HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ
|
|
- Iveta Sedláčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 HUDEBÍ EFEKT DISTORTIO VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGÁLŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Ing. Jaromír Mačák Ústav telekomunkací, FEKT VUT, Purkyňova 118, Brno Emal: Hudební efekt dstorton je typckým zástupcem efektů využívající nelneárního zpracování sgnálů. V tomto článku je prezentován algortmus založený na zpracování přírůstků vstupního sgnálu pomocí časově varantního lneárního číslcového systému, ve kterém je zpracovávaná hodnota přírůstku sgnálu přčítána k mnulé hodnotě výstupního sgnálu. 1. EFEKT DISTORTIO V běžných stuacích je na většnu systémů kladen požadavek na co nejmenší nelneárním zkreslení, např. u zvukových zeslovačů pro zajštění věrné reprodukce hudebního sgnálu. Exstují však systémy, které záměrně pomocí nelneárního zkreslení sgnálů obohacují jejch spektrum přdáním vyšších a kombnačních složek. Typckým zástupcem tohoto typu efektů je právě efekt dstorton. V nejjednodušší formě může být realzován jako funkční měnč [1], v poslední době se však začínají objevovat nové přístupy k realzac tohoto hudebního efektu. Často je snahou smulovat analogové prototypy pomocí číslcového zpracování sgnálů [2], někdy se objeví algortmy produkující takové nelneární zkreslení, které nemá svou analogovou obdobu [3] KLASICKÝ PŘISTUP K REALIZACI Základním blokem efektu dstorton je blok nelneárního zkreslení, který lze popsat nelneárním operátorem Ψ(). Vztah mez vstupním a výstupním sgnálem je pak [ ] Ψ x[ n] y n = ( ). (1) Tento systém je systémem nesetrvačným [1], tj. současný výstupní vzorek sgnálu závsí pouze na současném vstupním vzorku. Systém proto bývá označován jako tvarovač vlny č funkční měnč. Jako funkce Ψ() může být použta lbovolná nelneární funkce, typckým příkladem můžou být funkce Ψ(x) = tanh(x), Ψ(x) = atan(x), jejchž průběhy jsou zobrazené na obr. č. 1. Často však potřebujeme získat průběh, který nedokážeme popsat jednoduchou funkční závslostí. K tomu lze využít aproxmace, nejčastěj pomocí Taylorova rozvoje, kdy výstupní sgnál je určen jako [4] y n =, (2) [ ] ax [ n] 0 kde a určuje koefcenty polynomu a pak jeho řád. Pomocí tohoto rozvoje jsme schopn v úzkém okolí popsat jakoukolv nelneární funkc. V případě, kdy je potřeba popsat nelneární funkc v šrší oblast, lze využít skládání dílčích úseků, které požadovaný průběh nelneární funkce po částech aproxmují [2]. Obr. č. 1: Průběhy některých funkčních měnčů REALIZACE MĚKKÉHO OŘEZÁVAČE Typckým zástupcem systémů, které provádějí měkké ořezání sgnálů, je efekt soft-lmter, jehož průběh je zobrazen na obr. č. 1. Je zadán nelneární funkcí [4] 2x pro 0 x (2 3 x) Ψ ( x) = pro 1 3 x pro 2 3 x 1. (3) Funkce Ψ(x) je záměrně volena tak, aby jednotlvé úseky na sebe navazovaly, a navíc dochází k navazování prvních dervací funkce Ψ(x) v bodech nespojtost [1]. Díky těmto vlastnostem narůstá zkreslení vyšším harmonckým velm pozvolna; pokud bude vstupní sgnál omezen v rozsahu ±1, výstupní sgnál jž bude zkreslený, ale zkreslení nebude ve výsledném sgnálu moc slyšet. Př výrazně vyšších úrovních vstupního sgnálu dochází zde k slnému omezení sgnálu, jehož výsledkem je velm bohaté spektrum. V tomto režmu je možné soft-lmter využít jako typcký kytarový efekt dstorton. espornou výhodou tohoto řešení je, že sgnál může plynule přecházet mez nezkresleným a slně zkresleným stavem bez výraznějšího rušení, které vznká skokovým výskytem vyšších harmonckých složek u tvrdých ořezávačů sgnálu [1], [5]. 10-1
2 2. ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Systém vychází z předlohy analogových nelneárních prvků, kde pomocí nastavení pracovního bodu určujeme, mmo jné, napěťové zesílení daného elektronckého prvku. apěťové zesílení μ v pracovním bodě je dáno µ = uy( t), u( t) x (4) kde symboly x a y označují vstupní, respektve výstupní napětí. Pokud je převodní charakterstka daného prvku lneární, pak je μ konstantní. U nelneárních prvků se ale bude μ v čase měnt podle toho, ve které část převodní charakterstky se pracovní bod momentálně nachází. Bude tedy zřejmě platt uy( t) µ ( t) =. u ( t) x Podobně lze zavést zesílení v číslcové oblast jako [ ] [ 1] [ ] [ 1] y n y n m[ n] = x n x n a odtud vyjádřt výstupní vzorek [ ] = [ ] + [ ]( [ ] [ ]) (5) (6) y n y n 1 m n x n x n 1, (7) kde m[n] označuje časově proměnný parametr zesílení. Ten je možné obecně nahradt časově proměnnou přenosovou funkcí. Takový systém pak lze popsat blokovým schématem na obr. č. 2. Dosazením do rovnce (3) a po úpravě je m rovno (2 x) m1 = = 2 x 2 3 (2 3 x) m2 = = 6x 4 x 3 (1) m3 = = 0. x (9) a obr. č. 3 je vynesen průběh parametru m vypočítaného podle (9) z původní realzace funkčního měnče (3) během jedné perody zpracovávaného číslcového harmonckého sgnálu o kmtočtu 100 Hz. Pro lustrac je zobrazen výstupní sgnál. Je zde patrné, že opravdu dochází k navázání prvních dervací. Graf má navíc očekávaný tvar, neboť uprostřed převodní charakterstky (m 1), kde je Ψ(x) lneární, dosahuje m nejvyšší hodnoty, je zde tedy největší zesílení a m je konstantní. Směrem k okrajům převodní charakterstky se zesílení postupně zmenšuje (m 2), až v oblast saturace je zesílení nulové (m 3). Obr. č. 2: Blokové schéma systémů zpracovávajícího přírůstky sgnálu. Přenosová funkce H(z) je určena v závslost na vstupní nebo výstupní velčně (na obr. č. 2 čerchovaně) - je tedy řízena současným stavem systému. Obr. č. 3: Průběh výstupního sgnálu a parametru zesílení u funkčního měnče podle (3). Blok řízení bude tedy obsahovat rovnce, které závsí pouze na vstupní hodnotě sgnálu x, blokové schéma z obr. č. 2 se proto zjednoduší na obr. č. 4, kde je jž realzován funkční měnč podle (3) novým algortmem REALIZACE FUKČÍHO MĚIČE ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Pro realzac funkčního měnče z (3) stačí místo přenosové funkce H(z) využít měnící se parametr zesílení m[n]. Ten lze určt ze vztahu (6) pomocí hodnot vstupu a výstupu z předchozího taktu. Př dostatečně malém vzorkovacím ntervalu, bude parametr m ze vztahu (6) roven y m =. (8) x Obr. č. 4: Realzace funkčního měnče podle (3) novým algortmem. 10-2
3 Systém pracuje teratvně: ze současné hodnoty vstupního sgnálu x[n] je určena nová hodnota m[n], pomocí ní a mnulé hodnoty výstupního sgnálu y[n-1] je určena nová hodnota výstupu y[n]. a obr. č. 6 je zobrazeno spektrum sgnálu na výstupu funkčního měnče realzovaného časově varantním systémem. Vstupním sgnálem byl číslcový harmoncký sgnál o kmtočtu 100 Hz s ampltudou 1. V porovnání se spektrem na obr. č. 5, kde byl výstupní sgnál vypočten klasckým způsobem, je vdět, že výstupní sgnál obou realzací je téměř totožný. Jednou výraznější odchylkou je výskyt stejnosměrné složky u nové realzace. Ta je způsobena tím, že algortmus pracuje teratvně, takže se vždy pouze blíží ke správnému výsledku. Lze j odstrant pomocí fltru typu horní propust, to však v řadě aplkací není nutné, protože vznklá stejnosměrné složka má velm malou hodnotu PROBLÉM STABILITY U SIGÁLU S VYŠŠÍM KMITOČTEM Jak bylo patrné z obr. č. 6, systém pracuje správně se sgnály s nízkým kmtočtem. U těchto sgnálu dochází totž k velm malým změnám hodnoty sgnálu mez sousedním vzorky. Problém však nastává u sgnálů s vyšším kmtočtem, kdy je změna hodnoty sousedních vzorků velm výrazná. a obr. č. 7 je zobrazena odezva systému na vstupní číslcový harmoncký sgnál o kmtočtu 10 khz a ampltudě 1. Je zde vdět, že teratvní algortmus opravdu selhává. Obr. č. 5: Spektrum výstupního sgnálu vypočteného podle (3). Obr. č. 6: Spektrum výstupního sgnálu vypočteného časově varantním systémem. Obr. č. 7: establta řešení časově varantního systému u vyšších kmtočtů. Řešením tohoto problému je zajštění malých přírůstků sgnálu mez dvěma následujícím teracem. Pro výstupní sgnál platí [ ] [ ] [ ] y n = y n 1 + m n x, (10) kde Δx je přírůstek vstupního sgnálu, který je potřeba zmenšt. Jednou možností je zvětšení vzorkovacího kmtočtu, to je však výpočetně velm náročné. Druhou možností je rozdělt přírůstek vstupního sgnálu Δx na rovnoměrných úseků x podle x x = (11) a podobně parametr zesílení m[n] rozdělt na úseků m [n], které budou tentokrát nerovnoměrné a budou se určovat teratvně. Rovnc (10) lze upravt na 0 [ ] m n x y[ n] = y[ n 1 ] +. (12) Vzhledem k tomu, že hodnota x je pro jednu terac všech mez-terací konstantní, lze rovnc (12) dále upravt na 0 [ ] m n y[ n] = y[ n 1 ] + x. (13) 10-3
4 Takto se do výsledného parametru zesílení m[n] akumuluje správná hodnota a algortmus dává správné výsledky pro sgnály s vyšším kmtočtem vz obr. č. 8, kde je zobrazena odchylka výstupních sgnálů realzací podle rovnc (3) a (13). (pracovním) ntervalu. Takto by bylo tedy možné realzovat funkční měnče z obr. č. 1 založené na gonometrcké funkc. Průběh parametru zesílení m pro tyto gonometrcké funkce je zobrazen na obr. č. 9 a lze jej popsat jako m 1 1 = (15) 1 + x arctg(5) arctg 2 a m = 1. cosh( x) (16) tgh 2 Obr. č. 8: Odchylka výstupních sgnálů realzací podle rovnc (3) a (13). Zásadním problémem pro efektvtu výsledného algortmu je určení počtu úseků, tedy počet mez-terací. Pokud bude zvolen konstantně, efektvta algortmu bude degradována u sgnálů s nízkým kmtočtem, protože tam není potřeba vůbec nějaké mez-terace provádět. Počet mez-terací bude také samozřejmě závset na ampltudě sgnálu. Př velkých ampltudách se můžou vyskytnout velké rozdíly mez sousedním vzorky vstupního sgnálu u nízkých kmtočtů. Řešením je určt maxmální možný přírůstek vstupního sgnálu Δx max, se kterým ještě algortmus pracuje správně a pak určt počet mez-terací jako x =. xmax (14) Pro kmtočty f 0bude x 0 a tím pádem 0, tedy pro x xmax bude po zaokrouhlení na vyšší celé číslo = 1. S rostoucím kmtočtem se bude Δx zvětšovat a poroste tedy počet mez-terací. Expermentálně byl Δx max určen jako Δx max = 0,02. Př tomto kroku je zajštěna stablta u sgnálů o kmtočtu blížícím se yqustovu kmtočtu. Počet mez-terací pro různé kmtočty a ampltudu 1 je uveden v tab. č. 1. Tab. č. 1: Počet mez-terací pro různé kmtočty. f [Hz] REALIZACE DALŠÍCH ELIEÁRÍCH FUKCÍ Popsaný algortmus (vz obr. č. 4) není omezen pouze pro realzac funkčního měnče podle (3), ale je možné jej využít praktcky pro jakoukolv nelneární funkc, u které lze určt průběh její první dervace na požadovaném Obr. č. 9: Parametr zesílení u gonometrckých funkcí. Př smulac nelneární funkce aproxmované Taylorovým polynomem z (2) bude parametr m roven 1 = m a x. (17) DALŠÍ MOŽÉ VYUŽITÍ ALGORITMU Doposud prezentované nové modely nepřnáší žádné vylepšení a jsou navíc výpočetně více náročné. Do algortmu je však možné zařadt další funkční bloky a značně tak rozšířt jeho možnost. Jednou z možností je využít algortmus k omezení saturace na vyšších kmtočtech a tím částečně potlačt alasngové zkreslení, které př nelneárním zpracování vznká [4]. Je potřeba zajstt, aby se systém pro vyšší kmtočty choval lneárně, zatímco u nžších kmtočtů bude pracovat v původním režmu. Z rovnce (9) vyplývá, že pokud se má systém chovat lneárně, pak musí být parametr zesílení m konstantní. Je tedy nutné zajstt, aby se parametr m u nízkých kmtočtů měnl v závslost na vstupním sgnále a u vyšších kmtočtů nabýval určté konstantní hodnoty. Jednoduchým řešením je fltrace parametru m fltrem typu dolní propust, konkrétně bylo využto fltru druhého řádu s mezním kmtočtem 4 khz. a obr č. 10 je zobrazen původní průběh parametru m pro vstupní sgnál s kmtočtem 13,4 khz a ampltudou 10. a obr. č. 11 je pak zobrazen jeho vyfltrovaný průběh, který se přblžuje ke konstantní hodnotě přblžně m = 0,
5 Obr. č. 10: Průběh parametru zesílení u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Obr. č. 13: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Kmtočet sgnálu je 13,4 khz. Obr. č. 11: Vyfltrovaný průběh parametru zesílení u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Obr. č. 14: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče podle (3). Kmtočet sgnálu je 100 Hz. Obr. č. 12: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče podle (3). Kmtočet sgnálu je 13,4 khz. Obr. č. 15: Spektrum výstupního sgnálu u realzace funkčního měnče časově varantním systémem. Kmtočet sgnálu je 100 Hz. 10-5
6 a obr. č. 12 a obr. č. 13 lze porovnat spektra výstupních sgnálů z původní realzace podle (3) a nové realzace časově varantním fltrem s fltrací parametru m. Vstupním sgnálem v obou případech byl číslcový harmoncký sgnál o kmtočtu 13,4 khz. U realzace s fltrací parametru m došlo k částečnému potlačení alasngového zkreslení. Pro strmější fltr parametru m by bylo potlačení výraznější, protože by nelneární zkreslení bylo menší. a obr. č. 14 a obr. č. 15 jsou pak zobrazena spektra výstupních sgnálů př buzení systémů číslcovým harmonckým sgnálem o kmtočtu 100 Hz. Rozdíl spekter je způsoben skupnovým zpožděním fltru, kdy je průběh parametru m opožděn vůč původnímu. Zajímavou vlastností je fakt, že čím vyšší je úroveň vstupního sgnálu, tím nžší je úroveň vyfltrovaného parametru m. To je způsobeno tím, že saturace nastává častěj a parametr m má tedy častěj nulovou hodnotu. Důsledkem je, že sgnály s vyšším kmtočtem nejsou více saturovány ale více zeslabeny. Proto také nebudou nabývat daleko vyšších úrovní než sgnály s nžším kmtočtem, které byly saturovány na určtou hodnotu. Další možností, zmíněnou už výše, je zabudování časově proměnné přenosové funkce. Tím je možné dovntř systému zavést dynamku. Toho lze využít pro smulac analogových nelneárních efektů. Přenosová funkce H(z) je fltr navržený z obvodového schématu smulovaného efektu a převedený blneární transformací do číslcové oblast [6]. Parametry tohoto fltru závsí na momentální pozc pracovního bodu na převodní charakterstce a je ho nutné přepočítat s každým novým vzorkem vstupního sgnálu. v Brně, Fakulta elektrotechnky a komunkačních technologí [3] PEKOE, J. Coeffcent-Modulated Frst-Order Allpass Flter as Dstorton Effect. In Proc. of the 11th Int. Conference on Dgtal Audo Effects (DAFx-08). [onlne] Espoo, Fnland. 2008, 5 p. ISB Dostupný z < dafx08/papers/dafx08_16.pdf>. [4] ZÖLZER, U. DAFX - Dgtal Audo Effects, 1st ed. ew York: John Wley & Sons, Ltd, 2002, 533 p. ISB [5] BARBATI, S., SERAFIY, T. A Perceptual Approach on Clppng and Saturaton. [onlne] Dostupný z < [6] PROAKIS, J. G., MAOLAKIS, D. G. Dgtal Sgnal Processng: Prncples, Algorthms and Applcatons, 3 rd Ed. USA: Prentce-Hall, Inc., 1995, 967 p. ISB ZÁVĚR avržený časově varantní systém zpracovávající přírůstky sgnálů, který v nejjednodušší formě obsahuje pouze časově proměnný parametr zesílení, dává stejné výsledky jako klascké funkční měnče. Pro tyto účely je však tato struktura zbytečně těžkopádná. Své uplatnění najde v nových algortmech, kdy lze tvořt nové zvukové efekty zařazením dalších funkčních bloků do této struktury. Příkladem je omezení zkreslení u vyšších kmtočtů, kdy jsme schopn částečně potlačt alasngové zkreslení. Velké pole působnost se otvírá u realzace dynamckých zkreslovacích efektů, které mohou smulovat některé své analogové protějšky. Tímto směrem se také bude ubírat následující práce. LITERATURA [1] SCHIMMEL, J. Syntéza zvukových efektů s využtím nelneárního zpracování sgnálů. Dsertační práce. Brno: Vysoké učení techncké v Brně, Fakulta elektrotechnky a komunkačních technologí [2] MAČÁK, J. ávrh algortmů číslcového zpracování sgnálů pro smulac kytarových zeslovačů založených na obvodové analýze analogových prototypů. Dplomová práce. Brno: Vysoké učení techncké 10-6
Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory
Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current
Více1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25
A 9: hod. Elektrotechnka a) Napětí stejnosměrného zdroje naprázdno je = 5 V. Př proudu A je svorkové napětí V. Vytvořte napěťový a proudový model tohoto reálného zdroje. b) Pomocí přepočtu napěťových zdrojů
Vícepopsat činnost základních zapojení převodníků U-f a f-u samostatně změřit zadanou úlohu
7. Převodníky - f, f - Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat čnnost základních zapojení převodníků -f a f- samostatně změřt zadanou úlohu Výklad 7.. Převodníky - f
Více7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ
7. ZÁKADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7.. SPOJITÉ SYSTÉMY Téměř všechny fyzálně realzovatelné spojté lneární systémy (romě systémů s dopravním zpožděním lze vytvořt z prvů tří typů: proporconálních členů
Více9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně
9. Měření knetky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně Gavolův experment (194) zdroj vzorek synchronní otáčení fázový posun detektor Měření dob žvota lumnscence Frekvenční doména - exctace harmoncky
VíceNumerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První
Numercká matematka 1 Parabolcké rovnce Budeme se zabývat rovncí t = D u x (1) tato rovnce určuje chování funkce u(t, x), která závsí na dvou proměnných. První proměnná t mívá význam času, druhá x bývá
VíceSpojité regulátory - 1 -
Spojté regulátory - 1 - SPOJIÉ EGULÁOY Nespojté regulátory mají většnou jednoduchou konstrukc a jsou levné, ale jsou nevhodné tím, že neudržují regulovanou velčnu přesně na žádané hodnotě, neboť regulovaná
Více4 Parametry jízdy kolejových vozidel
4 Parametry jízdy kolejových vozdel Př zkoumání jízdy železnčních vozdel zjšťujeme většnou tř základní charakterstcké parametry jejch pohybu. Těmto charakterstkam jsou: a) průběh rychlost vozdel - tachogram,
VíceDYNAMICKÉ MODULY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČENÍ
DYNAMICKÉ MODUY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČNÍ D BI0 Zkušebnctví a technologe Ústav stavebního zkušebnctví, FAST, VUT v Brně 1. STANOVNÍ DYNAMICKÉHO MODUU PRUŽNOSTI UTRAZVUKOVOU IMPUZOVOU MTODOU [ČSN 73 1371]
VíceNUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT
NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT J. Tuma Summary: The paper deals wth dfferentaton and ntegraton of sampled tme sgnals n the frequency doman usng the FFT and
VíceKonverze kmitočtu Štěpán Matějka
1.Úvod teoretcký pops Konverze kmtočtu Štěpán Matějka Směšovač měnč kmtočtu je obvod, který přeměňuje vstupní sgnál s kmtočtem na výstupní sgnál o kmtočtu IF. Někdy bývá tento proces označován také jako
Víceu (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo
Metoda sítí základní schémata h... krok sítě ve směru x, tj. h = x x q... krok sítě ve směru y, tj. q = y j y j τ... krok ve směru t, tj. τ = j... hodnota přblžného řešení v uzlu (x,y j ) (Possonova rovnce)
VíceMĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE
EAICKÉ OKHY ĚENÍ V ELEKOECHNICE. řesnost měření. Chyby analogových a číslcových měřcích přístrojů. Chyby nepřímých a opakovaných měření. rmární etalon napětí. Zdroje referenčních napětí. rmární etalon
VíceMODELOVÁNÍ A SIMULACE
MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký
VíceMĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits
Techncká 4, 66 07 Praha 6 MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electrc Parameter Measurement n PWM Powered Crcuts Martn Novák, Marek Čambál, Jaroslav Novák Abstrakt: V
VíceČíslicové zpracování a analýza signálů (BCZA) Spektrální analýza signálů
Číslcové zpracování a analýza sgnálů (BCZA) Spektrální analýza sgnálů 5. Spektrální analýza sgnálů 5. Spektrální analýza determnstckých sgnálů 5.. Dskrétní spektrální analýza perodckých sgnálů 5..2 Dskrétní
Více6. Demonstrační simulační projekt generátory vstupních proudů simulačního modelu
6. Demonstrační smulační projekt generátory vstupních proudů smulačního modelu Studjní cíl Na příkladu smulačního projektu představeného v mnulém bloku je dále lustrována metodka pro stanovování typů a
VíceANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN
ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
nverzta Tomáše Bat ve líně LABOATOÍ CČEÍ ELETOTECHY A PŮMYSLOÉ ELETOY ázev úlohy: ávrh dělče napětí pracoval: Petr Luzar, Josef Moravčík Skupna: T / Datum měření:.února 8 Obor: nformační technologe Hodnocení:
VíceOtázka č.12 - Přijímače AM: Blokové schéma AM přijímače
Otázka č.12 - Přjímače AM: Blokové schéma AM přjímače vstupní vf laděný předzeslovač směšovač M vícestupňový mf zeslovač demodulátor zes. vf osclátor soustředěná mf selektvta preselektor řízení vf a mf
VíceSIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ
bstrakt SIMULCE ŘÍZENÍ PNEUMTICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRMU MTL SIMULINK Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ Katedra automatzační technky a řízení Fakulta stroní VŠ-TU Ostrava Příspěvek popsue sestavení matematckého
VíceKorelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d
Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím
VícePřemysl Žiška, Pravoslav Martinek. Katedra teorie obvodů, ČVUT Praha, Česká republika. Abstrakt
ALGORITMUS DIFERENCIÁLNÍ EVOLUCE A JEHO UŽITÍ PRO IDENTIFIKACI NUL A PÓLŮ PŘE- NOSOVÉ FUNKCE FILTRU Přemysl Žška, Pravoslav Martnek Katedra teore obvodů, ČVUT Praha, Česká republka Abstrakt V příspěvku
VíceŘÍZENÍ OTÁČEK ASYNCHRONNÍHO MOTORU
ŘÍZENÍ OTÁČEK AYNCHONNÍHO MOTOU BEZ POUŽITÍ MECHANICKÉHO ČIDLA YCHLOTI Petr Kadaník ČVUT FEL Praha, Techncká 2, Praha 6 Katedra elektrckých pohonů a trakce e-mal: kadank@feld.cvut.cz ANOTACE V tomto příspěvku
Více11 Tachogram jízdy kolejových vozidel
Tachogram jízdy kolejových vozdel Tachogram představuje znázornění závslost rychlost vozdel na nezávslém parametru. Tímto nezávslým parametrem může být ujetá dráha, pak V = f() dráhový tachogram, nebo
VíceFORANA. 1. Úvod. 2 Vznik akustického signálu řeči v mluvidlech. Pavel GRILL 1, Jana TUČKOVÁ 2
FORANA Pavel GRILL 1, Jana TUČKOVÁ 2 České vysoké učení techncké v Praze, Fakulta elektrotechncká, Katedra teore obvodů Abstrakt Jedním z příznaků vývojové dysfáze je částečná porucha tvorby a porozumění
VíceLokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz
Markéta Brázdová 1 Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz Klíčová slova: odbavování záslek, centrum grafu, vážená excentrcta vrcholů sítě, časová náročnost odbavení záslky, vážená
VíceImplementace bioplynové stanice do tepelné sítě
Energe z bomasy XVII, 13. 15. 9. 2015 Lednce, Česká republka Implementace boplynové stance do tepelné sítě Pavel MILČÁK 1, Jaroslav KONVIČKA 1, Markéta JASENSKÁ 1 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101,
VíceSIMULACE. Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10
SIMULACE numercké řešení dferencálních rovnc smulační program dentfkace modelu Numercké řešení obyčejných dferencálních rovnc krokové metody pro řešení lneárních dferencálních rovnc 1.řádu s počátečním
VíceREGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení
REGRESNÍ ANALÝZA 13. cvčení Závslost náhodných velčn Závslost mez kvanttatvním proměnným X a Y: Funkční závslost hodnotam nezávsle proměnných je jednoznačně dána hodnota závslé proměnné. Y=f(X) Stochastcká
VíceIterační výpočty. Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS. 22. listopadu projekt č. 2
Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS Iterační výpočty projekt č.. lstopadu 1 Autor: Mlan Setler, setl1@stud.ft.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologí Vysoké Učení Techncké v Brně Obsah 1 Úvod...
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019
Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete
VíceMonte Carlo metody Josef Pelikán CGG MFF UK Praha.
Monte Carlo metody 996-7 Josef Pelkán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cun.cz http://cgg.mff.cun.cz/~pepca/ Monte Carlo 7 Josef Pelkán, http://cgg.ms.mff.cun.cz/~pepca / 44 Monte Carlo ntegrace Odhadovaný
VíceLOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K
LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K Ostrava 2006 Obsah předmětu 1. ČÍSELNÉ SOUSTAVY... 2 1.1. Číselné soustavy - úvod... 2 1.2. Rozdělení číselných soustav... 2 1.3. Polyadcké číselné soustavy... 2
Vícefiltry FIR zpracování signálů FIR & IIR Tomáš Novák
filtry FIR 1) Maximální překývnutí amplitudové frekvenční charakteristiky dolní propusti FIR řádu 100 je podle obr. 1 na frekvenci f=50hz o velikosti 0,15 tedy 1,1dB; přechodové pásmo je v rozsahu frekvencí
VíceČísla a aritmetika. Řádová čárka = místo, které odděluje celou část čísla od zlomkové.
Příprava na cvčení č.1 Čísla a artmetka Číselné soustavy Obraz čísla A v soustavě o základu z: m A ( Z ) a z (1) n kde: a je symbol (číslce) z je základ m je počet řádových míst, na kterých má základ kladný
VíceMetody zvýšení rozlišovací obrazů
XXVI. ASR '21 Semnar, Instruments and Control, Ostrava, Aprl 26-27, 21 Paper 7 Metody zvýšení rozlšovací obrazů BRADÁČ, Frantšek Ing., Ústav výrobních strojů, systémů a robotky, Vysoké učení techncké v
VíceŠroubové kompresory ALBERT. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness
Šroubové kompresory ALBERT EUROPEAN UNION European Regonal Development Fund Operatonal Programme Enterprse and Innovatons for Compettveness Tradce ve výrobě Průmyslová tradce je základním prvkem, na kterém
VíceUsing a Kalman Filter for Estimating a Random Constant Použití Kalmanova filtru pro výpočet odhadu konstantní hodnoty
II. Semnar ASR 007 Instruments and Control, Farana, Smutný, Kočí & Babuch (eds) 007, VŠB-TUO, Ostrava, ISB 978-80-48-7-4 Usng a Kalman Flter for Estmatng a Random Constant Použtí Kalmanova fltru pro výpočet
VíceNumerická integrace konstitučních vztahů
Numercká ntegrace konsttučních vztahů Po výočtu neznámých deformačních uzlových arametrů v každé terac NR metody je nutné stanovt naětí a deformace na rvcích. Nař. Jednoosý tah (vz obr. vravo) Pro nterval
Vícedefinovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu
. PI regulátor Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po rostudování tohoto odstavce budete umět defnovat ojmy: PI člen, vnější a vntřní omezení, řenos PI členu osat čnnost PI regulátoru samostatně změřt zadanou úlohu
VíceTransformace dat a počítačově intenzivní metody
Transformace dat a počítačově ntenzvní metody Jří Mltký Katedra textlních materálů, Textlní fakulta, Techncká unversta v Lberc, Lberec, e- mal jr.mltky@vslb.cz Mlan Meloun, Katedra analytcké cheme, Unversta
VíceVLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ
VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ Abstrakt Martn Cupal 1 Prncp tvorby tržní ceny nemovtost je sce založen na tržní nabídce a poptávce, avšak tento trh je značně nedokonalý. Nejvíce ovlvňuje
VíceUrčování parametrů elektrického obvodu v MS Excelu
XX. AS 003 Semnar nstrments and ontrol Ostrava May 6 003 47 rčování parametrů elektrckého obvod v MS Ecel OSÁG etr 1 SAÍK etr 1 ng. h.. Katedra teoretcké elektrotechnky-449 ŠB-T Ostrava 17. lstopad Ostrava
VícePřednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady. Milan Růžička
Přednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady Mlan Růžčka mechanka.fs.cvut.cz mlan.ruzcka@fs.cvut.cz Analýza dynamckých zatížení Harmoncké zatížení x(t) přes soubor
VíceHighspeed Synchronous Motor Torque Control
. Regulace momentu vysokootáčkového synchronního motoru Jaroslav Novák, Martn Novák, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Zdeněk Čeřovský, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechncká Hghspeed Synchronous Motor Torque
VíceAplikace simulačních metod ve spolehlivosti
XXVI. ASR '2001 Semnar, Instruments and Control, Ostrava, Aprl 26-27, 2001 Paper 40 Aplkace smulačních metod ve spolehlvost MARTINEK, Vlastml Ing., Ústav automatzace a nformatky, FSI VUT v Brně, Techncká
VíceUmělé neuronové sítě a Support Vector Machines. Petr Schwraz
Umělé neuronové sítě a Support Vector Machnes Petr Schraz scharzp@ft.vutbr.cz Perceptron ( neuron) x x x N f() y y N f ( x + b) x vstupy neuronu váhy jednotlvých vstupů b aktvační práh f() nelneární funkce
Více4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA)
4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA) Průzkumová analýza vícerozměrných dat je stejně jako u jednorozměrných dat založena na vyšetření grafckých dagnostk. K tomuto účelu se využívá různých technk
VíceRegresní a korelační analýza
Regresní a korelační analýza Závslost příčnná (kauzální). Závslostí pevnou se označuje případ, kdy výskytu jednoho jevu nutně odpovídá výskyt druhé jevu (a často naopak). Z pravděpodobnostního hledska
VíceInterference na tenké vrstvě
Úloha č. 8 Interference na tenké vrstvě Úkoly měření: 1. Pomocí metody nterference na tenké klínové vrstvě stanovte tloušťku vybraného vlákna nebo vašeho vlasu. 2. Pomocí metody, vz bod 1, stanovte ndex
VícePROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
NS / PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. - Dvoupolohová regulace teploty Vypracoval: Ha Minh.. Spolupracoval: Josef Dovrtěl I. Zadání ) Zapojte laboratorní úlohu dle schématu. ) Zjistěte a zhodnoťte
VíceMOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN.
MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. Mroslav VARNER, Vktor KANICKÝ, Vlastslav SALAJKA ČKD Blansko Strojírny, a. s. Anotace Uvádí se výsledky teoretckých
VíceANALÝZA RIZIKA A CITLIVOSTI JAKO SOUČÁST STUDIE PROVEDITELNOSTI 1. ČÁST
Abstrakt ANALÝZA ZKA A CTLOST JAKO SOUČÁST STUDE POVEDTELNOST 1. ČÁST Jří Marek Úspěšnost nvestce závsí na tom, jaké nejstoty ovlvní její předpokládaný žvotní cyklus. Pomocí managementu rzka a analýzy
Více( x ) 2 ( ) 10.2.15 Úlohy na hledání extrémů. Předpoklady: 10211
10..15 Úlohy na hledání etrémů Předpoklady: 1011 Pedagogcká poznámka: Kromě příkladů a není pro studenty problém vypočítat dervace funkcí. Problémem je hlavně nalezení těchto funkčních závslostí, tam postupujeme
Více3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina
3 VBRANÉ MODEL NÁHODNÝCH VELIČIN 3. Náhodná velčna Tato kaptola uvádí stručný pops vybraných pravděpodobnostních modelů spojtých náhodných velčn s důrazem na jejch uplatnění př rozboru spolehlvost stavebních
VícePODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Logaritmické veličiny používané pro popis přenosových řetězců. Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D.
PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMIÁŘ PRO ČITELE VOŠ Logartmcké velčny používané pro pops přenosových řetězců Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D. ATOR Ivan Pravda ÁZEV DÍLA Logartmcké velčny používané pro pops přenosových
VíceANALÝZA VLIVU DEMOGRAFICKÝCH FAKTORŮ NA SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ VE VYBRANÉ LÉKÁRNĚ S VYUŽITÍM LOGISTICKÉ REGRESE
ANALÝZA VLIVU DEMOGRAFICKÝCH FAKTORŮ NA SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ VE VYBRANÉ LÉKÁRNĚ S VYUŽITÍM LOGISTICKÉ REGRESE Jana Valečková 1 1 Vysoká škola báňská-techncká unverzta Ostrava, Ekonomcká fakulta, Sokolská
VícePorovnání GUM a metody Monte Carlo
Porovnání GUM a metody Monte Carlo Ing. Tomáš Hajduk Nejstota měření Parametr přřazený k výsledku měření Vymezuje nterval, o němž se s určtou úrovní pravděpodobnost předpokládá, že v něm leží skutečná
VíceVysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky LOGICKÉ OBVODY pro kombinované a distanční studium
Vysoká škola báňská - Techncká unverzta Ostrava Fakulta elektrotechnky a nformatky LOGICKÉ OBVODY pro kombnované a dstanční studum Zdeněk Dvš Zdeňka Chmelíková Iva Petříková Ostrava ZDENĚK DIVIŠ, ZDEŇKA
VíceANALÝZA PRODUKCE OLEJNIN ANALYSIS OF OIL SEED PRODUCTION. Lenka Šobrová
ANALÝZA PRODUKCE OLEJNIN ANALYSIS OF OIL SEED PRODUCTION Lenka Šobrová Anotace: Olejnny patří mez významné zemědělské plodny. Nejvýznamnější zástupc této skupny se však v jednotlvých částech světa lší,
VíceMechanické vlastnosti materiálů.
Mechancké vastnost materáů. Obsah přednášky : tahová zkouška, zákadní mechancké vastnost materáu, prodoužení př tahu nebo taku, potencání energe, řešení statcky neurčtých úoh Doba studa : as hodna Cí přednášky
Více5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje
nastavíme synchronzac se sítí (označení LINE), což značí, že př kmtočtu 50 Hz bude počet záblesků, kterým osvětlíme hřídel, 3000 mn -1. Řízením dynamometru docílíme stav, kdy se na hřídel objeví tř nepohyblvé
VíceRMC RMD RME
Olejem mazané šroubové kompresory s pevnou nebo proměnnou rychlostí MSC 30-45 MSD 55-75 s pohonem přes klínové řemeny RMC 30-45 RMD 55-75 RME 75-110 s pohonem pomocí spojky MSC/MSD Pohon klínovým řemeny
VíceOptimalizační přístup při plánování rekonstrukcí vodovodních řadů
Optmalzační přístup př plánování rekonstrukcí vodovodních řadů Ladslav Tuhovčák*, Pavel Dvořák**, Jaroslav Raclavský*, Pavel Vščor*, Pavel Valkovč* * Ústav vodního hospodářství obcí, Fakulta stavební VUT
VíceNávrh frekvenčního filtru
Návrh frekvenčního filtru Vypracoval: Martin Dlouhý, Petr Salajka 25. 9 2010 1 1 Zadání 1. Navrhněte co nejjednodušší přenosovou funkci frekvenčního pásmového filtru Dolní propusti typu Bessel, která bude
VíceSYNTÉZA A ANALÝZA OBVODŮ S MODERNÍMI AKTIVNÍMI PRVKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ Ing. Jaroslav Koton SYNTÉZA A ANALÝZA OBVODŮ S MODERNÍMI AKTIVNÍMI PRVKY SYNTHESIS AND ANALYSIS OF
VíceMEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav stavební mechanky Doc. Ing. Zdeněk Kala, Ph.D. MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES TEZE
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 8. Kumulační zvýrazňování signálů v šumu 2
Lneární a adaptvní zpracování dat 8. Kumulační zvýrazňování sgnálů v šumu 2 Danel Schwarz Investce do rozvoe vzdělávání Opakování Kumulační zpracování sgnálů co to e, k čemu to e? Prncp metody? Nutné podmínky
VíceMODEL LÉČBY CHRONICKÉHO SELHÁNÍ LEDVIN. The End Stage Renal Disease Treatment Model
ROČNÍK LXXII, 2003, č. 1 VOJENSKÉ ZDRAVOTNICKÉ LISTY 5 MODEL LÉČBY CHRONICKÉHO SELHÁNÍ LEDVIN 1 Karel ANTOŠ, 2 Hana SKALSKÁ, 1 Bruno JEŽEK, 1 Mroslav PROCHÁZKA, 1 Roman PRYMULA 1 Vojenská lékařská akademe
VíceDirect Digital Synthesis (DDS)
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Ing. Radek Sedláček, Ph.D., katedra měření K13138 Direct Digital Synthesis (DDS) Přímá číslicová syntéza Tyto materiály vznikly za podpory
VíceMěření výkonu v obvodech s pulzně řízenými zdroji napětí
Měření výkonu v obvodech s pulzně řízeným zdroj napětí doc. ng. Jaroslav Novák, CSc., ng. Martn Novák, Ph.D. ČV Praha, Fakulta strojní, Ústav přístrojové a řídcí technky V článku je věnována pozornost
VíceDirectional Vehicle Stability Prototyping Using HIL Simulation Ověření systému řízením jízdy automobilu metodou HIL simulací
XXXII. Semnar AS '2007 Instruments and ontrol, arana, Smutný, Kočí & Babuch (eds) 2007, VŠB-TUO, Ostrava, ISBN 978-80-248-1272-4 Drectonal Vehcle Stablty rototypng Usng HIL Smulaton Ověření systému řízením
VíceObr. 1 Činnost omezovače amplitudy
. Omezovače Čas ke studiu: 5 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět definovat pojmy: jednostranný, oboustranný, symetrický, nesymetrický omezovač popsat činnost omezovače amplitudy a strmosti
VíceOperační zesilovač, jeho vlastnosti a využití:
Truhlář Michal 6.. 5 Laboratorní práce č.4 Úloha č. VII Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití: Úkol: Zapojte operační zesilovač a nastavte jeho zesílení na hodnotu přibližně. Potvrďte platnost
Více9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese
cvčící 9. cvčení 4ST01 Obsah: Jednoduchá lneární regrese Vícenásobná lneární regrese Korelační analýza Vysoká škola ekonomcká 1 Jednoduchá lneární regrese Regresní analýza je statstcká metoda pro modelování
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav výkonové elektrotechniky a elektroniky. Ing.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechnky a komunkačních technologí Ústav výkonové elektrotechnky a elektronky Ing. Jří Večerka MODELOVÁNÍ DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ SYNCHRONNÍHO STROJE MODELLING OF
VícePŘELAĎOVÁNÍ AKTIVNÍCH FILTRŮ POMOCÍ NAPĚŤOVĚ ŘÍZENÝCH ZESILOVAČŮ
PŘELAĎOVÁNÍ AKTIVNÍCH FILTRŮ POMOCÍ NAPĚŤOVĚ ŘÍZENÝCH ZESILOVAČŮ Tuning Active Filters by Voltage Controlled Amplifiers Vladimír Axman *, Petr Macura ** Abstrakt Ve speciálních případech potřebujeme laditelné
VíceALGORITMUS SILOVÉ METODY
ALGORITMUS SILOVÉ METODY CONSISTENT DEFORMATION METHOD ALGORITHM Petr Frantík 1, Mchal Štafa, Tomáš Pal 3 Abstrakt Příspěvek se věnuje popsu algortmzace slové metody sloužící pro výpočet statcky neurčtých
Více31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE 2006/2007 31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing Vypracoval: Ivo Vágner Email: Vagnei1@seznam.cz 1/7 Převod analogového signálu na digitální Složité operace,
VíceMěření příkonu míchadla při míchání suspenzí
U8 Ústav procesní a zpracovatelské technky FS ČVUT v Praze Měření příkonu rotačních íchadel př íchání suspenzí I. Úkol ěření V průyslu téěř 60% všech operacích, kdy je íchání používáno, představuje íchání
VíceObrázek 2. Rozdělení motoru na jednotlivé funkční části
ODELOVÁNÍ HNACÍHO ÚSTROJÍ OSOBNÍCH AUTOOBILŮ V ATLAB / SIULINK Ing. chal Jurák VŠB TU Ostrava, Fakulta Strojní, Katedra Automatzační technky a řízení 35 ODEL OTORU odel motoru je vytvořen v smulačním programu
Více2.5. MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC
25 MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak lze obecnou soustavu lneárních rovnc zapsat pomocí matcového počtu; přesnou formulac podmínek řeštelnost soustavy lneárních rovnc
VíceMODELOVÁNÍ SEISMICKÉHO ZDROJE JAKO REÁLNÁ TESTOVACÍ ÚLOHA PRO NELINEÁRNÍ INVERSNÍ ALGORITMUS
MODELOVÁNÍ SEISMICKÉHO ZDROJE JAKO REÁLNÁ TESTOVACÍ ÚLOHA PRO NELINEÁRNÍ INVERSNÍ ALGORITMUS P. Kolář, B. Růžek, P. Adamová Geofyzkální ústav AV ČR, Praha Abstrakt Pro vyvíjený nelneární nversní algortmus
Více9 PŘEDNÁŠKA 9: Heisenbergovy relace neurčitosti, důsledky. Tunelový jev. Shrnutí probrané látky, příprava na zkoušku.
9 PŘEDNÁŠKA 9: Hesenbergovy relace neurčtost, důsledky. Tunelový jev. Shrnutí probrané látky, příprava na zkoušku. Hesenbergovy relace neurčtost(tnqu.5., SKM) Jednoduchý pohled na věc: Vždy exstuje určtá
VíceTepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má
Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po
VíceAnalýza chování servopohonů u systému CNC firmy Siemens
Analýza chování servopohonů u systému CNC frmy Semens Analyss and behavour of servo-drve system n CNC Semens Bc. Tomáš áčalík Dplomová práce 00 UTB ve Zlíně, Fakulta aplkované nformatky, 00 4 ABSTRAKT
VíceDigitální přenosové systémy a účastnické přípojky ADSL
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechncká LABORATORNÍ ÚLOHA Č. 2 Dgtální přenosové systémy a účastncké přípojky ADSL Vypracoval: Jan HLÍDEK & Lukáš TULACH V rámc předmětu: Telekomunkační
VíceUSE OF FUGACITY FOR HEADSPACE METHODS VYUŽITÍ FUGACITNÍ TEORIE PRO METODY HEADSPACE
USE OF FUGITY FOR HEDSPE METHODS VYUŽITÍ FUGITNÍ TEORIE PRO METODY HEDSPE Veronka Rppelová, Elška Pevná, Josef Janků Ústav cheme ochrany prostředí, Vysoká škola chemcko-technologcká v Praze, Techncká 5,
VíceVícekriteriální rozhodování. Typy kritérií
Vícekrterální rozhodování Zabývá se hodnocením varant podle několka krtérí, přčemž varanta hodnocená podle ednoho krtéra zpravdla nebývá nelépe hodnocená podle krtéra ného. Metody vícekrterálního rozhodování
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta Katedra fyziky. Bakalářská práce
Jhočeská unverzta v Českých Budějovcích Pedagogcká fakulta Katedra fyzky Bakalářská práce České Budějovce 007 Tomáš Bürger Jhočeská unverzta v Českých Budějovcích Pedagogcká fakulta Katedra fyzky Generování
VíceNumerické metody optimalizace
Numercké metody optmalzace Numercal optmzaton methods Bc. Mloš Jurek Dplomová práce 2007 Abstrakt Abstrakt česky Optmalzační metody představují vyhledávání etrémů reálných funkcí jedné nebo více reálných
VíceFAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Teorie obvodů. Autor textu: Prof. Ing. Tomáš Dostál, DrSc.
FAKLTA ELEKTROTECHNKY A KOMNKAČNÍCH TECHNOLOGÍ VYSOKÉ ČENÍ TECHNCKÉ V BRNĚ Teore obvodů Autor tetu: Prof. ng. Tomáš Dostál, DrSc. Brno.8. 6 FEKT Vysokého učení technckého v Brně Obsah ÚVOD.... ZAŘAZENÍ
Vícezákladní vlastnosti, používané struktury návrhové prostředky MATLAB problém kvantování koeficientů
A0M38SPP - Signálové procesory v praxi - přednáška 4 2 Číslicové filtry typu FIR a IIR definice operace filtrace základní rozdělení FIR, IIR základní vlastnosti, používané struktury filtrů návrhové prostředky
VíceIvana Linkeová SPECIÁLNÍ PŘÍPADY NURBS REPREZENTACE. 2 NURBS reprezentace křivek
25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE Ivana Lnkeová SPECIÁLNÍ PŘÍPADY NURBS REPREZENTACE Abstrakt Příspěvek prezentuje B-splne křvku a Coonsovu, Bézerovu a Fergusonovu kubku jako specální případy
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství
České vysoké učení techncké v Praze Fakulta bomedcínského nženýrství Úloha KA03/č. 4: Měření knematky a dynamky pohybu končetn pomocí akcelerometru Ing. Patrk Kutílek, Ph.D., Ing. Adam Žžka (kutlek@fbm.cvut.cz,
VíceHlavní parametry rádiových přijímačů
Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače
VíceLineární a adaptivní zpracovní dat. 5. Lineární filtrace: FIR, IIR
Leárí a adaptví zpracoví dat 5. Leárí fltrace: FIR, IIR Dael Schwarz Ivestce do rozvoje vzděláváí Opakováí 2 Co je to fltrace? Co je to fltr? A jak ho popsujeme? Jaký je vztah Z trasformace a Fourerovy
VíceČíslicová filtrace. FIR filtry IIR filtry. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Ing. Radek Sedláček, Ph.D., katedra měření K13138 Číslicová filtrace FIR filtry IIR filtry Tyto materiály vznikly za podpory Fondu rozvoje
VíceVÝVOJ SOFTWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSTI PROSTOROVÝCH SÍTÍ PRECISPLANNER 3D. Martin Štroner 1
VÝVOJ SOFWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSI PROSOROVÝCH SÍÍ PRECISPLANNER 3D DEVELOPMEN OF HE MEASUREMEN ACCURACY PLANNING OF HE 3D GEODEIC NES PRECISPLANNER 3D Martn Štroner 1 Abstract A software for modellng
Více