Princip tržního odstupu v ocenění nehmotného majetku #

Transkript

1 Úvod Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku # Jří Jakoubek * Teto čláek, zaměřeý a problematku podkových uskupeí a ceotvorbu ve specfckém, resp. specfcky utvořeém prostředí, s klade za cíl rozkrýt pro odborou veřeost eedoduchou oblast fačích úhrad za výsledky terě tvořeých aktv, zeméa pak aktv, které sou produktem vtroskupově prováděého výzkumu a vývoe (dále také ). le ázoru autora se edá o téma výsostě aktuálí, představuící slě specfcký pohled a ak poěkud edotvárě dskutovaou problematku trasferových ce. Obvykle sou prcpy tvorby ce ve skupových uskupeích (dále také trasfer prcg ) dskutováy v stuacích obchodováí se zbožím a službam (vz revze kaptol I. až III. Směrce o převodích ceách MFČR, 20a, č dle Zprávy Jot Trasfer Prcg Fora o vtropodkových službách s ízkou přdaou hodotou, vz MFČR, 20b). Bylo by krátkozraké se soustředt pouze a tyto základí aspekty problematky, eboť samotá Směrce OEC o převodích ceách pro adárodí podky a daňové správy uvádí specfcké případy a kostrukce, s echž pomocí lze ve skupě optmalzovat cey a daňovou povost. V prax se může edat buď o smluví uedáí v rámc skupy (tématu se v podmíkách České republky věue apříklad Brabeec, 200), přímou změu struktury facováí podkového uskupeí (Jakoubek, 202) č tvorbu zmíěého ehmotého aktva v rámc skupového, které e ostatím čleům poskytováo a základě typcky lcečího uedáí. Právě posledímu případu se bude věovat teto čláek. V roce 200 byla a půdě OEC zaháea dskuse týkaící se revze VI. kaptoly Směrce OEC o převodích ceách pro adárodí společost a daňové správy (dále také Směrce OEC ). Původí úprava byla shledáa ako edostatečá, zeméa s ohledem a začě omezeou využtelost. Účelem veřeé tříleté dskuse e obasěí a mezárodí kosesus ve věc postupů oceěí ehmotých aktv pro účely trasfer prcgu. Vzhledem ke složeí přpomíkuících odboríků elze upřít, že ž očekáváí byla zaměřea hlavě a daňový charakter výstupu, řešící zeméa otázky mezárodího dvoího zdaěí. Čláek reague a závěry posledích verzí pláovaého zěí ové kaptoly směrce, zeméa z verze ze de 6. červa 202, která ž obsahue v základích směrech praktcky fálí verze ové úpravy, a ávazých přpomíek k 30. červu 203. Lze oprávěě očekávat, že budoucí úpravy budou ž spíše techckého charakteru. V dalším textu se ebudu věovat celému soupsu ávrhů zmíěých v dokumetu. Vzhledem k zaměřeí čláku se ezaměřueme a problematku tzv. safe harbours. V dalším textu se zaměřím především a řešeí otázky, zda určtým způsobem astaveá struktura skupy má vlv a hodotu ehmotého maetku v šrším poetí. le autorova ázoru stará úprava a steě tak ově avrhovaé zěí kaptoly eřeší možost umělého avyšováí, resp. účelové astaveí hodoty aktv coby výsledků vlastího výzkumu a vývoe # * Čláek e zpracová ako ede z výstupů výzkumého proektu Fakulty fací a účetctví VŠE Praha, který e realzová v rámc sttucoálí podpory VŠE IP00040 Ig. Jří Jakoubek terí doktorad; Katedra fací a oceňováí podku, Fakulta fací a účetctví, Vysoká škola ekoomcká v Praze, ám. W. Churchlla 4, Praha 3; <r.akoubek@gmal.com>. Více vz čláek IV aktuálí zěí Směrce OEC 70

2 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s dodatečým zapoeím explctě úročeého czího kaptálu ve skupě spoeých osob. Prokázáí této skutečost by mělo dva zásadí důsledky:. dstorze v oceěí edotlvých ett zeméa př přístupu oceěí společostí v koceru část po část (vze také Buus, 2007), 2. trasfery peěžích prostředků č zsků mez edotlvým ettam (apř. mateřské společost) v závslost a astaveí provedeém fačím maagemetem skupy. Pro účely ašeho čláku tedy testume hypotézu, zda má kocerová struktura vlv a hodotu ehmotého statku. 2 Problematka ehmotého maetku v trasfer prcgu Vzhledem k adárodímu charakteru trasakcí a tedy určté saze o adárodí harmozac přístupů se mez základí zdroe lteratury řadí amercké Uted States Treasury Regulatos, sec..482 (CFR, 200) a výše zmíěá Směrce OEC. 2. Směrce OEC a IRC efce ehmotého maetku e pochoptelě komplkovaá a pro emprckou stud zaháeou tímto člákem, bude preczí vymezeí zcela esecálí. Obecě můžeme do vestc do ehmotých aktv zařadt vestce do výše zmíěého cíleé buď a růst tržeb, ebo ákladové úspory. Z typckých uveďme ozačeí produktu, výrobkový desg a pak specfcké vestce zaměřeé a rozšířeí ehmotých dstrbučích cest, vztahy se zákazíky a obchodí modely (více vz Svača, 200). Směrce o převodích ceách (MFČR, 200) uvádí: termí ehmotý maetek zahrue práva a užíváí průmyslových hodot, ako sou patety, ochraé zámky, obchodí méa, áčrty ebo vzory. Zahrue též autorská a umělecká práva a předměty duševího vlastctví ako e kow-how a obchodí taemství. Pro aše účely e třeba udělat dělcí čáru mez tzv. obchodím ehmotým maetkem a marketgovým ehmotým maetkem. Obchodí maetek představuí zeméa patety, desgové ákresy, vzory a ehmotá práva umožňuící trasfery aktv mez partery a třetím straam. Takový maetek e často vytváře pomocí. Výzkum a vývo přímo zvyšue kaptálový potecál etty, s íž e maetková podstata svázáa. Pravděpodobě bude budoucí kaptálový příem hraze z prodee výrobků a služeb geerovaých vestcí, servsím smlouvam s partery ebo v posledí řadě kokrétí varatou lcečí dohody. Příklady lcečích dohod se budeme zabývat íže. Jeda ze zmíěých forem úhrady musí utě astat a musí být svázáa přímo s maetkovou podstatou zachyceou ve fačích výkazech. Za vhodý produkt výzkumu a vývoe ve formě obchodího maetku se potom elépe hodí patet. Obecě tedy produkt přesě právě a smluvě zachyttelý, v deálím případě veřeě regstrovaý a chráěý, s ověřtelým původem. Kupříkladu v oboru farmace, ze kterého vychází aše emprcká část, se většou edá o produkty výzkumu, které sou velm ákladé a espíše tedy s vysokou mírou estoty úspěchu (rzkové). o oblast marketgového maetku zařazueme zpravdla obchodí zámky a obchodí méa, sezamy zákazíků č dstrbučí kaály. Marketgový maetek e příhodé ozačeí. Hodota takového maetku emusí být utě spoea s vysokým kaptálovým výdaem v počátečí fáz. Naopak e slě avázáa a mmofačí faktory, ako e pověst, dlouhodobá spokoeost zákazíků, stupě kvalty č úroveň certfkací produktu atd. Typcké áklady, spočívaící v reklamích a marketgových výdaích spoeých s tvorbou sítě dstrbutorů č portfola kocových zákazíků emusí dosahovat relatvě vysokých částek a 7

3 Jakoubek, J.: Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku. často se poí s obchodím ehmotým maetkem, v celkové ákladové áročost však etvoří domuící podíl. Výdae spoeé s marketgovým maetkem ebývaí vždy (dle lokálích účetích předpsů a zvyklostí) kaptálového charakteru. Často se totž uplatňue evdováí takových ákladů ako provozích, účtovaých v rámc běžého účetího období. Z uvedeých podmíek pro zedodušeí předpokládeme, že obchodí (ehmotý) maetek (typcky patet) e spoe výlučě s tvorbou ového produktu, typcky se zbožím, lze a ě ahlížet ako a výsledek vestčí čost (tedy rozšířeí stávaících kapact). Marketgový ehmotý maetek (apříklad ochraá zámka) svým charakterem spíše přpomíá doplňkovou službu ke stmulac ž zavedeého prodee (č vytížeí stávaících kapact). Marketgový maetek zvyšue hodotu stávaícího předmětu obchodu a a tomto základě o ěm může být účtováo. V zásadě pak vzká specfcký případ metodky trasferových ce pro zboží a služby, obdobý vtropodkově poskytovaým servsím službám. Jak uvádí Směrce OEC: Patety mohou vytvářet u určtých výrobků ebo služeb moopol, zatímco samy ochraé zámky kolv, protože soutěžtelé sou schop prodávat steé ebo podobé zboží tak dlouho, dokud užívaí rozdílé rozlšuící zaky. Samozřemě tato hrace eí pevá a astaveí dělcí čáry e třeba posuzovat případ od případu. Jž starší verze kaptoly VI. Směrce OEC a toto poukazue zeméa v případě slých začek s produkcí časově omezeých patetů (apř. farmace). alší problém rozlšeí e spoe přímo s charakterem ehmotého statku v případě kow-how a obchodích taemství lze obhát obě varaty rozděleí. Zde dochází ke zlepšeí obchodí čost, eexstue však práví podstata vymezeí ochray (regstrace). le ašeho ázoru by klíčem přřazeí k obchodímu ehmotému maetku měl být fakt, zda a ak slě případé vyzrazeí kow-how ovlví hodotu etty (takové hodoceí utě ese slé zaky subektvího pohledu a věc), která by vytvořeý maetek lcecovala třetím straám (za předpokladu, že takový vestčí ehmotý maetek tvoří hlaví zdro přímů subektu, což e u podkových uskupeí zakládaících účelové společost zpravdla splěo). Pro aplkac prcpu tržího odstupu platí obecá pravdla Směrce OEC. Nezávsle odhaduté celkové užtky, které lze ztotožt s očekávaým celkovým beefty, by měly být adekvátí celkovým užtkům, které by očekával ezávslý subekt. Mela by tedy být splěa podmíka obektvího odhadu ezávslého beeftu z proektu. Původí verze Směrce OEC uvádí, že prcp tržího odstupu musí být splě z pozce postupíka (akou ceu by byl ochote za maetek zaplatt) a postuptele (za akou ceu by byl ochote ezávslý postuptel maetek převést). Tím může docházet ke začému zkresleí, kterému se budeme věovat v hlaví část čláku totž postupík platí lcečí poplatek odpovídaící očekávaému prospěchu, cméě vzhledem k eexstec srovatelých dat e teto prospěch vyádře zpravdla relatvě ve vztahu k hodotě samotého aktva. Ve shodě s metodam staoveí cey dle Směrce OEC e lcece staovea ako proceto z hodoty ehmotého aktva č užtku spoeého přímo s ehmotým maetkem (apř. tržby), kdy hodota e odvozea z výše kaptálového výdae (č tržby). Zedodušeě lze říc, že z hledska astaveí trasferových ce bude proft 8 edotek z maetku ve výš 40 edotek hodoce steě (ezávslý, tudíž z hledska prcpu tržího odstupu správý) ako proft 6 edotek z maetku ve výš 80 edotek. Otázkou však zůstává, zdal by ezávslý subekt vestoval do steého aktva za dvoásobou omálí hodotou. Taková stuace by eastala, cméě patetovaá aktva emaí srováí (srovatelé budou relatví lcece) a podkové uskupeí č kocer emusí takový maetek vytvářet s mpaktem a vykázáí správého a věrého obrazu hospodařeí, ale za účelem trasferu peěžích prostředků. Čemuž daé astaveí e zcela zabraňue (spíše aopak). 72

4 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s Co se struktury úhrad za ehmotý maetek týče, Směrce OEC oddělue dvě stuace přímý prode ehmotého aktva v edorázové částce ebo častě užívaé placeí poplatku dle lcečího uedáí. Za lcečí poplatky pak v šrší rově uvažueme platby, které sou pravdelé, sou založey a edom ze třech prcpů úhrady: a) výsledku pro užvatele; b) výtěžku prodee; c) a zsku. V prvích dvou případech může být úhrada založea a obratu držtele lcece, zatímco v posledím případě lze ozačt ceu lcece za skutečě trží (za předpokladu, že de o zsk ezávslé etty). Zde dochází k malé ukázce dchotome úpravy trasferových ce dle Směrce OEC. Na edé straě po podcích ve skupě požadue v rámc obchodováí smulac tržího prostředí, a druhou strau přpouští, že podková uskupeí se přímo tvoří za účelem úhrad, které by v klasckém tržím styku ebyly možé. Možost avázáí výše úhrady za lcec a tržbách držtele lcece bude podstatá v dalším textu. Je vhodé pozameat, že ve většě případů se kalkulace lcecí běžě obchází tím, že se úhrada lcece zaúčtue do pořzovací cey zboží. Trasferová cea totž může být staovea ako tzv. balíková, kdy platí pouze obecé upozorěí, aby př kalkulac úhrady ebyla cea lcece účtováa dvakrát edou v pořzovací ceě zboží a ásledě separátě ako trasfer techologe. Z uvedeých možých komplkací př vymezeí vhodých pravdel prcpu tržího odstupu vyvozueme, že pro účely vymezeí hodoty ehmotého maetku bude vhodé se zaměřt zeméa a hodotu obchodího ehmotého maetku. V případě maetku marketgového bude pravděpodobě docházet k zahrutí cey marketgového maetku do cey výrobků a edalo by se spíše o (byť spoeou) problematku kalkulačího vzorce výrobků, tedy oceěí výrobků (hmotého aktva) v rámc obchodováí ve skupě. Ve výmečých stuacích pak dochází k separátím úhradám a základě tzv. servce level agreemets (SLA) 2, které obsahuí odděleá ustaoveí v oblast účtováí za služby marketgového a reklamího charakteru. Pak zpravdla emaí kaptálový, ale provozí charakter, a což zpravdla reague lokálí úprava pravdel zdaěí. Úprava trasferových ce dle amerckého Iteral Reveue Servce (dále také IRC ) se od obecých pravdel OEC výzamě elší (vlastí překlad): Za ehmoté ozačueme ěkteré z ásleduících druhů aktv a eho hodota eí tvořea s tímto aktvem spoeým službam: a) patety, vyálezy, postupy, desg, vzory, kow-how, b) autorská práva ( ), c) ochraé zámky, obchodí méa a začky, d) frašízy, lcece Za směrodaté lze považovat přímé vyloučeí úplat službového charakteru a prcp tvorby hodoty závslý kolv a fyzckých atrbutech statku, ale a atrbutech duševí a ehmoté povahy. V tomto ohledu e úprava OEC výstžěší, elkož IRC evylučue z ehmotého maetku apříklad maažerské služby č další služby, které OEC vyímá z oblast ehmotého maetku a zařazue e do oblast SLA. Pro účely trasferových ce tedy ako ehmotý maetek budeme ozačovat, oceňovat a ásledě zkoumat dopady eho tvorby pro maetek, který detfkueme dle provázaost maetku s hlaví čostí podku (vytvořeé aktvum e provozě potřebou složkou podkáí) a dle provázaost ehmotého maetku (který lze chápat ako samostatý 2 Více také apř. Brabeec (20). 73

5 Jakoubek, J.: Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku. vestčí proekt) se strategckým řízeím společost. Taková argumetace umožňue uvést tvorbu ehmotého statku do souladu s předpsy OEC. Produkt tedy spadá do podkatelského pláu podkového uskupeí ako celku. 2.2 Práví a ekoomcké vlastctví; struktura skupy s vlvem a hodotu Metodcké problémy určeí výše úhrady za ehmotý maetek mohou vzkout v případě odděleí právího a ekoomckého vlastctví. Vlastík produktů bude sídlt v kokrétí daňové destac s vlastí úpravou zdaěí lcečích plateb. Otázkou e míra vlvu a ettu, pod íž e evdováo práví vlastctví daého vytvořeého ehmotého aktva. Needodušší stuace e samozřemě taková, kdy podkatel vyvíí aktvum vlastím méem, e zde tedy zcela průkazé práví ekoomcké vlastctví statku. V podkovém uskupeí pak uvažume stuac a základě smlouvy o výzkumu v zastoupeí ého člea uskupeí. Obtížěší stuace astává ve chvíl, kdy beefcet provádí výzkum v zastoupeí čleů skupy a základě SLA smlouvy, případě a základě spolupráce ve smyslu kaptoly VIII. směrce OEC o uedáích týkaících se příspěvků a áklady, ak ukazue obrázek: Obr. : Možost facováí a lcecováí výsledků cera (země A) Matka comp. cera () cera 2 (země B) facováí () lcece (2) beeft (3) Zdro: vlastí schéma Je vhodé pozameat, že problematka odděleého právího a ekoomckého vlastctví v oblast trasferových ce e řešea zeméa s důrazem a daňovou stráku věc. Jedá se apříklad o stuac, kdy mateřská společost poskytue facováí (pokud evzká a vlastí méo mateřské společost)) a po dokočeí výzkumu a dceřém podku emá přímo práví árok a beefty výzkumu a vývoe. Zdaěí edotlvých ttulů v daém domclu pak závsí a lokálí úpravě daňových pravdel (správé určeí daňového domclu v Evropské u e proto často řešeo a adárodí úrov edotým směrcem EU). Posledí výše zmíěá varata začí stuac, kdy v obr. špky od dceřých podků ozačeé ako lcečí platby sou poskytováy ž ako facováí v rámc. Výzkum a vývo ve skupě může být tedy orgazová apř. těmto způsoby:. Na vlastí méo (mateřskou společostí); vlastíkem výsledů e mateřská společost; 2. Na práví ettě vlastěé mateřskou společost (tedy dceřou společostí č ou v mateřské herarch, cméě pod rozhoduícím vlvem mateřské společost) a mateřskou společostí (č společost pod rozhoduícím vlvem mateřské společost) facovaé a základě kokrétí smlouvy o výzkumu; vlastíkem výsledků e daá etta; 74

6 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s Na méo více čleů skupy (v růzých maetkových možostech, cméě efektvě pod rozhoduícím vlvem mateřské společost) a facovaé a základě příspěvků a áklady (vlastíky sou všch v poměru ákladů) 3. Zaměřme se pro zedodušeí a varatu 2. V typckém případě varaty č. 2 platí daá etta (apř. dceřá společost) ze svých zdroů. Cea takových zdroů e vyádřea áklady a zdroe, tedy vlastí a czí kaptál. Náklady a kaptál se obvykle kvatfkue vážeým průměrým áklady a kaptál (dále také WACC ). Po úspěšém dokočeí a regstrac ehmotého aktva kasue dceřá společost vlastící výsledek (dále také cera ) lcečí platby od spoeých osob za poskytutí beeftu z ově vytvořeého ehmotého aktva (ať od těch, kteří facoval č od ostatích čleů). V ávazost a postupu uvedeý v Brabeec (20) předpokládeme, že kde R LP R R = LP & () = = výos vlastíka, = lcečí platby, = celkový počet čleů skupy, přčemž <;>. R ako výos vlastíka začí celkový výos právího vlastíka ehmotého aktva, tvořeý ako suma všech lcečích plateb. LP pak budou lcečí platby předepsaé (a pro zedodušeí kasovaé) v průběhu daého období ode všech smluvích odběratelů lcecovaého aktva (pro edoduchost předpokládeme, že lcece e poskytováa pouze ve skupě a čleové skupy, prodávaící homogeí výsledý produkt (tedy apř. cera a cera 2) se podílel určtou měrou a facováí, Jestlže budeme respektovat ustaoveí Směrce OEC ve věc dodržováí pravdla tržího odstupu tak, ak bylo popsáo výše, musí pak evdetě ve fáz po ukočeí a vytvořeí ehmotého aktva platt zapsaá ásleduící erovost: m = m TU c C = (2) Suma všech celkových užtků TU získaých edotlvým spoeým osobam, které s akupuí lcec a užíváí ehmotého statku od společost ehmotý statek vlastící zedodušeě celkové tržby koceru T (problematku převodu užtků a peěží edotky pro edoduchost euvažueme, vz záps (3) íže) za prode svých růzých produktů c (produktová řada od do m růzých produktů), musí logcky 4 být vyšší ež áklady a prode takových produktů 5 C. m TU c = = = T (3) Více o této varatě v Brabeec (200). Předpokládeme, že dlouhodobě elze a daňově a u racoálě podkaící edotky akceptovat ztráty z podkatelské čost. T. produkty, pro echž prode/výrobu byl využt lcecovaý ehmotý statek. 75

7 Jakoubek, J.: Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku. Pokud (opět pro zedodušeí) celkové áklady geerovaé produktovou řadou u edotlvých společostí využívaící kokrétí ehmoté aktvum sou rovy pouze lcečím platbám (samozřemě, že v prax budou vyšší), potom lze dle výše uvedeého vyádřt sumu ákladů takto: m = C = = LP = R (4) Pro ulovou a vyšší zskovost dceřé společost, která vlastí ehmoté aktvum, s ohledem a výše uvedeé platí vztah: m = C ( R = LP) C = (5) Výosy cery musí být evýše rovy ákladům subektů prodávaících fálí produkt, aby bylo vtroskupové sdíleí techologe obhatelé a správé dle prcpu tržího odstupu. Podmíka maxmalzace až do ákladů prodece řeší problém srovatelost cey lcece s potecálím lcecovaým produktem třetích stra. cera vytváří produkt s odpovídaícím zskem π : = f ( R ; C ) π (6) Náklady cery mohou být dle výše uvedeého mmálě ve výš WACC: C WACC (7) Upozorňueme, že WACC e v celém tomto textu chápáo ako absolutí vyádřeí ákladů, kolv ako relatví! Pokud budeme uvažovat velce reálou varatu, totž, že cera má zsky pouze z prodee lcecí a ebudeme uvažovat vlastí kaptál (vlastí kaptál v takových společost emívá výzamou váhu a celkovém kaptálu obvykle se dodržue mmálí zákoý kaptál ve výš základího kaptálu), pak platí: m = LP ) WACCR & ; = ( R C (8) = S ohledem a výše uvedeé lze uvést defčí obor fukce zsku cery (6), takto: = π WACC R LP (9) ; & Na základě výše uvedeého uzavíráme, že obhatelý terval výše lcece tvořící výosy cery defová mezem daým vážeým áklady kaptálu cery a áklady společostí prodávaících kocovému zákazíkov. Oprot tomu ostatí čleové skupy, kteří poskytl facováí a akupuí lcec, kasuí úroky za poskytutý kaptál ve výš WACC a výosy z prodee fálího produktu, zatímco ákladem e pro ě lcece a případě další 76

8 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s áklady tvořící rozdíl mez LP a celkovým áklady daé společost. Ve vztazích (2) a (5) v prax eastae vždy rovost, kocer by se totž echoval racoálě. Je ale možé, že astává rovost e ve (2) ebo e v (5), což umožňue trasfery zsku mez ettam. Jestlže budou ve skupě další čleové, kteří eakupuí lcec, ale poskytl facováí (ebo aopak) saturuí tak rozdíly mez WACC a C, případě mez celkovým áklady daé edotky. R e, dle všech výše uvedeých defčích zaků ehmotého maetku a zeméa astaveím struktury vztahů ve skupě, možé astavt dle výše lcecí racoálě (obhatelě) všude v tervalu (8) a tedy případě může absorbovat podstaté kocerové zsky. Teoretcky by tedy měla platt hypotéza, že výsledá struktura kocerového uspořádáí má vlv a hodotu aktva, která se určue dle výše lcečích poplatků č výosů (resp. podílů a výosech). 2.3 Oceěí lcece Odhad výše lcece, provedeý tervalově, by bylo možé pregatě vymezt ako optmalzačí model. Teto postup bude předmětem avazuící zpřesňuící stude. Na obecé rově se budeme pohybovat ve vztahu lcečí platby a hodoty podkladového ehmotého aktva. Původí verze Směrce OEC se zabývá odhadem hodoty e okraově, prcp tržího odstupu e vhodý (aplkovatelý) spíše a odhad výše lcečí platby, a to metodou CUP (comparable ucotrolled prce) ebo TNMM (trasacto et marg method). Pro převody maetku samotého se obecě doporučue metoda proft splt. Zatímco pro metodu CUP e málokdy ademe srovatelá data; metoda TNMM e odvozea od provozího zsku společost a tudíž dostupěší (více vz Brabeec, 20). Velm zedodušeě e lcečí platba odvozea rezduálě od příosu aktva k hodotě etty srováím provozích marží dosažeých ezávslým subekty a provozí marže dosažeé spoeým prodecem (apř. cerou ). Rozdíl v maržích by měla odpovídat příosu ehmotého aktva a tedy lcečí platbě. Metoda dělby zsku e závslá a fukčí aalýze a specfckému příspěvku edotlvých stra k tvorbě celkového produktu. Nová verze Směrce OEC pak zavádí metody běžé pro oceňovací prax, zaměřeé a sledováí cash flow a budoucí peěží toky. Vzhledem k možému účelovému přzpůsobeí účetích ukazatelů e taková úprava více ež logcká. 2.4 Trasmsí mechasmus Z uvedeých metod oceěí ehmotého aktva vyplývá, že hodotu ako dskotovaou hodotu lcečích plateb lze v zásadě ovlvt zeméa doložeím výše lcečí platby (více vz Svača, 200). Závslost e tedy potřeba zkoumat ž a postupu eího staoveí. V případě metody CUP bude lcečí platba závslá a tržbách koceru geerovaých od třetích, espoeých osob většou koečí spotřebtelé produkce koceru (staoveí cey odzadu), metody založeé a zsku budou ovlvěy zeméa zakompoovaou výší ákladů a př ově doporučeé metodě dskotovaých budoucích peěžích toků, tedy de facto zedodušeé CF metodě a úrov etty, v závslost a predkovaém provozím cash flow plyoucím z ehmotého maetku. Testovaý vlv a hodotu aktva by měl být závslý a kostrukc lcece. Jakým způsobem by kokrétí kocer odvozoval výš lcečí platby? Etta prováděící výzkum dostává v prví fáz od ostatích čleů skupy kaptálové prostředky. Za tyto prostředky platí úroky a ásledě kasue zsky. Př výzamém podílu czího kaptálu by mělo platt, že rzková préme rp př kostrukc úrokové míry e závslá (mmo é, vz apříklad Mařík (2007)) a míře zadlužeí L. 77

9 Jakoubek, J.: Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku. rp = f L ) (0) ( Bez hlubších důkazů předpokládeme, že fukce má expoecálí průběh (bez horího omezeí áklady fačí tísě). Jako ukazatel rzkovost použeme ukazatel úrokového krytí v eho specálí verz upraveé o odpsy pro větší agregovatelost dat (I/EBITA; kde I sou vykázaé úroky a EBITA e provozí zsk před úroky, zdaěím, odpsy a opravým položkam) a zkoumáme vztah zadlužeí vyádřeé věřtelským rzkem (VK/CK; kde VK e vlastí kaptál a CK e celková blačí suma) a úvěrové výkoost: I EBITA VK () CK Popšme v ávazost trasmsí mechasmus od zadlužeost k výosům za lcec. S růstem czího kaptálu dode k růstu věřtelského rzka v tradčím poetí. Růst věřtelského rzka potom za podmíky (0) vyvolá růst I, které kasuí facuící subekty přes WACC cery. Ta ale účtue tyto úroky ako kaptálový výda do pořzovací cey ehmotého aktva (kaptalzace úroku), což se ásledě formou odpsu přeáší do kalkulace ákladů a a dále do požadovaého lcečího poplatku, který má áklady uhradt. Zvýšeí LP vyvolá růst tržeb, přčemž e možé, že se EBITA ezměí. CK CK ( C LP = R (2) I = f L) VK Takový postup u cery způsobí růst hodoty tvořeého aktva dodatečým zapoováím czího kaptálu od spoeých osob CK. le výše uvedeých předpokladů o vztahu (5) e akékolv avýšeí czího kaptálu easé ve vztahu k EBITA (dochází k růstu tržeb úroků, EBITA se měí v závslost a kokrétím astaveí). Navýšeí czího kaptálu ale způsobí, že cea určeá přes tržby společost (CUP) e vždy odlšá od výsledků TNMM (přes úroky) a stě odlšá od výsledků CF, protože EBITA zůstae steá ebo vzroste. Platí tedy, že WACC LP R (3) Pozámka: WACC e absolutí vyádřeí ákladů a získaý kaptál EBITA potom emůže klesout, protože by se dcera prováděící výzkum a vývo chovala racoálě. Závěrem pak lze říc, že umělé avyšováí czího kaptálu vyvolá sce růst úroků, ale bez vlvu a zskovost cery. K mateřské společost a facuícím subektům se trasferue zsk z úroků ebo výosů kocového prodee. Pro účely staoveí trasferových ce e ale celý systém odpovídaící parametrům a omezeím podkaptoly 2.. V další část provedeme emprcký průzkum, zdal společost podkaící ve skupě maí tedec zvyšovat czí kaptál a tedy úrokové platby, resp. podíl I/EBITA ve srováí se společostm ve skupě spoeých osob epodkaící. 78

10 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s Emprcké šetřeí V rámc řešeé problematky byl pro účely tohoto čláku provede emprcký výzkum. Hypotéza byla pro zedodušeí testováa a společostech, působící v oboru farmace. V tomto oboru e obvyklé podkáí ve skupě, kdy v rámc této skupy dochází k facováí apř. od mateřské společost a dále v této skupě dochází k člému vtroskupovému obchodováí s ehmotým statky (lcece, patety a.). Pro emprcké šetřeí byla využta data z databáze Amadeus, splňuící podmíku aktví čost, sídla v Evropské u, oboru a dále fačí krtéra. Fačím krtér byla podmíka zvyšuícího se explctě úročeého kaptálu. Jelkož databáze tyto data eposkyte přímo, vyhledáy byly takové společost, mž roste czí kaptál a ákladové úroky. Šetřeí bylo provedeo ve skupě závslých společost a ezávslých společostí. osažeé výsledky prezetu v grafech v podobě hstogramů poměru I/EBITA za roky 2008 až 200 edávaí grafcky přesvědčvé výsledky. Je však zaímavé, že ve zvoleém oboru (farmace) a ve zdroové databáz převažuí společost, které podkaí ve skupě (dokoce v poměru zhruba 9:). Lze vyvodt dílčí závěry ze statstckého vyhodoceí. Emprcké šetřeí prokázalo, že u závslých společostí, které zvyšuí explctě úročeé zadlužeí, exstue vyšší poměr I/EBITA ež u společostí espoeých. Jak bylo prokázáo v Jakoubek (202), statstcky e možé dohledat stou, byť slabou vazbu mez vlvem efektvího úroku a zadlužeost subektu, přesto eexstue u spoeých osob výzaměší vazba a úrokové krytí č ukazatele zohledňuící zsk společost a míru zadlužeí. Tab. : ferece v hodotách ukazatelů spoeých a espoeých subektů pro rok 2009 ezávslé proměé v ts. CZK průměr medá 25Q 75Q celková aktva (ts. CZK) , ,02 vlastí kaptál , ,68 I / EBIT 0,24 0, ,0009 0,866 I / EBITA 0,72 0, ,004 0,2778 CK / A 0,6380 0, ,3638 0, VK / CK 0,3620 0, ,565 0, korelačí koef. I / EBIT vs. I / EBITA 0, x x x korel. koef. I / EBITA a VK / CK -0,57342 x x x korel. koef. I / EBIT a CK / A 0, x x x závslé proměé v ts. CZK průměr medá 25Q 75Q celková aktva (ts. CZK) vlastí kaptál I/EBIT -2,949 0,050 0,0037 0,2205 I/EBITA 0,263 0,053 0,0062 0,443 CK/A 0,6953 0,6299 0,4266 0,8033 VK/CK,0970 0,5875 0,2449,3442 korelačí koef. I / EBIT vs. I / EBITA -0,07336 x x x korel. koef. I / EBITA a VK / CK -0,000 x x x korel. koef. I / EBIT a CK / A -0, x x x Zdro: Amadeus (202), vlastí výpočet. 79

11 Jakoubek, J.: Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku. Tab. 2: ferece v hodotách ukazatelů spoeých a espoeých subektů pro rok 200 ezávslé proměé v ts. CZK průměr medá 25Q 75Q celková aktva (ts. CZK) vlastí kaptál I / EBIT -0,0364 0,053-0,020 0,599 I / EBITA 0,674 0,0667 0,003 0,42 CK / A 0,7582 0,6905 0,526 0,9022 VK / CK 0,6879 0,4482 0,084 0,978 korelačí koef. I / EBIT vs. I / EBITA -0,82289 x x x korel. koef. I / EBITA a VK / CK -0,04347 x x x korel. koef. I / EBIT a CK / A 0, x x x závslé proměé v ts. CZK průměr medá 25Q 75Q celková aktva (ts. CZK) vlastí kaptál I / EBIT 0,3744 0,0360 0,004 0,447 I / EBITA 0,024 0,0445 0,005 0,087 CK / A 0,6230 0,6087 0,3979 0,7626 VK / CK,360 0,6429 0,33,529 korelačí koef. I / EBIT vs. I / EBITA 0, x x x korel. koef. I / EBITA a VK / CK -0,00460 x x x korel. koef. I / EBIT a CK / A -0, x x x Zdro: Amadeus (203), vlastí výpočet. Prozatím esou dostupá podroběší data, ale lze usoudt, že tématem ve skupových uspořádáích e spíše astaveí úroku a eho výše, ale krok číslo dvě, t. zobrazeí zvýšeé ákladovost do tržeb (tedy do EBITA) se epodařlo prokázat ako statstcky výzamý. Takový závěr e spíše zaímavý z pohledu možého přeeseí daňové povost a é subekty. Závěr Čláek byl zaměře a specfckou oblast oceňováí maetku. Nehmotý maetek ee v rámc oceěí podku ako celku hrae často výzamou rol a edá se tedy o výzamý zdro hodoty podku. Oceěí ehmotého maetku př oceěí celého podku e mplctě zahruto ve výsledém oceěí. Nebývá potřebé vyadřovat hodotu ehmotého maetku př oceěí podku zvlášť (opomeňme apř. problematku purchase prce alocato ). V moha praktckých stuacích se však setkáme s zolovaým obchody právě s ehmotým statky. Takové obchody převažuí zeméa mez společostm, které sou propoey maetkově, persoálě č ým způsobem. Obchodováí s ehmotým statky mez spoeým ettam zasahue zásadě do ech daňových pozc (zeméa ovlvňue daň z přímů). Jž řada regulací č obecě přímaých směrc se saží vypořádat s oceňováím ehmotých statků právě pro potřeby férového zobrazeí (rozuměme spíše lege arts) daňových základů u edotlvých účastíků obchodu. Čláek byl zaměře a dle původích myšleek, úzké téma, a to možost účelového ovlvňováí hodoty ehmotého státu ve skupě spoeých osob př vhodé orgazac takového obchodu. Testováa byla hypotéza, zda vhodým astaveím skupového uspořádáí a smluvích uedáí dochází k ovlvňováí hodoty úplat za využíváí 80

12 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s ehmotých statků, tedy oceěí takových ehmotých statků založeém a úplatách (lcečích poplatcích). Bylo prokázáo, že a pozadí přatých předpokladů teoretcky platí určtá omezeí astaveí lcečích poplatků. Omezeí byla defováa v závslost a změách czího, explctě úročeého kaptálu čerpaého společostí prováděící apř. výzkum a vývo tervalem daým průměrým vážeým áklady a kaptál u společost, která provádí výzkum a vývo ehmotého statku (č é získáí takového statku) ako dolí hrací a celkovým áklady společostí, které ehmotý statek využívaí v rámc prodee svých produktů, alokovatelým a fálí produkt prodávaý třetím osobám (mmo skupu spoeých osob). Bylo doložeo, že možý pohyb lcečích poplatků v defovaém tervalu utě ovlví hodotu ehmotého statku, edak podle původích regulací (kokrétě Směrce OEC), ale zeméa podle ově avrhovaých zěí regulací. Relatvě kotuálě sem pokračoval v krtce avrhovaé ové úpravy regulace, která eošetřue, uto uzat specfcké (ale o to zaímavěší pro daňově maažerskou hru), úskalí astaveí ce v rámc obchodů u spoeých osob s dopadem a ech zdaěí. Nepodařlo se statstcky edozačě, resp. dostatečě ezpochybtelě, potvrdt hypotézu a emprckých datech u zvoleého oboru (použta byla data za společost působící ve farmaceutckém průmyslu). ata však hypotézu evyloučla a ukázala směr, kterým se zkoumaé společost vydávaí t. spíše řeší problematku astaveí úrokových sazeb. V současé době se toto téma prolíá s problematkou astaveí lcečích plateb a ukazue se úzká provázaost obou směrů. Téma se oprot původímu pláu ukázalo ako poměrě šroké a tudíž teto čláek lze chápat ako zaháeí odboré dskuze v ČR a toto téma a tímto způsobem prezetovaou. Lteratura [] Brabeec, T. (200): Některé důležté aspekty Cost cotrbuto arragemets ve fačím řízeí. Český fačí a účetí časops, 200, roč. 5, č. 2, s [2] Brabeec, T. (20): Trasferové cey ehmotých statků a služeb a pozadí Servce Level Agreemet. Český fačí a účetí časops, 20, roč. 6, č. 2, s [3] Buus, T. (2007): Oceňováí kocerů. Praha, Vysoká škola ekoomcká v Praze, oktorská dsertačí práce [4] CFR (200a): Code of Federal Regulatos, Ttle 26, [o-le], Washgto,. C., Offce of the Federal Regster, c200, [ct ], < [5] CFR (200b): Code of Federal Regulatos, Ttle 26, [o-le], Washgto,. C., Offce of the Federal Regster, c200, [ct ], < [6] Fučík, I. a. (2008): aňové aspekty podkáí v koceru. Praha, ASPI [7] Hemert, M. (2008): Itagble Property. I Gree, G. (ed.): Trasfer Prcg Maual. Lodo, BNA Iteratoal, [8] Jakoubek, J. (202): Omezeí tvorby trasferových ce možost a mplkace astaveí obvyklé úrokové míry. Český fačí a účetí časops, 202, roč. 7, č. 4, s [9] Markham, M. (2005): The Trasfer Prcg of Itagbles. Hague, Kluwer Law, [0] Maříková, P. Mařík, M. (2007): skotí míra pro výosové oceňováí podku. Praha, Oecoomca, [] MFČR (200): Přehled srovatelost a zskových metod. Revze Kaptol I-III Směrce o převodích ceách. Fačí zpravoda, 200, roč. 44, č. 7, s

13 Jakoubek, J.: Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku. [2] MFČR (20). Zpráva JTPF o vtroskupových službách s ízkou přdaou hodotou. [o-le], Praha, Msterstvo fací České republky. Česká daňová správa, c20, [ct ], < [3] OEC, (995, 997, 2009): Trasfer Prcg Gudeles for Multatoal Eterprses ad Tax Admstratos. Pars, OEC, 995, 997, [4] Svača, P. (200): Oceňováí ehmotých aktv. Praha, Ekopress,

14 Český fačí a účetí časops, 203, roč. 8, č. 4, s Prcp tržího odstupu v oceěí ehmotého maetku Jří Jakoubek ABSTRAKT Čláek prohlubue problematku staoveí trasferových ce v adárodích společostech č obecě v podkovém uskupeí. Poedává o tvorbě trasferové cey za vtropodkově poskytovaé facováí. Autor se zaměřue především a vyvozeí prcpů metodky z obecé teore. Tyto prcpy pak kofrotue s legslatvím prostředím České republky. Po staoveí metodky tvorby obvyklé úrokové sazby upozorňue a faktcké dopady testu kaptalzace do oceěí dle prcpu tržího odstupu. Klíčová slova: Trasferové cey; Prcp tržího odstupu; Oceňováí ehmotého maetku; Lcečí poplatek. Arm s Legth Prcple Itagble Assets Valuato ABSTRACT All trasactos multatoal eterprses whch are realzed amog group members are very sestve to tax rsks arsg from (approprate) asset valuato. The more ofte the trasactos are coected to tagble assets or servces the more tax rsks they geerate. Ths artcle detfes theoretcal ad the practcal ssues whle statg lcese fees or tagble asset valuato. The authors show how t s possble to use purpose-bult model of lcese fees for optmzg tax posto of each group member, especally of the member who develops specfc tagble asset. The authors compare the old verso of OEC Trasfer prcg for MNEs Gudeles metoed feld wth the proposed verso, too. Key words: Trasfer Prcg; Arm s Legth Prcple; Itagble Property Valuato; Lcese fee. JEL classfcato: G32, H25. 83