Analýza profilu absolventa obchodní akademie z hlediska poteb zamstnavatel a možností školy. Ing. Vladislava Vašíková

Transkript

1 Analýza profilu absolventa obchodní akademie z hlediska poteb zamstnavatel a možností školy Ing. Vladislava Vašíková Bakaláská práce 2011

2

3

4

5

6 ABSTRAKT Bakaláská práce se zabývá profilem absolventa obchodní akademie. Zahrnuje a sumarizuje ti základní initele, které na profil absolventa psobí, tj. trh práce, školní vzdlávací programy a získané kompetence absolvent. Teoretická ást je vnována trhu práce, na kterém se vtšina absolvent po ukonení školy ocitá, vzdlávací soustav R a rámcovým vzdlávacím programm, ze kterých vychází jednotlivé školní vzdlávací programy. Poslední díl teoretické ásti je vnována kompetencím žák. Praktická ást se zabývá analýzou kompetencí absolvent dle požadavk zamstnavatel a možností školy. Na závr je dle analýzy je sestaven profil absolventa a jsou navržena doporuení. Klíová slova: absolvent, zamstnavatel, kompetence, znalosti, dovednosti, rámcové vzdlávací programy ABSTRACT The Bachelor thesis deals with the profile of the graduate business academy. It includes and summarizes the three basic factors that the profile of graduate work, i.e. the labor market, educational programs and acquired competencies of graduates. The theoretical part is devoted to the labor market, where the majority of graduates find themselves after school, educational system in Czech Republic and general educational programs. The last part of the theoretical part is devoted to the competencies of pupils. The practical part deals with analysis of the competencies of graduates by requirements by employers and of the school. In conclusion the analysis is compiled by graduate profile and proposed recommendations. Keywords: graduate, employers, competencies, knowledge, skills, general educational programs

7 Touto cestou bych chtla podkovat všem, kteí mi vnovali as pi zpracování mé bakaláské práce. Zejména dkuji vedoucí mé bakaláské práce Mgr. Michaele Jurtíkové za odborné vedené práce, cenné rady a as, který mi vnovala. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakaláské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. Ve Zlín

8 OBSAH ÚVOD...10 I TEORETICKÁ ÁST TRH PRÁCE A ABSOLVENTI STEDCHNÍ ŠKOL VÝZNAM VZDLÁNÍ NA PRACOVNÍM TRHU ZAMSTNÁVÁNÍ ABSOLVENT Absolvent Zákoník práce a zákon o zamstnanosti POŽADAVKY ZAMSTNAVATEL Skladba nov pijímaných pracovník Dosažené vzdlání nov pijatých pracovník Pro jsou absolventi pijímáni Pro nejsou absolventi pijímáni SPOLUPRÁCE ZAMSTNAVATEL SE ŠKOLAMI CO ZAMSTNAVATELÉ OEKÁVAJÍ OD ŠKOL VZDLÁVACÍ PROGRAMY SYSTÉM VZDLÁVÁNÍ V R Školský systém Struktura školského systému v R Stední vzdlání KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY Bílá kniha Rámcové vzdlávací programy Školní vzdlávací programy RVP PRO STEDNÍ ODBORNÉ VZDLÁNÍ Cíle stedního odborného vzdlávání KOMPETENCE ABSOLVENT POJEM KOMPETENCE CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KOMPETENCÍ ZÁKLADNÍ DLENÍ KOMPETENCÍ lenní kompetencí dle RVP lenní kompetencí dle požadavk zamstnavatel KLÍOVÉ KOMPETENCE Definice klíových kompetencí Struktura klíových kompetencí Klíové kompetence v rámci vzdlávání v R ODBORNÉ KOMPETENCE...33 II PRAKTICKÁ ÁST METODIKA PRAKTICKÉ ÁSTI...36

9 4.1 VÝZKUMNÝ PROBLÉM VÝZKUMNÁ METODA DOTAZNÍK PRO PERSONALISTY SBR DAT A ZPRACOVÁNÍ VYPLNNÝCH DOTAZNÍK Sbr dat Zpracování vyplnných dotazník ANALÝZA PROFILU ABSOLVENTA MOŽNOSTI OBCHODNÍCH AKADEMIÍ Kompetence absolventa dle ŠVP POTEBY ZAMSTNAVATEL Klíové kompetence Odborné kompetence Závr analýzy PROFIL ABSOLVENTA OBCHODNÍ AKADEMIE ZÁVRY A DOPORUENÍ SPOLUPRÁCE OBCHODNÍ AKADEMIE S PODNIKY Odborná praxe Brigáda Odborné semináe PÍSPVKY ZAMSTNAVATELM...64 ZÁVR...65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...67 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...71 SEZNAM OBRÁZK...72 SEZNAM TABULEK...73 SEZNAM GRAF...74 SEZNAM PÍLOH...75

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 ÚVOD Všichni absolventi, a už stedních i vysokých škol, stojí po ukonení svého studia ped nelehkým úkolem uspt na trhu práce. Jejich vzdlávání ale ukonením studia nekoní. Celý život se každý lovk uí a zdokonaluje se ve svém oboru. Díve každý absolvent dostal po ukonení studia pracovní místo, na kterém vtšinou setrval až do dchodu. Dnes si mohou nejen absolventi, ale i zamstnavatelé vybírat. Uchazei o zamstnání se tak musí snažit, aby u zamstnavatel uspli. Základem pro úspšné setrvání na pracovní pozici je celoživotní vzdlávání. Vtšina zamstnanc i po nástupu do zamstnání navštvuje rzná školení a stáže. Kompetence k celoživotnímu vzdlávání získávají žáci bhem svého studia na stedních školách. Vzdlávání na stedních školách by nemlo probíhat bez zásahu praxe. Praxe žákm pomáhá aplikovat získané teoretické znalosti do praktického života. Pro úspšné uplatnní absolvent na trhu práce se musí spojovat požadavky zamstnavatel s možnostmi škol, souasn musí být respektovány a dále rozvíjeny získané kompetence žák ze základních škol. Škola by tak mla rozvíjet klíové kompetence a doplovat je o odborné kompetence. Profil absolventa nemže zstat konzistentní. Ml by odpovídat požadavkm budoucích zamstnavatel. Profil by ml být ásten mnn dle zmn, které vyplývají z trhu práce. Profil absolventa by ml odrážet i technický vývoj, život spolenosti a další faktory, které ovlivují proces vzdlávání. Bakaláská práce je rozdlena na dv základní ásti. Teoretická ást je zamena na faktory, které ovlivují profil absolventa obchodní akademie. Mezi tyto faktory patí pedevším trh práce, systém vzdlávání R a kompetence absolvent. Praktická ást bude vnována analýze profilu absolventa dle požadavk budoucích zamstnavatel a možnostem škol. Na základ této analýzy pak budou navržena doporuení, která by mla zlepšit úspšnost absolvent na trhu práce. Cílem bakaláské práce je analyzovat profil absolventa obchodní akademie na základ požadavk zamstnavatel a možnostem škol. Výzkum bude proveden dotazníkovým šetením. Pomocí dotazníku zjistím, které klíové a odborné kompetence jsou pro zamstnavatele stžejní.

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 I. TEORETICKÁ ÁST

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 1 TRH PRÁCE A ABSOLVENTI STEDCHNÍ ŠKOL Trh práce lze definovat jako místo, kde se stetává poptávka zamstnavatel po práci a nabídka práce potenciálních zamstnanc za uritou mzdu nebo plat. Místo, kde se nabídka práce stetává s poptávkou po práci, se nazývá rovnovážná mzda, tj. mzda, kterou jsou firmy ochotny zaplatit zamstnancm za odvedenou práci. Na trhu práce na stran nabídky práce vystupují nejen absolventi, ale i lidé propuštní ze zamstnání s uritými zkušenostmi, matky po rodiovské dovolené, lidé tžce zamstnatelní, lidé tsn ped dchodem apod. Krom absolvent již vtšina lidí stojících na stran nabídky má urité zkušenosti z pedchozích zamstnání. Proto velmi záleží na absolventech, jak budou schopni uplatnit své získané znalosti ze školy a uplatnit se na trhu práce. Trh práce vtšinou pro absolventy znamená vstup do pracovního života po opuštní školních lavic. Neúspšné zalenní do pracovní sféry mže negativn poznamenat kvalitu života každého absolventa. Aby byl pro absolventy pechod ze školy do práce úspšný a bez vtších problém, je nutné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti (které oznaujeme jako kompetence viz. kapitola 3) získané v prbhu studia odpovídaly požadavkm zamstnavatel. (Kalousková, 2006) V souasné dob úady práce evidují pibližn nezamstnaných absolvent. (Šebestová, 2011) Práv proto je první kapitola zamena na problémy zamstnávání absolvent škol. V dílích kapitolách je uveden význam vzdlání absolvent na uplatnní na pracovním trhu, vymezen základní pojem absolvent a zákon o zamstnanosti. Dále je vnována pozornost požadavkm zamstnavatel, vzdlání nov pijatých zamstnanc a bližší spolupráce zamstnavatel se školami. 1.1 Význam vzdlání na pracovním trhu Úrove dosaženého vzdlání má vliv na postavení absolvent na pracovním trhu a na využití jejich vzdlání. Vzdlání ovlivuje zamstnatelnost absolvent, výši mzdy i kvalifikaní náronost pracovních míst, na kterých absolventi pracují. Každý rok vzdlání zvyšuje v prmru zamstnatelnost lidí až o 30 % a výši jejich mzdy v prmru až o 10 %. (Koucký, 2008)

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Zamstnávání absolvent Jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce jsou erství absolventi škol. Na konci roku 2009 jich úady práce evidovali pes , což je o více, než v roce pedešlém. Absolventi škol se na celkové nezamstnanosti podílejí 6,6 %. Úady práce vnují zvýšenou pozornost a péi zejména absolventm do vku 20 let. Krom poradenství jim úady práce nabízí i možnosti rekvalifikace. Absolventi musí být pi hledání práce pedevším neustále aktivní. Nejvtší pekážkou pi hledání zamstnání je pro absolventy praxe v daném oboru, kterou absolventi asto nemají a je pro n obtížné ji získat. (Filipová, 2010) Všeobecn nejhe zamstnatelní jsou absolventi ekonomických obor, pedevším z dvodu chybjící praxe a pesycení trhu. Problémy mají také absolventi z obor v gastronomii. Absolventm v tomto oboru chybí motivace pracovat v pohostinství. Bohužel i hospodáská krize z minulých let zpsobila útlum výroby ve strojírenském odvtví a tím se snížila i poptávka po absolventech tohoto odvtví. (MPSV, 2010) Absolvent Akademický slovník cizích slov definuje absolventa jako lovka, který absolvoval stední nebo vysokou školu, kurz apod. (Petráková, 2000) Zákoník práce definuje pojem absolvent v 144: Absolventem se rozumí zamstnanec vstupující do pracovního pomru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspšném ukonení studia (pípravy) dvou let, pi- emž se do této doby nezapoítává doba vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateské nebo rodiovské dovolené. (Zákoník práce, 2011) Pro poteby statistického šetení se MŠMT a MPSV dohodlo, že budou používat definici absolventa jako uchazee o zamstnání evidovaného na úad práce podle místa jeho trvalého bydlišt k uritému datu, u kterého doba od úspšného ukonení jeho studia nepekro- ila 2 roky. Tato definice je v platnosti od roku (Kadlecová, 2011) Definicí pojmu absolvent je nepeberné množství. lovk se mže podívat do jakéhokoliv slovníku i zákona a vždy nalezne jinou definici absolventa. Nelze tedy jednoznan urit, která definice je správná. Správné jsou všechny a záleží jen na nás, kterou si vybereme.

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Zákoník práce a zákon o zamstnanosti Absolventi po zaevidování na úad práce nemají automaticky nárok na podporu v nezamstnanosti. Nárok na podporu v nezamstnanosti uchazei o zamstnání piznává zákon. 435/2004 Sb., o zamstnanosti v 39, který zní: Nárok na podporu v nezamstnanosti má uchaze o zamstnání, který získal v rozhodném období ( 41) zamstnáním nebo jinou výdlenou inností dobu dchodového pojištní podle zvláštního právního pedpisu 32g v délce alespo 12 msíc (dále jen pedchozí zamstnání ); pekrývají-li se doby dchodového pojištní, zapoítávají se jen jednou. (Zákon o zamstnanosti, 2011) Do odpracované doby se absolventm pro nárok na podporu v nezamstnanosti zapoítávají všechny brigády, které zakládají úast na dchodovém pojištní (jedná se pedevším o brigády na dohodu o pracovní innosti). Úady práce pedevším zprostedkovávají absolventm škol práci. Úadm práce pomáhají i motivaní programy státu na podporu zamstnanosti. Stát poskytuje zamstnavatelm, kteí zamstnají erstvé absolventy škol, píspvky na zapracování absolventa. Tento píspvek zamstnavatelé dostávají v délce tí msíc a ve výši až poloviny minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která absolventy zapracovává. (Duhá, 2010) 1.3 Požadavky zamstnavatel V kapitole 1.2 se zamím na struné shrnutí výzkumu Poteby zamstnavatel a pipravenost absolvent škol šetení v terciární sfée, který v roce 2006 provedla Mgr. Ing. Pavla Kalousková. Tento výzkum spolen s dalšími dílími výzkumy by ml pispt ke zlepšení služeb pedagogicko-psychologických poraden. Cílem výzkumu bylo pozitivn ovlivovat orientaci a uplatnitelnost budoucích absolvent na trhu práce. Výzkum byl zamen na zjiš ování požadavk zamstnavatel a schopnosti a dovednosti absolvent škol. Pomocí výzkumu bylo také zjiš ováno oekávání zamstnavatel vi vzdlávacímu systému. Výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetení, což umožnilo zahrnout široký vzorek respondent. (Kalousková, 2006)

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Skladba nov pijímaných pracovník Pokud chceme zkoumat uplatnitelnost absolvent škol na trhu práce, musíme se zamit na skladbu nov pijímaných zamstnanc. Výchozím bodem je údaj o potu nov pijímaných pracovník a podílu absolvent na tomto potu nových pracovník. Pehled nov pijatých zamstnanc, respektive absolvent škol, který byl zpracován v rámci výše zmínného výzkumu, prezentuje následující tabulka (viz Tab. 1.). (Kalousková, 2006) Tab. 1. Prmrný poet pijatých pracovník a absolvent podle velikosti firmy (Kalousková, 2006) Z výsledk výzkumu vyplývá, že prmrný poet nov pijímaných pracovník pímo úmrn roste s velikostí firmy (tomuto trendu se vymykají pouze organizace o velikosti od 251 do 500 zamstnanc). Bohužel prmrný poet pijímaných absolvent nemá pímo úmrn rostoucí trend. Nejvíce absolvent jsou schopny pijímat menší firmy s potem do 100 zamstnanc. Naopak velké firmy se v potu pijímaných absolvent pohybují pod prmrem. (Kalousková, 2006) Absolventm jsou otevenjší vtší a velké firmy, které absolventy pijímají, bez ohledu na to, zda je preferují i nikoli. (Kalousková, 2006) Pro firmy bývá mnohdy výhodnjší si vychovat svého zamstnance z absolventa, který nemá žádné zkušenosti a není deformovaný dívjší praxí.

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Dosažené vzdlání nov pijatých pracovník Výsledky výzkumu také poskytují informace o dosaženém vzdlání nov pijímaných pracovník. Oslovení zamstnavatelé nejastji pijímají zamstnance s výuním listem a dále také pracovníky s ukoneným maturitním vzdlání. Nejhe zamstnatelnou skupinu tvoí absolventi s pomaturitním (jedná se o absolventy jazykové pípravy) a vyšším odborným vzdláním. Vysokoškolsky vzdlaní pracovníci jsou pijímáni zcela výjimen. (Kalousková, 2006) Pro jsou absolventi pijímáni Výzkum se v souvislosti s šetením zamstnávání absolvent zamil také na otázku, zda firmy pi pijímání nových pracovník dlají rozdíly mezi absolventy a zamstnanci s praxí a jaká jsou kritéria rozhodující o výbru pracovníka z tchto dvou skupin žadatel o zamstnání. I proto se výzkum zabývá dvody, které zamstnavatele vedou k pijetí i nepijetí absolventa. Výzkum nezapomíná ani na absolventy s praxí, kterou získali v rámci vzdlávání. (Kalousková, 2006) Myslím, že pro zamstnavatele je mnohdy lepší pijmout absolventa bez praxe, než pracovníka s nkolikaletou praxí. Zamstnavatele sice bude stát zauení nového absolventa více náklad, ale absolvent si osvojí pracovní návyky pesn dle požadavk zamstnavatele a nebude používat zvyklosti z pedchozí praxe, jelikož žádné nemá. Z výzkumu vyplynulo, že až polovina zamstnavatel iní rozdíly mezi absolventy a pracovníky s praxí, kteí žádají o místo. Nejvtší rozdíly mezi absolventy a pracovníky s praxí dlají firmy s více než pracovníky, dále firmy s potem zamstnanc od 26 do 100 a v nejmenších firmách do 5 zamstnanc. Ostatní podniky diferencují uchazee o zamstnání v polovin pípad. (Kalousková, 2006) Jako nejastjší dvody pro pijetí absolvent zamstnavatelé uvádli nezatíženost pedchozími pracovními návyky, dovednost práce s poítaem, jazykové znalosti a ochota se vzdlávat. Všechny tyto dvody jsou nejdležitjší pro firmy o velikosti od 250 do 500 zamstnanc. Malé firmy u absolvent cení pedevším flexibilitu, jazykovou vybavenost, ochotu dalšího vzdlávání a práci s poítaem. (Kalousková, 2006) Pracovníci s praxí jsou vybíráni dle pedchozí praxe a odborné znalosti. Navzdory nedostatku i úplné absenci odborné praxe mohou absolventi konkurovat zkušenjším pracov-

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 níkm díky své ochot se dále vzdlávat, erstvým odborným znalostem a dovednostem, znalosti cizích jazyk, dovednosti pracovat s poítaem, pizpsobivosti a aktivnímu pístupu k práci. (Kalousková, 2006) Pro nejsou absolventi pijímáni Przkum se také zabýval dvody, pro firmy nechtjí erstvé absolventy pijímat. Mezi nejastji zmiované dvody odmítání absolvent patí nedostatek praxe a pracovních zkušeností, nereálné pedstavy absolvent o výši mzdy, pracovní dob a pracovním zaazení. Dalšími dvody jsou delší doba, kterou absolventi potebují na zapracování a nízká úrove pracovní morálky. Tyto dvody uvádí všechny typy firem, které se przkumu zúastnily. (Kalousková, 2006) Z výzkumu OECD, který byl proveden v roce 2010, vyplývá, že absolventi eských odborných škol mají nedostatené všeobecné vzdlání. Hlavní nedostatky jsou ve tení a poítání. Absolventi íst umí, ale získané informace neumí správn vyhodnocovat. Zamstnavatelé ale potebují, aby absolventi porozumli jejich instrukcím a byli schopni samostatn ešit úkoly a problémy. I tento nedostatek absolvent snižuje jejich šance na uplatnní na trhu práce. (NUOV, 2010) 1.4 Spolupráce zamstnavatel se školami Jedním z možných ešení, jak snížit nezamstnanost absolvent, je úzká spolupráce škol se zamstnavateli. Vybudování vztahu mezi školou a firmou pináší škole výhody a možnosti doplnní teorie o výuku externích odborník, získání ady cenných informací z praxe pro žáky i uitele. Vzájemná spolupráce s firmou tak mže obohatit vzdlávací program školy a absolventi mohou po ukonení studia snáze získat pracovní místo. (Svtlík, 2006) Souástí vztahu školy s firmou je velmi asto i organizování odborných praxí. Cílem praxí má být seznámení žák se skutenými podmínkami práce, pro kterou je škola pipravuje. Žáci by v rámci své praxe mli plnit úkoly pimené jejich vku, znalostem a postupn získaným zkušenostem. (Svtlík, 2006) Výzkum ukázal, že firmy hojn spolupracují se školami v oblasti praxe žák a student. Praxe jsou firmami vyhodnocovány a tato forma spolupráce je nejastjší. Další formou

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 spolupráce je jednak nabídka pracovních míst pro absolventy pímo inzerovaná ve školách, ale i exkurze a návštvy žák na pracovištích podnik. (Kalousková, 2006) Další zpsoby spolupráce do výzkumu doplnili samotní zamstnavatelé. Mezi další spolupráci adí pedevším sponzorské dary a materiály pro výuku a vedení i zadávání diplomových a jiných prací a jejich konzultace. (Kalousková, 2006) V dnešní dob mají žáci možnosti využít i zahraniních stáží a tím si zlepšit jazykové dovednosti a odbornou kvalifikaci v rámci oboru, který studují. Žáci se na stáži více osamostatní a mohou také lépe porovnat pracovní podmínky u nás a v zahranií. (NUOV, 2008) 1.5 Co zamstnavatelé oekávají od škol Výzkum se také zamil na oekávání zamstnavatel od škol. Zamstnavatelé se nejvíce vyjádili k problematice praktické pípravy budoucích absolvent, která by mla být rozší- ena a zkvalitnna. Znaný význam je pikládán propojení teorie s praxí a zavádní nejnovjších poznatk do výuky, z ehož plyne nutnost odborného proškolování vyuujících, kteí své získané vdomosti ze školení pedávají dál svým žákm. Za užitené zamstnavatelé pokládají také získávání praktických zkušeností prostednictvím brigád, stáží a exkurzí, proto také kladou draz na vtší spolupráci škol a podnik. Absolventi tak získají dostatené povdomí o reálných pracovních podmínkách a je pro n snazší vstup do pracovního života. Žáci by také mli mít možnost ovit si své získané teoretické poznatky v praxi. Nkteí zamstnavatelé by také více zapojili žáky do ešení praktických problém, které vyžaduje samostatné kreativní myšlení. S tím souvisí i požadavek zamstnavatel na posilování klíových kompetencí žák. Rozvíjena by mla být u žák pedevším samostatnost, zodpovdnost, logické myšlení, pracovitost, práce s výpoetní technikou, schopnost týmové práce, komunikaní schopnosti a umní jednat s lidmi. (Kalousková, 2006) Vyšší šance na pijetí absolvent také zvyšuje aktivní používání cizího jazyka. Na školách by tak mli cizí jazyky uit i zahraniní lektoi. Draz ze strany zamstnavatel je také kladen na výchovu žák k poteb dalšího vzdlávání i po ukonení formálního studia. (Kalousková, 2006) Vtšina zamstnavatel požaduje minimáln jeden cizí jazyk a to anglitinu. Cizí jazyk je nutný pedevším na pozicích v marketingovém a obchodním oddlení. Je to z dvodu komunikace se zákazníky a jelikož vtšina podnik nevyrábí jen pro tuzemský trh je komuni-

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 kace v cizím jazyce v tchto oddleních nezbytností. Ale i na pozicích jako jsou úetní je nutná znalost alespo jednoho cizího jazyka. Na tomto míst je dobré znát také odborné výrazy z ekonomické oblasti. I úetní musí asto ešit problémy nap. s fakturami ze zahranií. Obecn lze íci, že zamstnavatelé oekávají, že školský systém bude prbžn monitorovat situaci na trhu práce a otevírat pouze obory, po kterých je na trhu práce poptávka. Zamstnavatelé tak pedpokládají vtší pružnost a prostupnost vzdlávací soustavy a možnost pizpsobovat poty žák požadavkm ze strany zamstnavatel. (Kalousková, 2006) Aby školy mohly otevírat jen ty obory, které jsou na trhu žádané, mli by zamstnavatelé školám pomoci a poskytovat jim pokud možno pesné informace o stavu na trhu práce. Tyto informace by mli dle mého názoru poskytovat pedevším úady práce, které vedou evidenci nezamstnaných a ví, které profese jsou na trhu práce žádané.

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 20 2 VZDLÁVACÍ PROGRAMY Než se absolventi dostanou na trh práce, procházejí školním vzdlávacím systémem. Školní vzdlávací systém v posledních letech prošel adou zmn. Byly zavedeny rámcové vzdlávací programy, na základ nichž školy tvoily své vlastní školní vzdlávací programy. Na zavedení rámcových vzdlávacích program stejn jako na státní maturity bylo sneseno hodn kritiky. Nkteí ale zmnu v eském školství vítají. Ve druhé kapitole se zamím na systém vzdlávání v R. Jelikož se na školách již vyuuje podle RVP, piblížím jejich podstatu a zámr, kvli kterému byly do všech stup školství zavedeny. 2.1 Systém vzdlávání v R Systém vzdlávání uruje kvalitu budoucích pracovník všech obor. Po vystudování stední i vysoké školy by absolventi mli být schopni se zapojit do pracovního procesu. Jak rychle se dokáží zapojit do práce uruje pedevším kvalita školství. Aby absolventi pešli plynule ze školy na trh práce, je nutné, aby jejich získané dovednosti, znalosti a schopnosti byly v souladu s požadavky a potebami zamstnavatel. Dležité také pro absolventy je, aby v prbhu studia mli možnost získat pedstavu o možnostech svého uplatnní a alespo ástenou praxi v podnicích. (Kalousková, 2006) Školský systém Každý z nás se uí celý život. Jako malí mnohdy nastupujeme do jeslí a mateských školek. Povinn od 6 let chodíme do základních škol, v 15 letech se tém zásadn rozhodujeme, v jakém oboru chceme pracovat po zbytek svého života a nastupujeme na odborná uilišt, stední odborné školy i gymnázia. Po ukonení stedního vzdlání ješt nkteí z nás pokraují na vyšších odborných i vysokých školách. Díve i pozdji se z nás stanou absolventi daných škol a ocitáme se na trhu práce, kde usilujeme o získání pracovního místa s náplní práce, která nás bude živit a možná i bavit. Nástupem do jeslí i mateské školky také zárove vstupujeme do školského systému. Ve vzdlávacím systému se mnohdy ocitáme daleko díve a to v pípad, že rodie s námi navštvují rzná muzea, galerie a jiné kulturn-vzdlávací akce.

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 Jelikož se v této podkapitole budu vnovat školskému systému je na míst definovat si základní pojmy jako školský systém a vzdlávací systém. Rozdíly mezi tmito systémy vyplynou z následujících definic. Vzdlávacím systémem rozumíme soubor všech školských a jiných vzdlávacích institucí, které v dané zemi zajiš ují realizaci vzdlávání. Vzdlávací systém tvoí pedevším školská soustava, mimoškolní vzdlávací instituce (nap. jazykové kurzy), kulturní a osvtové instituce (nap. knihovny, muzea, galerie ), masmédia aj. (ermák, 2006) Školský systém je užší pojem než vzdlávací systém. Školský systém je soubor všech stup-, typ a druh školských institucí, které fungují v dané dob na uritém jasn vymezeném správním území. (ermák, 2006) Struktura školského systému v R eský školský systém má pt základních stup vzdlávání. Grafické znázornní školského systému je v píloze P I (Obr. 1. Schéma vzdlávacího systému). Pedškolní až vyšší odborné vzdlání je upraveno školským zákonem. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání, který byl zmnn zákonem. 49/2009 Sb. Vysoké školy jsou upraveny zákonem. 111/1998 Sb. o vysokých školách a dalšími následnými novelizacemi. Pedškolní vzdlání Do institucí pedškolního vzdlání patí pedevším mateské školy. Pedškolní vzdlávání je organizováno pro dti ve vku od 3 do 6 let. Mateské školy se mají podílet na zdravém citovém, rozumovém a tlesném rozvoji dítte a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztah. K pedškolnímu vzdlání jsou pednostn pijímány dti v posledním roce ped zahájením povinné školní docházky. (Beldík, 2011a) Základní vzdlání Do základní školy dít nastupuje vtšinou v 6 letech. V posledních letech hodn rodi o rok odkládá nástup svých dtí do základní školy. Zákonný zástupce dítte má povinnost pihlásit dít k zápisu k povinné školní docházce. V základních školách si žáci mají osvojit potebné strategie uení a na jejich základ mají být motivováni k celoživotnímu vzdlávání. Uí se tvoiv myslet, ešit pimené problémy, úinn komunikovat a spolupracovat,

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 chránit své fyzické i duševní zdraví, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem a odlišným kulturám. (Beldík, 2011b) Stední vzdlání Na stední školu i odborné uilišt nastupují dti po dokonení základní školní docházky v 15 letech. Stední vzdlání rozvíjí vdomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základní škole. Žáci získávají obsahov širší všeobecné vzdlání nebo odborné vzdlání spojené se všeobecným vzdláním, které upevuje jejich hodnotovou orientaci. Zcela všeobecné vzdlání poskytují gymnázia (víceletá nebo tyletá), odborné vzdlání poskytují stední odborné školy a stední odborná uilišt. Stední vzdlání pipravuje žáky na výkon povolání nebo na další studium na vyšších odborných i vysokých školách.(indrák, 2010) Vyšší odborné vzdlání Vyšší odborné školy žákm rozšiují vzdlání v oblasti odborn orientovaného vzdlání. Vyšší odborné školy existují v eské školství od školního roku 1996/1997. Vyšší odborné vzdlání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti žák, které získali ve stedním stupni vzdlání. Studium je ureno absolventm stedních škol, kteí své studium ukonili závrenou maturitní zkouškou. Délka studia je v prezenní form 3 roky vetn odborné praxe a studium je ukoneno absolutoriem. (Indrák, 2009) Vysokoškolské vzdlání Vysoké školy prohlubují znalosti a dovednosti absolvent stedních škol. Od roku 2001 jsou vysoké školy lenny do tí stup bakaláský, magisterský a doktorský stupe vzdlání. Bakaláské vzdlání je zameno na pípravu k výkonu povolání a obsahuje i vybrané teoretické poznatky. Magisterské vzdlání je zameno na získání teoretických poznatk založených na soudobém stavu vdeckého poznání, výzkumu a vývoje a na rozvinutí tvrí innosti. Doktorské vzdlání je zameno na vdecké bádání a samostatnou tvrí innosti v oblasti výzkumu a vývoje. (Skarlandtová, 2010) Stední vzdlání Stednímu vzdlání bude v této podkapitole vnována vtší pozornost, protože praktická ást je zamena na profil absolventa obchodní akademie.

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 Stední školy jsou upraveny ve školském zákon v ásti tvrté od 57, kde jsou uvedeny cíle stedního vzdlání. V 58 odst. 1 školského zákona se úspšným ukonením píslušného vzdlávacího programu stedního vzdlávání dosahuje tchto stup vzdlání: a) stední vzdlání, získává žák úspšným ukonením vzdlávacího programu, který trvá 1 až 2 roky denní formy vzdlání, b) stední vzdlání s výuním listem, získá žák úspšným ukonením vzdlávacího programu, který trvá 2 až 3 roky denní formy vzdlání. Žák po úspšném ukonení studia získává výuní list, c) stední vzdlání s maturitní zkouškou, získá žák úspšným ukonením vzdlávacího programu, který trvá 4 roky denní formy vzdlání. U víceletých gymnázií je délka studia 6 nebo 8 let. Žák po úspšném ukonení studia získává maturitní vysvd- ení. (Zákon o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání, 2011) 2.2 Kurikulární dokumenty Dle Maáka, Janíka a Švece je kurikulum souhrn znalostí, které si má osvojit len dané spolenosti, je souástí kultury spolenosti, odráží úrove jejího rozvoje i poteby života. Kultura je svt vytvoený lovkem pro lovka, odráží celkový stav spolenosti, je životním prostorem každého jednotlivce. (Maák, 2008) Termín kurikulum je pro pedagogiku nový obecnjší pojem, který vhodn dopluje termíny uební plán a uební osnovy, spojuje je a vleuje do obecnjší roviny. Obecn lze kurikulum chápat jako obsah vzdlání v širším slova smyslu a proces jeho osvojování, tj. jako veškerou zkušenost žáka, kterou získává ve školském prostedí, a innosti, které jsou spojeny s jeho osvojování a hodnocením. (Maák, 2008) Janiš a Ondejová pojmem kurikulum oznaují komplexní chápání cíl, obsah, strategií a metod výuky, organizaci a hodnocení školního vzdlávání ve vzájemných souvislostech. V pedagogickém prostedí lze kurikulum chápat jako nadazený pojem uebním plánm, uebním osnovám, obsahu vzdlávání, uivu, strategii a metodám výuky a zpsobm hodnocení. (Janiš, 2006)

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 Kurikulární dokumenty mají dv základní úrovn: státní a školní. Ke státní úrovni patí krom Národního programu vzdlávání také rámcové vzdlávací program. Na školní úrove adíme školní vzdlávací programy. Základní pehled kurikulárních dokument je vidt na obrázku 2 (Obr. 2) (Maák, 2008) Obr. 2. Pehled kurikulárních dokument (Maák, 2008) Bílá kniha Nové principy vzdlávání byly formulovány v Národním programu rozvoje vzdlání v eské republice. Tyto principy se promítly i do školského zákona. Jde o dokument, který na základ svtových trend, ddictví naší civilizace a národních tradic vytyil cíle, smry a orientaní ukazatele pro další rozvoj naší vzdlávací soustavy. Národní program rozvoje vzdlávání v R (Bílá kniha) pojednává o sociální, kulturní, politické, hospodáské a enviromentální podmínnosti vzdlávací soustavy. (Maák, 2008) Rámcové vzdlávací programy Rámcové vzdlávací programy pedstavují zásadní zmnu týkající se pedškolního, základního, stedního a vyššího odborného školství. Základním cílem všech zmn je zefektivnit vzdlávání, které bude podporovat ekonomickou prosperitu státu. Úeln vložené prostedky do vzdlání se mnohonásobn vrátí nejen jedincm, ale i státu. (Tupý, 2006) RVP na nejvyšší úrovni stanovuje, co je ve vzdlání ze strany státu podstatné a co mají školy pi vytváení svého vlastního školního vzdlávacího programu respektovat. RVP

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 25 pedstavují rámec, na základ nhož mají jednotlivé školy konstruovat své vlastní ŠVP. (Prcha, 2006) Díky zavedení rámcových vzdlávacích program už stát nevytváí uební osnovy, které školy díve jen pevzaly. Své uební osnovy si každá škola na základ patiného RVP vytváí sama. Nov jsou také formulovány základní cíle vzdlávání, které jsou zameny na utváení a rozvíjení dovedností (klíových kompetencí), mezi které patí dovednosti vzdlávat se, komunikovat, ešit problémy, spolupracovat s ostatními, projevovat se jako svobodná osobnost, hájit svá základní práva, vnímat ostatní lidi, prostedí a pírodu, chránit nejen své zdraví, ale také zdraví ostatních lidí, být tolerantní k jiným lidem a kulturám, poznávat vlastní schopnosti pro další život a výbr profese.(metodický portál RVP, 2011) RVP jsou státem vydané kurikulární dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdlávání v jednotlivých stupních a oborech vzdlání. Jsou závazným dokumentem pro všechny školy poskytující vzdlání, které jsou povinny jej respektovat a zapracovat do svých ŠVP. RVP je veejn pístupný dokument pro pedagogickou i nepedagogickou ve- ejnost. (NUOV, 2009) Školní vzdlávací programy Školní vzdlávací programy vznikají postupn od roku 2005, kdy byly schváleny rámcové vzdlávací programy pro mateské a základní školy. Od té doby jsou postupn schvalovány RVP pro ostatní druhy stedních a umleckých škol. Školy mly poté as na zpracování svých vlastních školních vzdlávacích program. Od záí 2007 zaínají podle školních vzdlávacích program uit v prvních ronících mateské a základní školy. Výuku podle ŠVP zaínají následn i gymnázia, stední a umlecké školy. (MŠMT, 2006) Pro uitele, kteí tvoili ŠVP, bylo organizováno mnoho seminá na téma tvorby vlastních ŠVP. Vydáno bylo také nkolik píruek, kde autoi popisují postupy tvorby ŠVP. Každý školní vzdlávací program musí obsahovat následující základní údaje: identifikaní údaje školy, které jsou jasn dány RVP ve form povinných a doporuených údaj, charakteristika školy, mezi základní charakteristiky školy patí pedevším velikost školy, její vybavení, charakteristika pedagogického sboru, dlouhodobé projekty a spolupráce s rodii a jinými subjekty,

26 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 26 charakteristika ŠVP zahrnuje smování a zamení školy, výchovné a vzdlávací strategie, zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami, zabezpeení výuky žák mimoádn nadaných, zalenní prezových témat, uební plán, uební osnovy, hodnocení a evaluace. (Pedagogická fakulta, 2006) 2.3 RVP pro stední odborné vzdlání RVP pro stední odborné vzdlání jsou: (NUOV, 2009) státem vydané pedagogické (kurikulární) dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdlávání na jednotlivých stupních a oborech vzdlání, tzn. zejména výsledky vzdlávání, kterých má žák v závru studia dosáhnout, obsah vzdlávání, základní podmínky realizace vzdlávání a pravidla pro tvorbu ŠVP; závazným dokumentem pro všechny školy poskytující stední odborné vzdlávání, které jsou povinny jej respektovat a rozpracovat do svých školních vzdlávacích program; veejn pístupným dokumentem pro pedagogickou i nepedagogickou veejnost; oteveným dokumentem, který bude po uritém období platnosti nebo podle poteby inovován. RVP pro stední odborné vzdlávání usilují o: (NUOV, 2009) vytvoení pluralitního vzdlávacího prostedí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze požadované výstupy (výsledky vzdlávání) a nezbytné prostedky pro jejich dosažení, zatímco zpsob realizace vymezených požadavk ponechávají na školách; lepší uplatnní absolvent stedního odborného vzdlávání na trhu práce a jejich pipravenost dále se vzdlávat, popípad se bezproblémov rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i obanský život; zvýšení kvality a úinnosti stedního odborného vzdlávání.

27 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Cíle stedního odborného vzdlávání Obecným cílem stedního odborného vzdlávání je pipravit žáka na úspšný, smysluplný a odpovdný osobní, obanský i pracovní život v podmínkách mnícího se svta, tzn.: (NUOV, 2009) a) Uit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení svta a rozvinout dovednosti potebné k uení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdlání poznatky o svt a dále je rozšiovat. b) Uit se pracovat a jednat, tj. nauit se tvoiv zasahovat do prostedí, které žáky obklopuje, vyrovnávat se s rznými situacemi a problémy, umt pracovat v týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní innosti, pro které byl pipravován. c) Uit se být, tj. rozumt vlastní osobnosti a jejímu utváení, jednat v souladu s obecn pijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovdností. d) Uit se žít spolen,uit se žít s ostatními, tj. umt spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na život spolenosti a nalézt v ní své místo.

28 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 28 3 KOMPETENCE ABSOLVENT Každý absolvent získá ve škole urité znalosti, dovednosti a vlastnosti, se kterými po ukonení školy vstupuje na trh práce. Kvalifikaci každého lovka je nutné zvyšovat a každý by si ml své stávající vzdlání minimáln doplovat o novinky ve svém oboru. Pro celoživotní vzdlání lovka jsou dležité klíové kompetence, o kterých se v souasné dob hodn diskutuje. Proto je práv tetí kapitola vnována klíovým kompetencím absolvent. 3.1 Pojem kompetence Žáci získávají kompetence již od základní školy. Tam ovšem získají jen základy, které na stední škole dále rozvíjí. Pojem kompetence definovala ada autor. Ale definice vždy záleží na vzdlání a jazykovém vybavení daného autora. V rzných oborech je tedy pojem kompetence definován rzn. Pojem kompetence se objevuje v eském školství až se zavádním rámcových vzdlávacích program. Pod pojmem kompetence se obecn rozumí znalosti a dovednosti. Dovednost charakterizoval Vlastimil Švec v roce 1998 jako komplexní zpsobilost lovka k ešení úkolových a problémových situací. (Švec, 1998) Od té doby prodlala definice kompetencí znaný vývoj. Josef Maák spolen s Tomášem Janíkem a Vlastimilem Švecem definovali klíové kompetence jako souhrn vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot dležitých pro osobní rozvoj a uplatnní každého lena spolenosti. Za klíové kompetence jsou pedevším brány kompetence: k uení, k ešení problém, komunikativní, sociální a personální, obanské a kompetence pracovní. (Maák, 2008) Jaroslav Veteška spolen Michaelou Tureckiovou definují pojem kompetence jako jedinenou schopnost lovka úspšn jednat a dále rozvíjet svj potenciál na základ integrovaného souboru vlastních zdroj. (Veteška, 2008a) Jednotlivé kompetence se nevyskytují oddlen, ale rzn se prolínají a vzájemn na sebe navazují. Pro získání kompetencí neexistuje žádná metodologie, získávají se reflektivn. Osvojování kompetencí je proces dlouhodobý a zaíná již v mateských školách a pokrau-

29 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 29 je v základních a stedních školách a voln se posouvá do dalšího života. Klíové kompetence jsou základem pro celoživotní vzdlávání. (Bezdk, 2008) S pojmem kompetence se také pojí schopnost. Schopnost lze strun definovat jako pedpoklad k výkonu, který souvisí s uritou oblastí lidské innosti. Schopnost vykonávat danou innost ješt neznamená, že ji lovk bude provádt úspšn. (Veteška, 2008a) 3.2 Charakteristické znaky kompetencí I kompetence mají své charakteristické znaky. Následující výet obsahuje ty nejvýznamnjší charakteristiky: Kompetence je vždy kontextualizovaná tzn. kompetence existuje vždy v uritém prostedí i situaci. Kompetence je multidimenzionální tzn. kompetence se skládá z informací, znalostí, dovedností, pedstav, postoj a dalších rzných zdroj. Kompetence je definována standardem úrove zvládnutí kompetence je dána pedem pomocí výkonových kritérií, což umožuje její mení a vyhodnocování. Kompetence má potenciál pro akci a rozvoj kompetence je nabývána a rozvíjena v procesech vzdlávání a uení. Proces vzdlávání a uení je celoživotní. (Veteška, 2008a) 3.3 Základní dlení kompetencí lenní kompetencí dle RVP Pro první druh lenní kompetencí jsem zámrn zvolila lenní kompetencí dle RVP obchodních akademií, jelikož praktická ást je vnována získaným kompetencím absolvent obchodních akademií. Kompetence dle RVP jsou lenny na dv základní skupiny: (NUOV, 2009) Klíové kompetence - tyto kompetence zahrnují pedevším kompetence k uení (absolventi by mli být schopni se efektivn uit), kompetence k ešení problém (absolventi mají být schopni samostatn ešit bžné pracovní problémy), komunikativní kompetence (absolventi mají být schopni vyjádit své názory v písemné i ústní

30 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 30 form), personální a sociální kompetence (absolventi by mli být schopni si stanovovat pimené cíle osobního rozvoje a pispívat k utváení mezilidských vztah), obanské kompetence a kulturní povdomí (absolventi mají uznávat hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické spolenosti), kompetence k pracovnímu uplatnní a podnikatelským aktivitám (po ukonení studia mají absolventi být schopni optimáln využívat své osobnostní a odborné pedpoklady po úspšné uplatnní na trhu práce), matematické kompetence (absolventi mají být schopni funkn využívat matematické dovednosti) a kompetence využívat prostedky informaních a komunikaních technologií a pracovat s informacemi (tato kompetence zahrnuje pedevším práci s osobními poítai a jejich základním programovým vybavením). Odborné kompetence - absolventi po ukonení vzdlání mají umt aplikovat poznatky z oblasti práva v podnikatelské innosti, provádt typické podnikové innosti, efektivn hospodait s finanními prostedky, dbát na bezpenost práce a ochranu zdraví pi práci, usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobk a služeb, jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje. Odborné kompetence jsou dány pedevším druhem stední školy. Jiné odborné kompetence mají nap. absolventi stední prmyslové školy a zcela jiné odborné kompetence mají absolventi stední školy s ekonomických zamením lenní kompetencí dle požadavk zamstnavatel Mžeme také nalézt jiné lenní kompetencí absolvent - klíové a profesní. Zamstnavatelé dle výzkumu považují za dležité profesní i klíové kompetence. Malé podniky se dle výsledk výzkumu více orientují spíše na klíové kompetence, protože v tchto organizacích je zapotebí, aby pracovníci byli schopni vykonávat více rznorodých inností a nebyli jen úzce specializovaní. U velkých spoleností je tomu spíše naopak. (Kalousková, 2006) K rozvoji profesních kompetencí pispívají hlavn zamstnavatelé díky podnikovému vzdlávání. K profesním kompetencím lze zaadit následující skupiny a typy dílích kompetencí: Koncepní a metodické zahrnují vytváení vizí a strategií, využívání analytických a heuristických metod v rozhodování apod.

31 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 31 Manažerské a vdcovské jedná se specifické kompetence manažer. Diagnostické souvisí s personální prací manažer. Kompetence v oblasti etiky jsou spojeny s výkonovou a motivaní složkou struktury osobnosti. (Veteška, 2008a) 3.4 Klíové kompetence Výraz "key competencies" má pvod v anglofonním prostedním a je nástupcem výrazu "competencies", který nahradil díve používaný termín základní dovednosti - "basic skills". Základní dovednosti oznaovaly jen dovednosti, které se pedevším týkaly tení a poítání. Postupn byl kladen vtší draz na životn dležité dovednosti, které pozdji vystídaly již zmínné kompetence. Pojem kompetence zahrnuje soubor vdomostí, dovedností a postoj. (VÚP Praha, 2005) Ani souasná kurikula v evropských zemích stále nepoužívají jednotnou terminologii. Proto odborníci Evropské komise jednoznan doporuili používání pojmu klíové kompetence. (VÚP Praha, 2005) Klíové kompetence musí každý lovk rozvíjet dalším vzdláváním, celoživotním uením a rekvalifikacemi pedevším ve vzdlávacím procesu. (Veteška, 2008b) Definice klíových kompetencí RVP za klíové kompetence oznauje znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které žáci získávají v prbhu vzdlávání a které budou moci využít nejen ve škole, ale také v bžném osobním život, pi studiu a pozdji i ve své profesní kariée. (Huínová, 2005) Pod zastešením Evropské unie jsou klíové kompetence definovány jako penosný a univerzáln použitelný soubor vdomostí, dovedností a postoj, které potebuje každý jedinec pro své osobní naplnní a rozvoj, také pro zapojení se do spoleenského života a úspšnou zamstnatelnost. Osvojení klíových kompetencí má probhnout v rámci povinné školní docházky. (VÚP Praha, 2005) Klíové kompetence jsou ním, co žák rozvíjí a využívá ve všech vyuovacích pedmtech, tzn. nejen v tch pedmtech, ve kterých se tmto dovednostem uí a rozvíjí je. Jsou

32 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 32 to univerzální zpsobilosti: umní uit se, umní dorozumívat se, spolupracovat, jednat demokraticky, ešit problémy, pracovat soustedn... (Blecký, 2007) Siegrist nedefinoval klíové kompetence pímo ale jen jako myšlenku. Myšlenka klíových kompetencí je krokem v rozvíjení osobnosti v rámci výchovy a dalšího vzdlávání. Do svého výkladu zahrnuje nejen vzdlávání, ale i výchovu. (In Veteška, 2008b) Struktura klíových kompetencí Každý autor, který používá pojem klíové kompetence, je lení jinak. Belz a Siegrist poskytují následující strukturu klíových kompetencí: 1) Sociální kompetence zahrnují pedevším práci v týmu, kooperativnost, schopnost elit konfliktním a stresovým situacím a komunikativnost. 2) Kompetence ve vztahu k vlastní osob zde se adí zejména kompetentní zacházení s vlastní osobou, schopnost reflexe vi sob samému, vdomé rozvíjení vlastních hodnot a schopnost sám sebe motivovat a rozvíjet. 3) Kompetence v oblasti metod do tetí oblasti autoi adí plánovité uplatování odborných znalostí, vypracovávání tvoivých ešení, strukturování a klasifikování nových informací, poznávání souvislostí, zvažování šancí a pípadných rizik. (In Veteška, 2008b) Zcela jinou strukturu publikoval Miller. Mezi nejdležitjší klíové kompetence adí: sebedvru, komunikaci, pohotovost, prezentaci, tvoivost, schopnost uit se a soustedit se, management asu, uvolnní, energii, osvžení. (In Veteška, 2008b)

33 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Klíové kompetence v rámci vzdlávání v R O klíových kompetencích se v rámci vzdlávání v R zaíná nejvíce hovoit spolen se zavádním reformy školství a rámcovými vzdlávacími programy. Pro každý stupe vzdlání jsou stanoveny i rzné stupn klíových kompetencí, které žáci mají ovládat po ukon- ení daného stupn vzdlávání. Osvojování klíových kompetencí je dlouhý a složitý proces, který zaíná v pedškolním vzdlávání, pokrauje v základním a stedním vzdlávání a ješt v prbhu života se postupn dotváí. Úrovn klíových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdlání není konená. Získané klíové kompetence jsou základem pro rozvoj tchto kompetencí dalším studiem. Klíové kompetence nelze chápat jako izolované jednotky, ale jako celek. V etap základního vzdlávání jsou za klíové kompetence v rámci RVP ZV považovány: kompetence k uení, kompetence k ešení problém, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence obanské a kompetence pracovní. Podrobnjší lenní je uvedeno v píloze (viz Píloha P II) jako výatek z Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání. (Balada, 2007) Klíové kompetence stedního vzdlávání se liší dle studovaného oboru. Jiné klíové kompetence mají žáci studující ekonomický obor a jiné klíové kompetence získávají žáci studující nap. prmyslové obory. Vzdlávání v oboru smuje v souladu s cíli stedního odborného vzdlávání k tomu, aby si žáci vytvoili klíové a odborné kompetence, které budou navazovat na již získané klíové kompetence ze základního vzdlávání. Klíové kompetence (viz Píloha P III) odborného vzdlání (konkrétn pro obchodní akademie) jsou uvedeny v píloze. (NUOV, 2009) 3.5 Odborné kompetence Odborné kompetence získávají žáci dle druhu studovaného oboru. Krom lenní odborných kompetencí dle daného oboru RVP (obchodní akademie - viz Píloha P IV) lze tyto kompetence rozlenit i jinak. Odborné kompetence, které znamenají dosáhnout schopnosti, rozlenili Ital a Knöferl následn: diagnostikovat a hodnotit specifické situace jako celek, ale i ásti, vnímat, rozpoznávat a rozvíjet zdroje vlastní i druhých,

34 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 34 rozeznat zmny situace a pedvídat jejich vývoj, stanovit priority, pijmout rozhodnutí a být iniciativní, používat širokou škálu metod a technik, pracovní úkoly provádt zrun a sebejist, vyjadovat se pimen situaci a srozumiteln, vyhodnotit následky jednání a pouit se z chyb, být pístupný zmnám a inovacím, motivovat se k uení. (In Veteška, 2008b) Odborné kompetence utváejí profesní profil ve vazb na píslušné povolání. Podávají souhrnnou informaci o spolených kvalifikaních požadavcích na výkon píbuzných povolání. (Kadlec, 2002)

35 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 35 II. PRAKTICKÁ ÁST

36 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 36 4 METODIKA PRAKTICKÉ ÁSTI Tém každý žák, který ukonil základní vzdlání pokrauje v dalším vzdlávání na stední škole. Pro adu patnáctiletých žák devátých tíd je rozhodnutí volby dalšího vzdlání velmi složité. Vybírají si nejen školu, ale mnohdy i své budoucí povolání. Spousta žák bohužel není pijata na vybrané stední školy a musí nastoupit na školu, kterou mli ve svých pihláškách až jako druhou i tetí variantu. Na základní škole získávají žáci kompetence k dalšímu vzdlávání se. Každý rok se stále více žák hlásí na stední školu, i pesto, že jejich studijní výsledky ze základní školy nedávají pedpoklady pro úspšné absolvování stední školy. I samotný pechod ze základní na stední školu pináší adu úskalí. Žáci picházejí do nového kolektivu, setkávají se s novými lidmi ve zcela novém prostedí, jsou na n kladeny daleko vyšší nároky na studium než na základní škole, už nemají tolik volného asu jako mli na základní škole. Všechna tato úskalí musí žáci zdolat a pizpsobit se. Nkteí se na nové podmínky adaptují rychleji, jiným tato adaptace trvá déle, což s sebou mže nést i zhoršení prospchu, nervozitu a ztrátu motivace k dalšímu vzdlávání. Další zmnou, která na nové žáky stedních škol eká, jsou mnohdy zcela nové pedmty. Žáci, kteí nastoupí na gymnázia, budou studovat totožné pedmty jako na základní škole, ale rozšíené o nové poznatky. Žáky stedních odborných škol naopak ekají zcela nové pedmty, se kterými se na základních školách pedtím nikdy nesetkali. Tyto pedmty se liší podle odbornosti jednotlivé stední odborné školy. 4.1 Výzkumný problém Z vtšiny statistik vyplývá, že absolventi stedních škol s ekonomickým zamením jsou nejhe uplatnitelní na trhu práce. V praktické ásti bakaláské práce se budu zabývat otázkou: Jsou kompetence, které absolventi získají v prbhu studia na obchodních akademií, v souladu s požadavky zamstnavatel? Ke zkoumání požadavk zamstnavatel na absolventy obchodních akademií jsem použila metodu dotazníkového przkumu. Tento przkum jsem doplnila o kompetence, které získají absolventi ukonením studia na obchodní akademii. Na základ výsledk przkumu bude možné urit, které kompetence absolventm obchodní akademie chybí zcela a které jsou nedostatené.

37 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Výzkumná metoda Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní metodu výzkumu. Nástrojem pro provedení výzkumu je dotazník. Przkum bude proveden mezi personalisty, popípad pracovníky odpovdnými za výbr nových zamstnanc. Jde o vhodnou metodu sbru dat. Tato metoda dovolí rychlé a snadné zpracování nasbíraných dat z dotazník. Dotazník jsem vytvoila dle poznatk, které jsem získala studiem odborné literatury (Chráska, 2007). 4.3 Dotazník pro personalisty Pro analýzu požadavk podnik na absolventy stedních škol s ekonomickým zamením jsem sestavila dotazník na základ RVP, který obsahuje klíové a odborné kompetence. Základní rozdlení kompetencí je uvedeno v píloze (viz Píloha P III a Píloha P IV). Dotazník obsahuje seznam kompetencí a respondenti z výtu jednotlivých kompetencí vybírají ty kompetence, které považují za významné. Vybrat mohou i více než jednu kompetenci, pípadn mohou dopsat jiné, které považují za dležité. Dotazník je uveden v píloze (viz Píloha P V). Dotazník byl vyhotoven jako elektronický. Úvod dotazníku je doplnn o prosbu vyplnní dotazníku, instrukcemi k jeho vyplování a úelem dotazníku. Na konci úvodu je podkování respondentm za as, který strávili jeho vyplováním. Struktura dotazníku byla konzultována s personalistou jednoho významného podniku. Po konzultaci byly nkteré fráze ješt poopraveny, aby byly všem srozumitelné. Cílem dotazníkového výzkumu je zjistit, které kompetence považují podniky za dležité a které jsou pro n postradatelné, tzn. kterými kompetencemi by ml absolvent disponovat, když se uchází o zamstnání na trhu práce, a naopak které kompetence nemusí absolvent ovládat vbec. 4.4 Sbr dat a zpracování vyplnných dotazník Sbr dat Odkaz na dotazník byl personalistm rozeslán ovou poštou, protože dotazník byl vytvoen jako elektronický a personalisty tak jeho vyplnní stálo jen as, který mu vnovali. Dotazník byl rozeslán personalistm v polovin bezna Vyplnné dotazníky se vrátily zpt do 14 dní od jejich rozeslání. Z odeslaných 150 ks dotazník se bhem 14 dní vráti-

38 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 38 lo 102 ks dotazník. Na dotazník odpovídali personalisté ze všech prmyslových odvtví a podnik poskytujících služby. Vtšina podnik zamstnávala od 100 do 500 zamstnanc Zpracování vyplnných dotazník Zpracování získaných údaj z dotazník jsem provedla pomocí programu Microsoft Excel. Vytvoila jsem si tabulky pro každou kompetenci zvláš. Protože personalisté mohli vybrat i více než jednu z kompetencí, které patí pod jednotlivé souhrny, bylo zpracování dotazník náronjší, jelikož elektronický dotazník seskupil všechny odpovdi do jedné kolonky. Tyto odpovdi jsem musela následn rozdlit k patiným kompetencím. Ze získaných údaj zpracovaných do jednotlivých tabulek jsem zhotovila i pehledné grafické zobrazení výsledk výzkumu.

39 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 39 5 ANALÝZA PROFILU ABSOLVENTA Analýzou profilu absolventa je nutné se zabývat se strukturou kompetencí, tedy znalostmi a dovednostmi, kterými má absolvent po ukonení studia na stední škole disponovat. Absolventi na stední škole získávají klíové kompetence, které jsou u každého absolventa tém stejné, a odborné kompetence, které jsou u absolvent rzné. Závisí na specializaci každého oboru. Praktická ást bakaláské práce zahrnuje dv analýzy profilu absolventa. Z tchto analýz jsem zpracovala návrhy a doporuení, které mohou stedním ekonomických školám pomoci piblížit profil absolventa požadavkm trhu práce. Absolventi tak budou mít vyšší šanci, vyhovt požadavkm zamstnavatel a snadnji si nalézt práci. Cílem analýzy profilu absolventa stední školy s ekonomickým zamením je zjistit, které klíové i odborné kompetence ve struktue dané dle rámcového vzdlávacího programu pro stední školy s ekonomickým zamením jsou nutné pro uplatnní absolventa na trhu práce. 5.1 Možnosti obchodních akademií Na stední školu žáci picházejí s uritou výbavou kompetencí, které získali na základních školách. Stední školy vtšinou vyhlašují pijímací zkoušky, jejichž úelem je vybrat žáky, kteí mají dobré základy ze základních škol a pedpoklady studia oboru na dané stední škole. Bohužel poslední dobou stední školy trpí nedostatkem žák a proto pijímají i žáky se slabším prospchem, což má za následek snížení nárok na žáky daného oboru a úpadek kvality získaných klíových a pedevším odborných kompetencí absolvent. Vybrané obchodní akademie zprostedkovávají a zajiš ují svým nejlepším žákm odborné praxe v partnerských firmách v zahranií. Vtšinou také poádají poznávací a odborné exkurze do zahranií. Pro žáky mají tyto odborné praxe a exkurze velký význam. Žáci se mohou zdokonalit ve studovaném jazyce a zlepšit tak svoji komunikaci s cizími lidmi v cizím prostedí, což vítají i budoucí zamstnavatelé Kompetence absolventa dle ŠVP Následující kompetence jsou vybrány ze školního vzdlávacího programu Obchodní akademie Tomáše Bati ve Zlín.

40 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 40 Absolventi po vystudování obchodní akademie by mli mít následující klíové kompetence: mít všeobecný pehled o kultue, historii a souasnosti svého národa v kontextu evropském i svtovém, formulovat své názory a postoje ústn i písemn, komunikovat alespo v jednom cizím jazyce, používat odborné názvosloví, vzdlávat se i pracovat efektivn a objektivn hodnotit své výsledky, adaptovat se na mnící se životní a pracovní podmínky, pracovat v týmu a pijmout zodpovdnost za svené úkoly, pracovat s informacemi, využívat informaní a komunikaní prostedky a technologie, aplikovat základní matematické vztahy, fyzikální a chemické zákonitosti pi ešení praktických úloh, znát práva a povinnosti zamstnanc a zamstnavatel, aktivn vyhledávat pracovní píležitosti, jednat ekologicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, znát základy bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, požární ochrany a požární prevence. Klíové kompetence získávají žáci pedevším ve všeobecn vzdlávacích pedmtech, jako je nap. matematika, fyzika, chemie, eský jazyk, výpoetní technika, djepis, zempis, apod. K odborným kompetencím, které absolventi mají mít, patí: pracovat s píslušnými právním pedpisy, orientovat se v právní úprav pracovnprávních vztah a závazkových vztah, vyhotovovat typické písemnosti v normalizované úprav, vyhotovovat úetní doklady, vést daovou evidenci podnikatel, vést úetnictví, a to i s využitím výpoetní techniky, provádt jednoduchý przkum trhu,

41 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 41 stanovovat daové povinnosti k základním daním (DPH, da z píjm), orientovat se v innostech bank, uplatovat základní poznatky z psychologie prodeje pi jednání s klienty a obchodními partnery, vhodným zpsobem reprezentovat firmu a spoluvytváet image firmy na veejnosti. (OA Zlín, 2009) Své odborné kompetence získávají žáci pedevším v pedmtech jako je úetnictví, statistika, bankovnictví, finance, finanní matematika, právo, ekonomika, zbožíznalství, marketing, ekonomická cviení, obchodní korespondence atd. V ekonomických cvieních se žáci seznamují s praktickým používáním softwaru pro vedení úetnictví. Uplatují tak získané teoretické znalosti pedevším z úetnictví v praxi, jelikož software je skutený, který nkteré podniky používají. V obchodní korespondenci se žáci uí psát na poítaích. V tomto pedmtu se žáci také uí vyhotovovat obchodní písemnosti, jako jsou nap. poptávka, nabídka, objednávka, kupní smlouva, žádost o pracovní místo, výpov z pracovního pomru, aj. 5.2 Poteby zamstnavatel Vyhodnocení výsledk dotazníkového šetení je azeno dle kompetencí, tak jak jsou zapsány v RVP, tzn. první jsou vyhodnocovány klíové kompetence a následn kompetence odborné. Jelikož jsou názvy jednotlivých kompetencí píliš dlouhé, byly názvy v grafických znázornních nahrazeny písmeny abecedy. Legenda ke každému grafu je uvedena vždy ped jednotlivými grafy Klíové kompetence Prvními analyzovanými klíovými kompetencemi jsou kompetence k uení. Kompetence k uení zahrnují: a) pozitivní vztah k uení a vzdlávání, b) ovládání rzných technik uení, umt si vytvoit vhodný studijní režim a podmínky,

42 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 42 c) uplatování rzných zpsob práce s textem, umt efektivn vyhledávat a zpracovávat informace, d) s porozumním poslouchat mluvené projevy, poizovat si poznámky, e) využívat ke svému uení rzné informaní zdroje vetn zkušeností svých i jiných lidí, f) sledovat a hodnotit pokrok pi dosahování cíl svého uení, pijímat hodnocení výsledk svého uení ze strany jiných lidí, g) znát možnosti svého dalšího vzdlávání, zejména v oboru a povolání. Pod písmenem h) se skrývají jiné kompetence k uení, které požaduji zamstnavatelé. Z grafu (viz Graf 1) vyplývá, že zamstnavatelé požadují po absolventech, aby uplatovali rzné zpsoby práce s textem, umli efektivn vyhledávat a zpracovávat informace. Další kompetencí, kterou zamstnavatelé považují za stejn dležitou je, aby absolventi využívali ke svému uení rzné informaní zdroje vetn zkušeností svých i jiných lidí. Tyto kompetence požaduje 57,14 % všech dotazovaných zamstnavatel. 42,86 % zamstnavatel považuje za dležitou i kompetenci pod písmenem g), tj. absolventi mají znát možnosti svého dalšího vzdlávání, zejména v oboru a povolání. Práci s textem se by se žáci mli uit pedevším v eském jazyce. Žáci se mohou ale k této kompetenci cviit i v jiných pedmtech, nap. ekonomice, zempise, djepise apod. Žáci by si do tchto pedmt mohli dlat zápisy z uiva do sešitu samostatn nap. na konci hodiny nebo za domácí úkol.

43 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 43 h Kompetence k uení g f kompetence e d c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Graf 1. Požadované kompetence k uení (vlastní zpracování) Dalšími klíovými kompetence jsou kompetence k ešení problém: a) rozumt zadání úkolu, umt získat informace potebné k ešení problému, navrhnout zpsob ešení a zdvodnit jej, vyhodnotit a ovit si správnost zvoleného postupu a dosaženého výsledku, b) volit prostedky a zpsoby vhodné pro splnní jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vdomostí nabytých díve, c) uplatovat pi ešení problém rzné metody myšlení a myšlenkové operace, d) spolupracovat pi ešení problém s jinými lidmi. Poslední písmeno e) opt zahrnuje jiné kompetence, které požadují zamstnavatelé. Z grafu (viz Graf 2) je patrné, že žádné jiné kompetence zamstnavatelé nepovažují za chybjící i nedostatené. Z grafu také plyne, že více než 71 % zamstnavatel po absolventech požaduje, aby rozumli zadání úkol, umli získat informace potebné k ešení problém, umli navrhnout zpsob ešení a zdvodnili jej, umli vyhodnotit a ovit si správnost zvoleného postupu a dosaženého výsledku. Zamstnavatelm také záleží na spolupráci absolvent pi ešení problém s jinými lidmi (57,14 %).

44 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 44 Kompetence k ešení problém e d kompetence c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% Graf 2. Požadované kompetence k ešení problém (vlastní zpracování) Dle komunikativních kompetencí by absolventi mli: a) se vyjadovat pimen k úelu jednání, b) formulovat své myšlenky srozumiteln a souvisle, v písemné podob pehledn a jazykov správn, c) úastnit se aktivn diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, d) zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na bžná i odborná témata, e) dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii, f) zaznamenávat písemn podstatné myšlenky a údaje z text a projev jiných lidí, g) vyjadovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, h) umt komunikovat v cizojazyném prostedí nejmén v jednom cizím jazyce i v odborné terminologii dle svého zamení. Z grafu (viz Graf 3) vyplývá, že nejdležitjší kompetencí je formulovat své myšlenky srozumiteln a souvisle, v písemné podob pehledn a jazykov správn. Tuto dovednost požaduje 71,43 % zamstnavatel. Této kompetenci by se mli vnovat pedevším uitelé

45 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 45 eského jazyka. Dle mého názoru si žáci tuto kompetenci cvií v každém pedmtu, kde jsou ústn zkoušeni. Druhou nejdležitjší dovedností je zpracovávání administrativních písemností, pracovních dokument i souvislých text na bžná i odborná témata. Zpracování souvislých text na bžné téma by se žáci mli uit zejména ve slohových cvieních v eském jazyce. Naopak nikdo ze zamstnavatel nepožaduje po absolventech dv dovednosti. Jednou z dovedností je, aby se absolventi úastnili aktivn diskusí, formulovali a obhajovali své názory a postoje. Druhou dovedností, kterou nemusí absolventi ovládat je pod písmenem f) zaznamenávání písemn podstatných myšlenek a údaj z text a projev jiných lidí. Písmeno i) je také s 0 %, zamstnavatelé nepožadují žádnou jinou dovednost, která nebyla zmínna. i h g Komunikativní kompetence kompetence f e d c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% Graf 3. Požadované komunikativní kompetence (vlastní zpracování) K personálním a sociálním kompetencím patí: a) posuzování reáln svých fyzických a duševních možností, odhadování dsledk svého jednání a chování v rzných situacích, b) stanovování si cíl a priorit podle svých osobních schopností,

46 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 46 c) reagování adekvátn na hodnocení svého vystupování a zpsobu jednání ze strany jiných lidí, umní pijímat rady i kritiku, d) ovování si získaných poznatk, kritické zvažování názor, postoj a jednání jiných lidí, e) být odpovdní za své zdraví, peovat o svj fyzický i duševní rozvoj, f) adaptovat se na mnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivn ovlivovat, být pipraven ešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finann gramotný, g) pracovat v týmu a podílet se na realizaci spolených pracovních a jiných inností, h) pijímat a plnit odpovdn svené úkoly, i) pispívat k vytváení vstícných mezilidských vztah a pedcházet osobním konfliktm. Absolventi dle zamstnavatel nemusí pispívat k vytváení vstícných mezilidských vztah a pedcházet osobním konfliktm. Tato kompetence není pro zamstnavatele vbec dležitá, jak vyplývá z grafu (viz Graf 4). Nejdležitjší dovednosti jsou pod písmeny f) a g). Zamstnavatelé po absolventech požadují flexibilitu a práci v týmech. Tyto dovednosti požaduje celých 57,14 % všech dotázaných zamstnavatel. Práci v týmech se mohou žáci nauit, nap. pi zpracovávání rzných úkol ve všech pedmtech. I práce ve dvou je ve své podstat týmovou prací. Žáci by ale také mli umt prezentovat výsledky práce v týmech. Dalšími kompetencemi podstatnými pro necelou polovinu dotázaných zamstnavatel jsou kompetence pod písmeny c) a h), tzn. aby absolventi adekvátn reagovali na hodnocení svého vystupování a zpsob jednání ze strany jiných lidí a umli pijímat rady i kritiku a pijímali a plnili odpovdn svené úkoly. Žádné jiné kompetence zamstnavatelé do dotazník nepoznamenali (viz písmeno j).

47 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 47 j i h Personální a sociální kompetence kompetence g f e d c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Graf 4. Požadované personální a sociální kompetence (vlastní zpracování) Mezi obanské kompetence a kulturní povdomí jdou v rámci RVP zaazeny následující kompetence: a) jednat odpovdn, samostatn a iniciativn nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veejném zájmu, b) dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, c) jednat v souladu s morálními principy a zásadami spoleenského chování, d) uvdomovat si vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, pistupovat s aktivní tolerancí k identit druhých, e) zajímat se o politické a spoleenské dní u nás a ve svt, f) chápat význam životního prostedí pro lovka a jednat v duchu udržitelného rozvoje, g) uznávat hodnotu života, uvdomovat si odpovdnost za vlastní život a spoluodpovdnost pi zabezpeování ochrany života a zdraví ostatních, h) uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i souasnost v evropském a svtovém kontextu,

48 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 48 i) podporovat hodnoty místní, národní, evropské i svtové kultury a mít k nim vytvo- en pozitivní vztah. Z grafu (viz Graf 5) vyplývá, že 85,71 % zamstnavatel oznailo jako dležité první dv kompetence. Tzn. absolventi mají jednat odpovdn, samostatn a iniciativn nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veejném a mají dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých. Myslím si, že zvlášt u absolvent ekonomických stedních škol jsou výše zmínné dv kompetence z kompetencí obanských velmi dležité. Zvlášt dodržování zákon je stžejní, jelikož se na všech pozicích setkávají s rznými zákony, které pi nedodržování mohou podnikm zpsobit znané škody ve form penále a pokut. Zbytek kompetencí v rámci obanských kompetencí získal minimum požadavk ze stran zamstnavatel. Dokonce zamstnavatelé považují zájem o politické dní nejen u nás ale i ve svt za zcela zbytenou kompetenci, protože tuto kompetenci nikdo neoznail jako stžejní. j i h Obanské kompetence a kulturní povdomí kompetence g f e d c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% Graf 5. Požadované obanské kompetence a kulturní povdomí (vlastní zpracování) Ke kompetencím k pracovnímu uplatnní a podnikatelským aktivitám dle RVP patí: a) mít odpovdný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdlávání,

49 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 49 b) mít pehled o možnostech uplatnní na trhu práce v daném oboru; cílevdom a zodpovdn rozhodovat o své budoucí profesní a vzdlávací dráze, c) mít reálnou pedstavu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zamstnavatel, d) umt získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdlávacích píležitostech, e) vhodn komunikovat s potenciálními zamstnavateli, prezentovat svj odborný potenciál a své profesní cíle, f) znát obecná práva a povinnosti zamstnavatel a pracovník, g) rozumt podstat a principm podnikání, mít pedstavu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání. Graf (viz Graf 6) ukazuje, že jako nejdležitjší kompetenci zamstnavatelé oznaují dovednost pod písmenem a), tj. absolventi mají odpovdný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdlávání. Tuto kompetenci považuje za stžejní 85,71 % zamstnavatel. Pesto, že si vtšina absolvent myslí, že se po absolvování stední školy s ekonomickým zamením již nemusí dále vzdlávat, tak se mýlí. Vlivem toho, že se legislativa neustále mní, musí se i absolventi dále vzdlávat, práv proto zamstnavatelé požadují po absolventech odpovdný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdlávání. Absolventi vtšinou na svých nových pozicích navštvují rzná školení. Získané znalosti musí poté aplikovat v praktickém život.

50 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 50 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% Kompetence k pracovnímu uplatnní a podnikatelským aktivitám 0,00% a b c d e f g h kompetence Graf 6. Požadované kompetence k pracovnímu uplatnní a podnikatelským aktivitám (vlastní zpracování) Dalšími klíovými kompetencemi jsou matematické kompetence. Do této oblasti patí: a) správné používání a pevádní bžných jednotek, b) používání pojm kvantifikujícího charakteru, c) provádní reálných odhad výsledk ešení dané úlohy, d) nacházení vztah mezi jevy a pedmty pi ešení praktických úkol, umní je vymezit, popsat a správn využít pro dané ešení, e) umní íst a vytváet rzné formy grafického znázornní, f) aplikování znalosti o základních tvarech pedmt a jejich vzájemné poloze v rovin i prostoru, g) efektivní aplikace matematických postup pi ešení rzných praktických úkol v bžných situacích. Matematické kompetence musí mít každý z nás. Pro absolventy stedních ekonomických škol jsou dle grafu (viz Graf 7) dležité pedevším následující dovednosti: umní íst a vytváet rzné formy grafického znázornní; správné používání a pevádní bžných jednotek; provádní reálných odhad výsledk ešení dané úlohy a efektivní aplikace matema-

51 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 51 tických postup pi ešení rzných praktických úkol v bžných situacích. Používání pojm kvantifikujícího charakteru není ze strany zamstnavatel vbec vyžadováno. Jiné matematické kompetence zamstnavatelé neuvedli (viz písmeno h). Výuka matematiky je na všech stedních školách na dobré úrovni, takže se získáním tchto kompetencích by absolventi nemli mít problémy. Matematické dovednosti také podporuje výuka výpoetní techniky. Zde žáci pracují také s programem Microsoft Excel, který je vhodný nejen k tvorb tabulek, ale také graf z nich. 60,00% M atematické kompetence 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% a b c d e f g h kompetence Graf 7. Požadované matematické kompetence (vlastní zpracování) Posledními klíovými kompetencemi jsou kompetence využívat prostedky informaních a komunikaních technologií a pracovat s informacemi. Do tchto kompetencí patí: a) práce s osobním poítaem a dalšími prostedky informaních a komunikaních technologií, b) práce s bžným základním a aplikaním programovým vybavením, c) uení se používat nové aplikace, d) komunikace elektronickou poštou a využívání dalších prostedk online a offline komunikace,

52 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 52 e) získávání informací z otevených zdroj, zejména pak s využitím celosvtové sít Internet, f) práce s informacemi z rzných zdroj nesenými na rzných médiích, g) uvdomní si nutnost posuzovat rozdílnou vrohodnost rzných informaních zdroj a kritický pistup k získaným informacím, být mediáln gramotní. Na jedné z výše uvedených kompetencí se pekvapiv shodli všichni dotázaní zamstnavatelé. Z grafu (viz Graf 8) plyne, že 100 % zamstnavatel požaduje po absolventech, aby umli komunikovat elektronickou poštou a využívali dalších prostedk online a offline komunikace. Další nezbytnou dovedností je práce s osobním poítaem a dalšími prostedky informaních a komunikaních technologií. Tyto dovednosti získávají pedevším v pedmtech výpoetní techniky. Jelikož výuka práce s informaními technologiemi probíhá na všech stedních školách, myslím si, že absolventi by s komunikací elektronickou poštou nemli mít problémy. Stejn tak s prací na osobních poítaích. Z dosažených procent plyne, že zamstnavatelé se hodn zamují práv na kompetence využívání prostedk informaních a komunikaních technologií a práce s informacemi. Jiné kompetence již zamstnavatelé nepožadují. Proto je pod písmenem h) 0 %. h Kompetence využívat prostedky informaních a komunikaních technologií a pracovat s informacemi g f kompetence e d c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% Graf 8. Požadované kompetence k využívání informaních technologií (vlastní zpracování)

53 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Odborné kompetence Prvními kompetencemi, které patí do odborných kompetencí dle RVP pro obchodní akademie, jsou dovednosti aplikovat poznatky z oblasti práva v podnikatelské innosti: a) orientace v právní úprav pracovn právních vztah a závazkových vztah, b) vyhledávání píslušných právních pedpis, c) být schopen pracovat s píslušnými právními pedpisy. Graf (viz Graf 9) zobrazuje, že více než 42 % dotázaných zamstnavatel po absolventech požaduje orientaci v právních pedpisech. Absolventi se musí orientovat v právní úprav pracovn právních vztah a závazkových vztah a mají být schopni pracovat s píslušnými právními pedpisy, které potebují ke svému zamstnání. Obchodní akademie mají asovou dotaci pro výuku práva celkem tyi hodiny. Uitelé by se v tchto hodinách mli více zamit na zákony, které žáci v praxi uplatní, tzn. daové zákony, daový ád apod. Žádné další kompetence do kompetencí aplikování poznatk z oblasti práva v podnikatelské innosti již zamstnavatelé nenapsali (viz písmeno d). Aplikovat poznatky z oblasti práva v podnikatelské innosti d kompetence c b a 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00% 45,00% Graf 9. Požadované odborné kompetence v oblasti aplikování poznatk z oblasti práva v podnikatelské innosti (vlastní zpracování)

54 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 54 Absolventi obchodních akademií by mli také umt provádt typické podnikové innosti, tzn.: a) zabezpeovat hlavní innost s obžným majetkem a dlouhodobým majetkem, b) provádt základní výpoty spojené s nákupem a skladováním zásob, c) provádt základní výpoty odpis, využití kapacity dlouhodobého majetku, efektivnosti investic, d) zpracovávat podklady a písemnosti pi sjednávání a ukonování pracovního pomru, e) provádt základní mzdové výpoty, f) zpracovávat doklady související s evidencí zásob, dlouhodobého majetku, zamstnanc, prodeje, g) vyhotovovat typické písemnosti v normalizované úprav, h) provádt przkum trhu, využívat marketingové nástroje k prezentaci podniku a jeho produkt, i) orientovat se v kupní smlouv a dokladech obchodního pípadu, j) dokázat uplatnit poznatky psychologie prodeje pi jednání s klienty a obchodními partnery pi nákupu i prodeji, k) komunikovat se zahraniními partnery ústn a písemn nejmén v jednom cizím jazyce, l) vhodným zpsobem reprezentovat firmu a spoluvytváet image firmy na veejnosti. Jako nejdležitjší kompetence zamstnavatelé považují vyhotovování typických písemností v normalizované úprav (viz Graf 10). Tuto dovednost požaduje 57,14 % podnik. Vyhotovování typických písemností se žáci uí v pedmtu obchodní korespondence, kde mají možnost získat i státní zkoušku. Další požadovanou kompetencí je komunikace se zahraniními partnery ústn i písemn nejmén v jednom cizím jazyce. Tato dovednost je dle mého názoru v dnešní dob samozejmostí pro všechny absolventy, protože na vtšin stedních škol se již vyuují nejmén dva cizí jazyky. Absolventi mnohdy z cizího jazyka skládají maturitní zkoušku.

55 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 55 Ani zde si zamstnavatelé jinou další kompetenci nenapsali (v grafu písmeno m). 60,00% Provádní typické podnikové innosti 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% a b c d e f g h i j k l m kompetence Graf 10. Požadované odborné kompetence k provádní typické podnikové innosti (vlastní zpracování) Další typickou odbornou dovedností pro absolventy obchodních akademií je efektivní hospodaení s finanními prostedky. Tato kompetence zahrnuje následující znalosti: a) orientace se v innostech bank, pojiš oven, stavebních spoitelen a penzijních fond, b) provádní platebního styku a zpracovávání doklad související s hotovostním a bezhotovostním platebním stykem, c) sestavování kalkulací, d) provádní základního hodnocení efektivnosti innosti podniku, e) stanovování daové povinnost k DPH a k daním z píjm, f) vypoítávání odvod sociálního a zdravotního pojištní, g) útování pohledávek, závazk, náklad, výnos, h) provádní úetní závrky a uzávrky, i) umní efektivn hospodait se svými finanními prostedky.

56 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 56 Absolventi z kompetencí efektivního hospodaení s finanními prostedky by dle zamstnavatel mli ovládat pedevším útování pohledávek, závazk, náklad a výnos, tzn. bžné úetní pípady, které se žáci uí v rámci pedmtu úetnictví (viz Graf 11). Další významnou dovedností je umní efektivn hospodait s finanními prostedky. Pokud absolventi umí efektivn pracovat se svými vlastními finanními prostedky, tak si tuto schopnost penáší i do svého budoucí povolání, což spolen s první kompetencí požaduje více jak polovina zamstnavatel. Jiné dovednosti z efektivního hospodaení s finanními prostedky zamstnavatelé nepožaduji (viz písmeno j) v grafu). 60,00% Efektivn hospodait s finanními prostedky 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% a b c d e f g h i j kompetence Graf 11. Požadované odborné kompetence k efektivnímu hospodaení s finanními prostedky (vlastní zpracování) Další nezbytnou odbornou kompetencí absolvent je, aby dbali na bezpenost práce a ochranu zdraví pi práci. Absolventi v rámci tchto kompetencí musí: a) chápat bezpenost práce jako nedílnou souást pée o zdraví své i spolupracovník, b) znát a dodržovat základní právní pedpisy týkající se bezpenosti a ochrany zdraví pi práci a požární prevence,

57 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 57 c) si osvojit zásady a návyky bezpené a zdraví neohrožující pracovní innosti vetn zásad ochrany zdraví pi práci u zaízení se zobrazovacími jednotkami, d) znát systém pée státu o zdraví pracujících, e) být vybaveni vdomostmi o zásadách poskytování první pomoci pi náhlém onemocnní nebo úrazu a dokázat první pomoc sami poskytnout. Absolventi nemusí disponovat znalostí, jaký je systém pée státu o zdraví pracujících, ale naopak pi své práci musí chápat bezpenost práce jako nedílnou souást pée o zdraví své i svých spolupracovník (viz Graf 12). Každý pracovní úraz je pro podnik velmi nepíjemnou záležitostí a spousta starostí nejen pro postiženého, ale také pro pracovníka, který se v podniku stará o bezpenost práce a ochranu zdraví. Proto nov píchozí zamstnanci prochází v každém podniku školením bezpenosti práce na pracovišti. Práv z tohoto dvodu zamstnavatelé trvají na tom, aby absolventi byli vybaveni práv první kompetencí. Ani zde zamstnavatelé nenavrhli žádnou jinou kompetenci, proto je písmeno f) prázdné. Dbát na bezpenost práce a ochranu zdraví pi práci f e kompetence d c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Graf 12.Požadované odborné kompetence v oblasti bezpenosti práce (vlastní zpracování) Pedposlední odbornou kompetencí, kterou absolventi jsou vybaveni po ukonení studia na obchodní akademii, je, aby usilovali o nejvyšší kvalitu své práce, výrobk nebo služeb. Do tchto kompetencí jsou dle RVP zaazeny následující dovednosti:

58 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 58 a) chápat kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku, b) dodržovat stanovené normy a pedpisy související se systémem ízení jakosti zavedeným na pracovišti, c) dbát na zabezpeování parametr kvality proces, výrobk nebo služeb, zohledovat požadavky klienta. I zde se zamstnavatelé ve 100 % shodli na dležitosti kompetence pod písmenem a) (viz Graf 13). Absolventi musí chápat kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku. Nejedná se jen o kvalitu výrobk a služeb, ale také o kvalitu práce odvádnou každým pracovníkem v podniku. Žádná jiná kompetence patící do této oblasti již zamstnavatele nenapadla (viz písmeno d). Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobk nebo služeb d kompetence c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% Graf 13. Požadované odborné kompetence v oblasti kvality práce, výrobk a služeb (vlastní zpracování) Poslední odbornou kompetencí obchodních akademií je, aby absolventi jednali ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje podniku. Do tchto kompetencí jsou zahrnuty následující dovednosti:

59 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 59 a) znát význam, úel a užitenost vykonávané práce, její finanní, pop. spoleenské ohodnocení, b) zvažovat pi plánování a posuzování urité innosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostedí, sociální dopady, c) nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostedí. Tém 60 % zamstnavatel upednostuje u absolvent dv kompetence z oblasti ekonomického jednání v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje podniku. Jedná se pedevším o znalost významu, úelu a užitenosti vykonávané práce, jejím finanním, pop. spoleenském ohodnocení. Druhou stejn žádanou kompetencí je, aby absolventi zvažovali pi plánování a posuzování urité innosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostední, sociální dopady. Absolventi by mli vdt, pro danou práci vykonávají a jaké finanní ohodnocení za ni mohou dostat. Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje d kompetence c b a 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% Graf 14. Požadované odborné kompetence v oblasti ekonomického jednání a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje (vlastní zpracování)

60 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Závr analýzy Pomocí dotazníkového šetení byly analyzovány klíové a odborné kompetence absolvent obchodních akademií, které jsou uvedeny v RVP pro obchodní akademie. Cílem výzkumu bylo zjistit, které kompetence musí absolvent mít, pokud chce uspt na trhu práce. Kompetence získává studiem na základní škole, ale pedevším na škole stední. Analýza byla provedena u klíových i odborných kompetencí. Personalisté vybírali z každého okruhu kompetencí ty dovednosti, které považovali za dležité. Nkteré dovednosti a znalosti nebyly ze strany zamstnavatel požadovány vbec. Naopak na jiných kompetencích se shodli všichni zamstnavatelé, což pro absolventy znamená, že uvedené dovednosti musí ovládat, pokud chtjí uspt na trhu práce. Za dležitjší jsou považovány klíové kompetence, které musí mít všichni absolventi stedních škol. Tyto kompetence jsou pro všechny obory velmi podobné. Vysoce byla personalisty hodnocena kompetence k uení. Myslím si, že toto hodnocení souvisí pedevším s tím, že absolventi díky této kompetenci jsou schopni si prohlubovat a rozšiovat praktické znalosti ve svém oboru. 5.3 Profil absolventa obchodní akademie Rozvojem podnikání se postupn mní i profil absolventa obchodní akademie. Díve zamstnavatelé jist upednostovali matematické schopnosti, nyní s rozvojem výpoetní techniky jsou tyto kompetence na ústupu a zamstnavatelé kladou draz práv na dovednosti týkající se obsluhy osobních poíta, komunikace prostednictvím elektronické pošty apod. Z tchto dvod by mly podniky se školami více komunikovat a snažit se upravovat profil absolventa tak, aby absolventi lépe uspli na trhu práce, což by mlo být požadavkem každé stední školy. Na základ požadavk zamstnavatel a možností školy sestavím profil absolventa z kompetencí, které jsou hodnoceny zamstnavateli jako stžejní pro úspch absolvent na trhu práce. Jedná se o jednoduchý výet klíových a odborných kompetencí, který by se ml v závislosti na podmínkách trhu práce asem mnit.

61 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 61 Pokud chce absolvent obchodní akademie uspt na trhu práce, musí disponovat následujícími dovednostmi a znalostmi: Klíové kompetence: uplatují rzné zpsoby práce s textem, umí efektivn vyhledávat a zpracovávat informace, využívají ke svému uení rzné informaní zdroje vetn zkušeností svých i jiných lidí, rozumí zadání úkolu, umí získat informace potebné k ešení problému, navrhnout zpsob ešení a zdvodnit jej, vyhodnotí a oví si správnost zvoleného postupu a dosaženého výsledku, spolupracují pi ešení problém s jinými lidmi, formulují své myšlenky srozumiteln a souvisle, v písemné podob pehledn a jazykov správn, zpracovávají administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na bžná i odborná témata, adaptují se na mnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivn ovlivují, jsou pipraveni ešit své sociální i ekonomické záležitosti, jsou finann gramotní, pracují v týmu a podílejí se na realizaci spolených pracovních a jiných inností, jednají odpovdn, samostatn a iniciativn nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veejném zájmu, dodržují zákony, respektují práva a osobnost druhých lidí, mají odpovdný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdlávání, umí íst a vytváet rzné formy grafického znázornní, pracují s osobním poítaem a dalšími prostedky informaních a komunikaních technologií, komunikují elektronickou poštou a využívají další prostedky online a offline komunikace,

62 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 62 získávají informace z otevených zdroj, zejména pak s využitím celosvtové sít Internet. Odborné kompetence: vyhledávají píslušné právní pedpisy, jsou schopni pracovat s píslušnými právními pedpisy, vyhotovují typické písemnosti v normalizované úprav, komunikují se zahraniními partnery ústn a písemn nejmén v jednom cizím jazyce, útují pohledávky, závazky, náklady, výnosy, dokáží efektivn hospodait se svými finanními prostedky, chápou bezpenost práce jako nedílnou souást pée o zdraví své i spolupracovník, znají a dodržují základní právní pedpisy týkající se bezpenosti a ochrany zdraví pi práci a požární prevence, osvojí si zásady a návyky bezpené a zdraví neohrožující pracovní innosti vetn zásad ochrany zdraví pi práci u zaízení se zobrazovacími jednotkami, chápou kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku, znají význam, úel a užitenost vykonávané práce, její finanní, pop. spoleenské ohodnocení, zvažují pi plánování a posuzování urité innosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostedí, sociální dopady.

63 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 63 6 ZÁVRY A DOPORUENÍ Na základ výsledk analýzy profilu absolventa dle požadavk zamstnavatel navrhnu doporuení, která by mohla pomoci školám k tomu, aby absolventi byli úspšnjší pi vstupu na trh práce. Návrh, které by budoucím absolventm pomohly, se nabízí nkolik. Dle mého názoru ale stžejní je spolupráce škol s podniky, do kterých chodí žáci tetích roník na praxi. Tato užší spolupráce by mohla pinést zlepšení v profilování absolvent obchodních akademií. 6.1 Spolupráce obchodní akademie s podniky Absolventi, kteí vstoupí na trh práce, vtšinou narazí na pekážky. Jednou z mnohých pekážek je nedostatené povdomí o reálných pracovních a platových podmínkách. Další komplikací mže být neschopnost absolvent pracovat v týmech, pípadn samostatn a být za svou práci odpovdný. Obchodní akademie se s podniky spojuje pedevším díky praxi žák 3. roník. Žáci si tak mohou v podnicích vyzkoušet teoretické dovednosti a znalosti, které získali za ti roky studia. Další praktické zkušenosti mohou žáci naerpat prostednictvím brigád, stáží, exkurzí a odborných seminá. Základními výhodami spolupráce mezi stedními školami a podniky je, že žáci mohou rozvíjet nejen klíové, ale i odborné kompetence. Škola prostednictvím žák na praxích mže požádat podniky nap. o vyplnní dotazník, které hodnotí získané dovednosti a znalosti žák tetích roník. V dotazníku by se mohli také budoucí zamstnavatelé vyjádit k dovednostem, které žákm chybí. Podniky by si tak mohly vybírat z lépe pipravených absolvent Odborná praxe Žáci obchodní akademie absolvují praxi ve tetím roníku. Tato praxe je povinná pro všechny žáky. Žáci tuto praxi vykonávají v jimi zvoleném podniku na pozici, která odpovídá jejich vzdlání. Praxi si žáci domlouvají v podnicích sami. Bohužel v dnešní dob ne všichni žáci mají možnost si domluvit praxi v podniku. Škola by jim alespo mohla poskytnout kontakty na podniky, které pijímají žáky na odbornou praxi.

64 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 64 Bohužel ale ne všechny podniky jsou pístupné vnovat žákm svj as pro absolvování odborné praxe. Pokud se ale najdou podniky, které poskytnou žákm možnost absolvovat odbornou praxi, mohou hodn získat. Potenciální zamstnavatelé se tak mají možnost seznámit s dovednostmi, znalostmi, pístupem k práci, kvalitou odvádné práce, samostatností žák a jinými pedpoklady pro výkon daného zamstnání, které vtšinou zamstnavatelé zjiš ují až pi pijímacích pohovorech, což mže být v pípad zamstnávání absolvent pozd Brigáda Podniky zvlášt pes léto využívají žáky k výpomocím formou krátkodobých brigád. Existuje velmi málo firem, které poskytnou žákm brigádu v oboru, který studují. Zvlášt v ekonomickém vzdlání jsou brigády v oboru problém. I pesto si mohou žáci rozšiovat na jiných brigádách mimo obor své klíové kompetence. Pokud tak žáci odpracují alespo 12 msíc na brigádách, které zakládají úast na sociálním pojištní, mají šanci, že pi evidenci na úad práce získají podporu v nezamstnanosti. V pípad, že se žákovi podaí si nalézt brigádu ve studovaném oboru, má velkou šanci, že do podniku, kde vykonává brigádu, mže po ukonení studia nastoupit jako adový zamstnanec. Podnik je totiž seznámen s kvalitou jeho práce a odbornými znalostmi Odborné semináe Odborné semináe jsou spíše než žákm ureny uitelm. Mnozí uitelé vyuující odborné pedmty nikdy nepracovali v podniku. Jedná se pedevším o uitele vyuující nap. úetnictví, právo, finance, bankovnictví, atd. Jelikož se neustále mní pedevším zákony, mže se stát, že uitelé uí dle starých zákon, a tím žáci nemají aktuální informace a postupy. Práv z tchto dvod mohou být odborné semináe pínosem nejen pro uitele, ale i pro žáky, protože by tak dostávali od uitel aktuální informace. 6.2 Píspvky zamstnavatelm Stát podporuje zamstnanost absolvent pedevším pomocí píspvk zamstnavatelm pi splnní daných podmínek. Jedná se pedevším o píspvek na nov zízená místa, píspvek na zapracování absolvent a podpora pi zamstnávání uchaze z rizikových skupin.

65 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 65 ZÁVR Odchod žák z deváté tídy základní školy znamená pro všechny jeden ze zásadních zlom v život. Žáci se píchodem na stední školy a uovské školy dostávají nejen do nového kolektivu žák, ale také si tímto zvolili svá budoucí povolání. V patnácti letech není volba budoucího povolání jednoduchá. Žáci si nemohou být jisti, že po ukonení studia na stední škole najdou uplatnní na trhu práce. Školy by mly svým žákm pomoci v jejich cest za úspšným uplatnním na trhu práce. ada škol nabízí svým žákm zahraniní stáže u spátelených podnik, zahraniní exkurze, aby získali zkušenosti a zdokonalili se v cizím jazyce. Na mnohých školách mají žáci v rámci studia i praxe v podnicích. Z praxí musí také vtšinou vypracovávat školní práce, ve kterých shrnou své získané zkušenosti. Praxe jsou pro žáky velmi pínosné. Mají šanci se dostat do podnik na rzné pozice a vyzkoušet si práci a ovit si své teoreticky získané poznatky v praxi. Cílem mé bakaláské práce bylo analyzovat profil absolventa obchodní akademie, zjistit jaké jsou možnosti školy a jaké jsou požadavky budoucích potenciálních zamstnavatel, kteí absolventy zamstnávají. V teoretické ásti jsem se ve tech kapitolách zabývala trhem práce a uplatnním absolvent, vzdlávacími programy a kompetencemi absolvent. První kapitola byla vnována významu vzdlávání, zamstnávání absolvent, požadavkm zamstnavatel, spolupráci zamstnavatel a škol a poslední podkapitola je vnována oekávání zamstnavatel od škol. Druhá kapitola obsahuje systém vzdlávání v eské republice, základní kurikulární dokumenty a rámcové vzdlávací programy pro stední odborné vzdlávání. V poslední tetí kapitole je definován základní pojem kompetencí, druhá podkapitola se zabývá základním dlením kompetencí. V dalších podkapitolách jsou blíže popsány klíové a odborné kompetence. Praktická ást bakaláské práce obsahuje metodiku výzkumu, analýzu požadavk zamstnavatel a závry a doporuení. Metodika popisuje základní postup kvantitativního výzkumu. Analytická ást se týká profilu absolventa dle požadavk budoucích zamstnavatel. V analýze jsem vycházela z klíových a odborných kompetencí, které získávají žáci obchodní akademie bhem svého studia. Zamstnavatelé oznaovali kompetence, které

66 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 66 jsou pro uplatnní absolvent na trhu práce bezpodmínen nutné. Dle požadovaných kompetencí od zamstnavatel jsem sestavila profil úspšného absolventa. Poslední ást je vnována závrm a doporuením, které jsou stanoveny na základ získaného profilu absolventa. Stžejním doporuením je spolupráce obchodní akademie s podniky. Tato spolupráce probíhá prostednictvím praxe, kterou absolvují žáci tetích roník. Je nutné, aby se do této spolupráce oba subjekty zapojovaly aktivn, tzn. podniky si musí íci, co oekávají od budoucích absolvent, kde mají nedostatky, ale také pednosti. Škola by tato doporuení od podnik nemla brát na lehkou váhu a pizpsobovat uební osnovy požadavkm praxe. Jen užší spolupráce podnik se školami povede k uspokojení poteb zamstnavatel a absolventi budou mít snazší vstup do pracovního života.

67 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografické publikace [1] BLECKÝ, Zdenk, et al. Klíové kompetence v základním vzdlání [online]. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007 [cit ]. Dostupné z WWW: < ISBN [2] BEZDK, František. Interaktivní rozvoj klíových kompetencí. Vyd. 1. Fryšták : DIS SKM, s. [3] ERMÁK, Josef, et al. Univerzum : Encyklopedie pro 21. století. Vyd. 1. Praha : Euromedia Group, k.s., s. ISBN [4] CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : Základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing a.s., s. ISBN [5] JANIŠ, Kamil; ONDEJOVÁ, Edita. Slovník pojm z obecné didaktiky. Vyd. 1. Opava : Slezská univerzita v Opav, s. ISBN [6] KADLEC, Miroslav. Uplatování kvalifikaních požadavk povolání ve vzdlávacích programech stedního odborného vzdlávání. In Profesní píprava celoživotní uení podmínka budoucí prosperity. Kromíž : Personální agentura PASK, s [7] KOUCKÝ, Jan; LEPI, Martin. Kvalifikaní požadavky na vzdlání v krajích eské republiky. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova, s. ISBN [8] MAÁK, Josef; JANÍK, Tomáš ; ŠVEC, Vlastimil. Kurikulum v souasné škole. Vyd. 1. Brno : Paido, s. ISBN [9] PETRÁKOVÁ, Vra, et al. Akademický slovník cizích slov. Vyd. 1. Praha : Academia, nakladatelství AV R, s. ISBN [10] PRCHA, Jan. Pehled pedagogiky : Úvod do studia oboru. Vyd. 2. aktualiz. Praha : Portál, s. ISBN

68 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 68 [11] SVTLÍK, Jaroslav. Marketingové ízení školy. Vyd. 1. Praha : ASPI, a.s., s. ISBN [12] ŠVEC, Vlastimil. Klíové dovednosti ve vyuování a výcviku. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN [13] VETEŠKA, Jaroslav; TURECKIOVÁ, Michaela. Kompetence ve vzdlávání. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008a. 160 s. ISBN [14] VETEŠKA, Jaroslav, TURECKIOVÁ, Michaela. Vzdlávání a rozvoj podle kompetencí. Vyd. 1. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008b. 140 s. ISBN Elektronické zdroje [15] BALADA, Jan, et al. VUP Praha [online] [cit ]. Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání. Dostupné z WWW: < [16] BELDÍK, Stanislav. Magistrát hl. m. Prahy [online]. 2007, aktualizováno a [cit ]. Pedškolní vzdlávání. Dostupné z WWW: < [17] BELDÍK, Stanislav. Magistrát hl. m. Prahy [online]. 2007, aktualizováno b [cit ]. Základní vzdlávání. Dostupné z WWW: < [18] SÚ [online] [cit ]. Schéma vzdlávacího systému eské Republiky. Dostupné z WWW: < 0soust%20CR.gif>. [19] DUHÁ, Štefan. Integrovaný portál MPSV [online] [cit ]. Aktivní politika zamstnanosti a zákon. 435/2004 Sb., o zamstnanosti. Dostupné z WWW: < [20] FILIPOVÁ, Štpánka. MPSV [online] [cit ]. Úady práce se zamují i na nezamstnané absolventy škol. Dostupné z WWW: <

69 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 69 [21] HUÍNOVÁ, Lucie. Metodický portál RVP [online] [cit ]. Klí- ové kompetence v RVP ZV. Dostupné z WWW: < [22] INDRÁK, Jií. Magistrát hl. m. Prahy [online]. 2007, aktualizováno [cit ]. Stední vzdlávání. Dostupné z WWW: < [23] INDRÁK, Jií. Magistrát hl. m. Prahy [online]. 2007, aktualizováno [cit ]. Vyšší odborné vzdlávání. Dostupné z WWW: < [24] KADLECOVÁ, Iva. Integrovaný portál MPSV [online] [cit ]. Absolventi škol a mladiství v evidenci ÚP. Dostupné z WWW: < [25] KALOUSKOVÁ, Pavla. Poteby zamstnavatel a pipravenost absolvent škol - šetení v terciární sfée. [online]. Praha : Národní ústav odborného vzdlávání, s. [cit ]. Dostupné z WWW: < [26] Metodický portál RVP : inspirace a zkušenosti uitel [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN [27] MPSV [online] [cit ]. Praxe versus vzdlání aneb co s absolventy. Dostupné z WWW: < [28] MŠMT [online] [cit ]. Harmonogram. Dostupné z WWW: < [29] NUOV [online] [cit ]. Spolupráce odborných škol s okolím je nutná. Dostupné z WWW: < [30] NUOV [online] [cit ]. Rámcový vzdlávací program pro obor vzdlání M/02 Obchodní akademie. Dostupné z WWW: <

70 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 70 [31] NUOV [online] [cit ]. Co chybí žákm odborných škol podle OECD. Dostupné z WWW: < >. [32] OA Zlín [online] [cit ]. Školní vzdlávací program obchodní akademie. Dostupné z WWW: < [33] Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita [online] [cit ]. Dokumenty na téma Tvorba ŠVP. Dostupné z WWW: < [34] SKARLANDTOVÁ, Eva. eský statistický úad [online] [cit ]. Studenti a absolventi vysokoškolského studia v oboru Informatika. Dostupné z WWW: < udia_v_oboru_informatika>. [35] ŠEBESTOVÁ, Lucie. Integrovaný portál MPSV [online] [cit ]. Pololetní statistiky absolvent škol a mladistvím v evidenci ÚP. Dostupné z WWW: < [36] TUPÝ, Jan. Metodický portál RVP [online] [cit ]. Pro mnit vzdlávání. Dostupné z WWW: < MENIT-VZDELAVANI.html/>. [37] VÚP Praha. Metodický portál RVP [online] [cit ]. Klíové kompetence. Dostupné z WWW: < KOMPETENCE.html/>. Zákony [38] Zákon. 65/1965 Sb., zákoník práce [39] Zákon. 435/2004 Sb., o zamstnanosti [40] Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání

71 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 71 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK MPSV MŠMT RVP Ministerstvo práce a sociálních vcí Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy Rámcový vzdlávací program RVP ZV Rámcový vzdlávací program pro základní školy ŠVP Školní vzdlávací program

72 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 72 SEZNAM OBRÁZK Obr. 2. Pehled kurikulárních dokument (Maák, 2008) Obr. 1. Schéma vzdlávací soustavy (SÚ, 2010)... 76

73 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 73 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Prmrný poet pijatých pracovník a absolvent podle velikosti firmy (Kalousková, 2006)... 15

74 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 74 SEZNAM GRAF Graf 1. Požadované kompetence k uení (vlastní zpracování) Graf 2. Požadované kompetence k ešení problém (vlastní zpracování) Graf 3. Požadované komunikativní kompetence (vlastní zpracování) Graf 4. Požadované personální a sociální kompetence (vlastní zpracování) Graf 5. Požadované obanské kompetence a kulturní povdomí (vlastní zpracování) Graf 6. Požadované kompetence k pracovnímu uplatnní a podnikatelským aktivitám (vlastní zpracování) Graf 7. Požadované matematické kompetence (vlastní zpracování) Graf 8. Požadované kompetence k využívání informaních technologií (vlastní zpracování) Graf 9. Požadované odborné kompetence v oblasti aplikování poznatk z oblasti práva v podnikatelské innosti (vlastní zpracování) Graf 10. Požadované odborné kompetence k provádní typické podnikové innosti (vlastní zpracování) Graf 11. Požadované odborné kompetence k efektivnímu hospodaení s finanními prostedky (vlastní zpracování) Graf 12. Požadované odborné kompetence v oblasti bezpenosti práce (vlastní zpracování) Graf 13. Požadované odborné kompetence v oblasti kvality práce, výrobk a služeb (vlastní zpracování) Graf 14. Požadované odborné kompetence v oblasti ekonomického jednání a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje (vlastní zpracování)... 59

75 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 75 SEZNAM PÍLOH Píloha P I: Schéma vzdlávací soustavy Píloha P II: Klíové kompetence pro základní vzdlávání Píloha P III: Klíové kompetence odborného vzdlávání Píloha P IV: Odborné kompetence odborného vzdlávání (obchodní akademie) Píloha P V: Dotazník pro personální pracovníky

76 PÍLOHA P I: SCHÉMA VZDLÁVACÍ SOUSTAVY Obr. 1. Schéma vzdlávací soustavy (SÚ, 2010)