Analýza stavebního spoření, jako metody zhodnocení volných prostředků

Transkript

1 Medelova zemědělsk{ a lesick{ uiverzia v Brě Provozě ekoomick{ fakula Úsav saisik a operačího výzkumu Aalýza savebího spořeí, jako meod zhodoceí volých prosředků Bakal{řsk{ pr{ce Vedoucí pr{ce Ig. V{clav Adamec, Ph.D. Vpracovala Leka Pěchov{ Bro 9

2 Zad{í pr{ce

3 Prohlašuji, že jsem bakal{řskou pr{ci vpracovala samosaě za použií zdrojů uvedeých v sezamu lieraur. V Brě de. kvěa 9.<<<<<<<<<..

4 Chěla bch poděkova Ig. V{clavu Adamcovi, Ph.D za odboré vedeí pr{ce, ceé iformace, rad a připomík, keré mi poskl při zpracov{í bakal{řské pr{ce.

5 Absrak Obsahem éo bakal{řské pr{ce je aalýza savebího spořeí jako meod zhodoceí volých prosředků. Č{s pr{ce je věov{a srov{í fiačích produků se savebím spořeím a {sledým doporučeím, kerý z vbraých produků bude ejvýosější. D{le je vužio aalýz časových řad, pomocí kerých je pops{ vývoj savebího spořeí během posledích jede{ci le v České republice, a o vývoj plaých smluv, ově uzavřeých smluv a úvěrů. Klíčov{ slova: savebí spořeí, s{í podpora, zhodoceí, plaé smlouv, ově uzavřeé smlouv, úvěr, výos, vývoj. Absrac The purpose of he Bachelor hesis is o aalze buildig savig as mehod appreciaio of free fiaces. The par of hesis is devoed o compariso fiacial producs wih buildig savig ad recommeds, which will be choice of producs mos remueraive. Below is availed of aalsis of he ime series, b which meas is described developme of he buildig savig durig he eleve ears i he Czech Republic developme reaies i force, a ew corac ad credis. Ke words: buildig savig, sae assisace, appreciaio, reaies i force, ew coracs, credis, pa off, developme.

6 OBSAH. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED HISTORIE ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ Co je savebí spořeí Průběh spořeí Cílová čáska Podmík přiděleí úvěru STÁTNÍ PODPORA PŘEKLENOVACÍ ÚVĚRY Základí zásad pro poskuí úvěru BYTOVÉ POTŘEBY STAVEBNÍ SPOŘITELNY Českomoravská savebí spořiela, a.s Savebí spořiela České spořiel, a.s Modrá pramida savebí spořiela, a.s Raiffeise savebí spořiela, a.s Wüsero savebí spořiela, a.s MATERIÁL A METODIKA DEFINICE A DRUHY ČASOVÝCH ŘAD ELEMENTÁRNÍ CHARAKTERISTIKY ČASOVÝCH ŘAD MODELY ČASOVÝCH ŘAD Jedorozměrý model Vícerozměrý model POPIS TRENDOVÉ SLOŽKY Tp redů Klouzavé průměr Geomerický průměr POPIS ÚROKOVÝCH SAZEB A SPOŘENÍ Nomiálí úroková míra Reálá úroková míra Spořeí VÝSLEDKY A DISKUSE ZHODNOCENÍ VOLNÝCH PROSTŘEDKŮ Výpoče iflace Zhodoceí vbraých produků VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ Plaé smlouv Nově uzavřeé smlouv Úvěr... 34

7 5..4. Vývoj u jedolivých spořiele ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ... 45

8 Úvod 8. Úvod V posledí době je savebí spořeí jedím z ejoblíbeějších způsobů spořeí v České republice. Savebí spořeí mělo prim{rě slouži k fiacov{í vlasího bdleí, ale dík s{í podpoře a ízkému riziku, ho lidé čím d{l časěji vužívají jako výhodý způsob zhodoceí svých prosředků. Savebí spořeí blo a český rh zavedeo až v roce 993 schv{leím Z{koa č. 96/993 Sb., o savebím spořeí a s{í podpoře savebího spořeí a paří ak k relaivě ejmladším bakovím produkům a ašem rhu, avšak salo se jeho edílou souč{sí. Za 6 le své exisece si vdoblo ezasupielé míso a předsavuje rozšířeý a velmi oblíbeý produk a rhu. Savebí spořeí v České republice se dík s{í podpoře salo výhodým způsobem ukl{d{í peěz a posupem času se zvšuje vužií ěcho peěžích prosředků k fiacov{í vlasího bdleí, což je i prim{rí cíl savebího spořeí.

9 Cíl pr{ce 9. Cíl pr{ce Cílem éo bakal{řské pr{ce je aalýza vývoje savebího spořeí v České republice. Savebí spořeí bude hodoceo pomocí aalýz časových řad. Prví č{s pr{ce je věov{a porov{í savebího spořeí s dalšími produk, výpoče jejich zhodoceí a {sledé doporučeí, kerý z ěcho produků bude výosější. V druhé č{si jsou zhodoce časové řad podle poču klieů, což je zasoupeo počem plaých a ově uzavřeých smluv, výše poskuých úvěrů z hlediska poču a objemu přiděleých překleovacích úvěrů a úvěrů ze savebího spořeí a akoec podle objemu vložeých prosředků, kerý předsavují vklad klieů od jedolivých spořiele. Vývoj je hodoce v leech

10 3 Lier{rí přehled 3. Lier{rí přehled 3.. Hisorie Savebí spořeí m{ mohaleou hisorii zejméa v Německu a Rakousku, avšak z{kladí mšleka savebího spořeí i jeho r{mcov{ pravidla poch{zejí z Aglie. Hisorick prví savebí spořiela esla {zev Buildig Socie a bla založea v Birmighamu již roku 775. Čleové ohoo spolku poskovali vklad do fodu a z ěho bl {sledě fiacov{ úvěr a jejich bové účel. V Německu založil prví savebí spořielu pasor vo Bodeschwigh roku 885 v Bielefeldu (bla z{m{ jako Savebí spořiela pro každého). Nejvěší rozkvě savebího spořeí v Německu bl až během pov{lečé rekosrukce, v leech 94 až 99. O rozvoj ohoo produku se ehd zasadil především Georg Kropp, zakladael zv. Společesví př{el. Kocem řic{ých le došlo v ssému k prví výzamé změě. Blo zavedeo kriérium pro získ{í úvěru, zv. hodoící číslo. Do é dob bl ssém založe a losov{í. Měov{ reforma z roku 948 odsarovala období hospod{řského z{zraku, keré mělo výzamý vliv a další ieziví rozvoj savebího spořeí. V éo době chbělo Německu asi 5 6 milioů bů, a ak bla po savebím spořeí obrovsk{ pop{vka. Mezi le 948 a 97 došlo k eormímu {růsu poču uzavřeých smluv. Zaímco a poč{ku zmíěého období jich blo je ěco přes 3 isíc, o 3 le později jejich poče převšoval milioů. Přijeím z{koa o savebím spořeí, kerý vsoupil v plaos v roce 973, bl vvoře jedoý r{mec pro podik{í v éo oblasi. V prví poloviě devades{ých le se savebí spořeí začalo prosazova i ve Východí Evropě, zejméa v České republice, a Slovesku a v Maďarsku. Poziiví zkušeosi s fugov{ím ohoo ssému {sledě pak vedl i další s{ k jeho zavedeí. (hp:// 3.. Z{kladí charakerisika savebího spořeí 3... Co je savebí spořeí Savebí spořeí je jedím z fiačích bakovích produků, keré pom{hají subjekům fiacova své bdleí. Je o ssém ukl{d{í peěz, a jehož výosech se přímo podílí s{, a proo jsou pravidla ohoo druhu sř{d{í saovea Z{koem o savebím spořeí a s{í podpoře savebího spořeí. Ve své podsaě voří uzavřeý ssém refiacov{í, vch{zející z pricipu kolekivího spořeí, ve kerém vkladaelé a dlužíci jsou ideickými subjek. Z{ko defioval obsah a účasík savebího spořeí a pro

11 3 Lier{rí přehled savebí spořiel vmezil předmě jejich podik{í. Bla saovea aké výše a defiov{í podmíek s{í podpor spořeí. Pod pojmem savebí spořeí si můžeme zejméa předsavi přijím{í vkladů od účasíků ohoo druhu spořeí, poskov{í úvěrů výhradě ěm účasíkům, keří již splili saoveé podmík z{koem vmezeé savebí účel a zajišťov{í s{í podpor (Doucha, ). Savebí spořeí je účelový druh spořeí, keré upravuje Z{ko číslo 96/993 Sb., o savebím spořeí a s{í podpoře savebího spořeí. Teo z{ko blo ovšem uo ovelizova, proože savebí spořeí se salo ejlepší formou zhodoceí peěz, kde klie eese riziko zr{ vložeých prosředků dík garaci s{í z{ruk. Vedlo o ke saze s{u uo formu zhodoceí peěz redukova, a ak 5. lisopadu 3 bla schv{lea ovela z{koa o savebím spořeí, ker{ měla zpřísi podmík spořeí a uspoři ěkolik miliard ve s{ím rozpoču. Tao ovela je pla{ pro smlouv uzavřeé od.. 4, kde změila ěkeré podmík savebího spořeí, hlavě výši s{í podpor a délku spořeí. Tab. č.: Hlaví změ ve savebím spořeí plaé od.. 4 Sav do Sav od.. 4 S{í podpora 5% max. 4 5 Kč 5% max. 3 Kč Výše vkladu pro získ{í % s{í podpor Věkové omezeí pro s{í podporu 8 Kč/rok Kč/rok e e Doba spořeí 5 le 6 le S{í podpora a více smlouv{ch Možos sížeí úroků ze sra spořiel Osvobozeí vkladů od daě z příjmů Boifikace klieů, keří ivesují účelově e e ao e ao ao e e Účasíci spořeí ČR ČR a EU Zdroj: hp://

12 3 Lier{rí přehled Účasíkem savebího spořeí se může s{ každ{ fzick{ osoba s rvalým pobem a území České republik a s rodým číslem přiděleým příslušým org{em České republik. Je o apř. i cizí s{í příslušík s rvalým pobem v ČR a s přiděleým rodým číslem. Od leda 4 se jím může s{ i obča Evropské uie, kerému blo vd{o povoleí k pobu a území ČR a přiděleo rodé číslo příslušým org{em České republik. Účasíkem může bý i pr{vick{ osoba, ker{ uzavřela písemou smlouvu o savebím spořeí, avšak em{ {rok a získ{í s{í podpor. Podle saré pr{ví úprav emohl jede účasík pobíra s{í podporu a více smlouv{ch ajedou. Musel si zvoli je jedu, a kerou o s{í podporu pož{dal. Ní již může o podporu pož{da ke každé smlouvě, kerou uzavře, ale souče s{ích podpor a ěcho smlouv{ch v jedom roce esmí přes{hou maxim{lí č{sku a účasíka, z. že se ejprve podpora připíše a smlouvu s ejsarším daem a eí li včerp{a cel{, připíše se a druhou ejsarší smlouvu ad., až do včerp{í celkové výše s{í podpor. Další změou je možos sížeí úroků savebí spořielou, keré je za předchozích podmíek esměl měi. Novela změu úrokových sazeb umožňuje po upluí šesileé dob. Tím se m{ zabr{i zeužív{í ssému, kd blo výhodé spoři eomezeě dlouhou dobu. Neí o ale ué a je ak m{lo pravděpodobé, že éo možosi budou savebí spořiel vužíva. Výhodou savebího spořeí blo osvobozeí od daě s příjmů, se kerou již ov{ úprava epočí{. Nejprve ale musí dojí k příslušé úpravě s{vajícího z{koa o dai z příjmu. Ukl{d{í peěz probíh{ podle běžých bakovích pravidel a vklad jsou obvkle úroče až 4 %. Dalším výosem sřadaele je s{í podpora, ker{ m{ podpoři eo druh dlouhodobého ukl{d{í (plaí však pouze pro fzické osob). Účasíkům, keří již splili podmík, saoveé všeobecými obchodími podmíkami savebí spořiel, j. zejméa aspořeí předem dohodué č{sk za určiou dobu sř{d{í, je posku účelový úvěr. (Doucha, ) 3... Průběh spořeí Savebí spořeí m{ dvě f{ze (hp:// F{ze spořící Vkladael ukl{d{ věšiou pravidelé vklad a úče savebího spořeí a s{ mu k im poskuje s{í podporu. Vklad a s{í podpora a úču savebího spořei jsou úroče a o úrok jsou osvoboze od daě z příjmu. F{ze úvěrov{ N{sleduje po f{zi spořící a spočív{ v poskuí výhodého úvěru ze savebího spořeí a bové pořeb. Savebí spořeí ed předsavuje výhodé ukl{d{í peěz a z{roveň možos získa výhodý úvěr a bové pořeb.

13 3 Lier{rí přehled Cílov{ č{ska Cílovou č{skou se rozumí suma peěz, kerou účasík savebího spořeí obdrží od savebí spořiel v okamžiku, kd přech{zí z f{ze spořeí do f{ze spl{ceí. Jed{ se o č{sku, kerou voří vlasí vklad sřadaele, úrok z ěcho vkladů, č{sk s{ích podpor, úrok ze s{ích podpor a výše úvěru. Přijme li účasík úvěr, výše měsíčí spl{k se vpočí{ z cílové č{sk. Podle éo č{sk se rověž saoví výše poplaku za uzavřeí smlouv o savebím spořeí. Po upluí z{kladího šesileého období, pokud účasík epož{d{ o úvěr, může spoři i ad{le, ale v akovém případě se podsaě sižuje výosos celého spořeí. Proo je pro účasíka výhodější s{vající smlouvu vpovědě a založi spořeí ové (ed pokud účasík em{ uzavřeou smlouvu ješě podle sarých podmíek, kde s{í podpora čií 4 5 Kč). Výhodou je i relaivě vsok{ bezpečos a daňové osvobozeí vkladů savebího spořeí. Naopak evýhodou může bý mal{ likvidia (echceme li přijí o s{í podporu, musí spořeí rva alespoň šes le) Podmík přiděleí úvěru Prví vplýv{ ze z{kou saovuje miim{lí dobu, po kerou musí sřadael ukl{da své peíze, ež obdrží úvěr. Tao doba esmí bý kraší ež dvace čři měsíců. Druhou saovují savebí spořiel aspoři alespoň 5 %, příp. 4 % cílové č{sk (je vořea vklad účasíka, s{í podporou a úrok z ich). Třeí podmíkou je splěí kriéria vj{dřeého určiým počem bodů zv. hodoícím číslem. Too číslo ud{v{, jakou měrou se klie podílel a vorbě zdrojů savebího spořeí. Ve výpoču ohoo ukazaele se mohou savebí spořiel liši. Jedou U z možosí výpoču je (Kašparovsk{, 3): OH, kde OH je hodoící číslo, U je CC suma úroků z vkladů (možo aké použí sumu zůsaků a spořícím úču k daému di) a CC je cílov{ č{ska S{í podpora S{ chce podporova bdleí, proo přispív{ účasíkům savebího spořeí k jejich aspořeým prosředkům, keré ovšem eí srikě v{z{o a fiacov{í bových pořeb, jeho vužií je libovolé. Dík éo legislaiví úpravě se savebí spořeí salo jedím z ejvýosějších fiačích produků. Poskov{í s{í podpor se řídí ěmio pravidl (Srový, ): a) S{í podpora se poskuje účasíkům smlouv o savebím spořeí ze s{ího rozpoču formou ročích z{loh. b) Poskova{ z{loha s{í podpor čií 5 % (5% pro smlouv uzavřeé do 3.. 3) z ročě aspořeé č{sk, maxim{lě však z č{sk Kč

14 3 Lier{rí přehled 4 (8 Kč pro smlouv uzavřeé do 3.. 3) - maxim{lí výše podpor je ed 3 Kč (4 5 Kč) každý rok. c) Uspoře{ č{ska, ker{ je z{kladem pro výpoče s{í podpor, se skl{d{ z vkladů účasíka za příslušý kaled{ří rok a z úroků, keré savebí spořiela připíše. Úročí se vklad i s{í podpora. d) Prosředk, keré přes{hou v jedom kaled{řím roce č{sku Kč (8 Kč), budou převede do z{kladu pro s{í podporu v dalším období spořeí. e) S{í podpora je d{le úročea jako uspoře{ č{ska. f) Poskov{í s{í podpor eí omezeo věkem Překleovací úvěr Překleovací úvěr jsou poskov{ v souladu 5, ods. 5) z{koa č. 96/993 Sb., o savebím spořeí, ve zěí pozdějších předpisů, ěm účasíkům savebího spořeí, keří ješě emají {rok a přiděleí cílové č{sk savebího spořeí, z. a uvolěí aspořeé sum a a poskuí úrokově výhodého úvěru ze savebího spořeí, a přiom urchleě pořebují prosředk pro řešeí své bové pořeb. Účasíkov a poskuí překleovacího úvěru savebího spořeí evzik{ pr{ví {rok. Savebí spořiela ho poske, jsou li splě saoveé podmík a při zajišěí jeho {vraosi Z{kladí z{sad pro poskuí úvěru Překleovací úvěr může bý posku až do výše cílové č{sk savebího spořeí. Překleovací úvěr je účelově urče k fiacov{í bových pořeb účasíka savebího spořeí. Klie a jedu smlouvu může ž{da o překleovací úvěr pouze jedou! Z{kladí podmíkou pro poskuí překleovacího úvěru je miim{lí zůsaek a úču savebího spořeí ve výši 5 % z cílové č{sk (e vžd, aké možo apř. pouze 4 %). Výše úrokové sazb je odsupňov{a v z{vislosi a přiděleém hodoícím čísle. (Doucha, ) Podmík pro poskuí: Uzavřeí smlouv o savebím spořeí. Splěí podmíek pro poskuí překleovacího úvěru. Pod{í písemé ž{dosi o poskuí překleovacího úvěru. Prok{z{í úvěruschoposi žadaele (boi). Splěí požadavku a zajišěí {vraosi překleovacího úvěru.

15 3 Lier{rí přehled 5 Doložeí účelovosi. Uzavřeí smlouv o překleovacím úvěru. Tpické vlasosi překleovacích úvěrů jsou (Srový, ): úvěr se d{ čerpa před splěím všech podmíek pro přiděleí cílové č{sk zpravidla se promíjí podmíka času (ed podmíka spořeí alespoň rok a splěí hodoícího čísla); výše úvěru může bý rova cílové č{sce, ker{ vjadřuje fiačí cíl kliea; úvěr musí bý použi účelově podobě jako úvěr ze savebího spořeí; klie plaí pouze úrok z překleovacího úvěru a ček{ a přiděleí cílové č{sk; překleovací úvěr se spl{cí přiděleou cílovou č{skou. Uk{zka překleovacího úvěru: Obr. č. : Překleovací úvěr Zdroj: Srový, 3.5. Bové pořeb Bovými pořebami účasíka, kerý je fzickou osobou se pro účel Z{koa č. 96/993 Sb., o savebím spořeí a s{í podpoře savebího spořeí rozumí: získ{í bu, výsavb ebo koupě savb pro bdleí, do čehož lze počía apř. půdí vesavb, savebí úprav ebových prosor a b, apod., získ{í savebího pozemku za účelem výsavb savb pro bdleí ebo savebího pozemku, a kerém se ach{zí savba pro bdleí,

16 3 Lier{rí přehled 6 změa, moderizace a údržba bu, savb pro bdleí ebo její č{si včeě úhrad případého podílu a úprav{ch společých č{sí, savebí úprava ebového prosoru a b, úhrada z{vazků souvisejících s výše uvedeými účel s výjimkou poku a sakcí uložeých účasíkovi za porušeí jeho poviosí při řešeí jeho bových pořeb, přípojk plu, vod, kaalizace, elekrického proudu, daě z převodu bů a domů, o{řské poplak, vpoř{d{í dědických ebo družsevích podílů. Bov{ pořeba účasíka, a kerou savebí spořiela poske ze savebího spořeí úvěr, se musí ach{ze a území České republik Savebí spořiel Savebí spořeí mohou poskova savebí spořiel, j. bak keré vko{vají svou čios a z{kladě uděleé bakoví licece. V České republice exisuje od lisopadu 8, kd abla účiosi fúze Raiffeise a Hpo, kd Hpo zaikla, pě savebích spořiele. Českomoravsk{ savebí spořiela, a.s. Savebí spořiela České spořiel, a.s. Modr{ pramida savebí spořiela, a.s. Raiffeise savebí spořiela a.s. Wüsero - savebí spořiela a.s Českomoravsk{ savebí spořiela, a.s. Českomoravsk{ savebí spořiela, a.s. (d{le je ČMSS ) bla založea 6. červece 993 a svoji obchodí čios zah{jila 8. z{ří 993. V roce 8 si připoměla pa{c le svého úspěšého působeí a českém fiačím rhu. Kd a ěj vsoupila s produkem, kerý bl a ehdejším rhu úplou ovikou. Des je prakick každý p{ý obča České republik jejím klieem. A po pa{ci leech úspěšé čiosi je ČMSS v ČR republice ejvěším poskovaelem úvěrů a bdleí. Fiačí poradci ČMSS s obchodí síí ČSOB, pobočkami České poš a s dalšími kooperačími parer voří ejvýkoější obchodí síť v České republice. Smbolem Českomoravské savebí spořiel se sala Liška, somum savebího spořeí. (hp://

17 3 Lier{rí přehled Savebí spořiela České spořiel, a.s. Savebí spořiela České spořiel, a.s. (d{le je SSČS ) je akciovou společosí s povoleím působi jako baka v oblasi savebího spořeí - podle z{koa č. 96/993 Sb., o savebím spořeí a s{í podpoře savebího spořeí v plaém zěí. Svoji čios zah{jila. červece 994 a vrosla v reomovaou společos, ker{ zaujala předí pozice a rhu. Savebí spořiela České spořiel paří do jedoho z kapi{lově ejsilějších seskupeí a uzemském rhu, Fiačí skupi České spořiel, a předsavuje ak silou, flexibilí a fiačě zdravou baku, ker{ garauje svým klieům spolehlivos, jisou a důvěrhodos. Savebí spořeí s Buřikou si může uzavří každ{ fzick{ osoba. (hp:// Modr{ pramida savebí spořiela, a.s. Modr{ pramida savebí spořiela, a.s. (d{le je MP ) je specializovaou bakou zabývající se výhradě fiacov{ím bových pořeb svých klieů. Na rh vsoupila jako čvr{ savebí spořiela 6. prosice 993 ješě pod {zvem Všeobec{ savebí spořiela, a.s., {sledě v poloviě roku 995 bla přejmeov{a a Všeobecou savebí spořielu Komerčí bak, a.s. a od roku 997 ji z{me pod {zvem Modr{ pramida. Na rhu si vdobla pevé míso. Nabízí výhodý způsob spořeí, podporovaý s{em, s opim{lím zhodoceím úspor, řešeí a fiacov{í bových pořeb, včeě bezplaého úvěrového poradesví, spořeí pro mladé do le za zvýhoděých podmíek, profesio{lí klieský servis a pobočk po celé ČR i síť obchodích mís Komerčí bak a idividu{lí fiačí poradesví, podporovaé echickým z{zemím. (hp:// Raiffeise savebí spořiela, a.s. Raiffeise savebí spořiela, a.s. (d{le je RSTS ) působí a českém rhu už od z{ří roku 993, ješě po {zvem AR savebí spořiela, a.s. Jejími zakladaeli bl Agrobaka Praha a.s. a Raiffeise Bausparkasse GmbH (Vídeň). Hisorickým mezíkem se pro spořielu sal rok 998. Tehdejší mešiový akcio{ř Raiffeise Bausparkasse GmbH avýšil svůj podíl ve savebí spořielě a 75 % všech akcií, zbývajících 5 % akcií převzala Raiffeisebak a.s. Po omo kroku změila AR savebí spořiela své obchodí jméo a Raiffeise savebí spořiela, a.s. Svým {zvem se ak plohodoě zařadila eje do fiačí skupi Raiffeise v České republice, ale i do ejvěší soukromé fiačí skupi působící a rakouském rhu. Od roku 998 se spořiela profiluje jako Specialisa a bdleí. Pružě reaguje a idividu{lí požadavk klieů a abídku produků a služeb eus{le přizpůsobuje jejich současým i budoucím pořeb{m. Neabízí je produk, ale řeší bové pořeb klieů abízí výhodé parersví a celý živo. (hp://

18 3 Lier{rí přehled Wüsero savebí spořiela, a.s. Hisorie savebího spořeí začala v roce 9 v ěmeckém měsečku Wüsero. Vzikla z zv. Spolku př{el založeým Georgem Kroppem, vůrcem pricipu savebího spořeí (moo Každé rodiě sřechu ad hlavou ). Na z{kladě expaze do moha evropských zemí a aké spojeím s jedou z ejvěších ěmeckých pojišťovacích společosí Würembergische AG se Wüsero sal výzamou mezi{rodí fiačí isiucí. Wüsero - savebí spořiela, a.s. (d{le je WSS ) zah{jila svou čios a podzim roku 993, v roce, kd bl přija z{ko o savebím spořeí. Od é dob si získala důvěru saisíců klieů, kerým savebí spořeí umožilo fiacova bdleí, vvoři fiačí rezerv a s{ří i ušeři si peíze a jié pořeb. (hp://

19 4 Maeri{l a meodika 9 4. Maeri{l a meodika 4.. Defiice a druh časových řad Časovou řadou rozumíme posloupos věcě a prosorově srovaelých pozorov{í, ker{ jsou zpravidla uspoř{d{a z hlediska času ve směru od miulosi do příomosi. Zkoumaý zak se v časové řadě zpravidla ozačuje smbolem Y a jeho kokréí hodo pak,,...,,...,, kde idex,,..., je idex ozačující příslušý ierval ebo okamžik zjišťov{í a je délka časové řad. Rozdíl hodou řad se azýv{ věk pozorov{í. (Miařík, 8) Z{kladí druh časových řad můžeme rozliši (Hidls, ): a) podle rozhodého časového hlediska a časové řad pro určiou kokréí Iervalové řada iervalového ukazaele, j. ukazaele, jehož velikos z{visí a délce iervalu, za kerý je sledov{. Pro o ukazaele je možo voři souč. Hodoové ukazaele je řeba vzahova ke sejě dlouhým iervalům, v opačém případě b šlo o srov{í zkresleé (apř. u kr{kodobých časových řad). Pro srovaelos výsledků časo přepočí{v{me všecha období a jedokový časový ierval. To se azýv{ očišťov{í časových řad od důsledků kaled{řích variací. Okamžikové řada okamžikového ukazaele, j. ukazaele, kerý se vzahuje k určiému okamžiku. Prosý souče ěkolika po sobě jdoucích hodo okamžikových ukazaelů ed{v{ re{lý smsl, a ak se pro o siuace vužív{ zv. chroologický průměr. Je li délka mezi jedolivými časovými okamžik sej{, jde o prosý chroologický průměr a vzorec bude ve varu: kde,..., ozačíme k 3... k k... k k k, [4.], k jsou hodo okamžikových ukazaelů pro k časových okamžiků, keré,,..., k. Neí li délka mezi jedolivými časovými okamžik sej{, je pořeba jedolivé dílčí průměr v{ži délkami příslušých iervalů. Tak získ{me v{žeý chroologický průměr ve varu kde d i jsou jedolivé délk iervalů. 3 k k d d... d k, [4.] d d... d k

20 4 Maeri{l a meodika b) podle periodici sledov{í Periodicia je časové rozpěí mezi rozhodými okamžik, u okamžikové řad příp. délka období u iervalové časové řad. Je li periodicia kraší ež jede rok, jde o kr{kodobé časové řad (ejčasější jsou měsíčí). Je li delší ež jede rok, mluvíme o ročích (dlouhodobých) časových řad{ch. c) podle druhu sledovaých ukazaelů Sledovaé ukazaele vořící časovou řadu můžeme rozděli a řadu prim{rích (prvoích) ukazaelů ukazaele zjišťovaé přímo a a řad sekud{rích (odvozeých) charakerisik mohou vzika jako fukce růzých prim{rích ukazaelů, růzých hodo éhož prim{rího ukazaele ebo jako fukce dvou či více prim{rích ukazaelů. Např. o mohou bý časov{ řad poměrých čísel ebo časové řad součové. d) podle způsobu vj{dřeí údajů Naur{lí ukazaele hodo ukazaele jsou vjadřov{ v aur{lích jedok{ch, mají meší vpovídací schopos. Peěží ukazaele vzhledem ke změ{m ceové hladi v delší časové řadě časo dos{v{me posloupos údajů, keré ejsou vžd úplě souměřielé, proože odr{žejí i všeobecější změ v okolím ekoomickém prosředí. Důleži{ je srovaelos údajů. 4.. Eleme{rí charakerisik časových řad K orieačímu posouzeí vlasosí časových řad se obvkle sažíme získa i mohé jié eleme{rí iformace. K omuo účelu použív{me celou skupiu dalších charakerisik, kerými jsou diferece růzého ř{du, empa a průměr{ empa růsu, průměr hodo časové řad. To údaje spolu s aplikovaou vizu{lí aalýzou grafu sudovaého procesu umožňují rchle získa dobrou výchozí předsavu o charakeru procesu, kerý časov{ řada reprezeuje. (Hidls, ) Pro časovou řadu délk lze urči rozměrých absoluích přírůsků (diferecí) d, kde,3,..., [4.3] s ulovou, kladou ebo z{porou hodoou. Proces výpoču diferecí můžeme vz{hou i a časovou řadu absoluích přírůsků a výsledkem je řada druhých diferecí d. Pro uéž časovou řadu lze urči opě bezrozměrých koeficieů růsu k, kde,3,..., [4.4]

21 4 Maeri{l a meodika Kombiací obou výše uvedeých přísupů k měřeí damik je relaiví přírůsek koeficie přírůsku d k, kde,3,..., [4.5] Charakerisik koeficieu růsu a koeficieu přírůsku bývají uv{dě v proceech. V omo případě se charakerisik k, azývají empo růsu a empo přírůsku a exisuje mezi imi aalogický vzah k. U delších časových řad s věším počem výše uvedeých charakerisik přich{zí v úvahu výpoče jejich průměrých hodo. Průměrý absoluí přírůsek je arimeickým průměrem, kerý lze modifikova do zjedodušeé podob d d, [4.6] z íž vplýv{, že hodoa průměrého absoluího přírůsku z{visí jeom a obou krajích hodo{ch řad. Je ué db{, ab celkový vývoj časové řad probíhal bez velkých výkvů, v jiém případě b bl výsledek začě zkresleý. Průměrý koeficie růsu je geomerickým průměrem jedolivých koeficieů růsu a lze jej zovu upravi do zjedodušeé podob k k. [4.7] Průměrou hodou zbývajících charakerisik, jako koeficieu a empa přírůsku a empa růsu je možo urči a b{zi průměrého koeficieu růsu. Průměrý koeficie růsu vhovuje u řad s mooóě rosoucím ebo klesajícím průběhem. (Miařík, 8) 4.3. Model časových řad Časové řad můžeme modelova pomocí dvou modelů Jedorozměrý model Jedorozměrý model je radičí, ejjedodušší kocepcí modelov{í časové řad re{lých hodo ve varu ěkeré eleme{rí fukce času. f, ), [4.8] ( kde je hodoa modelového ukazaele v čase, složk (poruch) v čase. K jedorozměrému modelu se zpravidla přisupuje řemi způsob:,,...,, je hodoa {hodé

22 4 Maeri{l a meodika pomocí klasického (form{lího) modelu Vch{zí z oho, že každ{ časov{ řada může obsahova čři složk (form) časového pohbu, a o složku redovou T, sezóí S, cklickou C a {hodou, přičemž vlasí var rozkladu může bý adiiví ebo muliplikaiví. To složk voří ssemaickou č{s průběhu časové řad a m se sažíme o alezeí {srojů, keré co ejvíce vsvělují ssemaické chov{í sledovaého procesu. Exisece složek je podmíěa věcým charakerem ukazaele a však eí u{ exisece všech čř forem. Adiiví, v ěmž T S C Y, kde T je eoreick{ (modelov{, ssemaick{, deermiisick{) složka ve varu T S C. Muliplikaiví, v ěmž T S C. Muliplikaiví var lze logarimickou rasformací převés a var adiiví, proo v praxi vsačíme s adiivím varem. Tredem se rozumí hlaví edece dlouhodobého vývoje hodo aalzovaého ukazaele v čase. Může bý rosoucí, klesající ebo kosaí (hodo ukazaele daé časové řad mohou v průběhu sledovaého období kolísa kolem určié, v podsaě eměé úrově. Časov{ řada s kosaím redem se časo chbě ozačuje časovou řadou bez redu, kerý ale popír{ vývoj procesu v čase. Sezóí složka je pravidelě se opakující odchlka od redové složk, ker{ se vskuje u časových řad údajů s periodiciou kraší ež jede rok ebo rovou pr{vě jedomu roku. K příči{m sezóího kolís{í doch{zí v důsledku změ jedolivých ročích období ebo společeských zvklosí. Cklickou složkou se rozumí kolís{í okolo redu v důsledku dlouhodobého cklického vývoje s délkou vl delší ež jede rok. Cklus ve saisice je dlouhodobé kolís{í s ez{mou periodou. Nemusí se ed jeda pouze o klasický ekoomický cklus, ale i o cklus demografický, iovačí apod. Někd ebýv{ cklick{ složka považov{a za samosaou složku časové řad, ale býv{ zahrua pod složku redovou jako její č{s, zv. sředědobý red, vjadřující sředědobou edeci vývoje, ker{ m{ časo oscilačí charaker s ez{mou, zpravidla promělivou periodou. N{hod{ složka je složka, kerou elze popsa ž{dou fukcí času, zbýv{ po vloučeí redu, sezóí a cklické složk. V ide{lím případě lze počía s ím, že jejím zdrojem jsou drobé a v jedolivosech eposižielé příči. V akovém případě je pak chov{í {hodé složk popsa pravděpodobosě. pomocí Boxov Jekisov meodologie Za z{kladí prvek kosrukce modelu časové řad se považuje {hod{ složka, ker{ může bý vořea korelovaými {hodými veličiami. Sesaveí espočív{ v kosrukci ssémové složk, kde je předpoklad vz{jemé ekorelovaosi jedolivých pozorov{í, ýbrž a korelačí aalýzu více či méě z{vislých pozorov{í, uspoř{daých do varu časové řad. Z{kladími kaegoriemi modelu jsou model klouzavých součů (zv. MA model), auoregresí model (AR model) a jejich kombiací zv. smíšeé model

23 4 Maeri{l a meodika 3 (ARMA). K použií ohoo posupu je řeba časov{ řada s alespoň čřice až pades{ pozorov{ími. pomocí spekr{lí aalýz Tao meoda považuje časovou řadu za směs siusovek a kosiusovek o růzých ampliud{ch a frekvecích. To umožňuje provés explicií popis periodického chov{í časové řad a alezeí výzamých složek periodici. Hlavím fakorem ed eí časov{ promě{, ale pr{vě fakor frekvečí Vícerozměrý model Vícerozměrý model je založe a předpokladu, že vývoj aalzovaého ukazaele eí ovlivňov{ pouze časovým fakorem, ale i řadou jiých ukazaelů. To ukazaele se azývají příčié ebo fakorové. Model, vjadřující uo skuečos odpovíd{ z{pisu f, x, x,...,, ), [4.9] ( x p kde x,...,, x x p jsou ukazaele ovlivňující aalzovaý ukazael Popis redové složk Popis edece vývoje aalzovaé časové řad je jede z edůležiějších úkolů aalýz časových řad. Tradičím způsobem popisu redu je její vrov{í maemaickou fukcí. Tak získ{me souhrou iformaci o charakeru hlaví edece vývoje aalzovaého ukazaele v čase a lze modelova i další vývoj redu v budoucu, jesliže se ovšem ezměí jeho charaker. Nejpoužívaější redové fukce jsou lie{rí red, parabolický red, expoeci{lí red, modifikovaý (posuuý) expoeci{lí red, logisický red a Gomperzova křivka. V praxi jsou vužív{ v oblasi aalýz a progóz časových řad. Pro odhad paramerů redových fukcí je ejpoužívaější meoda ejmeších čverců, ker{ je použiel{ v případě, že zvole{ redov{ fukce je lie{rí v paramerech. Přímo ouo meodou lze získa odhad lie{rí a kvadraické redové fukce Tp redů Lie{rí red je ejčasěji používaým pem, proože jej můžeme použí vžd, chcemeli orieačě urči z{kladí směr vývoje aalzovaé časové řad a v určiém omezeém časovém iervalu může slouži jako vhod{ aproximace jiých redových fukcí. Lie{rí red vj{dříme ve varu T, [4.] kde a jsou ez{mé paramer a,,..., je časov{ promě{. K odhadu paramerů, (ozačíme je,b b ) použijeme meodu ejmeších čverců, ker{ d{v{ ejlepší evchýleé odhad a zame{ o vřeši dvě orm{lí rovice

24 4 Maeri{l a meodika 4., b b b b [4.] Jejich řešeím jsou odhad paramerů., b b b [4.] Parabolický red m{ var, T [4.3] kde,, jsou ez{mé paramer a,...,, je časov{ promě{. K odhadu paramerů použijeme opě meodu ejmeších čverců a budeme řeši ři orm{lí rovice.,, 4 ' 3 ' ' ' 3 ' ' ' ' ' ' b b b b b b b b b [4.4] Pokud suma časových hodo je rova ule, vpočí{me paramer redové fukce. ) (,, ) ( ' 4 ' ' ' ' ' ' 4 ' ' ' 4 ' b b b [4.5]

25 4 Maeri{l a meodika 5 Expoeci{lí red m{ var T, [4.6] kde, jsou ez{mé paramer a,,..., je časov{ promě{. Proože fukce eí z hlediska paramerů lie{rí, emůžeme k odhadu použí přímo meodu ejmeších čverců. K poč{ečímu odhadu paramerů použijeme meodu liearizující rasformace a logarimickou rasformací dosaeme fukci logt log log. [4.7] Ní lze použí meodu ejmeších čverců a dosaeme dvě orm{lí rovice log log log b log b log b log b,. [4.8] Pokud je suma časových hodo rova ule, vpočí{me paramer rovice log b log b log, ' log. ' [4.9] Klouzavé průměr Pro vrov{í časové řad je možé použí i jiý přísup, ež je doposud uv{dě a o použiím zv. klouzavých průměrů. Posaa vrov{v{í pomocí klouzavých průměrů spočív{ v om, že posloupos empirických pozorov{í ahradíme řadou průměrů vpočíaých z ěcho pozorov{í. Každý z ěcho průměrů ed reprezeuje určiou skupiu pozorov{í. N{zev klouzavý průměr vzikl z oho, že při posupém výpoču průměrů posupujeme (kloužeme) vžd o jedo pozorov{í kupředu, přičemž z{roveň ejsarší (j. prví) pozorov{í z é skupi, z íž je průměr počí{, vpoušíme. (Hidls, s. 94) Při omo vrov{v{í je důležié saoveí poču vrov{í. Klouzav{ č{s (poče pozorov{í), z ichž jsou jedolivé klouzavé průměr počí{ se začí smbolem m p pro m, kde je celkový poče pozorov{í aalzovaé řad. Volba délk je obíž{, a ak se v praxi věšiou volí klouzavé č{si meší délk, p, 3, 4, j. m 5, 7, 9. Jedolivé klouzavé č{si je vhodé reprezeova jejich sředími bod, z., že je li m liché číslo, ak p (m ) / je číslo sudé, sředím bodem je ( p ) - í bod, proože před ím a za ím leží p časových bodů. Způsobů kosruov{í průměrů uviř klouzavé č{si je více, podle oho můžeme klouzavé průměr rozděli a prosé, v{žeé a cerovaé. Prosé klouzavé průměr a klouzavých č{sech o rozsahu m p, p,, <, je defiov{ lie{rí red. Časovou řadu rozdělíme a jedolivé klouzavé č{si

26 4 Maeri{l a meodika 6 a pro každou z ich zavedeme ovou časovou proměou. Použijeme li v celé časové řadě proměou,...,, můžeme sředí bod jedolivých klouzavých č{sí ideifikova ve formě p, p,..., p. Novou časovou proměou defiujeme jako posloupos i ( p j), j,,..., p. [4.] Lie{rí red použiý k vrov{í jedolivých klouzavých č{sí, zapíšeme jako T, i i, p, p,..., p. [4.] Pricipem vrov{í je ahradi příslušou klouzavou č{s jedím číslem průměrem, dík omu sačí při řešeí zjisi pouze paramer, jež předsavuje odhad redové fukce příslušející sředímu bodu příslušé klouzavé č{si. Řešeím prosého klouzavého průměru je Geomerický průměr b p p p... p b, i. [4.] m m i p Geomerický průměr se použív{ am, kde celkov{ změa je d{a jako souči dílčích změ. Pro prosou formu jej lze vj{dři ve varu (Miařík, 6): x, pro x. [4.3] g x i i 4.5. Popis úrokových sazeb a spořeí Nomi{lí úrokov{ míra Nomi{lí úrokové mír lze rozděli a hrubé omi{lí úrokové mír a čisé omi{lí úrokové mír. Rozdíl mezi imi předsavuje přísluš{ sazba daě. Poom plaí vzah (P{ček, ): kde i r r r ), [4.4] c h ( dp r c je čis{ omi{lí úrokov{ míra, r h je hrub{ omi{lí úrokov{ míra, r dp je sazba daě z příjmů.

27 4 Maeri{l a meodika Re{l{ úrokov{ míra Re{l{ úrokov{ míra je omi{lí úrokov{ míra očišě{ o míru iflace. Iflace je defiov{a jako růs ceové hladi, z., že charakerizuje míru zehodoceí mě ve vmezeém časovém období ( měsíců). Vpočí{ se podle vzorce (P{ček, ): kde r r je re{l{ úrokov{ míra, r je omi{lí úrokov{ míra, r i je míra iflace Spořeí r r r r r i i, [4.5] Spořeí eboli odložeí č{si volých peěžích prosředků a pozdější dobu, může slouži k pořízeí zboží za všší ceu ebo zajišěí dom{cosi proi ečekaé ud{losi. Obec{ rovice pro výpoče spořeí je kombiací kr{kodobého a dlouhodobého spořeí. Pro předlhůí spořeí (a zač{ku období) m{ rovice var (P{ček, ): K c K m m ( r) ( r), [4.6] m r kde K c je cílov{ č{ska, K je výše úložk, m je poče úložek za jedo úrokovací období, r je úrokov{ sazba, je poče úrokových období.

28 5 Výsledk a diskuse 8 5. Výsledk a diskuse V éo č{si bakal{řské pr{ce aplikuji eoreické výpoč a posup popsaé v kapiole 4 a daa získa{ z iereových sr{ek Asociace českých savebích spořiele, Českého saisického úřadu, ze sr{ek vbraých produků a z výročích zpr{v jedolivých savebích spořiele. 5.. Zhodoceí volých prosředků Pro srov{í zhodoceí volých prosředků jsou vbr{ jed z ejvýhodějších druhů spořeí. Je o úče pravidelého spořeí od GE Moe, běžý úče Posžiro Klasik, savebí spořeí od Českomoravské savebí spořiel a akoec porovaé s peězi, keré ejsou ijak ivesov{, a spoříme je doma Výpoče iflace Do výpočů je zahrua iflace, ker{ je odečea od úrokové sazb a pro zjedodušeí výpočů je použia průměr{ iflace za posledích le. Tab. č.: Vývoj iflace v leech Zdroj: ČSÚ ,7, 3,9 4,7,8,,8,9,5,8 6,3 x g,7, 3,9 4,7,8,,8,9,5,8 6,3 7393,55, Zhodoceí vbraých produků GE Moe Úče pravidelého spořeí Úče pravidelého spořeí od GE Moe (viz ab. č.3) je jede z ejlépe úročeých spořicích účů vbraý podle serveru mesec.cz. Jeho výhodou je relaivě vsoký úrok, ze z{koa pojišěí vkladu, ejsou zde uvede ž{dé poplak a eí saove miim{lí vklad, ovšem podmíkou založeí ohoo úču je exisece běžého úču u GE Moe a se vkladem lze dispoova pouze 7 kaled{řích dí od výročího de založeí Úču pravidelého spořeí. Za předčasý výběr vkladu se plaí poplaek ve výši % ze zůsaku úču. Tab. č.3: Vývoj zhodoceí volých prosředků a úču pravidelého spořeí od GE Moe Doba spořeí Měsíčí vklad Úrokov{ sazba 5 le 3 Kč 3,6% p.a

29 5 Výsledk a diskuse 9 Sr{žkov{ daň 5% Čisý omi{lí úrok Výos po zdaěí Vložeo celkem Naspoře{ č{ska Re{l{ úrokov{ míra Re{lý výos za 5 le Celkem za 5 le 3,6% p.a 4 53 Kč 8 Kč Kč,65% p.a. 835 Kč Kč Pokud ebudeme br{ v úvahu iflaci eo druh spořeí přiese výos 4 53 Kč. V deší době je iflace všud příomý jev, kerý elze zaedb{va, a ak pokud ji zohledíme, za 5 le bude celkov{ výše aspořeé č{sk Kč a re{lý výos 835Kč. Savebí spořeí od ČMSS Českomoravsk{ savebí spořiela zaujím{ a českém rhu prví míso, proo je vbr{a jako z{supce savebích spořiele (viz ab. č.4). V případě osaích spořiele budou výos velmi podobé. Výos ze savebího spořeí jsou s{le ješě osvoboze od daě z příjmů a vklad jsou ze z{koa pojišě, což čií savebí spořeí ejvýosějším a erizikovým ivesov{í peěz. Naopak evýhodou může bý, že pro získ{í s{í podpor, se musí spoři alespoň 6 le. Tab. č.4: Vývoj zhodoceí volých prosředků Českomoravskou savebí spořielou Doba spořeí Měsíčí vklad Úrokov{ sazba Připsaé úrok S{í podpora Poplak Vložeo celkem Naspoře{ č{ska 6 le 4 Kč % p.a 66 Kč 8 Kč 4 3 Kč 75 Kč 83 Kč

30 5 Výsledk a diskuse 3 Výos Re{l{ úrokov{ míra Re{lý výos za 6 le Celkem za 6 le 5 63 Kč -,4% p.a Kč Kč Za celou dobu spořeí bez vlivu iflace bude výos 5 63 Kč, s vlivem iflace bude re{lý výos 8 48 Kč a celkem ak za 6 le budee mí aspořeo Kč. Ovšem posledí s{í podpora bude ale připsa{ až v dubu sedmého roku, ker{ je zde už započí{a. Pošoví spořiela Posžiro Klasik Běžý úče Posžiro Klasik od Pošoví spořiel je opě jede z ejlépe úročeých účů, vbraý podle serveru fiace.cz, pro porov{í zhodoceí (viz ab. č.5). Oproi předešlým varia{m můžee aspořeé prosředk kdkoliv vbra, ale jako způsob spořeí eí ao možos moc vhod{, proože dík růzým poplakům (hlavě poplak za vedeí úču) a ízké úrokové sazbě, poplak převšují připsaé úrok, což m{ za {sledek výos v z{porých hodo{ch. Tab. č.5: Vývoj zhodoceí volých prosředků a úču Posžiro Klasik Doba spořeí Měsíčí vklad Úrokov{ sazba Čisý omi{lí úrok Výos po zdaěí Poplak Vložeo celkem Naspoře{ č{ska Re{l{ úrokov{ míra Re{lý výos za 6 le Celkem za 6 le 6 le 5 Kč,3% p.a,55% p.a 4 Kč 78 Kč 8 Kč Kč -,8% p.a. - 7 Kč Kč I bez ohledu a iflaci je výos dík poplakům z{porý. Je ed 36 Kč. S vlivem iflace přijdeme o 7 Kč. Po 6 leech bude a úču Kč.

31 poče (ks) 5 Výsledk a diskuse 3 Dom{cí spořeí Za úplě evhodý způsob spořeí lze považova eukl{d{í peěz do ž{dé fiačí isiuce a sř{da je pouze doma. Vlivem iflace (růs ceové hladi, sížeí kupí síl peěz) jsou o prosředk zehodocov{ a jak vplýv{ z abulk č. 6 za šes le o může bý o éměř 3 isíc Kč. Tab. č.6: Vývoj zhodoceí volých prosředků při spořeí doma Doba spořeí Měsíčí vklad 6 le 5 Kč Iflace,43% Vložeo celkem Naspoře{ č{ska Výos za 6 le 8 Kč Kč - 87 Kč 5.. Vývoj savebího spořeí V éo č{si je zhodoce vývoj savebího spořeí od roku 998 do roku 8. Hlavě jde o vývoj spořeí jako celku, především vývoj poču plaých smluv, ově uzavřeých smluv a vývoj úvěrů. D{le je zhodoce vývoj plaých smluv a vkladů klieů u jedolivých savebích spořiele Plaé smlouv Plaé smlouv jsou ově uzavřeé smlouv za daý rok a všech osaí smlouv uzavřeé do éo dob. Vývoj v leech je z{zorě a {sledujícím obr{zku. Poč plaých smluv plaé smlouv redov{ parabola Obr. č. : Vývoj poču plaých smluv v leech (vlasí pr{ce)

32 poče (ks) 5 Výsledk a diskuse 3 Jak je paré z obr{zku č., do roku 3 měl vývoj plaých smluv rosoucí charaker, což blo hlavě způsobeo vsokou s{í podporou a blížící se ovelou, ker{ měla podporu razaě síži, a ak bl rok 3 rekordí v poču uzavřeých smluv. Od.. 4 kd vešla v plaos ovela z{koa, poče uzavřeých smluv posupě kles{. K vrov{í pozorovaých hodo je vužio parabolického redu a rozložeí grafu a č{s do roku 3 (před ovelou) a po roce 4, hodo jsou prolože parabolou. Tvar redové parabol pro prví č{s je T ,7 9987,4 a hodoa spolehlivosi R je rova,9943, druh{ č{s m{ var T 5336, , ,79 a hodou spolehlivosi R je,99. K orieačímu posouzeí vlasosí časových řad použijeme eleme{rí charakerisik vývoje. Jako prví lze vuží charakerisiku absoluího přírůsku, kde je možé srova vývoj plaých smluv savebího spořeí s předchozím rokem (viz obr. č. 3). Absoluí přírůsek plaých smluv absoluí přírůsek plaých smluv Obr. č. 3: Vývoj absoluích přírůsků plaých smluv (vlasí pr{ce) V roce 4 blo o více ež 4 isíc plaých smluv o savebím spořeí uzavřeo méě ež omu blo v předešlém roce. Ovšem v dalších leech se přírůsek poču plaých smluv posupě zvšuje. V prví č{si, j. do roku 3, je průměrý absoluí přírůsek uzavřeých smluv. V druhé č{si se průměrý absoluí přírůsek dos{v{ do z{porých čísel a jeho průměr{ výše je smluv, kde je opě zřejmý vliv ovel z{koa o savebím spořeí. I kdž celkový poče plaých smluv s{le kles{, jejich přírůsk se posupě zvšují a a koci roku 8 blo je o 6 85 plaých smluv méě ež v roce 7. Sav plaých smluv k bl Průměrý koeficie růsu pro prví č{s je rove,6, průměré empo růsu je pak,6% a empo přírůsku %. V druhé č{si, j. od roku 4 je průměrý koeficie růsu,963, z čehož průměré empo růsu 96,3%.

33 poče (ks) poče (ks) 5 Výsledk a diskuse Nově uzavřeé smlouv Do ově uzavřeých smluv se započí{vají smlouv, keré jedolivé spořiel uzavřou v průběhu jedoho roku. Odr{ží schopos spořiele zaujmou svojí abídkou co ejvěší poče klieů a uzavří s imi obchod. Vývoj je z{zorě a obr{zku č Nově uzavřeé smlouv ové smlouv redov{ přímka Obr. č. 4: Vývoj poču ově uzavřeých smluv (vlasí pr{ce) I podle vývoje poču ově uzavřeých smluv je par{ změa v legislaivě savebího spořeí a udíž výrazý pokles z{jmu o eo produk. I po roce 4 mají ově uzavřeé smlouv rosoucí edeci, i kdž už e v akové míře, jako omu blo do roku 3, ež bla schv{lea ovela z{koa. K vrov{í hodo je použi lie{rí red a zovu rozděleí grafu a dvě č{si. Č{s grafu před ovelou m{ redovou přímku ve varu T 37585, , 457, jejíž hodoa spolehlivosi R je,879. Tredov{ přímka pro č{s od roku 4 je ve varu T 599, 93, 3 a R je,9894. Obr{zek č. 5 z{zorňuje vývoj absoluího přírůsku ově uzavřeých smluv. Absoluí přírůsek ových smluv absoluí přírůsek ově uzavřeých smluv Obr. č. 5: Vývoj absoluích přírůsků ově uzavřeých smluv (vlasí pr{ce)

34 poče (ks) 5 Výsledk a diskuse 34 Z obr. č. 5 vplýv{, že ovela z{koa se velmi projevila v poču ově uzavřeých smluv, kerých blo v roce 4 éměř o,8 miliou uzavřeo méě. Pl{ovaé sížeí saí podpor mělo za {sledek, že kliei uzavřeli o ových smluv více, ež omu blo v roce. Blížící se ovela měla za {sledek, že každý (kdo uvažoval o savebím spořeí) chěl sihou uzavří smlouvu ješě podle sarých podmíek, ed se s{í podporou ve výši až 4 5 Kč a dobou spořeí pěi le, což se projevilo a uzavír{í smluv v dalších leech. Od roku 5 ejsou přírůsk ak výrazé, ak jako omu blo v období před ovelou. Průměrý absoluí přírůsek v období je 9 8 uzavřeých smluv, průměrý koeficie růsu je,68 a průměré empo růsu pak 6,8%. V období 4 8, kde rekordí rok 4 způsobil, že průměrý absoluí přírůsek je z{porý a jeho výše je uzavřeých smluv. Průměrý koeficie růsu je,84, což předsavuje průměré empo růsu 8,4% Úvěr V éo č{si jsou úvěr rozděle do dvou skupi, a o úvěr ze savebího spořeí a zv. překleovací úvěr. Vývoj úvěrů je zkoum{ z hlediska poču (obr. č. 6 a 7) a objemu (obr. č. a ) přiděleých úvěrů v jedolivých leech. Vývoj poču přiděleých úvěrů Poče přiděleých úvěrů úvěr ze savebího spořeí překleovací úvěr Obr. č. 6: Poče přiděleých úvěrů (hp://

35 poče (ks) 5 Výsledk a diskuse 35 % Podíl a rhu podle poču 8% 6% 4% % % úvěr ze savebího spořeí překleovací úvěr Obr. č. 7: Podíl úvěrů a rhu dle poču (hp:// Jak z obr{zku č. 6 vplýv{, reforma savebího spořeí eměla ž{dý vliv a vývoj přiděleých úvěrů. Úvěr ze savebího spořeí se a celkovém poču přiděleých úvěrů podílejí okolo 6 7% (vjma roku 998 kd omu blo aopak). Poče úvěrů ze savebího spořeí se posupě zvšoval až do roku 6, od roku 7 m{ sesupý charaker, i kdž e ak výrazý a o úvěr se pohbují okolo 58 přiděleých úvěrů za rok. Vývoj poču přiděleých překleovacích úvěrů je rosoucí a posupě se přibližuje přiděleým úvěrům ze savebího spořeí. V roce 8 spořiel přidělil svým klieům 4 36 překleovacích úvěrů a úvěrů ze savebího spořeí. Absoluí přírůsk podle poču přiděleých úvěrů (obr. č. 8) a objemu přiděleých úvěrů (obr. č. ) jsou z{zorě íže. Absoluí přírůsk absoluí přírůsek úvěru ze SS absoluí přírůsek překleovacího úvěru Obr. č. 8: Vývoj absoluích přírůsků přiděleých úvěrů podle poču (vlasí pr{ce) I z {sledujícího obr. č. 8 je zřejmé, že přírůsk přiděleých úvěrů ze savebího spořeí mají klesající edeci a přírůsk překleovacích úvěrů se posupě zvšují. Pouze v leech 4 a 8 bl zazame{m mírý pokles, přibližě o přiděleých úvěrů.

36 objem (mld. Kč) 5 Výsledk a diskuse 36 Průměrý absoluí přírůsek čií úvěrů ze savebího spořeí a překleovacích úvěrů. Na klesajícím redu přiděleých úvěrů m{ vliv s{le zvšující se abídka hpoečích úvěrů s ižší úrokovou sazbou a možým všším přiděleým úvěrem, ež abízejí savebí spořiel. Další eleme{rí charakerisika je koeficie růsu, kerý ud{v{ podíl daého roku s rokem předch{zejícím (viz obr. č. 9 a 3). 3 Koeficie růsu,5,5, koeficie růsu úvěru ze SS koeficie růsu překleovacího úvěru Obr. č. 9: Vývoj koeficieu růsu přiděleých úvěrů podle poču (vlasí pr{ce) U vývoje poču překleovacích úvěrů se koeficie růsu ijak moc evvíjí a m{ až a malé výchlk kosaí průběh. U přiděleých úvěrů ze savebího spořeí koeficie kles{ a v leech 999 bl eo pokles ejvýrazější. Průměrý koeficie růsu je pro úvěr ze savebího spořeí,33, j. průměré empo růsu 3,3%. Pro překleovací úvěr je ve výši,3 a průměré empo růsu 3,%. Vývoj objemu přiděleých úvěrů 5, Objem přiděleých úvěrů, 5,, 5,, úvěr ze savebího spořeí překleovací úvěr Obr. č. : Objem přiděleých úvěrů (hp://

37 objem (mld. Kč) 5 Výsledk a diskuse 37 Klie ž{d{ o přiděleí překleovacího úvěru, pokud esplí podmík pro přiděleí ř{dého úvěru (spoři ejméě dva rok, vloži a úče dosaečý proceí podíl cílové č{sk ebo dos{hou pořebé výše hodoícího čísla). Proo podle objemu přiděleých úvěrů mají prvesví překleovací úvěr. Překleovací úvěr slouží především k rchlému získ{í fiačích prosředků pro fiacov{í vlasího bdleí, kd klie může získa úvěr až do výše cílové č{sk. Klie ad{le spoří smluveé č{sk a savebí spořeí a spl{cí pouze úrok z překleovacího úvěru, ež dos{he a přiděleí úvěru ze savebího spořeí. Ř{dý úvěr ze savebího spořeí lze získa ve výši rozdílu cílové č{sk a aspořeých prosředků. To m{ za {sledek, že podle objemu přiděleých úvěrů, mají překleovací úvěr adpolovičí podíl. V leech 7, 8 zaujímají až 8% rhu a bl přiděle překleovací úvěr ve výši 4 a 84,5 mld. Kč. % Podíl a rhu podle objemu 8% 6% 4% % % úvěr ze savebího spořeí překleovací úvěr Obr. č. : Podíl úvěrů a rhu dle objemu (hp:// 5 Absoluí přírůsk absoluí přírůsek úvěrů ze SS absoluí přírůsek překleovacího úvěru Obr. č. : Vývoj absoluích přírůsků přiděleých úvěrů podle objemu (vlasí pr{ce) Absoluí přírůsk podle objemu přiděleých úvěrů ukazují, že úvěr ze savebího spořeí mají kosaí přírůsk během celého sledovaého období. Překleovací úvěr mají rosoucí charaker při vužií ohoo úvěru lze získa všší přiděleou č{sku a eí

38 poče (ks) 5 Výsledk a diskuse 38 řeba splěí podmíek pro přiděleí ř{dého úvěru. Průměré absoluí přírůsk jsou 4 mld. Kč pro úvěr ze savebího spořeí a 6,97 mld. Kč pro překleovací úvěr. 3,5 Koeficie růsu 3,5,5, koeficie růsu úvěrů ze SS koeficie růsu překleovacího úvěru Obr. č. 3: Vývoj koeficieu růsu přiděleých úvěrů podle objemu (vlasí pr{ce) Vývoj koeficieu růsu objemu přiděleých úvěrů je podobý, jako je omu u poču přiděleých úvěrů. Průměrý koeficie růsu je,34 pro úvěr ze savebího spořeí, j. průměré empo růsu 3,4%. U překleovacích úvěrů je,86 a průměré empo růsu 8,6% Vývoj u jedolivých spořiele Každ{ ze savebích spořiele se saží svojí abídkou zaujmou co ejvíce poeci{lích klieů a přimě je ak k uzavřeí savebího spořeí pr{vě u ich. Údaje bl čerp{ z výročích zpr{v spořiele. Obr{zek č. 4 ukazuje, vývoj u jedolivých spořiele podle poču plaých smluv a a obr{zku č. 5 je z{zorě jejich podíl a rhu. 3 Poč plaých smluv ČMSS SSČS MP RSTS WSS HYPO Obr. č. 4: Vývoj plaých smluv u jedolivých spořiele (vlasí pr{ce)

39 objem (mld. Kč) 5 Výsledk a diskuse 39 % Podíl a rhu plaých smluv 8% 6% 4% % % ČMMS SSČS MP RSTS WSS HYPO Obr. č. 5: Vývoj podílu plaých smluv jedolivých spořiele a rhu (vlasí pr{ce) Obr{zk č. 4 a 5 ukazují vývoj poču plaých smluv u jedolivých spořiele v leech Údaje za rok 8 zaím ebl spořielami zveřejě. Prvesví a rhu si po celou dobu drží Českomoravsk{ savebí spořiela a zaujím{ přibližě 4% rhu. Rozložeí a rhu je ejlépe vsižeo v leech 4, 6 a 7. To je d{o ím, že v osaích leech chbí údaje od ěkerých spořiele (v leech 998, 999 se mi epodařil získa údaje od SSČS, WSS a HYPO, v roce 5 chbí údaje o HYPO a v roce 6 je o WSS). Druhou spořielou a rhu je Savebí spořiela České spořiel, ker{ zaujím{ okolo % rhu. D{le {sleduje Modr{ pramida, Raiffeise savebí spořiela, Wüsero a jako posledí Hpo savebí spořiela, ker{ se ale od lisopadu 8 sala souč{sí Raiffeise savebí spořiel, kd bla dokočea fúze ěcho spořiele. Na vývoji plaých smluv je opě par{ změa v legislaivě, kd spořiel do roku 3 měl v poču smluv rosoucí charaker a od ohoo roku zazameal pokles. Nejvíce plaých smluv měla ČMSS v roce 3 a o ve výši uzavřeých smluv. Vklad klieů jsou z{zorě a obr{zku č. 6 a jejich podíl a rhu a obr{zku č Vklad klieů ČMSS SSČS MP RSTS WSS HYPO Obr. č. 6: Vývoj vkladů klieů jedolivých spořiele (vlasí pr{ce)

40 5 Výsledk a diskuse 4 Vývoj vkladů klieů podle jedolivých spořiele m{ rosoucí red u každé z ich. Pořadí a rhu je sejé jako je omu u plaých smluv. Výše přírůsků se odvíjí od pořadí a rhu a ČMSS ak zazameala ejvěší přírůsk. I u vkladů klieů je pro edosaek údajů výsledek zkresle v leech 998, 999 chbí údaje o WSS, a d{le ebl k dispozici daa od Hpo v leech 6 a 7. Od roku 998, kd celkov{ výše vkladů klieů bla 8,73 mld. Kč, se objem vkladů za poledích dese le zpěi{sobil a celkov{ výše v roce 8 se všplhala až a 4,6 mld. Kč. % Podíl a rhu vkladů klieů 8% 6% 4% % % ČMMS SSČS MP RSTS WSS HYPO Obr. č. 7: Vývoj podílu vkladů klieů u jedolivých spořiele a rhu (vlasí pr{ce)

41 6 Z{věr 4 6. Z{věr Cílem éo bakal{řské pr{ce bla aalýza savebího spořeí jako meod zhodoceí volých prosředků a vývoje savebího spořeí během posledích jede{ci le. Savebí spořeí jako meoda zhodoceí prosředků je jedou z ejvýosějších způsobů jak zhodoi své přebečé peěží zdroje, což dokazuje i provede{ aalýza. Pokud ebudeme br{ v úvahu iflaci a ukl{da č{sk v akové výši, abchom dos{hli a s{í podporu v plé výši, j. uloži alespoň Kč za rok, výos ze savebího spořeí v uvedeém příkladu při vkl{d{í 4 Kč měsíčě je 5 63 Kč. Při ukl{d{í peěz a spořicí úče od GE Moe za 5 le bude výos 4 53 Kč, a běžém úču je výos 4 Kč, ale poplak převšují eo výos o 36 Kč. Vezmeme li ovšem v úvahu průměrou iflaci za posledích jede{ci le, jejíž hodoa bla vpočí{a ve výši,43%, síží se hodoa vložeých peěz přibližě o Kč. Na savebím spořeí bude i s připsaou posledí s{í podporou v dubu sedmého roku Kč, z vložeých 75 Kč je pak čisý výos 8 48 Kč. Na spořicím úču z vložeých 8 Kč bude za 5 le Kč, čisý výos je ed 834 Kč. Ukl{d{ím peěz a běžém úču z vložeých 8 Kč zbude pouze Kč, což je o 7 Kč méě ež jsme am vložili. Nakoec jsou o form spořeí porov{ s ukl{d{ím peěz doma. Naspř{d{me li 8 Kč, iflace za 6 le zehodoí o prosředk o 87 Kč. Lze ed říci, že savebí spořeí je ejvýhodější forma spořeí, ale je idividu{lí, a jak dlouho se chceme vzd{ spořeb uložeých prosředků. Pro přips{í s{í podpor je ué spoři celých šes le. Na vývoji savebího spořeí během posledích jede{ci le se z{sadě projevila ovela Z{koa č. 96/993 Sb., o savebím spořeí a s{í podpoře savebího spořeí, ker{ abla plaos. leda 4. Nejvíce se ao legislaiví změa projevila u ově uzavřeých smluv a {sledě pak i u plaých smluv. Do koce roku 3 blo uzavřeo ových smluv o savebím spořeí, což je o smluv více ež omu blo v předešlém roce. V roce 4 blo uzavřeo pouze ových smluv. V roce 3 blo ješě uzavřeých plaých smluv a za pě le se eo poče o více ež milio plaých smluv sížil, ed a Co se ýk{ přiděleých úvěrů ze savebího spořeí a překleovacích úvěrů eměla ao ovela ž{dý vliv a jejich vývoji. Podle poču přiděleých úvěrů zaujímají úvěr ze savebího spořeí okolo 6% rhu. Ovšem dle objemu je omu aopak a v leech 7, 8 překleovací úvěr předsavoval až 8% rhu. Dík sadějším podmík{m přiděleí překleovacího úvěru se eo produk sal pro klie velmi výhodý a je s{le více vužív{ i pro možos přiděleí všší č{sk a o až do výše cílové č{sk. Objem přiděleých překleovacích úvěrů se za jede{c le zvýšil éměř o 7 mld. Kč. Objem úvěrů ze savebího spořeí se zvýšil pouze o 4 mld. Kč. Vývoj savebího spořeí u jedolivých spořiele bl sledov{ z pohledu plaých smluv a vkladů klieů. Prvesví a rhu m{ po celou dobu sledov{í Českomoravsk{ savebí spořiela a jak z předchozích grafů vplýv{ m{ a rhu 4% podíl. Druhé míso