsledku Ïivelné pohromy apod. Poplatník tento dûvod uvede do své Ïádosti (doloïí potvrzením, popfiípadû ekonomick m rozborem), kterou podá u svého správce danû. Îádost je potfiebné podat s dostateãn m pfiedstihem tak, aby o ní mohl správce danû vãas rozhodnout. Dle 38a odst. 8 ZDP není poplatník povinen platit zálohy na daà, jestliïe ukonãil ãinnost, z níï mu plynuly zdanitelné pfiíjmy, nebo zanikl zdroj zdaniteln ch pfiíjmû, a to od splátky následující po dni, v nûmï do lo ke zmûnû rozhodn ch skuteãností. Tyto skuteãnosti oznámí poplatník správci danû v souladu s 127 D do 15 dnû ode dne, kdy tato zmûna nastala. Pfiíklad 5 Poplatník fyzická osoba, má pro rok 2015 platit pololetní zálohy na daà. Zálohu k uhradil. V srpnu 2015 ode el do dûchodu a podnikání zanechal a tím zcela zanikl zdroj jeho pfiíjmû. Tuto skuteãnost oznámil na Finanãní úfiad. Postup Vzhledem k tomu, Ïe zdroj pfiíjmû poplatníkovi v srpnu 2015 zanikl, není jiï povinen platit zálohu na daà splatnou k Placení záloh se nevztahuje na pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû, nemá-li poplatník souãasnû jiné pfiíjmy podrobené dani. Jedinou v jimkou jsou pfiíjmy ze závislé ãinnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraniãí, nemá-li poplatník souãasnû jiné pfiíjmy podrobené dani. Jedná se o pfiíjmy, které poplatník uvede v daàovém pfiiznání na fiádek 35, tedy pfiíjmy z fiádku 31 daàového pfiiznání, u kter ch nemûl zahraniãní plátce danû povinnost srazit zálohy na daà, zv - ené o povinné pojistné podle 6 odst. 13 ZDP. Tím jsou my leny napfiíklad pfiíjmy ze závislé ãinnosti plynoucí poplatníkûm za práci pro zahraniãní zastupitelské úfiady a dal í pfiíjmy ze zahraniãí. Zahraniãní zastupitelské úfiady se podle 38c ZDP nepovaïují za plátce danû, a proto nesráïejí u sv ch zamûstnancû zálohy na daà. Jedná-li se o poplatníka podle 2 odst. 2 ZDP (daàového rezidenta), kter má pfiíjmy ze zdrojû v zahraniãí ze státu, s nímï âeská republika neuzavfiela smlouvu o zamezení dvojího zdanûní, uvede na fiádek 35 také tyto pfiíjmy zv ené o povinné pojistné a sníïené o daà zaplacenou z tohoto pfiíjmu v zahraniãí. Má-li jenom tyto pfiíjmy, jsou pro v poãet záloh dílãím základem danû podobnû jako pfiíjmy u podnikatelû. Pokud má kromû toho i pfiíjmy ze závislé ãinnosti, ze kter ch mûl plátce danû povinnost srazit zálohy na daà, bude postupovat shodnû s 38a odst. 5 ZDP. Bude-li poplatník mít je tû dílãí základ danû jako podnikatel, pfiipoãítá jej k dílãímu základu danû z fiádku 35 daàového pfiiznání a dále bude pfii v poãtu záloh postupovat shodnû s pfiedchozími odstavci. danû a právo v praxi 6 /

18 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 18 DAŇ SILNIČNÍ Zdanění silničních vozidel ve vybraných zemích EU JUDr. ZdeÀka Tesafiová, LL.M. Objem silniãní dopravy kaïdoroãnû roste. Automobilov prûmysl pohledem jeho prosperity pfiedstavuje velmi v znamnou oblast, pfiiãemï Evropa je jedním z nejvût ích v robcû motorov ch vozidel na svûtû. Z pohledu jednotlivce se dá fiíci, Ïe koupû, prodej a pouïívání silniãního motorového vozidla se staly bûïnou souãástí Ïivota kaïdého z nás. Pro nûkoho je silniãní motorové vozidlo luxusním zboïím, pro jiné zas neoddûlitelnou souãástí jeho podnikatelské ãinnosti ãi nezbytn m dopravním prostfiedkem. Oblast zdaàování vozidel je oblastí, která z pohledu práva Evropské unie (EU) stále není plnû harmonizována. V voj v oblasti zdanûní vozidel v EU zatím závisí do znaãné míry také na judikatufie Soudního dvora Evropské unie. Z oblasti sekundárního práva lze uvést zejména smûrnici EP a Rady 1999/62/ES ze dne 17. ãervna 1999 o v bûru poplatkû za uïívání urãit ch pozemních komunikací tûïk mi nákladními vozidly ãi smûrnici Rady 83/182/EHS o osvobození od daní, které platí v rámci Spoleãenství pro doãasn dovoz nûkter ch dopravních prostfiedkû. Pokud se t ãe smûrnice 1999/62/ES lze v této souvislosti hovofiit pouze o úpravû ãásteãnû harmonizované, dot kající se oblasti zdaàování motorov ch vozidel a jízdních souprav urãen ch nebo pou- Ïívan ch k silniãní pfiepravû nákladu, jejichï maximální pfiípustná hmotnost ãiní více neï 3,5 tuny. Ale i v pfiípadû tûchto vozidel je pfiedmûtem tûchto harmonizaãních opatfiení pouze fie ení dílãích otázek, zejména pokud se t ãe urãení státu oprávnûného tato vozidla zdaàovat (opatfiení primárnû urãené k zamezení dvojího, popfi. vícenásobného zdanûní) a stanovení v e minimálních sazeb tûchto daní (opatfiení primárnû mífiené k zaji tûní urãitého konkurenãnû vyváïeného prostfiedí v rámci vnitfiního trhu EU). Z tohoto dûvodu se stále setkáváme se vzájemn m pûsobením nûkdy obdobn ch, jindy rozmanit ch daàov ch systémû uplatàujících se v jednotliv ch ãlensk ch zemích EU. Komise EU ve Strategii Evropa pro inteligentní a udrïiteln rûst podporující zaãlenûní v EU konstatovala, Ïe obãané a podniky se musí stále ãastûji vyrovnávat s existencí dvaceti sedmi 2 rozdíln ch právních systémû. Obdobn pohled zaujímá i Soudní dvûr Evropské unie (dfiíve Evropsk soudní dvûr, dále jen Soudní dvûr ), dle jehoï názoru SFEU 3 neposkytuje Ïádnou záruku, Ïe zmûna pobytu obãana nebo pracovníka bude s ohledem na zdanûní daàovû neutrální. 4 Zmûna pobytu mûïe tedy s ohledem na pfiípadné dopady napfi. i v oblasti zdanûní pro urãitou osobu pfiedstavovat jak v hodu, tak rovnûï nev hodu, a to v závislosti na dan ch okolnostech. Obecnû lze konstatovat, Ïe na strukturu zdanûní silniãních motorov ch vozidel v jednotliv ch ãlensk ch státech EU pûsobí mnoho okolních i vnitfiních vlivû, zejména charakteristika vnitrostátního trhu nebo cíle vnitrostátních politik, ale také sociální pomûry, Ïivotní prostfiedí, infrastruktura, dopravní politika atd. Pro úãely zdanûní silniãních motorov ch vozidel ãlenské státy EU vyuïívají celou fiadu rûzn ch da- Àov ch nástrojû, jejichï cílem je nepochybnû získat urãité prostfiedky do vefiejn ch rozpoãtû, a to jak od osob pouïívajících vozidla pro soukromé úãely, tak rovnûï od osob pouïívajících vozidla pro úãely komerãní. Nahlédneme-li do úprav daàov ch soustav jednotliv ch ãlensk ch státû EU, zjistíme, Ïe nûkteré z nich aplikují pouze daà jednoho typu, jiné naopak daní více stanoven ch v závislosti na pfiedmûtu zdanûní, napfi. v Dánsku. Dle souãasné praxe je proto moïné tyto danû, obvykle uïívané jednotliv mi ãlensk mi státy EU, rozdûlit do tfií základních skupin. První skupinu tvofií danû, jeï se váïí na okamïik nabytí vozidla, resp. koupû ãi okamïik prvotního uvedení vozidla do provozu, jde zejména o daà registraãní. Skupinu druhou naopak pfiedstavují danû vztahující se k vlastnictví ãi drïení vozidla, popfi. uïívání vozidla pro urãité úãely, jeï jsou koncipovány jako danû pravidelné. Typicky jde o daà z motorov ch vozidel, nûkdy oznaãovanou jako daà silniãní. Koneãnû tfietí skupina je úzce spjata s urãitou spotfiebou, tj. napfi. danû z pohonn ch hmot (resp. minerálních olejû ãi paliv, tj. bez ohledu na jejich název), pojistné danû apod. Roãní silniãní daà ãi daà z motorov ch vozidel je v jednotliv ch daàov ch systémech pomûrnû tradiãní daní, uplat- Àující se ve vût inû ãlensk ch státû EU. Tento druh danû je povaïován za jeden z v znamn ch daàovû ekonomick ch nástrojû. Tyto danû, aè jiï jejich název je silniãní daà, daà z motorov ch vozidel ãi jin zpravidla vybírá jednou roãnû ten stát, v nûmï je vozidlo registrováno. Vût ina ãlensk ch státû EU tuto daà stanoví na základû technick ch specifikací vozidel, zejména prostfiednictvím rozli ení vozidel podle technick ch parametrû (napfi. zdvihov objem nebo v kon motoru) nebo mnoïství emisí CO 2. Jaké jsou tyto 1 KOM(2010) 2020 v koneãném znûní. 2 Po vstupu Chorvatska do EU se jedná jiï o dvacet osm vnitrostátních právních systémû. 3 Smlouva o fungování Evropské unie (Úfi. vûst. C 83/47, ) 4 Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. ãervence 2004 ve vûci Marie Lindfors (C-365/02), bod 34 a rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve vûci Harald Weigel, Ingrid Weigel vs. Finanzlandesdirektion für Vorarlberg (C-387/01), bod danû a právo v praxi 6 /

19 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 19 DAŇ SILNIČNÍ danû? Cílem tohoto pfiíspûvku je nahlédnout do oblasti zda- Àování vlastnictví ãi drïení vozidel danûmi majetkového charakteru. 5 Daň z motorových vozidel pohledem právní úpravy vybraných zemí EU Úvodem lze konstatovat, Ïe r zdanûní silniãních motorov ch vozidel vztahující se k vlastnictví ãi drïbû vozidla uplatàuje pfieváïná vût ina ãlensk ch státû EU. Názvy tûchto daní jsou rûzné (viz tabulka). Na rozdíl od registraãních daní nejsou danû z motorov ch vozidel placené pravidelnû pfiíli citlivé na hospodáfisk cyklus. Z hlediska jednotliv ch daàovû právních prvkû lze najít fiadu shodn ch, ale i rozdíln ch znakû. Ve srovnání s ãeskou právní úpravou danû silniãní, která se t ká pouze vozidel silniãních motorov ch a pfiípojn ch vozidel, coï reflektuje jiï samotn název této danû, se lze v nûkter ch zahraniãních daàov ch právních úpravách setkat s tím, Ïe této dani kromû silniãních motorov ch vozidel podléhají rovnûï jiná motorová vozidla, napfi. motorové lodû ãi letadla. Tuto úpravu lze najít napfi. v italské, portugalské, rumunské ãi panûlské právní úpravû. Předmět daně Vozidla, která podléhají zdanûní daní silniãní v âeské republice, lze rozdûlit do dvou skupin: 1. Silniãní motorová vozidla a jejich pfiípojná vozidla registrovaná a provozovaná v âeské republice, jsou-li pouïívána poplatníkem danû z pfiíjmû právnick ch osob (speciální úprava platí v ak pro vefiejnû prospû né poplatníky danû z pfiíjmû právnick ch osob), nebo jsou-li pouïívána poplatníkem danû z pfiíjmû fyzick ch osob k ãinnosti nebo v pfiímé souvislosti s ãinností, ze kter ch plynou pfiíjmy ze samostatné ãinnosti ve smyslu 7 zákona o daních z pfiíjmû. Do této první skupiny vozidel patfií vozidla v ech druhû a kategorií (napfi. osobní automobily, autobusy atd.), s v jimkou tûch vozidel, které patfií do skupiny druhé, pfiíp. vozidel v slovnû vy- Àat ch ze zdanûní Vozidla s nejvût í povolenou hmotností nad 3,5 tuny urãená v luãnû k pfiepravû nákladû a registrovaná v âeské republice. Do této druhé skupiny vozidel patfií zejména nákladní automobily, tahaãe, nákladní pfiívûsy a nákladní návûsy s nejvût í povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Pro úãely zdanûní tûchto vozidel na rozdíl od skupiny první není rozhodující jejich uïívání k podnikání ãi jak koliv jin úãel jejich uïívání. Souãasná konstrukce pfiedmûtu danû z motorov ch vozidel na Slovensku je pomûrnû podobná konstrukci ãeské danû silniãní, neboè rok 2015 pfiinesl do této úpravy mnoho nového. Dne nabyl úãinnosti zcela nov zákon o dani z motorov ch vozidel ã. 361/2014 Z.z., kter v plném rozsahu nahradil do té doby platnou a úãinnou ãást jedenáctou zákona ã. 582/2004 Z.z., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Do konce roku 2014 byla tato slovenská daà na rozdíl od ãeské právní úpravy místní daní, jejíï základní konstrukãní prvky sice upravoval zákon pro v echny kraje spoleãnû, ale rozhodnutí, zda tato daà se v kraji (resp. ve vy ím územním celku) uplatàovala, záviselo na rozhodnutí pfiíslu ného kraje, jeï pro tyto úãely náleïeno oprávnûní vydat v eobecnû závazné nafiízení. 7 Poãínaje lednem 2015 tak slovenská daà z motorov ch vozidel jiï není místní daní a není upravena v eobecn mi závazn mi nafiízeními krajû, ale jde o daà povinnou, upravenou jednotnû nov m zákonem. Novinky na Slovensku se v oblasti zdaàování vozidel net kají pouze nového koncepãního pojetí, ale zmûny se dotkly rovnûï základních konstrukãních prvkû, tj. vymezení pfiedmûtu danû, poplatníka danû, osvobození, ale také i ustanovení procesních. Pfiedmûtem této slovenské danû jsou motorová vozidla a jejich pfiípojná vozidla, které jsou na Slovensku registrována a jsou pouïívána k podnikání nebo k ãinnostem, z nichï plynoucí pfiíjmy jsou pfiedmûtem danû z pfiíjmû. Na rozdíl od ãeské úpravy slovenská právní úprava v slovnû vymezuje kategorie vozidel, které podléhají zdanûní. Pokud se t ãe vozidel, konkrétnû v souãasné dobû zdanûní podléhají vozidla zafiazená do kategorie L, M, N a O. Podíváme-li se zpût do roku 2014 a tehdej í právní úpravu, je nepochybné, Ïe do lo k roz ífiení skupiny vozidel podléhajících zdanûní o kategorii L, tj. novû zdanûní podléhají také vozidla s ménû neï ãtyfimi koly (napfi. motocykly) a ãtyfikolky. Pohledem do vnitrostátních úprav ostatních ãlensk ch státû EU lze fiíci, Ïe v pfieváïné vût inû tûchto evropsk ch zemí platí, Ïe pfiedmûtem danû z motorov ch vozidel jsou v echna motorová vozidla 8 urãená a pouïívaná pro pfiepravu osob (osobní automobily, autobusy, mikrobusy aj.) nebo pro pfiepravu nákladu (nákladní automobily, návûsy, pfiívûsy aj.), vãetnû jejich pfiípojn ch vozidel, která jsou pouïívaná na vefiejn ch pozemních komunikacích (napfi. v Belgii, Bulharsku, Slovinsku, Nûmecku, Rakousku, Polsku aj.). V nûkter ch úpravách se lze naopak setkat s tím, Ïe vozidla, která jsou tradiãnû v jin ch státech zda- Àována, pfiedmûtem zdanûní nejsou a daà se vybírá pouze z malého okruhu vozidel. Pfiíkladem tohoto pfiístupu je 5 Pojem daà z motorov ch vozidel pouïit v tomto pfiíspûvku zahrnuje pro tyto úãely v echny druhy daní souvisejících s vlastnictvím ãi drïením vozidla bez ohledu na samotn název danû v dané zemi. 6 2 odst. 4 ãeského zákona ã. 16/1993 Sb., o dani silniãní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû odst. 1 zákona ã. 582/2004 Z.z., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, ve znûní úãinném do 31. prosince Jak jiï bylo zmínûno, nûkdy b vá pfiedmûtem této danû nejenom motorová vozidla, ale tfieba také letadla ãi motorové lodû (napfi. v Bulharsku, Portugalsku, Itálii). danû a právo v praxi 6 /

20 DaP_06_15_zlom :49 Stránka 20 DAŇ SILNIČNÍ Estonsko, neboè zde zdanûní podléhají pouze tûïká nákladní vozidla. Zdanûní vozidel, resp. uïívání silniãní sítû v Estonsku upravuje zákon o dani z tûïk ch nákladních vozidel RT I 2000, 81, 515 (Raskeveokimaksu seadus). Pfiedmûtem danû z tûïk ch nákladních vozidel je uïívání silnic tûïk mi nákladními vozidly, resp. zdanûní nákladních vozidel s maximální pfiípustnou nebo celkovou hmotností vût í neï 12 tun, která jsou registrována k silniãnímu provozu v Estonsku. Zdanûní podléhají rovnûï jízdní soupravy sloïené z tahaãe a jednoho nebo více vlekû ãi návûsû s maximální pfiípustnou nebo celkovou hmotností vozidla vût í neï 12 tun. Pro zajímavost lze zmínit, Ïe jiï v ãervnu 2013 doporuãila Komise EU Estonsku zavedení danû z motorov ch vozidel 9 v klasickém pojetí jako environmentální pobídku ke zv ení energetické úãinnosti (moïnou variantou je i zv ení spotfiební danû z motorov ch paliv), nicménû ze strany Estonska jsou tato doporuãení Komise prozatím v oblasti zdaàování vozidel nezohlednûna. Na rozdíl od âeské republiky není tak v ostatních zemích EU úplnou v jimkou, Ïe zdanûní podléhají také motorky, motokola, mopedy ãi tfiíkolky (napfi. ve Finsku, Chorvatsku, Itálii, Irsku, Loty sku, Nizozemí, Portugalsku, ecku, Slovensku, Slovinsku, védsku ãi Velké Británii). Napfiíklad v Loty sku podléhají zdanûní také snûïné skútry, tramvaje, ãi trolejbusy. V Nûmecku, Nizozemí ãi Portugalsku také obytné vozy ãi karavany. Obdobnû jako tomu je v âeské republice uplatàují se v nûkter ch vnitrostátních úpravách urãité v jimky, resp. nûkterá vozidla jsou ze zdanûní v slovnû vyàata. V pfiípadû âeské republiky jsou takto explicitnû vyàata napfi. vozidla, kter m byla pfiidûlena tzv. zvlá tní registraãní znaãka (napfi. vozidla historická ãi sportovní, pro zku ební nebo manipulaãní provoz aj.), zemûdûlské a lesnické traktory, vãetnû jejich pfiípojn ch vozidel aj.6 Na Slovensku jsou rovnûï vyàata vozidla se zvlá tní poznávací znaãkou, která jsou pouïívána ke zku ebnímu provozu a dále také vozidla urãená k provádûní speciálních ãinností. 10 Obdobnû jako u nás jsou napfi. v Loty sku ze zdanûní vyjmuty traktory. Dle védské právní úpravy zdanûní nepodléhají motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní vozidla, pokud jsou star í 30 let a nejsou tato vozidla pouïívána na vefiejn ch pozemních komunikacích. Poplatník daně Není vcelku s podivem, Ïe obvykle je poplatníkem danû z motorov ch vozidel vlastník registrovaného vozidla ãi jeho drïitel. S touto koncepcí se lze setkat napfi. v belgické, finské, francouzské, chorvatské, italské, slovenské, irské, kyperské, litevské, loty ské, maìarské, polské, portugalské, rakouské, rumunské, slovinské, védské ãi britské právní úpravû). Dle nûkter ch právních úprav je tedy poplatníkem danû fyzická ãi právnická osoba, na jejíï jméno je vozidlo registrováno, tj. osoba zapsaná v pfiíslu né evidenci a souãasnû v dokladech k vozidlu osvûdãující zápis v této evidenci (napfi. v Bulharsku, Lucembursku, Nûmecku, Nizozemí, Portugalsku ãi Velké Británii). V pfiípadû italské danû Tassa sulla circolazione degli autoveicoli stojí za pov imnutí, Ïe je v slovnû stanoveno, Ïe vlastník je poplatníkem danû bez ohledu na to, zda vozidlo pouïívá ãi nikoliv. V pfiípadû polské právní úpravy podatku od òrodków transportowych je stanovena právní fikce, dle níï jsou za vlastníky vozidel povaïovány rovnûï organizaãní útvary bez právní subjektivity, na jejichï jméno je vozidlo registrováno, dále je poplatníkem také drïitel vozidla svûfieného zahraniãní fyzickou nebo právnickou osobou polskému subjektu. 11 Urãitá právní fikce se uplatàuje rovnûï v úpravû védské, podle které je za vlastníka vozidla povaïován také ten, kdo je uveden v rejstfiíku Správy silniãní dopravy jako vlastník nebo osoba, která by jako vlastník v tomto rejstfiíku zapsána b t mûla. 12 Dle ãeského práva je poplatníkem danû ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém prûkazu vozidla, v nûkter ch pfiípadech uïivatel vozidla (napfi. pokud osoba zapsaná v technickém prûkazu vozidla jako provozovatel zemfiela, zanikla ãi byla zru ena), zamûstnavatel ãi organizaãní sloïka se sídlem nebo trval m pobytem v zahraniãí. Obdobnû tak na Slovensku je poplatníkem danû (obdobnû jako tomu je dle ãeského práva) fyzická nebo právnická osoba, popfi. jejich organizaãní sloïka, zapsaná v obchodním rejstfiíku, která je zapsána jako drïitel vozidla v technickém prûkazu vozidla. V pfiípadû, Ïe drïitel vozidla zemfiel, nebo takové osoba byla zru ena nebo zanikla, je poplatníkem danû ten, kdo vozidlo uïívá. UÏivatel vozidla je poplatníkem také v pfiípadû, Ïe jeho vlastník vozidlo nepouïívá k podnikání. Ve zvlá tních pfiípadech je poplatníkem téï zamûstnavatel, vyplácí-li cestovní náhrady za pouïití vozidla, které se nepouïívá k podnikání. PfiestoÏe lze fiíci, Ïe nejãastûji je poplatníkem této danû vlastník, drïitel ãi provozovatele vozidla, není ani Ïádnou v jimkou, Ïe ve vybran ch pfiípadech je poplatníkem danû osoba, která vozidlo skuteãnû pouïívá (tj. uïivatel). Tuto úpravu lze najít nejenom ve slovenské a ãeské právní úpravû, jak jiï bylo zmínûno, ale také napfi. v úpravû litevské, loty ské, nizozemské ãi rakouské. Dle nûmeckého práva je poplatníkem danû uïivatel vozidla v pfiípadech, kdy se jedná o zahraniãní osobu, která vozidlo uïívá na území Nûmecka, a dále také v pfiípadech protiprávního uïívání vozidla LOMAS, U. European Commission Recommends Car Tax For Estonia. Tax-News.com, Brussels, [Online] [citováno dne 6. fiíjna 2013] Dostupné na: html 10 2 odst. 2 zákona ã. 361/2014 Z.z., ve znûní úãinném od ustawa o podatkach i opæatach lokalnich Svensk författningssamling, kap. 2 Fordonsskatt (SFS 2006:227). 20 danû a právo v praxi 6 /