PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R0007/2018/VZ-07309/2018/321/EDy Brno 9. března 2018

Transkript

1 *UOHSX00AXI6R* UOHSX00AXI6R PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R0007/2018/VZ-07309/2018/321/EDy Brn 9. března 2018 V řízení rzkladu ze dne ze dne , dručeném téhž dne Úřadu pr chranu hspdářské sutěže, pdaném zadavatelem Česká republika Ministerstv zahraničních věcí, IČO , se sídlem Lretánské náměstí 101/5, Praha 1, Hradčany, prti rzhdnutí Úřadu pr chranu hspdářské sutěže č. j. ÚOHS-S0433/2017/VZ /2017/512/AKp ze dne ve věci mžnéh stanvení zadávacích pdmínek v rzpru se záknem při zadávání části 4 Rusk, Tádžikistán, Mnglsk veřejné zakázky EXTERNÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KE ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O KRÁTKODOBÁ VÍZA NA UKRAJINĚ, V ČÍNĚ, INDONÉSII, NA FILIPÍNÁCH, V GHANĚ, ÍRÁNU, LIBANONU, RUSKU, TÁDŽIKISTÁNU A MONGOLSKU v kncesním řízení, jehž známení byl deslán k uveřejnění dne a uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne pd ev. č. Z a v Úředním věstníku Evrpské unie dne pd ev. č. 2017/S , jsem pdle 152 dst. 6 písm. b) ve spjení s 90 dst. 5 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, na základě návrhu rzkladvé kmise, jmenvané pdle 152 dst. 3 téhž zákna, rzhdl takt:

2 Rzhdnutí Úřadu pr chranu hspdářské sutěže č. j. ÚOHS-S0433/2017/VZ /2017/512/AKp ze dne a pdaný rzklad p t v r z u j i z a m í t á m. ODŮVODNĚNÍ I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pr chranu hspdářské sutěže 1. Na základě vlastní činnsti získal Úřad pr chranu hspdářské sutěže (dále jen Úřad ) příslušný pdle 248 zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ), k výknu dzru nad ddržváním pravidel stanvených tímt záknem a zadávacími pdmínkami pr zadání pdlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně kncese s výjimku kncesí maléh rzsahu pdle 178 zákna, a pr zvláštní pstupy pdle části šesté pdezření na nezáknný pstup zadavatele České republiky Ministerstva zahraničních věcí, IČO , se sídlem Lretánské náměstí 101/5, Praha 1, Hradčany (dále jen zadavatel ) spčívající v mžném stanvení zadávacích pdmínek v rzpru se záknem při zadávání části 4 Rusk, Tádžikistán, Mnglsk (dále jen část 4 ) veřejné zakázky EXTERNÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KE ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O KRÁTKODOBÁ VÍZA NA UKRAJINĚ, V ČÍNĚ, INDONÉSII, NA FILIPÍNÁCH, V GHANĚ, ÍRÁNU, LIBANONU, RUSKU, TÁDŽIKISTÁNU A MONGOLSKU zadávané v kncesním řízení, jehž známení byl d Věstníku veřejných zakázek deslán dne a uveřejněn dne pd ev. č. Z a v Úředním věstníku Evrpské unie dne pd ev. č. 2017/S (dále jen veřejná zakázka ). 2. Předmětem veřejné zakázky je dle bdu 1.1 kncesní dkumentace zřízení stanvenéh pčtu vízvých center v určených lkalitách, nejpzději d 30 dnů d pdpisu kncesní smluvy u pvinně zřizvaných vízvých center a nejpzději d šesti měsíců de dne deslání pkynu zadavatele ddavateli k tevření vízvéh centra u vízvých center v Ruské federaci, jejichž tevření přepkládá zadavatel v následujícím rce.. Přičemž vízvá centra mají zajišťvat zejména pskytvání becných infrmací k vízvé pvinnsti a frmulářů žádstí udělení víz, infrmvání žadatele pžadvaných pdpůrných dkladech frmu kntrlníh seznamu, shrmažďvání údajů a žádstí, včetně bimetrických identifikátrů jejich elektrnizace a předávání žádstí knzulátu, výběr vízvých pplatků, rganizaci sjednávání sbních schůzek (phvrů) na knzulátu či u externíh pskytvatele služeb, vyzvedávání cestvních dkladů (včetně případnéh sdělení zamítnutí žádsti) na knzulátu a jejich předání žadatelům. 3. Předpkládanu hdntu stanvil zadavatel v bdu 1.5 kncesní dkumentace veřejné zakázky pr část 4 částku Kč bez DPH. 2

3 4. Jak jedn z dílčích kritérií eknmické výhdnsti nabídky zadavatel stanvil v bdu 6.1 písm. D. kncesní dkumentace - Způsb řešení wrkflw a efektivita činnsti váha 25 % (dále jen dílčí kritérium hdncení D ) které vymezil následujícími pdkritérii: Účastník je pvinen ve své nabídce a v závazném návrhu smluvy zhlednit pžadavek čl. D písm. c) přílhy č. X Vízvéh kdexu, tedy při výknu Kncese přijmut přiměřená patření pr bj prti krupci, kterými se rzumí zejména přijetí a důsledné uplatňvání pravidel pr dměňvání zaměstnanců, pravidel pr výběr zaměstnanců; tzv. pravidl čtyř čí (tedy dvjí kntrla prváděných úknů), zásada rtace pracvníků apd. Způsb zabezpečení těcht pvinnstí bude předmětem hdncení v rámci tht dílčíh hdntícíh kritéria. Lépe bude hdncena nabídka, která bude mít pdrbně ppsán systém prtikrupčních patření. Mim míry naplnění pžadavků uvedených v předchzím dstavci bude předmětem hdncení i míra naplnění pžadavků na pravidelné šklení a vzdělávání zaměstnanců, systém kntrly a systém řízení v rámci každéh Vízvéh centra i v rámci rganizace Kncesináře. Knzulát znamuje Kncesináři v případě změny infrmace nvých prvcích vízvéh řízení (změny v seznamu pdpůrných dkumentů, výběru pplatků apd.). Kncesinář je pvinen zajistit pršklení pracvníků při každé změně vízvéh prcesu ve Vízvém centru před účinnstí každé změny. Kncesinář je pvinen prstřednictvím veducích zaměstnanců prvádět průběžné kntrly zpracvání žádstí přím na pracvišti (namátkvé kntrly zpracvání žádstí, kntrly pracvníků v průběhu celéh prcesu). Pr zabránění chybvsti při zpracvání žádsti dchází v rámci Vízvéh centra k rtaci pracvníků na jedntlivých pracvištích (přijímání žádsti, vydávání dkladů žadatelům, práce na infrmační lince, elektrnizace žádsti v back ffice apd.). Všechna plánvaná patření musejí být v nabídce účastníka zpracvána v rámci rganizační struktury Vízvéh centra s jednznačným rzdělením dpvědnsti za jedntlivé části prcesu zpracvání žádstí. 5. V bdu 6.4 kncesní dkumentace pak zadavatel uvedl, že [p]ři hdncení nabídek dle dílčíh hdntícíh kritéria C. a D. bude hdntící kmise psuzvat míru naplnění definvaných ptřeb s hledem na předmět plnění kncese ze strany ddavatele. Ptřebu zadavatele je c nejlepší zabezpečení kvality a výknu předmětu kncese se sučasnu maximalizací kmfrtu bsluhy žadatelů. Za každé jedntlivé kritérium (C. a D.) bdrží účastník maximálně 100 bdů, které přidělí hdntící kmise jak klektivní rgán. Hdncená nabídka následně získá bdvu hdntu, která vznikne násbkem 100 a pměru hdnty hdncené nabídky k nejvhdnější nabídce a násbkem váhy kritéria. 6. Úřad na základě psuzení dkumentace k šetřené veřejné zakázce získal pchybnsti tm, zda zadavatel nestanvil zadávací pdmínky v rzpru se záknem, a prt dne známil zahájení správníh řízení. 3

4 II. Napadené rzhdnutí 7. P přezkumání všech rzhdných skutečnstí vydal Úřad dne rzhdnutí č. j. ÚOHS-S0433/2017/VZ-37304/2017/512/AKp (dále jen napadené rzhdnutí ), jehž výrkem I. rzhdl, že zadavatel stanvil při zadávání části 4 veřejné zakázky zadávací pdmínky v rzpru se zásadu transparentnsti a 183 dst. 1 zákna ve spjení s 116 dst. 3 zákna tím, že v rámci kritérií hdncení nevymezil dílčí kritérium hdncení D. tak, aby pdle něj nabídky mhly být prvnatelné a naplnění tht kritéria věřitelné, když stanvil pdkritéria dílčíh kritéria hdncení D. uvedená pd druhu až pátu drážku bdu 6.1 D. kncesní dkumentace a způsb jejich hdncení takvým způsbem, který znemžňuje jednznačně určit, jaká nabídka bude lépe hdncena, a který tak nezamezuje následné svévli zadavatele při hdncení nabídek. Výrkem II. napadenéh rzhdnutí Úřad ulžil zadavateli nápravné patření pdle 263 dst. 3 zákna spčívající ve zrušení zadávací řízení na část 4 veřejné zakázky. Výrkem III. napadenéh rzhdnutí Úřad ulžil zadavateli zákaz uzavřít smluvu dle 263 dst. 8 zákna a výrkem IV. napadenéh rzhdnutí zadavateli ulžil uhradit náklady správníh řízení ve výši Kč. 8. Napadené rzhdnutí Úřad přel judikaturu nárdních sudů zabývající se zásadu transparentnsti zadávacích pdmínek. Pukázal přitm na čtyři z pěti pdkritérií (dále jen pdkritéria ) dílčíh hdntícíh kritéria D, ze kterých dle Úřadu není zřejmý způsb hdncení nabídek. Uvedená pdkritéria psudil i ve vztahu k bdu 6.4 kncesní dkumentace, na který pukazval zadavatel, avšak knstatval, že ani ve spjení s tímt bdem není zjevný způsb hdncení nabídek. Psudil i pdkritéria ve vztahu k zadavatelem uvedenému prvnímu pdkritériu dílčíh kritéria hdncení D, přičemž na základě gramatickéh výkladu dspěl k závěru, že způsb hdncení v něm uvedený se vztahuje puze k tmut úvdnímu pdkritériu a vypřádal i další argumentaci zadavatele. 9. Napadené rzhdnutí byl zadavateli dručen dne III. Námitky rzkladu 10. Prti napadenému rzhdnutí pdal zadavatel dne rzklad. V rámci včas pdanéh rzkladu, který směřval d všech výrků napadenéh rzhdnutí, uplatnil dále uvedené námitky. 11. Zadavatel namítl nesprávné právní psuzení věci. Úřad měl dle zadavatele dílčí hdntící kritérium D, jakž i jeh pdkritéria psuzvat ve spjení s bdem 6.4 kncesní dkumentace, který dle jeh názru jednznačně stanví preference zadavatele, resp. způsb hdncení, nebť stanví, že ptřebu zadavatele je c nejlepší zabezpečení kvality a výknu předmětu kncese a sučasně maximalizace kmfrtu bsluhy žadatelů. Pdle zadavatele se tak nejedná dsažení pměru mezi těmit hdntami, ale dsažení maximy bjích. V suladu s unijním právem má pak zadavatel mžnst přizpůsbit metdu hdncení, kteru bude pužívat. 12. Zadavatel dále pukázal na neknzistentnst důvdnění v bdu 65 napadenéh rzhdnutí, kde Úřad nejprve uvedl, že zadavatel nikde nedefinuje jaký je mechanismus pririt mezi v bdě 6.4 kncesní dkumentace uvedenými faktry (tj. nejlepším zabezpečením kvality výknu předmětu kncese a maximalizací kmfrtu bsluhy žadatelů) 4

5 a pté v témže bdě dspěl k závěru, že definice v bdu 6.4 je vágní a nicneříkající. Dále zadavatel pukázal na bd 66 důvdnění napadenéh rzhdnutí, kde Úřad uvedl, že ze znění 6.4 kncesní dkumentace jednznačně nevyplývá, zda se u maximalizace kmfrtu bsluhy jedná kmfrt bsluhy žadatelů neb samtné bsluhy, ač z přesnéh znění je dle zadavatele jednznačné, že se jedná maximalizaci kmfrtu bsluhy žadatelů. 13. Zadavatel dále pukazuje na t, že hdncení nabídek se dtýká i bd 6.2 až 6.6 kncesní dkumentace a dále že bd 6.4 kncesní dkumentace se týká i dílčíh kritéria hdncení C. 14. Zadavatel připmíná, že je třeba rzlišvat mezi kritérii a pdkritérii s hledem na unijní práv. Nesuhlasí prt s bdy 77 až 80 důvdnění napadenéh rzhdnutí, kde Úřad vypřádával argumentaci zadavatele pukazující na aplikaci unijníh práva, a akcentuje pvinnst vykládat předpisy eurknfrmně. Úřad prt nemůže transpziční ustanvení vykládat způsbem stavějícím zadavatele d méně výhdnéh pstavení z hlediska cílů směrnice. Dle zadavatele z unijních předpisů [zejm. čl. 41 směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. únra 2014 udělvání kncesí (dále jen směrnice 2014/23/EU ) a čl. 67 směrnice Evrpskéh Parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. únra 2014 zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen směrnice 2014/24/EU )] nevyplývá pvinnst stanvit metdu vyhdncení nabídek v jedntlivých kritériích, jak stanví 115 dst. 1 zákna, natž pak pdkritérií. Sudní dvůr Evrpské unie (dále jen SDEU ) v rzsudku ve věci C-6/15 TNS Dimars NV (dále jen rzsudek Dimars ) k tmu uvedl, že směrnice nestanví, že by byl veřejný zadavatel pvinen infrmvat ptenciální uchazeče v známení zakázce neb zadávací dkumentaci metdě hdncení, kteru pužije při psuzení a knkrétním seřazení nabídek na základě kritérií pr zadání zakázky a jejich pměrné váhy, které byly předem uvedeny v dkumentaci veřejné zakázky. Zadavatel dále pukazuje na t, že SDEU v uvedeném rzsudku dknce připustil, že veřejný zadavatel může p uplynutí lhůty k pdání nabídek stanvit keficienty pměrné váhy pdkritérií. Zadavatel k tmu ddává, že i samtný 115 dst. 1 písm. b) zákna týkající se metdy hdncení kritérií služí k prvedení čl. 67 dst. 5 směrnice 2014/24/EU, dle kteréh zadavatel upřesní v zadávací dkumentaci pměrnu váhu, kteru přikládá každému z kritérií zvlených pr stanvení eknmicky výhdnější nabídky. Zadavatel zdůrazňuje, že ani ze směrnice 2014/24/EU, ani z rzsudku Dimars, nevyplývá pvinnst pdrbnějšíh vymezení pdkritérií a jejich hdncení. Zadavatel je tedy pvinen stanvit pravidla pr hdncení nabídek, která zahrnují metdu vyhdncení nabídek v jedntlivých kritériích, nikliv však již v pdkritériích vymezujících tat kritéria, jak chybně zastává Úřad. 15. Dle zadavatele h Úřadem prvedený výklad staví d méně výhdnéh pstavení, než mají veřejní zadavatelé v statních členských státech a upírá mu vlnst přiznanu unijním právem. Uvedenu vlnst přitm nelze zadavateli upřít s dkazem na neddržení zásady transparentnsti, nebť i závěry SDEU byly přijaty s přihlédnutím k zásadám zadávacíh řízení. Zadavatel přitm připmíná, že metda hdncení nabídek je stanvena v bdu 6.4 kncesní dkumentace a pukazuje i na suvislst mezi prvním pdkritériem dílčíh kritéria hdncení D a statními dílčími pdkritérií dílčíh kritéria hdncení. Závěrem ddává, že i pkud by metda hdncení nabídek nebyla u jedntlivých pdkritérií vůbec stanvena, nejedná se dle něj v suladu s eurknfrmním výkladem 115 dst. 1 písm. b) zákna pchybení přičitatelné zadavateli. 5

6 16. Vzhledem k tmu, že je zadavatel přesvědčen záknnsti svéh pstupu a výrky II., III. a IV. napadenéh rzhdnutí navazují na dle něj nezáknný výrk I. napadenéh rzhdnutí, pvažuje za bezpředmětné rzprvat blíže argumentaci Úřadu k těmt výrkům. Závěr rzkladu 17. Vzhledem k uvedeným skutečnstem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rzhdnutí zrušil a správní řízení zastavil. IV. Řízení rzkladu 18. Úřad p dručení rzkladu neshledal pdmínky pr pstup pdle 87 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů (dále jen správní řád ) a pdle 88 dst. 1 správníh řádu předal spis se svým stanviskem předsedvi Úřadu k rzhdnutí rzkladu. Stanvisk předsedy Úřadu 19. P prjednání rzkladu a veškeréh spisvéh materiálu rzkladvu kmisí jmenvanu pdle 152 dst. 3 správníh řádu a p psuzení případu ve všech jeh vzájemných suvislstech jsem pdle 89 dst. 2 správníh řádu přezkumal sulad napadenéh rzhdnutí a řízení, které jeh vydání předcházel, s právními předpisy a dále správnst napadenéh rzhdnutí v rzsahu námitek uvedených v rzkladu a s přihlédnutím k návrhu rzkladvé kmise jsem dspěl k následujícímu závěru. 20. Úřad tím, že napadeným rzhdnutím rzhdl tak, jak je uveden výše, rzhdl správně a v suladu s právními předpisy. V následující části důvdnění tht rzhdnutí jsu v pdrbnstech uvedeny důvdy, prč jsem napadené rzhdnutí ptvrdil a pdaný rzklad zamítl. V. K námitkám rzkladu 21. Zadavatel je přesvědčen záknnsti svéh pstupu při stanvení hdntících kritérií v rámci kncesníh řízení na veřejnu zakázku a namítá nesprávné právní psuzení věci prvedené Úřadem v napadeném rzhdnutí. 22. Dle 183 dst. 1 zákna je zadavatel pvinen uvést kritéria hdncení v známení zahájení zadávacíh řízení neb ve výzvě k pdání nabídek. Ustanvení 114 až 118 zákna se pužijí bdbně. Zadavatel může vždy pstupvat pdle 115 dst. 2 zákna. Jak kritéria kvality zadavatel může stanvit i jiná kritéria než jsu uvedena v 116 zákna, pkud jsu zalžena na bjektivních skutečnstech vztahujících se k sbě ddavatele neb k předmětu kncese. Pr pstup při hdncení nabídek se pužije 119 zákna bdbně. 23. Zadavatel je dále právněn vždy pstupvat pdle 115 dst. 2 zákna, tedy je vždy právněn, i bez naplnění bjektivních důvdů, na základě kterých není schpen stanvit váhu či jiný matematický vztah mezi jedntlivými kritérii hdncení, uvést kritéria pr udělení kncese sestupně pdle důležitsti. 6

7 24. V případě kritérií kvality může stanvit i jiná kritéria než uvedená v 116 zákna, i zde všem platí 183 dst. 3 zákna, že kritéria kvality musí být vymezena tak, aby pdle nich nabídky mhly být prvnatelné a naplnění kritérií věřitelné. 25. Sučasně nelze dhlížet ani d základních zásad zadávacíh řízení vládajících celý průběh zadávacíh, resp. kncesníh řízení, zde pak zejm. d zásady transparentnsti a rvnéh zacházení. V suvislsti se zásadu transparentnsti Nejvyšší správní sud již ve svých rzhdnutích ze dne , čj. 5 Afs 131/ , a ze dne , č. j. 1 Afs 45/ , vyslvil závěry, že zásada transparentnsti je prušena tehdy, pkud jsu v zadavatelvě pstupu shledány takvé prvky, jež by zadávací řízení činily nekntrlvatelným, hůře kntrlvatelným, nečitelným a nepřehledným neb jež by vzbuzvaly pchybnsti pravých důvdech jedntlivých krků zadavatele. Obdbně v rzsudku ze dne , čj. 2 Afs 86/ , Nejvyšší správní sud uvedl, že zadávací dkumentace musí být jednznačná, jelikž musí být zcela patrn, v jakých tázkách a jak knkrétně splu budu jedntlivé nabídky sutěžit. Rvněž jedntlivá dílčí kritéria a jejich hdncení musí být natlik knkrétní, přesné a jednznačné, aby se každému z uchazečů dstal infrmací téhž materiálníh bsahu a aby byl následně zřetelně přezkumatelné, zda zadavatel hdntil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích pdmínkách. 26. Zadavatel tedy musí dbát na vymezení kritérií hdncení tak, aby bsah těcht kritérií byl přiměřený charakteru veřejné zakázky a umžňval následné přehledné a jednznačné hdncení nabídek. Uvedené statně vyplývá i z 36 dst. 3 zákna, který zadavateli ukládá pvinnst zadávací pdmínky (mezi které patří mim jiné i kritéria hdncení) stanvit a pskytnut ddavatelům v pdrbnstech nezbytných pr účast ddavatele v zadávacím řízení. Zadavatel přitm nesmí přenášet dpvědnst za správnst a úplnst zadávacích pdmínek na ddavatele. Je prt na zadavateli stanvit přesné a knkrétní infrmace tm, pdle jakých knkrétních kritérií a jakým způsbem bude jedntlivé bdržené nabídky hdntit. 27. Úřad tak správně s dkazem na judikaturu nárdních sudů zdůrazňuje pvinnst zadavatele stanvit i pdkritéria dílčíh kritéria hdncení jasně a srzumitelně, tak, aby nevzbuzvala pchybnsti způsbu hdncení nabídek. Tedy způsbem umžňujícím jednznačně určit, která nabídka bude lépe hdncena, a který zamezuje následnému svévlnému hdncení nabídek zadavatelem. Takvýt pstup zadavatele však Úřad neshledal. 28. Dle zadavatele měl Úřad dílčí hdntící kritérium D, jakž i jeh pdkritéria psuzvat ve spjení s bdem 6.4 kncesní dkumentace. Z důvdnění napadenéh rzhdnutí (knkrétně bd 63 a násl.) vyplývá, že Úřad k tmut psuzení přistupil, přičemž dspěl k závěru, že ani z uvedenéh nevyplývá mechanismus pririt zadavatele a že ve spjení s některými kritérii je mžné djít až k absurdním závěrům. 29. Psudím-li vymezení způsbu hdncení tak, jak jej uvádí zadavatel, tj. ve spjení s bdem 6.4 kncesní dkumentace, pak mi nezbývá než přiklnit se k závěrům bsaženým v napadeném rzhdnutí. Obsah bdu 6.4 kncesní dkumentace, kdy hdntící kmise má psuzvat míru naplnění definvaných ptřeb s hledem na předmět plnění kncese ze strany ddavatele. Ptřebu zadavatele je c nejlepší zabezpečení kvality a výknu předmětu kncese se sučasnu maximalizací kmfrtu bsluhy žadatelů nelze pkládat 7

8 za určitý, jednznačný a průhledně definvaný. Jak správně Úřad uvedl, absentuje zde mechanismus, který by definval pstup při hdncení pdkritérií, kdy není zřejmý vztah mezi kvalitu a kmfrtem, resp. v jakém pměru bude kladen důraz na kvalitu a v jakém na kmfrt, u některých pdkritérií přitm takvé psuzení ani nedává smysl, jak správně uvádí Úřad v bdu 65 důvdnění napadenéh rzhdnutí. Rvněž je třeba přisvědčit závěru Úřadu v bdu 66 důvdnění napadenéh rzhdnutí, že není zřejmé ani jaký kmfrt se jedná, zda je pr zadavatele důležitější kmfrt samtné bsluhy neb kmfrt žadatelů, uvedené vyplývá z jazykvéh systematickéh i lgickéh výkladu. 30. Pkud zadavatel namítá neknzistentnst bdu 65 důvdnění napadenéh rzhdnutí, pak tut jsem neshledal. Úřad v úvdu bdu 65 důvdnění napadenéh rzhdnutí knstatuje, že zadavatel nikde nedefinuje, jaký je mechanismus pririt mezi v bdě 6.4 kncesní dkumentace uvedenými faktry, resp. ptřebami zadavatele (tj. mezi nejlepším zabezpečením kvality a maximalizací kmfrtu bsluhy). Tedy neexistuje mechanismus, který by říkal, který pměr kvality/kmfrtu je pr zadavatele lepší. Jinými slvy řečen, v kncesní dkumentaci chybí infrmace vztahu mezi kvalitu a kmfrtem. Ptenciálním ddavatelům ze zadavatelva pžadavku nemůže být zřejmé, c bude u daných pdkritérií hdncen lépe dsáhne více bdů nabídka zabezpečující lepší kmfrt v daném pdkritériu hdncení neb t bude nabídka dsahující v tmtéž pdkritériu lepší kvality avšak pkulhávající v kmfrtu prti jiné nabídce? K tmu Úřad pr ilustraci uvádí i příklady v uvedeném bdu důvdnění napadenéh rzhdnutí. Z uvedenéh tedy vyplývá, že vztah těcht veličin (kmfrtu/kvality) nikde stanven není tedy závěr, že zadavatel nikde nedefinuje, jaký je mechanismus pririt mezi v bdě 6.4 kncesní dkumentace uvedenými faktry je správný. 31. Za pmci příkladu spjení bdu 6.4 a psledníh z pdkritérií dílčíh kritéria a hdncení D Úřad v napadeném rzhdnutí pukazuje i na vágnst pjmů kmfrt a kvalita, kdy ani ve spjení s psledním pdkritériem dílčíh kritéria hdncení D nelze určit, c je pr zadavatele myšlen kmfrtem/kvalitu danéh pžadavku. Kmfrt a kvalita tedy spadají pd vágní pjmy, nebť mhu být jedntlivými subjekty vnímány rzdílným způsbem, k světlení přitm nepmáhá ani spjení bdu 6.4 kncesní dkumentace s některým z psledních čtyř pdkritérii dílčíh kritéria hdncení D. Prt závěr Úřadu, že definice uvedená v bdě 6.4 kncesní dkumentace je vágní a nic neříkající, na základě které nejde nabídky uchazečů hdntit a v suvislsti s některými pdkritérii dílčíh kritéria hdncení D. lze na jejím základě djít až k nesmyslným závěrům je správný a důvdněný. 32. K předchzím dstavcům dále ddávám, že má-li hdntící kmise přistupit k hdncení jedntlivých pdkritérií z hlediska kmfrtu a kvality, kdy tyt pjmy nelze pr účely hdncení jednduše číselně vyjádřit (tak jak např. cena či dba ddání apd.), pak je pvinnstí zadavatele, aby t, c vnímá pd těmit pjmy jasně a srzumitelně vymezil v zadávací dkumentaci a určil v ní metdu hdncení (srv. k tmu např. rzsudek Krajskéh sud v Brně ze dne , č. j. 62 Af 36/ : ( ) Má-li však hdncení prbíhat na základě natlik subjektivních hdntících pstupů, že má hdntící kmise dpvídat na tázku typu atraktivity, zajímavsti či líbivsti, pak musí být lgicky vyšší pžadavky kladeny jak na jasnst, srzumitelnst a dstatečnst pravidel samtnéh hdncení, které by v zásadě měly vykazvat prvky zpětně jasně přezkumatelnéh algritmu tázek, jejichž řešení bude úklem hdntící kmise, tak na jednznačnst 8

9 a přesnst pžadavků, jež je třeba v rámci vlastní navazující invence ddavatelů vždy třeba ddržet (aby mhla být nabídka hdncena příznivě). Jedině jasným a srzumitelným vymezením pjmů a určením metdy hdncení ttiž zadavatel jednznačně zaručí, že všechny nabídky budu v rámci takt stanvenéh kritéria jednznačně prvnatelné. Např. u pdkritérií uvedených pd bdem C, kde třeba u prvníh pdkritéria dílčíh kritéria hdncení zadavatel uvedl, že ( ) lépe bude hdncena ta nabídka, která nabídne vyšší kmfrt pr čekatele víza, tedy větší prstr, více míst k sezení, ( ). Uvedl tedy, c je pr něj pd daným pjmem pdstatné a c bude vnímat jak lepší. Všichni ptenciální ddavatelé si tak byli schpni utvřit představu tm, c a jak bude v rámci hdncení nabídek pdaných d veřejné zakázky u tht prvníh pdkritéria dílčíh kritéria hdncení C hdncen. T se však nedá knstatvat u čtyř psledních pdkritérií dílčíh kritéria hdncení D: Mim míry naplnění pžadavků uvedených v předchzím dstavci bude předmětem hdncení i míra naplnění pžadavků na pravidelné šklení a vzdělávání zaměstnanců, systém kntrly a systém řízení v rámci každéh Vízvéh centra i v rámci rganizace Kncesináře. Knzulát znamuje Kncesináři v případě změny infrmace nvých prvcích vízvéh řízení (změny v seznamu pdpůrných dkumentů, výběru pplatků apd.). Kncesinář je pvinen zajistit pršklení pracvníků při každé změně vízvéh prcesu ve Vízvém centru před účinnstí každé změny. Kncesinář je pvinen prstřednictvím veducích zaměstnanců prvádět průběžné kntrly zpracvání žádstí přím na pracvišti (namátkvé kntrly zpracvání žádstí, kntrly pracvníků v průběhu celéh prcesu). Pr zabránění chybvsti při zpracvání žádsti dchází v rámci Vízvéh centra k rtaci pracvníků na jedntlivých pracvištích (přijímání žádsti, vydávání dkladů žadatelům, práce na infrmační lince, elektrnizace žádsti v back ffice apd.). Všechna plánvaná patření musejí být v nabídce účastníka zpracvána v rámci rganizační struktury Vízvéh centra s jednznačným rzdělením dpvědnsti za jedntlivé části prcesu zpracvání žádstí. 33. Z uvedených pdkritérií dílčíh kritéria hdncení D ani ve spjení se zadavatelem zmiňvaným bdem 6.4 kncesní dkumentace, ale ani ve spjení s jinými bdy kncesní dkumentace si nejsu ddavatelé schpni utvřit jasnu a knkrétní představu tm, jaká nabídka bude v rámci hdncení nabídek u těcht pdkritérií dílčíh kritéria hdncení D lépe hdncena. Jedině jasným a srzumitelným nastavení kritérií nevzbuzujících pchybnst způsbu hdncení nabídek, je však zadavatel schpen dstát záknem stanveným pžadavkům, zejm. pak zásadě transparentnsti a prvnatelnsti nabídek stanvené v 116 dst. 3 zákna. Pkud tedy Úřad v bdu 67 důvdnění napadenéh rzhdnutí dspěl k závěru, že čtyři pslední pdkritéria dílčíh kritéria hdncení D nebyla stanvena způsbem umžňujícím jednznačně určit, jaká nabídka bude lépe hdncena, a který tak sučasně zamezuje následné svévli zadavatele při hdncení nabídek, pak mi nezbývá než knstatvat, že jde závěr správný a vyslvený v suladu se záknem. 34. Zadavatel dále uvádí, že hdncení nabídek se dtýkají i bdy 6.2 až 6.6 kncesní dkumentace a dále že bd 6.4 kncesní dkumentace se týká i dílčíh kritéria hdncení C. 9

10 K uvedenému sděluji, že bdy 6.2 až 6.6 kncesní dkumentace nevnášejí d vágnsti definice uvedené v bdu 6.4 kncesní dkumentace žádné bližší světlení, když se becně týkají rzdělení bdvých hdnt pdle úspěšnsti nabídky, aniž by blíže specifikvaly samtný pžadavek na kvalitu a kmfrt bsažený v bdu 6.4 kncesní dkumentace. Ani ve spjení s uvedenými bdy kncesní dkumentace nelze jednznačně určit, jaká nabídka bude lépe hdncena. 35. K argumentu zadavatele, že bd 6.4 kncesní dkumentace se týká i pdkritérií dílčíh kritéria hdncení C uvedenéh v kncesní dkumentaci sděluji, že měl-li tent argument směřvat k pdpůrné argumentaci, že ve spjení s pdkritérii dílčíh kritéria hdncení C není definice 6.4 kncesní dkumentace vágní, pak je třeba tut definici zkumat ve vtahu s jedntlivými pdkritérii, kdy v případě dílčíh kritéria hdncení C bsahují jedntlivá pdkritéria pdstatně bližší ppis pžadavků a pririt zadavatele. Jak už ttiž byl naznačen na příkladu v dstavci 32 důvdnění tht rzhdnutí, pdkritéria dílčíh kritéria hdncení C bsahují vymezení a rvněž tak i metdu hdncení, cž umžňuje ptenciálním ddavatelům utvřit si představu, jak budu nabídky hdnceny, cž v případě druhéh až čtvrtéh pdkritéria dílčíh kritéria hdncení D absentuje. Nadt je však třeba upzrnit i na tu skutečnst, že psuzení pdkritérií dílčíh kritéria hdncení C není předmětem tht správníh řízení, jehž rámec je stanven mantinely známení zahájení správníh řízení ze dne , prt mi nepřísluší ani jejich bližší hdncení, avšak vzhledem k argumentu zadavatele jsem se k nim vyjádřil alespň takt krajvě. 36. Další námitka zadavatele směřvala d rzpru závěrů napadenéh rzhdnutí s eurknfrmním výkladem práva. Jak pukazuje zadavatel, tázku evrpských směrnic se zabýval již Úřad v bdech 77 až 80 důvdnění napadenéh rzhdnutí. Úřad prvně becně pukázal na t, že se jedná sekundární nrmativní právní akty Evrpské unie, které byl třeba transpnvat d českéh právníh řádu. Členské státy tak transpnují směrnici d svéh právníh řádu zvlenu metdu a prstředky, přičemž sledvaný unijní cíl musí být zachván. Směrnice ttiž nebsahují ve všech směrech knkrétní právní úpravu zadávacíh řízení, ale puze určitý rámec (subr pravidel), jehž standardy je třeba respektvat. Členské státy jsu tedy pvinny prvést směrnici a dsáhnut žádanéh výsledku, avšak dispnují určitu vlnstí ve výběru prstředků a metd, které k implementaci směrnice pužijí. Úřad rvněž v bdu 79 pdrbně rzvedl, jak byla transpzice pr nyní psuzvaný případ stěžejníh článku 67 dst. 4 směrnice 2014/24/EU prvedena, přičemž uvedl i knkrétní ustanvení zákna ( 116 dst. 3 a 115 dst. 1 písm. b) zákna), ve kterých je prvedena. Z jejich znění pak jednznačně vyplývá, že byly naplněny pžadavky čl. 67 dst. 4 směrnice. 37. Pkud zadavatel pukazuje na t, že z unijních předpisů nevyplývá pžadavek na pvinnst stanvit metdu vyhdncení nabídek v jedntlivých kritériích, jak stanví 115 dst. 1 zákna, natž pak pdkritérií, pak k tmu uvádím, jak byl předestřen shra, směrnice 2014/24/EU v čl. 67 dst. 4 stanvila mj. tyt pžadavky Kritéria pr zadání veřejné zakázky nesmějí pnechávat veřejnému zadavateli nemezenu vlnst výběru. Musí zajistit mžnst účinné hspdářské sutěže a být dplněna specifikacemi, které umžňují účinné věření infrmací pskytvaných uchazeči, aby byl mžn psudit, jaku měru nabídky splňují kritéria pr zadání pkud tedy český zákndárce stanvil pvinnst uvést pravidla pr hdncení nabídek zahrnující metdu vyhdncení v jedntlivých kritériích v zadávací 10

11 dkumentaci, pak uvedeným pžadavkům směrnice dstál. Unijníh cíle tak byl dsažen, prstředek byl pak v gesci českéh zákndárce. 38. Zadavatel dále pukazuje na rzsudek Dimars a namítá, že SDEU v uvedeném rzsudku dknce připustil, že veřejný zadavatel může p uplynutí lhůty k pdání nabídek stanvit keficienty pměrné váhy pdkritérií. Zadavateli však v daném případě není vytýkán nestanvení keficientů pměrné váhy pdkritérií, ale t, že v rzpru se zásadu transparentnsti a 183 dst. 1 zákna ve spjení s 116 dst. 3 zákna nevymezil dílčí kritérium hdncení D. tak, aby pdle něj nabídky mhly být prvnatelné a naplnění tht kritéria věřitelné, když stanvil pdkritéria dílčíh kritéria hdncení D. uvedená pd druhu až pátu drážku a rvněž způsb hdncení výše uvedených pdkritérií stanvený v bdě 6.4 kncesní dkumentace takvým způsbem, který znemžňuje jednznačně určit, jaká nabídka bude lépe hdncena, a který tudíž zárveň nezamezuje následné svévli zadavatele při hdncení nabídek. Zjedndušeně řečen není mu vytýkán jak bude nabídka hdncena, ale t že není zřejmé vymezení jeh představa tm jaká nabídka bude hdncena lépe. Tedy nikliv určení výpčtu, ale vysvětlení, th c bude hdncen lépe, tak aby si ddavatelé mhli utvřit jasnu a srzumitelnu představu hdncení nabídek, resp. preferencích zadavatele, aby věděli, c vlastně mají nabídnut, pkud zadavatel např. sdělí, že např. preferuje kmfrt/kvalitu, pak je třeba uvést, v čem takvý kmfrt/kvalita pr něj spčívá, c tedy zrvna pr něj bude hdncen jak více kmfrtní/kvalitní (srv. k tmu např. příklad uvedený v bdu 32 důvdnění tht rzhdnutí). 39. Předmětem rzsudku Dimars, je tázka nastavení keficientů, kdy SDEU připustil, že veřejný zadavatel může p uplynutí lhůty k pdávání nabídek stanvit keficienty pměrné váhy pdkritérií, která v pdstatě dpvídají kritériím, s nimiž byli uchazeči předem seznámeni, jsu-li splněny tři pdmínky: tt stanvení ex pst zaprvé nemění kritéria pr zadání zakázky vymezená v zadávací dkumentaci neb v známení zakázce, zadruhé nebsahuje prvky, které by pkud by byly známy při sestavvání nabídek mhly tt sestavvání vlivnit, a zatřetí k němu nedšl s přihlédnutím ke skutečnstem, jež by mhly mít na některéh uchazeče diskriminační dpad (viz rzsudek ze dne 21. července 2011, Evrpaïki Dynamiki v. EMSA, C-252/10 P, nezveřejněný, EU:C:2011:512, bd 33 a citvaná judikatura). 40. Jak již byl dvzen výše nestanvení keficientů pdkritérií však není zadavateli vytýkán, v tmt je tedy rzsudek Dimars na věc neaplikvatelný. 41. V rzsudku Dimars jsu ale uvedena i výchdiska, která vedla k citvanému závěru rzsudku. Ta jsu na věc aplikvatelná, nebť se mj. týkají ddržení zásady transparentnsti. I v rzsudku Dimars, je tak uveden, že předmět a kritéria pr zadání veřejných zakázek musí být jasně určeny již na začátku pstupu směřujícíh k jejímu zadání (rzsudek ze dne 10. května 2012, Kmise v. Nizzemsk, C-368/10, EU:C:2012:284, bd 56) a že veřejný zadavatel nemůže u kritérií pr zadání zakázky uplatnit pdkritéria, se kterými uchazeče předem neseznámil (rzsudek ze dne 21. července 2011, Evrpaïki Dynamiki v. EMSA, C-252/10 P, nezveřejněný, EU:C:2011:512, bd 31). Veřejný zadavatel rvněž musí vykládat kritéria pr zadání zakázky stejně p celu dbu řízení (rzsudek ze dne 18. října 2001, SIAC Cnstructin, C-19/00, EU:C:2001:553, bd 43 a citvaná judikatura). 11

12 42. Jinými slvy z uvedenéh vyplývá, že musí být ddavatelům jasné a srzumitelné, c bude předmětem hdncení a c bude hdncen lépe. 43. Pkud tedy byť i pdkritéria dílčíh hdntícíh kritéria nebyla vymezena jednznačně, kdy u nich absentval jakékliv uvedení preferencí, a ptenciální ddavatelé se tak mhli puze dhadvat, c je pr zadavatele pdstatné, pak nelze v daném případě hvřit tm, že by byla splněna pdmínka zamezení svévli zadavatele při hdncení nabídek. V tmt směru už puze připmínám závěry z rzsudku Nejvyššíh správníh sudu ze dne , č. j. 2 Afs 86/ , citvané i Úřadem v rámci napadenéh rzhdnutí a knstantně zastávané rzhdvací praxí: Nemůže tedy bstát takvá zadávací dkumentace, z níž pžadavky na zpracvání nabídky a následně hdntící kritéria nejsu zcela srzumitelná a jednznačná, tj. pkud bjektivně připuštějí rzdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistta.. Pr úplnst i na tmt místě ddávám, že zadavateli není vytýkán prušení 115 dst. 1 písm. b) zákna, na které se snaží i v závěru svéh rzkladu s dkazem na uvedený rzsudek SDEU pukazvat, ale 116 dst. 3 ve spjení s 6 zákna. 44. Puze becně k tmu dále dplňuji, že v nyní psuzvaném případě se jedná kncesní řízení, kncesím se přitm věnuje právě směrnice 2014/23/EU, kde je mim jiné v čl. (8) úvdních ustanvení směrnice uveden [v] případě kncesí, které dsahují určité hdnty neb ji překračují, je vhdné zajistit při jejich udělvání minimální krdinaci vnitrstátních pstupů na základě zásad Smluvy fungvání EU, aby byl zaručen tevření kncesí hspdářské sutěži a přiměřená právní jistta. Tat ustanvení krdinaci by neměla přesahvat rámec th, c je nezbytné k dsažení výše uvedených cílů a k zajištění určité míry flexibility. Členské státy by však měly mít mžnst tat ustanvení dplnit a dále rzvíjet, pvažují-li t za vhdné, zejména k lepšímu zajištění ddržvání výše uvedených zásad. Tedy je mžné becně shrnut, že zákn může stanvit i přísnější pravidla k dsažení kýženéh výsledku směrnice. 45. Pkud jde pslední zadavatelvu námitku, že jej Úřadem prvedený výklad staví d méně výhdnéh pstavení, než mají veřejní zadavatelé v statních členských státech a upírá mu vlnst přiznanu unijním právem. Pak ani s tut námitku se vzhledem k výše uvedenému nemhu zttžnit. Navíc je třeba pznamenat, že rvné zacházení v zadávacím řízení je stanven v rámci zadávání veřejné zakázky jak takvé, tedy jedná se rvné pstavení ptenciálních ddavatelů. T, na c míří zadavatel, tedy k ttžné právní úpravě pr všechny zadavatele v rámci Evrpské unie při zadávání veřejných zakázek, není předpisy Evrpské unie stanven a vedl by t k absurdním závěrům a ppření významu sekundárních právních aktů Evrpské unie, k nimž se řadí právě směrnice Evrpské unie, nebť by ve své pdstatě znamenal přímý účinek směrnic. Takvým účinkem však směrnice nedispnují, ten přísluší zejm. nařízením Evrpské unie. Ani tut námitku zadavatele tedy nelze přijmut jak důvdnu. 46. Dalších námitek zadavatel nevznesl. Závěrem prt shrnuji, že jsem ve smyslu 89 dst. 2 správníh řádu přezkumal záknnst napadenéh rzhdnutí ve všech jeh výrcích a jeh věcnu správnst v rzsahu vznesených námitek a sučasně jsem přezkumal i záknnst pstupu Úřadu, když jsem shledal napadené rzhdnutí záknným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dstatečně zjistil skutkvý stav věci tak, aby mhl psudit, zda se v daném případě zadavatel dpustil prušení zákna a zda tt prušení byl způsbilé vlivnit výběr nejvhdnější nabídky. Sučasně Úřad všechny pdklady pr vydání rzhdnutí 12

13 VI. řádně značil a uvedl závěry, které z těcht pdkladů zjistil a které h vedly k závěru, že byly splněny pdmínky pr ulžení nápravnéh patření, přičemž zjištěný skutkvý stav přezkumal z hlediska naplnění záknných ustanvení. Dále Úřad uvedl všechny právní nrmy, které v dané věci aplikval a sučasně dstatečně důvdnil jejich pužití. Závěr 47. P zvážení všech aspektů dané věci a p zjištění, že Úřad pstupval v suladu se záknem a správním řádem, jsem dspěl k závěru, že nenastaly pdmínky pr zrušení neb změnu napadenéh rzhdnutí z důvdu uváděných v rzkladu. 48. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvdy, pr které by byl nutn napadené rzhdnutí změnit neb zrušit, rzhdl jsem tak, jak je uveden ve výrku tht rzhdnutí. 13

14 POUČENÍ Prti tmut rzhdnutí se pdle 91 dst. 1 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, ve spjení s 152 dst. 5 téhž zákna, nelze dále dvlat. tisk úředníh razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pr chranu hspdářské sutěže Obdrží: Česká republika Ministerstv zahraničních věcí, Lretánské náměstí 101/5, Praha 1, Hradčany Vypraven dne: viz tisk razítka na pštvní bálce neb časvý údaj na bálce datvé zprávy 14