K V Ě T N I C E ÚZEMNÍ STUDIE. dle 30 zákona č. 183/2006 Sb. Pořizovatel: OÚ Květnice zastoupený Ing. Renatou Perglerovou

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září ÚZEMNÍ STUDIE K V Ě T N I C E dle 30 zákna č. 183/2006 Sb. Přizvatel: OÚ Květnice zastupený Ing. Renatu Perglervu

2 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září OBJEDNATEL: OBEC KVĚTNICE K Dbrčvicům 35, Květnice zastupená starstu bce Ing. Jiřím Pruzu POŘIZOVATEL: OBECNÍ ÚŘAD KVĚTNICE K Dbrčvicům 35, Květnice zastupený Ing. Renatu Perglervu Denisva 827, Úvaly ZPRACOVATEL: Ing. Václav Jetel, Ph.D. autrizvaný architekt pr územní plánvání ČKA 3541 Trjská 365/145, Praha 7 vaclavjetel@seznam.cz Ing. arch. Simna Švecvá Ing. Rmana Maryškvá Bc. Markéta Šindelářvá Bc. Eva Linhartvá

3 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Obsah: I.A Textvá část A)Základní charakteristika sučasnéh stavu území bce...4 B)Širší vztahy vazba na strukturu susedních bcí a na krajinu...11 C)Limity využití území...13 D)Urbanistické řešení...14 E)Zásady funkční a prstrvé regulace...16 F)Stanvení pdmínek a etap výstavby...23 G)Návrh řešení zeleně...23 H)Dpručení pr zpracvání navazující územně plánvací, prjektvé a další dkumentace...24 I)Návrhy řešení střetů zájmů rzvje a chrany územních hdnt...26 I.B Grafická část Prblémvý výkres 1 : (A2) Výkres kncepce plšné a prstrvé regulace 1 : (A0)

4 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září A) Základní charakteristika sučasnéh stavu území bce DŮVODY ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE Obec Květnice nemá d platný územní plán, cž umžňuje umisťvat stavby puze v intravilánu bce (ve vymezeném zastavěném území k ). Obr.1 správní území bce Květnice

5 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Sučasný neudržitelný stav bce (živelná neregulvaná výstavba, nedstatečná vybavenst bce), vyvlává ptřebu zásadním způsbem regulvat výstavbu v bci d dby vzniku nvé územně plánvací dkumentace. Z tht důvdu v rce 2012 začal Obecní úřad v Květnici vymezvat zastavěné území dle 58,59 stavebníh zákna a sučasně přizuje tut územní studii, jejímž psláním bude (v případě přijetí d evidence územně plánvací činnsti) pmáhat příslušnému stavebnímu úřadu při rzhdvání umisťvání nvých staveb, nástaveb, přístaveb a stavebních úpravách v zastavěném území bce Květnice. Přestže územní studie není závazným pdkladem pr územní rzhdvání, je její vlžení d evidence územně plánvací činnsti nepminutelným pdkladem pr stavební úřad a dchylné rzhdnutí je třeba v územním rzhdnutí zdůvdnit a v důvdnění prkázat, že byl nalezen z hlediska veřejných zájmů vhdnější neb alespň rvncenné řešení. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE - OVĚŘIT PODMÍNKY A ZMĚNY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ - PODKLAD K POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE - PODKLAD PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ Důležitým pdkladem pr vznik tét územní studie byla změna č. 7 ÚPSÚ Květnice a místní referendum bčanů z , kde se drtivu většinu vlících byvatel rzhdli na pstupu bce stanvit přísná pravidla plšnéh a prstrvéh uspřádání území, které byly vyvlány snahu realizaci záměrů spl. Fadesa a Gardens. Pdmínky z místníh referenda pr výstavbu bytných dmů na území bce Květnice: Maximální výška staveb v hřebeni: 12m Sedlvá neb (pl)valbvá střecha s minimálním sklnem 30, střešní krytina tašky Maximální pčet nadzemních pdlaží: dvě nadzemní pdlaží Minimální velikst parcely pr rdinný dům: 450m 2 Minimální velikst parcely pr dvjdům: 450m 2 pr dům Minimální velikst parcely pr řadvý dům: 150m 2, minimální šířka průčelí 6m Keficient zastavitelné plchy: 0,3 Keficient zeleně: 0,55 Keficient pdlažních plch: 0,6

6 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Tyt pdmínky byly vstupními údaji pr stanvené pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání zastavěnéh území bce uvedené v kapitle E. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBCE V krátké histrii samstatnsti bce (d rku 1990 dtržením d Sibřiny) dkázali na začátku tht stletí pstupně develpeři ve splupráci s becním zastupitelstvem a stavebním úřadem v Úvalech změnit ráz venkvskéh sídlení bce na příměstské periferní sídl s jasným prvkem nekncepční suburbanizace, dnes s dhadvým pčtem žijících cca byvatel (k hlášen 1307 byvatel), pr které nejsu zajištěny některé ptřeby spjené především s veřejnu infrastrukturu (kvalita veřejných prstranství, základní bčanská vybavenst, kapacita technické infrastruktury ad.). Vybrané statistické údaje za bec Tab. 1 Základní charakteristika území (zdrj ČSÚ) OBEC KVĚTNICE Údaj Kód bce Druhy pzemků [1] Celkvá výměra pzemku (ha) 284 [3] Orná půda (ha) 218 [3] Chmelnice (ha) - [3] Vinice (ha) - [3] Zahrady (ha) 10 [3] Ovcné sady (ha) - [3] Trvalé trávní prsty (ha) 15 [3] Zemědělská půda (ha) 243 [3] Lesní půda (ha) 2 [3] Vdní plchy (ha) 7 [3] Zastavěné plchy (ha) 10 [3] Ostatní plchy (ha) 22 [3] Hspdářská činnst Pčet pdnikatelských subjektů celkem 302 [3] pdle převažující činnsti Zemědělství, lesnictví, ryblv 7 [4] Průmysl 25 [4] Stavebnictví 22 [4] Dprava a spje 5 [4] Obchd, prdej a pravy 62 [4] mtrvých vzidel a sptřebníh zbží a phstinství Ostatní bchdní služby 84 [4] Veřejná správa, brana, pvinné 1 [4] sciální pjištění Šklství a zdravtnictví 10 [4] Ostatní veřejné, sciální a sbní služby 41 [4]

7 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září pdle právní frmy Státní rganizace - [3] Akcivé splečnsti - [3] Obchdní splečnsti 24 [3] Družstevní rganizace 1 [3] Finanční pdniky - [3] Živnstníci 242 [3] Samstatně hspdařící rlníci - [3] Svbdná pvlání 8 [3] Zemědělští pdnikatelé - [3] Ostatní právní frmy 27 [3] Kultura Veřejná knihvna vč. pbček. Stálá kina. Multikin. Divadl. Muzeum (včetně pbček a samstatných památníků). Galerie (vč. pbček a výstavních síní). Kulturní zařízení statní. Středisk pr vlný čas dětí a mládeže. Zlgická zahrada. Sakrální stavba. Hřbitv. Krematrium. Smuteční síň. Lázně Lázeňské léčebny - [3] Obecná charakteristika Katastrální plcha (ha) 284 [4] Pčet katastrů 1 [3] Pčet územně technických jedntek 1 [3] Pčet částí bce 1 [3] Obyvatelstv Živě narzení celkem 31 [5] muži 15 [5] ženy 16 [5] Zemřelí celkem 7 [5] muži 1 [6] ženy - [6] Přirzený přírůstek celkem 24 [5] muži 12 [5] ženy 12 [5] Přistěhvalí celkem 157 [5] muži 81 [5] ženy 76 [5] Vystěhvalí celkem 56 [5] muži 25 [5] ženy 31 [5] Sald migrace celkem 101 [5] muži 56 [5] ženy 45 [5] Přírůstek/úbytek celkem 125 [5] muži 68 [5]

8 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Šklství [2] Sciální blast Sprt Zdravtnictví ženy 57 [5] Pčet bydlících byvatel k [3] muži 636 [3] ženy 671 [3] Pčet byvatel ve věku 0-14 let celkem 351 [3] muži 171 [3] ženy 180 [3] Pčet byvatel ve věku let celkem 894 [3] muži 435 [3] ženy 459 [3] Pčet byvatel ve věku 65 a více let celkem 62 [3] muži 30 [3] ženy 32 [3] Mateřská škla - Základní škla - nižší stupeň (1-5. rčník) - Základní škla - vyšší stupeň (1.-9. rčník) - Střední škly bry gymnázií - bry středních dbrných škl a - praktických škl bry středních dbrných učilišť a dbrných učilišť - bry nástavbvéh studia - Základní umělecká škla - Knzervatře - Jazykvá škla - Vyšší dbrná škla - Vyská škla-pčet. Pčet sciálních služeb celkem - [4] z th Dmvy pr seniry - [4] Dmvy pr sby se zdravtním - [4] pstižením Azylvé dmy - [4] Chráněné bydlení - [4] Denní stacináře - [4] Nízkprahvá zařízení pr děti a - [4] mládež Sciální pradny - [4] Dmy s pečvatelsku službu - [4] Kupaliště a bazény. - z th kryté bazény. Hřiště (s prvzvatelem neb správcem) 1 [7] SK VIKTORIA SIBŘINA! Tělcvičny (vč. šklních). Stadiny tevřené. Stadiny kryté. Zimní stadiny kryté i tevřené. Ostatní zařízení pr tělvýchvu (s prvzvatelem neb 1 [7] správcem) Sdružená ambulantní zařízení - [4] Detašvané pracviště sdruženéh ambulantníh zařízení - [4]

9 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Ambulantní zařízení - [4] Detašvané pracviště ambulantníh zařízení - [4] Nemcnice - [4] Detašvané pracviště nemcnice - [4] Odbrné léčebné ústavy (mim léčeben dluhdbě - [4] nemcných) Léčebna pr dluhdbě nemcné - [4] Ostatní lůžkvá zařízení - [4] Detašvané pracviště statníh lůžkvéh zařízení - [4] Samstatná rdinace praktickéh lékaře pr dspělé - [4] Detašvané pracviště samstatné rdinace praktickéh - [4] lékaře pr dspělé Samstatná rdinace praktickéh lékaře pr děti a drst - [4] Detašvané pracviště samstatné rdinace praktickéh - [4] lékaře pr děti a drst Samstatná rdinace praktickéh lékaře - stmatlga - [4] Detašvané pracviště samstatné rdinace praktickéh - [4] lékaře - stmatlga Samstatná rdinace praktickéh lékaře - gyneklga - [4] Detašvané pracviště samstatné rdinace praktickéh - [4] lékaře - gyneklga Samstatná rdinace lékaře specialisty - [4] Detašvané pracviště samstatné rdinace lékaře - [4] specialisty Ostatní samstatná zařízení - [4] Detašvané pracviště statníh samstatnéh zařízení - [4] Zařízení lékárenské péče - [4] Detašvané pracviště zařízení lékárenské péče - [4] Jesle - [4] Další dětská zařízení - [4] Středisk záchranné služby a rychlá zdravtnická pmc - [4] Detašvané pracviště střediska záchranné služby a rychlé - [4] zdravtnické pmci Okresní zdravtní ústav - [4] Transfusní stanice - [4] Pznámky: [1] zdrj ČÚZK ; [2] šklní rk 2010/2011; [3] bdbí: ; [4] bdbí: ; [5] bdbí: rk 2011; [6] bdbí: rk 2010; [7] bdbí: PROBLÉMY A ZÁVADY V ÚZEMÍ Nedstatečná veřejná infrastruktura (pddimenzvané místní kmunikace ve špatném či havarijním stavu, neudržvané, bez chdníků, chybí finální pvrchy, veřejné světlení, prblémy s tlakvými pměry vdvdní sítě aj.); Nedstačující základní bčanská vybavenst (schází škla, šklka, bchdy, služby, zdravtní zařízení, sprtviště, chybí centrální prstr setkávání náměstí); bec nevlastní dpvídající pzemky pr realizaci základní bčanské vybavensti;

10 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Nejedntná architektnická a urbanistická kncepce zástavby, hetergenní zastřešení (pultvé, valbvé, plvalbvé, jehlanvé, sedlvé střechy), hetergenní zástavba (neddržvání stavební čáry, rzdílné výškvé pjetí zástavby bungalvy, jednpatrvé s pdkrvím, dvupatrvé s pdkrvím, řadvé dmy i dmy připmínající menší bytvé dmy), hetergenní plcení (mnhdy bariérvé, plty zamezující průhlednst na pzemky typicku pr venkvský prstr); Velká hustta zastavěnsti, malé přilehlé pzemky a nedstačující dstupvé vzdálensti v kntrastu s malu zastavěnstí. Příklady kntrastu zastavěné plchy zvlených zástupců z jedntlivých zón Keficient zastavěné plchy: 0,31 a 0,044 Namátku zjištěné další keficienty zastavěné plchy: 0,36; 0,087; 0,25; 0,044; 0,43; 0, 21; 0,33 a 0,086. Úrveň architektnických návrhů je velmi slabá, převaha katalgvých dmů bez jedntnéh záměru, změť barevnsti, tvarů, stylů a velikstí bjektů; Neprstupnst území (časté jsu slepé ulice či bratiště, schází průchdnst p bvdu místníh rybníka); Stále se snižující pdíl zeleně.

11 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září B) Širší vztahy vazba na strukturu susedních bcí a na krajinu Rzvj Květnice výrazně vlivnil susední bce (hl. m. Praha, Sibřina, Sluštice a Dbrčvice), ale především bec Sibřinu. Expanzí rzvjvých plch a jejím zastavvání dšl ke srůstu zastavěnéh území a ztrátě identity jak Sibřiny, tak samtné bce Květnice. Samtná lkace bce na rzhraní hl. m. Prahy a Středčeskéh kraje předurčila Květnici pstavení periferníh satelitníh sídla s eknmicku a sciální vazbu na hlavní měst. Tat vazba bude psílena plánvanu realizací přelžky silnice I/12 tak, jak je zachycen ve vydaných Zásadách územníh rzvje Středčeskéh kraje (dále ZÚR SK ) ze dne Obr. 2: Výřez z výkresu I/2 - Plchy a kridry nadmístníh významu (ZÚR SK) Navrhvaný kridr silnice I/12 připjí bec nvu mimúrvňvu křižvatku na silnici III/01212, která zkvalitní a zrychlí dpravní spjení s Prahu a celu její aglmerací VPS D021. Z hlediska širších vztahů je dále velmi důležitým prvkem v území vymezený nadreginální bikridr K 66 Vděradské bučiny Vidrhlec, který zajišťuje

12 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září eklgicku stabilitu v území a přirzenu prstupnst krajiny pr flru a faunu pdél tku Výmla VPO K66. Obr. 3: Výřez z výkresu II/1 - Krdinační výkres (ZÚR SK) Úkly vyplývající ze ZÚR SK, budu definvány v zadání územníh plánu bce viz kap. H a následně musí být naplněny v nvém územním plánu bce. T samé se týká zhlednění úklů vyplývajících z Plitiky územníh rzvje ČR, které specifikují především becné teze k naplnění cílů a úklů územníh plánvání v ČR. V nepslední řadě musí být v územním plánu řešeny tázky a prblémy definvány v územně analytických pdkladech Středčeskéh kraje a ORP Brandýs nad Labem Stará Bleslav, které se každé 2 rky aktualizují.

13 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září C) Limity využití území V řešeném území a v jeh těsném susedství se nachází především tyt limity využití území: Dpravní infrastruktura - chranné pásm silnice III. třídy 15 m; Technická infrastruktura - chranná pásma vdvdů a kanalizací; - chranná a bezpečnstní pásma energetických a kmunikačních zařízení; Ochrana přírdy a krajiny (ze zákna č.114/1992 Sb.) - prvky územníh systému eklgické stability; - významné krajinné prvky; - lkální bikridr; - nadreginální bikridr; - lkální bicentrum; Ochrana živtní prstředí - půdní fnd (ZPF, PUPFL); - vdní tky a plchy; Ochrana kulturních hdnt - chrana archelgických nalezišť; - chrana kulturních památek ad. Uvedené becné limity, které mají za úkl především chránit přírdní, kulturní a civilizační hdnty v území, mají knkrétní pdbu především v následujících jevech v území: Kulturní památka - Zřícenina hradu Květnice rejstříkvé čísl ÚSKP 35430/ Tat kulturní památka je situvána d histrickéh jádra bce na vyvýšeniny skalníh výchzu rientvanéh ve směru výchd západ. Z bývaléh hradu jsu dchvány pměrně rzsáhlé části půvdníh gtickéh zdiva, které jsu ve výchdní části stržny. Krmě zděných knstrukcí jsu zachvány i terénní relikty suvisející s hradem. Hrad byl p dluh dbu bestavván drbnými dmky využívající nepchybně i půvdní zdící středvěký materiál. Tat půvdní drbná citlivá zástavba byla v psledních desetiletích mdernizvána, čast velmi necitlivým způsbem bez hledu na kulturní hdnty hradu a jeh klí. I přes tyt

14 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září úpravy je hradní vyvýšenina s těsným klím výraznu krajinnu hdntu a dminantu, kteru je nutn chránit. Vdní plchy a tky. Sučástí středvěké frtifikace hradu byl i dchvaný rybník s hrází (místpisně Mlýnský rybník) severně d vyvýšeniny. Tent prstr splu s jeh klím je nezbytné chránit nejen jak svědka histricky hdntné kulturní krajiny, ale i s hlednem na chranu vd, přírdy (LBC), krajiny (VKP) a na jeh urbanisticku funkci v centru bce jak veřejnéh prstru s vyským rekreačním ptenciálem pr byvatele a návštěvníky bce. Důležitými recipienty v území jsu vdní tky Výmla a Sibřinský ptk. Především však Výmla hraje velmi důležitu rli v bci i jak krajintvrný prvek, prvek eklgické stability území a bariéra prti ttálnímu zastavění území bce. D) Urbanistické řešení Urbanistická kncepce zastavěnéh území je již definvána vymezenými veřejnými prstry (silnicemi, místními kmunikacemi, veřejnými parky s vdními plchami, drbnými tky apd.) a parcelací sučasných stavebních pzemků v intravilánu (k ) a v sučasné dbě vymezvaném zastavěném území. Územní studie nenavrhuje přesné direktivní umisťvání jedntlivých staveb v prlukách, v přestavbvých územích a v ptencinálně zastavitelných plchách, ale puze pdmínkami plšnéh a prstrvéh upřádání území chrání a rzvíjí sučasné hdnty v území, vytváří pdmínky pr zajištění základních ptřeb pr byvatele bce (především s hledem na základní veřejné a kmerční služby, krátkdbu rekreaci a prstupnst území) a nabízí řešení hlavních prblémů a střetů v území. Z hlediska chrany stávající urbanistické struktury bce je nutn přísně chránit nejdůležitější urbanistické hdnty v území (viz prblémvý výkres), kterými jsu: - zřícenina hradu Květnice a jeh klí; - rybník s hrází vč. vdníh tku Výmla; - veřejný park nad rybníkem; - bývalý areál statku západně d rybníka; - nezastavěné území jižně d statku na pzemcích parc. č. 562/2,3; - půvdní histrické jádr bce před r

15 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září Obr. 4: Mapa stabilníh katastru II. Vjenské mapvání ( Urbanistická kncepce je v územní studii vyjádřena pmcí plch s rzdílným způsbem využití dle metdiky MINIS. Plchy bydlení v rdinných dmech příměstské (BI); Plchy bydlení v rdinných dmech venkvské (BV); Občanské vybavení veřejná infrastruktura (OV); Občanské vybavení kmerční zařízení malá a střední (OM); Občanské vybavení tělvýchvná a sprtvní zařízení (OS); Veřejná prstranství (PV); Smíšené bytné kmerční (SK); Technická infrastruktura inženýrské sítě (TI); Zeleň na veřejných prstranstvích (ZV); Zeleň sukrmá a vyhrazená (ZS); Zeleň přírdníh charakteru (ZP); Plchy vdní a vdhspdářské (W).

16 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září E) Zásady funkční a prstrvé regulace Funkční regulace zástavby D dby vydání územníh plánu bce Květnice se v tét územní studii stanvuje funkční regulace území prstřednictvím vymezení plch s rzdílným způsbem využití, a t s respektem k půvdnímu územnímu plánu vč. jeh změn 1-7 platnéh d , s hledem na chranu hdnt v území a na ptřeby sučasných byvatel Květnice - dle metdiky MINIS (viz. Výkres kncepce plšné a prstrvé regulace). PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ BI Plchy bydlení v rdinných dmech příměstské Hlavní využití: plchy rdinných dmů s příměsí nerušících bslužných funkcí místníh významu BV Plchy bydlení v rdinných dmech venkvské Hlavní využití: plchy rdinných dmů s chvatelským a pěstitelským zázemím pr samzásbení s příměsí nerušících bslužných funkcí místníh významu OV Občanské vybavení veřejná infrastruktura Hlavní využití: plchy převážně nekmerční bčanské vybavensti - služící například pr vzdělávání a výchvu, sciální služby a péči rdiny, zdravtní služby, kulturu, veřejnu správu, chranu byvatelstva OM Občanské vybavení kmerční zařízení malá a střední Hlavní využití: plchy převážně kmerční bčanské vybavensti - služící například pr administrativu, bchdní prdej, ubytvání, stravvání, služby; vliv činnstí na těcht plchách a vyvlaná dpravní bsluha nenarušuje susední plchy nad přípustné nrmy pr bytné zóny OS - Občanské vybavení tělvýchvná a sprtvní zařízení Hlavní využití: plchy pr tělvýchvu a sprt PV Veřejná prstranství Hlavní využití: plchy, které mají bvykle významnu prstrtvrnu a kmunikační funkci a je třeba samstatně je vymezit; mhu zahrnvat i plchy veřejné zeleně

17 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září SK Smíšené bytné kmerční Hlavní využití: plchy smíšené bytné pr kmerční bslužnu sféru (malbchd, služby, administrativa) a nerušící výrbní činnsti s mžnu příměsí bydlení, včetně přechdnéh ubytvání TI Technická infrastruktura inženýrské sítě Hlavní využití: plchy areálů technické infrastruktury, zařízení na vdvdech a kanalizacích (např. úpravny vdy, vdjemy, ČOV), na energetických sítích (např. regulační stanice, rzvdny vyskéh napětí, malé vdní elektrárny, plchy větrných elektráren), telekmunikační zařízení a další plchy technické infrastruktury, které nelze zahrnut d jiných plch s rzdílným způsbem využití ZV Zeleň na veřejných prstranstvích Hlavní využití: významné plchy zeleně v sídlech většinu parkvě upravené a veřejně přístupné, jedná se plchy parků apd., které nemhu být sučástí jiných typů plch ZS Zeleň sukrmá a vyhrazená Hlavní využití: plchy většinu sukrmé zeleně v sídlech, bvykle plcené, zejména zahrad, které v daném případě nemhu být sučástí jiných typů plch, např. bydlení ZP Zeleň přírdníh charakteru Hlavní využití: plchy zeleně v sídlech udržvané v přírdě blízkém stavu lze využít například pr průchd územníh systému eklgické stability zastavěným územím W Plchy vdní a vdhspdářské Hlavní využití: Plchy vdní a vdhspdářské se vymezují za účelem zajištění pdmínek pr nakládání s vdami, chranu před jejich škdlivými účinky a suchem, regulaci vdníh režimu území a plnění dalších účelů stanvených právními předpisy upravujícími prblematiku na úseku vd a chrany přírdy a krajiny. Regulační čáry pr umístění a prstrvé uspřádání staveb rdinných dmů BI, BV a SK plcha stavebníh pzemku Minimální velikst pzemku pr umístění rdinnéh izlvanéh neb plviny dvjdmu se stanvuje na 450 m 2 ; hranice zástavby vychází u susedních parcel pr rdinné dmy z Vyhlášky č. 501/2006 Sb., 25 minimálních vzdálenstech mezi stavbami a minimálních vzdálenstech

18 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září stavby d hranice pzemku. Je stanvena jak vzdálenst 3,5 m d hranice parcely. V případě, že na susední parcele je již budva umístěna, lze stavbu umístit blíže k hranici pzemku v suladu s vyhlášku č. 501/2006 Sb., 25; ve vztahu k uličnímu prstru je stanvena v 6 m vzdálensti d uliční hranice pzemku z důvdů umžnění zaparkvání vzidla na vlastním pzemku; vymezuje hranici umístění stavby dmu a garáže ve vztahu k hranici stavebníh pzemku; stavba může být umístěna kdekliv v plše hranice zástavby, avšak nesmí být překrčena směrem vně žádnu částí stavby dmu či garáže včetně jejích sučástí nadzemních a pdzemních, balkónů, arkýřů, říms, přesahů střech, apd. s výjimku zastřešení dstavnéh stání, kde: - umístění je mžné puze směrem k hranici pzemku, která navazuje na uliční prstr a kde je regulačním plánem umžněn vjezd na pzemek, zde může přístřešek dsahvat až k hranici pzemku; - směrem k susednímu pzemku může přístřešek dsahvat max. d vzdálensti 2,0 m d hranice pzemku; výstavba dplňkvých staveb dle Vyhlášky. č. 501/2006 Sb., 21 je přípustná na celé plše pzemku za těcht pdmínek: - vzdálenst dplňkvé stavby d hranice pzemku, která navazuje na uliční prstr a musí být min. shdná se vzdálenstí hranice zástavby d hranice uličníh prstru; - umístění musí být v suladu s vyhlášku č. 501/2006 Sb., 25; uliční frnta není stanvena; směrem k susednímu pzemku může přístřešek dsahvat max. d vzdálensti 2,0 m d hranice pzemku; případné překrčení čáry knstrukcí balkónů, arkýřů, říms, přesahů střech apd. je pdmíněn schválením zastupitelstvem bce neb jím pvěřenu sbu; mžné umístění vjezdu na pzemek není stanven vzhledem ke skutečnsti, že vjezdy na pzemek jsu čast stavebně určeny v knstrukci chdníků. Zásady architektnickéh a hmtvéh řešení staveb (z důvdů přehlednsti jsu zásady přadvě číslvány) Hlavní budva hlavní hmtvé a architektnické zásady 1/ architektnické a hmtvé řešení navrhvaných bjektů musí kntextuálně navazvat na stávající zástavbu a nesmí narušit charakter, měřítk a braz bce zejména dálkvé phledy na bec a phled na dminantní prvky;

19 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září / stavby musí být řešeny střídmě, je nutné se vyvarvat prvků typických pr sučasnu výstavbu nazývanu pdnikatelské bark jak jsu např. stylvá nejedntnst, příliš slžité a členité tvarvání bjemu dmu, histrizující stavební prvky, nadbytečné nefunkční a dekrativní prvky a prvky pr zástavbu v lkalitě cizí jak jsu např. plygnální arkýře, trjúhelníkvé a tvarvě slžité vikýře, balustrády, věže, apd.; 3/ na každém pzemku určeném pr rdinné bydlení je přípustná výstavba puze jednh hlavníh bjektu - rdinnéh dmu; 4/ architektnické řešení dvjdmů musí být architektnicky jedntné v rámci splečnéh prjektu; 5/ celdřevěné stavby rubené neb stavby typu srub jsu nepřípustné, veškeré tvarvě a materiálvě atypické stavby budu pdléhat psuzení zastupitelstvem bce neb jím pvěřenu sbu; Pzemek - rzsah zpevněné plchy, zastavěná plcha 6/ celkvý rzsah zpevněných plch smí dsáhnut max. 35 %; 7/ zastavěná plcha jedné parcely bjektem pr bydlení smí být max. 25 %, a t včetně garáže, která je jeh sučástí. Regulativ platí jen pr izlvané rdinné dmy, u statních typů není určen; 8/ zastavěná plcha bjektu pr rdinné bydlení musí být min. 90 m 2 včetně garáže, která je jeh sučástí, v případě bjektů s garáží umístěnu dděleně d bjektu rdinnéh dmu se plcha garáže d min. pvlené zastavěné plchy 90 m 2 nezapčítává. Regulativ platí jen pr izlvané rdinné dmy, u dvjdmů není určen; Hlavní budva pdlažnst, rientace hřebene, zastřešení 9/ pdlažnst bjektů je pr individuální bytnu zástavbu stanvena v plchách bydlení pr rdinné dmy (BI, BV) max. na 1 nadzemní pdlaží a pdkrví; 10/ pdlažnst bjektů je pr smíšenu bytnu zástavbu kmerční stanvena max. na 2 nadzemní pdlaží a 1 ustupené pdlaží neb pdkrví, u těcht plch zdůrazňujeme další ustanvení v bdě 17;

20 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září / rientace hřebene u šikmých střech je dpručena v suladu se zásadami umístění zařízení pr výrbu energie z bnvitelných zdrjů becně jak západvýchdní, aby alespň jedna střešní rvina měla přibližně jižní rientaci; 12/ pdkrvím se rzumí prstr vymezený knstrukcí krvu a svislu knstrukcí max. výšce 2,1m. Za pdkrví se zárveň pvažuje prstr zastřešený pultvu střechu, kdy svislé bvdvé knstrukce jsu zděné a pultvá střecha je tvřena knstrukcí krvu (šikmé krkve ulžené na pzednicích). Výška nižší svislé zděné bvdvé knstrukce je max. 2,1 m nad úrvní pdlahy; 13/ bjekty lze zastřešit střechu sedlvu, valbvu neb plvalbvu sklnu min 30, atypické řešení pdléhá psuzení zastupitelstvem bce neb jím pvěřenu sbu. 14/ není pvlena stanvá a mansardvá střecha, a t jednak z důvdu, že uvedené typy střech neumžňují racinální umístění zařízení pr výrbu energie z bnvitelných zdrjů a za druhé pr zamezení tvarvé rzbujelsti výstavby; 15/ vikýře se dpručuje neaplikvat, přípustné jsu puze jak tvarvě jednduché a v minimálním pčtu, řešení pdléhá psuzení zastupitelstvem bce neb jím pvěřenu sbu; regulativ je zdůvdněn neznemžněním lgickéh umístění zařízení na střešní knstrukci pr výrbu energie z bnvitelných zdrjů; 16/ maximální pvlená výška bjektů pr rdinné dmy s pdlažnstí 1 pdlaží a 1 pdkrví či ustupené pdlaží platí: - v případě zastřešení šikmu střechu (stavba s bytným pdkrvím) smí být výška hřebenu stavby max. 9 m d nejnižší úrvně upravenéh terénu, případná zařízení pr získávání slární energie umísťvaná na střeše bjektu nesmí tut výšku převyšvat; - výjimku lze připustit u extrémně svažitých pzemků a řešení zde pdléhá psuzení zastupitelstvem bce neb jím pvěřenu sbu; 17/ max. pvlená výška bjektů pr plchy smíšené bytné kmerční (SK) s pdlažnstí 2 pdlaží a 1 pdkrví či ustupené pdlaží platí: - převýšení budv nad úrveň klní zástavby je eliminván skutečnstí, že úrveň 1. nadzemníh pdlaží je významně níže prti přilehlému uličnímu prstru, ze kteréh je přístup d dmu. Z tét skutečnsti vyplývá, že zástavba nebude prti zástavbě s pdlažnstí 1 pdlaží a 1 pdkrví či ustupené pdlaží převýšena (cž je ušetřen v dalších dvu bdech); - v případě zastřešení šikmu střechu (stavba s bytným pdkrvím) smí být výška hřebenu stavby max. 12 m d nejnižší úrvně upravenéh terénu u fasády přivrácené k uličnímu prstru, ze kteréh je vjezd na

21 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září pzemek dmu, případná zařízení pr získávání slární energie umísťvaná na střeše bjektu nesmí tut výšku převyšvat; - v případě výjimečnéh zastřešení plchu střechu smí být výška atiky stavby max. 11 m d nejnižší úrvně upravenéh terénu u fasády přivrácené k uličnímu prstru, ze kteréh je vjezd na pzemek dmu, případná zařízení pr získávání slární energie umísťvaná na střeše bjektu smí max. výšku atiky převyšvat max. 1 m. Hlavní budva pdzemní pdlaží 18/ stavby dmů pr bydlení mhu být pdsklepené i nepdsklepené (částečně neb úplně) s přihlédnutím k uspřádání terénu a k hydrgelgickým pměrům na pzemku; 19/ stavby rdinných dmů mhu mít maximálně 1 pdzemní pdlaží; Garáže a přístřešky pr parkvání 20/ u zástavby rdinnými dmy budu garáže sučástí bjemu stavby rdinnéh dmu neb budu situvány na vlastním pzemku, jejich umístění musí být v suladu s vyhlášku č. 501/2006 Sb., 25; 21/ zastřešení samstatně stjících garáží je mžné puze plchu střechu neb střechu pultvu max. sklnu 15 a max. výšku atiky neb hřebene střechy 3,5 m nad průměrnu niveletu přilehléh terénu, střechy je mžné a dpručuje se řešit jak zeleněné, s extenzivní neb intenzivní zelení; 22/ zastřešení přístřešků pr dstavné stání je mžné plchu střechu neb střechu pultvu max. sklnu 15 neb frmu pergly, max. výška atiky neb hřebene střechy bude 3,5 m nad průměrnu niveletu přilehléh terénu, zastřešení nesmí plnit funkci terasy a nesmí zde být umístěn zábradlí; střechy je mžné a dpručuje se řešit jak zeleněné; 23/ zastavěná plcha přístřešku pr dstavné stání smí být max. 36 m 2 (stání pr dva sbní autmbily); 24/ přístřešky pr dstavná stání musí být navrženy jak tevřené, na slupech neb pilířích, max. šířce (větším rzměru) pilíře 1,0 m, mnžství pdpr (slupů, pilířů) musí být limitván tak, aby plcha pdpr nezaujímala více, než ¼ plchy každé jedntlivé stěny přístřešku;

22 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září / tlušťka střešní knstrukce zastřešení přístřešků pr parkvání smí být max. 0,6 m, d tlušťky se nezapčítávají nsné knstrukce typu příhradvéh vazníku apd. za předpkladu, že nebudu pláštěny; Samstatně stjící dplňkvé stavby 26/ lze umístit druhy staveb dle Vyhlášky. č. 501/2006 Sb., 21 dst. 6; 27/ prti legislativním ustanvením je zpřísněn mezení výšky těcht staveb na: - 3,5 m nad průměrnu niveletu přilehléh terénu; 28/ u dplňkvých staveb je mžné zastřešení puze plchu střechu neb střechu pultvu max. sklnu 15, střechy je mžné řešit jak zeleněné; výjimečně lze pužít střechu sedlvu d sklnu 30 na základě suhlasu bce; 29/ v řešeném území je zakázán chv velkých hspdářských zvířat (prasat, sktu, pštrsů). Chv drbných a dalších zvířat (např. drůbeže, králíků, šelem) v nepřiměřeném rzsahu negativně vlivňujícím hygienické, akustické a estetické pměry klí není přípustný a pr sbní ptřebu je mžný jen za pdmínek stanvených zvláštními předpisy; Terénní úpravy 30/ individuální úpravy na jedntlivých pzemcích je mžné prvádět puze v nezbytně nutném rzsahu a puze za předpkladu, že nevlivní pzemek suseda, výškvé rzdíly mezi susedními pzemky je nutn řešit svahváním, v netypických neb kmplikvaných případech, kdy tent pžadavek nelze ddržet je nutn řešení knzultvat s becním úřadem; 31/ směrem k hranici pzemku susedící s uličním prstrem je nutné případný svažitý terén vyspádvat tak, aby výška pdezdívky pltu, která zárveň vytváří pěrnu zeď, byla max. 0,4 m nad úrvní upravenéh terénu uličníh prstru, v netypických neb kmplikvaných případech, kdy tent pžadavek nelze ddržet je nutn řešení knzultvat s becním úřadem; 32/ terénní úpravy u hranice stavebních pzemků susedících s uličním prstrem by měly být pkud mžn stejné vždy pr celý blk pzemků, z důvdů sjedncení výšek pltů a jejich pdezdívek; Oplcení 33/ u zástavby rdinnými dmy musí být plcení směrem k veřejnému uličnímu prstru umístěn vždy v linii parcelní hranice (=uliční čáry);

23 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září / pdezdívka plcení z pevných stavebních materiálů (neprůhledná část) může mít výšku v rzmezí 0,4-0,6 m nad upraveným terénem veřejnéh prstru; 35/ výška plcení (včetně pdezdívky) je stanvena v rzmezí 1,4 až 1,9 m nad upraveným terénem veřejnéh prstru; 36/ plcení musí být krmě pilířů z pticky průhledných knstrukcí s mžnstí dplnění izlační zelení, plcení z pevných stavebních materiálů (zdiv, betn) je přípustné puze z max. 30% délky plcení na každé z jedntlivých stran parcely; 37/ dpručuje se zvážit vypracvání jedntnéh návrhu řešení plcení pr celé urbanisticky řešené lkality, čímž by dšl k navýšení kvality veřejných prstranství, resp. veřejných uličních prstr. F) Stanvení pdmínek a etap výstavby Územní studie stanvuje následující becné pdmínky pr další pstup výstavby v zastavěném území bce: 1. D dby vybudvání ČOV Květnice pr 6500 EO lze umisťvat nvé stavby puze v prlukách plch pr bydlení v rdinných dmech příměstské BI a venkvské BV. 2. Realizace přestavby bývaléh statku v plše smíšené bytné kmerční SK lze prvádět až p realizaci navýšení kapacity ČOV Květnice. Přestavba statku musí respektvat vymezené záplavvé území Výmly, blízkst kulturní památky zříceniny hradu s rybníkem, zachvat v půvdním bjemu bjekt č.p. 14 včetně všech půvdních architektnických prvků, chránit zdravu vzrstlu zeleň na pzemcích parc. č. 57/1, 57/3, 574/2, 695/4, 734/4, 734/5 a zachvat urbanisticku stpu dispzice statku. K věření splnění těcht bdů musí být předlžena urbanistická studie a dsuhlasena zastupitelstvem bce. 3. V statní plchách s rzdílným způsbem využití lze prvádět puze pravy a udržvací práce d dby vydání nvéh územníh plánu. G) Návrh řešení zeleně Územní studie vymezuje v řešeném území tyt plchy sídelní zeleně, které mají za cíl zajistit prstupnst územím, zvýšit rekreační a chrannu funkci zeleně:

24 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září ZV Zeleň na veřejných prstranstvích; ZS Zeleň sukrmá a vyhrazená; ZP Zeleň přírdníh charakteru. Pr chranu a rzvj sídelní zeleně stanvuje územní studie minimální keficient zeleně 0,55 pr jedntlivé pzemky neb uzavřené areály. V prstru parcel d hlubky 6 m d uliční hranice pzemku, smí být umístěna krasná zeleň s využitím strmvých frem zeleně. Pkud zde bude vysazena vcná dřevina, nesmí být ve frmě zákrsků či krdnů. V tmt prstru nesmí být umísťvány skleníky a prdukční záhny. V rzhledvých trjúhelnících křižvatek musí zeleň splnit pdmínku maximální výšky 90 cm. H) Dpručení pr zpracvání navazující územně plánvací, prjektvé a další dkumentace DOPORUČENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KVĚTNICE Územní studie navrhuje základní pdmínky uspřádání zastavěnéh území, které psluží pr zpracvání návrhu zadání územníh plánu Květnice, který bude zpracván v rzsahu Přílhy č. 6 Vyhlášky č.500/2006 Sb. a) pžadavky vyplývající z plitiky územníh rzvje, územně plánvací dkumentace vydané krajem, ppřípadě z dalších širších územních vztahů, b) pžadavky na řešení vyplývající z územně analytických pdkladů, c) pžadavky na rzvj území bce, d) pžadavky na plšné a prstrvé uspřádání území (urbanisticku kncepci a kncepci uspřádání krajiny), e) pžadavky na řešení veřejné infrastruktury, f) pžadavky na chranu a rzvj hdnt území, g) pžadavky na veřejně prspěšné stavby, veřejně prspěšná patření a asanace, h) další pžadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například pžadavky na chranu veřejnéh zdraví, civilní chrany, brany a bezpečnsti státu, chrany lžisek nerstných survin, gelgické stavby území, chrany před pvdněmi a jinými rizikvými přírdními jevy), i) pžadavky a pkyny pr řešení hlavních střetů zájmů a prblémů v území,

25 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září j) pžadavky na vymezení zastavitelných plch a plch přestavby s hledem na bnvu a rzvj sídelní struktury a plhu bce v rzvjvé blasti neb rzvjvé se, k) pžadavky na vymezení plch a kridrů, ve kterých bude ulžen prvěření změn jejich využití územní studií, l) pžadavky na vymezení plch a kridrů, pr které budu pdmínky pr rzhdvání změnách jejich využití stanveny regulačním plánem, m) pžadavky na vyhdncení vlivů územníh plánu na udržitelný rzvj území, pkud dtčený rgán ve svém stanvisku k návrhu zadání uplatnil pžadavek na zpracvání vyhdncení z hlediska vlivů na živtní prstředí neb pkud nevylučil významný vliv na evrpsky významnu lkalitu či ptačí blast, n) případný pžadavek na zpracvání knceptu, včetně pžadavků na zpracvání variant, ) pžadavky na uspřádání bsahu knceptu a návrhu územníh plánu a na uspřádání bsahu jejich důvdnění s hledem na charakter území a prblémy k řešení včetně měřítek výkresů a pčtu vyhtvení. DOPORUČENÍ PRO STAVEBNÍ ÚŘAD: Z důvdu neexistence platné územně plánvací dkumentace bce pžadvat ke každému záměru umístění rdinnéh dmu, nástavby a přístavby vyjádření bce Květnice a vyjádření Úřadu územníh plánvání v rzsahu metdiky MMR ČR z V případě dlišnéh názru prti vyjádření bce neb Úřadu územníh plánvání řádně ve svém správním rzhdnutí tent rzpr důvdnit, a t především ve vztahu ke všem hdntám území. Územní studie nedpručuje pvlvat přístavby k řadvým rdinným dmům.

26 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září I) Návrhy řešení střetů zájmů rzvje a chrany územních hdnt Územní studie navrhuje tat řešení hlavních identifikvaných střetů zájmů rzvje a chrany územních hdnt definvaných v kap. C) Limity využití území. 1. PŘESTAVBOVÁ PLOCHA BÝVALÉHO STATKU U RYBNÍKA Plcha bývaléh statku je značena v Prblémvém výkrese pd kódem 3 a vymezena jak plcha k přestavbě. V dbě zpracvání územní studie vlastnila dtčené pdvyužívané území (brwnfield) splečnst Fadesa Česk, s.r.. Tat splečnst představila v psledních letech něklik řešení přestavby tht území, která však nebyla slučitelná s představu zástupců bce. Území je hdntné nejen z histrickéh hlediska jak míst prvníh sídlení řešenéh území, ale především pr své umístění v centru bce, v cenné kulturní krajině tvřící zřícenina hradu Květnice, Mlýnský rybník a jeh klí, v těsné blízksti prvků chrany přírdy a krajiny (LBC, VKP). Na základě uvedených důvdů stanvuje územní studie pvinnst buducíh stavebníka zpracvat urbanisticku studii s řádným důvdněním navrhvanéh řešení ve vztahu ke kulturním, přírdním a civilizačním hdntám území a jejich chraně, vyhdntit ptřeby spjené s kapacitu veřejné infrastruktury (řešení dpravy, technické infrastruktury, kncepce bčanské vybavensti a řešení veřejnéh prstranství v minimální plše dle vyhlášky č.501/2006 Sb.) a vyhdntit dpady výstavby a následnéh prvzu celéh přestavbvéh území. 2. NEZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ U BÝVALÉHO STATKU - (pzemky parc. č. 562/2,3 k. ú. Květnice) Plcha v sučasné dbě nezastavěnéh území je značena v Prblémvém výkrese pd kódem 4 jak urbanistická hdnta a je v průběhu vymezvání zastavěnéh území zařazvána mezi nezastavitelné pzemky. V půvdním územním plánu byla plcha vymezena převážně jak sady a zahrady a výrazně menší část (na pzemku

27 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září /2) jak plcha pr všebecně smíšené území. Území je cenné pr svji plhu v těžišti zastavěnéh území, při kraji histrickéh jádra bce, dsud nezastavěné. V suladu s metdickým pkynem Ministerstva pr místní rzvj je tedy správné a nezbytné z hlediska chrany území ctít pzemek jak nezastavitelný a v plchách s rzdílným způsbem využití zařadit d zeleně na veřejném prstranství. Citace z Metdiky MMR ČR: Na území bce se dále případně vymezí nezastavitelné pzemky pdle 2 dst.1e) stavebníh zákna, pkud se v území vyskytují. Jedná se pzemky, u kterých má bec zájem na zachvání a chraně jejich sučasnéh způsbu využití (park, veřejná zeleň) a dále pzemky, jejichž využití bude definitivně rzhdnut v rámci územníh plánu a d dby jeh vydání je nutn je chránit před využitím nevhdným.

28 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září ÚZEMNÍ STUDIE K V Ě T N I C E FOTODOKUMENTACE

29 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září URBANISTICKÉ ZÁVADY A PROBLÉMY br. 1 bariérvé plcení, nezpevněné kmunikace a chdníky br. 2 kntrastní rzdíl zastavěnsti pzemku

30 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září br. 3 různrdá zástavba a zastřešení bjektů, v ppředí nezastavitelný pzemek br. 4 nevhdně zvlená architektura, nerespektující klní zástavbu

31 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září br. 5 nejedntný styl, nehdící se d kntextu zástavby br. 6 architektnické návrhy RD mezeny na katalgvé dmy, v ppředí nezastavitelný pzemek spl. Fadesa

32 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září br. 7 - městský charakter, chybí zeleň, minimální či nevyhvující dstupvé vzdálensti br. 8 kntrastní výška a hmta zástavby d bungalvu p 2 patra s pdkrvím

33 ÚZEMNÍ STUDIE KVĚTNICE září br. 9 nedknčené pvrchy kmunikací br. 10 prvtně řešena další výstavba RD na úkr řešení pdvyužívaných plch a bjektů veřejné vybavensti (zchátralý zemědělský statek)