Dolní odhad síly pro ztrátu stability obecného prutu
|
|
- Jana Machová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ƒeské vysoké u ení technické v Praze 9. února 216 Vedoucí seminární práce: doc. RNDr. Ivana Pultarová, Ph.D. prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc.
2 Osnova 1 2
3 Cíl práce Cíl práce Nalézt velikost síly, která zp sobí ztrátu stability neprizmatického prutu
4 P edpoklady e²ení úlohy P edpoklady o zkoumaném prutu Prut je staticky ur it podep ený (jako prostý nosník) St ednice prutu je úse ka Prut je vyroben z dokonale homogenního materiálu P i namáhání ohybem a tahem (tlakem) se prut chová lineárn pruºn P edpoklady o zatíºení p sobícím na prut Na prut p sobí na jednom z jeho konc zatíºení rovnob ºné se st ednicí, jehoº výslednice prochází st ednicí prutu Ostatní zatíºení p sobící na prut jsou v porovnání s tímto zatíºením zanedbatelná. Neuvaºujeme i gravita ní zatíºení plynoucí z hmotnosti prutu
5 P edpoklady e²ení úlohy ídíme se p edpoklady Navier-Bernoulliovy hypotézy Navier-Bernoulliova hypotéza Po deformaci z stává libovolný p í ný ez (kolmý na p ímou st ednici) rovinný a kolmý na deformovanou st ednici Prut je staticky ur it podep ený Deformace jsou ádov men²í neº délka prutu
6 Sestavení fyzikálního modelu problému Sestavíme jednorozm rný model problému Prut budeme modelovat pomocí jeho st ednice (spojnice t ºi² jednotlivých pr ez ) Zatíºení budeme modelovat pomocí výslednice (bodové síly), která má p sobi²t v hrani ním bod st ednice Podep ení prutu modelujeme jako vazby (prostý nosník) Budeme p edpokládat, ºe k k p sobení síly (a tedy i deformaci) m ºe dojít pouze ve sm ru osy z, jejíº polohu si zvolíme
7 Velikost síly F vedoucí ke kolapsu prutu v na²em jednorozm rném modelu Na prut nem ºe p sobit neomezen velká síla F, aniº by nedo²lo k jeho kolapsu a ztrát statické funkce Existuje tedy jistá kritická síla F k, p i které dojde ke kolapsu prutu Kritické síly vedoucí ke kolapsu prutu Síla, p i které dojde ke ztrát pevnosti (bereme v potaz pouze namáhání tlakem) Síla p i které dojde je ztrát stability (bereme v potaz pouze namáhání ohybem)
8 Ztráta stability P i p sobení by minimálního zatíºení ve sm ru osy z dojde k (by minimální) deformaci ve sm ru osy z P ímka proloºená vektorem síly F tedy neprochází kaºdým bodem st ednice - dochází k namáhání ohybem Budeme zkoumat moment na deformované konstrukci - teorie II. ádu Na deformované konstrukci vyjád íme moment jako funkci celkového pr hybu w(x) M y (x) = F k w(x),
9 Ztráta stability M y (x) = EI y (x)κ y (x), κ y (x) = w (x), M y (x) = F k w(x), F k w(x) = EI y (x)w (x).
10 Klasický Euler v model - sloup je prizmatický I y (x) l x
11 Ná² model - sloup není prizmatický (má prom nný pr ez) I y (x) l x
12 Interpretace F k pro reálný nosník Ná² model popisuje F k pro p sobení síly pouze v jedné vybrané rovin Pokud je prut rota ní t leso - stejné F k pro libovolný výb r roviny p sobení síly Pokud je prut nerota ní t leso - r zné F k pro libovolný výb r roviny p sobení síly
13 Rovnice popisující fyzikální model Získali jsme rovnici EI y (x)w (x) F k w(x) =, D = {w; w C 2, l, w() = w(l) = }, Kdy dojde ke ztrát stability prutu? Pokud má rovnice pro dané F k nekone n mnoho e²ení
14 Rovnice popisující fyzikální model Z matematického hlediska se jedná o ODR 2. ádu s nulovou pravou stranou Pokud hledáme taková F k, aby úloha m la nekone n mnoho e²ení, e²íme úlohu vlastních ísel - F k ozna me jako λ M ºeme ekvivalentn zapsat w (x) λ w(x) =, w() = w(l) =, EI y (x) Aw = w (x), Bw = 1 EI y (x) w(x), Aw λbw =, w() = w(l) =.
15 Existence a vlastnosti λ Protoºe A a B jsou pozitivn denitní operátory, platí, ºe: Pokud je λ vlastním íslem úlohy, pak má úloha nekone n mnoho e²ení w(x), takzvaných vlastních funkcí Existuje spo etn mnoho, a to kladných reálných vlastních ísel λ, která tvo í rostoucí posloupnost. Platí tedy, ºe první vlastní íslo je nejmen²í ze v²ech vlastních ísel úlohy.
16 Existence a vlastnosti λ I y (x) I y1 I y2 λ 1,Iy1 λ 1,Iy2 I y2 (x) I y1 (x) l x
17 Existence a vlastnosti λ Pokud je λ vlastním íslem úlohy, pak má úloha nekone n mnoho e²ení w(x), takzvaných vlastních funkcí Existuje spo etn mnoho, a to kladných reálných vlastních ísel λ, která tvo í rostoucí posloupnost. Platí tedy, ºe první vlastní íslo je nejmen²í ze v²ech vlastních ísel úlohy. Pokud bychom e²ili dv úlohy, ve kterých bychom volili stejnou hodnotu E, tedy E 1 = E 2 a funkce I y 1 a I y 2 obecn r zné, ale takové, aby I y 1 I y 2, pak pro nejmen²í vlastní ísla úlohy platí, ºe λ 1,I y1 λ 1,I y2. Poznámka - Hledáme pouze λ 1, dal²í vlastní ísla pro nás nemají p ímý fyzikální význam!
18 Analytické e²ení úlohy λ 1 umíme najít analyticky, pokud I y je konstantní funkce w (x) λ EI w(x) =, λ EI = 1 EI y λ, w() = w(l) = λ n = EI y n 2 π 2, n = 1, 2,...,. 2 l Iy(x) K Iy1(x) = K l x
19 Analytické e²ení úlohy I y = kx 2, k R\, w (x) λ Ek x w(x) =, λ 2 Ek = 1 λ, w(a) = w(b) = Ek n λ n = π2 2 Ek ( ( a )) 1, n = 1, 2,..., ln 2 4 b I y(x) k I y1(x) = kx 2, x a, b a a 1 b x
20 Numerické e²ení úlohy - hledání zaru eného dolního odhadu Pro jiné tvary I y neumíme vlastní ísla nalézt analytickým zp sobem Snaºíme se tedy najít dolní odhad λ 1 Moºný postup hledání dolního odhadu λ 1 P edpokládejme, ºe e²íme úlohu s I y 2, pro kterou neumíme najít e²ení analytickým zp sobem P edpokládejme, ºe existuje I y 1, pro které platí I y 1 I y 2, p i emº n jakým zp sobem umíme najít vlastní ísla (nebo op t jejich dolní odhady) úlohy s I y 1 ( I y 1 umíme vy e²it Vlastní ísla úlohy s I y 1 jsou zaru ené dolní odhady vlastních ísel s I y 2 Tyto zaru ené dolní odhady ozna me λ L
21 Numerické e²ení úlohy - hledání zaru eného dolního odhadu I y (x) I y1 I y2 λ 1,Iy1 λ 1,Iy2 I y2 (x) I y1 (x) l x
22 Metoda konstantní aproximace I y (x) nahradíme I y,konst. (x) = K, tak ºe I y,konst. I y I y (x) I y (x) I y,konst. I y K I y,konst. (x) = K l x
23 Metoda po ástech konstantní aproximace I y (x) nahradíme I y,pkonst. (x), tak ºe I y,pkonst. I y I y (x) I y (x) I 2,pkonst. I 1,pkonst. I 3,pkonst. x h 2h l = 3h
24 Metoda po ástech konstantní aproximace Víme, ºe pro úlohu s po ástech konstantní funkci I y (x) existuje nekone n mnoho vlastních ísel této úlohy Zabývejme se vlastními funkcemi této úlohy Na celém, l ale tato vlastní ísla neumíme najít Rozd lme ale, l na otev ené intervaly (, h), (h, 2h)...((K 1)h, Kh), n = 1, 2...K, K N
25 Metoda po ástech konstantní aproximace Na kaºdém z t chto interval umíme ale najít fundamentální systém úlohy - jeho lineární kombinace musí nutn obsahovat ásti vlastních funkcí (pro dané vlastní íslo) na intervalu ((n 1)h, nh) ( ) ( ) λ i,l λ i,l w n = C 1ncos x + C 2nsin x EI n,y (x) EI n,y (x)
26 Metoda po ástech konstantní aproximace Pro vlastní funkce úlohy musí platit spojitost w w 1 () =, w 1 (h) = w 2 (h), w 2 (2h) = w 3 (2h)......w K 1 (Kh) = w K (Kh), w K (l) =.
27 Metoda po ástech konstantní aproximace w(x) w 1 (x) w 2 (x) w 3 (x) w(x) w(x) w(x) x h 2h l = 3h
28 Metoda po ástech konstantní aproximace Pro vlastní funkce úlohy musí platit spojitost w w 1(h) = w 2(h), w 2(2h) = w 3(2h)......w K 1 (Kh) = w K (Kh).
29 Metoda po ástech konstantní aproximace Získáváme soustavu rovnic v je vektor konstant C 1n, C 2n Matice G je t ídiagonální Gv = Protoºe vlastních funkcí musí být nekone n mnoho, musí mít soustava nutn nekone n mnoho e²ení det(g) = Získáváme rovnici jediné prom nné λ i,l Rovnice obsahuje r zné sou ty a sou iny prvk ve tvaru λi,l ω n sin ( nh λ i,l ω n ), λi,l ω n cos ( nh λ i,l ω n )
30 Metoda po ástech konstantní aproximace Rovnici neumíme vy e²it analyticky Musíme pouºít n jakou numerickou metodu - pot ebujeme zaru it, ºe nám numerická metoda poskytne dolní odhad λ 1,L Vyuºijeme toho, ºe funkce je spojitá a platí Bolzanova v ta
31 Metoda po ástech konstantní aproximace x λ 1,L λ 2,L λ 3,L
32 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + x d λ 1,L λ 2,L λ 3,L
33 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + x d λ 1,L λ 2,L λ 2d 3,L
34 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + x d 2d λ 1,L λ2,l λ3,l 3d f(3d) <
35 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + d f(2d) > + 3d λ 1,L λ2,l λ3,l 2d = λ 1,LL f(3d) < x
36 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) λ 1,L λ2,l λ3,l x
37 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + d λ 1,L λ2,l λ3,l x
38 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + 2d d λ 1,L λ2,l λ3,l x
39 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) λ 1,L f(d) > + f(2d) > + 2d x 3d d λ2,l λ3,l f(3d) <
40 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + 2d d λ 1,L λ2,l λ3,l x 3d 2d λ 1,LL f(3d) <
41 Metoda po ástech konstantní aproximace Aby nám metoda poskytla dolní odhad λ 1,L, musí platit, ºe d λ 2,L λ 1,L Hledáme tedy dolní odhad λ 2,L λ 1,L Tento odhad m ºeme sestrojit podle metod uvedených v láncích pro konstantní I y Nedokázaná hypotéza Vzdálenost prvního a druhého vlastního ísla úlohy s I y,pkonst, je v t²í nebo rovna vzdálenosti prvního a druhého vlastního ísla úlohy s I y,konst, tak ºe I y,konst I y,pkonst.
42 Metoda po ástech konstantní aproximace Funkce f (x) je Lipschitzovsky spojitá f (x C ) f (x D ) < C L x C x D C L = sup(f (x)) na, l
43 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f() f() f(d 2 ) < C L d 2 f(d 2 ) λ 1,L λ2,l λ3,l x d 1 d 2
44 Metoda po ástech konstantní aproximace Ze znalosti λ 1,LL a λ 2,L λ 1,L m ºeme najít λ 2,LL
45 Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + d f(2d) > + 3d λ 1,L λ2,l λ3,l 2d = λ 1,LL f(3d) < x
46 Varia ní formulace Úlohu nejd íve formulujeme varia n Roz²í íme mnoºinu funkcí D, mezi kterými hledáme e²ení na H H = H 1 (, l) = {w; 1 (w ) 2 dx <, w() =, w(l) = } Na H zave me skalární sou in (w, v) H = l wvdx
47 Varia ní formulace Dle Galerkinovy metody má varia ní formulace tvar (Aw λbw, v) = v H l l w v dx = λ 1 EI y wvdx
48 Varia ní formulace l l w v dx = λ (w, v) = a(w, v) = l l 1 EI y wvdx 1 EI y wvdx w v dx a(w, v) = λ(w, v)
49 Varia ní formulace Pro varia n formulovanou úlohu platí: Pokud je λ vlastním íslem úlohy, má úloha nekone n mnoho e²ení Varia n formulovaná úloha má stejná vlastní ísla jako klasicky formulovaná úloha V²echny zmín né vlastnosti vlastních ísel z stávají v platnosti Vlastní funkce jsou ortogonální vzhledem ke skalárním sou in m (w, v), a(w, v) Platí Friedrichs-Poincarého nerovnost λ 1,I y w 2 w 2 A, v H
50 Metoda kone ných prvk a(w, v i ) = λ(w, v i ), v i, i = 1...n, n N Za v i budeme volit po ástech lineární funkce Úloha vede k úloze najít zobecn ný vlastní vektor a zobecn ná vlastní ísla matic v rovnici Av λbv =
51 Metoda kone ných prvk Metodou kone ných prvk dostaneme p ibliºnou hodnotu λ 1h Pomocí Friedrichs-Poincarého nerovnosti je moºné ukázat, ºe vºdy platí λ 1 λ 1h
52 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk P edpoklady: 1) Musíme znát dolní odhad λ 2 úlohy, který nazv me λ 2,L, který je ale v t²í neº λ 1 úlohy, tedy < λ 1,LL λ 1 < λ 2,L < λ 2 2) Musíme znát, by t eba velmi hrubý, dolní odhad λ 1 úlohy, který si ozna me λ 1,LL
53 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk λ 1,L = λ 1h (1 λ ( 1h/λ 2,L) 2 1 αh 2 /4) 1 η h 2 a α h = 2 ( 1 ) 1 βh 2 β h = (1 λ 1h/λ 2,L) 1 η h β h < 1
54 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk Podle Rieszovy v ty o reprezentaci platí = λ 1h(w h, v) a(w h, v), v H n, a(η h, v) = λ 1h(w h, v) a(w h, v), v H n.
55 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk Podle Rieszovy v ty o reprezentaci platí = 1 = = a(η h, v) = λ 1h(w h, v) a(w h, v) 1 1 λ 1hw h v dx EI y 1 1 EI y λ 1hw h v dx 1 ( 1 EI y λ 1hw h σ )v dx 1 w h v dx (w h + σ)v dx (w h + σ)v dx σv dx
56 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk Úpravami a dosazením η h za v,dostáváme η h A 1 1 ( 1 λ 1hw h σ λ1,ll EI ) 2 dx + y = 1 λ1,ll 1 λ 1hw h σ EI y + w h + σ 1 (w h + dx σ)2
57 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk w h (x), w h (x), σ(x) w h (x) x l
58 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk w h (x), w h (x), σ(x) w h (x) x w h (x) l
59 Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk w h (x), w h (x), σ(x) w h (x) x σ(x) w h (x) l
60 Numerické výsledky I y,konst. (x), I y (x) I y (x) = x I y (x) I 2,y = I 1,y = x a = b =
61 Numerické výsledky NUMERICKÉ VYJÁDŘENÍ v kn Počet funkcí konečných prvků Přesná hodnota F_k 773, , , Metoda horního odhadu pomocí MKP 773, , , Metoda dolního odhadu pomocí MKP 758, , , Metoda konstantní aproximace 517, , , Metoda po částech konstantní aproximace 618, , , PERCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ (v procentech přesné hodnoty F_k ) Počet funkcí konečných prvků Přesná hodnota F_k Metoda horního odhadu pomocí MKP 1,798 1, ,84 Metoda dolního odhadu pomocí MKP 98, , , Metoda konstantní aproximace 66, , , Metoda po částech konstantní aproximace 79, , ,
62 Numerické výsledky PERCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ (v procentech přesné hodnoty F_k ) Počet funkcí konečných prvků Přesná hodnota F_k Metoda horního odhadu pomocí MKP 1,798 1, ,84 Metoda dolního odhadu pomocí MKP 98, , , Metoda konstantní aproximace 66, , , Metoda po částech konstantní aproximace 79, , , ROZDÍLY PERCENTUÁLNÍHO VYJÁDŘENÍ (pro různý počet kon.prvků) Počet funkcí kon. prvků (hrubší odhad)- počet funkcí kon. prvků (jemnější odhad) Metoda horního odhadu pomocí MKP,595932, , ROZDÍLY PERCENTUÁLNÍHO VYJÁDŘENÍ (pro různý počet kon.prvků) Počet funkcí konečných prvků (jemnější odhad) - počet funkcí kon. prvků (hrubší odhad) Metoda dolního odhadu pomocí MKP 1, , ,
63 Záv ry Záv ry
64 D kuji za pozornost
Ztráta stability prost podep eného Timo²enkova prutu
Ztráta stability prost podep eného Timo²enkova prutu ƒeské vysoké u ení technické v Praze 12. zá í 2016 Vedoucí seminární práce: prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc. Osnova 1 2 3 4 Cíl práce Cíl práce Nalézt
VíceDolní odhad osové síly způsobující ztrátu stability neprizmatického prutu. Evžen Korec
SEMINÁRNÍ PRÁCE Dolní odhad osové síly způsobující ztrátu stability neprizmatického prutu Evžen Korec Praha 216 SEMINÁRNÍ PRÁCE Dolní odhad osové síly způsobující ztrátu stability neprizmatického prutu
VíceVektor náhodných veli in - práce s více prom nnými
Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými 12. kv tna 2015 N kdy k popisu n jaké situace pot ebujeme více neº jednu náhodnou veli inu. Nap. v k, hmotnost, vý²ku. Mezi t mito veli inami mohou být
Více1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost
(8 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i nezávislých hodech mincí a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost P ( X EX < ) (9 bod ) b) Formulujte centrální limitní v tu a pomocí ní vypo
VíceText m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková
Tento text není samostatným studijním materiálem. Jde jen o prezentaci promítanou na p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze na tabuli a nejsou zde obsaºeny.
Vícee²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody
e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody V praxi se asto setkávame s p ípady, kdy je pot eba e²it více rovnic, takzvaný systém rovnic, obvykle s více jak jednou neznámou.
VícePravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web:
Pravd podobnost a statistika - cvi ení Simona Domesová simona.domesova@vsb.cz místnost: RA310 (budova CPIT) web: http://homel.vsb.cz/~dom0015 Cíle p edm tu vyhodnocování dat pomocí statistických metod
VíceSkalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu
Skalární sou in Jedním ze zp sob, jak m ºeme dva vektory kombinovat, je skalární sou in. Výsledkem skalárního sou inu dvou vektor, jak jiº název napovídá, je skalár. V tomto letáku se nau íte, jak vypo
VíceP íklad 1 (Náhodná veli ina)
P íklad 1 (Náhodná veli ina) Uvaºujeme experiment: házení mincí. Výsledkem pokusu je rub nebo líc, ºe padne hrana neuvaºujeme. Pokud hovo íme o náhodné veli in, musíme p epsat výsledky pokusu do mnoºiny
Vícenazvu obecnou PDR pro neznámou funkci
Denice. Bu n N a Ω R d otev ená, d 2. Vztah tvaru F (x, u(x), Du(x),..., D (n 1) u(x), D (n) u(x)) = 0 x Ω (1) nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci u : Ω R d R Zde je daná funkce. F : Ω R R d R dn 1 R
VíceVzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová
1 / 40 Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory Lenka Dohnalová ČVUT, fakulta stavební, ZS 2015/2016 katedra stavební mechaniky a katedra matematiky, Odborné vedení: doc. Ing. Jan Zeman, Ph.D.,
Více2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. 8x. x 2 +4
Pr b h funkce V této jednotce si ukáºeme jak postupovat p i vy²et ování pr b hu funkce. P edpokládáme znalost po ítání derivací a limit, které jsou dob e popsány v p edchozích letácích tohoto bloku. P
VíceIntegrování jako opak derivování
Integrování jako opak derivování V tomto dokumentu budete seznámeni s derivováním b ºných funkcí a budete mít moºnost vyzkou²et mnoho zp sob derivace. Jedním z nich je proces derivování v opa ném po adí.
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A úterý 6. prosince 2016, 13:2015:20 ➊ (8 bod ) Vy²et ete stejnom rnou konvergenci ady na mnoºin R +. n=2 x n 1 1 4n 2 + x 2 ln 2 (n) ➋ (5 bod ) Detailn
VíceVYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.
VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. Výpo et obsahu rovinných ploch a) Plocha ohrani ená k ivkami zadanými v kartézských sou adnicích. Obsah S rovinné plochy ohrani ené dv ma spojitými
Více1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =
I. L'HOSPITALOVO PRAVIDLO A TAYLOR V POLYNOM. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) a) lim tg sin ( + ) / e e) lim a a i) lim a a, a > P ipome me si: 3 tg 4 2 tg b) lim 3 sin 4 2 sin
VícePr b h funkce I. Obsah. Maxima a minima funkce
Pr b h funkce I Maxima a minima funkce V této jednotce ukáºeme jak derivování m ºe být uºite né pro hledání minimálních a maximálních hodnot funkce. Po p e tení tohoto letáku nebo shlédnutí instruktáºního
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A st eda 19. listopadu 2015, 11:2013:20 ➊ (3 body) Pro diferenciální operátor ˆL je mnoºina W q denována p edpisem W q = { y(x) Dom( ˆL) : ˆL(y(x))
VícePo etní geometrie. Výpo et délky p epony: c 2 = a 2 + b 2 Výpo et délky odv sny: a 2 = c 2 b 2, b 2 = c 2 a 2
Po etní geometrie Pythagorova v ta Obsah tverce nad p eponou je roven sou tu obsah tverc nad ob ma odv snami. Výpo et délky p epony: c = a + b Výpo et délky odv sny: a = c b, b = c a P íklad 1: Vypo t
VíceReálná ísla a posloupnosti Jan Malý
Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý Obsah 1. Reálná ísla 1 2. Posloupnosti 2 3. Hlub²í v ty o itách 4 1. Reálná ísla 1.1. Úmluva (T leso). Pod pojmem t leso budeme v tomto textu rozum t pouze komutativní
VíceObsah. Pouºité zna ení 1
Obsah Pouºité zna ení 1 1 Úvod 3 1.1 Opera ní výzkum a jeho disciplíny.......................... 3 1.2 Úlohy matematického programování......................... 3 1.3 Standardní maximaliza ní úloha lineárního
Více5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32
5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi Tomá² Sala MÚ UK, MFF UK ZS 2017/18 5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32 5.1 Funkce spojité
VíceJméno: P íjmení: Datum: 17. ledna 2018 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu.
Jméno: P íjmení: Datum: 7. ledna 28 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu. Rotující nádoba Otev ená válcová nádoba napln ná do poloviny vý²ky
VíceMatematický model kamery v afinním prostoru
CENTER FOR MACHINE PERCEPTION CZECH TECHNICAL UNIVERSITY Matematický model kamery v afinním prostoru (Verze 1.0.1) Jan Šochman, Tomáš Pajdla sochmj1@cmp.felk.cvut.cz, pajdla@cmp.felk.cvut.cz CTU CMP 2002
VíceVektory. Vektorové veli iny
Vektor je veli ina, která má jak velikost tak i sm r. Ob tyto vlastnosti musí být uvedeny, aby byl vektor stanoven úpln. V této ásti je návod, jak vektory zapsat, jak je s ítat a od ítat a jak je pouºívat
VíceLimity funkcí v nevlastních bodech. Obsah
Limity funkcí v nevlastních bodech V tomto letáku si vysv tlíme, co znamená, kdyº funkce mí í do nekone na, mínus nekone na nebo se blíºí ke konkrétnímu reálnému íslu, zatímco x jde do nekone na nebo mínus
VíceLineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
VícePráce s dokumentem. 1. Úvod do konstruování. 2. Statistické zpracování dat. 4. Analýza zatíºení a nap tí. Aktuální íslo revize: REV_40
Aktuální íslo revize: REV_0 Práce s dokumentem Jednotlivé opravy (revize) jsou v dokumentu Errata ozna eny popiskem REV_a íslo revize ƒíslování revizí je provedeno chronologicky asov, tak jak p icházely
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A úterý 28. listopadu 2017, 9:2011:20 ➊ (8 bod ) Lze nebo nelze k rozhodnutí o stejnom rné konvergence ady ( 1) n+1 x ln(n) n 6 + n 2 x 4 na intervalu
VíceRovnice a nerovnice. Posloupnosti.
.. Veronika Sobotíková katedra matematiky, FEL ƒvut v Praze, http://math.feld.cvut.cz/ 30. srpna 2018.. 1/75 (v reálném oboru) Rovnicí resp. nerovnicí v reálném oboru rozumíme zápis L(x) P(x), kde zna
VíceStatistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY
Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického
VíceVěta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)
1. Lineární diferenciální rovnice řádu n [MA1-18:P1.7] rovnice typu y n) + p n 1 )y n 1) +... + p 1 )y + p 0 )y = q) 6) počáteční podmínky: y 0 ) = y 0 y 0 ) = y 1 y n 1) 0 ) = y n 1. 7) Věta 1.3 : Necht
VíceMagnetohydrodynamický pohon
aneb pohon bez p evod Jakub Klemsa David Kle ka Jakub Kubi² Fyzikální seminá Fakulta jaderná a fyzikáln inºenýrská 25. listopadu 2010 Obsah 1 P í ina hnací síly Proud v elektrolytu P idruºené jevy 2 Závislost
VíceFakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR
DEN: ODR teoreticky: soustavy rovnic Soustava lineárních ODR 1 řádu s konstantními koeficienty je soustava ve tvaru y 1 = a 11 y 1 + a 12 y 2 + + a 1n y n + b 1 (x) y 2 = a 21 y 1 + a 22 y 2 + + a 2n y
VíceRegrese a nelineární regrese
Kapitola 10 Regrese a nelineární regrese 10.1 Regrese V testech nezávislosti jsme zkoumali, zda dv veli iny x a y jsou nezávislé. Pokud nejsou nezávislé, m ºeme zkoumat, jaká závislost mezi nimi je. 10.1.1
VíceKuželosečky a kvadriky ve škole i kolem
Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem nás Bc. Aneta Mirová Kurz vznikl v rámci projektu Rozvoj systému vzdělávacích příležitostí pro nadané žáky a studenty v přírodních vědách a matematice s využitím
Více2. referát (Pruºnost a pevnost I.)
2. referát (Pruºnost a pevnost I.) 1 Zadání. 1 aº 16 Zadána je prutová konstrukce dle obrázku 1 sestávající se ze t í prut. Oba krajní pruty jsou vzhledem k symetrii ozna eny íslem 2, prost ední prut pak
VícePředmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY NOSNÍKY
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA PRVNÍ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 16. ČERVNA 2012 Název zpracovaného celku: NOSNÍKY NOSNÍKY Nosníky jsou zpravidla přímá tělesa (pruty) uloţená na podporách nebo
VíceZtráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr
Ztráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr Motivace štíhlé pruty namáhané tlakem mohou vybočit ze svého původně přímého tvaru a může dojít ke ztrátě stability a zhroucení konstrukce dříve, než je dosaženo
VíceUnfolding - uºivatelský manuál
Unfolding - uºivatelský manuál Bc. Martin Veselý Fakulta jaderná a fyzikáln inºenýrská Katedra softwarového inºenýrství v ekonomii Skupina aplikované matematiky a stochastiky p i kated e matematiky Obsah
VíceZadání. Založení projektu
Zadání Cílem tohoto příkladu je navrhnout symetrický dřevěný střešní vazník délky 13 m, sklon střechy 25. Materiálem je dřevo třídy C24, fošny tloušťky 40 mm. Zatížení krytinou a podhledem 0,2 kn/m, druhá
VíceDnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.
Předmět: MA4 Dnešní látka: Od okrajových úloh v 1D k o. ú. ve 2D Laplaceův diferenciální operátor Variačně formulované okrajové úlohy pro parciální diferenciální rovnice a metody jejich přibližného řešení
VíceDvě varianty rovinného problému: rovinná napjatost. rovinná deformace
Rovinný problém Řešíme plošné konstrukce zatížené a uložené v jejich střednicové rovině. Dvě varianty rovinného problému: rovinná napjatost rovinná deformace 17 Rovinná deformace 1 Obsahuje složky deformace
VíceStátní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - vy²²í úrove obtíºnosti MAGVD10C0T01 e²ené p íklady
Státní maturita 00 Maturitní generálka 00 Matematika: didaktický test - vy²²í úrove obtíºnosti MAGVD0C0T0 e²ené p íklady Autor e²ení: Jitka Vachtová 6. b ezna 0 http://www.vachtova.cz/ Obsah Úloha Úloha
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22
Lineární diferenciální rovnice druhého řádu Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
VíceText m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková
Tento text není smosttným studijním mteriálem. Jde jen o prezentci promítnou n p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze n tbuli nejsou zde obsºeny. Text m ºe
Více1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic. 2 Jednozna nost e²ení pro systém diferenciálních rovnic
1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic Denice. Funkci x : I R n, I otev ený interval, nazveme e²ením (DR), jestliºe 1. t I : (x(t), t) Ω 2. t I : x (t) vlastní 3. t I : x (t) = f(x(t), t) Lemma
VíceCo jsme udělali: Au = f, u D(A)
Předmět: MA4 Dnešní látka: Od okrajových úloh v 1D k o. ú. ve 2D Laplaceův diferenciální operátor Variačně formulované okrajové úlohy pro parciální diferenciální rovnice a metody jejich přibližného řešení
VíceLineární stabilita a teorie II. řádu
Lineární stabilita a teorie II. řádu Sestavení podmínek rovnováhy na deformované konstrukci Konstrukce s a bez počáteční imperfekce Výpočet s malými vs. s velkými deformacemi ANKC-C 1 Zatěžovacídráhy [Šejnoha,
VíceI. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY
I. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY 1. Ur ete a nakreslete deni ní obor a vrstevnice funkcí: a) f(, y) = + y b) f(, y) = y c) f(, y) = 2 + y 2 d) f(, y) = 2 y 2 e) f(, y) = y f) f(, y) =
VíceZkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4
Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4 25/05/2017, 9:00 11:00 ➊ (9 bod ) Nech je dvojrozm rná Lebesgueova míra generována vytvo ujícími funkcemi φ(x) = Θ(x)x 2 a ψ(y) = 7y. Vypo t te míru mnoºiny
Vícena za átku se denuje náhodná veli ina
P íklad 1 Generujeme data z náhodné veli iny s normálním rozd lením se st ední hodnotou µ = 1 a rozptylem =. Rozptyl povaºujeme za známý, ale z dat chceme odhadnout st ední hodnotu. P íklad se e²í v následujícím
VíceAplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení
Aplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení 28.4.2016 Obsah 1 Kurzové sázení Tenis Kurz jako odhad pravd podobnosti Hodnocení kvality odhadu pravd podobnosti 2 Predikce pr b hu utkání Základní
VíceDnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.
Předmět: MA4 Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení. Literatura: Kapitola 2 a)-c) a kapitola 4 a)-c) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT,
VíceTesty pro více veli in
Kapitola 8 Testy pro více veli in 8.1 Testy parametr s více výb ry s p edpokladem normality dat 8.1.1 Testy s dv ma výb ry. P edpoklady: Pro spojité rozd lení normalita nebo velký výb r. Pro diskrétní
VíceDerivování sloºené funkce
Derivování sloºené funkce V tomto letáku si p edstavíme speciální pravidlo pro derivování sloºené funkce (te funkci obsahující dal²í funkci). Po p e tení tohoto tetu byste m li být schopni: vysv tlit pojem
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01RMF varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 1MF varianta A tvrtek 19. listopadu 215, 13:215:2 ➊ (5 bod ) Nech f (x), g(x) L 1 () a f (x) dx = A, x f (x) dx = µ, Vypo ítejte, emu se rovná z( f g)(z) dz. g(x)
VíceModelování v elektrotechnice
Katedra teoretické elektrotechniky Elektrotechnická fakulta ZÁPADOƒESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Modelování v elektrotechnice Pánek David, K s Pavel, Korous Luká², Karban Pavel 28. listopadu 2012 Obsah 1 Úvod
Více7 Algebraické a nealgebraické rovnice a nerovnice v C. Numerické e²ení rovnic
7 Algebrické nelgebrické rovnice nerovnice v C. Numerické (typy lgebrických rovnic zákldní metody jejich e²ení lineární, kvdrtické, reciproké rovnice rovnice vy²²ích ád, rovnice nerovnice nelgebrické s
VíceUložení potrubí. Postupy pro navrhování, provoz, kontrolu a údržbu. Volba a hodnocení rezervy posuvu podpěr potrubí
Uložení potrubí Postupy pro navrhování, provoz, kontrolu a údržbu Volba a hodnocení rezervy posuvu podpěr potrubí Obsah: 1. Definice... 2 2. Rozměrový návrh komponent... 2 3. Podpěra nebo vedení na souosém
VíceBinární operace. Úvod. Pomocný text
Pomocný text Binární operace Úvod Milí e²itelé, binární operace je pom rn abstraktní téma, a tak bude ob as pot eba odprostit se od konkrétních p íklad a podívat se na v c s ur itým nadhledem. Nicmén e²ení
VíceKapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu
Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu Základní pojmy Definice: Rovnice tvaru = f(t, x, y) = g(t, x, y), t I nazýváme soustavou dvou diferenciálních rovnic 1. řádu. Řešením soustavy rozumíme
Vícepracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Rovnice a jejich soustavy Petra Směšná žák měří dané veličiny, analyzuje a zpracovává naměřená data, rozumí pojmu řešení soustavy dvou lineárních rovnic,
VícePRUŽNOST A PEVNOST II
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ PRUŽNOST A PEVNOST II Navazující magisterské studium, 1. ročník Alois Materna (přednášky) Jiří Brožovský (cvičení) Kancelář: LP C 303/1
Více11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice
11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice (r zné typy soustav rovnic a nerovnic, matice druhy matic, operace s maticemi, hodnost matice, inverzní matice, Gaussova elimina ní metoda, determinanty
Více1 Data. 2 Výsledky m ení velikostí. Statistika velikostí výtrus. Roman Ma ák
Statistika velikostí výtrus Roman Ma ák 6.2.216 1 Data Velikost výtrus (udávaná obvykle v µm) pat í u hub k významným ur ovacím znak m, mnohdy se dva druhy makromycet li²í dokonce pouze touto veli inou.
VíceZkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4
Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVU v Praze Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 1MAB4 25/5/216, 9: 11: ➊ (11 bod ) Vypo ítejte abstraktní plo²nou míru mnoºiny M = (x, y) R 2
Vícec sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.
9. Úvod do středoškolského studia - rozšiřující učivo 9.. Další znalosti o trojúhelníku 9... Sinova věta a = sin b = sin c sin Příklad : V trojúhelníku BC platí : c = 0 cm, α = 45 0, β = 05 0. Vypočtěte
Více6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi
6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky od Ing. Magdaleny Čepičkové
Více1 Diference a diferenční rovnice
1 Diference a diferenční rovnice Nechť je dána ekvidistantní síť uzlů x 0, x 1,..., x n tj. h R, h > 0 takové, že x i = x 0 + ih, i = 0, 1,..., n. Číslo h se nazývá krok. Někdy můžeme uvažovat i nekonečnou
VíceLiteratura: Kapitola 2 d) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.
Předmět: MA4 Dnešní látka: Metoda sítí v 1D. Myšlenka náhrada derivací diferenčními podíly Přibližné řešení okrajových úloh Aproximace vlastních čísel Literatura: Kapitola 2 d) ze skript Karel Rektorys:
Více1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 Ov ení vlastností fotoodporu
Název a íslo úlohy #9 - Detekce optického zá ení Datum m ení 25. 2. 2015 M ení provedli Tereza Schönfeldová, David Roesel Vypracoval David Roesel Datum 27. 2. 1015 Hodnocení 1 Úvod Fotodetektory jsou p
VíceObsah. Zpracoval Ctirad Novotný pro matmodel.cz.
Obsah 1 Viskoelasticita 2 1.1 Modely viskoelastického materiálu...................... 2 1.1.1 Maxwell v model............................ 4 1.1.2 Kelvin v model............................. 5 1.1.3 Maxwell
VíceZáludnosti velkých dimenzí
Jan Vybíral KM/FJFI/ƒVUT 6. listopadu 2017 1/28 Warm-up Dva problémy na zah átí Geometrie R d Kolik bod je t eba rozmístit v jednotkové krychli [0, 1] d v dimenzi d, aby v kaºdém kvádru o objemu 1/10 leºel
VíceCvi ení 7. Docházka a testík - 15 min. Distfun 10 min. Úloha 1
Cvi ení 7 Úkol: generování dat dle rozd lení, vykreslení rozd lení psti, odhad rozd lení dle dat, bodový odhad parametr, centrální limitní v ta, balí ek Distfun, normalizace Docházka a testík - 15 min.
VíceP íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost
P íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost 28. února 204 Instrukce: Projd te si v²echny p íklady. Kaºdý p íklad se snaºte pochopit. Pak vymyslete a vy- e²te p íklad podobný. Tím se ujistíte, ºe p íkladu
Více1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM I FJFI ƒvut v Praze Úloha #2 M ení modulu pruºnosti v tahu a modulu pruºnosti ve smyku Datum m ení: 22.11.2013 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová
Více4. Napjatost v bodě tělesa
p04 1 4. Napjatost v bodě tělesa Předpokládejme, že bod C je nebezpečným bodem tělesa a pro zabránění vzniku mezních stavů je m.j. třeba zaručit, že napětí v tomto bodě nepřesáhne definované mezní hodnoty.
VíceAnalýza oběžného kola
Vysoká škola báňská Technická univerzita 2011/2012 Analýza oběžného kola Radomír Bělík, Pavel Maršálek, Gȕnther Theisz Obsah 1. Zadání... 3 2. Experimentální měření... 4 2.1. Popis měřené struktury...
Více1 Spo jité náhodné veli iny
Spo jité náhodné veli in. Základní pojm a e²ené p íklad Hustota pravd podobnosti U spojité náhodné veli in se pravd podobnost, ºe náhodná veli ina X padne do ur itého intervalu (a, b), po ítá jako P (X
VíceB, e²te následující rekurenci n kterou z metod z kapitoly o sumách: (a j b k a k b j ) 2
1. A, e²te rekurenci Q 0 = 2 Q n = 2Q n 1 + (n + 2) 2, pro n > 0. B, e²te následující rekurenci n kterou z metod z kapitoly o sumách: Q 0 = 1 Q n = nq n 1 + n!, pro n > 0. 2. A, e²te následující rekurenci
VíceLiteratura: Kapitoly 3, 4 a 2 d) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.
Předmět: MA4 Dnešní látka: Nehomogenní okrajové podmínky. Pokračování OÚ pro PDR (jen pro fajnšmekry). Jednoznačnost zobecněného řešení. Metoda sítí v 1D. Přibližné řešení okrajových úloh. Aproximace vlastních
VíceMatematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené
2. 3. 2018 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které
VícePost ehy a materiály k výuce celku Funkce
Post ehy a materiály k výuce celku Funkce 1) Grafy funkcí Je p edloºeno mnoºství výukových materiál v programu Graph - tvary graf základních i posunutých funkcí, jejich vzájemné polohy, Precizní zápis
VíceCo je to tensor... Vektorový prostor
Vektorový prostor Co je to tensor... Tato ást je tu jen pro p ipomenutí, pokud nevíte co je to vektorový prostor, tak tení tohoto textu ukon ete na konci této v ty, neb zbytek textu by pro Vás nebyl ni
VíceMetoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka
Metoda konečných prvků 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka Diskretizace Analýza pomocí MKP vyžaduje rozdělení řešené oblasti na konečný
Více7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy
Trivium z optiky 45 7 draz a lom V této kapitole se budeme zabývat průchodem (lomem) a odrazem světla od rozhraní dvou homogenních izotropních prostředí Pro jednoduchost se omezíme na rozhraní rovinná
VíceFyzikální praktikum 3
Ústav fyzikální elekotroniky P írodov decká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 3 Úloha 7. Opera ní zesilova Úvod Opera ní zesilova je elektronický obvod hojn vyuºívaný tém ve v²ech
VíceInterpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura
Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura Petr Tichý 20. listopadu 2013 1 Úloha Lagrangeovy interpolace Dán omezený uzavřený interval [a, b] a v něm n + 1 různých bodů x 0, x 1,..., x n. Nechť
Více1/15. Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu
1/15 Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu 2/15 Vsuvka: Vlastní čísla matic Definice: Bud A čtvercová matice a vektor h 0 splňující rovnici A h = λ h pro nějaké číslo λ R. Potom λ nazýváme
Více11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah
11. přednáška 10. prosince 2007 Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah F (x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 mezi argumentem x funkce jedné
Vícena tyč působit moment síly M, určený ze vztahu (9). Periodu kmitu T tohoto kyvadla lze určit ze vztahu:
Úloha Autoři Zaměření FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE 2. Měření modulu pružnosti v tahu a modulu pružnosti ve smyku Martin Dlask Měřeno 11. 10., 18. 10., 25. 10. 2012 Jakub Šnor SOFE Klasifikace
VíceErgodické Markovské et zce
1. b ezen 2013 Denice 1.1 Markovský et zec nazveme ergodickým, jestliºe z libovolného stavu m ºeme p ejít do jakéhokoliv libovolného stavu (ne nutn v jednom kroku). Denice 1.2 Markovský et zec nazveme
Více(Poznámka: V MA 43 je věta formulována trochu odlišně.)
Předmět: MA4 Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy: zúplnění prostoru funkcí přibližné řešení minim. úlohy metoda konečných prvků jiný pohled na zobecněné řešení stejný způsob numerické aproximace
Více2.3.6 Vektory - shrnutí
.3.6 Vektory - shrnutí Předpoklady: 0070 Pomůcky: lano, tři knížky, závaží 5 kg Pedagogická poznámka: V úvodu řešíme poslední příklad z minulé hodiny. Př. : Jirka s Honzou nesou společně tašku. Jirkovo
Více8. Okrajový problém pro LODR2
8. Okrajový problém pro LODR2 A. Základní poznatky o soustavách ODR1 V kapitole 6 jsme zavedli pojem lineární diferenciální rovnice n-tého řádu, která je pro n = 2 tvaru A 2 (x)y + A 1 (x)y + A 0 (x)y
VíceBetonové konstrukce (S) Přednáška 3
Betonové konstrukce (S) Přednáška 3 Obsah Účinky předpětí na betonové prvky a konstrukce Silové působení kabelu na beton Ekvivalentní zatížení Staticky neurčité účinky předpětí Konkordantní kabel, Lineární
VícePRUŽNOST A PLASTICITA I
Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice
Vícee²ení 1. série Úvodní gulá² autor: Kolektiv org
e²ení 1. série Úvodní gulá² autor: Kolektiv org Úloha 1.1. Bubla, Lib nka, Henry a Mat j hráli hru. Protoºe byli ty i, napsali si na tabuli ty i ty ky a jejich úkolem pak bylo vepsat mezi n t i znaménka
VíceDiferenciální rovnice 3
Diferenciální rovnice 3 Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu Lineární diferenciální rovnice (dále jen LDR) n-tého řádu je rovnice tvaru + + + + = kde = je hledaná funkce, pravá strana a koeficienty
Více