Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdroj energie na území Ústeckého kraje

Transkript

1 Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdroj energie na území Ústeckého kraje Vážené dámy, vážení pánové. V úvodu bych rád upozornil, že zde nevystupuji jako zástupce Ústeckého kraje, ale pracovník odboru životního prostedí a zemdlství Krajského úadu. V první ásti svého vystoupení si Vás dovolím krátce seznámit s možnostmi využití obnovitelných zdroj vyplývajících ze zpracované energetické koncepce Ústeckého kraje. Pi hodnocení využitelnosti obnovitelných zdroj energie pi zásobování Ústeckého kraje energií je nezbytné vycházet z nkolika zásad, které lze v zásad formulovat takto : respektování cíl státní energetické koncepce disponibilita obnovitelných zdroj energie v ešeném území technická zpsobilost využití obnovitelných zdroj energie ekonomická efektivnost navrhovaných ešení na využití obnovitelných zdroj energie Podle návrhu státní energetické koncepce je dlouhodobým cílem eské republiky v asovém horizontu do roku 2030 využívat obnovitelných energetických zdroj v rozsahu % z celkové spoteby primárních energetických zdroj s tím, že v asovém horizontu do roku 2010 je cílem využívat obnovitelných zdroj v rozsahu 8 %. Tyto cíle jsou navrhovány pro celou eskou republiku a nelze z nich indikovat povinnost lenní dle jednotlivých kraj. Je však zapotebí si uvdomit, že se v Ústeckém kraji dnes spotebovávají neobnovitelné zdroje energie, které jsou poteba nikoli pro poteby kraje, ale pro poteby rozsáhlé ásti eské republiky. Pokud budeme tato ísla kvantifikovat, dostaneme následující údaje: Celková spoteba primárních zdroj energie pro poteby R: TJ emuž by odpovídala výroba z obnovitelných zdroj k roku 2030 v úrovni: TJ a Celková spoteba primárních zdroj energie pro poteby Ústeckého kraje: TJ emuž by odpovídala výroba z obnovitelných zdroj k roku 2030 v úrovni: TJ Z uvedeného srovnání je patrný výrazný rozdíl cílových hodnot pro využití obnovitelných zdroj energie ve vztahu: - k roní spoteb primárních energetických zdroj spotebovávaných ve zdrojích umístných na území Ústeckého kraje pro poteby celé zásobované oblasti R (vetn exportu do zahranií) - a roní spoteb primárních energetických zdroj, které zajišují poptávku po energii od spotebitel Ústeckého kraje. Obecn lze obnovitelné zdroje energie považovat za zdroje výrazn limitované vnjšími podmínkami. Obecn je možno tyto zdroje podle jejich limit i rozlišovat: - podle toho, zda jejich omezenost z hlediska kapacity je dána pouze klimatickými podmínkami, nap. etností výskytu vtru o vhodné rychlosti (pro využití vtrné energie) nebo délkou a intenzitou sluneního záení (pro využití solární energie), - nebo zda kapacita jejich využití je limitována množstvím primární formy obnovitelného zdroje energie (pro využití biomasy nebo bioplynu). Další limity jsou dány nap. geotermálními podmínkami (pro využití geotermální energie) nebo hydrologickými 1

2 podmínkami (pro využití vodní energie). - Dále platí, že z hlediska místa využití, je obnovitelný zdroj energie produkující elektrickou energii jen málo závislý na míst výroby, zatímco zdroj produkující tepelnou energii musí být instalován blízko její spoteby. Energetická koncepce Ústeckého kraje považuje za úelné zabývat se využitím tchto druh obnovitelných zdroj energie: - vtrná energie, - vodní energie, - biomasa, - bioplyn, - solární energie, - geotermální energie, - energie vzduchu. Využití disponibilního potenciálu obnovitelných zdroj energie je dáno schopností píslušného technického zaízení tento potenciál využít. Je tedy zejmé, že využitelnost je dána stupnm technického poznání, které se s asem mní a zvyšuje. Vzhledem ke skutenosti, že územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 rok je pravdpodobné, že v prbhu návrhového období bude reálná schopnost využití obnovitelných zdroj energie stále vyšší. Pi aktualizaci ÚEK bude proto vhodné rovnž pehodnotit objem reáln využitelného potenciálu obnovitelných zdroj energie. Vzhledem ke skutenosti, že technické ešení využití obnovitelných zdroj energie je vesms nároné, platí, že mrná investiní náronost je vyšší než u zaízení využívajících klasické tedy neobnovitelné zdroje energie. Samozejm, že i pi využívání obnovitelných zdroj energie je nutné respektovat ekonomická pravidla. Není možné trvale provozovat systémy, které sice využívají obnovitelné zdroje energie, ale cena produkované energie není konkurenceschopná, resp. by mohla vést ke ztrát konkurenceschopnosti našeho prmyslu, i neúmrnému finannímu zatížení obyvatelstva. Tento stav, za pedpokladu intervence ve prospch využití ekologicky vhodných a spoleensky žádoucích obnovitelných zdroj energie, lze ásten upravit tím, že stát vytvoí vhodné prostedí doasné regulace na bázi investiních podpor i regulovaných cen. Je však vždy nutné, ped rozhodnutím o realizaci projektu na využití obnovitelných zdroj energie provést korektní ekonomickou a finanní analýzu, piemž je samozejmé, že o efektivnosti návrhu také rozhoduje správná koncepce a kapacita zaízení. Krátce se zmíním o podmínkách pro využívání slunení energie Energie slunce mže být prakticky využita dvojím zpsobem : a) sluneními kolektory na ohev teplé užitkové vody nebo pro vytápní Vzhledem k tomu, že v zimním období lze sluneními kolektory zachytit v našich klimatických podmínkách jen velmi malé množství energie, jsou podmínky pro vytápní energií sluneního záení pomrn nepíznivé. 2

3 b) fotovoltaickými lánky, ve kterých se dopadající svtelná energie pevádí na elektinu Získat ze sluneního záení elektrickou energii je zatím obtížnjší. Fotovoltaická zaízení jsou stále ješt velmi drahá i pes neustálý pokrok v tomto oboru. S ohledem na místní podmínky délky a intenzity sluneního svitu pedpokládáme využití solární energie pedevším využitím solárních panel pro pípravu teplé užitkové vody a jako doplkového zdroje pro vytápní objekt. Reálný potenciál energie slunce byl stanoven za pedpokladu, že je rozšíení limitováno možnostmi jejich umístní na budovách resp. na stešních konstrukcích budov a takto vhodných objekt pro využívání solární energie je cca 10 % obytných budov v tomto kraji. Pípadná aplikace solární energie v Ústeckém kraji je vhodná zejména pro ohev TUV pro individuální úely v rodinných a bytových domech. Využitelný potenciál solární energie byl odborným odhadem stanoven na GJ/rok. Dále se zmíním o podmínkách pro využívání hydroenergetického potenciálu v Ústeckém kraji: Využívání vodní energie pro výrobu elektrické energie nebo pouze pro mechanické pohony má u nás dlouhou tradici. Ped 2. svtovou válkou bylo na území eskoslovenska tém lokalit, v nichž byla využívána vodní energie. Informace o tchto dílech, vesms uvedeného výkonu, z nichž nkteré by se mohly využít k vybudování moderní MVE, jsou uvedeny v Seznamu vodních dl z roku Napíklad: v oblasti Litomice bylo 569 ks vodních elektráren s výkonem 6967 kw a v okrese Chomutov 666 ks, s výkonem kw Skuten využívaný potenciál v MVE tvoí pouze necelých 30 % skuten využitelného potenciálu. Pedpokládáme-li podobné využití technického potenciálu v Ústeckém kraji, dá se pedpokládat využitelný (reálný) potenciál vodní energie tohoto území na cca 100 MW el. energie. V Ústeckém kraji se pipravují k realizaci tyto vodní elektrárny na ece Labi: VE Šttí, eské Kopisty a Lovosice, vždy s výkonem cca 5 MW Jak vyplývá z informací Povodí Ohe je momentáln zájem o výstavbu MVE ve dvou lokalitách v k.ú. Hora Svaté Kateiny na toku Svídnice. Dále existuje možnost rozšíení stávající MVE Meziboí, probíhají rekonstrukce 3 MVE na Ohi, kde se pedpokládá výkon cca 150 kw. Další pípadná výstavba vodních elektráren v Ústeckém kraji by se týkala pedevším tok eky Labe, Bílina a Kamenice, eky Ohe a její pítoky Blšanka, Liboc, Hutná a Chomutovka a eky Svídnice. Podmínky pro využívání energie biomasy: Biomasa je nositelem obnovitelných zdroj chemické energie vznikající fotosyntézou. Pedností biomasy je skutenost, že k jejímu rstu spotebované množství oxidu uhliitého je zhruba stejné jako množství CO 2 vyprodukované pi spalování, i když za rzná asová období a další dležitou pedností využívání biomasy jsou též nemalé pínosy pro zamstnanost jednotlivých region. Nevýhodou v podmínkách Ústeckého kraje, ve kterém jsou rozsáhlé oblasti kvalifikovány jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou dosud ne zcela minimalizované emise škodlivin do ovzduší. 3

4 Krom pímého spalování devní hmoty jsme uvažovali v energetické koncepci možnost úelného zpracování biomasy pro energetické poteby využitím peletizaních a briketovacích linek. Lokalizace zamýšleného centra pro pípravu biomasy musí být orientována do centrální oblasti svozového území tak, aby limitní vzdálenost pro dovoz biomasy nepesáhla 20 km. Samozejm, že pípravna by mla být situována rovnž ve vhodné vzdálenosti vzhledem k cílovým odbratelm. Mimo odpadové devní hmoty jsou potencionálním, ale zatím jen omezen využívaným zdrojem biopaliv cílen pstované energetické rostliny rychle rostoucí deviny a šovík. Plantáže energetických rostlin je možno zakládat nejen na zemdlské pd nepotebné pro pstování potravináských plodin, ale i na rekultivovaných dlních výsypkách a složištích odpad. Výrazným limitem pro jeiich využití je ne zcela optimální zalenní plantáží energetických rostlin do krajiny, kterou chtjí naše obce využívat i z hledisky turistického ruchu. Spalování biomasy v malých lokalitách i objektových zdrojích tepla je nejvhodnjší v podob palivových briket, piemž spalování v zásad nevyžaduje výmnu dosud užívaných topidel spalujících tuhá fosilní paliva, s výjimkou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Proto je, v zájmu podpory pechodu individuálního vytápní na obnovitelné zdroje energií, úelné se zabývat komplexn problematikou využívání biomasy, který samozejm zahrnuje i vybudování nezbytných úpraven biomasy pro poteby spalování v lokálních a objektových zdrojích tepla. Z hlediska volby kapacit úpraven biomasy je teba úvahu založit na tchto principech: - cílová kapacita by mla odpovídat oekávané cílové poptávce po biomase, - poptávka po biomase bude závislá na míe propagace, pípadn podpory ze strany správních i samosprávních orgán a na konkurenceschopnosti ceny výstupního produktu, tj. briket, - poptávka po biomase bude mít vzrstající tendenci až k cílovému stavu oekávané velikosti poptávky po biomase, - sbr biomasy pro energetické úely ve svozovém území poroste ve vztahu k níže zavedené pípravny biomasy, efektivity sbru a svozu biomasy, - nadjnost projektu je závislá na rentabilit výroby a reálnosti oekávaných nárok a úink. Podmínky pro využívání geotermální energie a okolního vzduchu - ást využití geotermální energie a nasazení tepelných erpadel Využití geotermální energie podle charakteru primárního zdroje zemního tepla pestavuje na území Ústeckého kraje následující možnosti využití: Podzemní voda termální z hlubokých vrt: Jedná se o pírodní podzemní vody o teplot minimáln 20 0 C. V Ústeckém kraji se termální voda vyskytuje v Teplické, Ústecké a Dínské termální struktue. ást geotermálních vod je klasifikována jako vody lázeské a tyto jsou podrobeny zvláštnímu režimu využití. Jejich erpání pro energetické využití není pípustné. Jedná se zejména o termální vody v oblasti Teplic. 4

5 Teplo povrchových vod: Návrhy na instalaci zaízení pro využití tepla povrchových vod jsou vázány na blízkost objekt u zdroj povrchové vody a proto tato ešení budou mén astá. Plánování množství využitelného tepla na krajské úrovni je problematické a proto do bilancování byly zahrnuty velmi hrubé odhady. Za pedpokladu vybavení 1000 rodinných dom tepelnými erpadly voda-voda pro využití nízkopotenciálního tepla povrchových vod bude získáno pi výkonu tepelných erpadel 15 MW pibližn celkem GJ/r tepla Teplo mlké podzemní vody: Potenciál geotermální energie v Ústeckém kraji byl hodnocen hydrogeologickými metodami pro geotermální systémy. Z množství podzemní vody a její teploty byla vypotena využitelná energie podzemních vod a celkový potenciál byl vyíslen ve výši 54, 9 MW. Je pedpokládáno, že teplo suchých hornin a mlké podzemní vody bude možno využívat jen pro menší rozptýlené spoteby tepla, které pedstavují zejména vytápní rodinných dom nebo jiných menších objekt. Pi spoteb tepla jednoho objektu nap. ve výši cca 18 kw pedstavuje instalaci max. 8 ks tepelných erpadel na 1 km 2 území. Teplo suchého zemského tepla: Potenciál tepla suchých hornin byl s využitím údaj o potu obyvatel v rámci ústeckého kraje byl stanoven na 443 MW. Protože teplo suchých hornin je využitelné pouze v lokálním mítku pro vytápní rodinných domk, je výpoet kriticky závislý na pedpokladech, uinných o možnosti instalace tepelných erpadel v rzn velkých obcích Podmínky pro využívání energie vtru: Území vhodná pro výstavbu vtrných elektráren byla v R mapována pracovníky ústavu Akademie vd. Mezi nejvýhodnjší oblasti z hlediska využití energie vtru byly vytipovány na území Ústeckého kraje planiny Krušných hor. V tchto oblastech byla namena nejvyšší stední rychlost vtru u nás a to 8,5 m/s. Pedpokládali jsme, že využívání vtrné energie v rovinatém terénu nebude u nás, s ohledem na nízké rychlosti vtr, tak etné. Rozvojem technologií však došlo k výraznému snížení potebných rychlostí vtru pro návrhy vtrných elektráren. Takže v souasné dob je z hlediska vtrného potenciálu pro investory významná ást celého území Ústeckého kraje (snad s výjimkou opravdu bezvtrných sníženin a údolí) potencionáln vhodným územím pro realizaci jejich investiních a podnikatelských zámr. Dosavadní zkušenosti s pípravou VE ukazují, že pi navrhování jejich umístní jednotlivými investory dochází k duplicitám a územním pekryvm, V jednotlivých pípadech jsou VE navrhovány uvnit zvlášt chránných území a jejich ochranných pásem, uvnit pozemk s prvky schváleného územního systému ekologické stability, vylenných pro veejn prospšné stavby, urených pro plnní funkcí lesa nebo tvoících významné krajinné prvky. Ješt ped dvma lety se pedpokládalo, že zájmy investor na výstavbu vtrných elektráren se omezí na hebeny Krušných hor. Proto také Ústecký kraj nechal zpracovat Studii potenciál a limit možného využití vtrných elektráren na hebenech Krušných hor. Cílem této studie bylo vyhodnocení možností a územních omezení pro umístní vtrných elektráren v Krušných horách na území Ústeckého kraje. Toto vyhodnocení sledovalo 5

6 následující kritéria: - soulad s ochrannými podmínkami existujících i pipravovaných zvlášt chránných území, pírodních park, významných krajinných prvk, prvk územního systému ekologické stability krajiny, honiteb, chránných ložiskových území, ochranných pásem a území vylenných pro veejn prospšné stavby, - ovlivnní hodnoty krajinného rázu, - efektivní využití zásob vtrné energie, vetn uvedení objemu vyrobitelné energie v daném území, - jednotné územní ešení pipojení projektovaného výkonu k penosové nebo distribuní soustav s minimálním pozemkovým záborem. Studie je využívána jako územn technický podklad a jako podklad pro správní ízení vedená v psobnosti stavebních úad a orgán ochrany pírody pro zájmové území, kterým je vrcholová oblast Krušných hor. Lze pedpokládat, že v návrhu územního plánu VÚC Ústeckého kraje budou projednávány následující návrhy regulativ pro umístní velkých vtrných elektráren (VVTE) a jejich soustav Lokalizace velkých vtrných elektráren a jejich soustav je v Ústeckém kraji vylouena v územích: a) Území s preferovanou funkcí píroda, krajina a rekreace Velkoplošná ZCHÚ, NP eské Švýcarsko, CHKO eské stedohoí, Labské pískovce, Lužické hory, Kokoínsko Maloplošná ZCHÚ, NPR, NPP, PR, PP Soustava chránných území NATURA 2000 Obecn chránná území pírody a Územní systém ekologické stability b) území s preferovanou funkcí lázeství, památková pée c) oblasti s technicko bezpenostními limity, ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury d) oblasti zastavných a zastavitelných územích obcí s výjimkou stroj pracujících oddlen od distribuní a penosové soustavy. V ostatních prostorech Ústeckého kraje které nepatí k výše uvedeným vyloueným územím budou zámry na lokalizaci velkých vtrných elektráren a jejich soustav jako zaízení nadmístního významu posuzovány individueln se zohlednním zejména zájmu obcí.: Vhodných lokalit pro využití vtrných elektráren navrhovaných pro prmrnou rychlost vtru nad 6 m/s se nachází v tomto kraji cca 533 km 2, tj. 10 % rozlohy kraje. Jedná se zejména o katastrální území obcí v Krušných Horách. Podrobným zhodnocení tchto podmínek pedpokládáme reálné využití tchto ploch s hustotou cca 4,8 MW na 1 km 2 tj. celkem lze využít cca 456 MW výkonu s pedpokládanou výrobou cca MWh/rok. Plochy vhodných lokalit pro využití vtrných elektráren navrhovaných pro nižší prmrné rychlosti vtru pak rostou tém geometrickou adou. V souasné dob nám však pro tyto typy velkých vtrných elektráren chybí objektivní údaje o ekologicko ekonomické efektivnosti tchto investic. V závru lze konstatovat, že oblast Krušných hor je z hlediska povtrnostních podmínek možno považovat za podmínen vhodnou pro využití vtrné energie. Pi posuzování konkrétních návrh je však nutno dsledn a korektn posoudit všechny relevantní územní, 6

7 technické, ekologické a ekonomické parametry. Plánované využití vtrné energie v navrhovaných studiích uvažuje s vtší hustotou výkonu ve využívaných plochách než uvádí tato koncepce tj. mže docházet k vzájemnému negativnímu ovlivnní tchto vtrných elektráren. Je však teba posoudit u každé studie zvláš, zda není pekroena hustota množství vtrných elektráren nad doporuovanou hodnotu, závisející zejména na rychlosti vtru a výkonu elektrárny a zda jsou tyto projekty technicky proveditelné a ekonomicky efektivní. V Ústeckém kraji je dnes na hebenech krušných hor a ve šluknovském výbžku navrhováno vybudování cca 304 vtrných elektráren o celkovém výkonu 456 MW. Výstavba dalších cca 85 vží je evidována v litomickém a lounském okrese. Pi výstavb je však teba uvážit všechny relevantní technické a ve svém dsledku i ekonomické podmínky provozu tchto elektráren V souasné dob je pipomínkován návrh metodického pokynu ke koordinaci ešení vysokých vtrných elektráren v územn plánovací dokumentaci a územn plánovacích podkladech., který byl pipraven MMR. Souasné využívání obnovitelných zdroj v Ústeckém kraji Vodní energie Na území Ústeckého kraje jsou umístny tyto významné vodní elektrárny : Nejvýznamnjší vodní elektrárna v Ústeckém kraji je umístná ve Stekov, s max. výkonem 15 MW a roní výrobou el.energie Ea = MWh/rok Slunení energie Na území kraje se energie slunce využívá pouze okrajov a v zanedbatelném množství. Mezi nejvýznamnjší projekty patí: Ledvice solární energie zde ohívá TUV a vytápí restauraci a sportovní klub Litomice - solární energie zde ohívá TUV v základní škole Energie biomasy V souasné dob je biomasa využívána zejména pro individuální vytápní nejastji dení polena. Úprava biomasy pro úely spalování se dosud provádí vtšinou úelov pro konkrétního odbratele (Tebívlice Staré, štpky pro místní CZT). Ve vtším mítku je biomasa dále využívána v Rybišti a Chabaovicích Roudníkách a v podniku Frantschach Energo a.s. zabývajícím se výrobou buniiny, devoviny, papír, karton a lepenek aj., který spaluje t/rok biomasy. Geotermální energie Na území Ústeckého kraje se geotermální energie využívá jednak pomocí tepelných erpadel a v nkterých mstech jako Dín a Ústí nad Labem je využívána energie zem pímo z vrt. V roce 2001 byl uveden do provozu nový teplárenský zdroj v Dín (Termo Dín a.s.), jehož energetickými vstupy jsou zemní plyn a geotermální energie v podob zásobárny podzemních vod s vodou, jejíž teplota dosahuje 32 stup Celsia. Díky dodávce tepla z tohoto nového zdroje CZT ukonilo provoz sedm nevyhovujících kotelen. Nový zdroj tepla ron odebere v podzemí 1,1 milión metr krychlových teplé vody. Geotermální energie je využívána v Dín též na ohev teplé užitkové vody. Pedpokládám 7

8 že detailní informace budou pedmtem následující pednášky. V Ústí nad Labem je v provozu nkolik systém využívající geotermální energii, konkrétn : Plavecká hala Klíše, Mstské lázn, Plavecký areál Brná. V Zoologické zahrad Ústí nad Labem je pipravována rekonstrukce otopného systému na bázi výhradního využití geotermální energie - termální vody o teplot 32 0 C pro vytápní objekt ZOO. Msto Litomice pipravuje projekt na využití geotermální energie z hlubinných vrt Dále si dovolím shrnutí pínosu masového rozšíení obnovitelných zdroj, zejména vtrných elektráren z hlediska pínosu pro obany našeho regionu, - Ústeckého kraje. Celkem máme evidovány na základ pedbžných jednání žádosti o výstavbu celkem cca 650 elektráren nejen v oblasti Krušných Hor. Proto mi dovolte nkolik poznámek k ekologickým pínosm, se kterými se dosti asto v dokumentacích setkávám: Vtrné elektrárny sníží emise z klasických zdroj snížením jejich výkonu nebo odstavením, to je argument ekologických pracovník, aktivist i odborník. Proti nim je argument nutnosti zálohování zdroj od stoupenc uhelné loby, jak jsou asto oznaováni. Koncem ervna 2004 bylo v Nmecku v provozu celkem vtrných elektráren o celkovém výkonu megawatt. nebyl však odstaven žádný z klasických zdroj výroby el. energie nedošlo ke snížení emisí. Došlo však k k problémm v penosové sít, které budou ešeny bodováním nových vedení a s ohledem na požadavek kabelových rozvod lze pedpokládat vyvlastnní pozemk. Diskuse na téma vliv na krajinný ráz je také velice vdné téma. Jako velice zavádjící ale považuji také tvrzení, že VTE jsou blízko místu spoteby. Systém vyžaduje i s ohledem na naptí vyrobené energie pipojení pouze v uritých bodech, které vyhovují daným parametrm. Za zavádjící považuji i dodávky EE v míst stanovišt VTE za nižší cenu. Povinností energetické distribuní spolenosti je vykoupit EE vyrobenou z vtru za cca 3x vyšší cenu než je u EE z klasických zdroj. Pi masovém rozšíení mže nastat paradoxní situace, že dodávky EE pro obyvatelstvo budou v regionu s velkým potem VTE za cenu vyšší než v okolních oblastech. Pi vyešení pípojných bod a dodávce EE pímo obyvatelm obce za nižší cenu než je cena od tradiního distributora ztrácí výstavba VTE a jejich provozování pro investora, který má tuto innost jako podnikatelskou aktivitu smysl. Objevil se i argument zízení pracovních míst na jeden instalovaný MW výkonu. Ten již považuji za absolutn nereálný. Pi provozu VTE se jedná o bezobslužnou technologii s obasným dohledem. Realitou je 1 pracovník na park s cca 8 ks VTE Tím jak se bude likvidovat železobetonový základ cca 160 m3 betonu (300 tun) a kabelové vedení v zemi se zatím nikdo, ani nevládní organizace, která výstavbu VTE vítají a podporují nezabýval. Mimo VTE se bude dále tžit uhlí a provozovat uhelné elektrárny. Kdyby byly všechny informace o výhodnosti VTE Pravdivé mžeme zrušit jednu tepelnou elektrárnu, utlumit tžbu uhlí a nezabývat se negativními vlivy tohoto opatení nap. na nezamstnanost v daném regionu, protože pi pedpokladu vzniku pracovních míst na jeden instalovaný MW, pi zámrech vybodování cca VTE na území kraje pi instalovaném výkonu pes 1000 MW by mlo zamstnání cca lidí. 8

9 Na druhé stran stojí argumenty zastánc výroby EE z obnovitelných zdroj - výroba bez emisí kdo se ale zabývá problémem výroby zaízení, výstavby, kabelovým vedením a likvidací po skonení životnosti - snížení emisí z tepelných zdroj - VTE jsou turistickou atrakcí - to mže být pravda pi nkolika VTE v R, pípadn regionu, ale pi 500 kusech? Uznávám argument, že díky novým technologiím nejsou moderní vtrné elektrárny hluné. Les vzdálený 200 metr vydává pi vtru o rychlosti 6 7 metr za sekundu stejný hluk jako stejn daleko umístná vtrná turbína. O tom jsem se osobn pesvdil pi svých návštvách v Nové Vsi v Horách. Musím však piznat, že poznatky z farmy 11 vtrných elektráren staršího typu v Johnstadtu (SRN) jsou zcela opané. Hluk byl slyšitelný i v automobilu jedoucím po blízké komunikaci. Pitom vedle snížení zneištní vtrné elektrárny pedstavují zajímavý zdroj píjm pro venkovské obce a píležitost pro eský strojírenský prmysl. Aby byly všechny pipomínky zastánc i odprc vyhodnoceny, bylo by vhodné provést Analýzu životního cyklu výrobku (LCA) nejen u VE,ale i jiných obnovitelných zdroj vtšího rozsahu. Shrnutí možností využitelnosti obnovitelných zdroj energie V podmínkách Ústeckého kraje lze pijmout z hlediska možností využití obnovitelných zdroj energie tyto závry: Využití vtrné energie je vhodné v oblasti Krušných hor za podmínek citlivého zalenní vtrných elektráren do krajiny, technicky správné koncepce rozmístní jednotlivých zdroj a vyvedení výkonu do distribuního systému elektrické energie, dosažení ekonomické efektivnosti pi výrob elektrické energie a stanovení oboustrann pijatelných podmínek v oblasti ízení elektrizaní soustavy. Využití biomasy je vhodné zejména v oblasti využití obilovin a využití redundantní zemdlské pdy pro pstování energetických plodin, tj. energetických rostlin. Pstování rychle rostoucích devin je potencionáln vhodné na rekultivovaných plochách po dlní innosti. Nutnými podmínkami pro využití biomasy je zejména: - zainteresování pstitel na využití biomasy pro spalování, - minimalizace náklad na sušení, úpravu a dopravu biomasy k místu spoteby, - disponibilita vhodných topeniš a dalšího vybavení pro spalování biomasy, - zajištní konkurence schopné ceny biomasy ve vztahu k ostatním primárním energetickým zdrojm zejména uhlí, - zajištní úelné informovanosti a pípadn motivace potencionálních spotebitel biomasy, - stabilita vytvoeného systému pstování, úpravy, dopravy a spalování biomasy, - zajištní dalšího snižování emisí škodlivin do ovzduší. Využití lesních devin ke spalování ve vtším množství není, vzhledem ke stavu lesních porost a nutnosti jejich revitalizace, vhodné. Pro individuální úely je spalování devní hmoty akceptovatelné pibližn ve stávajícím rozsahu. Využití bioplynu je vhodné za pijatelných ekonomických podmínek pouze v míst jeho vzniku. Upednostovat je proto vhodné individuální využití a nikoliv systémovou aplikaci. Využití geotermální energie na bázi vody je vhodné zejména v oblastech s výskytem termální vody, avšak pouze za podmínky nenarušení hydrogeologické stability. Aplikace využití je úelná zejména pi substituci fosilních paliv ve stedních i vtších spotebitelských systémech. Využití geotermální energie na bázi suchého zemského tepla je vhodné zejména 9

10 v lokalitách s rozptýlenou zástavbou piemž je nutné respektovat kapacitu geotermální energie v dané oblasti. Další podmínkou je dostaten výkonová kapacita distribuního systému zásobování elektinou pro bivalentní zdroje. Využití energie okolního vzduchu je vhodné na území celého kraje. Její využití na bázi tepelných erpadel vzduch vzduch je úelné zejména pro poteby individuálního vytápní. Nutnou podmínkou je disponibilita bivalentního zdroje energie, tedy dostatená penosová kapacita distribuního systému elektiny v daném míst. Využití energie povrchové vody na bázi tepelných erpadel voda vzduch je vhodné u spotebitelských systém situovaných v blízkosti vodních tok a ploch. Vhodné je využití pro poteby individuálního vytápní s tím, že nutnou podmínkou je disponibilita bivalentního zdroje elektrické energie. Využití energie vodního spádu na bázi malých vodních elektráren je úelné a vhodné v oblastech výskytu tchto podmínek na vodních tocích. Vyrobenou elektrickou energii je vesms úelné aplikovat na bázi ostrovních systém nebo v distribuních systémech nízkého naptí. Využití slunení energie je vhodné zejména pro ohev teplé užitkové vody a to jak v rodinných domcích tak i v obytných domech s centrální pípravou TUV. Úelná je aplikace i v systémech CZT, jako efektivnjší alternativa pepravy TUV v mimotopném období. Problematická je implementace v systémech CZT s kombinovanou výrobou elektiny a tepla, nebo snížení poptávky po teple v letních msících mže omezit i eliminovat výrobu elektrické energie. Aplikace je proto vhodná zejména v oblastech s zhoršenou kvalitou ovzduší ovlivovanou zdrojem CZT, kde je obecn nutné dosáhnout snížení produkce emisí. Využití slunení energie pro vytápní je doporuitelné zejména pro individuální úely, avšak za podmínky disponibility elektrické energie jako bivalentního zdroje energie. Z hlediska systémového, tedy hlediska zajišujícího splnní hlavního cíle celého územního programu, tj. zlepšení kvality ovzduší, lze specifikovat následující priority v oblasti využití obnovitelných zdroj energie: - spalování biomasy ve stedních a velkých stacionárních zdrojích zneišování jako náhrady za dosud spalované hndé uhlí, - spalování biomasy ve stedních a velkých stacionárních zdrojích zneišování pro zajišování energetických poteb nov budovaných územních zón, zejména tam, kde není oblast plynofikována, - spalování biomasy v malých stacionárních zdrojích zneišování jako substituce hndého uhlí, - využití slunení energie pro ohev TUV v obytných domech, - využití vtrné energie ve vhodných oblastech Krušných hor, - využití obnovitelných zdroj energie je nezbytné implementovat pouze za pedpokladu splnní podmínek ekonomické pijatelnosti v daných mezích a korektního posouzení relevantních rizik, z hlediska stability rozhodnutí o realizaci. Souhrn reáln využitelného potenciálu energie z obnovitelných zdroj : Zdroj Instalovaný výkon Pokrytí energetické poteby Celkové investiní náklady energie MW GJ /rok tis. K Využití biomasy Nasazení tepelných erpadel Využití energie vtru pímé využití sluneního záení

11 Využití vodní energie Obnovitelné zdroje celkem