S K É S P O I T E L N Y

Transkript

1 v roãní zpráva

2 F INANâNÍ SKUPINA âeské SPO ITELNY âeská spofiitelna, a.s. Stavební spofiitelna âeské spofiitelny, a.s. Investiãní spoleãnost âeské spofiitelny, a.s. Penzijní fond âeské spofiitelny, a.s. Poji Èovna âeské spofiitelny, a.s. Leasing âeské spofiitelny, a.s. Factoring âeské spofiitelny, a.s. Sindat consulting âeské spofiitelny, a.s. Informatika âeské spofiitelny, a.s.

3 RATING âeské SPO ITELNY K Dlouhodob Krátkodob Individuální Ratingová agentura rating rating rating Podpora Finanãní síla V hled Fitch BBB F2 D 2 stabilní Moody s Baa1 Prime 2 D + Standard & Poor s BB+ B stabilní AKCIONÁ I âeské SPO ITELNY STRUKTURA AKCIONÁ Ò âeské SPO ITELNY K Podíl v % na základním jmûní Podíl v % na hlasovacích právech Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, Graben 21, Wien 52,15 56,31 âeská poji Èovna, a.s., Spálená 16, Praha 1 6,59 7,11 Evropská Banka pro Obnovu a Rozvoj One Exchange Square, London 5,92 6,39 Mûsta a obce âeské republiky 7,38 X Správci v zastoupení majitelû akcií 11,21 12,1 Ostatní právnické osoby 15,51 16,75 z toho: domácí 1,53 1,65 zahraniãní 13,98 15,10 Fyzické osoby 1,24 1,34 z toho: domácí 1,21 1,31 zahraniãní 0,03 0,03 Holdingová spofiitelní spoleãnost AVS (DIE ERSTE oesterreichische Spar-Casse Anteilsverwaltungssparkasse), která je nejvût ím akcionáfiem Erste Bank (majoritního akcionáfie âeské spofiitelny), uãinila v dubnu 2002 vefiejnou nabídku na odkup akcií âeské spofiitelny. Tato nabídka vedla ke zmûnám ve struktufie akcionáfiû âeské spofiitelny. STRUKTURA AKCIONÁ Ò âeské SPO ITELNY K Podíl v % na základním jmûní Podíl v % na hlasovacích právech Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, Graben 21, Wien 52,40 56,57 DIE ERSTE oesterreichische Spar-Casse, Graben 21, Wien (AVS) 32,57 35,16 âeská poji Èovna, a.s., Spálená 16, Praha 1 4,96 5,35 Mûsta a obce âeské republiky 7,38 X Správci v zastoupení majitelû akcií 0,31 0,34 Ostatní právnické osoby 1,71 1,85 z toho: domácí 0,42 0,46 zahraniãní 1,28 1,39 Fyzické osoby 0,68 0,74 z toho: domácí 0,66 0,71 zahraniãní 0,03 0,03

4 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE PODLE MEZINÁRODNÍCH ÚâETNÍCH STANDARDÒ Bilanãní ukazatele Konsolidované Nekonsolidované mil. Kã Bilanãní suma Pohledávky za bankami (brutto) Pohledávky za klienty (bez âka, brutto) Cenné papíry a jiné finanãní investice Závazky k bankám Závazky ke klientûm Vlastní kapitál Ukazatele z v kazu ziskû a ztrát Konsolidované Nekonsolidované mil. Kã âist úrokov v nos âisté pfiíjmy z poplatkû a provizí Provozní v nosy Provozní náklady (15 224) (13 508) (13 441) (13 734) (11 854) (12 006) Provozní zisk Tvorba ROP k úvûrov m rizikûm (2 731) (3 217) (11 650) (2 450) (2 982) (11 313) âist zisk po men inov ch podílech (6 222) (7 213) Základní pomûrové ukazatele Konsolidované Nekonsolidované âistá úroková marïe 3,1 % 2,8 % 3,4 % 3,0 % 2,7 % 3,3 % Kapitálová pfiimûfienost (BIS) 16,5 % 16,0 % 17,7 % 16,5 % 15,6 % 17,5 % Náklady/v nosy 68,6 % 70,7 % 67,8 % 66,9 % 68,2 % 67,2 % Neúrokové v nosy/provozní v nosy 31,7 % 37,2 % 29,2 % 34,5 % 38,3 % 29,3 % ROE 7,6 % 0,2 % - 8,7 % 2,0 % - ROA 0,4 % 0,0 % - 0,5 % 0,2 % -

5 V ROâNÍ ZPRÁVA 2001 âeská SPO ITELNA, A.S.

6

7 âeská spofiitelna, a.s. OBSAH Profil spoleãnosti 4 Rok 2001 v událostech 5 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele 6 Pfiedstavenstvo 8 Dozorãí rada 12 Organizaãní struktura 17 Makroekonomick rámec pro podnikání âeské spofiitelny 18 Základní ekonomické ukazatele (konsolidované i nekonsolidovaná, podle IAS) 20 Zpráva o ãinnosti (konsolidovaná, podle IAS) 22 Strategické zámûry pro pfií tí období 38 Informace pro akcionáfie 42 Zpráva dozorãí rady 50 FINANâNÍ âást I 53 Konsolidované v sledky hospodafiení podle IAS 55 Základní ekonomické ukazatele (nekonsolidované, podle CAS) 106 Zpráva o hospodafiení (nekonsolidované, podle CAS) 108 FINANâNÍ âást II 113 Nekonsolidované v sledky hospodafiení podle CAS 115 Finanãní skupina âeské spofiitelny 158 Zpráva o vztazích 166 Zpráva auditora 181 Hospodafiení âeské spofiitelny v 1. ãtvrtletí 2002 (podle IAS) 182 Závûry z fiádné valné hromady 183 Aktuální adresáfi oblastních poboãek k Slovník pojmû 185 Rejstfiík 187

8 P ROFIL SPOLEâNOSTI âeská spofiitelna poãtem klientû nejvût í banka v âeské republice se stala v roce 2000 ãlenem silné stfiedoevropské skupiny Erste Bank. Od ãervence 2000 do prosince 2001 procházela nároãn m obdobím transformace, která zasáhla do v ech oblastí Ïivota banky. PfiestoÏe klíãová ãást transformace jiï skonãila, âeská spofiitelna i nadále pokraãuje v projektech, díky nimï se rychle mûní v klientsky orientovanou, moderní a konkurenceschopnou banku evropské kvality. Historické kofieny âeské spofiitelny sahají aï do roku 1825, kdy Spofiitelna ãeská sehrála dûleïitou roli pfii rozvoji obchodu, prûmyslu, zemûdûlství a fiemesel. Spofiitelnictví se postupnû stalo v znamnou a nedílnou souãástí ãeskoslovenského a pozdûji ãeského bankovního sektoru. Od roku 1992 je âeská spofiitelna akciovou spoleãností. Spolu se specializovan mi dcefiin mi spoleãnostmi vytváfií v ãeském regionu jedno z nejsilnûj ích finanãních seskupení, které pokr vá ve keré finanãní potfieby klientû na jednom místû, pod jednou znaãkou a s propojením ve ker ch moderních komunikaãních kanálû. âeská spofiitelna je pfiedev ím bankou pro drobnou klientelu v ech vûkov ch kategorií a rûzného Ïivotního stylu. Tomu odpovídá i iroká paleta produktû a sluïeb, které banka v oblasti retailu nabízí. V posledním období âeská spofiitelna v raznû roz ífiila svoji nabídku také o moderní produkty elektronického bankovnictví. Dal í, dûleïitou kategorií klientû jsou malé a stfiední podniky, podnikatelé a Ïivnostníci, pro nûï banka pfiipravila programy podporující jejich konkurenceschopnost na domácím i zahraniãním trhu. Nezastupitelnou roli hraje âeská spofiitelna rovnûï pfii financování velk ch podnikû a spoleãností. Tradiãnû dobré vztahy udrïuje banka s mûsty a obcemi, jejichï pfieváïná vût ina jsou klienty âeské spofiitelny. Úvûry, které banka poskytla mûstûm a obcím, jim umoïnily realizovat fiadu investiãních akcí, zamûfien ch pfiedev ím na rekonstrukci a v stavbu infrastruktury a v poslední dobû stále více na bytovou v stavbu. Díky poãtu vydan ch karet a nejvût í síti bankomatû je âeská spofiitelna vedoucím bankovním domem v oblasti platebních karet. Více neï 2,2 milionu vydan ch platebních karet tvofií zhruba 48 procent karetního trhu v âeské republice. Jako první banka na ãeském bankovním trhu nabídla âeská spofiitelna v roce 1996 sv m klientûm kreditní karty. Podíl âeské spofiitelny na trhu depozit obyvatelstva je 33 procent, na celkov ch primárních vkladech se podílí 23 procenty a na retailov ch úvûrech 32 procenty. Na trhu hypoteãních úvûrû obyvatelstvu dosahuje âeská spofiitelna trïního podílu 24 procent. Na ãeském kapitálovém trhu je âeská spofiitelna v znamn m obchodníkem s cenn mi papíry. Díky své síle plynoucí z postavení na trhu primárních depozit, zûstává âeská spofiitelna tvûrcem mezibankovního trhu depozit. Podíl âeské spofiitelny na trhu mezibankovních úvûrû dosahuje 12 procent. Banka je také aktivní v oblasti poskytování úvûrû právnick m osobám a podnikatelûm, na úvûrech ÏivnostníkÛm se podílí 45 procenty. Vstup strategického partnera vytvofiil pro âeskou spofiitelnu nové moïnosti pro rozvoj a obnovu informaãních technologií. Banka investuje znaãné prostfiedky do této oblasti a buduje zcela nov, integrovan informaãní systém. Jedním z viditeln ch prvkû této zmûny je moderní Klientské centrum, které je 7 dní v t dnu, 24 hodin dennû k dispozici klientûm. Modernizace Kartového centra a vybudování jeho záloïního stfiediska v raznû zv ily spolehlivost bankomatové sítû âeské spofiitelny a umoïnily dal í rozvoj kartov ch obchodû. Zdokonalování moderních sluïeb a informaãních technologií se projevilo rovnûï v rychlém rûstu poãtu uïivatelû sluïeb elektronického bankovnictví. Klíãov m prvkem v ech zásadních zmûn, ke kter m banka pfiistoupila po privatizaci, je nov pfiístup ke klientûm zaloïen na prûzkumu trhu a zji Èování jejich potfieb. Vedle zavádûní nov ch moderních produktû a sluïeb banka souãasnû mûní systém obsluhy klientû, uspofiádání pfiepáïek, zlep uje prostfiedí na poboãkách a prostfiednictvím nároãn ch tréninkov ch programû pfiipravuje své zamûstnance na jejich kvalitnûj í a vstfiícnûj í pfiístup ke klientûm. 4

9 âeská spofiitelna, a.s. ROK 2001 V UDÁLOSTECH Leden Únor kanceláfi ombudsmana zahájila ãinnost zavedení sbûrn ch boxû zavedení nového systému odmûàování zamûstnancû schválení programu pomoci uvolàovan m zamûstnancûm centralizace úvûrového rozhodování Bfiezen zahájen prodej nového produktu Skupinové Ïivotní poji tûní pilotní projekt rekonstrukce poboãek Duben schválení programû TOP Podnik a TOP Bydlení slavnostní pfiedání dvoumilionté platební karty schváleny Standardy kvality první rekonstruované poboãky Kvûten valná hromada zprovoznûní nového Kartového centra spu tûn Internet Banking dokonãení integrace Erste Bank CR do âeské spofiitelny âerven podepsání úvûrové linky mezi âeskou spofiitelnou a EBRD centralizace vybran ch ãinností úãtáren v Praze poskytnutí prvních zv hodnûn ch hypoteãních úvûrû v rámci programu TOP Bydlení kolení zamûstnancû v oblasti kvality sluïeb zahájen proces mûfiení kvality sluïeb na poboãkách âervenec v platnost vstupuje Etick kodex Smetanova Litomy l Srpen Záfií íjen zahájení produktivního provozu systému SAP nové logo a nov design v ech ãlenû Finanãní skupiny ostr provoz Klientského centra v Prostûjovû a sluïby Servis 24 start nového internetu a intranetu mimofiádná valná hromada zaloïení nové dcefiiné spoleãnosti Corporate development âeské spofiitelny, a.s. Listopad start vybran ch modulû systému Symbols cena akcií pfiekonala hranici 300 korun Prosinec úspû né dokonãení konverze úãtû v EMU mûnách na euroúãty ukonãení transformaãního programu Na e spofiitelna dosaïení plánovaného poãtu zamûstnancû 5

10 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY P EDSTAVENSTVA A GENERÁLNÍHO EDITELE VáÏení akcionáfii, váïení klienti a kolegové, rok 2001 byl pro âeskou spofiitelnu rokem v znamn ch zmûn. Vstupovali jsme do nûj s nefunkãní sítí bankomatû a platebních terminálû a s klíãov m úkolem: transformovat âeskou spofiitelnu a pfiemûnit ji v moderní finanãní instituci. Na konci nároãného roku 2001 jsme mûli nejen spolehlivou síè bankomatû a platebních terminálû, ale dokonãili jsme i transformaãní program a kvalita na ich sluïeb se zv ila. Za tímto v sledkem stojí velké úsilí a mnoïství práce v ech lidí v âeské spofiitelnû. âeská spofiitelna má v echny pfiedpoklady pro to, aby v roce 2002 dosáhla ROE ve v i 18 procent a vysokého zisku v letech 2003 a Rok 2001 pfiinesl do âeské spofiitelny v razné zmûny. Byl to rok, kdy moji kolegové t m âeské spofiitelny dokázali sobû, na im klientûm a âeské republice, Ïe jsou konkurenceschopn mi a úspû n mi na moderním evropském trhu finanãních sluïeb. KLIENTI Na im klientûm jsme nabídli nové distribuãní cesty, jejichï prostfiednictvím mohou nakládat se sv mi prostfiedky, mnohem vy í kvalitu sluïeb, lep í produkty a profesionálnûj í pfiístup. Nové logo âeské spofiitelny na im klientûm symbolizuje ony v znamné zmûny, které v rámci Finanãní skupiny âeské spofiitelny probíhají. V roce 2001 zahájila také âeská spofiitelna novou éru pfiímého bankovnictví. Klienti mohou vyuïívat a také vyuïívají na e poboãky, ale nyní mohou podle vlastní volby pouïít i jiné zpûsoby: Servis 24, Internet banking a GSM SIM Toolkit. V Prostûjovû jsme otevfieli nové telefonní Klientské centrum, které je klientûm k dispozici 24 hodin dennû, sedm dní v t dnu. Klientské centrum se stane pátefií sluïeb pfiímého bankovnictví v pfií tích letech. Kromû obrovsk ch investic do technologií a infrastruktury investovala âeská spofiitelna masivnû do zamûstnancû, ktefií jsou du í i tûlem âeské spofiitelny: v roce 2001 v bance probûhlo ãlovûkodní tréninku. V sledkem jsou profesionálnûj í zamûstnanci, ktefií dokáïí daleko lépe poskytovat sluïby klientûm. Na e produkty jsou stále kvalitnûj í. Díky sníïení úrokov ch sazeb ze strany âeské spofiitelny vzrostl objem hypoték o více neï 40 procent. Komplexní bankovní sluïby vãetnû account managementu, správy aktiv, faktoringu, stavebního spofiení, poji tûní, penzijního plánování, leasingu se staly v âeské spofiitelnû bûïnou praxí. A na i klienti na tyto zmûny reagují. Obãané, podnikatelé, malé firmy, velké korporace, mûsta a obce ti v ichni spravují své finanãní záleïitosti prostfiednictvím âeské spofiitelny: sjednávají a vyuïívají nové produkty a mají moïnost poznat, jak v raznû se na e sluïby zlep ily. 6

11 âeská spofiitelna, a.s. Strategick partner âeské spofiitelny, rakouská Erste Bank, pokraãuje v úspû ném vedení a fiízení banky. Jak Erste Bank, tak i ostatní akcionáfii sklízejí nyní finanãní odmûnu, protoïe âeská spofiitelna pfiekonala hospodáfiské cíle, které mûla pro rok 2001 stanoveny. Cena akcie âeské spofiitelny se v prûbûhu roku 2001 zv ila o 40 procent, díky tomu, Ïe investofii postupnû získávali dûvûru ve schopnost banky zmûnit se v poskytovatele moderních finanãních sluïeb. AKCIONÁ I Souãástí koncepce âeské spofiitelny je také vûdomí odpovûdnosti a podpory v oblastech, kde âeská spofiitelna podniká. V roce 2001 poskytla âeská spofiitelna 145 milionû korun na rûzné aktivity v âeské republice v oblasti kultury, sociálního rozvoje, sportu a vzdûlávání. Mezinárodní hudební festival PraÏské jaro, v stava Deset století architektury, Nadace Mamma, Paralympijsk t m, soutûï Kolo pro Ïivot to je jen nûkolik pfiíkladû z mnoha aktivit, které v roce 2001 âeská spofiitelna sponzorovala. SPOLEâNOST V prûbûhu roku 2001 se na i zamûstnanci chopili pfiíleïitosti a odpovûdûli na v zvu, která pfied nimi stála. V sledkem je, Ïe jsou lépe placeni, lépe koleni a lépe neï kdy jindy pfiipraveni na to, aby uspûli. ZAMùSTNANCI ZároveÀ jsme ale také museli projít bolestnou zku eností sniïování poãtu zamûstnancû. V bance poklesl poãet zamûstnancû z více neï na zhruba Propou tûní není pro nikoho lehké. Mnozí lidé, ktefií v bance pracovali fiadu let, museli odejít. SniÏování poãtu zamûstnancû není nikdy jednoduché, ale bez tohoto kroku jsme si nemohli dovolit dal í potfiebné investice. Pro na e klienty, akcionáfie, pro spoleãnost a pro na e zamûstnance byl rok 2001 velmi úspû n. Ale také byl bolestn, protoïe cesta k úspûchu není nikdy lehká. âeská spofiitelna má toho je tû hodnû pfied sebou. Musíme pokraãovat ve zlep ování produktû, ve vzdûlávání klientû ohlednû finanãního plánování, v budování a obnovû informaãních technologií a v omezování byrokratick ch procesû. Máme v ak dobré základy, na kter ch mûïeme stavût. Rok 2001 poloïil základy pro to, abychom uspûli jako poskytovatel moderních finanãních sluïeb. Je na nás, zda v roce 2002 budeme tak úspû ní, jako v roce duben 2002 Jack STACK 7

12 P EDSTAVENSTVO âeské SPO ITELNY k John James Stack (* ) pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Jack Stack je obãanem USA. Vystudoval matematiku a ekonomii na Iona College (diplom BA, 1968) a Harvard Graduate School of Business se specializací na finance a management (diplom MBA, 1970). Od roku 1970 do 1977 pracoval v mûstské správû New Yorku. V letech pûsobil v Chemical Bank, slouãené pozdûji s Chase Manhattan Bank, kde zastával fiadu v znamn ch pozic. Pfied pfiíchodem do âeské spofiitelny pûsobil v Chase Manhattan Bank ve funkci v konného viceprezidenta. S platností od 1. bfiezna 2000 se Jack Stack stal místopfiedsedou pfiedstavenstva âeské spofiitelny. Dne 4. ãervence 2000 byl zvolen pfiedsedou pfiedstavenstva a generálním fieditelem âeské spofiitelny. 8

13 âeská spofiitelna, a.s. Du an Baran (* ) místopfiedseda pfiedstavenstva a 1. námûstek generálního fieditele Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a studia bankovnictví na Graduate School of Banking, University of Colorado ve státû Colorado, USA. V letech pracoval v Agrobance v odboru treasury. Do âeské spofiitelny nastoupil v listopadu 1993 a postupnû zastával funkce vedoucího odboru fiízení úvûrov ch rizik, fieditele úseku fiízení aktiv a pasiv, fieditele divize treasury a fieditele divize fiízení rizik. Od kvûtna 1998 byl ãlenem pfiedstavenstva a námûstkem generálního fieditele âeské spofiitelny, a.s., od bfiezna 1999 pûsobil jako pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel. Dne 4. ãervence 2000 byl zvolen místopfiedsedou pfiedstavenstva âeské spofiitelny, a.s., a jmenován 1. námûstkem generálního fieditele. Souãasnû zastává funkci finanãního fieditele âeské spofiitelny, a.s. Je pfiedsedou burzovní komory Burzy cenn ch papírû Praha, a.s.; ãlenem prezídia Bankovní asociace Praha; ãlenem Správní rady CMC Graduate School of Business, o.p.s., âelákovice a ãlenem Institutu ãlenû správních orgánû. Dále je prezidentem Regionální skupiny Evropa Svûtového institutu spofiitelen WSBI v Bruselu; fiádn m ãlenem Generální rady Evropského sdruïení spofiitelen ESBG v Bruselu; fiádn m ãlenem Koordinaãního v boru WSBI- ESBG v Bruselu a stál m pfiedstavitelem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu. Daniel Heler (* ) ãlen pfiedstavenstva a námûstek generálního fieditele Je absolventem Vysoké koly ekonomické v Praze, Fakulty zahraniãního obchodu. Absolvoval stáïe u J. P. Morgan, Goldman Sachs, S. Montagu, UBS, N. M. Rothschild, Shearson a Bayerische Hypobank. Absolvoval rovnûï fiadu kurzû zamûfien ch na globální bankovnictví, profitabilitu v bankovnictví, treasury a risk management. V bankovnictví pracuje od roku Nejdfiíve pûsobil na rûzn ch pozicích v oddûlení devizov ch a penûïních trhû a v roce 1990 se stal fieditelem odboru finanãních trhû âeskoslovenské obchodní banky Praha. V roce 1992 byl jmenován treasurerem a ãlenem pfiedstavenstva Crédit Lyonnais Bank Praha. V roce 1998 byl jmenován ãlenem pfiedstavenstva Erste Bank Sparkassen (CR) odpovûdn m za odbor finanãních trhû. V roce 1999 se stal místopfiedsedou pfiedstavenstva Erste Bank Sparkassen (CR). Od je ãlenem pfiedstavenstva âeské spofiitelny s odpovûdností za správu aktiv, investiãní bankovnictví, treasury, fiízení bilance a finanãní instituce. 9

14 Karel Jan Jeníãek (* ) ãlen pfiedstavenstva a námûstek generálního fieditele Po studiu elektrotechniky na ETH Curych ve v carsku pracoval Karel Jan Jeníãek od roku 1970 pro multinacionální spoleãnosti v rûzn ch evropsk ch zemích a USA. Zamûfioval se na v voj a implementaci finanãních a bankovních systémû. Pfiedcházející vzdûlání doplnil cílov m studiem obchodu a financí na Univerzitû v Karlsruhe, SRN a práv na Univerzitû v Curychu, v carsko. Od roku 1983 pracoval v fiídicích funkcích pro nadnárodní finanãní instituce. Byl zodpovûdn za oblast informaãní technologie, organizace, projektov management, financování obchodu a budování sítû národních poboãek v Evropû, na Stfiedním v chodû a ve Stfiední Americe. V pfiedchozí pozici pûsobil v rakouské finanãní skupinû Creditanstalt VídeÀ; od roku 1997 jako pfiedseda pfiedstavenstva Creditanstalt d.d. Ljubljana ve Slovinsku; po fúzi s Bank Austria byl ãlenem pfiedstavenstva BACA d.d. Ljubljana. Jako ãlen pfiedstavenstva âeské spofiitelny je Karel Jan Jeníãek odpovûdn za oblast podpory obchodû, která zahrnuje divize platebních systémû, informaãní technologie, organizace, správy majetku a bezpeãnosti. Gernot Mittendorfer (* ) ãlen pfiedstavenstva a námûstek generálního fieditele Gernot Mittendorfer je rakousk m obãanem. Vystudoval práva na Univerzitû v Linci a je absolventem Webster University ve Vídni (Master of Business Administration, specializace finance). V roce 1990 zaãal pracovat pro Erste Österreichische Spar-Casse Bank AG, kde zastával mimo jiné pozici Account Manager pro korporátní klienty a pûsobil rovnûï v oblasti drobného bankovnictví. V roce 1997 byl jmenován ãlenem pfiedstavenstva Sparkasse Mühlviertel West Bank AG, kde odpovídal za úvûrovou oblast, dále za oblasti úãetnictví a controllingu, dcefiiné spoleãnosti, bankovní a leasingové aktivity v âr. Souãasnû vykonával také dal í fiídicí a dozorãí funkce v Rakousku i v âr. Od roku 1999 pûsobil v Erste Bank Sparkassen (CR), a.s., jako ãlen pfiedstavenstva odpovûdn za oblast drobného bankovnictví. Od je ãlenem pfiedstavenstva âeské spofiitelny, a.s., kde odpovídá za oblast komerãního bankovnictví (vãetnû oblastí komunálního financování a financování nemovitostí a hypoték). 10

15 âeská spofiitelna, a.s. Martin kopek (* ) ãlen pfiedstavenstva a námûstek generálního fieditele Je absolventem Vysoké koly ekonomické v Praze, v letech studoval na The Jack T. Conn Graduate School of Community Banking, Oklahoma City University. V letech pûsobil v rûzn ch funkcích v Komerãní bance, naposledy v pozici obchodního fieditele divize bankovnictví pro obãany a podnikatele. V fiíjnu 1999 se stal ãlenem pfiedstavenstva a námûstkem generálního fieditele âeské spofiitelny, od pûsobí jako ãlen pfiedstavenstva a námûstek generálního fieditele s odpovûdností za drobné bankovnictví. Do byl rovnûï místopfiedsedou dozorãí rady Poji Èovny âeské spofiitelny, a.s. Je ãlenem regionálního pfiedstavenstva asociace VISA International pro stfiední a v chodní Evropu, Stfiední v chod a Afriku. S úãinností od 7. bfiezna 2002 âeská spofiitelna roz ífiila své pfiedstavenstvo o sedmého ãlena. Petr Hlaváãek (* ) ãlen pfiedstavenstva a námûstek generálního fieditele Je absolventem Vysoké koly ekonomické v Praze a University of Toronto. V bankovnictví pûsobí od roku Po devíti letech pûsobení v kanadské bance Canadian Imperial Bank of Commerce, nastoupil roku 1993 do âeské národní banky, kde pûsobil jako poradce ãlena bankovní rady. Do âeské spofiitelny pfii el v roce 1994 na pozici fieditele úseku kapitálov ch investic; v ãervnu 1999 se stal ãlenem pfiedstavenstva âeské spofiitelny odpovûdn m za pfiípravu privatizace a za investiãní bankovnictví. V roce 2000 se stal ãlenem ir ího vedení, tzv. Senior Management Teamu a fieditelem Transformaãního programu Na e spofiitelna. V pfiedstavenstvu âeské spofiitelny je odpovûdn za oblast projektového fiízení a integraci banky do skupinov ch aktivit Erste Bank. 11

16 D OZORâÍ RADA âeské SPO ITELNY k Andreas Treichl pfiedseda dozorãí rady narozen: V letech studoval ekonomické vûdy na VídeÀské univerzitû. Po ukonãení vzdûlávacího programu v New Yorku zahájil v roce 1977 svou kariéru u Chase Manhattan Bank, která ho vyslala do Bruselu ( ) a do Athén ( ). V roce 1983 zaãal poprvé pracovat v Die Erste. V roce 1986 se ujal funkce generálního fieditele v Chase Manhattan Bank ve Vídni, kterou v roce 1993 zakoupil Credit Lyonnais. V roce 1994 byl jmenován do správní rady Die Erste. V ãervenci 1997 byl jmenován generálním fieditelem. V srpnu 1997 akcionáfii schválili fúzi s GiroCredit, kde v bfieznu 1997 Die Erste získala majoritní úãast. K formálnímu ukonãení fúze do lo dne , kdy byla zaznamenána do obchodního rejstfiíku se zpûtnou úãinností od Ihned byla zahájena integrace obchodní ãinnosti a provozu dvou bank a jiï se úspû nû projevila ve v ech hlavních oblastech. Kromû funkcí pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele Erste Bank Andreas Treichl nese odpovûdnost mimo jiné i za soukromé a obchodní klienty, síè poboãek, politiku spofiitelny a komunikaci skupiny. Pan Treichl je pfiedsedou dozorãí rady nejprogresivnûj í rakouské Ïivotní poji Èovny S-Versicherung a S-Bausparkasse. Dne byl na mimofiádné valné hromadû âeské spofiitelny zvolen ãlenem dozorãí rady a dne jejím pfiedsedou. Livia Klausová místopfiedsedkynû dozorãí rady narozena: Vystudovala Vysokou kolu ekonomickou, Fakultu obchodní, obor zahraniãní obchod. Studovala téï v UISC v Lucemburku a Evropsk institut na Univerzitû v Amsterdamu. V letech pracovala v PZO Centrotex, v letech v Ekonomickém ústavu âsav. Od roku 1994 do byla v konnou tajemnicí âeské spoleãnosti ekonomické. V letech byla ãlenkou dozorãí rady âez, a.s., a od roku 1995 je ãlenkou dozorãí rady ZVVZ, a.s., v Milevsku. Od roku 1992 je ãlenkou a od místopfiedsedkyní dozorãí rady âeské spofiitelny. Milan Bake ãlen dozorãí rady narozen: Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval v PZO Transakta, dále jako odborn asistent na Právnické fakultû UK, na katedfie finanãního práva. V souãasnosti je profesorem na katedfie finanãního práva Univerzity Karlovy. Je ãlenem její vûdecké rady. Pracuje téï jako advokát v advokátní kanceláfii Bake a partnefii. Je ãlenem fiady mezinárodních organizací, jako napfi. International Fiscal Association, International Bar Association, International Institute of Public Finance atd. Od roku 1988 je hostujícím profesorem University of California v Los Angeles (UCLA). Je ãlenem pfiedsednictva Burzovního rozhodãího soudu âr. âlenem dozorãí rady âeské spofiitelny byl od roku 1993, v letech zastával funkci pfiedsedy, v letech místopfiedsedy dozorãí rady. âlenství v dozorãí radû âeské spofiitelny ukonãil k

17 âeská spofiitelna, a.s. Ivan âern ãlen dozorãí rady narozen: Absolvoval âeské vysoké uãení technické v Praze, Fakultu stavební. Po jejím ukonãení pracoval v Ústavu silniãního hospodáfiství. Od roku 1990 je starostou mûsta Úvaly. Od roku 1996 je ãlenem rady Státního fondu Ïivotního prostfiedí, zamûfiuje se na financování obcí, zejména jejich infrastruktury. K této problematice absolvoval stáïe v USA a ve Francii. Od roku 1998 je pfiedsedou Finanãní komise Svazu mûst a obcí. RovnûÏ je ãlenem Pfiedsednictva Svazu mûst a obcí âeské republiky. V roce 1999 byl zamûstnanci spofiitelny zvolen za ãlena dozorãí rady âeské spofiitelny. âlenství v dozorãí radû ukonãil k Kurt Geiger ãlen dozorãí rady narozen: Vystudoval Univerzitu v Innsbrucku, kde získal titul doktora práv, dále vystudoval obor Mezinárodní finance v Bruggách (titul MA). V letech pracoval v Chase Manhattan Bank ve Frankfurtu, New Yorku, Lond nû a Hong Kongu, kde zastával pozici vrchního fieditele Chase Investment Bank. Soustfiedil se pfiedev ím na rozvoj obchodû, správu rizik a podnikové finance (financování projektû, poradenství, fúze a akvizice). V letech pûsobil v Midland Montagu a HSBC Bank v Lond nû jako vrchní fieditel pro oblast Evropy. Od roku 1993 pûsobí v EBRD, kde odpovídá za finanãní sektor. âlenem dozorãí rady âeské spofiitelny byl od roku 1998, k na tuto funkci rezignoval. Mark K. Gormley ãlen dozorãí rady narozen: Mark K. Gormley vystudoval Denverskou univerzitu, obor finance a ekonomika, kde získal titul BSBA, a Univerzitu v New Yorku (titul MBA). PÛsobil 9 let v oblasti investiãního bankovnictví ve spoleãnosti Merrill Lynch, New York, kde byl zakládajícím ãlenem a viceprezidentem skupiny Insurance Banking Group se zamûfiením na fúze, akvizice a transakce na kapitálov ch trzích. Devût let rovnûï pûsobil ve spoleãnosti Donaldson, Lufkin, Jenrette, New York, kde zastával post generálního fieditele divize investiãního bankovnictví se specializací na poji Èovnictví a fiízení aktiv. Je spoleãníkem a spoluzakladatelem spoleãnosti Capital Z Partners a vedoucím její kanceláfie v Lond nû. Dne byl na mimofiádné valné hromadû zvolen ãlenem dozorãí rady âeské spofiitelny. Miloslav Hejnák ãlen dozorãí rady narozen: Vystudoval Vysokou kolu ekonomickou v Praze. V letech pracoval v Ekonomickém ústavu âsav jako vedoucí vûdeck pracovník. V období pûsobil jako soukrom podnikatel v ekonomickém poradenství a obchodní ãinnosti. Od roku 1998 do roku 2001 pracoval na Ministerstvu financí âr jako námûstek ministra. âlenem dozorãí rady byl od roku 1999 do , kdy z funkce ãlena dozorãí rady odstoupil. Na fiádné valné hromadû âeské spofiitelny byl opût do této funkce zvolen. 13

18 Josef Komárek ãlen dozorãí rady narozen: Vystudoval prûmyslovou kolu v letech a Právnickou fakultu UK v letech Od roku 1958 do roku 1962 pracoval v MEZ Mohelnice, od roku 1962 do roku 1988 v Agrostroji Roudnice nad Labem jako plánovaã, metalurg, vedoucí slévárny a námûstek fieditele. Od roku 1988 do roku 1991 pracoval v Okresním úfiadû v Litomûfiicích jako vedoucí kontroly a právník pfiednosty Okresního úfiadu. Od roku 1991 pracoval v âeské spofiitelnû jako právník okresní poboãky v Roudnici nad Labem. Od ãervence 1998 je pfiedsedou Celopodnikového v boru odborû âeské spofiitelny a od roku 2000 ãlenem dozorãí rady. JUDr. Petr Li ka ãlen dozorãí rady narozen: Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po jejím ukonãení pracoval postupnû v Ústavu státní správy, na Federálním ministerstvu zemûdûlství a na Úfiadu vlády âsfr. Od roku 1993 pracuje v âeské spofiitelnû ve funkci fieditele úseku právní sluïby. Je rovnûï právním expertem v legislativní radû vlády âr. V roce 1999 byl zamûstnanci âeské spofiitelny zvolen ãlenem dozorãí rady. Reinhard Ortner ãlen dozorãí rady narozen: Reinhard Ortner ukonãil v roce 1971 studium sociálních a ekonomick ch vûd na VídeÀské univerzitû, se specializací na monetární teorii a politiku. V roce 1971 zahájil ãinnost pro Erste oesterreichische Spar-Casse, kde od roku 1973 pûsobil v rûzn ch funkcích v oblasti úãetnictví a kotrolingu. V letech zastával pozici fieditele útvaru úãetnictví, správy a financí. Od roku 1984 je ãlenem pfiedstavenstva Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG. Dne byl na mimofiádné valné hromadû zvolen ãlenem dozorãí rady âeské spofiitelny. Herbert Schimetschek ãlen dozorãí rady narozen: Herbert Schimetschek zakonãil maturitou v roce 1956 Akademické gymnázium ve Vídni a poté byl zapsán na Právnickou fakultu Univerzity VídeÀ. V roce 1957 zahájil ãinnost pro Austria Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit (Vzájemn poji Èovací spolek), od roku 1966 se podílel na zaloïení a budování italské dcefiiné spoleãnosti. V roce 1977 byl zvolen pfiedsedou pfiedstavenstva a generálním fieditelem spoleãnosti Austria Versicherung (nyní UNIQA Versicherung AG). Ke konci roku 2001 ukonãil své pûsobení v pfiedstavenstvu této spoleãnosti. Ve své profesní kariéfie zastával dûleïité pozice ve vrcholn ch orgánech rûzn ch spoleãností a získal fiadu v znamn ch ocenûní. Na mimofiádné valné hromadû âeské spofiitelny dne byl zvolen ãlenem dozorãí rady, k na tuto funkci rezignoval. 14

19 âeská spofiitelna, a.s. Manfred Wimmer ãlen dozorãí rady narozen: Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity v Innsbrucku, kde získal titul doktora práv. V letech pûsobil jako asistent profesora v oboru soukromého práva. Od roku 1982 do roku 1998 pracoval na mezinárodním oddûlení Creditanstalt ve Vídni, kde zastával pozice v oblastech financování mezinárodních projektû a finanãní instituce a marketing. Od roku 1998 je pracovníkem mezinárodního oddûlení Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, kde je od záfií 1999 vedoucím t mu pro akvizici âeské spofiitelny. Od je ãlenem dozorãí rady âeské spofiitelny. K 31. prosinci 2001 ukonãili ãinnost v dozorãí radû Milan Bake a Ivan âern. S úãinností od 1. dubna 2002 zvolili zamûstnanci âeské spofiitelny Jitku rot fiovou a Marka Pospûcha za ãleny dozorãí rady. K 11. kvûtnu 2002 skonãilo volební období Petru Li kovi. S úãinností od tohoto data byla zamûstnanci zvolena za ãlenku dozorãí rady Libu e RÛÏiãková. Marek Pospûch ãlen dozorãí rady narozen Po ukonãení Stfiední prûmyslové koly stavební ve Vala ském Mezifiíãí pracoval est let v Tesle RoÏnov v oddûlení v stupní kontroly a jakosti. Do âeské spofiitelny v Ostravû nastoupil v roce 1992 jako pracovník úseku bezpeãnosti provozu. Od roku 1995 pûsobil v úseku v eobecné správy a v souãasné dobû zastává pozici manaïera centrály úseku správa majetku. Od roku 1994 pûsobí v Celopodnikovém v boru odborû. S úãinností od byl zamûstnanci âeské spofiitelny zvolen za ãlena dozorãí rady âeské spofiitelny. Libu e RÛÏiãková ãlenka dozorãí rady narozena: Po absolvování Stfiední ekonomické koly v Praze pracovala est let v PZO Artia Praha v cizojazyãném nakladatelství. V roce 1975 nastoupila do âeské spofiitelny jako finanãní úãetní oblastní poboãky Praha 3. Od roku 1978 pracovala na manaïersk ch pozicích oboru úãetnictví a hlavní kniha v OP Praha 3, v Mûstské poboãce Praha a na centrále âeské spofiitelny. V souãasné dobû je fieditelkou odboru hlavní kniha. S úãinností od byla zamûstnanci âeské spofiitelny zvolena do dozorãí rady. 15

20 Jitka rot fiová ãlenka dozorãí rady narozena: Absolvovala Stfiední v eobecnû vzdûlávací kolu v Praze. Od roku 1967 pracovala jako odborn referent v Tesle Praha. Od roku 1970 do roku 1984 pûsobila jako vedoucí zásobování v Tesle Eltos a Projektové a inïen rské organizaci. V âeské spofiitelnû pracuje od roku 1985, pfieváïnû jako vedoucí odborn referent na úseku rekreace; zaji Èuje provoz celopodnikov ch rekreaãních zafiízení. Od roku 1986 je ãlenkou Celopodnikového v boru odborû. Je rovnûï pfiedsedkyní sportovní komise pfii âeské spofiitelnû. S úãinností od byla zamûstnanci âeské spofiitelny zvolena do dozorãí rady. Dne 22. kvûtna 2002 zvolila fiádná valná hromada akcionáfiû âeské spofiitelny za ãleny dozorãí rady Christiana Coretha a Maximiliana Hardegga. Christian Coreth ãlen dozorãí rady narozen: Christian Coreth je absolventem právnické fakulty ve Vídni. V letech 1972 aï 1982 pracoval na rûzn ch pozicích v Creditanstalt Bankverein VídeÀ. Z funkce zástupce vedoucího mezinárodního úvûrového oddûlení, kde zaãal pracovat v roce 1982, ode el do New Yorku do European American Bank (EAB) na pozici senior viceprezident. V roce 1985 se Christian Coreth opût vrátil do banky Creditanstalt ve Vídni, a to na pozici vedoucího oddûlení finanãní instituce. Od roku 1987 se vûnoval ãinnosti v mezinárodní divizi, a to jako vedoucí oddûlení korporátní a finanãní instituce, od roku 1988 aï do roku 1998 byl zástupcem fieditele mezinárodní divize, kde odpovídal zejména za obchodní ãinnost v Asii a v Latinské Americe. Od roku 1998 Christian Coreth pûsobí jako fieditel mezinárodní divize v Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG ve Vídni. âlenem dozorãí rady âeské spofiitelny je od 22. kvûtna Maximilian Hardegg ãlen dozorãí rady narozen: Maximilian Hardegg je absolventem Zemûdûlské fakulty ve Weinhenstephanu v Nûmecku. V letech 1991 aï 1993 pracoval ve spoleãnosti AWT Trade and Finance Corp., která je souãástí skupiny Creditanstalt. Jako zástupce této spoleãnosti byl odpovûdn za dovoz potravináfisk ch produktû a zavádûní standardû Evropské unie do âeské republiky, Polska, Maìarska a Ukrajiny. Pracoval rovnûï jako poradce Ministerstva zemûdûlství âeské republiky v privatizaãním procesu zemûdûlství. Od roku 1993 se zab vá manaïerskou ãinností v zemûdûlství. Pracuje také na projektech Phare, Sapard a Leader+titles, které mají za cíl podpofiit spolupráci mezi zemûdûlsk mi systémy v rámci Evropské Unie. ZároveÀ je ãlenem lobystick ch skupin v Rakousku a Evropské unii, jejichï cílem je podpofiit trvale udr- Ïiteln rozvoj vyuïití pûdy a zemûdûlství. âlenem dozorãí rady âeské spofiitelny je od 22. kvûtna

21 âeská spofiitelna, a.s. ORGANIZAâNÍ STRUKTURA âeské SPO ITELNY k Pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel John James Stack Program transformace 1100 ízení úvûrov ch rizik 1200 Hlavní ekonom 1300 Sekretariát pfiedst. a dozorãí rady 1001 Interní audit 1400 Právní sluïby 1500 Lidské zdroje 1600 Marketing 1700 Externí komunikace 1010 Interní komunikace 1020 Místopfiedseda pfiedstavenstva a 1. námûstek G Du an Baran Úãetnictví a danû 2100 Vztahy k investorûm 2010 Kontroling a plán 2200 Dcefi. spol. a správa majetkov ch úãastí 2030 Centrální fiízení rizik 2400 Správa statistick ch dat a úãet. podp. Symbols 2040 âlen pfiedstavenstva a námûstek G Daniel Heler ízení bilance finanãní skupiny 3100 Finanãní instituce 3010 Správa aktiv 3200 Vypofiádání transakcí finanãních trhû 3020 Investiãní bankovnictví 3300 Kontroling finanãních trhû 3030 Treasury 3400 Rozvoj obchodu 3001 âlen pfiedstavenstva a námûstek G Gernot Mittendorfer Korporátní zákazníci 4100 Financování obchodû 4010 Komerãní centra 4200 ízení produktû a podpora 4001 Nemovitosti a hypotéky 4300 Komunální financování 4400 âlen pfiedstavenstva a námûstek G Martin kopek ízení obchodu 5100 Poboãky region 1 (Praha) 5500 Produkty a fiízení procesû 5200 Poboãky region 2 (âechy) 5600 Pfiímé bankovnictví 5300 Poboãky region 3 (Morava) 5700 Kartové centrum 5400 ízení mobilní prodejní sítû 5800 Podpora 5001 âlen pfiedstavenstva a námûstek G Karel Jan Jeníãek Platební styk a vyúãtování 6100 Organizace 6500 IT provoz 6200 IT architektura a v voj 6600 ízení majetku 6300 Podpora 6001 Bezpeãnost 6400 Úsek fiízen fieditelem, ãlenem Senior Management Teamu Úsek fiízen fieditelem úseku Odbor fiízen fieditelem odboru Oddûlení fiízené vedoucím 17

22 AKROEKONOMICK RÁMEC M PRO PODNIKÁNÍ âeské SPO ITELNY V roce 2001 pokraãoval v âeské republice pfiízniv makroekonomick v voj, kter navázal na ekonomické oïivení v pfiedchozím roce. JiÏ v polovinû roku 2000 pfiekonal meziroãní rûst HDP v âeské republice rûst v zemích Evropské unie, coï vedlo k procesu reálného sbliïování ekonomik. Hospodáfisk rûst v âeské republice akceleroval z 2,9 % v roce 2000 na 3,6 % za cel rok Od poloviny roku jsme v ak byli svûdky mírného ochlazení ekonomické aktivity v dûsledku v razného poklesu zahraniãní poptávky. Hlavním zdrojem ekonomické expanze v âeské republice zûstaly i nadále investice podporované pfiílivem zahraniãního kapitálu. RovnûÏ spotfieba domácností si udrïela vysokou dynamiku díky rûstu reáln ch mezd. Vysoká ekonomická aktivita v první polovinû roku 2001 vedla ke zlep ení situace na trhu práce. Nezamûstnanost postupnû klesala aï na 8,1 % v ãervnu 2001 díky rostoucí poptávce po pracovní síle ze strany zahraniãních investorû. V raznûj ímu poklesu míry nezamûstnanosti bránila pokraãující restrukturalizace ãesk ch firem. Ve druhé polovinû roku v dûsledku v razného poklesu zahraniãní poptávky do lo k opûtovnému zv ení míry nezamûstnanosti na 8,9 % v prosinci Deficit zahraniãního obchodu âeské republiky skonãil v roce 2001 schodkem ve v i 119 mld. Kã, coï je o pouhé 2 mld. Kã ménû neï v roce Nepatrné zlep ení schodku obchodní bilance je pfiedev ím dûsledkem v razného poklesu dovozních cen. Pfiíliv zahraniãních investic do âeské republiky se zatím neprojevil ve vy í v konnosti v vozu a spí e pfiispíval k rûstu dovozû. Pfiebytek platební bilance âeské republiky se za první tfii ãtvrtletí 2001 zv il na 24 mld. Kã pfiedev ím díky zastavení odlivu portfoliov ch investic. Ménû pfiízniv v voj svûtové ekonomiky vedl k prohloubení deficitu obchodní bilance a k následnému zv ení deficitu bûïného úãtu na 5% HDP. Za první tfii ãtvrtletí 2001 se také pfiechodnû zpomalil pfiíliv zahraniãních investic, které smûfiovaly pfiedev ím do sektoru dopravy, telekomunikací, obchodu a v roby kanceláfisk ch strojû a poãítaãû. V porovnání s rokem 2000 se mírnû zv ila prûmûrná míra inflace z 3,9 % na 4,7 %. Vy í rûst spotfiebitelsk ch cen v loàském roce zpûsobily pfiedev ím jednorázové sezónní faktory, pfiesnûji rûst cen potravin a zahraniãních zájezdû, které v ãervenci vytlaãily index spotfiebitelsk ch cen aï na úroveà 5,9 %. Ve druhé polovinû roku se v ak projevil pokles inflace v souladu s globálními dezinflaãními trendy. Nízké ceny ropy spoleãnû se silnou korunou a pomalej ím rûstem cen potravin vedly k postupnému poklesu meziroãní míry inflace (CPI) na prosincov ch 4,1 %. Pro mûnovou politiku âeské národní banky byl rok 2001 z hlediska inflaãního cíle velmi úspû n m. Byl splnûn inflaãní cíl stanoven na úrovni 2 4 %; prosincová ãistá inflace ãinila 2,4 %. Zatímco po cel rok 2000 drïela âeská národní banka svoji klíãovou intervenãní sazbu na úrovni 5,25 %, ke konci února 2001 v ak neãekanû pfiistoupila k jejímu sníïení o 0,25 procentního bodu. O pût mûsícû pozdûji, 26. ãervence, se v ak centrální banka rozhodla vrátit repo-sazbu na pûvodní úroveà. Toto rozhodnutí bylo pravdûpodobnû reakcí na vy í neï oãekávanou inflaci a na moïné zv ení inflaãních oãekávání v dûsledku pfiechodného zv ení inflace v letních mûsících. Poslední úpravu úrokov ch sazeb provedla âeská národní banka 30. listopadu 2001, kdy sníïila repo-sazby o 0,5 procentního bodu na 4,75 %. Reagovala tak na pfiízniv v voj inflace, posílení koruny a globální ekonomické ochlazení. Stejnû jako v roce 2000 i v loàském roce pokraãoval trend postupného posilování kurzu koruny vûãi euru související s pfiílivem pfiím ch zahraniãních investic. Na pfiílivu prostfiedkû se v znamnû podílela privatizace. âeská národní banka postupné posilování koruny pfiedpokládala. Jednorázov vliv velkého objemu pfiíjmû z privatizace v ak vedl k pfiíli rychlému posílení koruny. Proto vláda a ânb pfiijaly nûkolik opatfiení na sterilizaci pfiíjmû z privatizace. Dohodly se pfiedev ím na zfiízení speciálního úãtu, na kterém budou prostfiedky z privatizace uloïeny, a dále na konverzi privatizaãních prostfiedkû pfiímo do 18

23 âeská spofiitelna, a.s. devizov ch rezerv ânb. Pfies spoleãné úsilí vlády a ânb zabránit nadmûrnému posilování koruny se dá oãekávat, Ïe trend z minul ch dvou let bude pokraãovat i v roce Kurz koruny vûãi dolaru byl primárnû ovlivnûn v vojem kurzu eura k dolaru. ProtoÏe euro mûlo spí e tendenci k oslabování, vyrovnala se tendence koruny k posilování vûãi euru a koruna k dolaru kolísala v rozmezí 35 aï 42. AÏ od pololetí loàského roku, kdy se zastavilo oslabování eura, se projevil zfietelnûj í trend k posilování koruny i vûãi dolaru. âtvrtletní V VOJ HDP V LETECH 2000 HDP (levá osa) 3M PRIBOR CPI (levá osa) A ,0 5 5,5 4 5,0 3 4,5 2 4,0 1 3,5 0 1Q'2000 2Q'2000 3Q'2000 4Q'2000 1Q'2001 2Q'2001 3Q'2001 4Q'2001 3,0 19

24 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE PODLE MEZINÁRODNÍCH ÚâETNÍCH STANDARDÒ Bilanãní ukazatele Konsolidované Nekonsolidované mil. Kã Bilanãní suma Pohledávky za bankami (brutto) Pohledávky za klienty (bez âka, brutto) Cenné papíry a jiné finanãní investice Závazky k bankám Závazky ke klientûm Vlastní kapitál Ukazatele z v kazu ziskû a ztrát Konsolidované Nekonsolidované mil. Kã âist úrokov v nos âisté pfiíjmy z poplatkû a provizí Provozní v nosy Provozní náklady (15 224) (13 508) (13 441) (13 734) (11 854) (12 006) Provozní zisk Tvorba ROP k úvûrov m rizikûm (2 731) (3 217) (11 650) (2 450) (2 982) (11 313) âist zisk po men inov ch podílech (6 222) (7 213) Základní pomûrové ukazatele Konsolidované Nekonsolidované âistá úroková marïe 3,1 % 2,8 % 3,4 % 3,0 % 2,7 % 3,3 % Kapitálová pfiimûfienost (BIS) 16,5 % 16,0 % 17,7 % 16,5 % 15,6 % 17,5 % Náklady/v nosy 68,6 % 70,7 % 67,8 % 66,9 % 68,2 % 67,2 % Neúrokové v nosy/provozní v nosy 31,7 % 37,2 % 29,2 % 34,5 % 38,3 % 29,3 % ROE 7,6 % 0,2 % - 8,7 % 2,0 % - ROA 0,4 % 0,0 % - 0,5 % 0,2 % - 20

25 Regina Ovesny-Straka Slovenská sporiteºàa, a.s., Slovenská republika

26 z PRÁVA O âinnosti KONSOLIDOVANÉ HOSPODÁ SKÉ V SLEDKY âeské SPO ITELNY PODLE MEZINÁRODNÍCH ÚâETNÍCH STANDARDÒ (IAS) âist ZISK/ZTRÁTA PO ZDANùNÍ, PROVOZNÍ ZISK Ve srovnání s rokem 2000 âeská spofiitelna v raznû nav ila ãist zisk po zdanûní a men inov ch podílech podle mezinárodních úãetních standardû. K 31. prosinci 2001 ãinil tento zisk milionû Kã, zatímco ke konci roku milionû Kã. DosaÏen ãist zisk po zdanûní potvrdil, Ïe transformaãní a restrukturalizaãní proces, kter âeská spofiitelna zahájila v létû roku 2000, má správn smûr. Ukazatel návratnosti kapitálu (ROE) dosáhl v e mil. Kã âist zisk / ztráta Provozní zisk 7,6 % oproti 0,2 % z roku Ukazatel v nosnosti aktiv (ROA) ãinil 0,4 %, pfiiãemï v roce 2000 mûl témûfi nulovou hodnotu. Zisk pfied zdanûním a minoritními podíly (hrub zisk) se v meziroãním srovnání zv il o pln ch 190 % (o milionû Kã) na milionû Kã. Za dosaïen mi úspûchy stála pfiedev ím schopnost âeské spofiitelny vytváfiet provozní v nosy vy ím tempem, neï rostly provozní náklady, a to i navzdory rozsáhl m transformaãním v dajûm. Provozní v nosy vzrostly o 16 % na milionû Kã zásluhou rostoucích úrokov ch v nosû a pfiíjmû z poplatkû a provizí. Na provozních v nosech se neúrokové v nosy podílejí 31,7 %, v minulém období 37,2 %. Provozní náklady vzrostly o 13 % na milionû Kã. Pomûr provozních nákladû a v nosû (C/I Ratio) poklesl v roce 2001 na 68,6 % oproti 70,7 % v roce pfiedchozím. Provozní zisk se zv il o 24 % (o milionû Kã) na miliony Kã. âist ÚROKOV V NOS A âist V NOS Z POPLATKÒ A PROVIZÍ mil. Kã âist Ûrokov v nos âist v nos z poplatkû a provizí Jedním z nejv raznûj ích faktorû, které mûly vliv na pfiízniv v sledek hospodafiení, byl nárûst ãistého úrokového v nosu o 26 % (o milionû Kã) na milionû Kã. Proti roku 2000 získala âeská spofiitelna více klientsk ch vkladû a dokázala je úspû nû umístit do v e úroãen ch aktiv na finanãních trzích a nabídnout i více úvûrû domácnostem a firmám. âistá úroková marïe se v meziroãním srovnání zv ila z 2,8 % na 3,1 %. Úrokové pfiíjmy z klientsk ch úvûrû vzrostly o 16 % a z cenn ch papírû s pevn m v nosem dokonce o 21 %. Celkovû se úrokové v nosy zv ily o 11 %. Úrokové náklady poklesly o 3 %, pfiedev ím v dûsledku sníïení úrokov ch sazeb, napfi. u vkladních kníïek s v povûdní lhûtou a v dûsledku rûstu objemu nízko úroãen ch vkladû, napfi. na sporo- Ïirov ch úãtech. V rámci konsolidaãního celku se na vytvofiení ãistého úrokového v nosu nejvíce podílela matefiská âeská spofiitelna ( milionû Kã), Stavební spofiitelna âeské spofiitelny (675 milionû Kã) a Leasing âeské spofiitelny (392 miliony Kã). Údaje uvádûné u jednotliv ch spoleãností konsolidovaného celku nezahrnují vliv eliminace vnitropodnikov ch v nosû a nákladû resp. pohledávek a závazkû. 22

27 âeská spofiitelna, a.s. Roz ífiená nabídka produktû a sluïeb poskytovan ch v emi ãleny finanãní skupiny a rostoucí poãet klientû (za rok 2001 pfiibylo více neï 300 tisíc nov ch klientû a jejich poãet na konci roku dosahoval 4,75 milionû) se projevil na meziroãním nárûstu ãist ch pfiíjmû z poplatkû a provizí o 21 % (o milionû Kã) na milionû Kã. Zásadní sloïkou ãist ch pfiíjmû z poplatkû a provizí jsou ãisté pfiíjmy z platebních transakcí, které meziroãnû vzrostly o 14 % na milionû Kã, pfiedev ím zásluhou rostoucího poãtu platebních transakcí. Napfiíklad objem transakcí platebními kartami u obchodníkû vzrostl proti roku 2000 o 57 %, o 14 % se zv il poãet transakcí platebního styku prostfiednictvím zúãtovacího centra ânb a o 18 % poãet transakcí zahraniãního platebního styku. Nejrychleji rostoucí poloïkou pfiíjmû z poplatkû a provizí jsou v ak pfiíjmy z úvûrov ch obchodû, které vzrostly proti roku 2000 o 83 % (o 646 milionû Kã) na milionû Kã. Na rûstu objemu poplatkû a provizí se podílela i úprava v e poplatkû a provizí; nûkteré ceny vzrostly v závislosti na rostoucí kvalitû sluïeb, v závislosti na vysok ch nákladech pfiedev ím pfiepáïkov ch operací a v neposlední fiadû na trïním v voji bankovních poplatkû napfi. za pouïití bankomatû âeské spofiitelny klienty ostatních bank. Na druhé stranû se sníïily ceny sluïeb pfiedev ím v souvislosti s preferencí pfiímého bankovnictví. Na celkov ch ãist ch pfiíjmech z poplatkû a provizí se v rámci konsolidovaného celku nejv znamnûji podílela matefiská banka (6 130 milionû Kã), Stavební spofiitelna âeské spofiitelny (123 miliony Kã) a Investiãní spoleãnost âeské spofiitelny (115 milionû Kã). Zisk z obchodních operací meziroãnû klesl o 58 % na 833 milionû Kã, a to vlivem niï- ích v nosû z obchodování s cenn mi papíry. NiÏ í v nosy mûly svûj pûvod v zásadních zmûnách ve struktufie portfolií cenn ch papírû (niï í objem portfolia cenn ch papírû urãeného k obchodování), které pfiinesla aplikace IAS 39 a v pfiísnûj í kontrole v oblasti trïních rizik. Na meziroãní pokles mûl vliv také mimofiádn pfiíjem z vypofiádá- 833 mil. Kã % čistý úrokový výnos 28 % čistý výnos z poplatků a provizí 4 % zisk z obchodních operací ní úvûrov ch derivátû (Ukrajina a Rusko) v roce 2000 v objemu 500 milionû Kã. Negativnû se na dosaïené v i zisku podílel nepfiízniv v voj na kapitálov ch trzích. Naopak pozitivní vliv na dosaïen v sledek mûly operace s cizími mûnami. Zisk z obchodních operací je v rámci konsolidovaného celku generován pouze u matefiské spoleãnosti. STRUKTURA PROVOZNÍCH V NOSÒ V ROCE 2001 Za meziroãním zv ením v eobecn ch provozních nákladû o 13 % (o milionû Kã) na milionû Kã stojí pfiedev ím náklady na pokraãující transformaci banky a v daje zejména v souvislosti s budováním informaãní infrastruktury, Klientského centra a modernizací Kartového centra. Nakupované v kony vzrostly o 21 % na milionû Kã, z toho náklady na zpracování dat pfiedstavují 31 %, náklady na kanceláfiské prostory 18 % a náklady na obchodní operace 17 % objemu nakupovan ch v konû. Mzdové náklady vzrostly oproti roku 2000 o 20 % (na milionû Kã) pfiedev ím vlivem nového zpûsobu odmûàování, kter respektuje v voj na trhu práce. Na poklesu odpisû majetku o 17 % na milionû Kã se podílí niï í objem investic uveden ch do provozu. V eobecné provozní náklady jsou nejv znamnûj í u âeské spofiitelny, kde mil. Kã % zaměstnanecké náklady % ostatní administrativní náklady 15 % odpisy hmotného a nehmotného majetku pfiedstavují milionû Kã, u Poji Èovny âeské spofiitelny -641 milionû Kã a u Stavební spofiitelny âeské spofiitelny -519 milionû Kã. STRUKTURA PROVOZNÍCH NÁKLADÒ V ROCE