Stanovení hodnoty vybraného podniku

Transkript

1 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN Ústav regionální a podnikové ekonomiky Stanovení hodnoty vybraného podniku Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc. Autor diplomové práce: Bc. Veronika Wutková BRNO 2009

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Stanovení hodnoty vybraného podniku vypracovala samostatně a použila jsem pouze těch pramenů, které jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji prof. Ing. Ivě Živělové, CSc., která je vedoucí mé diplomové práce, za odborné vedení, ochotu a poskytování cenných rad a připomínek při zpracování této diplomové práce. Zároveň bych chtěla poděkovat vedení oceňovaného podniku za vstřícnost a ochotu při poskytování informací a za odborné konzultace.

5 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá stanovením hodnoty podniku METRA BLANSKO, a.s. Ocenění je provedeno pro účely managementu podniku k datu Východiskem pro stanovení hodnoty jsou poskytnuté finanční výkazy podniku. Práce je členěna do dvou základních tematických okruhů. První část je věnována literárním pramenům, které se danou problematikou zabývají. Definuje základní pojmy, postup oceňování a přehled základních metod. Praktická část se zabývá aplikací získaných znalostí na vybraný podnik. V úvodu je uvedena charakteristika podniku, na kterou potom navazuje strategická analýza, finanční analýza a analýza generátorů hodnoty, které jsou důležitými podklady pro samotné ocenění. Hodnota podniku byla stanovena na základě výnosových metod, konkrétně metody DCF entity a metody EVA. Klíčová slova: hodnota podniku, diskontované cash flow (DCF), ekonomická přidaná hodnota (EVA). ABSTRACT The thesis deals with value setting of the company METRA BLANSKO, Inc. Business valuation is made for the purposes of the company management dated 31 December Financial statements of the company are the starting point for value determination. The work is divided into two main thematic areas. The first part is devoted to the literary sources which deal with the issue. It defines basic concepts, process measurement and an overview of basic methods. The practical part deals with the application of knowledge gained in the chosen enterprise. The introduction describes the enterprise characteristics, strategic analysis, financial analysis, and value generators analysis which are essential basis for the valuation itself. The company value was determined on the basis of yield methods, namely on the DCF and EVA method. Keywords: company value, discounted cash flow (DCF), economic value added (EVA).

6 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Metodika LITERÁRNÍ REŠERŠE Obecné zásady pro oceňování podniku Definice podniku Důvody pro ocenění podniku Hodnota podniku Hladiny hodnoty podniku Kategorie hodnoty Evropské oceňovací standardy Specifika trhu podniků Postup při oceňování podniku Přehled metod pro finanční ocenění podniku Sběr vstupních informací Strategická analýza Relevantní trh Analýza konkurenční síly Analýza finančního zdraví podniku Horizontální analýza Vertikální analýza Ukazatele rentability Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Ukazatele likvidity Modely predikce finanční tísně Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Analýza a prognóza generátorů hodnoty Tržby Provozní zisková marže Pracovní kapitál Náročnost na investice do dlouhodobého majetku Analýza ocenění pomocí generátorů hodnoty Ocenění na základě analýzy výnosů Metoda diskontovaných peněžních toků Metoda kapitalizovaných zisků Kombinované výnosové metody Metoda ekonomické přidané hodnoty VLASTNÍ PRÁCE Představení společnosti Základní údaje o společnosti Předmět podnikání a organizační struktura Historie společnosti METRA BLANSKO, a.s. a současnost Účel ocenění Kategorie hodnoty Strategická analýza odvětví... 49

7 Vymezení relevantního trhu Charakteristika odvětví Analýza hlavních konkurentů Analýza atraktivity trhu Analýza souhrnné konkurenční síly Prognóza vývoje trhu Analýza tržního podílu SWOT analýza Hodnocení perspektivnosti podniku Analýza finančního zdraví podniku Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele likvidity Ukazatele zadluženosti Ukazatele aktivity Ukazatele rentability Predikční modely Altmanův model (Z-skóre) Index důvěryhodnosti Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Analýza a prognóza generátorů hodnoty Tržby Zisková marže Investice do pracovního kapitálu Investice do dlouhodobého majetku, investic a odpisů Stanovení kalkulované úrokové míry Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty Ocenění podniku Ocenění metodou DCF entity První fáze metody DCF entity Pokračující fáze metody DCF entity Výpočet výsledné hodnoty Ocenění metodou EVA/MVA Výpočet EVA/MVA pro první fázi Pokračující hodnota EVA/MVA Výpočet výsledné hodnoty DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH...99

8 ÚVOD 8 1. ÚVOD Problematika oceňování podniku se v České republice objevila v souvislosti s transformací ekonomiky, a to především s transformací vlastnických vztahů. Tato disciplína byla v uplynulých desetiletích centrálně řízeného plánovaného hospodářství podporována pouze u určování cen nemovitostí administrativními postupy. V souvislosti s privatizací vznikla potřeba znát vedle účetní hodnoty aktiv podniku také hodnotu tržní. Tržní hodnota je důležitá jak pro investory, vlastníky, ale také pro investory věřitele (většinou banky). V současnosti, kdy proces transformace prakticky skončil, však aktuálnost oceňování podniku nijak neoslabuje, a to i přesto, že většina podniků již byla zprivatizována. V poslední době lze vysledovat tzv. třetí vlnu privatizace, která se vyznačuje růstem koncentrace podniků. Dochází k procesu koncentrace kapitálu, která probíhá formou slučování a splývání podniků. Firmy tak reagují na měnící se podmínky rostoucí konkurence, a proto i v České republice lze vysledovat proces globalizace. V důsledku některých vývojových tendencí ve světové ekonomice, které vyvolávají potřebu efektivního umístění kapitálu, je rovněž problematika oceňování podniku vysoce aktuální. Výrazná dynamika fúzí v Evropě byla odstartována především zavedením nové evropské měny Euro, zesílením konkurence na národní i mezinárodní úrovni, která je podporována také rychlým rozvojem informačních technologií, deregulací trhů a privatizací. Zatímco dříve bylo posláním podniku uspokojování potřeb národního hospodářství v oblasti, která byla firmě direktivně stanovena, dnes se základním úkolem podniku stalo zvyšování její tržní hodnoty. Ještě donedávna se podniková praxe setkávala pouze s potřebou ocenit maximálně některé složky majetku. Toto ocenění se však lišilo od ocenění podniku jako celku. Avšak v současnosti, kdy nabývají na významu koupě a prodeje různých podniků a pronikají k nám fenomény podnikových akvizic a fúzí, vzniká potřeba ocenit firmu jako celek. Oceňování podniku je disciplína, která stále nabývá na významu, a to zejména proto, že narůstá moc a vliv akcionářů na chod podniku. Účelem oceňování podniku je stanovení jeho hodnoty. Zabývá se podnikem jako zbožím, které je určeno ke směně. Vzhledem ke skutečnosti, že podnik nemá sám o so-

9 ÚVOD 9 bě žádnou objektivní nezávislou hodnotu, neexistuje jediné, obecně platné a univerzální ocenění. Můžeme očekávat, že současný vývoj naší ekonomiky charakteristický četnými majetkovými převody, slučováním a rozdělováním podniků i rostoucím počtem zanikajících podniků není jen nějaký mimořádný stav, který bychom mohli spojovat pouze s určitým přechodným obdobím ve vývoji naší společnosti, ale jedná se o trvalý jev charakteristický pro fungující světové ekonomiky.

10 CÍL PRÁCE A METODIKA CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1. Cíl práce Cílem diplomové práce je stanovit tržní hodnotu společnosti METRA BLANSKO, a.s. v souvislosti s hodnocením úspěšnosti tohoto podniku. Ocenění bude sloužit interním potřebám managementu a vlastníkům podniku jako podklad pro jejich další rozhodování. Hodnota podniku bude odhadnuta ke dni Ocenění akciové společnosti, jejíž akcie nejsou volně obchodovatelné na burze, by mělo být provedeno na základě porovnání s obdobnými podniky. Akcie vybrané oceňované společnosti sice volně obchodovatelné nejsou, avšak tato firma má tak obsáhlý předmět činnosti, že by nebylo objektivně možné takovéto porovnání provést. Pro stanovení hodnoty podniku budou proto použity metody výnosové, konkrétně metoda DCF entity a metoda EVA, které lze považovat za obecně platné. Jako vedlejší cíl práce, kterého by tato diplomová práce měla dosáhnout, je určení konkurenčního postavení podniku v rámci relevantního trhu, zhodnocení jeho finanční situace a formulace vhodných doporučení Metodika Diplomová práce je členěna na dvě základní části. První část, literární rešerše, obsahuje teoretické poznatky od různých autorů, kteří se problematikou oceňování zabývají. Druhá část potom zahrnuje vlastní práci, kde jsou tyto teoretické informace získané z literatury aplikovány do praxe na podnik METRA BLANSKO, a.s. Východiskem pro zpracování této diplomové práce je literární rešerše obsahující základní teoretické koncepce. Tyto nastíní základní pojmy, principy a metody, s nimiž se při oceňování každý znalec setká, a které jsou následně aplikovány ve vlastní práci. V úvodu jsou nastíněny základní pojmy nezbytné k pochopení daného tématu. Dále se literární přehled věnuje důvodům oceňování a postupem při oceňování, kde pro jasnou představu je uveden jeden z možných přístupů. V další části je pak uveden přehled všech metod, které lze použít pro stanovení hodnoty firmy. Významnými součástmi oceňování jsou strategická analýza a analýza finanční situace podniku, které jsou nezbytné ke komplexnímu pochopení vnějšího a vnitřního prostředí, ve kterém firma působí. Dokáží posoudit celkový stav podniku, jeho postavení na

11 CÍL PRÁCE A METODIKA 11 trhu a hlavně jeho schopnost dlouhodobě přežít a vytvářet hodnotu. Tyto analýzy jsou považovány za nezbytné bez ohledu na to, jaké metody ocenění jsou použity. V další kapitole se seznámíme se základními generátory hodnoty, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Východiskem pro jejich stanovení je strategická analýza. V poslední části literární rešerše je potom uvedena bližší charakteristika dvou metod ocenění (metoda diskontovaných peněžních toků a metoda EVA) následně využitých ve vlastní práci ke stanovení hodnoty vybraného podniku. V úvodu praktické části je uvedena stručná charakteristika oceňované společnosti se zaměřením na popis předmětu činnosti, stanovení účelu ocenění a kategorie hodnoty. Pro podnik METRA BLANSKO, a.s. je zvolena metoda tržního ocenění. Východiskem pro veškeré výpočty budou firemní účetní výkazy minulých let, tj. rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz peněžních toků a dále tržní informace získané z internetových zdrojů. Jedním z nejobtížnějších úkolů je vymezení relevantního trhu v rámci strategické analýzy, pro něž jsou použity jednak informace poskytnuté podnikem a rovněž veřejně dostupné informace, které byly konfrontovány s očekávaným vývojem ekonomiky v České republice. Ke stanovení relevantního trhu je třeba nasbírat a zpracovat velké množství informací. Využity jsou převážně data z internetových zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, České národní banky a Českého statistického úřadu. Při prognóze vývoje trhu na základě tržeb jsou využity získané poznatky z ekonometrie. Za pomoci programu Microsoft Excel jsou budoucí hodnoty tržeb stanoveny jako regresní závislost tržeb na vývoji hrubého domácího produktu a inflaci. Dále je analyzována celková atraktivita trhu a konkurenční pozice společnosti. Další kapitola se zabývá doplňkovou finanční analýzou, která hodnotí hospodaření podniku v letech a poukazuje na silné a slabší stránky provozu podniku. Ke zhodnocení celkové perspektivnosti podniku je použit model matice BCG, kde pozice společnosti je určena na základě provedené analýzy atraktivity a konkurenční síly. Pro samotné ocenění podniku jsou použity výnosové metody, jež se nejvíce přibližují pohledu majitelů podniku, pro které je ocenění prováděno. Kontrolní metodou pro DCF entity byla využita metoda EVA. U každé z těchto metod je hodnota podniku dána součtem 1. fáze a pokračující hodnoty, od kterých je následně odečten úročený cizí kapitál a přičten neprovozní majetek.

12 CÍL PRÁCE A METODIKA 12 Diskuze pojednává o vhodnosti některých metod oceňování a o problémech, se kterými se oceňovatel při ocenění pravděpodobně setká. Závěr diplomové práce je pak věnován shrnutí výsledků z jednotlivých částí a formulaci potenciálních doporučení.

13 LITERÁRNÍ REŠERŠE LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1. Obecné zásady pro oceňování podniku Definice podniku Pojem podnik definuje 5 Obchodního zákoníku jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají k tomuto účelu sloužit. [3] Řada autorů definuje podnik jako jedinečné, méně likvidní aktivum, pro které existují velmi málo účinné trhy. [12] Podnik lze chápat z různých hledisek: [11] - jako subjekt umožňující dodavatelům prodej surovin a materiálu a zákazníkům nákup zboží či služeb, - jako účelově sestavenou skupinu lidí, kteří na základě svých odborných zkušeností zabezpečují chod podniku, - jako účelově sestavenou konfiguraci strojů, zařízení a objektů, které vytvářejí podmínky pro chod firmy. Podnik je funkčním celkem, který je nadán schopností přinášet užitek, tedy generovat určitý výnos v současnosti i budoucnosti. [3] Existence podniku se neoddělitelně spojuje s transformací, tedy s přeměnou vstupů na výstupy a to takovým způsobem, aby hodnota výstupu byla vyšší než hodnota vstupu. [14] Důvody pro ocenění podniku Ocenění je službou, kterou zákazník objednává, protože mu přináší užitek. Tento užitek má různou povahu podle potřeb a cílů, kterým má ocenění sloužit. [12] Podnik oceňujeme proto, abychom získali představu o jeho hodnotě v peněžních jednotkách. [11] Oceňování vychází z různých podnětů: [2] - koupě a prodej podniku, - vklad podniku do nově zakládaného podniku,

14 LITERÁRNÍ REŠERŠE 14 - uvádění podniku na burzu, - poskytování úvěru, - rozhodování o možnostech sanace a likvidace, - hodnocení reálné bonity podniku, - náhrada za vyvlastění, - placení daní Hodnota podniku Hodnota podniku není nikdy totožná s cenou, jak je tomu u jiného zboží. Výsledná cena podniku závisí na celé řadě faktorů, například psychologických a časových nebo na osobních vztazích mezi kupujícím a prodávajícím či na obratnosti při cenovém vyjednávání. [3] Objektivní hodnota podniku tedy neexistuje. Podnik sice má řadu objektivních vlastností, jako například náklady či výnosy, problém je však v tom, že tyto nejsou určující pro hodnotu podniku. Hodnota podniku závisí na budoucím užitku, který lze očekávat z držení podniku. Je tedy dána očekávanými budoucími příjmy převedenými (diskontovanými) na jejich současnou hodnotu. [12] Při oceňování majetku podniku se lze setkat s těmito pojmy, které dokládají rozmanitost přístupů k majetku: [3] - pořizovací cena cena, za kterou byl majetek pořízen (historická cena), - tržní cena cena, za kterou již proběhla směna, - světová cena cena vyjadřující hodnotu daného zboží v peněžním ekvivalentu, - zjištěná cena cena stanovená dle určitého předpisu (administrativní cena), - reprodukční pořizovací cena vyjadřuje úroveň nákladů spojených s pořízením srovnatelného aktiva v daný okamžik pořízení bez odpočtu opotřebení, - obvyklá cena cena, za níž lze stejnou nebo podobnou majetkovou část v daný okamžik pořídit, - výchozí cena cena nové věci bez odpočtu opotřebení, - administrativní cena cena, která je zjištěna dle cenového předpisu Hladiny hodnoty podniku Podnik lze oceňovat na různých hladinách: [12]

15 LITERÁRNÍ REŠERŠE 15 - Hodnota brutto, což je hodnota podniku jako celku, tj. celé podnikatelské jednotky. Zahrnuje hodnotu pro vlastníky i pro věřitele. V Obchodním zákoníku je hodnota brutto definována v 6, odst. 1) a je zde označena jako obchodní majetek. - Hodnota netto, která představuje ocenění na úrovni vlastníků podniku. Jedná se v podstatě o ocenění vlastního kapitálu. Je upravena v Obchodním zákoníku v 6 odst. 3) jako čistý obchodní majetek a v 6, odst. 4), kde se vymezuje jako vlastní kapitál Kategorie hodnoty Při oceňování lze hledat odpověď na následující otázky [2]: - Jaké je tržní ocenění? Tj. kolik je ochoten zaplatit běžný zájemce? - Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího? - Jakou hodnotu lze považovat za nespornou? Z těchto hledisek vychází čtyři základní přístupy k oceňování podniku: [12] 1. Tržní hodnota. 2. Subjektivní hodnota. 3. Objektivizovaná hodnota. 4. Komplexní přístup (Kolínská škola). Tržní hodnota Podle mezinárodní organizace pro oceňování International Valuation Standards Commitee, která vypracovává mezinárodní standardy, je tržní hodnota odhadnutá částka, za kterou by se aktivum směňovalo k datu oceňování mezi koupěchtivým kupujícím a prodejechtivým prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, přičemž každá strana by jednala se znalostí věci, rozumně a bez nátlaku. [12] Základem pro stanovení tržní hodnoty je v podstatě modelování budoucí situace. Vzhledem k tomu, že tržní podmínky se neustále mění, tržní hodnota by se měla vztahovat ke konkrétnímu datu ocenění. [11]

16 LITERÁRNÍ REŠERŠE 16 Subjektivní hodnota Tento přístup se přiklání k názoru, že na hodnotu podniku je třeba se dívat jako na jev jedinečný. Hodnota podniku je dána očekávanými užitky z majetku pro konkrétního kupujícího nebo prodávajícího. Pro ocenění z tohoto pohledu se zavedl pojem subjektivní, neboli investiční hodnota, kterou lze definovat jako hodnotu majetku pro konkrétního investora pro stanovené investiční cíle. Pro tuto veličinu jsou charakteristické dva rysy: [12] 1. Budoucí peněžní toky jsou odhadovány na základě představ manažerů oceňovaného podniku. 2. Diskontní míra je stanovena na základě alternativních možností investovat, které má ten subjekt, z jehož hlediska se ocenění provádí. Objektivizovaná hodnota Objektivní přístup je založen na pohledu odhadců majetku. Objektivní hodnota by měla splňovat určité požadavky: [2] - z podniku by mělo být vybíráno jen tolik prostředků, aby byla udržena jeho podstata (substance), - ocenění je založeno na volném zisku, tj. té části zisku, kterou lze vybrat, aniž by byla ohrožena substance podniku, - z ocenění majetku je vyřazen všechen nepotřebný majetek, - při ocenění se vychází z podniku, jak stojí a běží v okamžiku ocenění, - metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná. Hodnota ovšem není objektivní vlastností podniku, proto objektivní hodnota podniku neexistuje. Odhadci proto začali používat pojem objektivizovaná hodnota. Lze ji definovat jako hodnotu, která splňuje výše uvedené požadavky a je postavena v co největší míře na všeobecně uznávaných faktech. Cílem je dosáhnout co největší reprodukovatelnosti ocenění. [12] Kolínská škola Kolínská škola se snaží o určitou syntézu předcházejících přístupů. Zastává ten názor, že ocenění nemá smysl modifikovat v závislosti na jednotlivých podnětech, ale na obecných funkcích, jež má ocenění pro uživatele jeho výsledků. [2] Kolínská škola rozeznává tyto základní druhy oceňování: [2]

17 LITERÁRNÍ REŠERŠE 17 a. Funkce poradenská, jejímž smyslem je poskytnout kupujícímu podklady a informace o maximální ceně, kterou je ochoten zaplatit kupující, a minimální ceně, kterou je ochoten prodávající přijmout. Tyto hraniční ceny vymezují prostor pro vlastní cenové jednání. b. Funkce rozhodčí, kde se jedná o výkon funkce nezávislého oceňovatele, který by měl odhadnout hraniční ceny a nalézt spravedlivou cenu v rámci odhadnutého rozpětí. c. Funkce argumentační, kdy oceňovatel sestavuje argumenty, které mají zlepšit pozici dané strany. d. Funkce komunikační, která zajišťuje komunikaci s veřejností. e. Funkce daňová, jejímž cílem je poskytnout podklady pro daňové účely Evropské oceňovací standardy Evropské oceňovací standardy (EVS) by se měly používat zejména proto, aby byla zajištěna shoda v oceňovacích zvyklostech na globální úrovni. Jejich účelem je mimo jiné: [17] - napomoci znalcům při ocenění, - zvýšit soulad zavedením jednotných definic tržní hodnoty a přístupu k oceňování, - vštípit znalecké veřejnosti přístup orientovaný na klienty, - vytvořit postupy, které vedou k jasnému určení, přesnému a jednoznačnému ověření hodnoty v souladu s národní a nadnárodní legislativou a oceňovacími a účetními standardy Specifika trhu podniků Vstup na trh je spojen s určitými představami o hodnotě zboží, které jsou však značně subjektivní. Různé skupiny jako majitelé, zaměstnanci, dodavatelé, konkurenti, ale i zákazníci mohou být přesvědčeny o určité hodnotě podniku, která se ale od reálné úrovně značně liší. [11] Typické znaky trhu s podniky mohou být následující: [11] - omezený počet nabízejících subjektů, - odlišnost podílů subjektů na celkové nabídce (někteří mají významný podíl, jiní zanedbatelný), - různorodost nabídky,

18 LITERÁRNÍ REŠERŠE 18 - nedělitelnost majetku podniku, - jedinečná povaha podniku, originálnost Postup při oceňování podniku Při oceňování podniku je nezbytné si nejdříve vyjasnit, v jaké funkci bude ocenění prováděno a jaká hodnota by měla být výsledkem ocenění. Nejprve je vhodné provést hodnocení podniku ze strategického hlediska, tj. zabývat se nefinančními stránkami podniku a jeho okolí, a teprve potom přistoupit k hodnocení podniku z hlediska finančního (provedení finanční analýzy, vlastní výpočet hodnoty podniku). [2] Pro kvalitní ocenění je tedy nezbytné mít nejen informace z podniku, ale také o prostředí, ve kterém podnik funguje. Jedná se o makroprostředí a o mikroprostředí, tedy odvětví, do kterého podnik patří. [3] Postup při oceňování podniku lze shrnout do devíti fází: [3] 1. Vymezení zadání práce, tedy specifikace cíle ocenění a definice zadání. 2. Vytvoření pracovního týmu, který je zpravidla složen z vedoucího týmu, zástupců poradenské firmy a zástupců podniku. 3. Plán práce, který spočívá v důsledném naplánování závazných termínů prací ve vazbě na cíl a termín řešení. 4. Sběr vnějších a vnitřních informací, tj. sběr dat o okolí podniku (makroprostředí, mikroprostředí), sběr dat o podniku (minulost, současnost, budoucnost). 5. Analýza dat, která spočívá v provedení finanční a strategické analýzy. 6. Výběr metod ve vazbě na cíl práce. 7. Analýza ocenění, kdy odhadce aplikuje zvolený metodický postup. 8. Syntéza výsledků. 9. Závěr, který spočívá ve vyjádření výsledného výroku o tržní hodnotě podniku k danému datu ocenění Přehled metod pro finanční ocenění podniku Současná práce oceňování podniku poskytuje znalcům a odhadcům široké spektrum metod, se kterými mohou pracovat. [3] Volba metody závisí na funkcích, které si ocenění klade. V zásadě existují tři okruhy oceňovacích metod: [2] - metody opírající se o předpokládané výnosy,

19 LITERÁRNÍ REŠERŠE 19 - metody založené na analýze aktuálních cen na trhu, - metody založené na ocenění vynaložených nákladů. Nejvhodnější je však použít všechny tři tyto metody a výsledné ocenění potom stanovit syntézou jejich výsledků. [12] Přehled základních metod pro oceňování podniku: [12] 1. Analýza výnosů (výnosové metody). a. Metoda diskontovaných peněžních toků. b. Metoda kapitalizovaných zisků. c. Kombinované výnosové metody. d. Metoda ekonomické přidané hodnoty. 2. Analýza tržní hodnoty (tržní metody). a. Ocenění na základě tržní kapitalizace. b. Ocenění na základě srovnatelných podniků. c. Ocenění na základě srovnatelných transakcí. d. Ocenění na základě podniků uváděných na burzu. 3. Analýza majetku (majetkové ocenění). a. Vlastní kapitál. b. Likvidační hodnota. c. Substanční hodnota na principu reprodukčních cen. d. Substanční hodnota na principu úspory nákladů. Jedním ze základních předpokladů správného ocenění je brát v úvahu především účel ocenění. Druhým aspektem, který ovlivní celkový výsledek, je potom druh informací, s kterým odhadce pracuje a do jaké míry je schopen tyto informace správně analyzovat. [3] 3.4. Sběr vstupních informací Před samotným oceňováním podniku je velmi účelné sesbírat potřebná data a rozčlenit je do následujících skupin: [12] 1. Základní data o podniku. 2. Ekonomická data. 3. Relevantní trh. 4. Konkurenční struktura relevantního trhu. 5. Odbyt a marketing.

20 LITERÁRNÍ REŠERŠE Výroba a dodavatelé. 7. Pracovníci Strategická analýza Cílem strategického ocenění podniku je zjistit, jaký je v podniku skryt vývojový potenciál. Budoucí postavení firmy závisí jak na jejím vnitřním potenciálu, tak na vnějším prostředí, které je určeno především potenciálem trhu a jeho vývojem a rovněž konkurenčním prostředím. [2] Tento vnější potenciál lze vyjádřit šancemi a riziky, které nabízí podnikatelské prostředí, v němž se analyzovaný podnik nachází. Vnitřní potenciál zase vyjadřuje, do jaké míry je podnik schopen využít své šance a čelit rizikům vnějšího prostředí. Jednou z nejdůležitějších součástí analýzy vnitřního potenciálu je analýza konkurence. [12] Strategické ocenění podniku by mělo obsahovat: [2] - oblast činnosti, tj. příslušný trh, - schopnosti podniku ve srovnání s konkurencí, - struktura nákladů, - dosavadní strategie, - podniková kultura. Strategická analýza by měla poskytnout odpovědi na to, jaké jsou perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska, jaký vývoj tržeb lze očekávat a jaká jsou rizika spojena s podnikem. [12] Výsledkem strategického posouzení by potom měl být kvalitativní rámec pro plánování jeho budoucího vývoje. Na základě této analýzy by mělo být zřejmé, jaké šance a rizika poskytuje trh, na kterém se firma pohybuje, jaké konkurenci bude vystavena a jaká je její konkurenční síla. [2] Při vypracovávání strategické analýzy se postupuje následovně: [12] - analýza a prognóza relevantního trhu, tj. analýza vnějšího potenciálu, - analýza konkurence a vnitřního potenciálu, - prognóza tržeb podniku.

21 LITERÁRNÍ REŠERŠE Relevantní trh Relevantní trh se volí tak, abychom získali základní data o daném trhu a byli schopni posoudit jeho atraktivitu a následně zpracovat prognózu vývoje tohoto trhu. [12] Nejprve je třeba zjistit základní data o trhu, které tvoří: [12] - Odhad velikosti relevantního trhu, který je vyjádřen v hmotných a hodnotových jednotkách. Velikost trhu by měla být odhadována na základě velikosti poptávky, tzn. celkového prodeje a spotřeby. - Vývoj trhu v čase, pro jehož vyjádření je vhodná časová řada alespoň za posledních 5 let. Dosavadní tempo rozvoje trhu je východiskem pro odhad budoucích temp. - Případná segmentace trhu. Analýza atraktivity Po vymezení relevantního trhu se přistupuje k podrobnějšímu hodnocení daného trhu, například analýze atraktivity trhu. V rámci této analýzy je třeba vymezit hlavní faktory, jenž jsou důležité z hlediska poptávky a možností prodeje. Jedná se například o následující kritéria: [12] - růst trhu, - velikost trhu, - intenzita přímé konkurence, - průměrná rentabilita, substituce, bariéry vstupu, - citlivost trhu na konjunkturu, - struktura zákazníků apod. Prognóza vývoje trhu Na analýzu atraktivity potom navazuje prognóza vývoje trhu, při jejímž sestavení je třeba přizpůsobit postup typu ocenění. U subjektivního ocenění bude prognóza vycházet z individuálního názoru oceňovatele, u objektivizovaného ocenění ze současného stavu a u tržního potom z názorů odborné veřejnosti. Východiskem pro prognózu vývoje trhu je analýza hlavních faktorů, které na tržní vývoj působí. Jsou to: [12] - národohospodářské faktory, - obecné faktory poptávky (příjmy na obyvatele, ceny, počet obyvatel a jejich demografická struktura),

22 LITERÁRNÍ REŠERŠE 22 - faktory specifické pro konkrétní skupinu produktů. Pro vlastní prognózu se zpravidla používají tyto postupy: [12] 1. Analýza časových řad a jejich extrapolace. Základem je analýza časových řad dosavadního vývoje tržeb na trhu. Z dostupných technik lze uvést například vyrovnání vhodnou funkcí, klouzavé průměry a další statistické nástroje. Příklady funkcí: lineární x = a + b t mocninná x = a + b t + c t 2 exponenciální x = a c kde x - výše tržeb celého trhu jako celku, t - časové období, a, b, c - konstanty. 2. Jednoduchá a vícenásobná regresní analýza. Pomocí regrese lze modelovat vztah mezi velikostí poptávky a různými faktory, které poptávku ovlivňují. Příklad: x = a + b f + c f... kde f 1 f 2 - např. HDP, - úroveň cen apod Odhady budoucího vývoje na základě porovnání se zahraničím Analýza konkurenční síly Cílem této analýzy je odhadnout, jaký bude vývoj tržních podílů oceňované firmy do budoucnosti. Vlastní postup lze rozčlenit do čtyř fází: [12] 1. Stanovení dosavadních tržních podílů analyzované firmy. Tržní podíl je vhodné stanovit jak na úrovni fyzických jednotek, tak na úrovni korunového vyjádření. Poté se sestavuje vývojová řada tržních podílů. 2. Identifikace konkurentů. Je třeba nashromáždit všechny relevantní údaje o jejich hospodaření, které lze získat z databází, odborného tisku apod. Pokud je to možné, odhadneme také relativní tržní podíly hlavních konkurentů. 3. Analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly. Tato analýza má za úkol odpovědět na to, do jaké míry je podnik schopen využít šance, které plynou z rozvoje trhu, a do jaké míry je schopen čelit konkurenci a možným hrozbám. Dále potom hodnotí konkurenční sílu podniku vzhle- t

23 LITERÁRNÍ REŠERŠE 23 dem k hlavním konkurentům. Výsledkem této analýzy by mělo být vyhodnocení konkurenční strategie podniku, jeho konkurenčních výhod a jeho celkové konkurenční síly. Dále je vhodné odhadnout, v jaké fázi životního cyklu se firma nachází, protože každou vývojovou fázi podniku je vhodné promítnout do metody oceňování. Měla by být provedena fundamentální analýza založená na analýze hlavních faktorů, které ovlivňují tržní podíly. Je účelné tyto faktory rozdělit na přímé a nepřímé: - Přímé faktory jsou faktory přímo vnímané zákazníkem. U výrobních firem je to kvalita, technická úroveň, ceny, dostupnost, distribuce a pružnost dodávek, servis, reklama, celkový image firmy. - Nepřímé (podpůrné) faktory tvoří kvalita managementu, výzkum a vývoj, systém řízení jakosti, investice do majetku a lidských zdrojů. Výsledkem by potom měl být diagram konkurenční síly podniku, který je podkladem pro prognózu tržeb. 4. Prognóza tržních podílů Analýza finančního zdraví podniku Finanční analýza patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení, proto musí být součástí a samozřejmostí každého oceňování. Pokud je oceňování prováděno v rámci koupě, tj. akvizice podniku, měl by analýzu provádět jak akvizitor, tak cílová firma. Akvizitor zjišťuje, jaké je dosavadní finanční zdraví podniku, zda její způsob hospodaření a účetnictví odpovídá požadavkům kupující firmy a zjišťuje také informace, které jsou potřebné pro oceňování dané firmy. Cílová firma zase potřebuje informace, které jí pomohou určit přiměřenou prodejní cenu a další informace potřebné pro jednání s akvizitorem a vlastními akcionáři. [2] Investor od své investice do podniku očekává zhodnocení vloženého kapitálu stejně jako u jiných investic. Proto je velmi důležité poznat finanční situaci podniku, která se pak stává východiskem pro posouzení stávajícího stavu hospodaření a především slouží pro identifikaci potenciálních rizik plynoucích z jeho budoucího fungování. [3] V rámci oceňování podniku finanční analýza plní dvě základní funkce: [12] 1. prověřit finanční zdraví podniku, 2. vytvořit základ pro finanční plán, ze kterého je vyvozována výnosová hodnota.

24 LITERÁRNÍ REŠERŠE 24 Finanční analýza je mimo jiné užitečná: [2] - pro prověření minulých dat, ze kterých se ocenění bude počítat, - pro doplnění vypočítané hodnoty podniku o informace o celkové finanční situaci podniku, - u oceňovacích metod, které vyžadují sestavení finančního plánu, - v některých případech je možné podle závěrů analýzy přímo upravit výslednou hodnotu podniku. Kvalita informací podmiňující úspěšnost finanční analýzy závisí především na použitých vstupních informacích. Zdroje těchto informací jsou především finanční účetnictví, kapitálový trh, standardy pro odvětví nebo obory a další informace, například počet zaměstnanců v podniku, předmět činnosti apod. [4] Metody, které se používají ve finanční analýze: [5] a. Analýza absolutních ukazatelů. - horizontální analýza (analýza trendů), - vertikální analýza (procentní rozbor). b. Analýza rozdílových ukazatelů. c. Analýza cash flow. d. Analýza poměrových ukazatelů. - rentability, - aktivity, - zadluženosti a finanční struktury, - likvidity, - kapitálového trhu, - provozní činnosti, - cash flow. e. Analýza soustav ukazatelů. - pyramidové rozklady, - predikční modely. Všechny vzorce k finanční analýze, které budou využity ve vlastní práci, jsou uvedeny v Příloze 2.

25 LITERÁRNÍ REŠERŠE Horizontální analýza Horizontální analýza se používá v případě, kdy chceme kvantifikovat meziroční změny. Tedy zjišťujeme, o kolik se absolutně změnila konkrétní položka, tzn. rozdíl základního a běžného období. [3] Výstupy z horizontální analýzy lze vyjádřit ve formě bazických a řetězových indexů. [6] Absolutní změna = ukazatel t ukazatel t-1 Procentní změna = absolutní změna / ukazatel t kde t - příslušný rok, t-1 - předcházející rok Vertikální analýza Vertikální analýza posuzuje jednotlivé složky majetku a kapitálu, tzv. strukturu aktiv a pasiv podniku. Z této struktury je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro aktivity podniku a z jakých zdrojů byly pořízeny. [5] Na rozdíl od horizontální analýzy se zabývá vždy pouze jedním obdobím, ve kterém zkoumá, jak se na dané veličině podílely veličiny dílčí. [3] Ukazatele rentability Rentabilitu lze definovat jako výnosnost vloženého kapitálu. Je měřítkem podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. [7] Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání. Je-li do čitatele dosazen EBIT (tedy provozní zisk), potom měří ukazatel hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. [5] Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) měří výnosnost vlastního kapitálu, tzn. kolik zisku připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. [3] Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. V čitateli by proto měly být zahrnuty pouze úroky placené z dlouhodobých dluhů podniku. Tento ukazatel se užívá zejména pro mezipodnikové srovnání. [6]

26 LITERÁRNÍ REŠERŠE Ukazatele aktivity Tyto ukazatele vyjadřují, jak efektivně management využívá aktiva podniku. Ukazatele aktivity je nutno vždy hodnotit ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí, protože pro každé odvětví jsou typické jiné hodnoty. [8] V rámci ukazatelů aktivity lze pracovat s ukazateli dvojího typu, a to s ukazateli počtu obratů a dobou obratu. [3] Jestliže má podnik více aktiv, než je účelné, vznikají tak zbytečné náklady a tím i nižší zisk. Naopak, má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. [6] Obrat celkových aktiv udává, kolikrát se aktiva obrátí za daný časový interval. Je to jeden z klíčových ukazatelů efektivnosti podniku a je měřítkem celkového využití majetku. [3] Obrat dlouhodobého hmotného majetku je ukazatelem efektivnosti a využívání budov, strojů, zařízení a dalšího dlouhodobého hmotného majetku. [6] Obrat zásob udává, kolikrát v průběhu roku je každá položka zásob prodána a opět uskladněna. [6] Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje. [6] Rychlost obratu pohledávek měří počet obrátek, tedy transformaci pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze tak může investovat. [6] Doba obratu pohledávek měří, kolikrát za rok se pohledávky promění v pohotové peněžní prostředky. Obrácená hodnota potom představuje dobu inkasa pohledávek, tj. počet dní, které uplynou mezi vystavením faktury a okamžikem připsání hotovosti na účet podniku. [3] Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti charakterizují proporce vlastního a cizího kapitálu a zadluženost vlastního kapitálu. Jedná se o ukazatele věřitelského a finančního rizika. [3] Důvody pro využívání cizího kapitálu mohou být následující: [20] - podnikatel nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem,

27 LITERÁRNÍ REŠERŠE 27 - použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení společnosti, - existence finanční páky, - existence daňových efektů, - cizí kapitál je často levnější než vlastní. Ukazatel zadluženosti vyjadřuje procentuální poměr financí, které věřitelé poskytli společnosti. Čím větší je podíl vlastního kapitálu, tím větší je bezpečnostní mezera proti ztrátám věřitelů. Proto věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti. Naopak vlastníci dávají přednost větší finanční páce, aby znásobili své výnosy. [6] Míra samofinancování vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Součet hodnoty míry samofinancování a hodnoty ukazatele zadluženosti je roven 100 %. [6] Finanční páka je převrácená hodnota míry samofinancování. Má-li podnik více vlastního kapitálu, než je třeba, hovoříme o překapitalizování podniku. Naopak, má-li kapitálu méně, způsobuje to poruchy v chodu podniku a mluvíme o podkapitalizování. [20] Dluh na vlastní jmění vyjadřuje poměr cizího kapitálu k vlastnímu. [6] Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát by se mohl provozní zisk snížit před tím, než se podnik dostane na úroveň, kdy již nebude schopen plnit své úrokové povinnosti. [6] Ukazatele likvidity Likvidita podniku je definována jako souhrn všech potencionálně likvidních prostředků, které má společnost k dispozici pro úhradu svých splatných závazků. [5] Likvidita je nedílnou částí hodnocení výkonnosti podniku, protože v podmínkách tržní ekonomiky nemůže existovat podnik, pokud není schopen dostát svým závazkům. [3] Můžeme se setkat se třemi druhy ukazatelů likvidity: běžná, pohotová a hotovostní. [9] Běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. [6] Pohotová likvidita, neboli okamžitá, je přesnějším vyjádřením schopnosti podniku splnit své krátkodobé závazky, a to proto, že v čitateli jsou odečteny zásoby. [3]

28 LITERÁRNÍ REŠERŠE 28 Hotovostní likvidita bere v úvahu pouze peníze na účtech a obchodovatelné cenné papíry, které mohou být prodány ihned. [9] Je nejpřísnějším ukazatelem likvidity, protože měří schopnost uhradit krátkodobé závazky právě v tento okamžik. [3] Modely predikce finanční tísně Altmanův model lze použít pro vyjádření celkové finanční situace. Jedná se o jednoduché hodnocení podniku. Model má dvě podoby dle toho, zda se jedná o společnosti volně obchodovatelné na burze nebo neobchodovatelné. Vzhledem k tomu, že akcie společnosti METRA BLANSKO, a.s. jsou od vyloučeny z obchodování na veřejném trhu cenných papírů, rovnice pro výpočet Z-skóre bude mít následující tvar: kde x 1 x 2 x 3 x 4 x 5 Z = 0,717 x 1 + 0,847 x 2 + 3,107 x 3 + 0,420 x 4 + 0,998 x 5 - (oběžná aktiva krátkodobé závazky) / celková aktiva, - zisk po zdanění / celková aktiva, - zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, - základní kapitál / celkové závazky, - celkové tržby / celková aktiva. Pokud je hodnota Z vyšší než 2,9, podniky jsou posuzovány jako finančně silné. V intervalu od 1,2 do 2,9 hovoříme o tzv. nevyhraněné finanční situaci. Pokud je hodnota nižší než 1,2, jedná se o podniky značně finančně nestabilní směřující k bankrotu. [10] Index důvěryhodnosti podniku (index IN) je soustava ukazatelů pro hodnocení finančního zdraví podniku sestavená pro Českou republiku. Inka a Ivan Neumaierovi, kteří ho zpracovávali, vycházeli při jeho sestavování z českých účetních výkazů a zahrnuli do něj zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. Model obsahuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. [6] kde x 1 x 2 x 3 x 4 x 5 IN = v 1 x 1 + v 2 x 2 + v 3 x 3 + v 4 x 4 + v 5 x 5 + v 6 x 6 - celková aktiva / cizí zdroje, - zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky, - zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, - výnosy celkem / celková aktiva, - oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje,

29 LITERÁRNÍ REŠERŠE 29 x 6 - závazky po lhůtě splatnosti / výnosy. Je-li vypočtená hodnota IN větší než 2, můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci. Nachází- li se index IN v intervalu 1 až 2, jedná se o firmu s nevyhraněnými výsledky a s potenciálními problémy. Pokud hodnota klesne pod 1, podnik je ohrožen vážnými finančními problémy. [7] 3.7. Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Nezbytná aktiva, která podnik potřebuje pro svoji činnost v určité velikosti a struktuře včetně přiměřených kapacitních rezerv, nazýváme aktiva provozně nutná, všechna ostatní potom provozně nenutná nebo taky neprovozní. [12] Důvody pro toto členění můžou být následující: [12] - Část majetku nemusí být vůbec využívána a neplynou z něj vůbec žádné nebo jen malé příjmy. Jako příklad lze uvést nevyužité pozemky, peněžní prostředky ve větším než provozně potřebném rozsahu apod. Potom by mohlo dojít k podcenění nebo k tomu, že tento majetek nebude oceněn vůbec i přesto, že svoji hodnotu má. - Vyčlenit by se tato aktiva měla i tehdy, pokud určité příjmy přinášejí, protože rizika spojená s těmito příjmy mohou být odlišná od rizika hlavního provozu podniku. - K ocenění obou skupin aktiv se používají odlišné metody ocenění. Neprovozní aktiva se oceňují odděleně od majetku provozního, a to zvlášť podle jednotlivých položek. Zjištěné hodnoty se na závěr oceňování přičtou k hodnotě provozní části podniku. [12] Mezi neprovozní aktiva bývají nejčastěji zařazovány: [12] - krátkodobý i dlouhodobý finanční majetek, kde kritériem je účel investic, - nemovitosti nesloužící k základnímu účelu podnikání, - pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku, - nepotřebné zásoby, nedobytné pohledávky apod. Pokud byla v podniku identifikována nějaká provozně nepotřebná aktiva, je třeba je vyloučit z výsledků hospodaření. Patří sem následující: [12] - tržby a zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, tedy zisky z prodeje majetku,

30 LITERÁRNÍ REŠERŠE 30 - odpisy budov a zařízení, které neslouží k hlavnímu podnikání. K provoznímu výsledku hospodaření je třeba naopak přičíst finanční výnosy a také náklady, pokud jsou spojené s provozními aktivy. Jedná se například o: [12] - výnosy z cenných papírů, pokud se rozhodneme je v provozně potřebném majetku ponechat, - finanční náklady související s běžným provozem a majetkem, který je považován za provozně potřebný. Takto upravený výsledek hospodaření se označuje jako korigovaný provozní výsledek hospodaření. [12] 3.8. Analýza a prognóza generátorů hodnoty Generátory hodnoty lze definovat jako soubor základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Východiskem pro jejich vyvození je nejčastěji metoda diskontovaných peněžních toků. Pracuje se s těmito generátory hodnoty: [12] - tržby a jejich růst, - marže provozního zisku (korigovaného), - investice do pracovního kapitálu, - investice do dlouhodobého provozně nutného majetku, - diskontní míra, - způsob financování, - doba, po kterou předpokládáme generování pozitivního peněžního toku Tržby Východiskem pro vyjádření budoucích tržeb by měla být strategická analýza, jejíž výsledky ovšem nemusí být definitivní. Odpovídají totiž na otázku, kolik by firma mohla prodat s ohledem na pravděpodobný vývoj trhu. Tuto prognózu lze korigovat kapacitními možnostmi firmy. [12] Provozní zisková marže Výpočet provozní ziskové marže lze definovat takto: [12] provozní zisková marže = korigovaný provozní výsledek hospodaření tržby před daněmi

31 LITERÁRNÍ REŠERŠE 31 KPZ (před odpisy) Zisková marže = tržby Rok minulosti Rok plánu t-2 t-1 t t+1 t+2 t+3 Obrázek 1: Analýza a prognóza ziskové marže dopočet podle skutečnosti odhad datum ocenění Z Obrázku 1 je tedy zřejmé, že postup je následující: [12] - Výpočet korigovaného provozního zisku z provozu před daní a před odpisy za minulé roky a z něj odvozené ziskové marže v procentním vyjádření. - Minulou ziskovou marži a faktory na ni působící je třeba podrobit analýze, a to zejména v souladu s konkurenční pozicí podniku. - Na základě této analýzy je stanoven odhad budoucí hodnoty ziskové marže v procentním vyjádření. - S odhady ziskové marže pro nadcházející roky se bude dále pracovat při sestavování finančního plánu Pracovní kapitál Obvykle se pracovní kapitál definuje jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobého cizího kapitálu. Ovšem pracovní kapitál jako generátor hodnoty, který bude použit jako nástroj pro sestavení finančního plánu, bude obsahovat dvě modifikace: [12] 1. Od běžných aktiv se bude odečítat místo krátkodobého cizího kapitálu neúročený cizí kapitál. V praxi to bude znamenat, že se budou odečítat krátkodobé závazky, ale ne běžné bankovní úvěry. Potom: Krátkodobý finanční majetek + zásoby + pohledávky - neúročené závazky + časové rozlišení aktivní - časové rozlišení pasivní = pracovní kapitál

32 LITERÁRNÍ REŠERŠE Všechny tyto veličiny započítáme pouze v rozsahu provozně nutném, tedy v té výši, kterou vyžaduje základní činnost podniku Náročnost na investice do dlouhodobého majetku Na plánování investiční náročnosti existují tři přístupy: [12] 1. Globální přístup. Používá se v případě, kdy investice do dlouhodobého majetku mají průběžný charakter. Zkoumáme vztah mezi přírůstky provozně nutného dlouhodobého majetku a tržbami v minulých obdobích nebo také vztah mezi přírůstky provozně nutného dlouhodobého majetku a přírůstky korigovaného provozního zisku: koeficient náročnosti růstu tržeb na růst investičního majetku: k DMx = provozně nutného dlouhodobého majetku tržeb koeficient náročnosti růstu zisku na růst investičního majetku: k DMz = provozně nutného dlouhodobého majetku korigovaného provozního zisku Pokud v čitateli použijeme prostou meziroční změnu majetku v zůstatkových hodnotách, jedná se o investice netto. Investice brutto získáme, když ke změně majetku přičteme odpisy v daném roce. 2. Přístup podle hlavních položek. Základ pro tento přístup tvoří konkrétní investiční plány zahrnující jednotlivé akce a projekty. Používá se zpravidla pro nejbližší léta. 3. Přístup založený na odpisech. Zde se vychází z předpokladu, že investice pod úrovní odpisů, které jsou například propočteny ze starších historických cen, budou u většiny podniků sotva stačit k dlouhodobému přežití nebo dokonce k růstu. V takovýchto výjimečných případech se bude jednat zpravidla o podniky, jejichž vývoj je založen na investicích do nehmotného majetku Analýza ocenění pomocí generátorů hodnoty Generátory hodnoty lze přímo použít k prvnímu odhadu hodnoty podniku, pokud jsou podloženy finanční analýzou. Toto ocenění vychází z principu peněžních toků. Volné peněžní toky (FCF) lze definovat jako rozdíl korigovaného provozního zisku po dani a přírůstku pracovního kapitálu a dlouhodobého majetku. Tedy platí: [12]

33 LITERÁRNÍ REŠERŠE 33 kde X g r ZPx d k WC k DMx t ( 1 + g) r ( 1 d ) X g ( k k ) t = X t 1 ZPx t 1 FCF + - velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky, - tempo růstu tržeb, - provozní zisková marže propočtená z korigovaného výsledku hospodaření, - sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření, - koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu, definovaný jako pracovního kapitálu k WC = = tržeb WC WC X - koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého hmotného majetku, - rok. DMx V první fázi ocenění lze na základě strategické analýzy a analýzy minulého vývoje generátorů hodnoty odhadnout průměrné hodnoty generátorů a tak modelovat pravděpodobné rozpětí výnosové hodnoty podniku. Pro odhad výnosové hodnoty podniku jako celku H b platí: H b = X (1 + g) r (1 - d) - X i - g k g (k t -1 ZPx t-1 WC + k DMx ) 3.9. Ocenění na základě analýzy výnosů Výnosové metody oceňování vychází z předpokladu, že hodnota statku je určena očekávaným užitkem pro jeho držitele. U hospodářských statků jsou tímto užitkem očekávané příjmy. [2] Pro stanovení tržní hodnoty podniku je základem výnosových modelů současná hodnota očekávaných výnosů po dobu, po kterou bude investor podnik vlastnit. Investici lze chápat jako obětování dnešní jisté hodnoty ve prospěch budoucí nejisté hodnoty. [3] Základní vztah budoucí hodnoty (FV) a současné hodnoty (PV) lze zapsat dle následujících vztahů: [3] pak ( 1 r) n FV = PV + FV PV = n ( 1 + r )

34 LITERÁRNÍ REŠERŠE Metoda diskontovaných peněžních toků Modely diskontu cash flow, které se označují zkratkou DCF, patří k nejužívanějším modelům oceňování podniku. Podstatou těchto metod je, že hodnota aktiv je odvozována od současné hodnoty budoucích peněžních toků. [3] Peněžní toky jsou reálným příjmem a tedy reálným vyjádřením užitku z podniku. [12] Využívání těchto modelů je založeno na následujících zjednodušujících předpokladech: [3] - efektivnost kapitálových trhů, - podniková kapitálová struktura je tvořena jen vlastním jměním a dluhem, - existence pouze daně z příjmů, - nutnost podniku trvale investovat do výše odpisů. Rozlišujeme tři základní techniky pro výpočet výnosové hodnoty metodou DCF: [12] - metoda entity, kde pojem entita = jednotka, tedy podnik jako celek. - metody equity, kde equity = vlastní kapitál. Při použití této metody se vyjde z peněžních toků, které jsou k dispozici pouze vlastníkům podniku. Diskontováním získáme přímo hodnotu vlastního kapitálu H n. - metoda APV, tj. upravená současná hodnota. Postup probíhá opět ve dvou krocích. Zaprvé se zjišťuje hodnota podniku jako celku H b, a to jako součet hodnoty podniku za předpokladu nulového zadlužení a současné hodnoty daňových úspor z úroků. Potom se odečte hodnota cizího kapitálu a dostaneme hodnotu netto. Zcela zásadní roli v modelech DCF hraje tempo růstu g. Existují tři základní přístupy k jeho stanovení: od historických cen, od vnitřních parametrů fungování podniku nebo od kvalifikovaného názoru analytiků na vývoj společnosti, odvětví a ekonomiky jako celku. [3] Metoda entity Metoda entity je základní metodou pro oceňování. Výpočet je prováděn ve dvou krocích: nejprve vyjdeme z peněžních toků, které byly k dispozici jak pro vlastníky, tak pro věřitele, a jejich diskontováním získáme hodnotu podniku jako celku H b, tj. hodnotu

35 LITERÁRNÍ REŠERŠE 35 brutto. V druhém kroku od ní odečteme hodnotu cizího kapitálu a dostaneme hodnotu vlastního kapitálu H n, neboli hodnotu netto. [12] Podnik jako celek je chápán na úrovni investovaného kapitálu, pro jehož výpočet je výchozím bodem rozvaha, kterou je však třeba upravit. První úprava plyne z potřeby určit náklady na tento investovaný kapitál, druhá potom spočívá v rozčlenění aktiv na provozně nutná a nepotřebná. Zásadní význam pro způsob výpočtu volných peněžních toků má zejména způsob vymezení provozního investovaného kapitálu a neprovozního majetku: [12] Provozně nutná oběžná aktiva + časové rozlišení aktivní provozně nutné - neúročené krátkodobé závazky = provozně nutný pracovní kapitál Provozně nutný upravený pracovní kapitál + provozně nutná dlouhodobá aktiva = provozně nutný investovaný kapitál Provozně nutný investovaný kapitál + neprovozní aktiva = celkový investovaný kapitál Východiskem pro metodu DCF je vždy volný peněžní tok, neboli volné cash flow FCF, které se počítá dle následujícího schématu: [12] 1. + Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVD) 2. - Upravená daň z příjmů (= KPVD daňová sazba) = Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPV) 3. + Odpisy 4. + Ostatní náklady započtené v provozním HV, které nejsou výdaji 5. v běžném období 6. = Předběžný peněžní tok z provozu 7. - Investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného) 8. - Investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného) 9. = Volný peněžní tok (FCF) Obrázek 2: Postup výpočtu FCF

36 LITERÁRNÍ REŠERŠE 36 Techniky propočtu hodnoty podniku Jak již bylo uvedeno, propočet metodou DCF entity probíhá ve dvou krocích: [12] 1. Určíme celkovou hodnotu podniku neboli výnosovou hodnotu investovaného kapitálu. kde FCF t - volné cash flow v roce t, i k n b n H = FCF t= 1 t ( ) -t 1 + i - kalkulovaná úroková míra, tj. diskontní míra, - počet let předpokládané existence podniku. V praxi se ovšem předpokládá nekonečně dlouhá existence podniku. Je však nemožné plánovat peněžní toky pro tak dlouhou dobu. Řešením je dvoufázová metoda. 2. Vypočítáme výnosovou hodnotu vlastního kapitálu. Tedy, celkovou hodnotu provozu snížíme o hodnotu úročených dluhů k datu ocenění a v závěrečném kroku k provozní hodnotě vlastního kapitálu přičteme hodnotu neprovozních aktiv k datu ocenění. Dvoufázová metoda Východiskem je předpoklad, že budoucí období je možné rozdělit do dvou fází. První zahrnuje období, pro které lze vypracovat prognózu volného peněžního toku, druhá potom obsahuje období od konce první fáze až do nekonečna. Tuto hodnotu druhé fáze označujeme jako pokračující hodnotu. [12] Výpočet hodnoty podniku podle této metody je potom následující: [12] k H b = PH ) T -t FCFt ( 1 + ik ) + t= 1 (1 + ik T kde T PH i k 1. fáze 2. fáze - délka první fáze v letech (volíme alespoň 5 až 7 let), - pokračující hodnota, - kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů na kapitál.

37 LITERÁRNÍ REŠERŠE 37 Techniky výpočtu pokračující hodnoty Existují dvě techniky výpočtu pokračující hodnoty: [12] 1. Gordonův vzorec. Pro druhou fázi předpokládáme stabilní a trvalý růst volného peněžního toku. Pokračující hodnota pak tedy představuje současnou hodnotu této nekonečné rostoucí časové řady peněžních toků, tzv. Gordonův vzorec. kde T i k g FCF Pokračující hodnota včase T = PH FCFT + 1 = i - g - poslední rok prognózovaného období, tj. plánu, - průměrné náklady kapitálu (tj. kalkulovaná úroková míra), - předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během druhé fáze, - volný peněžní tok. Podmínkou je, aby i k > g. Volný peněžní tok pro rok T+1, který je v čitateli vzorce, se stanoví jako: FCF T+1 = FCF T (1 + g) Pokud budeme předpokládat nulové tempo růstu, potom získáme výpočet věčné renty: Pokračujíc í FCFT hodnota včase T při nulovém růstu = i 2. Parametrický vzorec. Tento vzorec pracuje s vybranými faktory tvorby hodnoty, kterými jsou: - tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření (KPV) snížených o upravené daně, - očekávaná rentabilita nových (čistých) investic (r I ), která se odvozuje od rentability investovaného kapitálu. Aby vznikala nová hodnota, je třeba, aby rentabilita investovaného kapitálu r K byla vyšší než náklady kapitálu. k k r K = korigovaný provozní zisk po upravených daních provozně nutný investovaný kapitál Pokud známe provozně nutný investovaný kapitál, lze snadno zjistit výši čistých investic, a to jako změnu stavu provozně nutného investovaného kapitálu během roku:

38 LITERÁRNÍ REŠERŠE 38 Výpočet hrubých investic: Výpočet rentability čistých investic: r I Investice netto = K Investice brutto = investice netto + odpisy celkový přírůstek provozního zisku po daních = přírůstek investovaného kapitálu v předchozím roce Výpočet pro pokračující hodnotu neboli parametrický vzorec má pak tuto podobu: kde KPV T+1 PH = KPV T + 1 (1 - i - g k g r I - korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených da- ) ních v prvním roce po uplynutí prognózy. Výpočet výsledné hodnoty podniku Závěrečné kroky výpočtu, které vedou k výslednému ocenění podniku: [12] Hodnota brutto - hodnota úročeného cizího kapitálu ke dni ocenění = hodnota vlastního kapitálu + hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná ke dni ocenění = výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku Obrázek 3: Postup výpočtu výsledné hodnoty VK podniku Stanovení diskontní míry Odhad diskontní míry, která představuje alternativní náklady kapitálu, patří k nejobtížnějším úkolům odhadce. Přitom správný odhad diskontní sazby je velmi důležitý, protože patří k hlavním faktorům, které ovlivňují vnitřní cenu akcie. Při určování je třeba respektovat zásadu, že diskontní sazba musí odpovídat celkovému přístupu k oceňování a definici toku, který budeme diskontovat. [15]

39 LITERÁRNÍ REŠERŠE 39 Předmětem našeho zájmu jsou průměrné náklady na kapitál WACC, protože budeme volit cash flow. WACC potom odpovídají příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. [12] CK VK WACC = nck ( 1- d ) + nvk ( Z ) K K kde n CK d CK - náklady na cizí kapitál, - sazba daně z příjmu, - tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku, n VK(Z) - náklady na vlastní kapitál při dané úrovni zadlužení podniku, VK - tržní hodnota vlastního kapitálu, K - celková tržní hodnota investovaného kapitálu (K = VK + CK) Metoda kapitalizovaných zisků Model kapitalizace zisku představuje nejjednodušší model, pomocí kterého lze stanovit hodnotu podniku. Je založen především na minulé výkonnosti podniku, tzn. na historické úrovni zisku. Opírá se o myšlenku, že hodnotu podniku lze odvodit od hodnoty trvale udržitelné úrovně zisku podniku. [3] ez HP = r kde HP - hodnota podniku, e z r - trvale dosažitelný zisk odvozený od minulého, resp. budoucího vývoje, - míra kapitalizace. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů je metodou netto, tedy výnosovou hodnotu počítáme z výnosů pouze pro vlastníky. Jsou rozlišovány dvě základní varianty této metody v závislosti na tom, jak jsou chápány čisté výnosy: [12] 1. První varianta vychází z toho, že čistý výnos podniku je určován na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji, tedy peněžních toků. Tuto variantu lze tedy ztotožnit s metodou DCF equity. 2. Druhá varianta spočívá v tom, že čistý výnos je odvozován především z upravených výsledků hospodaření, tj. z rozdílů účetně chápaných výnosů a nákladů. Zásady pro oceňování touto metodou: [12] - pro ocenění je určující jeho účel,

40 LITERÁRNÍ REŠERŠE 40 - podnik je nutno oceňovat jako hospodářskou jednotku, - princip rozhodného dne, - ocenění provozně nutného majetku Kombinované výnosové metody Tyto metody se snaží o kombinované ocenění majetkové a výnosové. Někdy se označují jako korigované výnosové metody. [2] Mezi kombinované výnosové metody patří: [12] - metoda střední hodnoty, - metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Metoda ekonomické přidané hodnoty Ekonomická přidaná hodnota (economic value added) je pojmem, kterému je v poslední době ve světě podnikání věnována velká pozornost. Hodnocení podniků v podobě EVA je sice poněkud složitější, avšak přes všechny problémy přináší řadu výhod. Hlavní výhodu lze spatřit v tom, že kombinuje hospodářský výsledek s velikostí rizika spojeného s dosahováním tohoto výsledku. Další předností je potom možnost využití ukazatelů finanční analýzy přímo jako nástrojů oceňování podniku. [1] Základním principem ekonomické přidané hodnoty je, že měří ekonomický zisk, který podnik vykazuje tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu, a to na rozdíl od účetního zisku včetně nákladů na vlastní kapitál. [12] Ukazatel EVA lze tedy chápat jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. Je-li EVA kladná, význam lze interpretovat tak, že byla vytvořena nová hodnota. Naopak, je-li záporná, dochází k úbytku hodnoty. [1] Náklady kapitálu jsou v podstatě oportunitními náklady vlastníků kapitálu. V praxi se často kvantifikují ve zjednodušené podobě, a to jako vážené náklady kapitálu (WACC). [14] Hlavní okruhy využití tohoto ukazatele jsou následující: [12] - EVA jako nástroj finanční analýzy, - EVA jako nástroj řízení podniku a motivování pracovníků, - EVA jako nástroj ocenění podniku. Základní konstrukce tohoto ukazatele se opírá o tři klíčové hodnoty: [3]

41 LITERÁRNÍ REŠERŠE 41 - hodnota čistého provozního zisku po zdanění, - celkový investovaný kapitál, - průměrné náklady kapitálu. EVA = NOPAT Capital WACC kde NOPAT Capital - net operating profit after teaxes, tj. zisk z operativní činnosti po dani, který se spočte dle vzorce: [3] NOPAT = EBIT ( 1 t) kde EBIT - provozní zisk, tj. VH z běžné činnosti + nákladové úroky, t - sazba daně z příjmu právnických osob. - kapitál vázaný v aktivech, jež slouží operativní činnosti podniku, tzn. v aktivech, která jsou potřebná k hlavnímu chodu podniku. Lze ho vypočítat podle následujícího vztahu: [3] Capital = stálá aktiva + čistý pracovní kapitál WACC - průměrné vážené náklady kapitálu. Konkrétní výpočet ekonomické přidané hodnoty za rok t lze provést dvěma možnostmi, které poskytují stejný výsledek: [12] 1. Podle vzorce nákladů na kapitál Operační ekonomický zisk = operační zisk celkový náklad na kapitál EVA t = NOPAT - NOA t-1 WACC 2. Pomocí hodnotového rozpětí Operační ekonomický zisk = (operační rentabilita WACC t ) operační aktiva t EVA t NOPATt = NOAt-1 -WACCt NOA t-1 Východiskem pro výpočet ukazatele NOA (čistých operačních aktiv) je rozvaha, která se ovšem musí upravit: [12] - z celkových aktiv je třeba vydělit neoperační aktiva, - aktiva je vhodné snížit o neúročený cizí kapitál, - je třeba vyloučit mimořádné položky, - účetní aktiva je nutno převést na skutečná aktiva.

42 LITERÁRNÍ REŠERŠE 42 Je zřejmé, že NOA pro metodu EVA v zásadě odpovídá veličině provozně nutný investovaný kapitál pro metodu DCF. Rozdíl je v tom, že koncept EVA navíc obsahuje silnější požadavek na převod účetních dat na data ekonomická. [12] Přitom Čistá operační aktiva (NOA) + tržní přidaná hodnota (MVA) Tržní hodnota operačních (tzn. provozně nutných) aktiv + tržní hodnota neoperačních aktiv - tržní hodnota úročených závazků = tržní hodnota vlastního kapitálu = tržní hodnota operačních aktiv Obrázek 4: Schéma pro výpočet metody EV MVA je současná hodnota budoucích EVA a má v oceňování rozhodující úlohu. Je to vlastně jakýsi provozní goodwill. MVA lze počítat dvěma způsoby: [12] - Ex post jako diferenci mezi tržní hodnotou společnosti jako celku a hodnotou jeho aktiv (NOA). - Ex ante jako současnou hodnotu budoucích operačních nadzisků (EVA). MVA = EVA WACC Pro výpočet hodnoty podniku pomocí metody EVA volíme opět dvoufázovou metodu, přičemž druhá fáze přitom bývá často počítána jako věčná renta ze stabilní EVA do nekonečna. [12] H n = NOA 0 + T t= 1 EVAt t ( 1+ WACC ) + WACC EVA T T ( 1+ WACC ) - D A 0 MVA kde H n H n = NOA + 0 T t= 1 NOPATt -WACC NOA t (1+ WACC ) t-1 + NOPAT WACC -WACC NOA T + 1 T T 0 + ( 1+ WACC ) - hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto), EVA t - EVA v roce t, - D A 0

43 LITERÁRNÍ REŠERŠE 43 NOA 0 - čistá operační aktiva k datu ocenění, NOA t-1 - čistá operační aktiva ke konci předchozího roku, tj. k počátku roku t, NOPAT t - operační výsledek hospodaření po dani v roce t, T - počet let explicitně plánovaných EVA, WACC - průměrné vážené náklady kapitálu, D 0 A 0 - hodnota úročených dluhů k datu ocenění, - ostatní, tj. neoperační aktiva k datu ocenění.

44 VLASTNÍ PRÁCE VLASTNÍ PRÁCE 4.1. Představení společnosti Základní údaje o společnosti Obchodní firma: Sídlo společnosti: METRA BLANSKO, a.s. Pražská 7, č. p. 1602, , Blansko, ČR. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 396. Identifikační číslo: Datum vzniku: 15. března 1991 Právní forma: akciová společnost Základní kapitál: Kč ke dni Akcie: ks kmenových akcií na majitele po 272,- Kč jmenovité hodnoty v listinné podobě, ks kmenových akcií na majitele po 51,- Kč jmenovité hodnoty v listinné podobě, 700 ks kmenových akcií na majitele po ,- Kč jmenovité hodnoty v listinné podobě, 700 ks kmenových akcií na majitele po ,- Kč jmenovité hodnoty v listinné podobě. (splaceno 100 %) Ovládající osoby: APOS-AUTO, s.r.o., IČ: Průměrný počet zaměstnanců v roce 2007: Předmět podnikání a organizační struktura Společnost METRA BLANSKO, a.s. se zabývá zejména výrobou elektrických měřících a regulačních přístrojů. Výrobní možnosti vyplývají ze struktury akciové společnosti a umožňují vyrábět i velmi složité výrobky obsahující elektronické, mechanické i přesné plastové díly a sestavy.

45 VLASTNÍ PRÁCE 45 Předmět podnikání společnosti je velmi široký. Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností je předmětem podnikání společnosti celkem 24 činností. Jejich kompletní seznam je uveden v Tabulce 1, Příloha 3. Předmětu podnikání a jednotlivým podnikatelským aktivitám byla uzpůsobena organizační struktura společnosti. Odpovědnost za řízení hlavních procesů a rozvoj oborů je svěřena organizačním jednotkám závodům, které zajišťují proces technické přípravy výroby, nákupu, výroby a prodeje. Jedná se o následující závody, jejichž podíl na celkových tržbách společnosti v roce 2007 je znázorněn na Obrázku 5: závod Elektrotechnika, závod Strojírenský, závod Speciální projekty (činnost ukončena k ), závod Plasty a nářadí. Obrázek 5: Struktura tržeb Společnost zavedla a používá systém řízení jakosti v oboru vývoj, výroba, distribuce a servis elektrických přístrojů a systémů, lisovacích nástrojů a výlisků, plechových dílů a sestav, elektromechanických montáží. Firma dále používá systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a systém ekologicky orientovaného řízení. Závod Elektrotechnika Závod je s ohledem na charakter produkce rozdělen do dvou sekcí: Elektro a Audio. V sekci Elektro jsou soustředěny procesy zajišťující rozvoj hlavního programu společnosti, kterým je výroba měřících přístrojů a elektronických systémů. Tento závod je pře-

46 VLASTNÍ PRÁCE 46 devším nositelem rozvoje v oblasti elektrických měřících přístrojů, v níž má firma devadesátiletou tradici. Závod Strojírenský Tento závod poskytuje komplexní služby od pálení tvarových dílců, lisování, ohýbání, děrování na CNC strojích, svařování dílců a jejich povrchovou úpravu lakováním až po kompletaci sestav. Závod Speciální projekty Závod již ukončil svou činnost. Prováděl montáž, přezkoušení a dodávky laserových kartridží. Závod Plasty a nářadí Závod Plasty a nářadí zajišťuje konstrukci a výrobu nástrojů pro tlakové lití plastických hmot, lehkých kovů a pryže včetně poradenství v oblasti řešení tvaru a vlastností výlisků z termoplastů. Dále zabezpečuje výrobu těchto výlisků a popřípadě jejich finální úpravu. Zárukou kvality vyráběné produkce je certifikovaný systém jakosti dle ČSN EN ISO 9001 na výrobu speciálního nářadí, nástrojů, součástí, přesných mechanických celků, výlisků a podsestav z nich Historie společnosti 1 V roce 1911 začali v malé dílně v Blansku nedaleko Brna vyrábět elektrické měřicí přístroje, a to jako první v tehdejším Rakousko-Uhersku a jedni z prvních v Evropě. U počátků výroby elektrických měřicích přístrojů v Blansku stál významný český vynálezce Ing. Erich Roučka. Jeho dílna se brzy rozrostla na malou továrnu. Zaměstnanci si pod vedením Ing. Roučky rychle osvojili novou techniku a výrobky továrny si získávaly dobrou pověst na trhu. Válečné dodávky za první světové války umožnily rozšíření a modernizaci výroby a počet zaměstnanců se rozrostl na 120. Konec války a s ním ukončení vojenských zakázek si vynutily změnu výroby. Majitel překlenul toto složité období zavedením doplňkové výroby kuchyňských vah, brzy se však vrátil k výrobě měřicích přístrojů. Začínají se vyrábět i složitější a náročnější přístroje laboratorní můstky, dekády a v roce 1929 i první registrační přístroje. Velkým rozmachem prošla firma ve druhé polovině 1 Zpracovaná historie společnosti byla převzata ze zdroje WUTKOVÁ, Veronika: Analýza finanční situace podniku Metra Blansko, a.s., str. 41.

47 VLASTNÍ PRÁCE 47 dvacátých let, kdy se začaly projevovat zkušenosti, které si Ing. Roučka přivezl ze své studijní cesty do Ameriky, uskutečněné v letech 1919 až Zavedl jako první v Evropě sériovou výrobu automatických kotelních regulací, nazvaných se souhlasem Karla Čapka Roučkovy roboty". Měřicí přístroje a kotelní regulátory pod značkou ER se staly známými nejen v Evropě, ale i v zámoří. Nalezly široké uplatnění v dílenských a e- lektrárenských provozech, při stavbě a kontrole elektrorozvodných soustav a v řadě laboratoří. Byly zkonstruovány rovněž přístroje pro těžké podmínky hutního a důlního prostředí, značná část produkce byla instalována v palubní výzbroji námořních lodí i v jiných náročných aplikacích. U jejich zrodu stála vždy klíčová postava tohoto období historie firmy Ing. Erich Roučka. Po roce 1990 společnost prošla úspěšnou transformační etapou. Privatizace kuponovou metodou vytvořila předpoklady dalšího rozvoje. Společnost aktivně sleduje a zapracovává nejvyspělejší poznatky zvolených podnikatelských činností a spolupracuje se známými nadnárodními společnostmi. Od roku 2001 do roku 2004 probíhala ve firmě komplexní restrukturalizace. Ta však byla výrazně ovlivněna podáním návrhu na prohlášení konkurzu na majetek společnosti v únoru Tímto návrhem vznikla nepříznivá a složitá situace jak pro akcionáře splečnosti, tak pro její obchodní partnery. Maximální úsilí managementu a celého pracovního kolektivu bylo proto věnováno na řešení této nepříznivé situace s cílem zachovat provozní schopnost společnosti a postupně eliminovat riziko ohrožení finanční stability. Pozitivní výsledky finanční restrukturalizace přispěly k zastavení konkurzního řízení v březnu K úspěšnému završení procesu restrukturalizace přispěla také fúze se společností Média World International, a.s. na konci účetního období roku 2003 a odkup významného akciového podílu společností APOS-AUTO, s.r.o METRA BLANSKO, a.s. a současnost V roce 2009 na českou ekonomiku dopadá plnou silou světová finanční krize, která se odráží ve zpomalení růstu ekonomiky a mezd, zvýšení nezaměstnanosti, ale i zpomalení růstu cen. Podnikatelský sektor tak čelí nemalým problémům, nicméně mnohem snesitelnější bude finanční krize pro podniky, které se její zpomalující ekonomice přizpůsobí. Nejen ve zpracovatelském průmyslu došlo k prvním bankrotům a následovala také vlna propouštění.

48 VLASTNÍ PRÁCE 48 Ani společnost METRA BLANSKO, a.s. se negativním důsledkům finanční krize nevyhnula. Mezi významné odběratele produktů společnosti totiž patří automobilový průmysl, který je současnou krizí velmi postižen. V roce 2009 se tedy dají se očekávat odbytové problémy, které budou pravděpodobně pokračovat i v nadcházejícím roce. Firma bude nucena s ohledem na tento nižší odbyt omezovat produkci a stále častěji sahat k nepopulárním krokům včetně propouštění. V Tabulce 1 jsou uvedeny časové řady počtu pracovníků podniku a produktivity práce z hrubé produkční síly (hrubá produkční síla = přidaná hodnota-osobní náklady) v období Údaje roku 2008 jsou získané z Výroční zprávy 2007 a vyjadřují pouze plánované hodnoty. Z informací poskytnutých ekonomickým oddělením firmy se však potvrdily výše uvedené předpoklady. Počet zaměstnanců na začátku roku 2009 klesl na úroveň kolem 500, což se samozřejmě projevilo ve snížené produktivitě práce. Propouštění se plánuje i nadále. Nízká produktivita práce bude mít zřejmě za následek snížení hospodářského výsledku a ztrátu na osobních nákladech. Tabulka 1: Vývoj produktivity práce a počtu zaměstnanců Ukazatel (plán) Produktivita práce z hrubé produkční síly (tis. Kč) Počet zaměstnanců Přidaná hodnota (tis. Kč) Osobní náklady (tis. Kč) Zdroj: Výroční zprávy Účel ocenění Účelem ocenění je odhad tržní hodnoty společnosti METRA BLANSKO, a.s. na úrovni čistého obchodního majetku, který bude sloužit pro rozhodování managementu a vlastníků podniku jako podklad pro jejich další rozhodování. Hodnota společnosti bude stanovena ke dni Kategorie hodnoty Kategorie hodnoty je potenciální tržní hodnota podniku, za kterou by měl být majetek společnosti směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém obě strany jednají informovaně, rozumně a bez nátlaku. Odráží

49 VLASTNÍ PRÁCE 49 očekávání trhu, jak se bude podnik do budoucna vyvíjet. Je založena na předpokladu nejvyššího a nejlepšího využití majetku Strategická analýza odvětví Vymezení relevantního trhu Relevantní trh je vymezen jako trh, na kterém se oceňovaný podnik pohybuje. Společnost METRA BLANSKO, a.s. je firmou s dlouholetou tradicí a obsluhuje trh v rámci celé České republiky. Jak již bylo uvedeno, rozsah činnosti firmy je značně rozsáhlý a společnost působí na mnoha trzích současně, proto vymezit přesně relevantní trh je dost komplikované. Pro strategickou analýzu je nutno zvolit hlavní předmět činnosti, aby bylo možno tento trh nějakým způsobem vymezit. Jako hlavní činnosti budou proto dále uvažovány pouze činnosti probíhající v hlavních závodech firmy, a to: OKEČ 25.2, 27.5, a 33.2 (v Tabulce 1 Přílohy 3 jsou značeny barevně). Tyto se podílejí na tržbách největší měrou. Ostatní činnosti jsou pouze doplňkové a na tržbách společnosti mají zanedbatelný podíl. Pouze na základě hlavních výše jmenovaných oborů a tržeb, které se v nich realizují, je specifikován trh. Relevantní trh je tedy stanoven jako součet tržeb v těchto čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu. Hodnoty vstupních veličin pro určení relevantního trhu jsou veřejně dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Stanovení relevantního trhu na základě tržeb je uvedeno Tabulce 2, Příloha Charakteristika odvětví Zpracovatelský průmysl představuje v České republice jeden z rozhodujících zdrojů tvorby HDP. Struktura průmyslu v ČR se postupně přibližuje skladbě ve vyspělých státech Evropy, protože nejrychlejším tempem se rozvíjejí odvětví, která vytváří největší objem účetní přidané hodnoty a naopak útlum pokračuje v těch odvětvích, která jsou náročná na pracovní sílu, ale s nízkou úrovní kvalifikace. Do roku 2007 souvisel příznivý a dynamický vývoj zpracovatelského průmyslu především s vysokou investiční aktivitou, avšak v současnosti se celosvětová hospodářská recese projevila i zde. Proto do budoucna lze očekávat spíše slabší výsledky než v předchozích úspěšných letech. Firmy budou muset čelit řadě výzev, které mají šanci

50 VLASTNÍ PRÁCE 50 zvládnout pouze dobře připravené a finančně stabilizované společnosti s vzdělaným a kreivním managementem. Výroba plastových výrobků (OKEČ 25.2) Toto odvětví patří již řadu let mezi nejdynamičtější odvětví zpracovatelského průmyslu s dobrou perspektivou, protože jejich produkty nacházejí uplatnění v celé ekonomice a jejich postavení v rámci zpracovatelského průmyslu neustále posiluje. K jeho rozhodujícím odběratelům patří automobilový, elektrotechnický, obalový průmysl a stavebnictví. Poptávka po zboží z plastů se do roku 2007 neustále zvyšovala, zejména ze strany automobilového průmyslu. Charakteristickým rysem odvětví je trvalý růst počtu pracovníků (viz Tabulka 3, Příloha 3), který za období 2003 až 2007 vzrostl o 40 %. Do budoucnosti lze však očekávat, že další příliv pracovníků do tohoto odvětví se nejspíš zastaví z důvodu problémů v automobilovém průmyslu. Mezi silné stránky tohoto odvětví lze řadit zejména nízkou zátěž životního prostředí, silnou vazbu na další zpracovatelská odvětví a příležitost investovat. Za slabé stránky a hrozby lze považovat především plnou závislost na dovozu kaučuku a citelné oslabení hospodářské konjunktury ve světě. Odlévání kovů, slévárenství (OKEČ 27.5) Toto odvětví je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční zboží, proto má trvalé opodstatnění. Slévárenský obor je značně materiálově a energeticky náročný s nepříznivým vlivem na životní prostředí a také náročný na investiční prostředky. Je diverzifikovaný do velkého počtu subjektů. Finanční krize přináší i v tomto odvětví snižování odbytu, stagnaci v investování a u odběratelů tedy vyvolává nižší poptávku. Podnikům klesá rentabilita i celkový provozní zisk. Za nepříznivý fakt pro další vývoj odvětví lze rovněž považovat neustálý růst cen energií všeho druhu. Do budoucna se tedy očekává spíše nízká dynamika až stagnace slévárenství. Základní produkční charakteristiky tohoto odvětví jsou uvedeny v Tabulce 4, Příloha 3.

51 VLASTNÍ PRÁCE 51 Všeobecné strojírenské činnosti (OKEČ 28.52) Šíře výrobků, které se zahrnují do tohoto odvětví, je obrovská. Zahrnuje například opravy obráběcích a tvářecích strojů a technologického zařízení, konstrukční práce, řezání a dělení plechů laserem, svařování, výroba komponentů zemědělských, lesnických a potravinářských strojů a mnoho dalších. Určitý nedostatek představuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Toto odvětví nepatří mezi znečišťovatele životního prostředí a podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. Výroba měřících a regulačních přístrojů (OKEČ 33.2) Toto odvětví klade vysoké nároky na spolupráci strojírenských, elektrotechnických a elektronických profesí, a to nejen při jejich vývoji, ale i při použití v praxi. Na zaměstnanost v tomto odvětví má velký vliv rušení pracovních míst při restrukturalizaci firem nebo jejich úpadku, ale i vytváření nových pracovních míst při rozšiřování výroby nebo budování nových výrobních kapacit. Nejvíce pracovních míst vytvářejí podniky, které zavádějí nové progresivnější a ekonomicky výhodnější technologie podporované často formou investiční pobídky. Podniky většinou mají velmi silné konkurenty, ať už ve firmách působících na našem území nebo jen dovážející svoje výrobky. To se projevuje hlavně trvalou restrukturalizací firem. Ekonomická situace těchto podniků je různá. Především společnosti pod zahraniční kontrolou mají zajištěný odbyt svých výrobků, vytvářejí dostatečně velký zisk a disponují tedy dostatkem finančních prostředků na svůj rozvoj. Jako příklad lze uvést firmu Siemens VDO ČR, jež vyrábí převážně měřící přístroje pro automobilový průmysl. Rozvoj tohoto oboru je značně závislý na investicích do nových technologií a do kvalifikovaných pracovníků. Co se týká perspektiv tohoto odvětví, výrobky mají široké uplatnění pro celou společnost a používají se v mnoha oblastech. Je však nutné si uvědomit, že k udržení konkurenceschopnosti je potřeba hlavně trvalý a neustálý vývoj firem. Základní charakteristiky odvětví jsou uvedeny v Tabulce 5, Příloha 3.

52 VLASTNÍ PRÁCE Analýza hlavních konkurentů Vzhledem k širokému trhu, na kterém se oceňovaná společnost pohybuje, čelí nespočtu konkurentů ve formě menších firem i velkých akciových podniků. Ve spolupráci s ekonomickým oddělením firmy bylo identifikováno celkem šest firem, které pro firmu představují nejvýznamnější konkurenci. PLASTIKA, a.s. Společnost sídlící v Kroměříži je hlavním konkurentem firmy METRA BLANSKO, a.s. v oblasti produkce plastových výrobků. Nabízí průmyslové zpracování plastů a komplexní servis. Její specializací je výroba plastových dílů s vysokým stupněm doprovodných služeb. Dále poskytuje komplexní logistické služby v oblasti globálního nákupu i kompletace výrobků včetně balení a distribuce do dodavatelského řetězce dle individuálních požadavků zákazníků. Firma má více než padesátiletou historii v oblasti průmyslového zpracování plastů a je úspěšná u náročných renomovaných zákazníků z oblasti počítačového, automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Je členem Plastikářského klastru, který se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti a výkonnosti plastikářského odvětví v kraji. LETOVICKÉ STROJÍRNY, s.r.o. Tato společnost byla založena v roce 1998 a navazuje na dlouhodobou tradici strojírenské výroby v Letovicích. Je to výrobní a obchodní společnost zabývající se výrobou, montáží a prodejem strojních součástí a celků, včetně jejich povrchových úprav. Poskytuje komplexní služby od pálení tvarových dílců a jejich povrchovou úpravu až k dodávce zkompletovaných dílců určených pro konečnou montáž u odběratele. Vyrábí převážně strojírenské díly pro zemědělskou techniku, autobusy nebo vysokozdvižné vozíky. V roce 2006 dosáhl jejich obrat 415 mil. Kč. Firmě byl udělen certifikát systému řízení jakosti dle norem ISO. Realizuje také projekty financované dotačními programy Ministerstva průmyslu a obchodu. ATONA s.r.o. Společnost ATONA, s.r.o. působí na českém trhu od roku 2000 a poskytuje široké spektrum služeb v oblasti strojírenského průmyslu. Prosazuje se zejména sofistikovaný-

53 VLASTNÍ PRÁCE 53 mi, inovativními a kvalitními výrobky a širokou škálou doprovodných služeb. Zaměstnanci, kterých má společnost v současnosti kolem 100, nabízejí odbornou podporu v rámci celého dodavatelského řetězce. Nabízí kompletní zpracování plechů, jejich plošné dělení a řezání laserem, stříhání a děrování plechů, obrábění kovů nebo svařování. Realizují malosériovou i velkosériovou výrobu, zahájili přípravu na certifikaci dle norem ISO. KOH-I-NOOR PONAS, s.r.o. Výrobní program firmy, která byla založena v roce 1950 v Poličce jako součást národního podniku KOH-I-NOOR, je rozdělen do dvou oblastí: konstrukce a výroba vstřikovacích a vyfukovacích forem pro lisování plastových dílů, výroba výlisků použitím technologie vstřikování termoplastů. Výroba je zaměřena na technické výlisky z oblastí automobilového a elektrotechnického průmyslu, kosmetiky a zdravotní techniky. Společnost se zaměřuje na kvalitu výroby a zavádí nové moderní technologie. Je držitelem certifikátu ISO pro všechny své výrobní činnosti. GMW-měřící technika, s.r.o. Tato společnost se zahraniční účastí se zabývá výrobou, instalací a opravami elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení, měřících, zkušebních a navigačních přístrojů. Vznikla v roce 2001 a sídlí v Blansku. A. W. V. ELEKTRO, spol. s r.o. Do předmětu činnosti této firmy, jenž vznikla v roce 1991, se sídlem v Písku patří prodej a servis kvalitních měřících přístrojů (například pro elektrická, zdravotnická zařízení, spotřebiče, analyzátor sítě, měření energie, pro měření izolačních odporů apod.) a příslušenství, které splňují požadavky ČSN Analýza atraktivity trhu Analýza atraktivity trhu slouží především pro kvalitativní hodnocení trhu a porovnání s konkurenty. Určí se na základě stanovení faktorů ovlivňujících trh, jimž jsou přiřazeny váhy a přiděleny body, které byly stanoveny na základě subjektivního názoru podle toho, jak byly považovány za více či méně důležité. Tato analýza by měla pomoci

54 VLASTNÍ PRÁCE 54 odhalit příležitosti a hrozby, které se na tomto trhu skrývají. Analýza atraktivity je uvedena v Tabulce 6, Příloha 3. Úroveň atraktivity trhu byla vypočítána na úrovni 54 %, což vypovídá o průměrném odvětví. Je však třeba zdůraznit, že jednotlivá kritéria atraktivity trhu by měl analyzovat odborník. Za největší vliv na výsledek považuji zejména silné bariéry vstupu založené především na kapitálové náročnosti a majetku. Také konkurence je značná vzhledem k širokému relevantnímu trhu. Na druhou stranu výrobky tohoto odvětví nemají téměř žádné substituty Analýza souhrnné konkurenční síly Souhrnná konkurenční síla podniku je určena stanovením přímých a nepřímých faktorů ovlivňujících konkurenční sílu, kterým jsou přiřazeny váhy a přiřazeny body na škále 0 až 6. Stanovení souhrnné konkurenční síly je uvedeno v Tabulce 7, Příloha 3. Souhrnná konkurenční síla je na úrovni 52 %, což vypovídá o průměrném postavení mezi konkurenty v odvětví. Nejnižšího hodnocení dosáhly v rámci analýzy konkurenční síly nepřímé faktory kvalita managementu a výkonný personál. Podnik spolupracuje se střední odbornou školou, ze které čerpá budoucí zaměstnance. Avšak lze říci, že vyjma některých funkčních pozic nepotřebují pracovníci žádnou zvláštní kvalifikaci, postačuje pouze odborné vyškolení. Většina pracovníků je tudíž snadno nahraditelná, s čímž souvisí jejich vysoká fluktuace a nízké mzdy. Klima ve firmě, jehož indikátorem je horšící se výkonnost a právě vysoká fluktuace, je rovněž ve firmě problémem. Pracovníci nedisponují jakoukoli iniciativou, panuje spíše napjatá atmosféra. Co se týče hodnocení kvality managementu, do nízkého hodnocení se promítly zejména ne příliš dobré schopnosti tvořit strategie, prognózovat, rozhodovat se či oceňovat šance a rizika. Cílem podniku do budoucna je udržovat a posilovat svou konkurenceschopnost v otevřené ekonomice Evropské unie a snaha o investování vytvořených zdrojů společnosti do jejího rozvoje Prognóza vývoje trhu Při prognóze vývoje trhu se vychází z minulých časových řad a prognóz, především: - HDP a inflace, jejichž predikce do období zveřejňuje Ministerstvo financí ČR. Hodnoty do roku 2008 jsou z Českého statistického úřadu.

55 VLASTNÍ PRÁCE 55 - Minulé časové řady tržeb odvětví, které již byly stanoveny na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu. Prognózy odvětví však k dispozici nejsou, proto je třeba použít regresní analýzy. Tabulka 2: Prognóza vývoje relevantního trhu Rok HDP v mil. Kč (b.c.) Tempo růstu HDP Tržby odvětví v mil. Kč Tempo růstu tržeb Míra inflace Tržby METRA v mil. Kč Tempo růstu tržeb METRA x ,7 x 101,8 658,893 x ,57% ,1 7,23% 100,1 588,217-10,73% ,22% ,9 20,36% 102,8 540,968-8,03% ,01% ,4 6,64% 101,9 434,570-19,67% ,77% ,6 22,97% 102,5 584,919 34,60% ,78% ,2 24,86% 102,8 576,548-1,43% ,98% ,8 10,26% 106,4 603,886 4,74% ,67% ,2-0,38% 102,7 484,031-19,85% ,88% ,5 5,77% 102,5 461,492-4,66% ,09% ,1 8,94% 102,2 425,473-7,81% Zdroj: vlastní práce Predikce tržeb odvětví: Při predikci se předpokládá, že existuje souvislost mezi vývojem hospodářství ČR a tržbami odvětví, která bude zachována i do budoucnosti. Za závisle proměnnou jsou zvoleny tržby odvětví, za nezávisle proměnné potom HDP a inflace. Vzhledem k tomu, že relevantní trh tvoří čtyři odvětví, bude sledován budoucí vývoj a provedena regresní analýza nejprve pro všechna tato odvětví zvlášť. Součtem vypočtených prognózovaných hodnot tržeb jednotlivých odvětví pro jednotlivé roky potom budou stanoveny předpokládané tržby celého relevantního trhu budoucího období. Výpočty udává Tabulka 8 a 9, Příloha tržby v mil. Kč roky Obrázek 6: Vývoj tržeb relevantního trhu

56 VLASTNÍ PRÁCE 56 Z provedené regrese a vypočtených temp růstu tržeb odvětví v analyzovaných letech je patrný spíše rostoucí trend s výjimkou roku 2009 (z důvodů předpokládaných problémů vyplývající z ekonomické krize zejména v automobilovém průmyslu). Ale vzhledem k tomu, že společnost se vyznačuje velmi diverzifikovanou činností a její relevantní trh zahrnuje i další obory, které krizí nemusejí být postiženy, pokles není tak značný, jak by se dalo primárně předpokládat. V následujících letech regrese prognózuje růst odvětví, které ale roste značně pomaleji než do roku Predikce tržeb METRA BLANSKO, a.s.: Stejný postup byl použit při predikci tržeb firmy. Jako nejvhodnější byla vybrána třífaktorová regresní funkce tržby firmy v závislosti na HDP, inflaci a tržbách celého odvětví se spolehlivostí R=0,88 ve tvaru: Tržby METRA = ,00098 HDP 5,89 inflace + 0,0076 tržby odvětví Vývoj tržeb oceňované firmy v minulosti i v budoucnosti ilustruje Obrázek 7. Z vývoje je patrné, že tempa růstu tržeb oceňované firmy se pravděpodobně budou v budoucnu vyvíjet jako doposud, tedy klesajícím trendem (s výjimkou roku 2006). V důsledku toho se bude snižovat také tržní podíl firmy tržby v mil. Kč roky Obrázek 7: Vývoj tržeb METRA BLANSKO, a.s Analýza tržního podílu Tržní podíl firmy je stanoven jako poměr jejích tržeb a tržeb relevantního trhu. Na takto široce vymezeném trhu, kde se vyrábí široká škála produktů od pryžových, plastových, přes strojírenské až k měřícím a elektrickým výrobkům, podniká několik tisíců fi-

57 VLASTNÍ PRÁCE 57 rem. V důsledku toho je tržní podíl oceňované firmy tak malý. Pohybuje se v intervalu od 0,1 % do 0,6 %. V Tabulce 3 jsou vypočteny tržby, které podnik dosahuje v letech Průměrné tempo růstu tržeb v minulém období bylo vypočteno na úrovni -1,05 %, v budoucím období byla vypočtena hodnota -6,89 %. Tato čísla budou později využita jako důležitý podkladový údaj pro výpočet generátorů hodnoty. Tabulka 3: Vývoj tržních podílů Rok SWOT analýza Tržby METRA v mil. Kč Tempo růstu tržeb METRA (%) Průměrné tempo růstu tržeb (%) Tržní podíl METRA (%) ,893 x 0, ,217-10,73 0, ,968-8,03 0,35-1, ,570-19,67 0, ,919 34,60 0, ,548-1,43 0, ,886 4,74 0, ,031-19,85 0,17-6, ,492-4,66 0, ,473-7,81 Zdroj: účetní výkazy , vlastní práce Analýza silných a slabých stránek společnosti Silné stránky: ustálená konkurenční pozice na trhu, dlouhodobá tradice a dobré jméno firmy po celé České republice, kvalitní produkty, neustálé snižování zadluženosti, pokrytí celého trhu, dlouhodobé smluvní vztahy s odběrateli i dodavateli, komplexní restrukturalizace, ucelený sortiment výrobků a služeb, technický vývoj vlastních výrobních programů, poskytování podpory formou dotací ze státního rozpočtu (například na výzkum a vývoj, rekvalifikaci zaměstnanců apod.), investice do modernizace a rekonstrukce objektů, 0,13

58 VLASTNÍ PRÁCE 58 investice, v nichž hraje podstatnou roli následná vysoká úspora ve spotřebě energií, tedy snaha o nezatěžování životního prostředí, normy ISO, osvědčení jakosti, zapojení společnosti do kolektivního sběrného systému RETELA, jejímž prostřednictvím se podílí na financování zpětného odběru a likvidaci výrobků v oblasti měřící techniky a zajišťování likvidace odpadu, spolupráce se školami. Slabé stránky: finanční a kapitálová náročnost, tlaky na výrobu z hlediska ekologie, nevýdělečnost některých činností, nízká efektivita hospodaření a rentabilita, nízká platební schopnost odběratelů, nedostatečná propagace, většinový vliv společnosti APOS-AUTO, s.r.o. na rozhodování, vysoká fluktuace zaměstnanců, nízká hmotná zainteresovanost zaměstnanců, nízká produktivita práce, nedostatečné ztotožnění zaměstnanců s cíly a perspektivami společnosti, neshody ve vedení podniku v důsledku preferencí osobních zájmů před zájmy podniku, neefektivní marketing prováděný jednotlivými obchodními úseky. Analýza příležitostí a hrozeb Příležitosti: dobré jméno firmy a její renomé po České republice, možnosti získání finančních prostředků jak ze státního rozpočtu, tak z fondů EU, možnosti pronikání na zahraniční trhy, snaha o zachování čistého životního prostředí. Hrozby: nejasně definovaný strategický záměr společnosti, neefektivnost hospodaření v důsledku velmi širokého výrobního sortimentu, neustálý růst cen energií všeho druhu,

59 VLASTNÍ PRÁCE 59 riziko ztráty odbytu či dlouhodobých obchodních partnerů (například z důvodu ekonomické krize) s významným dopadem na dosahované tržby a efektivnost hospodaření, sílící konkurenční boj, negativní publicita v souvislosti s prohlášením konkurzu a neustálým propouštěním, preference konkurenčních společností kvalifikovanými pracovníky v souvislosti s lepšími platovými podmínkami Hodnocení perspektivnosti podniku Analýza portfolia, kterou se bude zabývat tato kapitola, umožní posoudit a naznačit perspektivnost podnikatelské jednotky a zvolit pro ni vhodnou marketingovou strategii. V praxi se používají dva modely, a to Bostonský model produktové analýzy (BCG model) a model firmy General Electric (GE model). Vzhledem k nedostatkům konstrukce modelu BCG bude analýza perspektivnosti provedena pomocí GE modelu. Model GE vychází z atraktivity trhu a konkurenční síly firmy. Výpočet těchto parametrů proběhl již v předcházejících kapitolách. Lze tedy hned sestavit matici perspektivnosti trhu, která stanovuje tři pásma (viz obrázek): červené (podnikatelská jednotka postrádá atraktivnost, bez perspektivy do budoucna), oranžové (slibná budoucnost, avšak uvážené a opatrné rozhodování) a zelené (perspektivní podnikatelská jednotka, příhodná pro investiční záměry). V rámci strategické analýzy byly zjištěny tyto výsledky: - atraktivita trhu = 54 %, - souhrnná konkurenční síla = 52 %. Na základě těchto výsledků lze v rámci GE matice zařadit analyzovanou společnost do potenciálně perspektivního pole v diagonále, konkrétně do pole Výběrově investovat, upřednostňovat tvorbu příjmů. Firmu METRA BLANSKO, a.s. lze tedy zařadit mezi průměrně perspektivní podnikatelské jednotky, u kterých je však nutnost investiční obezřetnosti. Z provedené strategické analýzy vyplývá, že tržby firmy se budou v budoucích letech snižovat a bude záležet na společnosti, jak se s jednotlivými riziky existujícími vně i vevnitř firmy vypořádá. Vhodným doporučením pro zvýšení budoucí perspektivnosti by mohlo být to, aby zúžila výrobní sortiment, zaměřila se na investice do svého rozvoje a soustředila se na

60 VLASTNÍ PRÁCE 60 konkrétní strategický záměr, kterému by věnovala veškerou svou pozornost, veškeré své zdroje a zefektivnila tak své hospodaření. METRA Obrázek 8: Matice perspektivnosti GE 4.5. Analýza finančního zdraví podniku Veškeré výpočty finanční analýzy jsou uvedeny v Příloze Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních údajů, která zahrnuje horizontální a vertikální rozbor účetních výkazů, umožňuje vidět číselné informace o firmě v různých souvislostech. Horizontální analýza sleduje vývoj dané veličiny v čase, v případě vertikální analýzy se jedná o posuzování struktury aktiv a pasiv podniku Horizontální analýza Horizontální analýza aktiv Horizontální analýza aktiv podniku nevykazuje jednoznačný trend. Do roku 2004 aktiva klesala, od následujícího roku jejich hodnota rostla a nejvyšší hodnoty dosáhla v roce Podobný vývoj vykazují také stálá a oběžná aktiva. Právě rok 2006 lze charakterizovat jako rok významných investic do rekonstrukce a modernizace objektů společnosti, do technologického vybavení i vývoje nových výrobků. Smyslem těchto investic byla zejména stabilizace klíčových zákazníků a zvýšení produkce vlastních výrobků. Dlouhodobý majetek společnosti vzrostl oproti předchozímu roku o 23,7 mil. Kč a celková aktiva vzrostla o necelých 15 %.