Contribution to Stability Analysis of Nonlinear Control Systems Using Linearization Vyšetřování stability nelineárních systémů metodou linearizace
|
|
- Karel Mareš
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, 4 6 Cotibutio to Stbility Alysis o Nolie Cotol Systems Usig Lieiztio Vyšetřováí stbility elieáích systémů metoou lieizce GAHURA, Pet Ig., VUT FSI v Bě, Ústv utomtizce iomtiky, Techická, Bo, ghu@post.cz Abstkt: Stbilit je ejůležitější vlstostí egulčích obvoů, ť už lieáích ebo elieáích. Stbilit elieáích systémů je šioký pojem, kteý se v zásě olišuje o běžého pojetí stbility u lieáích systémů. Po učeí stbility elieáích systémů existuje ř meto. V tomto příspěvku se bueme pooběji zbývt metoou lieizce. Teto způsob řešeí vypcovl A.M. Ljpuov řeší lokálí stbilitu ovovážých stvů elieáích systémů pomocí lieizce systému v blízkém okolí těchto ovovážých stvů. Můžeme vyjít z přestvy, že z učitých přepoklů se bue elieáí systém při mlých ochylkách o ovovážého stvu chovt poobě jko jeho lieáí poximce. Výslekem lieizce jsou soustvy lieáích ieeciálích ovic, pomocí jejichž vlstostí pk posuzujeme vlstosti vyšetřového elieáího systému. Cílem tohoto příspěvku je sestvit tbulku, z kteé by jsme mohli so učit zlieizovou ovici siguláí boy po ejpoužívější elieáí ovice uhého řáu tím tké poměě so usuzovt o stbilitě ovovážých stvů. Klíčová slov: stbilit elieáích systémů, meto lieizce, siguláí boy, zlieizová ovice Úvo Nelieáí systémy jsou složey obvykle z ůzých lieáích elieáích čleů. Tyto čley mohou být popsáy buď lgebickými ovicemi ebo ieeciálími ovicemi. Nelieáí systémy obshují obvykle ůzé lieáí čley jeu ebo větší počet elieit. V elieáích systémech může vzikout velké možství ůzých jevů, kteé se evyskytují v systémech lieáích. U lieáích systémů pltí picip supepozice poto můžeme k popisu použít opeátoového ekvečího přeosu, ekvečí chkteistiky ebo oezvy speciický či obecý vstupí sigál. Je li lieáí systém stbilí, je stbilí z všech počátečích pomíek. Chováí elieáího systému je mohem komplikovější. Nelieáí systémy mohou být při učitých počátečích pomíkách stbilí při jiých počátečích pomíkách estbilí. Ze již epltí picip supepozice, poto již emůžeme využít opeátoových ekvečích meto. Rověž popis systému oezvou speciický ebo obecý vstupí sigál je evýhoý, potože chováí závisí typu sigálu jeho pmetech.
2 XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, 4 6 Nebuzeý elieáí systém může mít libovolý počet ovovážých stvů, mohou v ěm vzikout ustáleé kmity, kteé se zývjí smovolě buzeé kmity ebo utooscilce. Ty ejsou vybuzey vějším peioickým sigálem, le jsou áy je vlstostmi ebuzeého systému. V ěkteých systémech mohou vzikout kvzipeioické kmity ebo chotické chováí viz []. Vyšetřováí stbility metoou lieizce Nelieáí utoomí obvo - tého řáu lze popst elieáí ieeciálí ovicí - tého řáu ebo soustvou ovic.řáu, v ichž eí explicitě vyjáře čs. x x ( x, x, x,..., x ( x, x, x,..., x LLLLL x ( x, x, x,..., x ( ebo v mticovém tvu x (x ( ke x, x jsou - ozměé vektoy vektoová ukce -poměých. Řešeí systému ( ebo ( je áo tjektoií v ozměém stvovém postou. Rovovážé stvy systému jsou v postou, ke pltí (x (x (x.. (x, eboli (x, potože v ovovážém stvu jsou ychlosti změ všech souřic ulové tj. x x... x tyto boy jsou siguláími boy soustvy ovic ( či (. Jejich hooty stovíme řešeím systému elieáích lgebických ovic. U lieáího systému je (x lieáí ukcí x soustvu ovic ( lze psát ve tvu x Ax. Z přepoklu, že et A, je řešeí x. Po tkový lieáí systém pk existuje jeiý ovovážý stv počátek stvového postou. U elieáího obvou může existovt větší počet ovovážých stvů, potože (x může mít větší počet řešeí větší počet siguláích boů. Rovovážé stvy mohou být stbilí ebo estbilí pole toho, bue li se stvová tjektoie s čsem t k tomuto bou blížit ebo se o ěho vzlovt. Stbilitu ovovážých stvů ve smyslu Ljpuov můžeme po ý elieáí systém vyšetřit tk, že jeho ovici lieizujeme v okolí kžého ovovážého stvu zjišťujeme stbilitu áhího lieáího systému. Je li tto lieizce přípustá, pk se elieáí systém chová v okolí ovovážého stvu (tj. siguláího bou poobě jko systém lieizový. Vyšetřeí stbility lieizového systému pltí i po elieáí systém. Ovšem pouze v okolí siguláího bou, je to tey lokálí stbilit čili stbilit v mlém. Je li možo ukce i v soustvě ( ozvést v Tyloovu řu kolem kžého siguláího bou, lze pk po tkový libovolý siguláí bo psát
3 XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, 4 6 t x x... t ( x x ( x x ( x x ( x x ( x x ( x x o x ( ebo v mticovém tvu t ( x - x J( x ( x - x (4 ke ( L M M M J x (5 M M M L je Jcobiho mtice, o íž jsou z všechy souřice x i oszey číselé hooty pávě vyšetřového siguláího bou. Rovice ( či (4 je soustvy lieáích ovic, kteými jsme hili půvoí elieáí soustvu ( či (. Vzikl jejím zlieizováím po blízké okolí siguláího bou. Rovovážý stv elieáího systému bue stbilí je tehy, buou li kořey chkteistické ovice ležet v levé komplexí polooviě. Má li chkteistická ovice kořey s klými eálými částmi, je ovovážý stv systému (siguláí bo estbilí. Má li ěkteý koře ulovou eálou část, eí možé pole lieáího přiblížeí stovit, z půvoí elieáí systém má uvžový ovovážý stv stbilí ebo estbilí. Tkto zjištěá stbilit se všk týká je chováí systému v blízkém okolí siguláího bou skutečou oblst stbility elze tímto způsobem zjistit. Lieizce systému. řáu A yí poveeme pktickou lieizci systému popsého elieáí ovicí uhého řáu ( y + ( y + g y (6 Substitucí ( x y x y osteme soustvu ovic pvího řáu, kteá opovíá soustvě ; x x x g ke ( x ( x g( x ( x x (7 Siguláí boy tohoto systému získáme řešeím jsou to boy eálé ose [ x ;]. Zveeme li po stučost ozčeí ( x ( ψ g (8 x
4 XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, 4 64 je Jcobiho mtice tohoto systému (ke z x x x ; x ; x se osí souřice siguláího bou J ( x (9 soustv zlieizových ovic, kteá opovíá obecé soustvě lieáích ovic ( bue t t ( x x x x ( x x + x x x ( x x x + x Tto soustv vzhleem k použité substituci opovíá zlieizové ovici uhého řáu y y y + ( Touto ovicí můžeme hit půvoí elieáí ovici (6 vyšetřovt stbilitu elieáího systému, le pouze v mlé oblsti okolo siguláího bou. Absolutí čle v ovici ( je pouze kostt emá vliv stbilitu systému. Poku leží siguláí bo v počátku souřého systému, x x, je tto kostt ulová ovice ( má tv y y y ( 4 Příkl učeí stbility systému Nyí si jko příkl učeme stbilitu systému popsého ovicí, y + y + y + y Soustvy ovic pvího řáu lze získt substitucí x y x y ; pk tey x x x x x x Siguláí boy systému získáme řešeím x x x x Z toho plye, že obvo má pouze jeiý siguláí bo jeiý ovovážý stv tím je počátek souřicového systému [;]. V ěm je
5 XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, 4 65 ( x x x 6x [ ;] zlieizová ovice je y + y + y ( x x x Její chkteistická ovice je s + s + má kořey s -, s -8,87, jsou eálé zápoé, jeá se o stbilí ovovážý stv, systém je v okolí tohoto bou stbilí. Bližším ozboem bychom mohli zjistit, že se jeá o ovovážý stv typu uzel. V tbulce ( jsou umístěy ejpoužívější elieáí obvoy.řáu k im jsou přiřzey jejich siguláí boy zlieizová ovice po okolí těchto siguláích boů. Tbulk Zlieizové ovice elieáích systémů siguláí č. ovice elieáího systému ψ zlieizová ovice boy y + by y + y bx x x y + y y + by y + cy c x x x y + y y + by + cy + y + y x x x c c ; y + y y + 4 t y + by + cy + y t x x x + y 5 y + by + cy y + y b x x x x + y 6 y + by + cy + y + ey b + y e x x x x b ; e y 7 y + by + cy t + y + ey e t b x x x x + y 8 y + b( m + y y + cy b c ( m + x x x y + my + y 9 p q y + b( my + y y + cy b p q c c ( mx + x x x y + y Pk tey ovice z příklu, y + y + y + y opovíá ovici číslo 4 v tbulce, ke,; b ; c ; ; t. T má pole tbulky jeiý siguláí bo [;] v jeho okolí pltí zlieizová ovice + y po umeickém vyjářeí získáme ovici y + y + y. Jk viíme tk výsleek z tbulky se ám shouje s výslekem příklu. Z čehož vyplívá, že tbulk ám může v moh přípech usit řešeí stbility elieáích systémů uhého řáu.
6 XXIX. ASR '4 Semi, Istumets Cotol, Ostv, Apil, Závě Jk jsme mohli zjistit, ť již z tohoto příspěvku či jié litetuy, učeí stbility elieáích systémů metoou lietizce je složitější více čsově áočé ež učeí stbility u lieáích systémů. Stbilit je ejůležitější vlstostí egulčích obvoů, tuíž ji učujeme poměě čsto, její učeí ám zbee poměě zčou obu, ehleě to, že při elších výpočtech oje so k chybě. Poto si myslím, že zkostuováí tbulky ( by mělo přispět ke zkychleí učováí stbility elieáích systémů uhého řáu při použití metoy lieizce. Z tbulky lze ověž zjistit kolik má ý systém siguláích boů. V buoucu bue tbulk ještě ozšíře o lší elieáí systémy uhého řáu ověž bue vytvoře poobá tbulk po elieáí systémy třetího řáu. 6 Použitá litetu [] ŠVARC, I., Automtizce, Automtické řízeí. Skiptum VUT, Bo, ISBN [] LEVINE, W.S.: The Cotol Hbook CRC Pess, Ic. Boc Rto, Floi, 996, ISBN [] RAZÍM, M.- ŠTĚCHA, J., Nelieáí systémy. Skiptum ČVUT 997, ISBN [4] ŠVARC, I., Teoie utomtického řízeí II. Skiptum VUT, Bo 99, ISBN
Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.
Poloupoti Poloupot v mtemtice je ř číel. Je přeě určeo poří číel, je tey áo, které čílo je prví, ruhé t. V řě číel může le emuí být ějký ytém. Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby:. Výčet prvků:
VíceVlastnosti posloupností
Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti
Více6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů
6 Stbilit lieárích diskrétích regulčích obvodů Pro diskrétí systémy pltí stejá defiice stbility jko pro systémy spojité. Systém je stbilí, když se po odezěí vstupího sigálu vrátí zpět do rovovážého stvu.
Vícea 1 = 2; a n+1 = a n + 2.
Vyjářeí poloupoti Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby. Prvím je protý výčet prvků. Npříkl jeouchá poloupot uých číel by e výčtem l zpt tkto:,, 6,,... Dlší možotí je vzorec pro tý čle. Stejá poloupot
Více6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:
6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece
VícePřehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+
Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu
VíceF9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Evopský sociální fon Ph & EU: Investujee o vší buoucnosti F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Nyní se nučíe popisovt soustvu hotných boů Přepokláeje, že áe N hotných boů 1,,, N N násleující
VíceM - Posloupnosti VARIACE
M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,
Vícenazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).
ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí
Více11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel
KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:
Vícea q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)
..9 Úlohy geometickou poloupotí Předpokldy: 0, 0 Pedgogická pozámk: Při řešeí příkldů potupujeme tk, by Ti ejpomlejší počítli lepoň příkldy,,,. Souh vzoců pvidel po geometickou poloupot: + - pozávcí zmeí
VíceOpakovací test. Posloupnosti A, B
VY INOVACE_MAT_189 Opkovcí test Poslouposti A, B Mgr. Rdk Mlázovská Období vytvořeí: prosiec 01 Ročík: čtvrtý Temtická oblst: mtemtické vzděláváí Předmět: mtemtik, příprv k mturitě, příprv VŠ, opkováí,
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pegogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM 00/00 CIFRIK Záí: Vyšetřete všem probrým prostřeky polyom 0 0 Vyprcováí: Pole věty: Rcoálí kořey. Nechť p Q je koře polyomu
Více2.4. Rovnováhy v mezifází
2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
Vícea my chceme data proložit nějakou hladkou funkcí, která by vystihovala hlavní vlastnosti dat, ale ignorovala malé fluktuace a nepřesnosti.
Vyováváí dat Naše pozoováí jsou dáa tabulkou čísel, kde y y y i často bývají časové údaje, a my chceme data položit ějakou hladkou fukcí, kteá by vystihovala hlaví vlastosti dat, ale igoovala malé fluktuace
VíceAnalytická geometrie
Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
VíceD = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n
/9 POSLOUPNOSTI Zákldí pojmy: Defiice poslouposti Vlstosti poslouposti Určeí poslouposti Aritmetická posloupost Geometrická posloupost Užití poslouposti. Defiice poslouposti Př. Sestrojte grf fukce y =.x
Vícep = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:
ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá
VícePOLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde
POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti
Více8.2.7 Geometrická posloupnost
87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob
VíceŤ ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š ě Č š č č č čť Ť ě ě ňž č Ť Ý š ž ž š ě ěť ě ě ž ž ť ě ě Ť
Č ž č Ť ž Ť Ť ž ě ě ě Ť č ň ž ž ě š ž Ě ň ž č č ú Ť ž Ť Ť ě Ť ě š ě ž ě ž Ť Č ě Ť ž ž Ť š ž Ť č ěť Č č ž ČČ ž Ť ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š
VíceKapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a
Kpitol Nekoečé číselé řdy Defiice. Nechť { } je posloupost reálých čísel. Symbol ebo + 2 + 3 +... zýváme ekoečou číselou řdou. s = i= i = + 2 +... + zveme -tý částečý součet řdy {s } posloupost částečých
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uivezit lov v Pze Pedgogiká fkult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICÉ ALGEBRY ZVOLENÝ POLYNOM / CIFRI Zdáí: Zvol olyom f ( x) stuě 6 tkový y 6 f ( ) { 87868}. Uči všehy kořey s ásoostí. Vyováí: Zdáí vyhovuje
VíceNekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }
Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle
VíceFYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová
VíceÍ ž Ž Ž Č Í Ú Í Ž Ž Í ť Í Í Ž Ť
Ž Č Ž Č Ž Ř Ř Í Ř ť Í Ý Í ž Ž Ž Č Í Ú Í Ž Ž Í ť Í Í Ž Ť Ž Ž ž ť Ž Ž ť Ž Ž ť ž ť ť Ž ť Ž Ž ť Ž Ž Í ž Ž ť ť Ž ť Ž Ž ž ž ť Ž ť Ž Ž ť Ž ť Ž Ž ť ť Í ž Ž Ž ť Ž Í ť Í Ž Ž ž Ž Ž Ž ť ž Í Í Í ť Ž Č Č Í ž Ť ň ž Í
VíceDUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost
projekt GML Bro Doces DUM č. 9 v sdě. M- Příprv k mturitě PZ lgebr, logik, teorie moži, fukce, poslouposti, řdy, kombitorik, prvděpodobost Autor: Jrmil Šimečková Dtum:.0.0 Ročík: mturití ročíky Aotce DUMu:
Vícey regulovaná veličina w žádaná hodnota regulované veličiny e regulační odchylka y R akční veličina u řídicí veličina v poruchová veličina w(t) e(t)
Cvičeí 6 - REGULAČNÍ OBVOD České vysoké učeí techické v Prze Fkult iformčích techologií Ktedr číslicového ávrhu Doc.Ig. Kteři Hyiová, Cc. Kteři Hyiová 6.. 6.cvičeí - tbilit regulčího obvodu 6.. tbilit
VícePřijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika
Přijímcí řízeí kdemický rok /4 NvMg studium Kompletí zěí testových otázek mtemtik sttistik Koš Zěí otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď efiičí obor fukce defiové předpisem f
Víceprávě jedna správná. Zakroužkujte ji! a) a b) a c) x b) 6 x c) 5) Rovnice y = je rovnicí a) elipsy b) paraboly c) přímky d) kružnice e) hyperboly
FSI VUT v Brě zdáí č.. str. MATEMATIKA 009 Příjmeí jméo: Z uvedeých odpovědí je vždy právě jed správá. Zkroužkujte ji! ) Je-li > 0, pk c) e) ) Je-li > 0, pk : 6 6 c) 6 e) ) Nerovice < má řešeí < > c)
Více13. Soustava lineárních rovnic a matice
@9. Soustv lineárních rovnic mtice Definice: Mtice je tbulk reálných čísel. U mtice rozlišujeme řádky (i=,..n), sloupce (j=,..m) říkáme, že mtice je typu (n x m). Oznčíme-li mtici písmenem A, její prvky
Víceprávě jedna správná. Zakroužkujte ji! a) a b) a c)
FSI VUT v Brě zdáí č. str. MATEMATIKA 06 Příjmeí jméo: Z uvedeých odpovědí je vždy právě jed správá. Zkroužkujte ji! ) Je-li > 0, pk c) e) ) Je-li > 0, pk 6 c) 6 9 e) 9 ) Rovice má řešeí v itervlu ; )
Více6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících
VíceExperimentální identifikace regulovaných soustav
Expermetálí etfkace reglovaých sostav Cílem je zhotoveí matematckého moel a záklaě formací získaých měřeím. Požívá se možství meto. Výběr metoy je ůležtý, protože a ěm závsí přesost áhraího moel. Záklaím
Víceó ř é ó é Ě ť é
ý é ř ó Č é Ř é é ÍŽ é ý ř é é é ř ó ř é ó é Ě ť é é ů ť ř š š š é š ř ť š ý š é š ř ů ú ř ý š é š é é š é š ž ú š é š é ř é ř ý Ů š é š ř š š é š ú š ý ř é š é š š é é ď š é ů ž é é ď é š ř é ř ž é é
VíceE L E K T R I C K É S T R O J E II Měření synchronního stroje Fázování, V křivky, Potierova reaktance, stanovení buzení
1 TO - ŠB FE Datum měřeí E L E K T C K É S T O J E Měřeí sychroího stroje Fázováí, křivky, Potierova reaktace, staoveí buzeí 1. Zaáí úlohy : Příjmeí Jméo Skupia (hooceí) 1. Proveďte přifázováí sychroího
Víceu, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,
Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou
Více1.2. MOCNINA A ODMOCNINA
.. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit
VíceKKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o
SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC Zákldí pojmy Defiice Soustv rovic m m m b b b m kde ij bi (i m; j jsou reálá čísl j jsou ezámé se zývá soustv m lieárích rovic o ezámých stručě soustv lieárích rovic Čísl ij
VícePosloupnosti a řady. Obsah
Poslouposti řdy Poslouposti řdy Obsh. Poslouposti... 8. Úvod do posloupostí... 8. Aritmetická geometrická posloupost... 9. Limit poslouposti... 9. Řdy... 0. Nekoečá geometrická řd... 0 Strák 7 Poslouposti
VíceÍ ď č ř č ť ř ř čť ř ř č ř ř ď ř šč ř ď š šč ř š š ř ř ď ť ř ď š ř š šč ř č ď Ž
ó Í č Í šč š ď ó ů Ž š ň ř ď ý ýš ó č Ž ďš ď č ď ý ý ý ý ř šč ř ý ř ř ý ý ď Í š š ť ý ý ý šď ý ý ó ř ří š ř ď ý ř č ý ý ý ď č ř ů ř č ý ó ř ý ý Í ř ý ří ď ň ř ř ř č ň š ř č ď č ý č š š š ř š ó ř ď č ď
Víceé é č č é é í š á ě ž ě íš é é í í é é é é í é č ě ž í í í č éž í í áž ě Ť á í ž í í í á á ž é é é í í á š é č ěž í á ň á ě é á á Ť í é á á áž Ů á á ě
č č š ž š č ž č ž Ž Ť ž ž š č ž ň Ť ž Ů Ť š Žš ž Ž ž č ň Ž Ť Ť Ť š ž č Ť š Ť Ť š Ž š š Ž ž š Ť Ž Š Ť Ž Ť Ť Ž Š Ž Ž Ž Ť š Ž Žď ť ž Ž Ť ž ž ž Ž Ť ž š ť š š č Ž č Ť Ť Ž Ž Ž ň ž Ž š č č š č š š š Ť ň č Ť Ť
VíceZákladní pojmy. Autorkou následujícího textu je RNDr. Vlasta Krupková, CSc. (UMAT FEKT VUT v Brně), které patří velký dík.
Zákldí ojmy Autokou ásledujícího tetu je RND Vlst Kuková, CSc (UMAT FEKT VUT v Bě), kteé tří velký dík Úvy lgebických výzů Mociy odmociy Po kždé eálé, s kždé 0, b 0 (es o kždé celé, s kždé 0, b 0 ) ltí:
Víceů ž Í ř ů Č ů ť ř Č ř ř ž Č Š Ů ů ž š ž Ů ř Č Ž ž ů ů Š š Í ň ó ů ř ř ž ř ř ž ř Í Ů š Š š ř š ů š š ó ř ř š ř Ž ř ž Ž ř š ř Í ň ř Ů ů ž Ů ř š ř š ř š
ř ř Ž Í ř ř ů ž ů Í ž ř ů ř ň ř Ž ř š Č ř š š ř ž ř ř š ž ř ů ř ů š ř ň ř ř Í ž ž š š š š ž Í š ÍŽ ň ů š ž ž ř š ů ň ř ř ž ř š ž ž š ř ů Ů Č ů ž š š ů ů ř ů š ž ů ř Ů ž ř ů ů ž Í ř ů Č ů ť ř Č ř ř ž Č
Víceú ó ň ř ř ř ř ř š ú ů Í ú ř ř Ó úř ř ú ň ú š ř ř ř ř ů ú ů š Í š Š
Ý ř š ú ř Ž ř ť Í ř š ň ř š Č ň ů Ě úó ú š Ž Žž ž ř Í ú ú ó ň ř ř ř ř ř š ú ů Í ú ř ř Ó úř ř ú ň ú š ř ř ř ř ů ú ů š Í š Š Ě š š Č ň ů ň š š ú š ů š ú ř ú Í š Í ř š ů ř š ň Ž ů šť ů Ž ř Í ř ř ú ň ř š š
Víceň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý ů ě ě ř ř é é ž ě š ě ř ř
Í ř č é ě Í Á Č Í Ú ř ř ě é ž é ř ě é ě ř Š ř ě é ž é ř ě é ě Š č úč č úč č č ň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý
VíceKmity vynucené
1.7.3. Kmit nucené 1. Umět sětlit posttu nucených kmitů.. Pochopit ýznm buící síl. 3. Vsětlit přechooý st. 4. Věět, jk se mění mplitu nucených kmitů záislosti n fekenci buící síl. 5. Věět, co je ezonnční
Víceř ý ř ý ýš ř Č ý ř ýš š ř Ž řš ř ř ř ř ý Ú Ž Ú š ú ř Ú ř ř Č ú Žď ř ý ž ř ú ř ž ý ýš ř Í Í ž ž ý Č
ř Ú ř ř ú ý ř ýš ř ř ý Č ó ž ž ú ý Š ž ž ř š š ý ý ř ž ý ý ř ž Č Í ť řš ř ýš ř ý ř ž ř ř ř ý ř ř ý ř ý ýš ř Č ý ř ýš š ř Ž řš ř ř ř ř ý Ú Ž Ú š ú ř Ú ř ř Č ú Žď ř ý ž ř ú ř ž ý ýš ř Í Í ž ž ý Č ž ř Ž ž
VíceSkalární matice. Jednotková matice. Matice také mohou být různě symetrické. Nejčastěji se však uplatní symetrie podle diagonály:
Mte N mte jem už rzl v kptole zveeí otáčeí. Tm jem le leko víe ež mte upltl kompleí číl, mž yí už eue možé pomo, protože kompleí číl jou upořáé voje reálýh číel, ož e pro rovu hoí. Tto kptolk je prví,
Vícea) 1 b) 0 c) 1 d) 2 x e) 2x
FSI VUT v Brě zdáí č.. str. Příjmeí jméo: Z uvedeých odpovědí je vžd právě jed správá. Zkroužkujte ji! ) Je-li 0, pk 0 c) e) ) Výrz lze uprvit tvr c) e) ) Nerovice má řešeí c) e) ) Rovice 0 má právě jedo
VíceCentrovaná optická soustava
Cetová optická soustv vě lámvé kulové ploch: Pojem cetová optická soustv zmeá, že splývjí optické os vou či více optických pvků. Záklím příklem tkové optické soustv jsou vě lámvé kulové ploch optickou
VíceČ š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š
ý š Ú ž š ž š ý ž ř Ť šť Č ý ň ř ž ú š ý ž ý ř ů ž ž ř ř ý ů š ň ý ú ř šť š ý ú ž ý ú ó ú š š ů ř Č š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š ř Ž ý
Víceá ří á č á á á ÍŽ é á ž ř ž ě ž á é á š ó á é é č é ě é ž é é ř ž č é č é č čá á ý é ý é č é Ě á ř ů á č é ž š ě Í ř ř řěř é É ě č š á ů ň é ó ť ě ě ř
á ří á č á á á ÍŽ é á ž ř ž ě ž á é á š ó á é é č é ě é ž é é ř ž č é č é č čá á ý é ý é č é Ě á ř ů á č é ž š ě Í ř ř řěř é É ě č š á ů ň é ó ť ě ě ř š ť é ž á ťř ář ě ě á é é č é š č ť é ě é é č ž č
Více( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312
.. Vzálenost bou o přímk II Přepokl: Pegogiká poznámk: Průběh hoin honě závisí n tom, jk oolní jsou stuenti v oszování o vzorů, které je nejtěžší částí hoin. Dlším problémem pk mohou být rovnie s bsolutní
VícePříklady k přednášce 9 - Zpětná vazba
Příklady k předášce 9 - Zpětá vazba Michael Šebek Automatické řízeí 205 6--5 Příklad: Přibližá iverze tak průřezu s výškou hladiy y(t), přítokem u(t) a odtokem dy() t dt + 2 yt () = ut () Cíl řízeí: sledovat
VíceDráhy planet. 28. července 2015
Dáhy plnet Pet Šlecht 28. čevence 205 Výpočet N střední škole se zpvidl učí, že dáhy plnet jsou elipsy se Sluncem v ohnisku. Tké se učí, že tento fkt je možné dokázt z Newtonov gvitčního zákon. Příslušný
Více8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost
7 Vzoce po geometicou poloupot Předpoldy: 0, 0 Př : Po geometicou poloupot pltí ; q Uči čle, iž by učovl Mohli bychom pomocí vzoce po -tý čle učit čle p pomocí tejého vzoce učit i Teto potup je ložitější
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 9 D : 8. břez 9 Mx. možé skóre: Počet řešitelů testu: Mx. dosžeé skóre: Počet úloh: Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost:, %Správé Mi. dosžeé skóre: -, odpovědi jsou
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
VíceVY_42_Inovace_13_MA_4.01_ Aritmetická posloupnost pracovní list. Jednotlivé snímky lze použít jako studijní materiál.
Čílo projektu Čílo mteriálu CZ..07/.5.00/34.0394 VY_4_Iovce_3_MA_4.0_ Aritmetická poloupot prcoví lit Název školy Střeí oborá škol Střeí oboré učiliště, Hutopeče, Mrykovo ám. Autor Temtický celek Mgr.
Vícež é ř ř ě ř ě ý ů ž ž ě ř ě ě ž ě é ř ď é ý é ě ů ž ž ů é ě ř ž ř ž éž ďů ř ň ě é ě ů ř ř ď Č ě ř ý ý ř ě Č ě ř ř Č ý ž ř ů ř ů ž ý ř ě é ě ě ú ř ě ř
é ř Č Š ý ý ý Č ř ý ř ů ý ý ý é é ž é ě ů é ř ě ý ú ř ž é ě ě ů ě ý ě ě ě ř ů ě é ř ř é ě é ě ě ě ž é ť é ď é ž ř é é ě ř ě ž é é ř ž ů ř ě ř ý ř ř ů ý é ř ů é ř ý ř é ý ž Č Č ě Č é éž ě é ř ě ž é ě ř
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T ÚNORA 08 :. úor 08 D : 96 P P P : 0 M. M. : 0 : 0 M. :,4 % S : -7,5 M. P : -,8 : 4,5 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90 miut
Víceý ý é Í ě ý ý ý ě é ě é ů ěž ě ě ě ýú ě ó ě Í ý ý ě ý Ú ý š ý ž ž ý ž Ú é ú ú ú ú ú ýš ý é ý é
ýú é Č ý Ř Č Á ě ý ů ý ě ě ý Í ě ě ě ú ý ů ý ů ý ě ý ů é ý ý é Í ě ý ý ý ě é ě é ů ěž ě ě ě ýú ě ó ě Í ý ý ě ý Ú ý š ý ž ž ý ž Ú é ú ú ú ú ú ýš ý é ý é Í é é é ú ě š ú ý ý ě é ě ý š Č ě ýš ý ů ň ď š Í
VíceZadávání pomocí Obrazového přenosu
Zdáváí poocí Ozového přeou Defiice: kde: Jko Lplceův oz výtupí veličiy ku Lplceově ozu vtupí veličiy při ulových počátečích podíkách zlev.. +... +. + 0.(. +... +. je řád ttiu + je řád outvy V Mtlu e po
VíceNové symboly pro čísla
Nové symboly pro čísl V pitole Ituitiví ombitori jsme řešili tyto dv typy příldů. Stále se v ich opují součiy přirozeých čísel, t j jdou z sebou, ědy ž do, ědy sočí dříve. Proto si zvedeme dv ové symboly
VíceII. METODICKÉ PŘÍKLADY SESTAVENÍ VÝKAZU PAP
Istituce i zzmeé operce jsou fiktiví. Ukázkové přípy - sezm Příp A Půjčk o ky B Bezúpltý pozemku převo C Bezúpltý kcií převo D Proej kcií fyzickým osoám (ez IČ) E Nákup utomoilů lesig F Drováí mteriálu
Víceé ě Č é š ě ě š ě č Ú ě č é č č č ý ť Ť ě ž é š č ě š ý é ě ě ž é č é č é ě ý ž š Š ťé ě ž č ť Č š ě š č č é ě č č ě ž é č č č Ž ě é č ó ě ý ě ý ě ý č
ě ú ž Í Ř ÍÍÍ č ť Ž ň ě é Á Í Í č ě ú ž ě ě ě š ý č ě ě š ů ú š ý č ě ě ě ý ů ě ě š ů ú š ý č Í ú ě ě š ů ž ě é Í ň ť č ě ě ě ť ú ť č č Č é Č é ó ý é ě Č é š ě ě š ě č Ú ě č é č č č ý ť Ť ě ž é š č ě š
VíceŤ ŤÍ ň ň č Ó Í č č Ť Ť Ť ň ň ť Ž ň ť ň Í ů ň ň ň č ť Í ŤÍ č Ť Ť č Í Ť č č Ť Ť Ď Ť č Ť č č Ť č Ť č ť Ť Ž Ť č Í Ž č ú Ť č Ý Ď č Ť
č Ú Ú ď ď Ú ň ď Ú Ú ď ÚÚ Š Š Ú Ú č č ň č Ť ď Ž ř ď č č č Ť č č Í č č Ť Ť ď č č Ž Í Ť Í Ť Í č Ť Ť č Ť Ť č č Ť č Ť ň č č Ť Ť ŤÍ Ž č Í Ť Ť Ť Ř Ř ň č č č č č Ť č ů ň č Ť č Ť Ť ŤÍ ň ň č Ó Í č č Ť Ť Ť ň ň ť
VíceZákladní elementární funkce.
6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou
VíceMěření na D/A a A/D převodnících
Měřeí a D/A a A/D převodících. Zadáí A. Na D/A převodíku ealizovaém pomocí MDAC 8: a) Změřte závislost výstupího apětí převodíku v ozsahu až V a zvoleé vstupí kombiaci sousedích kódových slov. Měřeí poveďte
VíceÚ š č Ť š č č č ň Ť š Ť Í č Ť č š Ť č Í č Í Ť ň č Í š č čí Í š š č Ť Ť Í ň ú Ť š š Í š č
ť Ú š č Ť š č č č ň Ť š Ť Í č Ť č š Ť č Í č Í Ť ň č Í š č čí Í š š č Ť Ť Í ň ú Ť š š Í š č Í č ň š š ť Í ň Ť š č š Í ň č š š š č ť ň Č Ťš É Í š š š ť ň Ť š š čí Í ň č Ž Ž Ť č Ť č Ť š Ť š š č č č Ť š š
Víceprávě jedna správná. Zakroužkujte ji! ax + ay bx by ax ay bx + by d) a b 4) Řešením nerovnice x 3x e) nemá řešení
FSI VUT v Brě zdáí č.. str. MATEMATIKA 0 Příjmeí jméo: Z uvedeých odpovědí je vždy právě jed správá. Zkroužkujte ji! ) Pro všechy přípusté hodoty pltí: + y y b) y + y c) + b b + y b by y b + by d) b +
VíceNadměrné daňové břemeno
Nměrné ňové břemeno Nměrné ňové břemeno je efinováno jko ztrát přebytku spotřebitele přebytku výrobe, ke kterému ohází v ůsleku znění. Něky se tož nzývá jko ztrát mrtvé váhy. Připomenutí: Přebytek spotřebitele:
VíceObr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).
Učebí text k přeášce UFY1 Dvojvzková teeece teké vtvě Dvojvzková teeece teké vtvě Přepokláejme, vl o mpltuě v potřeí o exu lomu opá ové ozhí vou elektk tk, že mpltu ožeé vly bue mpltu vly pošlé o potřeí
VíceĚ Í Č ŘÍ Ů ň ž óý ó ó ó ú ž ú ú ó ř ů ř É ř ň ř ř ň ř ň ú ň ó ř ř ř ř ó ú ú ř ó ř ř ř ň Á
Ú š ú ň ú ó ú ř ů Ů ú ů ž ú ú ů ů ů ú Ů ž ů ř ř ř ň óý ó Ó Ě Í Č ŘÍ Ů ň ž óý ó ó ó ú ž ú ú ó ř ů ř É ř ň ř ř ň ř ň ú ň ó ř ř ř ř ó ú ú ř ó ř ř ř ň Á ó ň Ů Ť Ý ú š ó ů Ú Ú ž É ž ž ú ó ž ž š ž ž É ž ž Ď
Víceí ě ŤÍ Ť í í Ž ň Ť Ťí Ť í í Ť í í Ť í í č č í í ší í č č ě í Ť í ěť í í Ťí ě š í ě í Ť í í Ťí í č í í í í š í ě ě č ě ší Ť ě Ť í ž í ě Ť í ě Ťí ž ž í
Ř č Ý Á Á É Í Ž Č Á Ť í í š í čí í í í Ť ď ž Ď í Ž í Ť í ě ě Ť í í ž í í í í í í í í ě č í č Ťí ě ě í Ť Ťí ě í í í ěř ž Ť ž č Ť Ť ě í í í í í ě ě Ó Ť í č Ť ě Ď č Ť í Ť č Í Ž ě í í č Ť Ť č č Ť č í Ť č í
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor
. LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící
Víceř ů ř š ě é é ý ě ú ů é ž ž ě ě š ě ě ě ř ů ě ě ř ů ř é ž ů ý ě š š é ž ý ř ý ř é ž š ě ž š ě ú ů š ů ě š ě é Á ě ž ů š š ř ž ý Č ě ý ě ž ě é ř é ý ý
Č Ú É ž é ě ě š š é é ě š é š ú ř é š é ř ý ř ě ř ý ř ó ř š ó ů ó Ž é ž ň ě ě ř ě ň é š ě ř é é ž ýš é ě Č ž ý é ú ř ě ů ř é ž ý é ř é š ě š ř ů Í ó Ť ř ó é é řó é ě ý ěž ůž ř ě ě ř ů Úř é ó Ť ě ř ě ř
VíceÍ ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť
Ž Ž Ž Ř Ř Í ť Í Í Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť ň Ž Ť Ž ž ť Ž Ž ť Ž ž ť Ž ť Í ž Ž Ž Ů ť Ž ž ž Ž ť ť Ž ť ť Ž Ž ť ž ž ž ť ť ž ž ť Ž ť Ž ž ť ť Í Ž Ž Ž ť Ž ť Ž ž Ž Í Ž Ž ž Ž Ů Í ť Ž Í ť Í Í Ž Í Č Č ž
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Uiverzita Tomáše Bati ve Zlíě LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Název úlohy: Iterferece a teké vrstvě Jméo: Petr Luzar Skupia: IT II/ Datum měřeí: 3.říja 007 Obor: Iformačí techologie Hooceí: Přílohy: 0
VíceKorelační analýza. sdružené regresní přímky:
Koelčí lýz - ooutá závlot dvou tttckých zků; - hodot jou zíká pozoováím, ez možot ovlvěí; - eí možo ozlšt závle ezávle poměou; - hlvím átojem je ze metod ejmeších čtveců; - kždou z oou možých závlotí vthuje
VíceČ Ý Ě Č Ú Á Ý Ů Ý Ů ě ě Í ž ď ď ě ň ů ň ě ň Ý ů ň ň ň Íž ů ň ě Í š Í ú ó
ú Í ě ě ó ú ó ě ó ó ě ů ů ů š Č Ý Ě Č Ú Á Ý Ů Ý Ů ě ě Í ž ď ď ě ň ů ň ě ň Ý ů ň ň ň Íž ů ň ě Í š Í ú ó ž Ó ú ů ž ů Ý Í Ú ž ů ěž š ě ú ú Ú ž ů š Í ž ů ě ě ě ó šó Ú ó ž ě ů ó ó ě Ý Ú ó Í ó ň ů ž ů š ú ě
Víceů ž é ů ž ů é ů ůž ž é ů ř ý ž ě é ů é š ř ž ž Ů ů ř ě é ř ú ř ů ž ř ě ý ř ů š ů ž Š š ů ž ý ě ř ě ů é é Ů ž ě ř ř é ů ě ř ě ý ž ř ě ž é ů ů ž ř ž é ř
ř ý ý ř é ř é ř é ř ě ě ž ž Á ě ě é ž é ů ž é é ř ž ě ý ý ž ž é ů ř ý ž ž ž é ž ř é ý é ř é ú ěř ý é ž ú ů é ů ř ž é ěř ž Č ů é ě ř ž ž ř é ů é ě ů š é ů ěř ř ž é ů ž é ů ž ů é ů ůž ž é ů ř ý ž ě é ů é
VíceMODELOVÁNÍ KMITÁNÍ DYNAMICKÉ SOUSTAVY S N-STUPNI VOLNOSTI
VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSIY OF ECHNOLOGY FAKULA SROJNÍHO INŽENÝRSVÍ ÚSAV MECHANIKY ĚLES, MECHARONIKY A BIOMECHANIKY FACULY OF MECHANICAL ENGINEERING INSIUE OF SOLID MECHANICS, MECHARONICS
VíceSoustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný
Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod
VíceÍ Í ř ť é č é Č é é č é Ť Ť č é Ť Ť é Í ť Ť Š é č é é Í Ě č č é é Ť č Ó ň é é Ť Í Í Ť é é Í ň č é é Ž é é č č é Ó č Ó é č Ú é é Ť é Ť Ť Ť Ť é ť ňč ň é
Ů ú é Ť Ť Ť č č Ť é Í Ť č é č é é č Á Í Í é ň ú Ó č é Ť č Ť Ť č č é č é č ň č é é Ý Ě Ů Ť Ť Č Ť é Ť é č Ť Ť Ť Ť ů č Ť č Ť é č é ť č é Ť Ť Ý č é Ť č é Ť é é č éť é Ť Ť é Ť é č é é é č é é é é é Ť ň Ť é
Vícež ř ř ž ř š ž ř ý ý ý ř ž ž ř Ť ý ý ž ř ý ž ř ž ř ý ř ó š ž ř ý Í ž ř Ž ž
š ž ř ř š ř ň ř š š Í Ú š ž ř ť ř ř š ř ž ř ř ž ř š ž ř ý ý ý ř ž ž ř Ť ý ý ž ř ý ž ř ž ř ý ř ó š ž ř ý Í ž ř Ž ž Č š ř ž ř ř ň ž ř ř ž ř š ž š ž ř ř ý š ž š ž ř ý ú ý ž ý ž ý ý ž ř ř Ž Ž Ť ý ý ž ř ž ř
Víceé ěž é é ý ý ěž ň é ň é é é ěž é ý é Ý ý ú ě é ú ě é ý ý ý ž ý ú ě ý ú ě é é Ž ý ěž é ó
é é ě ý ě é ě ý ě é ň é ň é é ěž é é ě ú Ž é š ž é ě ý Ř ň é ň é ý ě ý ě é ěž é é ý ý ěž ň é ň é é é ěž é ý é Ý ý ú ě é ú ě é ý ý ý ž ý ú ě ý ú ě é é Ž ý ěž é ó ž ž ě Č é é ýš ě ý ú ž é ě ě ú ž ý Č š ú
Víceé ú š é é ř í ř í í í í ě é é ě é ž ží ě ě é ďů š ě š ě í é ě ří ě š é ď ě í ž í é ř ří í é í í Č ý ě ý Š ší é ř é Č Ž ý ř ě ý Č ý ř š í í é ý í ř ř í
é ř é Í é ř é š í ě ě é ř Ž ůž ě ě í š Ž Ž Ž ř š ř é Č é í ě ě í í š í í ý ě Ž Ž Ží é é ě í í é ř ý ů Ž ý ů é ř é ě ř ý ř é ú š é é ř í ř í í í í ě é é ě é ž ží ě ě é ďů š ě š ě í é ě ří ě š é ď ě í ž
Více8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.
KPITOL 8: určitý itegrál Riemův itegrál [M-8:P8.] motivce: výpočet oshu plochy pod grfem fukce 8. Úvod ejdříve je pro < ) řekeme, že moži D, je děleím itervlu,, jestliže je koečá, D. Prvky děleí D {x,
Víceř ě ě é é é ř ž ž ě é ř ř é ř ě ě ž ř ř ě ýš ýš ó ě ý ř Š é é ž š ě ř ř ž ýš ř ě é ž é ů é ě é ř ř é é ž ě ř ě ý ě ý
ř ů Í ř ý é ě ý ž é ě ř é ú ý ý ř ě é ř é ě é ž éř ř ě é ý ř ú ř ě ě é é é ř ž ž ě é ř ř é ř ě ě ž ř ř ě ýš ýš ó ě ý ř Š é é ž š ě ř ř ž ýš ř ě é ž é ů é ě é ř ř é é ž ě ř ě ý ě ý é é ř ř é é ž ž é ř ž
Víceě ž ž Ž Š Ť ť ě ň ť Ž č Ď č č Ď Ž ě ě Č ě Ž Í ěč ěč Ž Ž ě ě č Ž ž ě ž ž ž ž ě žď ě ě Ž Ť Í ě ě č ě ě ě ď Ť ť Ť ň ě ž ě ňí Ť ě ž ě ž ě ň ě ž ě č ž Í č
ě Ú ě ě Ž Ť č ň ě Ť č č č ě ž ě ž ň ě Ž č ě ů ž Ž Í Ťž ú ž č Ť ě Ť ť ě ž ž ť ž ě ž ě Ž ě ž Ť č Ť ě ě ž ě č ž ě ě ě Ť č Ť Ž ě ť ě ě ž ě ž ž Ž č ž Ť ž Ť ž ě ž Ť žď Ť ž Ť Ť ě č Ť ž Ť Í ě č Ť ě ě ž ž ě Ť č
Víceš á ó í ž š é č ž í š á ří š á í ř íž á áš ž č č í á Š á ě á ě í é ě č í á ž í š šťá á šťá á í í á í á í é ž á á í š á í é é ž é ž í ž í é ž ý á á é ž
ó í ž é č ž í ří í ř íž ž č č í Š ě ě í é ě č í ž í ť ť í í í í é ž í í é é ž é ž í ž í é ž ý é ž ž ž ř í é ž é ž í é č íú č í ř ž č í ř í í ý č í ř í ý ž úř ě ěř ý ří ě ž ů í ý ěř é ě é ě úř ě ěř ý é
VícePosloupnosti na střední škole Bakalářská práce
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fkult Ktedr mtemtiky Poslouposti středí škole Bklářská práce Bro 00 Kteři Rábová Prohlášeí Prohlšuji, že tto bklářská práce je mým původím utorským dílem, které
Víceě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť š Í ěž ž ě ěž Á Ě Ě Á Ě É ě ě ě š Ž Ú ž ě ě š ě Ť š Ť ě Š Ť š Š Í ě š Ť ž ě š ě Ť
Á Á ŘÍ ě ě Í Ž š Ť Ť Ý ě ě š Ť ž ě ž ě ě ž ě Ť š ě ž Ó Ť š Ť ě ž ě Š ě ď Ť š Š ě Ť ě š ž ě š ě ě ě š ě ě ě ě š ě Ž Ť š ň Ž Ť ě ž ě šť ě ě ě ě ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť
VíceMartin Sloup, A04372. Ohyb světla optickou mřížkou
Mart Sloup, A0437 Ohyb světla optckou mřížkou Mart Sloup, A0437 Obecá část Optcká mřížka a průcho světla je skleěá estčka, a íž je vyryta řaa jemých, rovoběžých, stejě o sebe vzáleých vrypů. Vrypy tvoří
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základy měřeí eelektrických veliči.. Měřicí řetězec Měřicí řetězec (měřicí soustava) je soubor měřicích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, aby bylo ožě split požadovaý úkol měřeí, tj. získat iformaci
Víceří í é í é ž č é í ř ě í š Ž š ž á úč é é ř ě ů í ě ě ý č í ý ú é á á ě é ě í č é č ář č é í é é ě é ž í ý ů ů á č é ž ě é ř á í č í č á é ě ž í é ší
ř ž č ř ě š Ž š ž úč ř ě ů ě ě ý č ý ú ě ě č č ř č ě ž ý ů ů č ž ě ř č č ě ž š ě š ě č Ž ř ě č šš ů ň ž ž ž ř ř ž Ž č š ů úř ý ó ě š ř ě ý ě ý ě š ř ě č ř ž č ř š ý š š č ě č ě Ť š ě ř ě š ž ě ý ž ý ž
VíceFYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU
FYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU F. Dušek, D. Honc Katera řízení procesů, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Univerzita Parubice Abstrakt Článek se zabývá sestavením nelineárního ynamického moelu
Více