Evakuace osob v objektech zdravotnických zařízení

Transkript

1 Evakuace osob v objekech zdravoických zařízeí Ig. Libor Folwarczy, Ph.D., Ig. Jiří Pokorý, Ph.D. Hasičský záchraý sbor Moravskoslezského kraje, Výškovická 40, Osrava-Zábřeh libor.folwarczy@hzsmsk.cz, jiri.pokory@hzsmsk.cz Homepage: Klíčová slova Evakuace, emocice, požár, úik ebezpečých láek, ochraá fukce budov Absrak Evakuace osob v objekech zdravoických zařízeí je esporě ejzávažějším problémem v případě vziku mimořádé událosi. V příspěvku je v obecé poloze prezeováo rozděleí evakuace osob z růzých hledisek, jsou popsáy všeobecé zásady saoveí doby evakuace osob a rozvedea specifika procesu evakuace v objekech zdravoických zařízeí. Pozoros je dále zaměřea a siuace ierího ebo exerího ohrožeí, keré mohou bý poděem k evakuaci. Závěrem jsou v příspěvku rozvedea opařeí, kerá mohou usadi průběh evakuačího procesu v ěcho objekech a ím aké zvýši míru bezpečosi osob, keré se zde achází. Úvod Na území České republiky dochází v objekech zdravoických zařízeí ročě ke vziku přibližě 40 až 65 požárů, při kerých je zraěo 5 až osob. Přesože uvedeý poče požárů epředsavuje saisicky zcela zásadí hodou, eí možé vzhledem k charakeru osob, keré se zde achází, ebezpečí podceňova. Jedou z možosí jak předejí zraěím ebo úmrím je evakuace osob v případě vziku mimořádé událosi do prosor zajišťujících jejich bezpečí. Evakuace osob je zpravidla chápáa jako krákodobé opušěí poeciálě ohrožeého prosoru průvodími účiky požáru (apř. úbykem kyslíku, zplodiami hořeí, eplem) bez pomoci záchraých složek. Klasickým a hasičům ejzámějším příkladem evakuace osob, je opušěí objeku, v ěmž byl vyhláše požárí poplach, a o podle předem zpracovaého evakuačího pláu po saoveých úikových cesách. Z hlediska časového se jedá o opušěí prosoru za dobu řádově desíek sekud, maximálě miu. Tao předsava, jak bude rozvedeo v ásledujících odsavcích, evysihuje evakuaci osob v její plé šíři (časové i obsahové) []. Evakuace osob v objekech zdravoických zařízeí je poměrě specifickou záležiosí, kerá je způsobeá charakerem osob, keré se v ěcho objekech vyskyují (osoby s omezeou schoposí pohybu a eschopé samosaého pohybu) a péči, kerá jim je poskyováa (akuí ebo dlouhodobá lékařská péče). Příčiou evakuace osob může bý ierí ebo exerí podě. Evakuaci osob můžeme pro přehledos rozděli a akiví (opušěí objeku) ebo pasiví (evakuace osob do jiého bezpečého prosoru ebo serváí a mísě). Evakuace osob v příspěvku bude zaměřea a siuace požáru uviř zdravoického zařízeí (ierí podě) a evakuaci osob v případě úiku ebezpečé láky vě objeku (exerí

2 podě). Přesože uvedeé variay epředsavují komplexí rozsah možých varia, lze je považova za ejpravděpodobější. Současě je zřejmé, že širší rozsah již přesahuje možosi ohoo příspěvku. Evakuace osob a její děleí z růzých hledisek Evakuaci osob je vhodé člei z hlediska rozsahu opařeí a doby rváí []. Z hlediska rozsahu opařeí lze evakuaci osob rozděli a: evakuaci objekovou, kerá zahruje evakuaci osob jedé ebo malého poču obyých budov, admiisraivě správích budov, echologických provozů ebo dalších objeků, evakuaci plošou, kerá zahruje evakuaci obyvaelsva z čási ebo celého urbaisického celku, případě věšího územího prosoru, přičemž obyvaelsvem jsou míěy všechy osoby v mísech ohrožeých mimořádou událosí s výjimkou osob, keré se budou podíle a záchraých pracích, a řízeí evakuace ebo budou vykoáva jiou eodkladou čios. Z hlediska doby rváí lze evakuaci rozděli a: evakuaci krákodobou, kdy ohrožeí evyžaduje dlouhodobé opušěí objeku (prosoru). Pro evakuovaé osoby eí zpravidla zapořebí realizova opařeí související s ásledou péčí o evakuovaé osoby, jako je apř. áhradí ubyováí a sravováí, evakuaci dlouhodobou, kdy ohrožeí vyžaduje dlouhodobé opušěí objeku (prosoru). Pro evakuovaé je zpravidla zapořebí realizova opařeí související s ásledou péčí, jako je apř. áhradí ubyováí a sravováí. Obdobé děleí již v miulosi využívala aké meodická pomůcka ke zpracováí pláu evakuace obyvaelsva []. Uvedeé rozděleí, keré lze považova za přijaelé pro pořeby praxe, je včeě dalšího čleěí zázorěo a obr.. Evakuace Evakuace objeková (EO) Evakuace plošá (EP) EO - Opušěí objeku EO - Serváí osob v objeku Zpravidla krákodobá Zpravidla dlouhodobá Obr. Rozděleí evakuace z hlediska rozsahu opařeí a doby rváí

3 Doba evakuace osob Saoveí doby evakuace Progóza pohybu osob v průběhu evakuace je základím aspekem pro posouzeí jejich bezpečosi [4]. Je ué jedozačě rozlišova dobu pohybu osob objekem a celkovou dobu pořebou pro evakuaci osob z objeku RSET. Obecě lze evakuaci považova za bezpečou, pokud doba pořebá pro evakuaci osob RSET (required safe egress ime) je meší ebo ejvýše rova dosupé době pro evakuaci ASET (available safe egress ime). Plaí edy: RSET ASET () Doba pořebá pro evakuaci osob RSET sesává z dílčích časových iervalů: RSET = [mi] () d v r z u kde d doba od vziku do deekce požáru [mi] v doba od deekce požáru do vyhlášeí evakuace [mi] r doba od vyhlášeí evakuace do rozhoduí osob k jejímu zahájeí [mi] z doba od rozhoduí k zahájeí evakuace do vlasího zahájeí evakuace [mi] u předpokládaá doba evakuace (doba pohybu osob objekem) [mi] Dosupá doba pro evakuaci osob ASET je zázorěá a obr.. Doba dosupá pro evakuaci ASET Doba pořebá pro evakuaci RSET Doba do zahájeí evakuace Doba pohybu u Vímáí Ierpreace Deekce d Doba do rozhoduí r Akce z Iiciace Varováí v Ukočeí evakuace Udržielý sav Obr. Doba evakuace osob ASET Předpokládaá doba evakuace u předsavuje časový úsek, kdy dochází k pohybu osob objekem a volé prosrasví ebo do jiého bezpečého prosoru. Předpokládaá doba evakuace u uvedeá v rovici () odpovídá předpokládaé době evakuace dle kmeových orem požárí bezpečosi saveb [5, 6]. Za základ pro saoveí předpokládaé doby evakuace bývá považová zv. hydraulický model. Doba od vyhlášeí evakuace do jejího zahájeí Doba od vyhlášeí evakuace do jejího zahájeí je poměrě obížě odhaduelá. Uvedeá doba je dílčí čásí doby vyjádřeé rovicí () a lze ji psá ve varu: = + [mi] () rz kde rz r r z doba od vyhlášeí do zahájeí evakuace [mi] doba od vyhlášeí evakuace do rozhoduí osob k jejímu zahájeí (vímáí a

4 ierpreace) [mi] z doba od rozhoduí k zahájeí evakuace do vlasího zahájeí evakuace [mi] V miulosi byl v moha případech uvedeý časový ierval zaedbává, což vedlo k esprávým časovým progózám. Tradičě se předpokládalo, že osoby po vyhlášeí požárího poplachu bezprosředě zahájí evakuaci. Ve skuečosi však může bý doba od vyhlášeí evakuace do jejího zahájeí shodá s dobou pohybu osob objekem ebo v ěkerých případech aké podsaě delší ež doba pohybu osob objekem. Evakuace osob v objekech zdravoických zařízeí, zejméa v případech jejich vybaveí lůžkovými odděleími, však při opimalizaci echických a orgaizačích opařeí z hlediska požárí ochray, kerá poziivě urychlí rozhodovací proces související se zahájeím evakuace osob, může časově probíha odlišě. Lze reálě předpokláda, že doba pohybu osob objekem bude především z důvodu charakeru osob (pacieů) delší ež doba od vyhlášeí evakuace do jejího zahájeí. Pro objeky zdravoických zařízeí edy plaí: rz << u (4) kde rz doba od vyhlášeí do zahájeí evakuace [mi] předpokládaá doba evakuace (doba pohybu osob objekem) [mi] u Poziiví a egaiví jevy ovlivňující evakuaci osob v objekech zdravoických zařízeí Zdravoická zařízeí svým vlasím charakerem provozu vyváří specifické poziiví i egaiví jevy ovlivňují evakuaci osob. Mezi poziiví jevy lze zařadi: zpravidla prosoré komuikace pro prováděí případé evakuace osob, rvalou příomos osob ve věšiě prosor objeku usadňující zpozorováí ebezpečí, rvalou příomos persoálu pro prováděí evakuace osob, možou výpomoc persoálu z jiých odděleí, kerá ejsou ohrožea, přípravu a výcvik persoálu pro zvláduí mimořádých siuací, áročé požadavky a savbu a provoz zdravoických zařízeí z hlediska požárí bezpečosi a ochray obyvaelsva (práví a echické předpisy), sysemaickou pozoros ze sray korolích orgáů směřující k zajišěí vysoké úrově bezpečosi (apř. orgáu vykoávajícího sáí požárí dozor). Za egaiví lze považova zejméa: poměrě vysokou koceraci osob (zejméa u vícepodlažích objeků), omezeou pohyblivos osob ebo jejich imobiliu, rvalé připojeí pacieů k lékařským přísrojům zajišťujícím jejich živoí fukce (apř. ARO, JIP), uos dokočeí ěkerých lékařských zákroků a speciálích odděleích za všech siuací (apř. operačí sály), psychickou labiliu pacieů vysaveých zdravoím poížím a áhlému epředvídaému ebezpečí. Z výše uvedeých odsavců je zřejmé, že evakuace osob v objekech zdravoických zařízeí bude z hlediska své áročosi mimořádou záležiosí ve srováí s jiými druhy saveb. 4

5 Evakuace osob v případě požáru Při vziku požáru ve zdravoickém objeku je ué s vazbou a ebezpečos poděu jedozačě rozliši zda budou osoby evakuováy, jakou formou a v jakém rozsahu. Lze reálě předpokláda vzik řady siuací, kdy věší míra bezpečosi bude pro ohrožeé osoby zajišěa v relaivě bezpečém prosoru, kde se právě achází (pokoj, vyšeřova apod.), ež absolvováím áročého procesu evakuace prosorami s případým věším rizikem (apř. úiková cesa zečišěá kouřovými plyy požáru). Kvaiaiví zasoupeí, éo zv. pasiví evakuace, bude ovlivěo charakerem objeku, zejméa pak jeho savebí a echickou připraveosí pro mimořádé siuace (kvaliaiví sráka) [7]. V případě, že ohrožeí osob bude vyhodoceo jako akuí a elze voli jiou variau pro zajišěí jejich bezpečosi, dojde k realizaci akiví evakuace osob. Popisovaý druh evakuace osob z objeků zdravoických zařízeí je separová do dílčích čásí (fází). Osoby jsou sadardě ejprve evakuováy po roviě do sousedího požárího úseku, kerý jim zajisí po určiou dobu relaivě bezpečé prosředí ( fáze evakuace; obr. ). Následě budou osoby evakuováy schodiši a evakuačími výahy z objeku a volé prosrasví (. fáze evakuace; obr. 4). Po evakuaci (přemísěí) osob bude ué zajisi jejich ásledou péči jako je zejméa převoz, ubyováí a odpovídající lékařská péče (. fáze evakuace; obr. 5). Sesera Evakuačí výah Směr evakuace Děleí do požárích úseků Obr. Evakuace osob po roviě do sousedího požárího úseku (. fáze) Sesera Evakuačí výah Směr evakuace Děleí do požárích úseků Obr. 4 Evakuace osob schodiši a evakuačími výahy a volé prosrasví (. fáze) 5

6 Sesera Obr. 5 Převoz, ubyováí a odpovídající lékařská péče (. fáze) Rozhoduí mezi pasiví ebo akiví evakuací je z hlediska bezpečosi osob v objekech zdravoických zařízeí zcela zásadí, přičemž aalýza ohrožeí bude v moha případech složiou záležiosí, časo s ěžko předvídaelým výsledkem. Evakuace osob v případě úiku ebezpečých láek Druhým modelovým případem je úik ebezpečých láek vě objeků zdravoických zařízeí, přičemž může dojí k ohrožeí osob uviř ěcho objeků. Problemaika evakuace je aalyzováa pro saisicky ejčasěji uiklé ebezpečé láky edy chlór a amoiak, a o s ohledem pouze a jejich oxické působeí. Základí východiska: doba egaivího působeí ebezpečých láek je cca 0-60 miu od jejich úiku [8], zejméa v ávazosi a paramery úiku a akuálí meeosiuaci, vlasí průběh kocerace ebezpečé láky je v reálém čase obížé saovi, vesměs chybí relevaí daa pro okamžié amodelováí, z modelovaých průběhů kocerací ebezpečých láek je paré, že a kraší časový ierval (řádově miuy) dochází ke skokovému árůsu kocerace, viz obr.6. 6

7 Obr. 6 Průběh kocerace v kokréím mísě sopy Z výše uvedeého je paré, že je ereálé provés bezpečou evakuaci osob formou opušěí objeku a přemísěí evakuovaých mimo zasažeý prosor, především z časových a bezpečosích důvodů jedá se zpravidla o věší možsví osob, pro keré ejsou adekváí ochraé prosředky, e všechy osoby je možo evakuova v reálém čase (operačí sály, JIP apod.). Velmi efekivím způsobem ochray osob může bý jejich přemísěí (evakuace) do kokréí čási objeku a využií ochraých vlasosí saveb, což je v souladu s převládajícím ázorem v EU. Fyzikálí základ ochraé fukce budov Fakorem, kerý začě ovlivňuje možosi ochray obyvaelsva v budovách je výměa vzduchu v sysému budovy-okolí prosředí v závislosi a době působeí ebezpečých plyů v zasažeé lokaliě. Výměa vzduchu v sysému budova-okolí prosředí je dáa u sadardích budov především veilací spárami (ejvýzaměji spárami oke), kerá je rozhodující pro koceraci ebezpečých plyů v budově. Kocerace se vypočíá podle íže uvedeé rovice průiku [9]: = ( exp{ }) [%] (5) i 0 kde i kocerace škodlivých láek ve sledovaé mísosi [%] 0 kocerace škodlivých láek ve volém prosoru [%] fakor výměy vzduchu, LAR-hodoa, AH-hodoa [h - ] expozičí doba pro uvažovaý recepor [h] Fakor výměy vzduchu obecě Pro úvahy o ochraých opařeích je důležiý fakor výměy vzduchu, meziárodě AHhodoa. Jedá se o podíl hodoy ifilrace pro určié míso a objemu prosoru. Fakor výměy vzduchu [0] je dá vzahem: 7

8 - hodoa ifilrace[m h ] = akiví prosor [m ] [h - ] (6) Fakor výměy vzduchu je závislý a: rychlosi a směru věru, prouděí věru s ohledem a sousedí savby a opografické vlivy, rozdílu laku vzduchu, rozdílu eplo mezi viří čási budovy a vekovím prosředím, koeficieu propusosi okeích spár, akivím objemu prosoru. Pro zhodoceí velikosi přirozeé výměy vzduchu v sysému budova-okolí prosředí je rozhodujícím jevem rozděleí laku vzduchu a povrchy budov. Prouděí vzduchu vyváří u savby a ávěré sraě poziiví a a závěré sraě egaiví lakové pole viz obr. 7. Obr. 7 Schémaický řez budovou Měřeím je obížé zachyi rozložeí laku a budovách pro sále se měící paramery ovlivňující pohyb vzduchu. Simulacemi však mohou bý přibližě určey laky a ávěré a závěré sraě budovy. Příklad pro akové určeí předsavuje profil laku věru od HUSSAINA a LEE [] viz obr. 8, ze kerého vyplývá, že a ávěré sraě budovy lak věru soupá se vzrůsající výškou a a závěré sraě lze předpokláda podlak cca Pa. Zjedodušeě lze kosaova, že a ávěré sraě se dá očekáva poměrě vysoká výměa vzduchu způsobeá lakem vzduchu, v posledí mísosi a závěré sraě domu se eočekává žádý průik koamiovaého vzduchu zvečí. 8

9 Obr. 8 Profil laku věru HUSSAIN, LEE Určeí hodo fakoru výměy vzduchu Dle dosupé lieraury [8] lze u budov posaveých v souladu s plaými předpisy počía s průměrou hodoou fakoru výměy vzduchu = 0,5 h -, u budov sarších s ízkou savebí kvaliou (především pokud jde o ěsos oke) s průměrou hodoou fakoru výměy vzduchu = 0,5 h -. Tyo uvedeé hodoy budou při saoveí kriérií evakuace osob dále využiy. Přesý výpoče hodoy fakoru výměy vzduchu pro kokréí budovu lze provés rověž aplikací ČSN [] a ČSN [], keré se zabývají epelými zráami budov. Iezia výměy vzduchu ifilrací začě ovlivňuje epelé zráy budov a je v ěcho ormách řešea. Výpoče vývoje kocerace Výpoče kocerace oxických plyů v mísosi přilehlé k ávěré sraě budovy (viz obr. 7, mísos ) je dá již výše uvedeou rovicí průiku, j. rovicí č.5. Za předpokladu velikosi fakoru výměy vzduchu = 0,5 h - čií po 0-i miuách kocerace uviř budovy i z vějšku působícího ebezpečého plyu kocerace 0 maximálě,75 %, po 60-i miuách se zvede maximálě až a, % kocerace 0. Tyo hodoy jsou eoreické a určey za předpokladu, že se eučií žádá další ochraá opařeí. Dále se musí brá v úvahu zjedodušeí, že vekoví kocerace 0 má po dobu působeí kosaí velikos. Pro zvýšeí ochraých účiků lze využí zv. sysému kaskády. Teo sysém vychází ze skuečosi, že jsou-li za sebou mísosi (prosory) ze sray domu poeciálě zasažeé ebezpečými plyy - viz příklad řísupňové kaskády a obr. 7 bude ejižší kocerace oxických plyů v posledí mísosi, j. mísosi, kerá je a závěré sraě budovy. Pro výpoče vývoje kocerace v mísosech a se rověž vychází z koceračích bilací v příslušé mísosi s ím, že změa kocerace v kokréí mísosi je závislá a změě kocerace v mísosi předchozí. Výpoče vývoje kocerace v mísosech 9

10 0 (prosorách) a sebe kaskádoviě avazujících lze provés apříklad umerickým výpočem ebo aplikací Laplaceovy rasformace. Saoveí vývoje kocerace pro řísupňovou kaskádu pomocí Laplaceovy rasformace Saoveí vývoje kocerace pro případ řísupňové kaskády pomocí Laplaceovy rasformace lze provés dle odboré lieraury ásledově [8]: mísos č., fakor výměy vzduchu }) exp{ ( ) ( 0 i = (7) (7) mísos č., fakor výměy vzduchu () ( ) { } { } ( ) o i exp exp + = (8) mísos č., fakor výměy vzduchu () ( ) { } ( ) { } { } D D D D o o o o i exp exp exp = kde (9) ( ) ( ) D o + + = (0) Pro sarší savby s ízkou savebí kvaliou lze dle propočů za jedu hodiu působeí kosaí kocerace plyů odhadova ásledující vývoj: mísos č. i = 9,5 % vekoví kocerace, mísos č. i = 4,89 % vekoví kocerace, mísos č. i =,77 % vekoví kocerace. Grafické zázorěí vývoje kocerace u saveb s ízkou savebí kvaliou je a obr. 9.

11 c [%] i i i [hod] Obr. 9 Grafické zázorěí vývoje kocerace u saveb s ízkou savebí kvaliou Pro sadardí savby lze dle propočů za jedu hodiu působeí kosaí kocerace plyů odhadova ásledující vývoj: mísos č. i =, % vekoví kocerace, mísos č. i =,64 % vekoví kocerace, mísos č. i = 0,4 % vekoví kocerace. Možos zvýšeí ochraé fukce budov Jak již bylo v předchozím exu řečeo, hodoy kocerací jsou eoreické a vycházejí ze zjedodušeí, že vekoví kocerace 0 má po dobu působeí kosaí velikos. Dalším předpokladem pro saoveí hodo kocerací je skuečos, že se eučií žádá další ochraá opařeí. Vhodým výběrem mísosi a provedeím ěkerých ochraých opařeí však lze ochraou fukci zvýši. Při výběru mísosi je vhodé respekova zejméa ao kriéria [8] : je umísěa v co ejvyšším adzemím podlaží (ikoli však v podkroví) ímo dojde ke sížeí kocerace z veku působícího plyu, je umísěa a sraě budovy, kerá je odvrácea od zdroje ebezpečých láek možos využií efeku kaskády, má velký akiví prosor dochází ke sížeí hodoy fakoru výměy vzduchu, bez oevřeého kouřovodu a věracích mřížek, mísos s malým počem malých oke, s vysokou kvaliou ěsosi okeích spár sížeí hodoy ifilrace a sížeí hodoy fakoru výměy vzduchu, možos využií mísosi s exilími obklady možos chemické sorbce. Oproi jiým ochraým opařeím pro ohrožeou skupiu osob abízí avrhovaý způsob ochray ásledující výhody: bezprosředí použielos, kráký čas mezi varováím a provedeím evakuace, umožňuje ochrau před kulmiací ebezpečí, keré lze očekáva zpravidla během prví hodiy,

12 sížeí kocerací uviř budov oproi koceraci vě, sížeí oxické dávky. Působeí oxických plyů 5-0 miu a echráěé osoby odpovídá dávce při pobyu 6 hodi v chráěé savbě, zajišěí důležiých pořeb, apř. ochraa před amosférickými vlivy, pro psychicky labilější jedice je poby ve zámém prosředí (apř. by, pracovišě apod.) hodoce jako psychicky sabilí siuace, jedoduchými opařeími je možá účiá svépomoc pro osoby uviř saveb v ebezpečé oblasi. Opařeí pro zajišěí evakuace osob v objekech zdravoických zařízeí, shruí V předchozích odsavcích byla popsáa výjimečos zdravoických zařízeí z hlediska případého procesu evakuace osob. Je zřejmé, že evakuaci osob lze považova za mimořádou siuaci, kerá vyžaduje speciálí přípravu obsahující soubor echických (savebě - echických) a orgaizačích opařeí. Bezpečosí opařeí je ué zohledi jak při zpracováí projekové dokumeace a realizaci savby, ak při jejím provozováí. Techická (savebě - echická) opařeí mohou zahrova: rozděleí objeků do požárích úseků (sysémové děleí podlaží do více požárích úseků, umožňujících evakuaci po roviě), omezující požadavky z hlediska kosrukčích sysémů, omezující požadavky z hlediska požárě echických vlasosí savebích hmo, aplikace speciálích požadavků a úikové cesy o zřízeí více úikových ces, o speciálí požadavky a provedeí úikových komuikací pro evakuaci pacieů eschopých samosaého pohybu, o omezeí délek úikových ces, o isalace lůžkových evakuačích výahů, isalace speciálích vzduchoechických sysémů k vyvořeí prosor s přelakem, isalace zařízeí domácího rozhlasu, isalace zařízeí ouzového osvěleí, isalace zařízeí elekrické požárí sigalizace, provedeí začeí evakuačích ces, včeě mís, keré ejsou k evakuaci určey. Orgaizačí opařeí mohou zahrova: zpracováí bezpečosí dokumeace, realizace školeí a odboré přípravy, zajišěé rvale volých úikových komuikací a východů, připraveos persoálu reagova a mimořádou siuaci (výcvik) o vyhodoceí siuace (aalýza ohrožeí), o předáí iformace o ebezpečí, o orgaizace a prováděí evakuace, o součios s osaím persoálem v zařízeí, zodpovědos za evakuaci všech ohrožeých osob, orgaizace ásledé péče. Na základě aalýzy evakuace osob v případě úiku ebezpečých láek lze pro budovy zdravoických zařízeí dále doporuči: v uzavřeých areálech zdravoických zařízeí avrhova umísěí cilivých pracovišť (JIP, operačí sály apod.) ak, aby v případě úiku ebezpečých láek bylo možé využí efeku kaskády (zpravidla do prosor budov, keré sousedí s viří čásí areálů),

13 čás vzduchoechiky zajišťující přívod čersvého vzduchu z vekovího prosoru osadi deekcí a příomos ebezpečých láek, aby v případě jejich úiku mohla bý vzduchoechika eprodleě vyřazea z provozu ebo přepua do režimu recirkulace. Výče opařeí má spíše demosraiví charaker a elze jej považova za vyčerpávající. Závěrem považují auoři za ué zdůrazi výzam korol, údržby a servisu isalovaých echických zařízeí budov, zejméa pak zařízeí plících bezpečosí fukci. Lieraura [] Folwarczy, L., Pokorý, J.: Evakuace osob. Osrava, Sdružeí požárí a bezpečosího ižeýrsví, 006. [] Kraochvílová, D: Ochraa obyvaelsva, SPBI, 005, ISBN: [] Plá evakuace obyvaelsva - meodická pomůcka ke zpracováí havarijího pláu okresu, Praha, MO - Hlaví úřad O, 999. [4] Proulx, D.: Moveme of People: The Evacuaio Timig. SFPE Hadbook of Fire Proecio Egieerig. Third Ediio, Secio, haper. Quicy, Naioal Fire Proecio Associaio, 00, s. 4-64, ISBN [5] ČSN Požárí bezpečos saveb - Nevýrobí objeky. Praha, Český ormalizačí isiu, 000, 4 s. [6] ČSN Požárí bezpečos saveb - Výrobí objeky. Praha, Český ormalizačí isiu, 00, 4 s. [7] ČSN Požárí bezpečos saveb - Budovy zdravoických zařízeí a sociálí péče. Praha, Český ormalizačí isiu, 006, 8 s. [8] Müller, G. Krierie für Evakuierugsempfehluge bei hemikaliefreisezuge. Bo: Budesam für Zivilschuz, 998 ISSN [9] DAVIES, P..: PURDY, G. Toxic Gas Risk Assessmes The Effecs of Beig Idoors. Isiuio of hemical Egieers - Norh Weser Brach Papers, 986, No.. [0] WILSON, D.J. Model Developme for Exposure-, Sheler-, Toxic Load ad Adverse. Biological Effecs for Oudoor, Idoor ad Evacuaio Exposures i Dispersig Toxic Gas Plumes. Edmoo, Albera: Dep. of Mechaical Egieerig, Uiversiy of Albera, 988. T6G 68. [] FEUSTEL, H.E. Zur überschlägige Besimmug des Lufausausches i Gebäude. HLH Bd. 40, 989, Nr. 8. [] ČSN Výpoče epelých zrá budov při úsředím vyápěí. Praha, Český ormalizačí isiu, 994. [] ČSN Tepelá ochraa budov. Praha, Český ormalizačí isiu, 994.