(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení"

Transkript

1 (). Načrněe slepý graf závislosi dráhy sojícího člověka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,9 s do 6,5 s. 3. Jakou rychlosí dopadl na zem výsadkář, jesliže s oevřeným padákem klesal rovnoměrným pohybem rychlosí 2,4 m/s a rychlos věru v horizonálním směru vzhledem k zemi byla 2,8 m/s? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením,9 m/s 2. Jak dlouho rvalo, než urazilo dráhu 234 m? () Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 5 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 7, 8 m/s je rychlos na začáku pohybu a 3, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 5 m/s 7,8 m/s 3,6 s 2 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 7, 8 m/s.3, 6 s m/s2.(3, 6 s) 2 40 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (2, 4 m/s)2 + (2, 8 m/s) 2 3, 69 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2s, odud a m 6 s.,9 m/s 2 (2). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení ležícího brouka na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 0,74 s do 7,9 s. 3. V železničním voze rychlíku jedoucího sálou rychlosí 8,6 m/s vrhneme míček, jehož počáeční rychlos vzhledem k vozu je 7,2 m/s Jak velká je počáeční rychlos míčku vzhledem k povrchu Země, jesliže ho vrhneme a) ve směru jízdy, b) proi směru jízdy rychlíku? 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici s oběžnou dobou 22 s. Určee jeho úhlovou rychlos. (2) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 9, 63 m/s je rychlos na začáku pohybu a 7, 2 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6, m/s 9,63 m/s 7,2 s 0, 49 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 9, 63 m/s.7, 2 s + 2 ( 0, 49) m/s2.(7, 2 s) 2 57 m. 3. a) Pro skládání rychlosí sejného směru plaí: v v + v 2 8, 6 m/s + 7, 2 m/s 25, 8 m/s. b) Pro skládání rychlosí opačného směru plaí: v v v 2 8, 6 m/s 7, 2 m/s, 4 m/s. 4. Plaí: ω 2π T 6,28 22 s 0, 29 rad/s. (3). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi nerovnoměrného pohybu včely na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od,6 s do 5,9 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 9 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 25 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 2,8 m/s 2. Jak dlouho rvalo, než urazilo dráhu 20 m? (3) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 7, m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 9, 20 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 3 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7, m/s 9,20 m/s 4,3 s 0, 49 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 9, 20 m/s.4, 3 s + 2 ( 0, 49) m/s2.(4, 3 s) 2 35 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 9 km/h. h 9 km, s 2 25 km/h.0, 5 h 3 km. Dosadíme: v p s+s2 9 km+3 km + 2 km/h+0,5 km/h 69, 3 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2s, odud a 2.20 m 9, 3 s. 2,8 m/s 2

2 (4). Načrněe slepý graf závislosi dráhy sojícího člověka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,2 s do 8,0 s. 3. Orienační běžec urazil za prvních 34 s dráhu 30 m, zanásledující 74 s dráhu 240 m. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi za prvních 08 sekund pohybu? (předpokládáme 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením,4 m/s 2. Jak velkou dráhu urazilo za 9 s? (4) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 8 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 6, 4 m/s je rychlos na začáku pohybu a 5, 8 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 8 m/s 6,4 m/s 5,8 s 2, 0 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 6, 4 m/s.5, 8 s + 2 2, 0 m/s2.(5, 8 s) 2 7 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s m+240 m 34 s+74 s 2, 50 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2, 4 m/s2.(9 s) m. (5). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi sojícího psa na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 4,4 s do 7,6 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 94 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 36 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Vrule leadla se oáčí úhlovou rychlosí 250 rad/s. Jak velkou rychlosí se pohybují body na koncích vrule, jejichž vzdálenos od osy je 2,2 m? (5) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, 2 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 7, 8 m/s je rychlos na začáku pohybu a 3, 2 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6,2 m/s 7,8 m/s 3,2 s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 7, 8 m/s.3, 2 s + 2 ( 0, 50) m/s2.(3, 2 s) 2 22 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 94 km/h. h 94 km, s 2 36 km/h.0, 5 h 8 km. Dosadíme: v p s+s2 94 km+8 km + 2 km/h+0,5 km/h 74, 7 km/h. 4. Plaí: v ωr 250 rad/s.2, 2 m 550 m/s. (6). Načrněe slepý graf závislosi dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu ramvaje na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od,2 s do 7,7 s. 3. Mosní jeřáb se pohybuje po dílně ve vodorovném směru rychlosí, m/s, kočka jeřábu se současně pohybuje kolmo na směr pohybu rychlosí 0,75 m/s. Jakou rychlosí se pohybuje ěleso zavěšené na kočce jeřábu vzhledem k dílně? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 4,3 m/s 2. Jak velkou dráhu urazilo za 5 s? (6) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 7 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 4, 4 m/s je rychlos na začáku pohybu a 6, 5 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7 m/s 4,4 m/s 6,5 s, 9 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 4, 4 m/s.6, 5 s + 2, 9 m/s2.(6, 5 s) 2 69 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (, m/s)2 + (0, 75 m/s) 2, 3 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2 4, 3 m/s2.(5 s) m.

3 (7). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi rovnoměrného pohybu aua na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od, s do 8,3 s. 3. Mosní jeřáb se pohybuje po dílně ve vodorovném směru rychlosí 0,4 m/s, kočka jeřábu se současně pohybuje kolmo na směr pohybu rychlosí,2 m/s. Jakou rychlosí se pohybuje ěleso zavěšené na kočce jeřábu vzhledem k dílně? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 4,8 m/s 2. Jak velkou dráhu urazilo za 2 s? (7) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 5, 9 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 9, 45 m/s je rychlos na začáku pohybu a 7, 2 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 5,9 m/s 9,45 m/s 7,2 s 0, 49 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 9, 45 m/s.7, 2 s + 2 ( 0, 49) m/s2.(7, 2 s) 2 55 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (0, 4 m/s)2 + (, 2 m/s) 2, 3 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2 4, 8 m/s2.(2 s) m. (8). Načrněe slepý graf závislosi dráhy nerovnoměrného pohybu parního válce na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,8 s do 7,3 s. 3. V železničním voze rychlíku jedoucího sálou rychlosí 5,5 m/s vrhneme míček, jehož počáeční rychlos vzhledem k vozu je 8,5 m/s Jak velká je počáeční rychlos míčku vzhledem k povrchu Země, jesliže ho vrhneme a) ve směru jízdy, b) proi směru jízdy rychlíku? 4. Velikos rychlosi auomobilu se zvěšila za 9,7 s ze 4,4 m/s na 20 m/s. Jakou velikos zrychlení měl auomobil? (8) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 7 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 7, 6 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 5 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7 m/s 7,6 m/s 4,5 s 2 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 7, 6 m/s.4, 5 s m/s2.(4, 5 s) 2 50 m. 3. a) Pro skládání rychlosí sejného směru plaí: v v + v 2 5, 5 m/s + 8, 5 m/s 24, 0 m/s. b) Pro skládání rychlosí opačného směru plaí: v v v 2 5, 5 m/s 8, 5 m/s 7, 0 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nenulovou poč. rychlosí. Proo a v v0 20 m/s 4,4 m/s 9,7 s 2 m/s 2. (9). Načrněe slepý graf závislosi dráhy nerovnoměrného pohybu parního válce na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 2,4 s do 8,9 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 86 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 29 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením,9 m/s 2. Jak dlouho rvalo, než urazilo dráhu 25 m? (9) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 5, 6 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 8 m/s je rychlos na začáku pohybu a 6, 5 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 5,6 m/s 8,8 m/s 6,5 s 0, 49 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 8 m/s.6, 5 s + 2 ( 0, 49) m/s2.(6, 5 s) 2 47 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 86 km/h. h 86 km, s 2 29 km/h.0, 5 h 5 km. Dosadíme: v p s+s2 86 km+5 km + 2 km/h+0,5 km/h 67, 3 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2s, odud a 2.25 m 5 s.,9 m/s 2

4 (0). Načrněe slepý graf závislosi dráhy rovnoměrného pohybu cyklisy na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 4,0 s do 7,6 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 00 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 28 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 4, m/s 2. Jak dlouho rvalo, než urazilo dráhu 23 m? (0) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 7 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 0, 0 m/s je rychlos na začáku pohybu a 3, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7 m/s 0,0 m/s 3,6 s 2 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 0, 0 m/s.3, 6 s m/s2.(3, 6 s) 2 50 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 00 km/h. h 00 km, s 2 28 km/h.0, 5 h 4 km. Dosadíme: v p s+s2 00 km+4 km + 2 km/h+0,5 km/h 76 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2s, odud a 2.23 m 0 s. 4, m/s 2 (). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi rovnoměrně zrychleného pohybu rolejbusu na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,0 s do 6,7 s. 3. Orienační běžec urazil za prvních 26 s dráhu 36 m, zanásledující 62 s dráhu 269 m. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi za prvních 88 sekund pohybu? (předpokládáme 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením,5 m/s 2. Jak velkou dráhu urazilo za 4 s? () Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 5 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 6, 0 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 7 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 5 m/s 6,0 m/s 4,7 s 2 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 6, 0 m/s.4, 7 s m/s2.(4, 7 s) 2 50 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s m+269 m 26 s+62 s 3, 5 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2, 5 m/s2.(4 s) 2 50 m. (2). Načrněe slepý graf závislosi dráhy nerovnoměrného pohybu parního válce na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 0,57 s do 8,2 s. 3. Jakou rychlosí dopadl na zem výsadkář, jesliže s oevřeným padákem klesal rovnoměrným pohybem rychlosí 2,3 m/s a rychlos věru v horizonálním směru vzhledem k zemi byla 3,5 m/s? 4. Servačník koná 440 oáček za minuu. Určee velikos normálového zrychlení bodů servačníku, keré jsou ve vzdálenosi 7,5 cm od osy oáčení. (2) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 8 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 3, m/s je rychlos na začáku pohybu a 7, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 8 m/s 3, m/s 7,6 s 2, 0 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 3, m/s.7, 6 s + 2 2, 0 m/s2.(7, 6 s) 2 8 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (2, 3 m/s)2 + (3, 5 m/s) 2 4, 2 m/s. 4. Plaí: a d ω 2 r (2πf) 2 r (6, 28.7, 3 s ) 2.0, 075 m 60 m/s 2. (3). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení ležícího brouka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,0 s do 7,0 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 00 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 28 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 3,8 m/s 2. Jak dlouho rvalo, než urazilo dráhu 23 m?

5 (3) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 6 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 6, 0 m/s je rychlos na začáku pohybu a 5, 0 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6 m/s 6,0 m/s 5,0 s 2, 0 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 6, 0 m/s.5, 0 s + 2 2, 0 m/s2.(5, 0 s) 2 55 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 00 km/h. h 00 km, s 2 28 km/h.0, 5 h 4 km. Dosadíme: v p s+s2 00 km+4 km + 2 km/h+0,5 km/h 76 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2s, odud a 2.23 m 8, 0 s. 3,8 m/s 2 (4). Načrněe slepý graf závislosi dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu ramvaje na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 4, s do 8,8 s. 3. Orienační běžec urazil za prvních 26 s dráhu 29 m, zanásledující 64 s dráhu 288 m. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi za prvních 90 sekund pohybu? (předpokládáme 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici o poloměru 30 cm s frekvencí 4, Hz. Určee velikos rychlosi hmoného bodu. (4) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 20 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 0, 2 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 7 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 20 m/s 0,2 m/s 4,7 s 2 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 0, 2 m/s.4, 7 s m/s2.(4, 7 s) 2 70 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s m+288 m 26 s+64 s 3, 5 m/s. 4. Plaí: v 2πrf 2.3, 4.0, 30 m.4, s 7, 7 m/s. (5). Načrněe slepý graf závislosi dráhy nerovnoměrného pohybu parního válce na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 0,8 s do 8,8 s. 3. Orienační běžec urazil za prvních 34 s dráhu 3 m, zanásledující 70 s dráhu 287 m. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi za prvních 04 sekund pohybu? (předpokládáme 4. Vrule leadla se oáčí úhlovou rychlosí 90 rad/s. Jak velkou rychlosí se pohybují body na koncích vrule, jejichž vzdálenos od osy je 2,0 m? (5) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 20 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 2, 36 m/s je rychlos na začáku pohybu a 8, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 20 m/s 2,36 m/s 8,6 s 2, m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 2, 36 m/s.8, 6 s + 2 2, m/s2.(8, 6 s) 2 98 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s m+287 m 34 s+70 s 3, 06 m/s. 4. Plaí: v ωr 90 rad/s.2, 0 m 380 m/s. (6). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení ležícího brouka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,6 s do 8,6 s. 3. Nákladní auomobil jede 5 km rychlosí ovelikosi 67 km/h a 6,7 km rychlosí ovelikosi 36 km/h. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi? (předpokládáme přímočarý pohyb) 4. Vrule leadla se oáčí úhlovou rychlosí 250 rad/s. Jak velkou rychlosí se pohybují body na koncích vrule, jejichž vzdálenos od osy je,4 m?

6 (6) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 9 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 7, 2 m/s je rychlos na začáku pohybu a 6, 0 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 9 m/s 7,2 m/s 6,0 s 2, 0 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 7, 2 m/s.6, 0 s + 2 2, 0 m/s2.(6, 0 s) 2 79 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme časy obou úseků, 2 ze vzahu s v, edy 5 km 67 km/h 0, 22 h, 6,7 km 2 36 km/h 0, 9 h. Dosadíme: v p s+s2 5 km+6,7 km + 2 0,22 km/h+0,9 km/h 53 km/h. 4. Plaí: v ωr 250 rad/s., 4 m 350 m/s. (7). Načrněe slepý graf závislosi dráhy rovnoměrného pohybu cyklisy na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 2,8 s do 5,5 s. 3. Orienační běžec urazil za prvních 35 s dráhu 36 m, zanásledující 59 s dráhu 252 m. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi za prvních 94 sekund pohybu? (předpokládáme 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici o poloměru 76 cm s frekvencí 5,9 Hz. Určee velikos rychlosi hmoného bodu. (7) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 7, 3 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 6 m/s je rychlos na začáku pohybu a 2, 7 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7,3 m/s 8,6 m/s 2,7 s 0, 48 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 6 m/s.2, 7 s + 2 ( 0, 48) m/s2.(2, 7 s) 2 2 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s m+252 m 35 s+59 s 3, m/s. 4. Plaí: v 2πrf 2.3, 4.0, 76 m.5, 9 s 28 m/s. (8). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi rovnoměrného pohybu aua na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 3,2 s do 6,8 s. 3. Jakou rychlosí dopadl na zem výsadkář, jesliže s oevřeným padákem klesal rovnoměrným pohybem rychlosí 2,2 m/s a rychlos věru v horizonálním směru vzhledem k zemi byla 3,0 m/s? 4. Velikos rychlosi auomobilu se zvěšila za s ze 5,8 m/s na 20 m/s. Jakou velikos zrychlení měl auomobil? (8) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, 6 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 4 m/s je rychlos na začáku pohybu a 3, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6,6 m/s 8,4 m/s 3,6 s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 4 m/s.3, 6 s + 2 ( 0, 50) m/s2.(3, 6 s) 2 27 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (2, 2 m/s)2 + (3, 0 m/s) 2 3, 72 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nenulovou poč. rychlosí. Proo a v v0 20 m/s 5,8 m/s s m/s 2. (9). Načrněe slepý graf závislosi dráhy sojícího člověka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 0,88 s do 7,9 s. 3. Mosní jeřáb se pohybuje po dílně ve vodorovném směru rychlosí 0,98 m/s, kočka jeřábu se současně pohybuje kolmo na směr pohybu rychlosí, m/s. Jakou rychlosí se pohybuje ěleso zavěšené na kočce jeřábu vzhledem k dílně? 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici s oběžnou dobou 5 s. Určee jeho úhlovou rychlos. (9) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 8 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 3, 8 m/s je rychlos na začáku pohybu a 7, 0 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 8 m/s 3,8 m/s 7,0 s 2, 0 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 3, 8 m/s.7, 0 s + 2 2, 0 m/s2.(7, 0 s) 2 76 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (0, 98 m/s)2 + (, m/s) 2, 5 m/s. 4. Plaí: ω 2π T 6,28 5 s 0, 42 rad/s. (20). Načrněe slepý graf závislosi dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu ramvaje na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2, s do 5,7 s. 3. Nákladní auomobil jede 7 km rychlosí ovelikosi 79 km/h a 7,2 km rychlosí ovelikosi 46 km/h. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi? (předpokládáme přímočarý pohyb) 4. Těleso, keré bylo na začáku vklidu, se začalo pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením 3,5 m/s 2. Jak velkou dráhu urazilo za 8 s?

7 (20) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 3 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 6, 2 m/s je rychlos na začáku pohybu a 3, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 3 m/s 6,2 m/s 3,6 s 2 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 6, 2 m/s.3, 6 s m/s2.(3, 6 s) 2 40 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme časy obou úseků, 2 ze vzahu s v, edy 7 km 79 km/h 0, 22 h, 7,2 km 2 46 km/h 0, 6 h. Dosadíme: v p s+s2 7 km+7,2 km + 2 0,22 km/h+0,6 km/h 64 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí, proo s 2 a2 2 3, 5 m/s2.(8 s) m. (2). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení ležícího brouka na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od,5 s do 7,7 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 99 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 42 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici s oběžnou dobou 4 s. Určee jeho úhlovou rychlos. (2) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 7 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 5, 0 m/s je rychlos na začáku pohybu a 6, 2 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7 m/s 5,0 m/s 6,2 s, 9 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 5, 0 m/s.6, 2 s + 2, 9 m/s2.(6, 2 s) 2 68 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 99 km/h. h 99 km, s 2 42 km/h.0, 5 h 2 km. Dosadíme: v p s+s2 99 km+2 km + 2 km/h+0,5 km/h 80, 0 km/h. (22). Načrněe slepý graf závislosi dráhy sojícího člověka na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 2,7 s do 6,9 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 96 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 28 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Vrule leadla se oáčí úhlovou rychlosí 200 rad/s. Jak velkou rychlosí se pohybují body na koncích vrule, jejichž vzdálenos od osy je 2, m? (22) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, 6 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 7 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 2 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6,6 m/s 8,7 m/s 4,2 s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 7 m/s.4, 2 s + 2 ( 0, 50) m/s2.(4, 2 s) 2 32 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 96 km/h. h 96 km, s 2 28 km/h.0, 5 h 4 km. Dosadíme: v p s+s2 96 km+4 km + 2 km/h+0,5 km/h 73, 3 km/h. 4. Plaí: v ωr 200 rad/s.2, m 420 m/s. (23). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi rovnoměrného pohybu aua na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 4,2 s do 6,4 s. 3. Nákladní auomobil jede 3 km rychlosí ovelikosi 75 km/h a 5,7 km rychlosí ovelikosi 32 km/h. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi? (předpokládáme přímočarý pohyb) 4. Sřela proběhne hlavní vojenské pušky za 0,023 s a nabude rychlosi ovelikosi 526 m/s. Jak velké má zrychlení? 4. Plaí: ω 2π T 6,28 4 s 0, 45 rad/s.

8 (23) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, 8 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 7, 9 m/s je rychlos na začáku pohybu a 2, 2 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6,8 m/s 7,9 m/s 2,2 s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 7, 9 m/s.2, 2 s + 2 ( 0, 50) m/s2.(2, 2 s) 2 6 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme časy obou úseků, 2 ze vzahu s v, edy 3 km 75 km/h 0, 7 h, 5,7 km 2 32 km/h 0, 8 h. Dosadíme: v p s+s2 3 km+5,7 km + 2 0,7 km/h+0,8 km/h 53 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nulovou poč. rychlosí (v 0 0m/s). Proo a v v0 526 m/s 0 m/s 0,023 s 2, m/s 2. (24). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi sojícího psa na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 2,7 s do 8,3 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 94 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 37 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici s oběžnou dobou,0 s. Určee jeho úhlovou rychlos. (24) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 9 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 7, 4 m/s je rychlos na začáku pohybu a 5, 6 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 9 m/s 7,4 m/s 5,6 s 2, m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 7, 4 m/s.5, 6 s + 2 2, m/s2.(5, 6 s) 2 74 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 94 km/h. h 94 km, s 2 37 km/h.0, 5 h 9 km. Dosadíme: v p s+s2 94 km+9 km + 2 km/h+0,5 km/h 75, 3 km/h. (25). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení rovnoměrně zrychleného pohybu leadla na b 2. Na abuli je graf A závislosi rychlosi pohybu rabanu kombi na Vypočěe dráhu, kerou raban urazil v čase od 0,39 s do 7,4 s. 3. Mosní jeřáb se pohybuje po dílně ve vodorovném směru rychlosí 0,49 m/s, kočka jeřábu se současně pohybuje kolmo na směr pohybu rychlosí 0,70 m/s. Jakou rychlosí se pohybuje ěleso zavěšené na kočce jeřábu vzhledem k dílně? 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici o poloměru 79 cm s frekvencí 5,2 Hz. Určee velikos rychlosi hmoného bodu. (25) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení rabanu podle vzahu a, kde v 7 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 2, 78 m/s je rychlos na začáku pohybu a 7, 0 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7 m/s 2,78 m/s 7,0 s 2, 0 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 2, 78 m/s.7, 0 s + 2 2, 0 m/s2.(7, 0 s) 2 68 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (0, 49 m/s)2 + (0, 70 m/s) 2 0, 85 m/s. 4. Plaí: v 2πrf 2.3, 4.0, 79 m.5, 2 s 26 m/s. (26). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení ležícího brouka na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 2,7 s do 5,5 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 0 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 42 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Velikos rychlosi auomobilu se zvěšila za 4 s ze 6,0 m/s na 30 m/s. Jakou velikos zrychlení měl auomobil? 4. Plaí: ω 2π T 6,28,0 s 0, 63 rad/s.

9 (26) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 7, 3 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 7 m/s je rychlos na začáku pohybu a 2, 8 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7,3 m/s 8,7 m/s 2,8 s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 7 m/s.2, 8 s + 2 ( 0, 50) m/s2.(2, 8 s) 2 22 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 0 km/h. h 0 km, s 2 42 km/h.0, 5 h 2 km. Dosadíme: v p s+s2 0 km+2 km + 2 km/h+0,5 km/h 87 km/h. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nenulovou poč. rychlosí. Proo a v v0 30 m/s 6,0 m/s 4 s 2 m/s 2. (27). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení rovnoměrného pohybu lokomoivy na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 3, s do 6,6 s. 3. Orienační běžec urazil za prvních 34 s dráhu 30 m, zanásledující 65 s dráhu 280 m. Jaká je velikos jeho průměrné rychlosi za prvních 99 sekund pohybu? (předpokládáme 4. Vrule leadla se oáčí úhlovou rychlosí 240 rad/s. Jak velkou rychlosí se pohybují body na koncích vrule, jejichž vzdálenos od osy je 2,0 m? (27) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, 7 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 5 m/s je rychlos na začáku pohybu a 3, 5 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6,7 m/s 8,5 m/s 3,5 s 0, 5 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 5 m/s.3, 5 s + 2 ( 0, 5) m/s2.(3, 5 s) 2 27 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s m+280 m 34 s+65 s 3, m/s. 4. Plaí: v ωr 240 rad/s.2, 0 m 480 m/s. (28). Načrněe slepý graf závislosi zrychlení ležícího brouka na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od,5 s do 5,6 s. 3. Mosní jeřáb se pohybuje po dílně ve vodorovném směru rychlosí 0,88 m/s, kočka jeřábu se současně pohybuje kolmo na směr pohybu rychlosí 0,99 m/s. Jakou rychlosí se pohybuje ěleso zavěšené na kočce jeřábu vzhledem k dílně? 4. Servačník koná 580 oáček za minuu. Určee velikos normálového zrychlení bodů servačníku, keré jsou ve vzdálenosi cm od osy oáčení. (28) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 7, 2 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 9, 25 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7,2 m/s 9,25 m/s 4, s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 9, 25 m/s.4, s + 2 ( 0, 50) m/s2.(4, s) 2 34 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (0, 88 m/s)2 + (0, 99 m/s) 2, 32 m/s. 4. Plaí: a d ω 2 r (2πf) 2 r (6, 28.9, 7 s ) 2.0, m 40 m/s 2. (29). Načrněe slepý graf závislosi rychlosi rovnoměrně zrychleného pohybu rolejbusu na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od,5 s do 5,5 s. 3. Auomobil jede hodinu po dálnici rychlosí o velikosi 86 km/h a další půl hodiny v erénu rychlosí o velikosi 37 km/h. Jaká je velikos průměrné rychlosi auomobilu? 4. Hmoný bod koná rovnoměrný pohyb po kružnici s oběžnou dobou s. Určee jeho úhlovou rychlos.

10 (29) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 7, 3 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 9, 25 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 0 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 7,3 m/s 9,25 m/s 4,0 s 0, 49 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 9, 25 m/s.4, 0 s + 2 ( 0, 49) m/s2.(4, 0 s) 2 33 m. 3. Velikos průměrné rychlosi počíáme podle hesla: celková dráha děleno celkový čas, edy v p s+s Dopočíáme dráhy obou úseků s, s 2 ze vzahu s v, edy s 86 km/h. h 86 km, s 2 37 km/h.0, 5 h 9 km. Dosadíme: v p s+s2 86 km+9 km + 2 km/h+0,5 km/h 70, 0 km/h. 4. Plaí: ω 2π T 6,28 s 0, 57 rad/s. (30). Načrněe slepý graf závislosi dráhy sojícího člověka na b 2. Na abuli je graf B závislosi rychlosi pohybu říkolky Velorex na Vypočěe dráhu, kerou Velorex urazil v čase od 4, s do 8, s. 3. Mosní jeřáb se pohybuje po dílně ve vodorovném směru rychlosí 0,83 m/s, kočka jeřábu se současně pohybuje kolmo na směr pohybu rychlosí, m/s. Jakou rychlosí se pohybuje ěleso zavěšené na kočce jeřábu vzhledem k dílně? 4. Velikos rychlosi auomobilu se zvěšila za 9,6 s ze 6,8 m/s na 20 m/s. Jakou velikos zrychlení měl auomobil? (30) Řešení. Řešení máe v sešiě. 2. Nejprve spočeme zrychlení velorexu podle vzahu a, kde v 6, 0 m/s je rychlos na konci pohybu, v 0 8, 0 m/s je rychlos na začáku pohybu a 4, 0 s je čas pořebný pro ujeí dráhy. Po dosazení: a 6,0 m/s 8,0 m/s 4,0 s 0, 50 m/s 2. Ujeou dráhu spočeme ze vzahu: s v a2 8, 0 m/s.4, 0 s + 2 ( 0, 50) m/s2.(4, 0 s) 2 28 m. 3. Pro skládání rychlosí v navzájem kolmém směru plaí podle Pyhagorovy věy: v v 2 + v2 2 (0, 83 m/s)2 + (, m/s) 2, 4 m/s. 4. Jde o pohyb rov. zrychlený s nenulovou poč. rychlosí. Proo a v v0 20 m/s 6,8 m/s 9,6 s m/s 2.

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B Zákon síly. Hmonos jako míra servačnosi. Vyvození hybnosi a impulsu síly. Závislos zrychlení a hmonosi Cvičení k zavedeným pojmům Jméno auora: Mgr. Zdeněk Chalupský Daum vyvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM:

Více

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projek realizovaný na SPŠ Nové Měso nad Meují s finanční podporou v Operační prograu Vzdělávání pro konkurenceschopnos Královéhradeckého kraje Modul 3 - Technické předěy ng. Jan Jeelík 4. Pohybová energie

Více

KINEMATIKA. 1. Základní kinematické veličiny

KINEMATIKA. 1. Základní kinematické veličiny KINEMATIKA. Základní kinemaické veličiny Tao čá fyziky popiuje pohyb ěle. VZTAŽNÁ SOUSTAVA je ěleo nebo ouava ěle, ke kerým vzahujeme pohyb nebo klid ledovaného ělea. Aboluní klid neexiuje, proože pohyb

Více

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:

Více

4. KINEMATIKA - ZÁKLADNÍ POJMY

4. KINEMATIKA - ZÁKLADNÍ POJMY 4. KINEMATIKA - ZÁKLADNÍ POJMY. Definuj pojem hmoný bod /HB/. 2. Co o je vzažná ouava? 3. Co je o mechanický pohyb? 4. Podle jakých krierií můžeme mechanický pohyb rozlišova? 5. Vyvělee relaivno klidu

Více

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí

Více

Jednotky zrychlení odvodíme z výše uvedeného vztahu tak, že dosadíme za jednotlivé veličiny.

Jednotky zrychlení odvodíme z výše uvedeného vztahu tak, že dosadíme za jednotlivé veličiny. 1. Auto zrychlí rovnoměrně zrychleným pohybem z 0 km h -1 na 72 km h -1 za 10 sekund. 2. Auto zastaví z rychlosti 64,8 km h -1 rovnoměrně zrychleným (zpomaleným) pohybem za 9 sekund. V obou případech nakreslete

Více

GRAF 1: a) O jaký pohyb se jedná? b) Jakou rychlostí se automobil pohyboval? c) Vyjádři tuto rychlost v km/h. d) Jakou dráhu ujede automobil za 4 s?

GRAF 1: a) O jaký pohyb se jedná? b) Jakou rychlostí se automobil pohyboval? c) Vyjádři tuto rychlost v km/h. d) Jakou dráhu ujede automobil za 4 s? GRAF 1: s (m) a) O jaký pohyb se jedná? b) Jakou rychlostí se automobil pohyboval? c) Vyjádři tuto rychlost v km/h. d) Jakou dráhu ujede automobil za 4 s? e) Jakou dráhu ujede automobil za 5 s? f) Za jak

Více

Tlumené kmity. Obr

Tlumené kmity. Obr 1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující

Více

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda POHYB TĚLESA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Pohyb Pohyb = změna polohy tělesa vůči jinému tělesu. Neexistuje absolutní klid. Pohyb i klid jsou relativní. Záleží na volbě vztažného tělesa. Spojením

Více

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II 2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosi II Předpoklady: 020208 Pomůcky: papíry s grafy Př. 1: V abulce je naměřeno prvních řice sekund pohybu konkurenčního šneka. Vypoči: a) jeho průměrnou rychlos, b) okamžié

Více

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Úsav fyziky a měřicí echniky Pohodlně se usaďe Přednáška co nevidě začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web úsavu: ufm.vsch.cz : @ufm444 Zimní semesr opakovaná výuka + Základy fyziky 2 hodiny

Více

Obsah: 1 Značky a jednotky fyzikálních veličin 2 _ Převody jednotek 3 _ Pohyb tělesa _ Druhy pohybů _ Rychlost rovnoměrného pohybu...

Obsah: 1 Značky a jednotky fyzikálních veličin 2 _ Převody jednotek 3 _ Pohyb tělesa _ Druhy pohybů _ Rychlost rovnoměrného pohybu... Obsah: 1 Značky a jednotky fyzikálních veličin 2 _ Převody jednotek 3 _ Pohyb tělesa... 2 4 _ Druhy pohybů... 3 5 _ Rychlost rovnoměrného pohybu... 4 6 _ Výpočet dráhy... 5 7 _ Výpočet času... 6 8 _ PL:

Více

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHICKÁ UIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJÍ FYZIKA I Pohyb ěles po podložce Prof. RDr. Vilé Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Ar. Dagar Mádrová

Více

Kinematika hmotného bodu

Kinematika hmotného bodu DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3

Více

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady: .3.3 Pohyb po kružnici - shrnuí Předpokldy: 3 Pomocí dou ě U kruhoého pohybu je ýhodnější měři úhel (kerý je pro šechny body sejný) než dráhu (kerá se pro body s různou zdálenosí od osy liší). Ke kždé

Více

Pohyb tělesa (5. část)

Pohyb tělesa (5. část) Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.

Více

Téma Pohyb grafické znázornění

Téma Pohyb grafické znázornění Téma Pohyb grafické znázornění Příklad č. 1 Na obrázku je graf závislosti dráhy na čase. a) Jak se bude těleso pohybovat? b) Urči velikost rychlosti pohybu v jednotlivých časových úsecích dráhy. c) Jak

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou

Více

POHYBY TĚLES / GRAF ZÁVISLOSTI DRÁHY NA ČASE - PŘÍKLADY

POHYBY TĚLES / GRAF ZÁVISLOSTI DRÁHY NA ČASE - PŘÍKLADY POHYBY TĚLES / GRAF ZÁVISLOSTI DRÁHY NA ČASE - PŘÍKLADY foto: zdroj www.google.cz foto: zdroj www.google.cz foto: zdroj www.google.cz Na obrázku je graf závislosti dráhy tělesa na čase. Odpověz na otázky:

Více

Rovnoměrný pohyb. velikost rychlosti stále stejná (konstantní) základní vztah: (pokud pohyb začíná z klidu) v m. s. t s

Rovnoměrný pohyb. velikost rychlosti stále stejná (konstantní) základní vztah: (pokud pohyb začíná z klidu) v m. s. t s Ronoměrný poyb eliko rycloi ále ejná (konanní) základní za:. graf záiloi dráy na čae: polopřímka ycázející z počáku (pokud poyb začíná z klidu) m graf záiloi rycloi na čae: ronoběžka odoronou ou m. U poybu

Více

17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N?

17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N? 1. Za jaký čas a jakou konečnou rychlostí (v km/hod.) dorazí automobil na dolní konec svahu dlouhého 25 m a skloněného o 7 0 proti vodorovné rovině, jestliže na horním okraji začal brzdit na hranici možností

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická

Více

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa 26. 28.8.2015 RNDr. Jan Zajíc, CSc. ÚAFM FChT UPa Pohyby rovnoměrné 1. Člun pluje v řece po proudu z bodu A do bodu B rychlostí 30 km.h 1. Při zpáteční cestě z bodu

Více

1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb 1.1.20 Sbírk n procvičení vzhů mezi veličinmi popisujícími pohyb Máme ři veličiny popisující pohyb dv vzhy, keré je spojují nvzájem. s v = Rychlos je změn dráhy z změnu čsu (rychlos říká, jk se v čse mění

Více

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA KINEMATIKA BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti

Více

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

Pouť k planetám - úkoly

Pouť k planetám - úkoly Nemůže Slunce náhle ohrozi nečekaným výbuchem Vaši rakeu? záleží, v jaké vzdálenosi se nachází, důležié je uvědomi si akiviu Slunce (skvrny, prouberance, nebezpečné výrysky plazmau a následný proud nabiých

Více

Slovní úlohy na pohyb

Slovní úlohy na pohyb VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.09 Sloní úlohy na pohyb Anoace: Praconí li ukazuje žákoi poup řešení loních úloh na pohyb. Jou zde rozebrány ypy, keré mohou naa. Poupy řešení zoroých příkladů jou žákům promínuy

Více

Úloha VI.3... pracovní pohovor

Úloha VI.3... pracovní pohovor Úloha VI.3... pracovní pohovor 4 body; průměr,39; řešilo 36 sudenů Jedna z pracoven lorda Veinariho má kruhový půdorys o poloměru R a je umísěna na ložiscích, díky nimž se může oáče kolem své osy. Pro

Více

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. 5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami

Více

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech ..9 Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 4 Př. : N obrázku jsou nkresleny grfy dráhy, rychlosi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. s,, ronoměrně zrychlený pohyb: zrychlení

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

Pasivní tvarovací obvody RC

Pasivní tvarovací obvody RC Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :

Více

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici Kinemaika Základní pojmy Ronoměný přímočaý pohyb Ronoměně zychlený přímočaý pohyb Ronoměný pohyb po kužnici Základní pojmy Kinemaika - popiuje pohyb ělea, neuduje jeho příčiny Klid (pohyb) - učujeme zhledem

Více

MECHANIKA PRÁCE A ENERGIE

MECHANIKA PRÁCE A ENERGIE Projek Efekivní Učení Reformou oblasí gymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a sáním rozpočem České republiky. MECHANIKA PRÁCE A ENERGIE Implemenace ŠVP Učivo - Mechanická

Více

KINEMATIKA. 18. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI III. Úhlová rychlost. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0218

KINEMATIKA. 18. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI III. Úhlová rychlost. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0218 KINEMATIKA 18. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI III. Úhlová rychlost Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0218 Úkol 1: Roztřiď do dvou sloupců, které veličiny, popisující pohyb, jsou u všech bodů otáčejícího

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_2_Kinematika hmotného bodu Ing. Jakub Ulmann 2 Kinematika hmotného bodu Nejstarším odvětvím fyziky,

Více

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

2.2.2 Měrná tepelná kapacita .. Měrná epelná kapacia Předpoklady: 0 Pedagogická poznámka: Pokud necháe sudeny počía příklady samosaně, nesihnee hodinu za 45 minu. Můžee využí oho, že následující hodina je aké objemnější a použí pro

Více

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1. Mechanika 1. 2. Kinematika Autor: Jazyk: Aleš Trojánek čeština Datum vyhotovení:

Více

SLOVNÍ ÚLOHY VEDOUCÍ K ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH ROVNIC

SLOVNÍ ÚLOHY VEDOUCÍ K ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH ROVNIC Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ..0/.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol SLOVNÍ ÚLOHY VEDOUCÍ

Více

Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE

Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE 1 Rozhodni a zdůvodni, zda koná práci člověk, který a) vynese tašku do prvního patra, b) drží činku nad hlavou, c) drží tašku s nákupem na zastávce autobusu, d)

Více

MECHANIKA - KINEMATIKA

MECHANIKA - KINEMATIKA Projek Efekivní Učení Reformou oblaí gymnaziálního vzdělávání je polufinancován Evropkým ociálním fondem a áním rozpočem Čeké republiky. Implemenace ŠVP MECHANIKA - KINEMATIKA Učivo - Fyzikální veličiny

Více

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

!  # $ % # & ' ( ) * + ), - ! " # $ % # & ' ( ) * + ), - INDIVIDUÁLNÍ VÝUKA FYZIKA METODIKA Mechanické kmiání a vlnní RNDr. Ludmila Ciglerová duben 010 Obížnos éo kapioly fyziky je dána ím, že se pi výkladu i ešení úloh využívají

Více

1.5.1 Mechanická práce I

1.5.1 Mechanická práce I .5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda

Více

Sbírka B - Př. 1.1.5.3

Sbírka B - Př. 1.1.5.3 ..5 Ronoměrný pohyb Příklady sřední obížnosi Sbírka B - Př...5. Křižoakou projel rakor rychlosí 3 km/h. Za dese minu po něm projela ouo křižoakou sejným směrem moorka rychlosí 54 km/h. Za jak dlouho a

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-

Více

ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB, ZPOMALENÝ POHYB TEORIE. Zrychlení. Rychlost

ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB, ZPOMALENÝ POHYB TEORIE. Zrychlení. Rychlost Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S1_D05_Z_MECH_Rovnomerne_zrychleny_pohyb_z pomaleny_pohyb_pl Člověk a příroda Fyzika

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-07 Téma: Mechanika a kinematika Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TESTY Testy Část 1 1. Čím se zabývá kinematika? 2. Které těleso

Více

2.2.8 Jiné pohyby, jiné rychlosti I

2.2.8 Jiné pohyby, jiné rychlosti I 2.2.8 Jiné poyby, jiné ryclosi I Předpoklady: 020207 Pomůcky: Vernier Go Moion, počíač, nafukovací míč, kyvadlo velké, závaží na pružině, nakloněná rovina s vozíkem Př. 1: Nejdelší přímou pravidelně provozovanou

Více

Pokyny k řešení didaktického testu - Dynamika

Pokyny k řešení didaktického testu - Dynamika Dynamika hmotného bodu 20 Pokyny k řešení didaktického testu - Dynamika 1. Test obsahuje 20 otázek, které jsou rozděleny do několika skupin. Skupiny jsou označeny římskými číslicemi. Úvodní informace se

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2 . Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J

Více

1. Nákladní automobil ujede nejprve 6 km rychlostí 30 km/h a potom 24 km rychlostí 60 km/h. Určete jeho průměrnou rychlost.

1. Nákladní automobil ujede nejprve 6 km rychlostí 30 km/h a potom 24 km rychlostí 60 km/h. Určete jeho průměrnou rychlost. 1. Nákladní automobil ujede nejprve 6 km rychlostí 30 km/h a potom 24 km rychlostí 60 km/h. Určete jeho průměrnou rychlost. 2. Cyklista jede z osady do města. První polovinu cesty vedoucí přes kopec jel

Více

1.3.5 Dynamika pohybu po kružnici I

1.3.5 Dynamika pohybu po kružnici I 1.3.5 Dynamika pohybu po kružnici I Předpoklady: 1304 Při pohybu po kružnici je výhodnější popisova pohyb pomocí úhlových veličin, keré korespondují s normálními veličinami, keré jsme používali dříve.

Více

7. Slovní úlohy o pohybu.notebook. May 18, 2015. 1. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace. 3. Učivo: Slovní úlohy o pohybu

7. Slovní úlohy o pohybu.notebook. May 18, 2015. 1. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace. 3. Učivo: Slovní úlohy o pohybu Registrační číslo projektu: Název projektu: Název a číslo globálního grantu: CZ.1.07/1.1.12/02.0010 Šumavská škola = evropská škola Zvyšování kvality ve vzdělání v Plzeňském kraji CZ.1.07/1.1.12 Název

Více

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy

Více

II. Kinematika hmotného bodu

II. Kinematika hmotného bodu II Kinematika hmotného bodu Všechny vyřešené úlohy jou vyřešeny nejprve obecně, to znamená bez číel Číelné hodnoty jou doazeny až tehdy, dopějeme-li k vyjádření neznámé pomocí vztahu obahujícího pouze

Více

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217 KINEMATIKA 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217 OPAKOVÁNÍ Otázka 1: Uveď příklady takových hmotných bodů, které vykonávají rovnoměrný pohyb

Více

ÍKLAD 190 gram klidu 2880 km/h 0,01 s Otázky z y r ch c le l n dráha síla p sobící práci výkon kinetická energie hmotnosti 2 t rychlost pytle

ÍKLAD 190 gram klidu 2880 km/h 0,01 s Otázky z y r ch c le l n dráha síla p sobící práci výkon kinetická energie hmotnosti 2 t rychlost pytle Při výstřelu lodního protiletadlového děla projektil neboli střela ráže 3 mm o hmotnosti 190 gramů zrychlí z klidu na rychlost 880 km/h za 0,01 s. Předpokládáme, že: pohybující se projektil v hlavni je

Více

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 Obsah 1 Kmitavý pohyb 1 Kinematika kmitavého pohybu 3 Skládání kmitů 6 4 Dynamika kmitavého pohybu 7 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 6 Nucené kmity. Rezonance 10 1 Kmitavý pohyb Typy pohybů

Více

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 3.: Kinematika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. Kinematika obor, který zkoumá pohyb bez ohledu na jeho příčiny klid nebo

Více

Zákon zachování energie - příklady

Zákon zachování energie - příklady DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-13 Téma: ZZE - příklady Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Zákon zachování energie - příklady 1.) Jakou má polohovou energii

Více

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

x udává hodnotu směrnice tečny grafu Předmě: Ročník: Vyvořil: Daum: MATEMATIKA ČTVRTÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 5. srpna Název zpracovaného celku: GEOMETRICKÝ VÝZNAM DERIVACE FUNKCE GEOMETRICKÝ VÝZNAM DERIVACE FUNKCE v bodě (ečny grafu funkcí) Je

Více

Rovnoměrný pohyb po kružnici

Rovnoměrný pohyb po kružnici DUM Základy přírodních věd DUM III/2-3-06 éma: Rovnoměrný pohyb po kružnici Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Rovnoměrný pohyb po kružnici Rovnoměrný pohyb po

Více

Práce a výkon při rekuperaci

Práce a výkon při rekuperaci Karel Hlava 1, Ladislav Mlynařík 2 Práce a výkon při rekuperaci Klíčová slova: jednofázová sousava 25 kv, 5 Hz, rekuperační brzdění, rekuperační výkon, rekuperační energie Úvod Trakční napájecí sousava

Více

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Ze zadaných třinácti příkladů vypracuje každý posluchač samostatně

Více

1.5.3 Výkon, účinnost

1.5.3 Výkon, účinnost 1.5. Výkon, účinnos ředpoklady: 151 ř. 1: ři výběru zahradního čerpadla mohl er vybíra ze ří čerpadel. rvní čerpadlo vyčerpá za 1 sekundu,5 l vody, druhé čerpadlo vyčerpá za minuu lirů vody a řeí vyčerpá

Více

KINEMATIKA 5. ROVNOMĚRNÝ POHYB I. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0205

KINEMATIKA 5. ROVNOMĚRNÝ POHYB I. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0205 KINEMATIKA 5. ROVNOMĚRNÝ POHYB I. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0205 DRUHY POHYBŮ Velikosti okamžité rychlosti se většinou v průběhu pohybu mění Okamžitá rychlost hmotného bodu (její velikost i

Více

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 24. 7. 212 Název zpracovaného celku: KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Fyzikální veličiny popisují vlastnosti, stavy a změny hmotných

Více

2. Kinematika bodu a tělesa

2. Kinematika bodu a tělesa 2. Kinematika bodu a tělesa Kinematika bodu popisuje těleso nebo také bod, který se pohybuje po nějaké trajektorii, křivce nebo jinak definované dráze v závislosti na poloze bodu na dráze, rychlosti a

Více

3. Kinematika hmotného bodu

3. Kinematika hmotného bodu Kinematika 10 3. Kinematika hmotného bodu kineó (z řečtiny) = pohybuji; relativní = vztažný, poměrný 3.1. Mechanický pohyb, hmotný bod (HB) a) Proč uvádíme, že klid nebo pohyb tělesa je relativní pojem?....

Více

1.1.18 Rovnoměrně zrychlený pohyb v příkladech IV

1.1.18 Rovnoměrně zrychlený pohyb v příkladech IV 8 Rovnoměně ychlený pohyb v příkladech IV Předpoklady: 7 Pedagogická ponámka: Česká škola v současné době budí ve sudenech předsavu, že poblémy se řeší ásadně najednou Sudeni ak mají obovské poblémy v

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO FYZIKÁLNÍ PRAKIKUM Úsav fyziky FEI VU BRNO Spolupracoval Příprava Šuranský Radek Opravy méno Ročník 1 Škovran an Předn. skup. B Měřeno dne 5.4. Učiel Sud. skupina 1 Kód 17 Odevzdáno dne 16.5. Hodnocení

Více

KINEMATIKA 4. PRŮMĚRNÁ RYCHLOST. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0204

KINEMATIKA 4. PRŮMĚRNÁ RYCHLOST. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0204 KINEMATIKA 4. PRŮMĚRNÁ RYCHLOST Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0204 OPAKOVÁNÍ Otázka 1: Jak se vypočítá změna veličiny (např. dráhy, času) mezi dvěma měřeními? Otázka 2: Jak se vypočítá velikost

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat

Více

V 1 = 0,50 m 3. ΔV = 50 l = 0,05 m 3. ρ s = 1500 kg/m 3. n = 6

V 1 = 0,50 m 3. ΔV = 50 l = 0,05 m 3. ρ s = 1500 kg/m 3. n = 6 ÚLOHY - ŘEŠENÍ F1: Objem jedné dávky písku u nakládače je 0,50 m 3 a dávky se od této hodnoty mohou lišit až o 50 litrů podle toho, jak se nabírání písku zdaří. Suchý písek má hustotu 1500 kg/m 3. Na valník

Více

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny. MECHANIKA 1 KLASICKÁ MECHANIKA Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny. Klasická mechanika rychlosti těles jsou mnohem menší než rychlost světla ve

Více

1.3.2 Rovnoměrný pohyb po kružnici I

1.3.2 Rovnoměrný pohyb po kružnici I ..2 Rovnoměrný pohyb po kružnici I Předpoklady: 0, 0 Pedagogická poznámka: Na začátku jsem předpokládal, že rovnoměrný pohyb po kružnici je možné probrat za jednu hodinu (díky analogii s běžným rovnoměrným

Více

Metodický list. Název materiálu: Měření rychlosti zvukovým záznamem. Autor materiálu: Mgr. Martin Havlíček

Metodický list. Název materiálu: Měření rychlosti zvukovým záznamem. Autor materiálu: Mgr. Martin Havlíček Příjemce: Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Metodický list Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Sada:

Více

Laboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu

Laboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. : Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu Přírodní vědy moderně a interaktivně

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ Projek ŠABLONY NA GVM Gymázium Velké Meziříčí regisračí číslo projeku: CZ..7/.5./34.948 IV-2 Iovace a zkvaliěí výuky směřující k rozvoji maemaické gramoosi žáků sředích škol FINANČNÍ MATEMATIA- JEDNODCHÉ

Více

Průtok. (vznik, klasifikace, měření)

Průtok. (vznik, klasifikace, měření) Průok (vznik, klasifikace, měření) Průok objemový - V m 3 s (neslačielné kapaliny) hmonosní - m (slačielné ekuiny, poluany, ) m kg s Při proudění směsí (např. hydrodoprava) důležiý průok jednolivých složek

Více

Testovací příklady MEC2

Testovací příklady MEC2 Testovací příklady MEC2 1. Určete, jak velká práce se vykoná při stlačení pružiny nárazníku železničního vagónu o w = 5 mm, když na její stlačení o w =15 mm 1 je zapotřebí síla F = 3 kn. 2. Jaké musí být

Více

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH OHONŮ (E) Určeno pro posluchače bakalářských sudijních programů FS Obsah 1. Úvod (definice, rozdělení, provozní pojmy,). racovní savy pohonu 3. Základy mechaniky a kinemaiky pohonu

Více

7. Měření kmitočtu a fázového rozdílu; 8. Analogové osciloskopy

7. Měření kmitočtu a fázového rozdílu; 8. Analogové osciloskopy 7. Měření kmioču a fázového rozdílu; Měření kmioču osciloskopem Měření kmioču číačem Měření fázového rozdílu osciloskopem Měření fázového rozdílu elekronickým fázoměrem 8. Analogové osciloskopy Blokové

Více

7. Na těleso o hmotnosti 10 kg působí v jednom bodě dvě navzájem kolmé síly o velikostech 3 N a 4 N. Určete zrychlení tělesa. i.

7. Na těleso o hmotnosti 10 kg působí v jednom bodě dvě navzájem kolmé síly o velikostech 3 N a 4 N. Určete zrychlení tělesa. i. Newtonovy pohybové zákony 1. Síla 60 N uděluje tělesu zrychlení 0,8 m s-2. Jak velká síla udělí témuž tělesu zrychlení 2 m s-2? BI5147 150 N 2. Těleso o hmotnosti 200 g, které bylo na začátku v klidu,

Více

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J

Více

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Dynamika Obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu těles, případně jejich deformací dynamis = síla

Více

Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Ivo Volf Miroslava Jarešová. Slovo úvodem 3

Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Ivo Volf Miroslava Jarešová. Slovo úvodem 3 Fyzikajekolemnás(Polohaajejízměny) Sudijní ex pro řešiele FO a osaní zájemce o fyziku Ivo Volf Miroslava Jarešová Obsah Slovo úvodem 3 1 Popis polohy ělesa 4 1.1 Jednorozměrnýprosor.......................

Více

Název: Měření zrychlení těles při různých praktických činnostech

Název: Měření zrychlení těles při různých praktických činnostech Název: Měření zrychlení těles při různých praktických činnostech Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika)

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Pojek ealizoaný na SPŠ Noé Měo nad Meují finanční podpoou Opeačním poamu Vzděláání po konkuencechopno Káloéhadeckého kaje Modul 3 - Technické předměy In. Jan Jemelík - ložený pohyb znikne ložením dou na

Více

10)(- 5) 2 = 11) 5 12)3,42 2 = 13)380 2 = 14)4, = 15) = 16)0, = 17)48,69 2 = 18) 25, 23 10) 12) ) )

10)(- 5) 2 = 11) 5 12)3,42 2 = 13)380 2 = 14)4, = 15) = 16)0, = 17)48,69 2 = 18) 25, 23 10) 12) ) ) Druhá mocnina z tabulek 1) (- 6) = 10)(- 5) = ) 7 = 4 11) 5 = ) 4,8 = 4) 40 = 5),785 = 6) 65 8 = 7) 0,01485 = 8) 5,7 = 9) = 4 1),4 = 1)80 = 14)4,6787 = 15)467 56 = 16)0,014 = 17)48,69 = 1 18) Druhá odmocnina

Více

Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity

Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity Harmonické kmiy Úvod do nauky o kmiech Harmonické kmiy Hlavní body Pohybová rovnice a její řešení Časové závislosi výchylky, rychlosi, zrychlení, Poenciální, kineická a celková energie Princip superpozice

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny Přírodní vědy moderně a inerakivně FYZIKA 1. ročník šesileého sudia Laboraorní práce č. 1: Pozorování epelné výměny Přírodní vědy moderně a inerakivně FYZIKA 1. ročník šesileého sudia Tes k laboraorní

Více

Mechanika teorie srozumitelně

Mechanika teorie srozumitelně Rovnoměrný pohybu po kružnici úhlová a obvodová rychlost Rovnoměrný = nemění se velikost rychlostí. U rovnoměrného pohybu pro kružnici máme totiž dvě rychlosti úhlovou a obvodovou. Směr úhlové rychlosti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ_33 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice) ..4 Výpoče epla a zákon zachování energie (kalorimerická rovnice) Teplo je fyzikální veličina, předsavuje aké energii a je udíž možné (i nuné) jej měři. Proč je aké nuné jej měři? Např. je předměem obchodu

Více