TRANSFORMACE VEŘEJNÉ SPRÁVY A POPTÁVKA PO OBRANĚ PUBLIC SERVICE TRANSFORMATION AND DEFENCE DEMAND

Transkript

1 Scence & Mltar 1/2008 Expert papers TRANSFORMACE VEŘEJNÉ SPRÁVY A POPTÁVKA PO OBRANĚ PUBLIC SERVICE TRANSFORMATION AND DEFENCE DEMAND Vladmír ŠEFČÍK, Tomáš SÁHA Abstract: Publc servce act as a relatvel autonomous sstem regardless of real functon of ts actvtes verfcaton n relaton to actual ctzen needs. Publc servce launch out actvtes where s no unuel determned to what extent actual publc needs (defence) and approprate prortes are taken nto account. It must pass through a reform. The reacton on present-da and future protectve threats wthn the scope of publc servce transformaton should be also an endeavour to reform and make more effectve leverage n defence department. Fundamental s publc servce demand sstem correspondng the theor of publc electon and polc as a realzaton tool, and transformatonal publc nterest sstem to publc polc and n fnal mplcaton to publc servces demand ncludng defence. Kewords: Publc sector, safet factor, defence, demand, publc estate, crss, publc electon. Reakcí na současné budoucí bezpečnostní hrozb b měla být, v rámc transformace veřejné správ, snaha reformovat a zefektvnt působení v resortu obran. K tomu, ab Česká republka jako plnohodnotný člen NATO/EU, dostávající svých závazků, daných jakoukolv poltckou reprezentací státu, bla schopna svou dílčí účastí zvládnout šrokou škálou možných úkolů zahrnujících celé spektrum konflktů, přes prevenc krzí, humantární operace až k bojové čnnost vsoké ntenzt, bude zároveň nezbtné vzít v úvahu naše zdrojové možnost. Prevence vznku nebo zabránění rozšíření konflktů bude vžadovat zejména včasný sběr, analýzu a dstrbuc včasných a věrohodných nformací orgánům rozhodovacího procesu. Všeobecná dostupnost nformací a růst jejch vlvu na veřejné mínění vvolává př vedení vojenských operací nutnost zachovat s podporu veřejnost. 1. EKONOMICKÉ ZABEZPEČENÍ OBRANY A VEŘEJNÝ SEKTOR Problematka ekonomckého zabezpečení obran v její teoretcké rovně souvsí s ekonomkou veřejného sektoru, která zkoumá, proč vznká a jaká je úloha veřejného sektoru, příčn tržního selhání a selhání vlád, veřejné statk a jejch zabezpečování veřejným sektorem, řízení veřejného sektoru, externalt aj. Na druhé straně zahrneme-l obranu do kategore veřejných statků, shledáváme j poněkud odlšným a specfckým statkem. Zásadní odlšnost je především v tom, že v případě obran nejde o prostou produkc a směnu hodnot. Posktování obran se nezbtně provádí použtím, respektve hrozbou fzcké síl vůč člověku. Toto náslí č hrozba je namířeno prot třetí osobě, nkol vůč spotřebtelům těchto služeb. Z tohoto úhlu pohledu se problematka obran stává otázkou morální teore a poltcké flozofe. Také musí být zdůvodněno, za jakých okolností a v jaké míře může být prot člověku použto fzckého náslí. Tto úvah však zasahují nad rámec teore veřejných statků a jných ekonomckých teorí. Další odlšností je skutečnost, že obrana je veřejným statkem především ve fáz její příprav a tvorb, respektve v rovně rozhodování o obraně. Ve fáz realzační jž hovoříme spíše o smíšeném statku, který je zabezpečován (prováděn) jak státním, tak soukromým subjekt, jným slov zdroje soukromého sektoru jsou vužíván k uspokojení veřejných potřeb (soukromá fnanční ncatva, outsourcng, prvat publc partnershp a jné varant).soudobý sstém veřejné správ lze označt jako nabídkový sstém. 1 Je to sstém, který v nedostatečné míře zohledňuje potřeb občana jako zákazníka veřejné správ, jako plátce a užvatele veřejných statků a veřejných služeb. V nabídkovém sstému, jak hodnotí prof. Ochrana se svým týmem, působí totž veřejná správa jako relatvně autonomní sstém bez ohledu na prověření skutečného účelu svých čnností ve vztahu ke skutečným potřebám občanů. Veřejná správa produkuje čnnost, o nchž nelze jednoznačně určt, nakolk zohledňují skutečné potřeb veřejnost (obran) a jm odpovídající prort. 2 Je to proto, poněvadž neexstuje sstém, který b v rámc veřejné volb prortně vcházel z potřeb (poptávk) občanů po produktech veřejné správ. Základní východska transformace nabídkového sstému v sstém poptávkový zobrazuje následující schéma. 3 1 Vz.: Ochrana, F. a kol. Modernzace veřejné správavbraných veřejných služeb. UK FSV CESES Praha Vz.: Ochrana, F. a kol. Modernzace veřejné správ a vbraných veřejných služeb. UK FSV CESES Praha Podle tvrzení autorů lze předpokládat, že výčet novačních trajektorí není uzavřený. To je dáno jednak stupněm poznání problému, omezenou kapactou a odborným složením výzkumného týmu. Stude CESES 4/

2 Expert papers Scence & Mltar 1/2008 Nabídkový Přístup k veřejné správě Poptávkový PPopoptá Obr. 1 Nabídkový versus poptávkový sstém veřejné správ Poltc Vlád všech úrovní Nabídka produktů veřejné správ veřejnost Veřejnost poptávající produkt veřejné správ; Identfkace veřejných potřeb poltk; Stanovení prort poptávk nástroj veřejné volb; Posktování produktů veřejné správ v závslost na zjštěné poptávce veřejnost (veřejném zájmu). Jak vplývá z naznačeného schématu, deovým základem poptávkového sstému veřejné správ je teore veřejné volb a role poltk jako realzačního nástroje a transformačního sstému veřejných zájmů do cílů veřejných poltk a v konečném důsledku do poptávk po veřejných službách včetně obran. 4 Tento sstém se orentuje na dentfkac aktuálních potřeb společnost a umožňuje jejch vjádření jak přímo (konkrétní užvatelské volb posktovatele, druhu služb a jejího rozsahu apod.), tak nepřímo (prostřednctvím volených zástupců, partcpace př rozhodovacích procesech apod. ovlvňující především rámec a obecné fungování veřejných služeb). Zároveň však zohledňuje potřeb těch, kteří ještě nevstupují do pole veřejné volb (příští generace) popř. jsou z tohoto pole vloučen (margnalzovaní jednc a skupn obvatel). Pro fungování poptávkového sstému veřejné správ je ted nutné vpracovat takové ndkátor a mechansm v rámc sstému veřejné poltk a správ, které umožní správně dentfkovat dílčí ndvduální a skupnové zájm a jejch transformac v zájm veřejné. V současnost ale teore veřejných statků nemůže vsvětlt, proč vláda produkuje národní obranu. Ukazuje spíše, že produkce národní obran je čnností, která přnáší prospěch těm ldem, kteří se přímo účastní vlád tím, že chrání zdroj jejích příjmů. Vláda produkuje národní obranu, protože ochraňuje vládní daňové poplatník a tím chrání zdroj vládních příjmů, což je ku prospěchu těch, kteří získávají svůj příjem od vlád. To vsvětluje,proč vláda produkuje národní obranu, ncméně je to pouze počátek popsu teore o teor veřejných statků. Vláda získává, je-l vnímána jako legtmní nsttuce, protože pak je méně nákladné pro t, kteří vládu tvoří, přesvědčt své občan, ab se podřídl jejímu mandátu. Vláda má ted veškerou motvac vtvořt mez ldm dojem, že její čnnost jsou legtmní. Právě proto je analýza poptávk po obraně v ekonomce obran v ekonomce armád důležtým čntelem hned z celé řad důvodů. Za prvé naznačuje způsob, kterým příslušná země alokuje své zdroje mez vojenské a nevojenské zboží. Za druhé umožňuje, ab problém spojené se sdílením společných obranných nákladů mohl být adresné a dohledán zpětně, dojde-l k vtvoření sstému poptávkových rovnc. Pokud b se mohlo zdát, že způsob kterým se jednotlví účastníc na společné obraně podílejí není férový, znalost tohoto poptávkového sstému umožňuje zjstt například dopad případných poltckých změn na způsob rozdělení sdílených nákladů. 5 Za třetí je možno vužít znalostí poptávkových vztahů, k vtvoření krátkodobých predkcí. Za čtvrté, podaří-l se nám dentfkovat obrannou poptávku, můžeme stanovt míru její elastct. Za páté, jsou-l nám znám poptávkové vztah, jsme schopn zkoumat normatvní záležtost spojené s problematkou neefektvnost alokace zdrojů. Ekonomcká teore tvoří základ pro vtvoření modelu odhadu poptávk po obraně vjádřené prostřednctvím výdajů na obranu. Východskem je, jak jsme s ukázal, požadavek zajštění obran na standardní úrovn pro všechn. Přčemž vcházíme z předpokladu, že hodnota obran, výška HDP, možnost ohrožení a úroveň sdílení nákladů alance jsou exogenní velčn. Ekonometrcké odhad cenových elastct obran však naznačují cenově vsoce neelastckou poptávku, což nás nutí konstatovat, že daná úroveň obran může mít za následek podstatné ztrát. Proto standardní analýza poptávk po obraně má několk výrazných zvláštností. Především, jsou-l poptávkové funkce obran odvozen ze statcké, optmalzační konstrukce poptávk, neumožňuje následná analýza danému státu nteraktvním způsobem odhadnout vlastní výdaje na obranu, ve vztahu k výdajům potencálního protvníka. Tento druh nterakce nabízí až dnamcký model závodů ve zbrojení, který ovšem na druhé straně gnoruje nterakce uvntř alance, včetně faktoru bezplatné jízd (černého pasažéra). V teor poptávk po obraně tak slouží vojenské výdaje protvníka jakofaktor ovlvňující úroveň obran vlastní země, v závslost na různých hodnotách ostatních exogenních proměnných. Další zvláštností, kterou 4 Ochrana, F. a kol. Modernzace veřejné správ a vbraných veřejných služeb. UK FSV CESES Praha 2004, s Vz Sander, T. and Murdoch, James C. Defense Burdens and Prospects for the Northern European Alles. In. Dennon, Davd B.H. Constrants on Strateg: The Economcs of Western Securt. Washngton DC: Pergamon-Brasse s 1986, s

3 Scence & Mltar 1/2008 Expert papers bchom měl zdůraznt, je užtá volba teoretcké konstrukce, neboť dentfkace závslých nezávslých proměnných následně vplývá z teoretcké specfkace. Tento důležtý pohled často v analýzách chbí a někteří autoř se snaží vužít co největšího počtu různorodých nezávslých proměnných ve snaze zjstt co nejslnější emprckou souvslost. 1 Nesmírně důležtou zvláštností je totožnost samotného tvůrce rozhodnutí, protože průběh poptávkové funkce závsí na tom, kdo ční příslušná rozhodnutí. 2. CHARAKTERISTIKA ZVLÁŠTNOSTÍ POPTÁVKY PO OBRANĚ Předpokládejme jen dva druh soukromého zboží 1 a 2. K určení poptávkové funkce po tomto zboží vezmeme v potaz maxmální užtek - tého spotřebtele, kd úrovně zboží jsou zvolen tak, ab maxmalzoval užtek U = U ( 1, 2 ) (2.1) v závslost na rozpočtových omezeních I = p11 + p22 (2.2) horní ndex označují jednotlvé subjekt, I představuje příjem jednotlvého subjektu, p j značí cenu za jednotku zboží j pro j = 1, 2. Pokud pro tento problém můžeme stanovt podmínk prvního řádu a následně je vřešt pro j, dostáváme poptávkové funkce vjádřené v mezích představovaných cenam a příjm j = j ( p1, p2, I ) (2.3) kde j = 1, 2. Máme-l specfkovanou funkční formu užtkové funkce, potom můžeme poptávkovou funkc -tého subjektu řešt v méně obecné podobě než je tomu ve vztahu (2.3). Jsou-l poptávkové funkce z (2.3) agregován z jednotlvých subjektů, lze odvodt tržní poptávku soukromého zboží. Tato tržní poptávka závsí na cenách a celkové příjmové proměnné (například průměrný příjem). V tomto případě je potřeba s povšmnout, že ostatní faktor 1 Smth, Ron. Model sof Mltar Expendtures. Journal of Appled Econometrcs, 4, 1989, s o těchto poptávkových funkcí nevstupují, je přítomen pouze čstě veřejný statek. 2 Zajštění veřejného statku však může být soukromé veřejné. V případě soukromého zajštění veřejného statku, ční každý subjekt své vlastní rozhodnutí o svém příspěvku na veřejný statek Q, přčemž musí zohlednt příspěvk ostatních, takže ~ j Q =, j z čehož vplývá, že daný subjekt musí zvolt optmální úroveň soukromého zboží a veřejného statku tak, ab maxmalzoval U U ~ = (, + Q ) (2.4) platí-l I = p + p (2.5) kde ~ Q p je konstantní,, p jsou cen za jednotku zboží a. Přdružené příspěvk lze nní vužít k řešení poptávk pro a Zvláštností, která tto poptávkové funkce odlšuje od obdobných funkcí v prostředí soukromého zboží, je exstence rozpočtového omezení, které lmtuje příspěvk všech ostatních přspěvovatelů. Př veřejném zajštění veřejného statku je vláda, tj. tvůrce rozhodnutí, pověřena stanovením poptávk po veřejném statku, které je následovně hrazeno z daní. Běžně užívaným modelem je v tomto případě teorém středního volče, kd úroveň výdajů na 2 = ( p, p, I, Q ~ ) = ( p, p, I, Q ~ ) (2.6) (2.7) Abstrahujeme od kvantt soukromého zboží bl z problému. Do funkce vstupují pouze tržní data, tj.cen a příjm. Přítomnost kvantt v nepřímé užtkové a poptávkové funkc ndkuje vedle rozpočtových omezení výskt omezení kvanttatvních. Tato kvanttatvní omezení bývají spojován s externaltam, ve kterých aktvt jednoho subjektu ovlvňují užtek subjektu druhého, přčemž neexstuje žádný mechansmus pro kompenzac vz. Cornes, R. Dualt and Modern Economcs. Cambrdge: Cambrdge Unverst Press 1992, kap.7. 53

4 Expert papers Scence & Mltar 1/2008 sledované veřejné zboží je jedným krtérem vpsaného referenda. 3 Volba stanovená středním volčem reprezentuje rozhodnutí za celou skupnu. Poptávková funkce veřejného statku vplývá potom z maxmalzace užtku středního volče ~ + (2.8) I U = U (, Q ) platí-l I p = + τ p (2.9) τ je daňové zatížení na obvatele za veřejný statek, ~ Q označuje sdílení veřejného statku jným stát. Tomu pak odpovídají poptávkové funkce = ( p,τ p, Q ~, I ) (2.10) = ( p,τ p, Q ~, I ) (2.11) přčemž záleží na cenách, daňové sazbě, sdílení a příjmu středního volče. Jestlže b jsme zaměnl tvůrce rozhodnutí, došlo b pochoptelně ke změně odpovídající příjmové proměnné a stejně b se změnla hodnota proměnné cen veřejného statku. Vzhledem k tomu, že obrana je čstý veřejný statek, její poptávkové funkce se v mnoha rsech podobají poptávce po veřejném zboží, a odlšují se od poptávk po zboží soukromém. Velm významná je skutečnost, že sdílení obran spojenc je důležtou proměnnou v poptávce po obraně. V případě, že b stát neměl žádné spojence, zmzelo b sdílení obran z poptávkové funkce. Nejdůležtější zvláštnost, odlšující od sebe poptávku po veřejném zboží a poptávku po obraně, souvsí s bez pe čnostní funkcí obran, která vstupuje do užtkové funkce obran a naznačuje způsob kombnace různých úrovní obran země, s úrovní obran jejích spojenců protvníka, za účelem stanovení souhrnné úrovně národní obran a bezpečnost. Pro tento případ lze vužít celou škálu bezpečnostních funkcí 4 S S Q T = (, ~, ) (2.12) 3 Teorém středního volče konstatuje, že kdkol lze alternatv seřadt podle toho, jak se přblžují optmální varantě každého z volčů, povede vžd většnové hlasování k výběru té alternatv, které dává přednost střední volč. 4 Z technckých důvodů může být bezpečnostní funkce omezena konkávním omezením tak abchom splnl podmínk druhého řádu. T označuje obranné výdaje nepřítele. Lze očekávat následující omezení: δs/δ>0; δs/δq >0; δs/δt<0 To znamená, že bezpečnost vzrůstá jestlže stát nebo jeho spojenc zvýší své vojenské výdaje a klesá, zvýší-l naopak tto výdaje nepřátelská strana. Zavedeme- l úroveň vojenských výdajů protvníka do našeho modelu, můžeme tuto proměnnou považovat jako exogenní nebo endogenní. V prvním případě vstupuje jako nezávslá proměnná pravé stran poptávkové rovnce, v případě druhém musíme poptávkovou funkc nepřítele zahrnout jako další rovnc v našem sstému poptávkových rovnc. V takovém sstému působí vojenské výdaje nepřítele jako determnant našch obranných výdajů a naopak DALŠÍ CHARAKTERISTIKY POPTÁVKY PO OBRANĚ Předpokládejme nní, že obranná aktvta produkuje specfck národní obranný užtek x a alanční obranný užtek z v konstantním poměru, takže platí x = σ (2.13) (2.14) z = δ kde σ a δ označují poztvní konstant. Alančním veřejným užtkem se stává odstrašování Z pro které platí Z = z + Z ~ (2.15) ~ ~ Z = δ Q Užtkovou funkc země potom vjádříme U = U (, σ, δ ( + ~ Q ), T (2.16) ve které bl rovnce (2.13) - (2.15) použt k vjádření společně produkovaných obranných výstupů obranné aktvt. V rovnc (2.16) vjadřují poslední tř výraz bezpečnostní funkc. Platí-l příspěvk a zdrojové omezení, pak jsou poptávkové funkce odvozen volbou a vzhledem na maxmalzac užtku. I = p + p (2.17) Tak jako v předchozím případě, k řešení poptávk po obraně mohou být vužt odpovídající podmínk prvního řádu v následující obecné podobě 54

5 Scence & Mltar 1/2008 Expert papers = ( p, p I, Q ~,, T)... (2.18) Je častým jevem, že cena soukromého jednotkového zboží je nastavena jako rovna jedné, takže se p vůbec neobjevuje v poptávkové funkc. Chceme-l začlent nterakce mez jednotlvým spojenc potřebujeme vtvořt sstém rovnc, kde každý ze spojenců bude reprezentován jednou rovncí. 5 V prax musíme ovšem předpokládat určtou funkční formu užtkové funkce tak, abchom mohl následně odvodt specfckou formu rovnce obranných výdajů. V této souvslost je dobré s přpomenout, že nejčastěj používanou formou k vtvoření lneárního sstému obranných výdajů je Stone-Gearova užtková funkce. 6 Použjeme-l právě tuto užtkovou funkc, dochází k automatckému splnění důležtých poptávkových omezení. Prvním z nch je homogenta, kd je poptávková rovnce homogenní nultého stupně pro cenu a příjem. V důsledku toho pak nechávají všechn proporconální změn cen a příjmu poptávku nedotčenou. Druhým požadavkem je podmínka, kd mezní sklon spotřebovávat množnu zboží dávají součet jedna a ted naznačují, že zvýšení příjmu je kompletně alokováno na ostatní komodt. Třetím požadavkem je, ab kompenzované substtuční efekt bl negatvní a posledním, čtvrtým požadavkem je, ab kompenzované, celkové substtuční efekt bl shodné pro každý pár zboží, takže výsledná matce je smetrcká. Nastínl jsme model středního volče, ve kterém jsou rozhodnutí o výš obranných výdajů přenesen formou otázek referenda na volče. Poptávka po obraně nní záleží na příjmu středního volče, sdílení obran a ceně obranných aktvt vjádřených daňovým zatížením. Třetí zvláštnost vmezení modelu obran předpokládá brokrac ovlvňující rozhodnutí týkající se výše obranných výdajů. Pověřený úředník vtváří v této varantě poptávku po obraně prostřednctvím maxmalzace obranného rozpočtu. Rozpočet pak vjadřuje rozdíl mez obranným výdaj a náklad, které vplývají z nastavené úrovně obran. Tato poslední proměnná je krom toho sama o sobě funkcí obranných výdajů, obranných výdajů nepřítele, celkového množství obvatel a nákladových vlvů. Je ovlvněná skutečností, že 5 Murdoch, James C., Sander, T. and Hansen, Laura. An Econometrcs Technue for Comparng Medan Voter and Olgarch Choce Model sof Collectve Acton: The Case of the NATO Alance. In. Revew of Economcs and Statstcs, 73, 1991, s Phlps, Lous. Appled Consumpton Analss. Amsterdam: North-Holland Publshng Co praktck nevlastník peněz rozhoduje o jejch užtí ve prospěch czích subjektů. Zanteresovanost zde není spojená s tvorbou zdrojů, obrana zajšťována těmto zdroj je realzována mmo dosah ndvduálního zájmu úředníka. Proto brokratcký model často způsobuje, že úroveň obran je mnohokrát nastavena k tomu, ab vláda musela omezt možnost maxmalzovat žvotní úroveň svých obvatel. Ačkolv tento nadbtek má negatvní normatvní mplkace ve sféře soukromého zboží, nemusejí tto mplkace v oblast obran platt za všech okolností neboť platí, že obrana je jako zboží často poddmenzována, je-l maxmalzován socální blahobt a jsou-l zároveň gnorován rezdua užtku přenášená na ostatní spojence. Vdíme ted, že tendence brokratckého aparátu zvšovat nabídku, mohou sloužt k částečnému vrovnání tendenčního poddmenzování, které je charakterstcké pro většnu analýz obranných rozhodnutí na národní úrovn. 7 Tento normatvní závěr platí sce pro celkovou úroveň vojenských výdajů, nemůže však být aplkován na kombnac obranných výstupů například na relatvní množství strategckých, konvenčních a taktckých zbraní v arzenálu země. Vzhledem k tomu, že na určté tříd zbraní může být vlv brokrace slnější, může dojít k tomu, že tento vlv bude upřednostňovat určté tp zbraní. Další varantou je skutečnost získávání rent, kd lobující skupn vojensko průmslového komplexu tlačí vládu ke změnám v úrovn obran, nebo ke kombnac obranných výstupů, které jdou nad rámec standardního modelu. Identfkace příslušných faktorů, které tvoří nebo ovlvňují rozhodnutí o výdajích na obranu, má velký dopad na formu objektvní funkce poptávk po obraně a souvsející omezení. Se změnou totožnost tvůrce rozhodnutí se může významně lšt forma závslých a nezávslých proměnných, uvažovaných v rámc jednotlvých modelů. Takže například v modelu středního volče se může obranná proměnná vsktovat spíše v podobě výše obran na obvatele, než jako vjádření skutečných obranných výdajů, jak tomu je u standardního modelu. Navíc platí, že příjmová proměnná se týká spíše středního volče než vlastního národního důchodu. Pokud má zadavatel možnost zvolt s formu užtkové bezpečnostní funkce, stejně jako stanovt denttu příslušného tvůrce rozhodnutí, nabízí se mu prostor vtvořt hned celou řadu alternatvních modelů. V důsledku toho exstuje v lteratuře celá škála forem poptávkových funkcí, ačkolv je vlastní poptávkový vztah odvozen z explctní konstrukce teoretckého modelu volb. Jak jsme jž ukázal 7 Jones, Phlps R. Ineffcenc n Internatonal Defence Allances and the Economcs of Bureaucrac. In. Defence Economcs, 3, 1992, s

6 Expert papers Scence & Mltar 1/2008 v kaptole 2, jsou tto poptávkové funkce ovlvněn strategckým předpoklad stojícím v pozadí. Ačkolv vtváření emprckých metod testů alternatvních poptávkových formulací může posktovat důležté prostředk pro determnac použtých alokačních procedur, trpí celou řadou nedostatků. Za prvé, test nemusí vést k jednoznačným závěrům, neboť oba analzované model mohou být jak přjat, tak odmítnut. V prvním případě neudává test alternatvní formulac, ve druhém pak nerozlšuje mez alternatvam. Za druhé, současné test rozlšují mez pouze několka (dvěm) soutěžícím formulacem. Za třetí, test nejsou většnou přílš odolné, neboť malá změna výchozích předpokladů může ovlvnt celkový výsledek. Za čtvrté, alternatvní poptávkové formulace mohou vužívat stejných, redukovaných forem rovnc, takže test ověřené emprcké reprezentace mohou vcházet z vícero předchozích modelů. Jako výsledek pak mohou být test neúplné pokud se týče jejch schopnost dentfkovat použtý teoretcký model. Konstrukce dalších testů je proto důležtým námětem pro budoucí výzkum. [12] PARETO, V.: Manual of Poltcal Econom. A.M. Kelle. New York1971 [13] ROTHBARD, M: "The Fallac ofthe Publc Sector" v Logc or Acton II: Applcatons and Crtcsm from the Austran School, Edward Elgar, [14] SAMUELSON, P.: The Pure Theor of Publc Expendture, The Revew of Economcs and Statstcs 36, 1954 [15] SANDLER, T., CAULEY, J.: On the Economc Theor of Allances, Journal of Conflct Resoluton 19, [16] SANDLER, T., HARTLEY, K.: The Poltcal Econom of NATO. Cambrdge: Cambrdge Unverst Press, 1999 [17] SANDLER, T., HARTLEY, K.: The Economcs of Defense. Cambrdge Unverst Press 1995 [18] ŠEFČÍK, V. Ekonomka a obrana státu. Praha 1999 [19] ŠEFČÍK, V. Ekonomcké aspekt koalčního zabezpečení obran. Vškov, VVŠ PV 1998 Seznam bblografckých odkazů [1] BUCHANAN, J., TOLLISON, R.: The Theor of Publc Choce - II. Unverst of Mchgan Press [2] BUCHANAN, J.: What Should Economsts Do? Lbert Press, Indanapols 1979 [3] BUCHANAN, J. M., TULLOCK, G.: The Calculus of Consent. Ann Arbor 1965 [4] GATES, WILLIAM, R., TERASAWA KATSUAKI, L.: Reconsderng publcness n allance defense expendtures: mplcatons for the future. Second Revew Draft 7/30/00 [5] HOBBES, T.: Levathan. Washngton Suare Press1969 [6] HOPPE, H. H.: "Fallaces of the Publc Good Theor and the Producton of Securt" vdem. The Economcs and Ethcs or Prvate Propert, Kluwer Academc Publshers, 1993, [7] KINKOR, J.: Trh a stát. Nakladatelství Svoboda. Praha1996 [8] KRAFTOVÁ, I.:Fnanční analýza muncpální frm, 1. vdání, Praha: C.H.BECK, 2002 [9] MISES, L. von. Naton, State, and Econom. New York Unverst Press, 1983 [10] OCHRANA F. a kol.: Modernzace veřejné správ a vbraných veřejných služeb. UK FSV CESES Praha 2004 [11] OLSON, M. J. R., ZECKHAUSER, R..: "An Economcs Theor of Allances," Revew of Economcs and Statstcs, 48, 1966 Summar: Reacton to current and future securt threats should be n terms of transformaton publc servce also an endeavour to reform and streamlne ncdence n defence department. On the other sde f we add defence n to publc estates caregor, fnd t slghtl dfferent and specfc estate. Crucal dverst above all s that n case of defence t s not just a common producton and values exchange. Next dstncton s a fact that the defence s publc estate partcular n phase of ts preparaton and producton, let us sa at the level of defence decson makng. On the present, publc estate theor cannot explane awa wh natonal defense s produced b the government. That's just t s economc demand analss run on defence mportant tool ts effcent functonng. prof. PhDr. Vladmír ŠEFČÍK, CSc. Ing. Tomáš SÁHA Ústav bezpečnost a řízení technologckých rzk Unverzta Tomáše Bat ve Zlíně Nám. T. G. Masarka Zlín Česká republka E-mal: sefck@ft.utb.cz 56